Předseda ČNR Evžen Erban: Soudružky a soudruzi, děkuji soudruhu ministrovi ing. Jaroslavu Tlapákovi za jeho projev. Do rozpravy je přihlášeno devět soudružek a soudruhů poslanců. Jako prvý promluví poslanec Jiří Fleyberk, po něm poslankyně Naděžda Havířová.
Přerušuji nyní schůzi na 15 minut.
/Schůze byla přerušena v 10.30 hod. a opět zahájena v 10.42 hod./
Předseda ČNR Evžen Erban: Soudružky a soudruzi, zahajuji přerušenou schůzi České národní rady. Prosím poslance Jiřího Fleyberka.
Poslanec Jiří Fleyberk: Vážené soudružky a soudruzi, když jsme ve výboru ČNR pro národní výbory a národnosti projednávali návrh státního rozpočtu ČSR na rok 1973, vyslovili jsme určité obavy, jak se v rámci tohoto rozpočtu bude vyvíjet hospodaření národních výborů.
V té době, jak si vzpomínáte, docházelo ve finančním hospodaření národních výborů k některým zásadním změnám. Šlo zejména o změny v odvodu 50 % důchodové části zemědělské daně a o zapojení části prostředků fondu rezerv a rozvoje na krytí plánovaných výdajů národních výborů. Určité problémy byly i kolem financování silničních oprav a údržby.
Měli jsme tehdy starost především o to, aby nebyla ohrožena tvorba fondu rezerv a rozvoje. Z tohoto fondu národní výbory financují volební programy Národní fronty a na jejich plnění se rozvíjí iniciativa pracujících. Nešlo nám jen o rok 1973. Byli jsme si vědomi toho, že výsledek hospodaření za rok 1973 bude spolu se zůstatkem fondu určovat jeho výši i pro rok 1974.
Zpráva ministerstva financí ČSR ukazuje, že hospodaření národních výborů se v roce 1973 vyvíjelo příznivě. Skončilo přebytkem 1 523 mil. Kčs.
Ve srovnání s rokem 1972 je přebytek o 750 mil. Kčs nižší. Nižší je i základna fondu rezerv a rozvoje z vlastních zdrojů národních výborů.
Po finančním vypořádání činí celkový objem fondu 3 373 mil. Kčs. Tato částka, spolu s dalšími zdroji, které mají národní výbory k dispozici, úkoly volebních programů Národní fronty na letošní rok kryje.
Ze zprávy ministerstva financí ČSR také vyplývá, že nižší přebytek hospodaření národních výborů za rok 1973 není zaviněn jejich špatným hospodařením. Naopak zpráva dokládá, že národní výbory stále důsledněji pečují o zvyšování příjmové části svých rozpočtů a že finanční prostředky, které mají k dispozici, vynakládají účelně a hospodárně.
Nejde o prostředky malé. V roce 1973 vyčerpaly národní výbory na plnění svých úkolů téměř 56 mld Kčs, tj. o 6 mld Kčs více než v roce předcházejícím. Z toho na školství, včetně investic 9 161 mil. Kčs, zdravotnictví 10 228 mil. Kčs, kulturu 1860 mil. Kčs, na komplexní bytovou výstavbu 9 715 mil. Kčs atd.
Přesná čísla uváděl ministr financí ČSR ing. Jaroslav Tlapák ve své zprávě.
Tyto údaje ukazují, že naše socialistická společnost prostřednictvím národních výborů a jejich finančního hospodaření vytváří pro život a práci lidí dobré podmínky. Prostřednictvím rozpočtů národních výborů se uskutečňují rozhodující výdaje na vzdělání a výchovu, na péči o zdraví, na výstavbu a správu bytů, na silniční a městskou dopravu, na zásobování vodou, na rozvoj služeb atd.
Národní výbory zde plní nezastupitelnou organizátorskou a výchovnou úlohu. Její význam a účinnost lze měřit i výsledky práce občanů na zvelebení obcí a měst.
V roce 1973 bylo z prostředků národních výborů vynaloženo na akci "Z" téměř 2,5 mld Kčs, což je téměř o 600 mil. Kčs více, než v předcházejícím roce a celková hodnota díla její investiční i neinvestiční části překročila 7 550 mil. Kčs.
Myslím, že lze ztěží najít v našem národním hospodářství příklad, i když oborového, přece jen tak efektivního vynaložení společenských prostředků, jako právě v akci "Z" - nehledě k mimořádnému politickému přínosu, který spočívá v dobrovolné účasti lidí na rozvoji měst a obcí, na vytváření krásného životního prostředí a na rozvíjení socialistických vztahů mezi lidmi. Z toho vychází také náš zájem na tom, aby národní výbory mohly dále - samozřejmě, že v účelném rozsahu a zaměření - tuto svou politickou a organizátorskou práci rozvíjet.
V rámci hodnocení výsledků finančního hospodaření národních výborů je možno ocenit i dobré výsledky hospodaření organizací národními výbory řízených, překračování výnosů daně z obratu, důchodové i zemědělské daně.
Potěšitelné také je, že se příznivě vyvíjí sdružování prostředků národních výborů s prostředky státních, družstevních a společenských organizací.
Soudružky a soudruzi, vrátím se ještě krátce k problematice fondu rozvoje a rezerv národních výborů.
Při jednání o návrhu státního rozpočtu ČSR na rok 1973 a 1974 jsme se setkávali s tím, že prostředky fondu rezerv a rozvoje byly značně nerovnoměrně rozloženy, zejména mezi jednotlivými místními a městskými národními výbory. Okresní národní výbory v té době však neměly dostatek možností, aby usměrnily využití těchto prostředků, zejména v souladu s realizací koncepce osídlení. Do značné míry byla tato možnost omezena i tím, že část prostředků fondu byla až do roku 1973 zapojována do rozpočtů národních výborů. V roce 1974 se už od tohoto povinného zapojení prostředků fondu upustilo. Proto mohly krajské a okresní národní výbory, u kterých se nyní rozhodující část prostředků fondu tvoří, tyto prostředky plánovitě a cílevědomě využívat jednak k vyrovnání rozdílu mezi jednotlivými obcemi a jednak k přednostnímu zabezpečení rozvoje těch obcí, na nichž je v souladu s realizací nové koncepce osídlení zájem. Skutečnost, které bude dosaženo, posoudíme, až budeme projednávat závěrečný účet ČSR za tento rok.
Závěrem mi dovolte, abych se zmínil o některých dílčích připomínkách a námětech, které z jednání našeho výboru v souvislosti se závěrečným účtem ČSR za rok 1973 vyplynuly.
Výbor vyslovil uznání aktivní finanční politice vlády České socialistické republiky a práci ministerstva financí ČSR, která v minulém roce vytvořila dostatečný prostor pro plnění plánovaných úkolů v oblasti národních výborů i pro podchycení a rozvíjení iniciativy a aktivity lidí při realizaci volebních programů Národní fronty. Byly respektovány i specifické potřeby okrajových oblastí naší republiky.
/Řízení schůze převzal místopředseda ČNR Věroslav Jedlička./
V diskusi poslanci upozornili, že národní výbory budou muset věnovat ještě větší pozornost možnostem zdrojů z výnosu daně z příjmů obyvatelstva v souvislosti s bojem proti různým druhům fušérství, nalézat ve spolupráci s ústředními orgány státní správy způsob, jak odstranit některé problémy při financování oprav komunikací, při výstavbě velkých finančních celků a v zásobování podniků místního hospodářství materiálem.
Svým usnesením pak výbor ČNR pro národní výbory a národnosti doporučuje, aby ČNR závěrečný účet ČSR za rok 1973 podle návrhu předloženého výborem ČNR pro plán a rozpočet schválila. /Potlesk./
Místopředseda ČNR Věroslav Jedlička: Děkuji poslanci Jiřímu Fleyberkovi. Hovořit bude poslankyně Naděžda Havířová, připraví se poslanec Cyril Kuklínek.
Poslankyně Naděžda Havířová: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Z podkladů, které jsme obdrželi, jasně vyplývá, že v sociální a zdravotní péči o obyvatelstvo, počínaje narozením a konče stářím, plní vláda ČSR důsledně usnesení XIV. sjezdu KSČ. Zvláštní péče je po sjezdu věnována rodinám s dětmi, mladým manželstvím a starým občanům.
Dovolte mi několik poznámek k péči o naše starší spoluobčany.
Sociální a zdravotní péče o starší občany v důsledku plnění stranických a vládních usnesení se den ode dne zlepšuje. Významnou úlohu při realizaci zkvalitnění této péče mají národní výbory všech stupňů. Před lety jsme pod péčí o staré občany rozuměli jen domovy důchodců. Dnes jsme už mnohem dále. Staré domovy důchodců se přestavují a modernizují. V některých místech se staví nové domovy důchodců. Národní výbory, zejména ve městech, budují pro staré občany domy soustředěné péče s pečovatelskou službou, v rámci sídlišť se staví malometrážní byty, zřizují se střediska osobní hygieny, kluby důchodců, jídelny pro důchodce. Velká pozornost je věnována těm nejstarším, kteří se dožili vysokého věku. Jejich zdravotní stav a sociální úroveň je národními výbory pečlivě sledována - v případě bezmocnosti jsou jim poskytovány zvláštní dávky a služby. I čerpání prostředků z doplňkové péče je v posledních létech mnohem lepší, a to proto, že se zlepšila na národních výborech evidence potřebných občanů. Péče o staré občany by byla ještě lepší, kdyby bylo na národních výborech více sociálních pracovníků k zabezpečení všech úkolů.
Zlepšení péče o staré občany si slibujeme také od zřízení okresních ústavů sociálních služeb při okresních a obvodních národních výborech. Tyto ústavy budou zabezpečovat technické, ekonomické a organizační řízení sociálních služeb poskytovaných starým a zdravotně postiženým občanům. Dalším posláním okresních ústavů sociálních služeb bude zabezpečit a řídit po technické stránce provoz těch zařízení, které poskytují sociální služby dalším skupinám obyvatel, jako jsou manželské poradny, domovy pro osamělé matky s dětmi, zařízení pro osoby společensky nepřizpůsobené apod. Dá se tedy očekávat v budoucnu další zlepšování péče o naše starší spoluobčany a potřebné občany vůbec. V souvislosti se změnami v organizaci a řízení na úseku sociální péče bude důležité, aby tyto ústavy byly přiměřeně personálně vybaveny.
Velmi mnoho se, soudružky a soudruzi, hovoří v posledních měsících o připravované úpravě předpisů o důchodovém zabezpečení. V podkladu ministerstva financí ČSR, který jsme obdrželi, je uvedeno - a odpovídá to skutečnosti - že v roce 1973 došlo k úspoře dávek důchodového zabezpečení, protože řada pracujících zůstává nadále v pracovním poměru, neboť vyčkává připravované úpravy.
Dovolte mi, vážené soudružky a soudruzi, k této věci poznámku, tak, jak jsme o tom hovořili při různých příležitostech ve zdravotním a sociálním výboru ČNR.
Není pochyb o tom, že je třeba upravit předpisy o důchodovém zabezpečení, neboť se prohlubuje nesoulad mezi průměrnými výdělky našich pracujících a stropem důchodu. Jsme však přesvědčeni, že jak stranické orgány, tak i vládní orgány jsou si této skutečnosti vědomy a že ve vhodné době - podle ekonomických možností - budou tuto otázku řešit. Musíme si však uvědomit, že zásadní úprava důchodového zabezpečení bude vyžadovat značné náklady, neboť se bude jednat o velký počet občanů. Na druhé straně máme již dnes nepočetnou, ale z hlediska zásluh o výstavbu socialismu významnou skupinu občanů, tzv. starodůchodců, jejichž nízké důchodové příjmy byly v posledním období řešeny a úprava měla velmi příznivou odezvu jak u důchodců, tak u celé společnosti.
Domníváme se však, že i při budoucím řešení důchodových otázek neměla by být tato skupina opomenuta, aby i tyto důchody byly upraveny tak, aby nevznikala disproporce mezi eventuálně upravenými důchody a důchody starodůchodců.
Současně bych chtěla upozornit na další otázku, o níž se mnoho diskutuje, že strop dávek v nemoci již dnes neodpovídá průměrné výši příjmů mnoha našich pracujících. Bude tedy třeba v budoucnu také počítat s úpravou předpisů nemocenského pojištění.
Závěrem doporučuji jménem zdravotního a sociálního výboru, aby ČNR schválila státní závěrečný účet ČSR za rok 1973. Děkuji za pozornost. /Potlesk./
Místopředseda ČNR Věroslav Jedlička: Děkuji poslankyni Naděždě Havířové. Hovořit bude poslanec Cyril Kuklínek, připraví se poslankyně Jarmila Hlaváčková.
Poslanec Cyril Kuklínek: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté. Organizace dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství řízené národními výbory, jakož i organizace přímo řízené ministerstvem vnitra - Správou pro dopravu - plnily a překročily plánované úkoly roku 1973.
Československé automobilové opravny si ve srovnání s rokem 1972 zachovaly přiměřený dynamický rozvoj nárůstem výkonů o 6,6 %. Dobré finanční plnění plánu výkonu a absolutně i relativně příznivé plnění materiálových a jiných nákladů způsobilo, že byl docílen vyšší zisk o 6,7 %.
Toto tempo by však mohlo být udrženo do dalších let jen za podmínek, že bude naplněn plánovaný stav pracovníků a že dojde, a to především, k stále požadovanému zlepšení v dávkách náhradních dílů.
Ačkoliv stav pracovníků zůstal v roce 1973 nenaplněn o 166 osob, byla plánovaná produktivita práce splněna, takže její růst alespoň přesahuje minimálně plánované tempo růstu výdělků. Nemožnost doplnění plánovaných stavů pracovníků v důsledku omezeného zdroje pracovních sil zapřičiňuje to, že nejsou ani plně využívány stávající opravárenské kapacity a snahy o posílení či naplnění druhých směn, zůstávají většinou ojedinělé a neuskutečněny.
Nedostatek náhradních dílů, na který se neustále upozorňuje a který byl projednáván i na zasedáních vlád, chronicky narušuje plynulý chod výroby, ovlivňuje kvalitu oprav, působí nepříznivě na pracovní kázeň a morálku pracovníků, vyvolává rozpory se zákazníky, je jednou z hlavních příčin reklamací i zmetkovitosti u renovovaných dílů, zvyšuje výrobní náklady ztrátou z vlastní výroby těchto dílů, je příčinou fluktuace, neboť pracovníci dosahují poměrně malých výdělků, narušuje snahu o rozvoj socialistické soutěže atd.
K negativním jevům v opravárenství patří i neúměrné prodlužování a odsouvání investiční výstavby nejen k rozšíření kapacit, nýbrž i k náhradě objektů určených k asanaci.
Československé automobilové opravny socialistickým organizacím kryjí požadavky na generální opravy užitkových vozidel jen cca z 62 %, a to pro nedostatek náhradních dílů. Přitom nelze pominout, že požadavky na generální opravy rostou podstatně rychleji, protože jev provozu mnoho přestárlých vozidel, jež dopravní i výrobní organizace nevyřazují, aby mohly plnit své plánem stanovené úkoly.
Je třeba, aby řídící národní výbory a příslušné resorty dále usilovněji řešily problematiku hmotného zásobování náhradními díly; pro rok 1974 není v podnicích Československých automobilových opraven zajištěn nejdůležitější základní materiál, protože n. p. Mototechna odmítá potvrdit jak množství, tak sortiment. Zásobování se tak stává limitujícím faktorem výkonů a tím i hospodářských výsledků automobilových opraven, které nejsou schopny v současné době zajistit požadavky odběratelů hlavně generálních oprav nákladních vozidel, což má samozřejmě negativní dopad do činnosti přepravců, zejména podniků ČSAD.
Československá automobilová doprava. Podniky splnily plánované úkoly státního hmotného plánu v nákladní přepravě, s výjimkou přepravy zboží v tunách a zvýšily svůj výkon proti roku 1972.
Dobré plnění ukazatele v tkm ovlivňuje především prodloužení průměrné přepravní vzdálenosti, což znamená, že podniky i v roce 1973 pokračovaly v zajišťování především těch přeprav, které jsou pro ně z hlediska naplnění plánovaných úkolů nejvýhodnější.
Finanční problematika podniků ČSAD není jednoduchá. Řídící KNV zpevnily v řadě případů podnikům plánovaný podíl materiálových nákladů na výkonech. Snaha podniků dodržet neúměrné snižování nákladů se pak nutně promítá, zejména v ochuzování a omezování údržby základních prostředků. Nerovnoměrně a nedostatečně prováděná běžná údržba a opravy si později vyžadují nákladnější opravy a větší potřebu dodavatelské kapacity zasahující i do sféry investic.
Při hodnocení vývoje činnosti ČSAD by neměla být přehlédnuta nehodovost jako jeden z výrazů souvislosti ekonomické a technické stránky provozu. Vlivem zvýšené intenzity silničního provozu, ale i vysoké pracovní zatíženosti řidičů osobní a nákladní dopravy v přesčasech a vlivem nedobrého technického stavu vozidel zhoršila se nehodovost v roce 1973 proti roku 1972 o 3,8 %.
K řešení obtíží i ČSAD by prospělo po stránce hmotné důsledné uplatňování usnesení XIV. sjezdu KSČ o přednostním přidělování nových vozidel veřejné automobilové dopravě vzhledem k jejich o 60 % vyššímu kilometrickému využití než v dopravě závodové. Zatím je skutečnost taková, že závodová doprava obnovila nákladní vozový park z 10 % a zvýšila svůj stav vozidel o 2,9 %, zatímco ČSAD vykazuje přírůstek pouze o 0,7 %.
Snižování přesčasovosti u řidičů formou zvyšování počtu pracovníků v plánu České plánovací komise není dosud účinné, neboť plánovací orgány KNV předpisují podnikům i na tyto pracovníky průměrnou produktivitu práce.
Hospodaření n. p. Silnice proběhlo v roce 1973 vcelku úspěšně, i když v některých ukazatelích u jednotlivých krajských podniků došlo k menším výkyvům s ohledem na specifické poměry v kraji.
Podniky dále postupně přecházejí ve struktuře prací na práce a dodávky investičního charakteru a velké opravy, jež jsou pro silniční hospodářství z hlediska národního hospodářství žádoucí.
V souvislosti se změnami ve struktuře prací si zvláštní pozornost zasluhuje otázka vybavení mechanizačního parku podniků. Průměrné stáří silničních strojů se v některých krajích pohybuje kolem devíti let. Opotřebení rypadel, buldozerů a těžkých nákladních aut je značné a stroje jsou bez náhradních dílů. Ani válcovací technika není dobrá.
Z hlediska dalšího rozvoje podniků n. p. Silnice, považujeme za nutné, aby ministerstvo vnitra ČSR - Správa pro dopravu a řídící KNV se zaměřily na důslednější obnovu a dovybavení mechanizační základny podniků n. p. Silnice, zejména pro technologicky těžší rekonstrukce silnic a mostů. Zabezpečily projednáním s příslušnými orgány potřebné bilanční příděly kameniva a asfaltu. Umožnily podnikům vytvářet nezbytně nutný předstih v předzásobení hlavních druhů stavebního materiálu.
V plnění údržby a běžných oprav se jasně projevila tendence národních výborů zabezpečit a vynaložit stejné finanční prostředky jako v předchozím roce, ačkoliv snahou ústředních orgánů je zaměřit stavební kapacity na práce investičního charakteru, které jsou sice konstrukčně i finančně nákladnější, avšak z hlediska národního hospodářství rentabilnější, účinněji řešící obtížnou situaci v silničním hospodářství. Ve skutečnosti však bylo dosaženo jen 33,5 % a zbývajících 66,5 % výdajů bylo vynaloženo v údržbě.
Obdobně jako v roce 1972, byly plánované výdaje překročeny vysoko na místních komunikacích, když v některých krajích dosáhlo překročení rozpočtu více než 200 %.
Z rozboru struktury prací a struktury dodavatelů vyplynulo, že speciální silniční podniky ústředně řízených stavebních organizací neplnily své závazky na pracích investičního charakteru, avšak ochotně nabídly svou kapacitu na běžné opravy a údržbu, zejména místních komunikací. Původně plánovaná údržba byla překročena o 1 098 mil. Kčs, z čehož za 3 67 mil. Kčs bylo provedeno organizacemi řízenými národními výbory a za 731 mil. Kčs stavebními organizacemi ústředně řízenými.
Pro zabezpečení rovnoměrnosti a vyšší objektivity v rozpočtování výdajů státního rozpočtu na silničním hospodářství se jeví jako nezbytné urychlit vytvoření norem a jejich zavedení do praxe, jak to uložilo usnesení vlády č. 107/1973 ministerstvu vnitra ČSR - Správě pro dopravu. Děkuji. /Potlesk./
Místopředseda ČNR Věroslav Jedlička: Děkuji poslanci Cyrilu Kuklínkovi. Hovořit bude poslankyně Jarmila Hlaváčková.
Poslankyně Jarmila Hlaváčková: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Státní závěrečný účet ČSR za rok 1973 tak, jak je předložen dnešnímu jednání, odráží úspěchy naší socialistické společnosti. Nechci je vypočítávat a opakovat to, co již bylo řečeno. Zemědělství a potravinářský průmysl, lesní a vodní hospodářství má na nich svůj podíl.
Nemohu však pominout některé problémy, které státní závěrečný účet ČSR za rok 1973 obráží. Především mám na mysli nutnost dalšího intenzívního rozvoje a růst produktivity práce v zemědělství, vyrovnávání proporcí mezi zemědělskými a zpracovatelskými kapacitami potravinářského průmyslu a nutnost zabezpečit dostatek pitné vody, zejména pro bytovou výstavbu, zemědělství a potravinářský průmysl.
Výsledky ve výrobě obilí a živočišné výrobě patří k významným úspěchům našeho zemědělství. Nerovnoměrný růst rostlinné a živočišné výroby a růst cen krmiv na světových trzích nás nutí věnovat zvýšenou pozornost rozvoji vlastní krmivové základny.
Zkušenosti ukazují, že přední družstva spotřebovávají až 300 kg čistých živin po hektaru. Máme-li mobilizovat potenciální výnosové rezervy krmných plodin, musíme mimo předávání dobrých zkušeností a mobilizace vnitřních rezerv stupňovat intenzifikační faktory. Skutečnost je taková, že hnojiva a především dusík používáme na plodiny, které jsou v popředí zájmu, tedy především k obilovinám. Proto také v zemědělských závodech jich není dostatek pro hnojení krmných plodin, zejména luk a pastvin.
Na dnešním jednání schvalujeme státní závěrečný účet ČSR za rok 1973, ale současně se také připravuje plán a rozpočet pro příští rok. Proto bych chtěla doporučit, aby vláda v souladu se závěry XIV. sjezdu KSČ věnovala patřičnou pozornost i rozvoji chemického průmyslu a v jeho rámci výrobě průmyslových hnojiv. Také rozvoj ostatních chemických potřeb vyžaduje zvýšit úsilí, zejména z hlediska spolupráce v rámci zemí RVHP.
S rozvojem zemědělské výroby a potřebou rovnoměrného zásobování trhu potravinami nejsou v souladu zpracovatelské a skladovací kapacity potravinářského průmyslu. O problémech ve výstavbě obilních sil, napětí mezi výrobou mléka a masa a mlékárenskými a porážkovými kapacitami se na posledním plénu ČNR již hovořilo. Proto se tímto problémem nechci podrobněji zabývat. Chtěla bych jen konstatovat, že na základě jednání orgánů ČNR se zvýšila pozornost věnovaná těmto problémům a do určité míry se zrychlila výstavba chladíren, sušáren mléka atd. Myslím, že by měla vláda těmto otázkám i nadále věnovat maximální pozornost. Neodebírání jatečných zvířat v optimální váze má za následek, že jednotlivé kusy přerůstají a přirůstá na nich především tuk. Nejen že za přerostlá a ztučnělá zvířata je nižší nákupní cena, což negativně dopadá na naše zemědělství, ale je také vyšší spotřeba jádra a také spotřebitel dostává zbytečně tučnější maso.
Předpokládá se, že během příští pětiletky se sníží počet pracovníků v zemědělství o 65 tisíc. Také v resortu lesního a vodního hospodářství se jejich počet sníží. To při zvyšování výroby vyžaduje zabezpečit potřebný růst produktivity práce. Jedna z cest vede přes racionalizaci. Vyžaduje však také zabezpečit pro oblast výživy, lesního a vodního hospodářství i novou mechanizaci a nové investice. Proto jsme při jednání výboru o zemědělské investiční výstavbě položili důraz na zvýšení podílu investic nad 1,5 mld Kčs. I když chápu, že v investiční politice má prioritu palivo-energetická základna, chemie apod., přesto bych chtěla požádat o pečlivé zvážení rozsahu investic zabezpečujících rozvoj těchto odvětví. Myslím, že také větší pozornost zasluhuje budování zemědělského a potravinářského stavebnictví podle záměrů dubnového pléna ÚV KSČ z roku 1972, neboť ono do značné míry zabezpečuje realizaci investiční výstavby v zemědělství a potravinářství.
V letošním roce se také negativně projevuje krácení prostředků na zúrodnění půdy. V důsledku toho není plněn program odvodnění a rekultivací a je nebezpečí, že meliorační kapacity budou z rušeny a pracovníci přejdou na jiné pracovní úseky. Proto doporučuji pečlivěji tyto problémy vážit při sestavování státního rozpočtu na příští rok a některé vážnější problémy řešit již v letošním roce.
V současné době, jak to ukazují i jednání orgánů ČNR i naše zkušenosti z volebních obvodů, se zabezpečení pitné vody stává v některých oblastech limitujícím činitelem bytové výstavby, ovlivňuje rozmístění a velikost velkokapacitních staveb živočišné výroby, limituje výnosy v rostlinné výrobě a ovlivňuje výstavbu potravinářských závodů. Nabudování zdrojů je věnováno poměrně dost prostředků, hlavní problém však vidím v tom, že není dost příslušných stavebních kapacit. Proto bych chtěla doporučit vládě, aby těmto otázkám věnovala zvýšenou pozornost a zvážila možnost posílení vodohospodářských stavebních kapacit v resortu lesního a vodního hospodářství.
Na těchto několik problémů jsem chtěla v souvislosti s dnešním jednáním upozornit, abychom včas reagovali na problémy, které se projevují v rozvoji jednotlivých odvětví celého národního hospodářství. Předložený státní závěrečný účet ČSR za rok 1973 doporučuji schválit. Děkuji za pozornost. /Potlesk./