Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji soudruhu zpravodajovi za jeho zprávu. K projevu se přihlásil ministr financí ČSR ing. Jaroslav Tlapák. Prosím, aby se ujal slova.
Ministr financí ČSR ing. Jaroslav Tlapák: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vláda ČSR vám předkládá návrh státního závěrečného účtu ČSR za rok 1973.
Chceme vás seznámit a zaměřit vaši pozornost na výsledky, kterých jsme dosáhli v jednotlivých oblastech života společnosti, ukázat nejen na problémy a těžkosti, ale i na zdroje, z nichž se naše úspěchy rodí.
Prvním a základním předpokladem úspěšné dynamiky ekonomického rozvoje je marxisticko-leninská politika naší komunistické strany, důsledná a každodenní péče a pozornost, kterou našemu národnímu hospodářství věnuje. Plenární zasedání ústředního výboru KSČ, zejména v únoru 1972 a listopadu min. roku konkrétně určila cesty, po kterých v ekonomickém rozvoji půjdeme. Cesty, které směřují k plné realizaci závěrů XIV. sjezdu KSČ. Důsledné uplatňování vedoucí úlohy strany, uskutečňování její hospodářské politiky jsou nejdůležitějším pramenem toho, že dnes můžeme hovořit o úrovni, která odpovídá cílům rozvinuté socialistické společnosti. Tato fakta se promítají do spokojenějšího šťastnějšího života našich občanů, do růstu jejich životní úrovně.
Také předložený návrh státního závěrečného účtu ČSR za rok 1973 je ohlédnutím za vykonanou prací, oceněním úsilí všech, kteří se o úspěšnou realizaci našich záměrů zasloužili. Plným právem můžeme být na tyto výsledky hrdi. 1 v našich volebních obvodech se lépe pracuje, občané si váží vymožeností a jistot socialistické společnosti a svým aktivním přístupem je rozmnožují. Takový postoj je správný a dokládá, že lidé naší politice věří a že ji také aktivně podporují.
Soudružky a soudruzi, rok 1973, třetí rok páté pětiletky, nelze oddělovat od celkového vývoje uplynulých let. Za poslední tři roky vzrostl národní důchod ČSR o 15,1 % a osobní spotřeba o 14,4 %. Tak vysoká čísla jistě nejsou náhodná. Vzešla z poctivého snažení našich lidí, vychází z rozsáhlé politickoorganizátorské řídící činnosti stranických, státních a odborových orgánů, funkcionářů a poslanců na všech stupních řízení, ve všech oblastech života naší společnosti.
Tento pozitivní vývoj má ovšem nejen, abych tak řekl, ekonomickou podobu. Přesvědčivě se odráží i v politickém uvědomění našich občanů, v širokém proudu jejich pracovní iniciativy. Nemůžeme mít o tom přesvědčivější doklad, než jsou uzavírané závazky na počest 30. výročí SNP, povstání českého lidu a osvobození naší vlasti Sovětskou armádou. Jejich vysoká hodnota je dobrým vkladem pro náš další postup vpřed.
Vracíme-li se k dvanácti měsícům uplynulého roku, musíme, ať chceme nebo nechceme, jejich ekonomický přínos konfrontovat s celkovými úkoly pětiletky. A zde je třeba říci, že dosavadní výsledky plnění našich národohospodářských plánů, směrnice plánu a projekt státního rozpočtu ČSR na příští rok nás právem vedou ke konstatování, že záměry páté pětiletky budou nejen splněny, ale u řady ukazatelů i překročeny.
Soudruh Husák to na květnovém zasedání ÚV KSČ vyjádřil slovy: "Na všech úsecích, ve vnitřním životě strany, ve společnosti, v ekonomice, v růstu životní úrovně, v ideologické oblasti i v našich zahraničních vztazích převládá zdravý, pozitivní vývoj. A to je rozhodující. Máme jistě i problémy a nedostatky, ale všude, ať vezmeme kterýkoliv úsek, pozitivní trendy při plnění usnesení našeho XIV. sjezdu výrazně převládají." - Tolik soudruh Husák.
Socialistická hospodářská soustava tak přesvědčivě prokazuje, že je v současném třídně rozděleném světě jediným systémem, který trvale umožňuje zvyšovat životní úroveň lidí, prohlubovat jejich sociální jistoty, zajišťovat jim skutečně důstojný lidský život.
Vymoženosti socialismu se stávají předmětem obdivu pracujících na celém světě. Zatímco kapitalistický svět se zmítá v prohlubujících se krizových situacích a prudká, dříve nevídaná inflace soustavně ohrožuje a snižuje životní úroveň a vede k ostrým třídním srážkám, u nás a ve všech socialistických zemích dochází k neustálému růstu výroby a upevňování sociálních jistot pracujících.
Zvláště názorně to ukázal na konkrétních výsledcích rozvoje sovětské společnosti soudruh Brežněv ve svém nedávném předvolebním projevu. Jeho slova jsou zdrojem poučení pro pokrokové síly na celém světě, mají mezinárodní platnost a přinášejí cenné a bohaté zkušenosti i pro nás.
Máme radost z toho, že k úspěchům společenství socialistických zemí účinně přispívá i naše republika.
Mnoho důkazů o tom přináší rok 1973, další rok úspěšného ekonomického rozvoje.
Plánované výrobní úkoly v průmyslu, ve stavebnictví, v zemědělství i v dalších odvětvích národního hospodářství jsme překročili. Také národní výbory se na těchto dobrých výsledcích podílejí.
V průmyslu a ve stavebnictví bylo dosaženo rychlejší dynamiky výroby, než s jakou počítal plán na rok 1973. Zvláště si vážíme toho, že přírůstek výroby je z převážné části kryt růstem produktivity práce a promítá se v něm i vyšší uplatnění vědy a techniky.
V zemědělství jsme sklidili dosud nejvyšší objem obilovin, podstatně vzrostly stavy i užitkovost hospodářských zvířat. Nákup živočišných výrobků se ve srovnání s rokem 1972 ve všech druzích zvýšil. Naše socialistické zemědělství tak krok za krokem uskutečňuje jednu ze základních směrnic XIV. sjezdu KSČ - přírůstky spotřeby základních potravin zajišťovat z vlastní výroby. Dnes už jsme i při velmi náročné spotřebě v mase, v másle, mléce a vejcích v zásadě soběstační.
Mezi klady, dosažené v roce 1973, lze bezesporu počítat i výsledky zahraničního obchodu našich organizací. Plánované objemy dovozu i vývozu byly splněny a překročeny - a to jak ve styku se socialistickými, tak i kapitalistickými státy.
Všechny tyto obecné pozitivní tendence by bylo samozřejmě možné doložit řadou konkrétních přesvědčivých příkladů.
Je třeba si uvědomit, že smyslem a cílem celého našeho snažení je člověk a péče o neustálý růst jeho životní a kulturní úrovně. Výsledky minulého roku dokazují, že tento hlavní cíl je plněn.
Peněžní příjmy obyvatelstva byly v roce 1973 ve srovnání s rokem 1972 o 10,7 mld Kčs vyšší a přitom byla zachována stabilita maloobchodní cenové hladiny. To je skutečnost, kterou může vykázat jen málokterý stát na světě.
Dobře víme, že růst příjmů obyvatelstva při stabilitě maloobchodních cen nás nejen vede k oprávněnému optimismu, ale je i mimořádně náročným závazkem. Vyžaduje, jak o tom hovořilo listopadové zasedání ústředního výboru KSČ, abychom systematicky věnovali pozornost uspokojování koupěschopné poptávky. Musíme znát její objektivní tendence, umět na ně pružně reagovat inovací výroby a tím i plynule vytvářet nabídku zajímavých druhů zboží, aby naši lidé za své poctivě vydělané peníze si mohli koupit to, co potřebují.
Dobrý výhled naší ekonomiky ilustruje i růst úsporných vkladů. V roce 1973 se vklady obyvatelstva u České státní spořitelny zvýšily o 9,2 mld Kčs a koncem roku dosáhly celkově výše 71,3 mld Kčs.
Vývoj národního hospodářství v roce 1973 se odrazil i v rovnováze mezi dosaženými příjmy a realizovanými výdaji státního rozpočtu ČSR. V příjmech jsme dosáhli 100 784 mil. Kčs, zatímco výdaje činily 100 726 mil. Kčs. Vznikl tak výsledný přebytek ve výši 58 mil. Kčs a my navrhujeme, aby jím byly posíleny státní finanční rezervy. Je třeba říci, že plánované příjmy státního rozpočtu byly v roce 1973 překročeny o 729 mil. Kčs, výdaje o 671 mil. Kčs. Na překročení plánovaného objemu rozpočtových příjmů se v rozhodující míře podílela podniková sféra. Překročení výdajů plyne zejména z neinvestičních dotací podnikům a JZD jako důsledek rychlejšího růstu zemědělské výroby a určitou část vytvářejí i ekonomické nástroje v zahraničním obchodě.
Hovoříme-li o státním závěrečném účtu za rok 1973, můžeme s potěšením konstatovat, že výsledky hospodaření ústředně řízených hospodářských organizací, vyjádřené vytvořeným ziskem, byly příznivé. Výše zisku, která představuje 32 mld Kčs, stoupla oproti plánu na rok 1973 o 2,1 mld a o 3,3 mld Kčs byla vyšší než v roce 1972. Popravdě je však třeba si přiznat, že celkový nepochybně dobrý výsledek byl dosažen z větší části růstem výkonů, zatímco podíl snížení nákladů na růstu zisku byl nižší než předpokládané záměry a neodpovídá zcela našim potřebám.
Vidíme tedy, že vše, čeho jsme dosáhli, musíme vždy srovnávat s plánovanými ukazateli a hledat, jak se někdy říká, odvrácenou stranu - na první pohled přesvědčivých čísel.
Při oprávněně náročném pohledu na vývoj materiálových a ostatních věcných nákladů nemůžeme být s vývojem v roce 1973 tak docela spokojeni. Stále ještě existují určité rozdíly v jednotlivých hospodářských odvětvích. Zatímco došlo k poklesu jejich podílu na výkonech, např. v chemickém a potravinářském průmyslu a ve státních zemědělských organizacích, nelze opomenout, že v některých, především v obou hlavních odvětvích ministerstva stavebnictví ČSR, se materiálové náklady relativně zhoršily.
Bude jistě správné v této souvislosti daleko aktivněji chápat i vliv určitých vnějších faktorů. Nelze přece nevidět, že se i v materiálových nákladech projevuje vliv pronikavého zdražení surovin, které dovážíme z kapitalistických států. Proto je a zůstává na pořadu dne kategorický požadavek, abychom na všech stupních řízení, ve všech podnicích a závodech, zkrátka všude, věnovali velkou pozornost hospodaření se surovinami, maximálně je zhodnocovali a usilovně hledali cesty k náhradě dovážených surovin našimi. Nechceme - a bylo to znovu zdůrazněno na květnovém zasedání ÚV KSČ - aby se důsledky růstu cen na kapitalistických trzích promítaly do životní úrovně našich lidí. Jsme přesvědčeni, že mobilizace všech rezerv, využívání zkušeností a znalostí našich pracujících, usměrňování jejich elánu a iniciativy, vytvoří ty nejlepší předpoklady k úspěšnému řešení tohoto složitého komplexu otázek.
Soudružky a soudruzi poslanci, chtěl bych nyní zaměřit vaši pozornost na jednu z hlavních oblastí, v níž se do značné míry rozhoduje o růstu efektivnosti národního hospodářství. Mám na mysli oblast, v níž byl dosažen nejeden úspěch, ale zároveň přetrvávají i mnohé problémy. Je to investiční výstavba, velmi komplikovaná a citlivá součást rozvoje celé naší ekonomiky.
V roce 1973 se objem investičních dodávek a prací v našich organizacích zvýšil ve srovnání s rokem 1972 o 8,9 %. Získali jsme za 37 mld Kčs nových základních prostředků, nových provozoven, strojů a zařízení. Ve vybavenosti našich dělníků základními prostředky jsme zaznamenali další růst. Nové kapacity uváděné v roce 1973 do provozu umocňují síly našeho národního hospodářství. Pro příklady jistě nemusíme chodit daleko. Vzpomeňme jen tisíců tun porcelánových výrobků z Nové Role, provozu na výrobu plastické kůže v Chropyni, masokombinátu v Plané nad Lužnicí, cihelny v Dolních Jirčanech a řady dalších výroben. V Praze jsme rychlým tempem za pomoci sovětských přátel pokračovali na výstavbě metra. Jeho první část jsme mohli letos 9. května - téměř dva měsíce před vládou stanoveným termínem - uvést do provozu.
Na investiční výstavbu jsme z prostředků společnosti věnovali v minulém roce celkem 40,1 mld Kčs. To není určitě málo. Státní rozpočet ČSR a rozpočty národních výborů z toho uhradily 19,3 mld Kčs, tj. 48 %.
Je potěšitelné, že růst podílu státního rozpočtu ČSR na financování investic v souladu se záměry naší finanční politiky se zpomalil. Zároveň si ale musíme přiznat, že zpomalení růstu podílu státního rozpočtu ČSR na financování investic bylo v roce 1973 způsobeno také tím, že nebyl splněn plán výstavby.
Vyjádříme-li tuto skutečnost ve finančním objemu, nepoužili jsme v minulém roce ze státního rozpočtu ČSR plné dvě mld Kčs. To je fakt velmi závažný a společensky nezdravý. Vidíme za ním nepostavené školy, nemocnice, byty a jiné v plánu zahrnuté akce. Takové úspory neznamenají samozřejmě pro rozpočet přínos. Jsou to úspory, na kterých naše společnost nemá zájem. Naopak, jsou signálem k tomu, abychom také tady postupovali s velkou důsledností a s vysokou odpovědností při komplexním zajišťování plánu.
Bohužel, máme stále vysokou rozestavěnost. V ní jsou bez efektu vázány miliardy korun. Další finanční zdroje ztrácíme opožděným uváděním výrobních kapacit do provozu. Sami můžete tuto skutečnost jistě doložit vlastními poznatky. Stroje a zařízení - často i dovezené za drahé peníze - leží někdy ve skladech, protože nemohou být pro opoždění výstavby včas smontovány. Dokonce se také stává, že jsme je i v jednotlivých případech pořizovali a nakupovali zbytečně.
Nemálo starosti nám působí také pokračující růst rozpočtových nákladů staveb už rozestavěných. A nejde zrovna o zanedbatelné částky.
Česká národní rada před nedávnem projednávala zprávu o plnění pro gramového prohlášení vlády ČSR. V této zprávě vláda ČSR konstatovala, že "na investiční výstavbu vynakládáme obrovské společenské zdroje, neboť ji považujeme za jeden z klíčových článků, který povede ke zvýšení účinnosti naší ekonomiky. Plným právem proto požadujeme, aby tyto velké prostředky přinášely co nejdříve užitek, aby přispívaly co nejdříve k rozmnožení našeho bohatství a zabezpečovaly náš další rozvoj do budoucna". Tolik z vystoupení soudruha Korčáka.
O jaké částky jde, je zřejmé z toho, že za první tři roky páté pětiletky bylo na území ČSR proinvestováno 220,3 mld Kčs, o 3,2 mld víc než pětiletka na tato léta uvažovala. Tím spíše nás to zavazuje k tomu, abychom si vážili každé koruny vložené do investiční výstavby, abychom s každou korunou uměli rozvážně hospodařit, abychom i tady daleko aktivněji prosazovali celospolečenské potřeby a zájmy.
Chceme-li dále upevňovat pozitivní jevy v naší ekonomice a daleko rychleji se vypořádat s nedostatky, vystupuje s velkou naléhavostí do popředí nutnost plněji využívat vědeckotechnického rozvoje, jak nás k tomu zavazují závěry květnového zasedání ÚV KSČ.
Strana usiluje o to, aby se vědeckotechnický rozvoj stále aktivněji prosazoval, aby se prohlubovala jeho úloha na cestě zvyšování efektivnosti národního hospodářství. Chtěl bych vás, soudružky a soudruzi, ujistit, ze také ve sféře finanční politiky učiníme vše, aby závěry a úkoly květnového pléna ÚV KSČ byly plněny.
Soudružky a soudruzi, charakteristickým rysem socialistické společnosti je, že vysoká životní úroveň je zajišťována i ze společenských fondů. Státní závěrečný účet ČSR za rok 1973 to plně dokládá.
Téměř polovinu všech výdajů státního rozpočtu a rozpočtů národních výborů věnujeme školství, zdravotnictví, kultuře, sociálnímu zabezpečení a nemocenskému pojištění a dalším oblastem. Tady se občané na svých denních zkušenostech přesvědčují o celospolečenské péči státu o jejich klidný, jistotami obohacený život.
Výsledky, se kterými vás dnes seznamujeme, dokládají, že z ústředního rozpočtu a z rozpočtů národních výborů byla na tato hlavní odvětví nevýrobní sféry vynaložena částka ve výši 61 mld Kčs. Tento celkový údaj vynikne zvláště poté, když si uvědomíme, že výdaje na školství se zvýšily proti roku 1972 o 7,7 %, na zdravotnictví o 6,9 %, na kulturu o 7,7 %, na sociální zabezpečení o 4,1 % a na nemocenské pojištění o 13,5 %.
Podívejme se na tyto celkové číselné údaje trochu podrobněji. Ve výdajích na školství se věnovalo daleko více prostředků na údržbu škol a školských zařízení. Řada škol byla modernizována. To se projevilo na všech stupních naší školské soustavy a udělali jsme tím další krok k tomu, aby i po materiální stránce byly vytvořeny ty nejlepší podmínky ke zkvalitňování výuky.
Mnoho prostředků jsme věnovali i našim vysokým školám. O jak široký rozsah péče tady jde, můžeme doložit na jediném faktu - v loňském roce se připravovalo na své další poslání téměř 64 tisíc vysokoškoláků.
Výdaje na zdravotnictví jsme zaměřovali na plánovité řešení základních úkolů ve zdravotní péči. Neinvestiční výdaje na jednoho obyvatele dosáhly částky 920 Kčs a proti roku 1972 se zvýšily o více jak 6 %. Stoupající úroveň zdravotní péče a zavádění nových, nákladnějších léčebných postupů přineslo další zvýšení výdajů na léky.
Vysoký nárůst výdajů na nemocenské pojištění o 1,3 mld Kčs byl rozhodujícím způsobem ovlivněn péčí o naši mladou generaci.
Soustavná péče naší společnosti o zvyšování populace přinesla přesvědčivé výsledky. Na tyto účely jsme v roce 1973 vyplatili na dávkách z ústředního rozpočtu ČSR 1 909 mil. korun. Je to o 15,2 % více než v roce 1972.
V roce 1973 se narodilo v České socialistické republice téměř 183 tisíce dětí. Ve srovnání s rokem 1972 je to o 18 tisíc děvčátek a chlapců více. Počet dětí, na které se z nemocenského pojištění vyplácely přídavky, stoupl v roce 1973 o 25 tisíce na 2 mil. 153 tisíc a počet těch, kteří přídavky dostávají, stoupl o 29 tisíc a dnes je těchto občanů 1 mil. 298 tisíc. Tento stav přesvědčivě dokazuje správnost opatření strany a vlády v komplexním přístupu k otázkám populace.
Prohloubila se též péče o věkově starší občany. Jenom na dávkách sociálního zabezpečení bylo v ČSR v roce 1973 vyplaceno 23,6 mld Kčs, což je o 3,8 % více než v roce 1972. Počet důchodů se v roce 1973 zvýšil o 25 tisíc a dosáhl výše 2 mil. 562 tisíc.
Soudružky a soudruzi, mnohý z vás může namítnout, že jde o velkou záplavu čísel. Čísel, která v absolutní podobě mohou sotva dát celkový obraz starostlivosti a péče komunistické strany a socialistického státu. Nicméně nám ve svých tendencích přesvědčivě a názorně dokazují, že rok od roku se zlepšuje a prohlubuje zabezpečování těch oblastí, které lidé nezbytně potřebují k životu, oblastí, které jsou jedním z důkazů předností socialistického společenského řádu.
Chtěl bych se nyní zabývat sférou, s níž velmi často přicházíte při výkonu své funkce poslance do bezprostředního styku. Jsou to národní výbory.
Při výkladu ke státnímu závěrečnému účtu ČSR za rok 1973 nám jde o to, abychom především zhodnotili jejich význam pro závěry státního rozpočtu ČSR.
Hospodaření národních výborů probíhalo v roce 1973 úspěšně zejména v důsledku rostoucí aktivity národních výborů i všech občanů. Dosažené výsledky svědčí o vysoké úrovni politické práce národních výborů, všech jejich poslanců, aktivistů a o svědomitém úsilí jejich pracovníků.
Pro lepší přehlednost chci nejprve uvést několik čísel. V uplynulém roce hospodařily národní výbory s více jak 57 mld Kčs. To není právě malá částka. Činí téměř 60 % celkového objemu státního rozpočtu ČSR. Na straně příjmů národních výborů tvořily subvence a dotace z rozpočtu ČSR v roce 1973 32 920 mil. Kčs, vlastní příjmy 22 695 mil. Kčs, dotace ze státních fondů, úvěry a sdružené prostředky 1 828 mil. Kčs.
Výdaje dosáhly 55 921 mil. Kčs a byly ve srovnání s rozpočtem na rok 1973 o 745 mil. Kčs vyšší. Zvýšené výdaje byly uhrazeny nadplánovanými vlastními příjmy. Rozpočet národních výborů skončil přebytkem ve výši 1 522 mil. Kčs. Touto částkou byl posílen jejich fond rezerv a rozvoje.
K úspěšným výsledkům hospodaření národních výborů nemálo přispěla i aktivní finanční politika, která podporuje rozvoj iniciativy občanů a vytváří potřebný prostor pro důsledné plnění úkolů v této oblasti.
Hovoříme-li o hospodaření národních výborů, pak jistě nelze opomenout realizaci akce "Z". Znovu se potvrdilo, že i tzv. tradiční formy dokážeme rozproudit novým elánem, nadšením, které slouží k všestrannému zlepšování životních podmínek a životního prostředí v našich městech a vesnicích.
Na akce "Z" vynaložily národní výbory v roce 1973 zhruba 3,2 miliard Kčs. Celková hodnota vytvořená v akci "Z" činila 7,5 miliard Kčs, z toho investiční část 3,8 miliard. Je potěšitelné a dává dobré záruky pro budoucnost, že téměř pětinu z 260 mil. brigádnických hodin v akci "Z" odpracovala mládež.
Právě v této souvislosti bych chtěl zdůraznit, že finanční politiku vůči národním výborům pokládáme za jeden z rozhodujících úseků jak v roce 1974, tak při přípravě rozpočtu na rok 1975. Počítáme s tím, že roky 1974 a 1975 se stanou pro národní výbory rozhodující příležitostí. Příležitostí k tomu, aby zvýšenou aktivitou rozhodujícím způsobem přispěly k plnění volebních programů Národní fronty. Budou to léta významných výročí, léta nové iniciativy a my jsme přesvědčeni, že poslanci předstoupí před skončením svého volebního období k voličům s dobrými účty. Počítáme s tím, že dobrá politickovýchovná práce povede ke zvýšení aktivity občanů a národních výborů, bude směřovat k tvorbě nadplánovaných zdrojů jež budou sloužit ke krytí zvýšených výdajů.
Přitom bych chtěl připomenout, že i v hospodaření národních výborů platí zásady účelnosti, efektivnosti, hospodárnosti a úspornosti. Vždyť plánované i nadplánované prostředky národních výborů jsou součástí společenských zdrojů a musí být použity v souladu nejen s místními, ale i společenskými zájmy.
Obracím se na vás, poslance České národní rady a věřím, že nám pomůžete v tom, aby se i u národních výborů soustřeďovaly prostředky na rozhodující veřejně prospěšné akce, aby se vytvářely trvalé a přitom společensky užitečné hodnoty.
Dovolte mi ještě několik slov k hospodaření státních fondů, jejichž bilance jsou přiloženy ke státnímu závěrečnému účtu ČSR. Z těchto fondů bylo vynaloženo 2 466 mil. Kčs na investiční i neinvestiční práce a dodávky.
Revizemi bylo zjištěno, že s fondovými prostředky bylo hospodařeno v souladu s jejich určením.
Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vracím-li se k roku 1973, je třeba říci, že příznivé tendence v plnění státního plánu a rozpočtu úspěšně pokračují i v letošním roce.
Plán stanovený na leden až květen 1974 byl u průmyslové výroby, stavebních prací, nákupu živočišných výrobků a v maloobchodním obratu hlavních systémů překročen.
Hrubá výroba v průmyslu vzrostla v porovnání se stejným obdobím minulého roku o 5,2 %. Objem stavebních prací provedených vlastními pracovníky stavebních podniků oproti roku 1973 rovněž stoupla to rychleji než předpokládá roční plán. Pozitivní vývojové směry pokračují také v našem zemědělství. Ve srovnání s uplynulým rokem bylo i plnění plánu maloobchodního obratu o 8,5 % vyšší.
Když se zamyslíme nad těmito výsledky, a to jsem uvedl jen ty nejdůležitější a nejzávažnější, vidíme, jak směšné a nesmyslné byly pověsti našich nepřátel o tzv. generálním zvyšování cen a měnové reformě. Sama naše socialistická přítomnost, náš život a jeho výsledky, výsledky práce lidí, jsou tou nejpádnější a nejpřesvědčivější odpovědí na tzv. zaručené zprávy, na poplašné zvěsti, které mají narušit klid a pevné jistoty našich občanů.
Přes uspokojivé výsledky, přes dobré plnění plánu, nelze ani v oblasti ekonomiky podceňovat nepřátelskou propagandu a její vliv. Dobré výsledky, poctivé úsilí lidí, uvědomělá iniciativa nám umožňují, abychom i v oblasti politickovýchovné práce, ekonomické agitaci a propagandě, postupovali ofenzivně a s vysokou účinností. Vždyť socialistický společenský řád dává všechny předpoklady pro lepší a bohatší zítřek pracujících.
Soudružky a soudruzi, při celkově kladném hodnocení vývoje naší ekonomiky víme, že není vše jenom dobré, jenom pozitivní. Výsledky hospodaření nám ukazují, že se budeme muset ještě důsledněji zaměřit na řešení dopadu zvyšování cen surovin, výrobků na kapitalistických trzích. Měli bychom udělat ještě více pro další soustavné a trvalé zvyšování efektivnosti reprodukčního procesu. Zvláště se pak zaměřit na snižování materiální nákladovosti výroby, soustředit veškerou naši pozornost na investiční úsek ve všech oblastech hospodářství, důsledně zabezpečovat úkoly spojené s bilancí příjmů a výdajů obyvatelstva, daleko úsporněji bychom měli také vynakládat finanční prostředky naší společnosti.
Jsou to jistě úkoly náročné, avšak řešitelné a jejich překonání je jistě v našich rukou. Jsou to úkoly, kterými se zabývala plenární zasedání ústředního výboru naší komunistické strany, úkoly, jejichž řešení je povinností, závazkem i součástí společenské odpovědnosti. Jsou to úkoly, jejichž naléhavost neustále stoupá.
Jde především o všestrannou podporu všeho nového, pokrokového, co se v našich podnicích a závodech rodí. Pod zorným úhlem květnového zasedání jsme vedeni k tomu, abychom všechny otázky rozvoje soustavně analyzovali, tvůrčím způsobem hledali řešení odpovídající socialistickému charakteru naší společnosti a důsledně kontrolovali plnění přijatých úkolů.
K úspěchu můžeme však dojít pouze tehdy, když si budeme umět lépe než dosud vážit, když dokážeme správně usměrňovat a využívat iniciativy, aktivity a nezměrné obětavosti našich lidí.
Politické orgány vysoce oceňují obětavou práci dělníků, rolníků, příslušníků inteligence a všech pracujících. Právem v ní vidí jejich souhlas s politikou strany, s politikou, která jim zabezpečuje šťastný a klidný život, stále rostoucí životní úroveň.
Soudružky a soudruzi poslanci, navrhuji jménem vlády ČSR, aby Česká národní rada schválila předložený návrh státního závěrečného účtu České socialistické republiky za rok 1973. /Potlesk./