Podle schválené urbanistické koncepce se má Praha dále rozvíjet jako ucelená prostorová soustava velkoměsta se zájmovým územím a obklopující oblastí. Má se formovat jako kompaktní ucelený městský útvar v souladu s technickými a ekonomickými podmínkami území, navazující na změnu správních hranic Prahy, schválenou v loňském roce Českou národní radou.

Návrh ekonomické struktury hlavního města Prahy vychází ze současného stavu ekonomické aktivity města a z ocenění reálných tendencí perspektivního vývoje potřeb národního hospodářství. Vláda navrhuje, jako nejvýhodnější perspektivní profil ekonomické struktury Prahy, komplexní a koordinovaný rozvoj těchto hlavních funkcí:

- správní a mezinárodní,

- výrobní, kde mají rozhodující váhu vybrané strojírenské obory a dále ta odvětví, která zajišťují bezprostřední potřeby města,

- vědecko-výzkumné základny,

- dopravní,

- funkce sféry osobní a společenské spotřeby obyvatelstva,

- technických služeb města.

Navrhovaná struktura je založena na klasifikaci jednotlivých funkčních systémů města i na ocenění jejich základních vztahů a vlivů.

Opatření navržená k realizaci a formování ekonomické struktury vycházejí z dosavadního stupně poznání o zdrojích ekonomiky města, o možnostech a potřebách rozvoje národního hospodářství a z dynamiky společenského rozvoje. Z politicko-ekonomických a sociálních aspektů zajišťují, aby se Praha dále rozvíjela jako důležitý článek v ekonomice a plnila svou funkci hlavního města ČSSR se široce rozvinutými vztahy k ostatnímu území státu.

S ohledem na politický profil hlavního města přihlíží návrh k tomu, aby se příznivě vyvíjelo i sociálně třídní složení obyvatelstva, zejména kvalifikovaná dělnická třída jako rozhodující síla hlavního města.

Za základní klíč řešení považuje předložený návrh výraznou intenzifikaci všech činitelů hospodářského růstu, zejména vysoký stupen využití vědeckotechnického pokroku. Soustřeďuje se na racionální rozdělení a efektivní využití pracovních sil i hmotných a finančních zdrojů, které bude účelné a nezbytně nutné v dané etapě rozvoje naší společnosti soustředit na území hlavního města. Za jednu z hlavních příčin, která vlastně vyvolává složitý proces ve výstavbě i při vytváření ekonomické struktury Prahy, je třeba považovat nepříznivý demografický vývoj obyvatelstva. Základním úkolem je navodit rozhodný obrat ve vývoji pražského obyvatelstva a uskutečnit kladné změny ve věkové skladbě.

K formování ekonomické struktury jsou v návrhu obsaženy zásady jejího rozvoje a nezbytné úkoly

- v diferencovaném rozvoji jednotlivých funkcí města,

- ve využití zdrojů pracovních sil, v jejich migraci a stabilizaci,

- v investování na území města, kde se navrhuje vyčleňování účelově vázaných prostředků na modernizaci, na koncentraci územně roztříštěných výrob i skladů apod.,

- a konečně, pokud jde o likvidaci a vymísťování některých výrobních i nevýrobních činností, které by mělo přinést úspory pracovních sil ve prospěch rozhodujících závodů a činností.

Úkoly k formování ekonomické struktury, její celkový profil, mohou být výrazně ovlivněny průběhem migrace do Prahy a výsledky plnění investiční výstavby.

Pokud jde o migraci, bude rozhodující důslednost plnění úkolů i podmínky organizování přesunu včetně překonání snah o snížení pohybu obyvatelstva mezi oblastmi. K tomu musí přispět zejména správné rozmísťování bytové výstavby v ČSSR, ČSR i správná politika jejího užívání v hlavním městě Praze. Úvaha o migraci je založena na získávání zejména mladých svobodných lidí. Vláda předpokládá, že nedostatek bytů v Praze lze po určité období překlenout ubytováním mladých lidí ve svobodárnách, s perspektivou přidělení bytů.

V souvislostech s investiční výstavbou chceme docílit, aby se rozhodovací a řídící procesy orientovaly na rekonstrukce, na koncentraci výrob a modernizaci i zlepšení strojního vybavení, nikoli tedy k výstavbě nových základních fondů. Zdůrazňujeme však, že tlak na modernizaci a úspory pracovníků je třeba vyvíjet nejen ve výrobní sféře a u dělnických profesí, ale také u správních a řídících činností. Analogická opatření budeme uplatňovat i v dopravě, obchodě, zdravotnictví apod.

Komplexní generální plán rozvoje hlavního města bude svým obsahem vyjadřovat koordinovaný program vlastní výstavby a přestavby, opírající se o schválenou strukturu ekonomické základny města a o územní plán. Svým způsobem jde o dlouhodobý prováděcí program, který bude řešit především nutnou technickou koordinaci, věcné návaznosti a pořadí výstavby.

Jeho obsah je zaměřen na formulování základních směrů a cílů přestavby města, na organizaci výstavby, na směry a program výstavby v jednotlivých oborech činnosti, na přestavbu výrobní základny, komunikačního systému, základních systémů zásobování pitnou a užitkovou vodou, elektrickou energií, plynem, teplem, základního systému kanalizačního, tvorby životního prostředí, včetně dostavby a přestavby vyšší občanské vybavenosti, kulturních, sociálních a zdravotních zařízení apod. Pro léta 1976 až 1980 dostává návrh charakter celoměstského projektu organizace výstavby.

Vedle urbanistické koncepce, návrhu ekonomické struktury a generálního plánu rozvoje je zpracován další závažný dokument: návrh objemu stavebních prací a jejich uživatelského rozdělení na území hlavního města Prahy pro období do roku 1980. Závažnost dokumentů vyplývá z dosavadních zkušeností, které ukazují, že úspěšné vytváření podmínek dalšího rozvoje města je vedle účelného rozdělení zdrojů pracovních sil závislé na řešení napětí mezi potřebou investic a zdroji stavebních kapacit. Složitost řešení výstavby Prahy rovněž vyžaduje, aby se příprava investičního programu organizovala s dostatečným časovým předstihem. Vláda sleduje ustálení celé pražské investiční výstavby a její orientaci na pečlivou přípravu uložených akcí. Obsahově se počítá u všech plánovacích prací s tím, že další rozvoj hlavního města bude představovat jak na úrovni federální, tak i národní první oblastní prioritu.

Uvědomujeme si plně v této souvislosti, že řešení pražské problematiky i jeho rychlost odvisejí od možností naší ekonomiky. Proto nelze počítat s tím, že by Praha vyřešila v průběhu příštího pětiletí všechny své potřeby a dlouho odkládané záměry, i když se například v objemech stavebních prací uvažuje zvýšení o dalších asi 20 mld Kčs, zvýšení účasti slovenských stavebních kapacit asi o 1,5 mld Kčs a se zvýšeným objemem dovozu s tavebních kapacit ze zahraničí, účelově vázaných na hlavní město Prahu.

Z hlediska věcné náplně, tedy pokud jde o užití plánovaného objemu stavebních prací, vycházíme z dlouhodobých cílů sledovaných v rozvoji a výstavbě města. Do popředí pozornosti vystupuje

- komplexní bytová výstavba,

- řešení dopravní problematiky včetně přestavby pražského železničního uzlu,

- zabezpečení potřeb města v dodávkách tepla, plynu a elektřiny,

- další rozvoj materiálně technické základny stavebnictví,

- příprava investic podmiňujících dlouhodobě bytovou výstavbu,

- důležitost stavby pro život obyvatel města, zejména ve zdravotnictví,

- modernizace základních výrobních fondů, vedoucí k úspoře pracovních sil.

Rozhodujícím důvodem navrhovaného růstu investiční výstavby je intenzifikace programu bytové výstavby pro stabilizaci pražského obyvatelstva i pro migraci pracovních sil.

Z rozhodujících staveb do roku 1980 uvažujeme kromě výstavby 58 tisíc bytů a pokračování ve výstavbě metra v rozsahu kolem 6 mld Kčs s několika významnými akcemi základního komunikačního systému, s akcemi vodohospodářskými a teplofikačními, s další etapou výstavby fakultní nemocnice v Motole, s v stavbou polikliniky na Proseku a v Chodově, se třemi většími léčebnými objekty v prostoru Bulovky. Dále s rozvojem materiálně výrobní základny stavebnictví, s výstavbou Sjezdového paláce, s rekonstrukcí historické budovy Národního divadla, se zahájením nové budovy Československého rozhlasu, dalších 2 obchodních domů, masného závodu Praha - sever, s dostavbou ústřední telekomunikační budovy a obvodních ústředen a s řadou ubytovacích zařízení internátního typu.

Výstavba průmyslových objektů je omezena v podstatě na takové akce, které přispějí ke zvýšení rozsahu výroby modernizací a zajistí podstatné snížení potřeby pracovníků.

Program další výstavby je sestavován tak, aby byl realizovatelný stavební výrobou, pochopitelně při dalším přesunu stavebních kapacit do Prahy.  

Závažný i značně složitý úkol je přestavba struktury stavebních organizací tak, aby sloužily potřebám města, zejména aby se odstranily nedostatky současné pětiletky ve výstavbě technické a občanské vybavenosti.

Přes všechna pozitiva, kterých jsme dosáhli, nelze nevidět, že pojatý úkol výstavby a přestavby Prahy je na vysokém stupni náročnosti a tedy i program výstavby navrhovaných pro další pětiletí má zákonitě svá rizika, mezi něž zejména patří

- výše stanovené migrace pracovníků ze Slovenska,

- realizace rozsahu stavebních kapacit, především pokud jde o dovozy a přestavbu struktury stavebních kapacit.

Při rozhodování a realizaci záměrů je důležitou podmínkou zvládnout dimenze, ve kterých lze přijatou koncepci uskutečňovat. Těžiště realizace musí být ve snaze o minimalizaci nákladů jednotlivých staveb i celých souborů. Vláda, Národní výbor hl. m. Prahy i ostatní partneři investiční výstavby musí od počátku vytvářet zlepšením řídící činnosti podmínky k tomu, aby se zamezilo růstu rozpočtových nákladu, neboť jen tak je možno udržet věcnou strukturu i časový sled navržené realizace.

Z tohoto poznání vyplývá nutnost zavázat investory, projektanty a všechny dodavatele, aby ve své každodenní práci respektovali stanovený program, a to ve všech směrech. Jde nám tedy o boj za dodržení limitů ve prospěch stanovených úkolů, a ne z důvodů administrativních, byrokratických. Jinými slovy: vláda zastává názor, že je profesní i společenskou ctí realizátorů obstát ve svých úkolech s danými prostředky, s danými možnostmi. Je proto třeba zaměřovat energii na zvládnutí úkolů, a nikoli, jak toho býváme svědky, na boj za získání dalších a dalších zdrojů, za další a další schválení růstu rozpočtových nákladů.

Právě v souvislosti s hlavním městem nelze zapomínat, že jeho výstavbu provádíme v úzkém sepětí s výstavbou celé republiky. V současné době důkladně ověřujeme možnou výši zdrojů, které v příštím období bude reálné vynaložit k rozvoji hlavního města. I když půjde o vysoké objemy, bude jejich hranice znamenat tu nejvyšší možnou úroveň, za níž už žádné další zdroje nejsou ani nebudou, a ani nemohou být k dispozici. Tento fakt musíme bezpodmínečně respektovat a celé umění zaměřit na to, abychom zdrojů efektivně, co nejúčelněji využili, neboť to je cesta k dosažení věcných cílů, které jsou naším naléhavým zájmem.

Základním motivem přípravy i realizace investičního programu 6. pětiletky na území hlavního města musí proto být

- zlepšení a sjednocení systému a organizace řízení investiční činnosti a stavění,

- včasná kvalitní a odborná úroveň investorské a projektové přípravy staveb s vysokou úrovní hospodárnosti jejich řešení v návrhu i ve vlastní realizaci,

- účelnost a hospodárnost ve všech fázích procesu výstavby a přestavby města i při utváření jeho ekonomického profilu,

- zvýšení ekonomiky reprodukčního procesu na území Prahy modernizací, rekonstrukcí, využitím vysoké kvalifikace odborných pracovníků

a racionalizací výrobních procesů.

Vláda ČSR dala v zájmu naplnění těchto cílů direktivy České plánovací komisi, ministerstvu výstavby a techniky, ministerstvu stavebnictví i Národnímu výboru hlavního města Prahy. Zdůraznila přitom, že velikou důležitost má podrobné rozpracování dokladů o tvorbě plánovaného objemu i o struktuře stavebních kapacit, o jejich časovém vývoji, o materiálně technickém zabezpečení celého procesu stavění. Dále jde o důslednou prověrku efektivnosti staveb, ekonomie řešení a dosahovaných užitných hodnot, o prověření připravenosti staveb z hlediska územně plánovacího a projektové přípravy. V návaznosti půjde o vypracování časového rozložení a koordinace staveb do jednotlivých let, o koordinaci jejich funkčního působení, technologie a postupu výstavby.

Soudružky a soudruzi poslanci, koncepce dlouhodobého rozvoje Prahy vychází z oprávněného přesvědčení, že naše společnost vytvoří potřebné zdroje pro rozvoj hlavního města. Přitom si uvědomme, jak naše přístupy kontrastují se stagnací kapitalistického světa, uvědomme si však zároveň, že naše rozhodnutí čelit následkům krizových jevů v kapitalistické ekonomice, vyžaduje zvýšit intenzitu tvorby hmotných zdrojů v národním hospodářství a důsledně prosazovat všude a trvale nejvyšší hospodárnost při jejich užití. Tyto zásady v plné míře platí pro výstavbu Prahy nejen v příští pětiletce, ale jsou vysoce aktuální již dnes.

Známe program výstavby Prahy v hlavních konturách, jsme si vědomi, že vyžaduje doslova namáhavou řídící, koncepční i operativní práci, vysoké výkony jednotlivců i celých kolektivů. Námaha, která nás čeká a o níž hovoříme otevřeně, je úměrná velikosti cílů, které jsme si předsevzali. Již dnes si však uvědomujeme, že celkový úspěch je dosažitelný pouze za podmínky angažovaných přístupů a pochopení u více než miliónů Pražanů a všech pracujících naší vlasti. Nesmíme ztrácet se zřetele, že Prahu budujeme spolu s ostatními závažnými investicemi celostátního významu. Stejně, jako dnes již myslíme na budoucnost investicemi do energetiky, strojírenství, zemědělství a podobně, stejně tak myslíme na budoucnost Prahy.

V roce 1972 jsme zde hovořili o pražském metru jako o něčem, co teprve bude - a dnes je metro již neodmyslitelná součást dopravy Pražanů. Není nadsázkou říci v této analogii, že tvář našeho hlavního města se bude stále výrazněji měnit k lepšímu - ať myslíme na dopravní systémy, bytovou výstavbu, nebo občanskou vybavenost.

Velikost záměrů dalšího rozvoje našeho hlavního města, ale též význam jejich realizace pro život generací, obyvatel Prahy i celého státu, je nejen úměrný velké pozornosti, kterou těmto otázkám věnuje naše strana, státní i politické orgány nižších stupňů, ale je též důstojným odrazem možností socialistického státu. Jejich naplnění je promýšleným procesem, který vyžaduje společensky odpovědné přístupy, vysokou úroveň řízení, organizovanosti a součinnosti.

Soudružky a soudruzi, za dosavadní podporu rozhodnutí vlády i za péči, kterou jako poslanci České národní rady rozvoji Prahy věnujete, vám z pověření vlády děkuji.

Prosím Českou národní radu, aby i nadále svou pozornost a energii zaměřila k realizaci další výstavby hlavního města socialistického Československa. /Potlesk./