Místopředseda ČNR Věroslav Jedlička: Soudružky a soudruzi, dovolte, abych zahájil přerušenou schůzi. Přistoupíme k dalšímu bodu pořadu, kterým je
V
Společná zpráva výboru ČNR pro plán a rozpočet, ústavně právního výboru ČNR, výboru ČNR pro zemědělství a výživu a výboru ČNR pro národní výbory a národnosti k vládnímu návrhu zákona České národní rady o rozpočtovém určení výnosu zemědělské daně a příspěvku na sociální zabezpečení, o jejich správě a o některých změnách zákona č. 143/1961 Sb., o domovní dani
Zpravodajem je poslanec Josef Černý. Dávám mu slovo.
Zpravodaj poslanec Josef Černý: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Vládní návrh zákona České národní rady o rozpočtovém určení výnosu zemědělské daně a příspěvku na sociální zabezpečení, o jejich správě a o některých změnách zákona č. 143/1961 Sb., o domovní dani, tisk č. 88, jehož projednání je zařazeno na pořad dnešní schůze, bezprostředně navazuje na nový zákon o zemědělské dani č. 103/1974 Sb., který 23. října 1974 schválilo Federální shromáždění ČSSR a jehož návrh byl projednán také některými výbory České národní rady.
Přímá návaznost návrhu zákona na nový zákon o zemědělské dani je dána tím, že podle příslušných ustanovení ústavního zákona o čs. federaci určuje, do kterých rozpočtů poplynou výnosy zemědělské daně a příspěvku na sociální zabezpečení od organizací řízených republikovými orgány a vymezuje správu, výkon a kontrolu této daně a příspěvku na sociální zabezpečení.
V souladu s ustanoveními čl. 11 odst. 3 ústavního zákona o čs. federaci určuje totiž federální zákon o zemědělské dani ve svém § 54 odst. 2, že příjmem státního rozpočtu federace je pouze výnos zemědělské daně a příspěvku sociálního zabezpečení organizací řízených federálním ministerstvem národní obrany a federálním ministerstvem vnitra. Výnosy zemědělské daně a příspěvku na sociální zabezpečení od ostatních organizací jsou tedy příjmem státních rozpočtů republika právní úprava rozpočtového určení jejich výnosu, tedy zda poplynou do státního rozpočtu republiky, nebo do rozpočtů národních výborů, přísluší podle čl. 11 odst. 2 ústavního zákona o čs. federaci zákonu České národní rady, což se děje navrhovaným zákonem.
Podobná situace je u správy výkonu a kontroly zemědělské daně a příspěvků na sociální zabezpečení. Federální zákon o zemědělské dani tyto otázky neupravuje, ani nemůže upravovat, neboť podle čl. 12, odst. 4 ústavního zákona o čs. federaci, správa, výkon a kontrola všech druhů daní a poplatků přísluší ústředním orgánům republik a z jejich pověření národním výborům. Proto také úprava těchto otázek je obsahem navrhovaného zákona.
Podle navrhovaného zákona budou výnosy daně z pozemků, daně ze zisků, daně z příjmů občanů, ze zemědělské výroby, daně z celkového objemu mezd a daně z individuálních mezd, příjmem rozpočtů národních výborů, podobně, jako výnosy dosavadní zemědělské daně.
Výnosy daně z překročení mezd a odměn a příspěvků na sociální zabezpečení budou příjmem státního rozpočtu České socialistické republiky. Toto řešení je správné, neboť daň z překročení mezd a odměn bude plánována a jestliže půjde o neplánovaný příjem, sotva budou mít národní výbory na tomto příjmu nějakou zásluhu. U výnosu příspěvku na sociální zabezpečení je řešení shodné s určením výnosu příspěvku na sociální zabezpečení u všech ostatních organizací a má své odůvodnění v tom, že také výdaje na sociální zabezpečení jsou hrazeny ze státního rozpočtu.
Ani u správy zemědělské daně a příspěvku na sociální zabezpečení nedochází proti dosavadnímu stavu k zásadním změnám. Daň z pozemků vyměřovanou organizacím bude spravovat okresní národní výbor podle sídla organizace na počátku zdaňovacího období. V Praze je rozdíl v tom, že u organizací řízených Národním výborem hl. města Prahy vykonává správu daní tento národní výbor.
Rovněž správu zemědělské daně vyměřované občanům bude nadále vykonávat místní národní výbor, v jehož územním obvodu má poplatník pozemky, neboť může nejlépe posoudit správnost, zejména výši zdaňovaných příjmů občanů ze zemědělské činnosti.
V zájmu racionalizace správy bude orgán, který spravuje zemědělskou daň, spravovat také příspěvek na sociální zabezpečení, bez ohledu na to, že jeho výnos je příjmem státního rozpočtu republiky.
Smyslem změn zákona o domovní dani je zamezit dvojí zdaněn domovních zahrad, jednak podle zákona o domovní dani, jednak podle nového zákona o zemědělské dani, který ve svém § 5 stanoví, že základem daně z pozemků je celková výměra všech pozemků podléhajících dani, s výjimkou domovních zahrad a pozemků přináležejících rodinným domkům, pokud jejich výměra nepřevyšuje 800 m2. Napříště tedy budou domovní zahrady zdaňovány zásadně podle daní z pozemků. Přitom ovšem platí již zmíněné ustanovení § 5 o zemědělské dani o osvobození domovních záhrad do výměry 800 m2 od této daně. Tato úprava zákona o domovní dani je podle čl. 144 ústavního zákona o čs. federaci možná zákonem České národní rady.
Účinnost nového zákona se navrhuje k 1. lednu 1975, tedy shodně se schváleným federálním zákonem o zemědělské dani, jak ani jinak být nemůže, nemá-li dojít ke komplikacím při rozpočtovém určení a správě zemědělské daně.
Poněvadž vládní návrh zákona České národní rady o rozpočtovém určení výnosu zemědělské daně a příspěvku na sociální zabezpečení, o jejich správě a o některých změnách zákona č. 143/1961 Sb., o domovní dani, který jako tisk č. 88 máte k dispozici, je nezbytný k praktickému uplatnění nového zákona č. 103/1974 Sb., o zemědělské dani, doporučuji, vážené soudružky a soudruzi poslanci, shodně se společnou zprávou výborů ČNR pro plán a rozpočet, ústavně právního, pro zemědělství a výživu a pro národní výbory a národnosti ze dne 11. prosince 1974 k vládnímu návrhu zákona, tisk č. 93, aby Česká národní rada vládní návrh zákona schválila ve znění doporučeném vládou České socialistické republiky, které je uvedeno v tisku č. 88. /Potlesk./
Místopředseda ČNR Věroslav Jedlička: Děkuji poslanci Černému za přednesenou zpravodajskou zprávu. O slovo se přihlásil ministr financí ČSR soudruh ing. Jaroslav Tlapák. Prosím, aby se ujal slova.
Ministr financí ČSR ing. Jaroslav Tlapák: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci! Vláda ČSR vám předkládá návrh zákona České národní rady o rozpočtovém určení výnosu zemědělské daně a příspěvku na sociální zabezpečení, o jejich správě a o některých změnách zákona č. 143/1961 Sb., o domovní dani.
Návrh zákona bezprostředně navazuje na zákon č. 103/1974 Sb., o zemědělské dani, schválený dne 23. října 1974 Federálním shromážděním ČSSR, který řeší základní ekonomické vztahy zemědělství ke státnímu rozpočtu v souladu s potřebami dalšího rozvoje zemědělské výroby a zvyšování její efektivnosti.
Nová zemědělská daň představuje významný ekonomický nástroj k zabezpečení těchto cílů. Její konstrukce podporuje rozvoj progresívních forem hospodaření, působí k vyrovnávání úrovně hospodaření zemědělských organizací a vytváří dostatečný prostor pro uplatnění podnikové i osobní hmotné zainteresovanosti v závislosti na dosahovaných výsledcích.
Pro účinné působení nové zemědělské daně má samozřejmě význam i správa této daně, kterou upravuje návrh, který dnes projednáváme.
Zákon č. 103/1974 Sb., o zemědělské dani, upravuje pouze výnos zemědělské daně a příspěvku na sociální zabezpečení organizací řízených federálním ministerstvem národní obrany a federálním ministerstvem vnitra.
Řešení výnosu a správy zemědělské daně a příspěvku na sociální zabezpečení všech ostatních organizací České socialistické republiky i výnosu daně placené občany provozujícími zemědělskou výrobu na území České socialistické republiky přísluší ve smyslu ústavního zákona č. 143/1968 Sb., ve znění zákona č. 125/1970 Sb., orgánům České socialistické republiky.
Projednávaný návrh zákona České národní rady nemá povahu ekonomického nástroje, působícího na subjekt daně. Působí však jako norma upravující výnos a správu daně.
Správa zemědělské daně a příspěvku na sociální zabezpečení se svěřuje podle návrhu předloženého zákona národním výborům, tedy orgánům, které již mají se správou této daně dlouholeté zkušenosti. Správu daně socialistických organizací budou vykonávat okresní národní výbory, správu daně placené občany místní národní výbory. Výnosy zemědělské daně budou příjmem rozpočtů národních výborů, vyjma daně z překročení mezd a odměn a příspěvku na sociální zabezpečení, které poplynou do státního rozpočtu České socialistické republiky.
Rozsah výnosů a správy zemědělské daně u národních výborů se proti dosavadnímu stavu rozšiřuje o organizace, které jsou řízeny ústředně. Tyto organizace dosud odváděly daň z důchodů do ústředního rozpočtu. Příjmy národních výborů se v důsledku převedení výnosů organizací ústředně řízených do rozpočtů národních výborů zvyšují zhruba o 500 mil. Kčs.
V rozpočtech národních výborů na rok 1975 se uvažuje s příjmy zemědělské daně ve výši 3452 mil. Kčs. Jde tedy o částku z hlediska rozpočtů národních výborů a zejména z hlediska jejich vlastních příjmů významnou, na jejímž zabezpečení budou mít národní výbory přirozeně velký zájem.
Z hlediska celé konstrukce nové zemědělské daně nebude proti dnešnímu stavu její dopad na příjmy všech národních výborů stejný. Rozpočtové potřeby jsou však na jednotlivých stupních vyrovnávány jak souhrnným finančním vztahem, tak i účelovými subvencemi, takže k porušení rozpočtové rovnováhy nedojde.
Ministerstvo financí ČSR věnovalo přípravě zákona maximální pozornost. Návrh projednávaného zákona byl zaslán do připomínkového řízení všem ústředním orgánům, všem krajským národním výborům a vybraným okresním a místním národním výborům. Na základě připomínek a doporučení byl návrh zákona upraven a projednán ve vládě České socialistické republiky, která jej schválila na své schůzi dne 13. listopadu 1974. Vládní návrh zákona byl projednán v listopadu a prosinci tohoto roku v příslušných výborech České národní rady.
Obdobná úprava, pokud jde o rozpočtové určení výnosu zemědělské daně a příspěvku na sociální zabezpečení, o jejich správě a o některých změnách zákona o domovní dani, byla předložena ke schválení Slovenské národní radě. Návrhy obou zákonů byly vypracovány v úzké spolupráci a jsou shodné.
Návrh zákona nemá rozpočtový dosah - výkon správy bude zajišťován v rámci současných stavů pracovníků národních výborů a rozpočtových prostředků na správu.
Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, jménem vlády navrhuji, aby Česká národní rada schválila zákon o rozpočtovém určení výnosu zemědělské daně a příspěvku na sociální zabezpečení, o jejich správě a o některých změnách zákona č. 143/1961 Sb., o domovní dani, tak jak byl předložen. /Potlesk./
Místopředseda ČNR Věroslav Jedlička: Děkuji soudruhu ministrovi financí ČSR za přednesené stanovisko vlády. Do rozpravy se přihlásili poslanci Válek a Pejchal. Dávám slovo poslanci Válkovi.
Poslanec Břetislav Válek: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, v letošním roce v březnu a v září jsme se v našem výboru ČNR pro zemědělství a výživu zabývali vládním návrhem zásad a paragrafovaného znění zákona o zemědělské dani. Dne 23. října t. r. tento zákon schválilo Federální shromáždění. K dnešnímu jednání pléna ČNR předložila vláda ČSR návrh zákona o rozpočtovém určení výnosu zemědělské daně a příspěvku na sociální zabezpečení, o jejich správě a o některých změnách zákona č. 143/1961 Sb., o domovní dani. Obsahem tohoto zákona je rozpočtové určení výnosu zemědělské daně. Při jednáních jsme v našem výboru vycházeli z toho, že vývoj výsledků dosahovaných naším zemědělstvím v posledních letech změnil podmínky, za nichž byl schválen předchozí zákon o zemědělské dani. Prohlubující se organizátorská a řídící práce, vliv mechanizace, chemizace a široké uplatnění nových výnosných odrůd obilí a aplikace vědecko výzkumných poznatků znamenalo, že se změnily hospodářské i ekonomické výsledky našeho zemědělství. Jen proti roku 1970 se zvýšil objem hrubé zemědělské produkce o 22 %. Na rozvoji zemědělství se podílí celá společnost a ostatní odvětví národního hospodářství mu dodávají materiálové prostředky.
Dynamický rozvoj zemědělské výroby, finanční pomoc státu i celé společnosti se odráží v důchodové situaci převážné části zemědělských podniků. Zvýšily se fondy výstavby i rezervní fondy a příznivý vývoj důchodové situace se pozitivně projevuje i v úrovni odměn. Přes obecný růst se však zvýšily rozdíly ve výsledcích hospodaření zemědělských podniků podle jednotlivých výrobních oblastí.
Další skutečností, ze které jsme vycházeli, je fakt, že socialistické zemědělství v současné době vstupuje do nové etapy svého vývoje. Další rozvoj jeho výrobních sil, zejména efektivní uplatnění velkovýrobní technologie a techniky a hospodárné využívání základních a oběžných prostředků vyžaduje určité přerozdělení finančních prostředků a upravení ekonomického klimatu. Z tohoto hlediska jsme také projednávali návrhy na novou zemědělskou daň a myslím, že přispěje k dalšímu rozvoji naší socialistické zemědělské velkovýroby.
Vládní návrh zákona o rozpočtovém určení daně, který má vstoupit v platnost 1. ledna příštího roku především určuje, do kterého rozpočtu budou plynout výnosy této daně. Přitom dojde i ke změnám v rozpočtech národních výborů i k určitému ekonomickému tlaku na realizaci daně. Ve výboru ČNR pro zemědělství a výživu jsme po projednání vládního návrhu zákona o rozpočtovém určení výnosu zemědělské daně doporučili jeho přijetí beze změny. Děkuji za pozornost. /Potlesk./
Místopředseda ČNR Věroslav Jedlička: Děkuji poslanci Válkovi, hovořit bude poslanec Pejchal.
Poslanec Filip Pejchal: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, nová zákonná úprava zemědělské daně, provedená Federálním shromážděním ČSSR, bude mít nepochybně velký význam pro další úspěšný rozvoj našeho zemědělství. Umožňuje přesněji a spravedlivěji vyjádřit vztah zemědělských závodů ke státnímu rozpočtu s přihlédnutím k rozdílným přírodním podmínkám, struktuře výroby, vybavenosti pracovními silami a výrobními prostředky a k dalším ekonomickým a sociálně politickým aspektům. Umožní také v souladu se současnou intenzitou zemědělské výroby ve státních a družstevních organizacích zdanit příjmy občanů, kteří hospodaří na zemědělské půdě.
Vládní návrh zákona, který dnes máme schválit, určuje, že rozhodující část výnosu zemědělské daně bude rozpočtovým příjmem okresních a místních národních výborů. Pouze u daně z překročení mezd a odměn a u příspěvků na sociální zabezpečení připadne jejich výnos do státního rozpočtu republiky.
Pro národní výbory však z této úpravy nevyplývají jenom příjmy do jejich rozpočtů, ale také hodně práce spojené s vyměřováním daně, její evidencí, vybíráním, kontrolou a vymáháním, tedy všechno to, čemu se v souhrnu říká správa daně. Podle dosavadních zkušeností můžeme počítat s tím, že správa daně placené státními a družstevními organizacemi, kterou budou vykonávat okresní národní výbory, bude vykonávána dobře, že se okresní národní výbory úspěšně vypořádají s úkoly, které pro ně z nového zákona vyplývají.
Když jsme návrh zákona projednávali ve výboru ČNR pro národní výbory a národnosti, měli jsme značné obavy, jak se se svými úkoly vypořádají místní národní výbory, kterým je svěřována správa zemědělské daně vyměřovaná občanům. Bude to pro ně náročná a odpovědná práce. Vzhledem k tomu, že zákon o zemědělské dani má nabýt účinnosti od 1. ledna příštího roku, zbývá jen velmi krátká doba na přípravu funkcionářů a pracovníků národních výborů na tuto práci. Byli jsme ujištěni, že ministerstvo financí ČSR provedlo již celou řadu opatření k tomu, aby nová úprava zemědělské daně i její správy byla hned od počátku příštího roku důsledně uváděna do života.
Kromě aktivní instruktáže pro funkcionáře a pracovníky národních výborů, zemědělských závodů a dalších závodů a organizací, které byly již uspořádány v jednotlivých krajích a okresech, je ministerstvem financí ČSR vydávána také praktická příručka, podle které budou národní výbory postupovat, a počítá se s další odbornou pomocí národním výborům. Přesto však bych chtěl zdůraznit, že bude třeba poskytovat místním národním výborům, zejména v menších obcích soustavnou a účinnou pomoc okresních národních výborů spojenou také s důslednou kontrolou.
Jde však nejen o důsledné zavedení pořádku, ve vyměřování daně občanům, kteří hospodaří na kousku zemědělské půdy, ale jde také o to, aby se daňové úpravy, případně i další administrativní opatření rozhodně a důsledně využila vůči různým spekulantům, zejména těm, kteří soukromého zemědělského hospodářství využívají jako zástěrky k různému kšeftaření a neoprávněnému podnikání a poškozování celospolečenských zájmů.
Doporučuji za sebe i za výbor ČNR pro národní výbor a národnosti, aby Česká národní rada předložený vládní návrh zákona schválila. /Potlesk./
Místopředseda ČNR Věroslav Jedlička: Děkuji soudruhu poslanci Pejchalovi. Pořadí přihlášených řečníků je vyčerpáno. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? /Nikdo./ Není tomu tak.
Táži se poslance Černého, zda žádá o závěrečné slovo.
Zpravodaj poslanec Josef Černý: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, v rozpravě k vládnímu návrhu zákona ČNR o rozpočtovém určení výnosu zemědělské daně a příspěvku na sociální zabezpečení, o jejich správě a o některých změnách zákona č. 143/1961 Sb., o domovní dani, byla oběma poslanci potvrzena správnost a potřeba tohoto zákona, aby bylo možno prakticky uplatnit nový zákon o zemědělské dani. Žádné pozměňovací návrhy nebyly předneseny, a proto znovu doporučuji, shodně se společnou zprávou výborů ČNR pro plán a rozpočet, ústavně právního, pro zemědělství a výživu a pro národní výbory a národnosti ze dne 11. prosince 1974 k vládnímu návrhu zákona /tisk č. 93/ aby Česká národní rada vládní návrh zákona schválila ve znění předloženém vládou ČSR, jak je obsaženo v tisku č. 88. Děkuji.
Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji zpravodaji poslanci Černému. Můžeme přistoupit k hlasování. Doporučuji, abychom při hlasování postupovali tak, že budeme hlasovat o celém návrhu zákona najednou ve znění písemné společné zprávy výborů. Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? /Nebyly./ Nejsou.
Kdo tedy souhlasí s vládním návrhem zákona ČNR o rozpočtovém určení výnosu zemědělské daně a příspěvku na sociální zabezpečení, o jejich správě a o některých změnách zákona č. 143/1961 Sb., o domovní dani, a to ve znění předložené písemné zprávy výborů pro plán a rozpočet, ústavně právního, pro zemědělství a výživu a pro národní výbory a národnosti, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./
Je někdo proti? /Nikdo./ Není.
Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./ Nikdo.
Děkuj i. Tím Česká národní rada schválila tento vládní návrh zákona a projednala tak pátý bod svého pořadu.
Šestým bodem schváleného pořadu je
VI
Společná zpráva ústavně právního výboru ČNR, výboru ČNR pro zemědělství a výživu, výboru ČNR pro národní výbory a národnosti a zdravotního a sociálního výboru ČNR k vládnímu návrhu zákona České národní rady o státní správě ve vodním hospodářství
Společným zpravodajem je poslanec Josef Izák. Dávám mu slovo.
Zpravodaj poslanec Josef Izák: Vážená Česká národní rado, vážení hosté! V úvodu své zprávy bych chtěl obrátit pozornost pléna na vodní zákon, schválený v říjnu minulého roku Federálním shromážděním ČSSR. Nová právní úprava vychází z vývoje právního řádu na úseku vodního hospodářství, přejímá jeho osvědčené zásady, které dále rozšiřuje a doplňuje. Problémy vodního hospodářství řeší vodní zákon komplexně, způsobem, který odpovídá významným úkolům vodního hospodářství. Tím také vytváří právní předpoklady k tomu, aby se vodní hospodářství rozvíjelo v souladu s péčí o životní prostředí, s růstem průmyslové i zemědělské výroby a s vývojem techniky. S přihlédnutím k významu vodního hospodářství pro tvorbu a ochranu životního prostředí a pro národní hospodářství v celé federaci bylo v daném případě účelné uplatnit článek 37 odst. 3 ústavního zákona o čs. federaci, podle něhož - vyžaduje-li to jednota právního řádu v ČSSR - přísluší Federálnímu shromáždění ČSSR zásadní zákonodárná úprava ve věcech vodního hospodářství.
Svým komplexním pojetím i podstatným prohloubením materiálně právních ustanovení o vodním hospodářství, zejména na úseku nakládání s vodami, jejich ochrany proti povodním a na úseku správy toků, vodní zákon podstatně a významně rozšířil úkoly vodohospodářských orgánů. Upravit působnost a organizaci vodohospodářských orgánů na jejich jednotlivých stupních však již není v působnosti Federálního shromáždění ČSSR, ale národních rad. Proto se v § 50 federálního zákona stanoví, že vodní zákon nabývá účinnosti dnem, kdy nabude účinnosti zákon příslušné národní rady, který upraví působnost a organizaci vodohospodářských orgánů. Návrh zákona ČNR o státní správě ve vodním hospodářství, který vláda ČSR předložila České národní radě, navazuje proto na zákon Federálního shromáždění ČSSR a pro Českou socialistickou republiku řeší právní úpravy otázek, které souvisejí s výkonem materiálního vodního práva.
Návrh zejména upravuje působnost jednotlivých stupňů vodohospodářských orgánů, vodohospodářský dozor, vodoprávní řízení, ochranu před povodněmi a ostatní otázky, jež souvisejí s výkonem státní správy na úseku vodního hospodářství.
Dovolte mi, vážené soudružky a soudruzi poslanci, abych stručně připomněl některé stěžejní zásady těchto úprav.
Vycházeje z vodního zákona, stanoví návrh, že státní správu na úseku vodního hospodářství vykonávají národní výbory a ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČSR. Působnost těchto orgánů je v návrhu rozdělena mezi jednotlivé stupně národních výborů a současně je stanovena působnost ministerstva, které na úseku vodního hospodářství řídí výkon státní správy. Jak je vidno z navrhované dělby působnosti vodohospodářských orgánů, uplatňuje se v ní zásada přiblížit vodohospodářské řízení občanům a přitom zajistit, aby rozhodování bylo kvalifikované s efektivním využitím odborných pracovníků vodohospodářských orgánů.
V souladu s vodním zákonem stanoví návrh zákona zásady pro sestavování a doplňování směrného vodohospodářského plánu, které svěřuje ministerstvu lesního a vodního hospodářství ČSR. Závaznost plánu je vyjádřena zásadou, že vodohospodářské orgány jsou při svém rozhodování povinny vycházet z tohoto plánu, respektive ze směrnic stanovených pro roční a víceleté hospodaření s vodou v jednotlivých povodích.
Nedílnou součástí výkonu státní správy je výkon dozoru. V návrhu se uplatňuje zásada, že vodohospodářské orgány, které vydávají příslušná rozhodnutí, jsou také povinny nejen dozírat na dodržování všech podmínek, jež stanovily, ale ukládat také, co je třeba učinit k odstranění zjištěných nedostatků. Kromě toho mají národní výbory v rámci své působnosti za povinnost, aby dohlížely na dodržování právních předpisů v oblasti vodního hospodářství. Z dělby působnosti vodohospodářských orgánů vyplývají konkrétní úkoly technicko-bezpečnostního dozoru, vykonávaného okresními národními výbory, zatímco ministerstvu přísluší vrchní dozor zabezpečující jednotnost a důslednost celého dozoru.
Pokud jde o řízení ve věcech upravených vodním zákonem a zákonem o státní správě ve vodním hospodářství, platí, že vodohospodářské orgány budou postupovat podle správního řádu, popř. podle stavebního řádu, půjde-li o rozhodnutí týkající se vodohospodářského díla. Pro zvláštní povahu vodohospodářských poměrů jevilo se však nutné stanovit určité odchylky, jak se v návrhu konkrétně uvádí.
Důležitou součástí návrhu zákona je ta část, v níž se právně upravuje ochrana před povodněmi, její řízení, i další otázky. Až dosud platí pro ochranu před povodněmi zákon o požární ochraně č. 18/1958 Sb. Praxe však ukázala, že ochrana před povodněmi spočívající nejen v záchranných pracích, ale stejnou mírou v systematické prevenci, je záležitostí specifickou, kterou je třeba řešit zvláštní úpravou, jak se navrhuje. Zkušenosti dále ukázaly, že ochrana vod, vodních toků a vodohospodářských děl, jak je až dosud zajištěna, nepostačuje a vyžaduje, aby byla posílena. Stane se tak zavedením Vodní stráže, jejíž úkoly a oprávnění návrh zákona stanoví.
Obdobně jako za porušení ustanovení vodního zákona upravuje návrh ukládání pokut za porušení povinností uložených republikovým zákonem. Ke stanovení rozsahu a podmínek včetně výše pokut je podle vodního zákona zmocněna vláda ČSR.
Výbory ČNR, kterým předsednictvo přikázalo návrh zákona o státní správě ve vodním hospodářství k projednání, věnovaly návrhu velkou pozornost. Zejména pečlivě zvažovaly působnost vodohospodářských orgánů a opíraly se přitom o zkušenosti, které získaly na národních výborech. Z jednání výborů vyplynulo několik návrhů na úpravu a doplnění, které jsou také obsaženy ve společné zprávě výborů, předložené dnešní schůzi pléna České národní rady. Jde o úpravy věcného charakteru i formálního rázu.
V několika ustanoveních se uvádí zmocnění ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR provést úpravy nebo vydat vyhlášku k provedení tohoto zákona. Zde výbory doporučují, aby v souladu se zněním článku 139 ústavního zákona o čs. federaci bylo použito termínu "obecně závazný právní předpis".
V § 5 je upravena působnost ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR, jak vyplývá z navrhovaného zákona. Není však uvedena taxativně a výbory proto doporučují doplnit tento paragraf o další ustanovení a v něm uvést, že ministerstvo plní i další úkoly podle tohoto zákona.
Změna navrhovaná v § 12 se týká České vodohospodářské inspekce a výbory doporučují, aby její zřízení nebylo stanoveno obligatorně, ale fakultativně. Tato úprava se doporučuje vzhledem k tomu, že se uvažuje o zřízení jednotné inspekce pro některé složky životního prostředí. Vyhláška o státní vodohospodářské inspekci, podle níž se až dosud řídí činnost této inspekce, by ovšem byla zrušena až v souvislosti se zřízením České vodohospodářské inspekce na základě předloženého zákona. V tomto směru se navrhuje upravit § 30.
V § 14, který stanoví zásady pro řízení a vodohospodářskou evidenci, se v odst. 7 uvádí, že pozvání k ústnímu jednání doručí vodohospodářský orgán do vlastních rukou účastníků nejméně 8 dní, ve složitějších případech nejméně 30 dnů přede dnem ústního jednání.
Po tuto dobu musí být vyvěšeny i vyhlášky o ústním jednání v případech uvedených v předcházejícím odstavci šestém. Výbory doporučují doplnit odst. 7 o zásadu, že vodohospodářský orgán v obou případech upozorní, že na námitky, které nebudou sděleny nejpozději při ústním jednání, nebude možno vzít zřetel. Toto doplnění sleduje v souladu s dosavadním právním stavem, aby vodohospodářské řízení bylo zjednodušeno a urychleno.
Vážené soudružky a soudruzi, výbory se též zabývaly dnem účinnosti zákona, který je ve vládním návrhu stanoven k 1. lednu 1975. Doporučuji posunout účinnost zákona k 1. dubnu 1975, aby tak byl vytvořen dostatečný časový prostor, který je pochopitelně nutný k obeznámení se s obsahem zákona.
Další navrhované úpravy, jak jsou uvedeny ve společné zprávě jsou formálního charakteru, zpřesňují ustanovení zákona a dávají jejich formulaci do souladu s dosavadní legislativní praxí.
Vážené soudružky a soudruzi, jak jsem již připomněl v úvodu, upravuje federální vodní zákon převážně věci materiální povahy, zatímco zákony národních rad navazující na vodní zákon, řeší otázky institucionální. Vzájemná návaznost je vyjádřena v podmíněné účinnosti vodního zákona, která se váže na účinnost zákonů národních rad. Proto se též ve Slovenské socialistické republice připravuje obdobný zákon, který Slovenská národní rada projedná rovněž v tomto roce.
Jménem výborů ústavně právního, pro zemědělství a výživu, pro národní výbory a národnosti a zdravotního a sociálního doporučuji, aby Česká národní rada vládou České socialistické republiky předložený návrh zákona o státní správě ve vodním hospodářství schválila s úpravami a doplněními, jak jsou uvedeny ve společné zprávě výborů v tisku č. 94. Děkuji vám za pozornost. /Potlesk./