Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslankyni Janě Židlické. Slovo má poslankyně Pavla Bařinová, připraví se poslankyně ing. Marie Smolíková.
Poslankyně Pavla Bařinová: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi vyjádřit několik myšlenek k problému, který těsně souvisí s proponovanou moderní koncepcí školského vzdělání a hraje v ní významnou úlohu. Jde o efektivnost vyučování a opatření ke zvýšení jeho úrovně.
Je to tedy obsah vyučování, vyučovací metody, příprava a další vzdělání učitelů, řízení vyučovacího procesu, inspekční činnost atd. tam byla zaměřena pozornost poslanců kulturního a školského výboru ČNR, poněvadž tyto oblasti přímo ovlivňují efektivnost a s ní související racionalizaci vzdělávacího systému. A protože základní školství předává všem příslušníkům našeho národa základy všeobecného vzdělání, je tedy správně ostře zaměřena pozornost na školy I. cyklu.
Těžiště změn v základní škole právem spočívá v přestavbě jejího obsahu. Přesné vymezení základního učiva je stejně důležitá zásada, jako přesun těžiště z informativního způsobu výuky do formativní oblasti. Je nutno podtrhnout aspekt vštípení metod soustavného samostatného osvojování poznatků, bez nichž se žáci - později pracovníci, při stávajícím tempu rozvoje výroby - neobejdou. Vymezení tzv. základního učiva je třeba stanovit po dokonalém zvážení všech experimentálních výsledků tak, aby učební osnovy skýtaly dostatek času na procvičování a upevňování nového učiva. Nové pojetí obsahu i forem práce se systematičtěji stará o rozvoj logického myšlení. Je to jediné možné a správné pojetí, v němž je třeba přehodnotit požadavky ve spolupráci s kolektivem psychologů tak, aby byla zabezpečena jejich únosnost podle jednotlivých ročníků.
Významné postavení v přestavbě obsahu základní školy má polytechnizace vyučování. V současnosti je znám uspokojivý vývoj základních principů polytechnického vyučování přírodovědných předmětů. Školy jsou poměrně dobře vybaveny pracovními pomůckami, průběžně se zlepšuje úroveň laboratorních prací, kde je stále větší důraz kladen na oceňování vlastního pracovního výkonu žáka než na vše ostatní, jak tomu bylo dříve. Je nutné zaměřit se na dostatek námětů z oblasti výrobního procesu, v němž probíhají převratné změny, které se nemohou neodrazit v přípravě budoucích pracovníků. Významné místo mají praktika přírodovědných předmětů, stejně jako olympiády a jiné soutěže, jež by neměly být omezovány mzdovými fondy, ale naopak všemožně podporovány. Předmět pracovního vyučování je nesmírně důležitý pro přechod žáků do učebního poměru a je nutno dořešit ho po stránce materiální i kádrové.
Náš zájem při zkoumání obsahu práce našich škol byl zaměřen i na občanskou nauku s tím, že jsme se zajímali, jaké znalosti žáci, učni a studenti získávají o ústavních orgánech České socialistické republiky a ověřili si, že učivo o ústavních orgánech je v dostatečné míře zařazeno do osnov.
Za prospěšné však považujeme, aby podobně jako v ostatní látce, i v učivu o ústavních orgánech byli žáci vedeni k praktickým činnostem.
Zde platí více než v jiných předmětech sblížit obsah vykládané látky se životem naší socialistické společnosti.
Na mnoha školách se stává dobrou tradicí, že učitelé využívají při výkladu látky o orgánech státní moci a státní správy setkání žáků s poslanci zastupitelských orgánů.
Domnívám se, že by i soudruzi poslanci ČNR měli využívat příležitostí, aby mohli na školách s žáky hovořit o své poslanecké činnosti a prohloubili tak jejich znalosti o nejvyšším zákonodárném orgánu ČSR, jednotlivých orgánech státní moci a správy, jejich pravomoci, vztazích a politickém zřízení ČSSR.
Pozoruhodný je pohled na učebnice, které jsou první nezastupitelnou pracovní pomůckou při vyučování a prodělaly v uplynulém období řadu změn. Dnes je již prověřován model tzv. pracovní učebnice a tzv. pracovních listů, jichž lze využít ve všech předmětech a ve všech částech vyučovací jednotky. Před dvěma dny jsme takovou reportáž viděli na obrazovkách televizorů. Podle sdělení učitelů, kteří provádějí pokus se zmíněnými pomůckami, jsou nejen výhodné, ale při vštěpování metod samostatného osvojování učiva přímo nepostradatelné. S ohledem na materiální zabezpečení tohoto náročného úkolu je nutno zvážit efektivnost těchto pomůcek a zabezpečit jejich expedici včas pro učitele i s potřebným časovým předstihem.
Nové pojetí obsahu učiva vyžaduje i nový metodický přístup učitelů k uskutečňování výchovně vzdělávacího procesu. Prohloubení mezipředmětové koordinace, jehož cílem je propojení předmětů logickými spojitostmi a vazbami, je nutno podtrhnout význam pedagogických fakult a ministerstev školství, které se musí stát účinným katalyzátorem při tvorbě uceleného výchovně vzdělávacího obsahu základní školy. Svůj podíl, a to ne zanedbatelný, v odborné a metodické přípravě učitelů, budou muset zabezpečit pedagogické a filosofické fakulty včetně postgraduálního studia, kde dosud nejsou připravováni mladí učitelé z hlediska moderního pojetí vyučování, se zaměřením na nepostradatelnou složku práce třídního učitele, spolupráce s rodinou, náročné diagnostické činnosti atd.
Školskými pracovníky i rodičovskou veřejností byl oceněn nový klasifikační řád, který má svůj podíl na řešení propadovosti a zaostávání žáků, avšak pro zajištění jednotného přístupu k hodnocení učebních výsledků žáků je nutný jeho metodický výklad, jak je přislíbeno ministerstvem školství ČSR.
Rozpracování soustavy nepovinných a volitelných předmětů, stejně jako zájmové činnosti žáků se jeví nanejvýš nutné. Máme-li působit na děti v celém komplexu možností, pak nelze přehlédnout tuto složku, která má mocný podíl na rozvoji talentu. Pedagogové z praxe znají a oceňují, jak zájem o danou problematiku působí jako motivace, která je přímou podmínkou docilování lepších výsledků. V současnosti došlo k příznivému rozvoji forem patronátní spolupráce škol, tříd a pionýrských kolektivů s brigádami socialistické práce nejrůznějších závodů a podniků. Při prozíravém řízení této činnosti je dobře zabezpečována řada úkolů, např. branná příprava žactva, nebo výchova žáků k volbě povolání. Při zamyšleném vydání metodických pokynů pro práci Sdružení rodičů a přátel školy by nemělo být zapomenuto na tuto okolnost. Rodiče jsou zaměstnanci závodů a naopak, mohou tedy přímo ovlivnit tento druh velmi prospěšné a vysoce výchovné spolupráce.
Jestliže nové moderní pojetí řízení průmyslových podniků se stalo prvotním a elementárním článkem v řadě změn naší československé ekonomiky, pak je to především škola, která by měla kráčet, když ne v předstihu, tedy současně s ekonomikou a měla by být řízena týmiž moderními zásadami a podle týchž moderních principů. Domníváme se, že okamžitý přístup k řešení situace, která se zakořenila v celém školském systému a prokazatelně zhoršuje výchovně vzdělávací úroveň, je jediným východiskem z neúnosné situace. Nejednotné požadavky nejrůznějších orgánů a organizací týkající se zpráv, hlášení statistických údajů, hodnocení a jiných výkazů, jsou břemenem a brzdou iniciativy ředitelů a zástupců ředitelů. Přemíra administrativy, mnohdy úplně formální a neúčelné, znásobená problémy provozního charakteru, které jsou a jistě nadále zůstanou povinností ředitele školy, odvádí ho od vlastních řídících povinností. Ředitel školy byl vybrán a postaven do funkce odpovědnými správními a stranickými orgány. V přesných časových intervalech jako nomenklaturní kádr je těmito orgány kontrolován, prověřována hodnocen. Zasloužil by tedy větší důvěru bez zbytečných kontrolních hlášení, hodnotících zpráv apod. Ano, zatížit ho odpovědností, ale současně mu dát důvěru. Má-li ředitel školy plnit úkol č. 1, to je vědět, kdo je učitel, jak pracuje, jak smýšlí, předvídat jeho postoje - pak musí tohoto učitele znát. Aby ho poznal, k tomu potřebuje vytvořit podmínky. Očekávané pokyny k hospitační činnosti, ke kontrole vzdělávacích výsledků, hlavně však směrnice ministerstva školství ČSR o zabezpečení plynulé práce školy zaručeně ovlivní efektivnost vyučování.
Nejslabším článkem byla až dosud inspekce a státní dozor v důsledku neúplného kádrového obsazení od inspekčních útvarů okresních až po ústředí. Příčiny spočívaly také v neujasněnosti obsahu práce inspektora, a proto vítáme rozhodnutí vlády přijaté v lednu t. r. o systému školní inspekce.
Požadavky efektivnosti se nesnižují, dříve nabývají na svém významu, pohlédneme-li do oblasti 2. cyklu škol.
Vycházejíce ze skutečnosti, že gymnasia dosud nepřipravovala dobře pro praktická povolání ty absolventy, kteří nevstoupili na vysokoškolské studium, je nutno vyzvednout záměr posílení polytechnické a odborné složky systémem volitelných předmětů seřazených do bloků různého odborného zaměření. Je skutečně žádoucí učinit další kroky k modernizaci obsahu přírodovědných předmětů. Přizpůsobit těmto požadavkům i učebnice a praktické pomůcky s cílem orientovat žáky na současné problémy rozvoje naší společnosti. Obsahovou stránku výuky je třeba zaměřit tak, aby polytechnické vzdělání se stalo vyšší složkou všeobecného vzdělání. Polytechnizace musí prostoupit všemi předměty a III. a IV. ročník gymnasia musí na jedné straně prohloubit zájem o vysokoškolské studium a na druhé straně položit solidní základy budoucí odbornosti tak, aby obsazení kvalifikovaných míst absolventy gymnasia vzrostlo z 13 % alespoň na 40 %.
Kardinálním problémem zůstává úkol získat pro odbornou výuku učitele. Podmínky by měl splňovat inženýr, který je současně vynikajícím pedagogem. Je nezbytné, aby vyučující byl vyzbrojen vlastnostmi, jako je zájem o techniku, schopnost aktualizovat učivo, zavádět systém exkurzí, ovládat mistrovství motivace apod.
V nahuštěných učebních osnovách by mělo býti více času věnováno procvičování samostatné úvahy, samostatného řešení a rozboru problémů. Jednou z vážných otázek zůstává vyřešit, jak se vypořádat v obsahu tohoto typu škol s narůstáním požadavků v různých disciplínách. Jedinou možnou cestu vidíme přenášet těžiště z oblasti izolovaných poznatků do oblasti vědecké struktury. Podávání všeho učiva na základě teorie množin musí být teprve vytvořeno. Očekává se příprava budoucích fundovaných pedagogických pracovníků, které musí vychovat pedagogická fakulta.
Na úseku středních odborných škol bylo nanejvýš žádoucí přistoupit ke změnám v pojetí studijních oborů. Současná ekonomika charakterizovaná nejen prvky kooperace a integrace, ale i převratným rozvojem nových oborů, které vyžadují řešení jevů technologických, konstrukčních a principů provozních a ekonomických, vyžaduje pracovníky, jejichž výchova a vzdělání by byly cílevědomě zaměřeny tímto směrem. Je třeba připravit absolventy nejen pro praktickou činnost v různých odvětvích národního hospodářství, ale i pro studium na vysokých školách. K dosažení takového cíle je žádoucí nejen obsahová přestavba matematickovědních předmětů, ale i metodické složky vyučování. Bez dokonalých laboratoří, dílen a odborných učeben, které podněcují činorodou aktivitu studenta, by cíle nebylo dosaženo. Střední odborné studium musí zabezpečit u absolventů nejen kvalitní odbornost, ale délka čtyřletého studia musí vtisknout mladému odborníku schopnosti pohotové adaptability, která je nezbytná v podmínkách vědeckotechnické revoluce. Z praxe přece víme, že různá hospodářská odvětví jsou v jistých časových údobích víceméně preferována. Úzká specializace by byla brzdou ovládnout provozní změny. Absolvent odborné školy nechť vlastní schopnost přijímat a doplňovat si nejen vědomosti, ale i pracovní způsoby a metody.
Naše umělecké školy vychovávají kvalifikované umělce v oborech hudby, divadla, tanečního a výtvarného umění, filmu a televize, kteří svou tvorbou i svým reprodukčním uměním působí v různé formě a intenzitě na všechny občany našeho socialistického státu.
Význam uměleckých škol v socialistické společnosti dále poroste postupným narůstáním volného času v důsledku hospodářského a technického vývoje, inspirovaného vědeckotechnickou revolucí. Při rostoucím podílu volného času je nesporné, že kultura a umění doznají obrovského rozmachu, neboť rozvinutá socialistická společnost bude vyžadovat všestranně rozvíjet osobnost člověka, jeho estetickou výchovu, kulturu a umění.
Proto vzhledem k potřebám dalšího rozvoje umění a kultury bude třeba přezkoumat současnou skladbu uměleckých oborů, upravit ideový a odborný obsah studia ve smyslu závěrů XIV. sjezdu KSČ a červencového pléna ÚV KSČ. Současně považujeme za naléhavé postupně modernizovat výchovně vzdělávací proces a využívat přitom zkušeností SSSR a ostatních socialistických zemí, zlepšovat kádrové, prostorové a materiální vybavení uměleckých škol a tím vytvářet předpoklady pro rychlejší rozvoj uměleckých oborů a zkvalitnění výchovy mladé umělecké generace.
Uskutečnění záměrů ve středním odborném školství je reálné. Nejde o další přetěžování žáků, ale je dán prostor k moderním přístupům. Metodickou složkou se jistě už zabývá štáb odborných pracovníků. A není-li tomu tak, pak je k tomu nejvyšší čas. Nelze středověkými metodami dohánět to, co novými neumíme. Výzkum modernizace vyučování musí jít ruku v ruce s nacházením poznatků pro pedagogickou teorii.
Odborné školství vyžaduje dobré a moderní učebnice. To je základní podmínka serióznosti studia. Bez učebnic nelze mluvit o efektivitě vyučovacího procesu. O Komeniu je známo, že v pomůckách vychází všemožně vstříc, avšak tvorba učebnic v současné době trvá 4 - 5 let. V odborném školství je to doba neúnosná. Změny jsou tak převratné, že s tímto tempem výroby by škola přestala být avantgardní. Na tomto místě je nutno zvážit, jak získat angažované lidi, odborníky s politickými i odbornými předpoklady, kteří by byli s to zpracovat v krátké době vyhovující učebnice. Takových lidí je jako šafránu. Jejich uvolnění z dosavadního zaměstnání je problematické a dělat tuto práci při zaměstnání je těžko představitelné.
Soudružky a soudruzi, v diskusi o efektivitě vyučování, která proběhla na schůzi kulturního a školského výboru jsme si byli plně vědomi toho, že jsme několikrát obraceli pozornost k problému pracovních sil, které by bylo nutno získat pro tu kterou oblast školství. Dobře víme, že žádné rezervy neexistují. Pracovní síly lze získat jen uvolněním z jednoho místa a přesunutím do jiné oblasti, do takové, v níž by bylo pracovních sil využito efektivněji, kde by jejich činnost byla společensky prospěšnější. Máte, soudružky a soudruzi poslanci, dojem, že nejsou místa s nevyužitými pracovními silami? Jste jistě mnozí opačného názoru. Znáte příliš dobře z praxe pracovní náplň některých systemizovaných míst, o nichž by si člověk, při dlouhodobějším pozorování mohl myslit ledacos. Nevzdalujme se ani tolik školské oblasti.
Ve svém diskusním příspěvku jsem se dosud nezmínila o učňovském školství, vědoma si toho, že do této sféry bude jistě zaměřena pozornost diskutujících soudruhů poslanců z ostatních výborů ČNR. A pak - problematika učňovského školství byla podrobně diskutována na speciálním aktivu v květnu tohoto roku v Ostravě. Škoda, že zde byla jen nesměle pronesena kritika dvojkolejnosti řízení tohoto typu škol, což je jeden z vážných aspektů, které by zasloužily významné pozornosti.
Srovnejme některou velkou učňovskou školu kdekoliv v republice se stejně velkým, co do počtu žactva, odborným učilištěm. Není jich málo. Učňovskou školu spravovanou školskou správou řídí v průměru 1 ředitel, 2 zástupci, 1,5 administrativně technické síly a 6 provozních zaměstnanců. Znám řadu odborných učilišť, kde řídící aparát připomíná div ne zrcadlový obraz závodu, ke kterému patří. Od bezpečnostního referenta, řady referentů pro mimoškolní činnost, přes systemizovaná místa v knihovnách, v kabinetech s pomůckami apod. Od ekonomického náměstka, provozního náměstka až k pozoruhodnému štábu písařek a sekretářek. Obdiv zaslouží nejrůznější oddělení, ekonomický úsek, výrobní úsek, mezi nimiž donedávna nechybělo ani pedagogické oddělení nebo výzkumné oddělení. Proč na učňovské škole vede kabinet audiovizuální techniky /představující hodnotu pres půl miliónu Kčs/ učitel, jako svoji mimoučební činnost k řadě jiných funkcí a na druhé straně v odborném učilišti platíme za vedení stejného nebo podobného kabinetu pracovní sílu. Ne, že by to bylo v zásadě spatné. Může to být jistě ku prospěchu věci, avšak naskýtá se otázka: zda-li při tom tíživém nedostatku pracovních sil ve všech oblastech národního hospodářství je takový rozdíl přirozený a správný? Pochopitelně, tato otázka by vyžadovala podrobného a seriozního průzkumu.
Ve výkladu jsme měli možnost přehlédnout řadu významných změn, které se v oblasti školství připravují a uvádějí v život. Jistě tyto změny přijímáme s velkým uspokojením a očekáváme od nich zvýšení úrovně přípravy nejpočetnější skupiny mládeže - mládeže v dělnických povoláních.
Dovolte mi zakončit diskusní příspěvek slovy ministra školství ČSR ing. Josefa Havlína, která pronesl na aktivu vedoucích školských pracovníků ke zvýšení efektivnosti práce škol: "V naší socialistické společnosti, ve všech odvětvích národního hospodářství, sehrává významnou úlohu iniciativa lidí. Vše nelze ihned nařídit shora. Zkušenosti nás učí, že poradit se s nejlepšími pracovníky, se samotnou praxí, vždy přinesly pozitivní výsledky." /Potlesk./
Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslankyni Pavle Bařinové. Hovoří poslanec doc. dr. Václav Šťastný.
Poslanec doc. dr. Václav Šťastný: Vážené soudružky a soudruzi poslanci! V návaznosti na usnesení ÚV KSČ, které je předmětem dnešního jednání, chci informovat vás, poslance České národní rady a přítomné hosty o podílu a významu branné výchovy mládeže. Smyslem této výchovy je především prohlubování socialistického myšlení mladých lidí, upevňování jejich socialistického vlastenectví a internacionalismu a také zvyšování podílu mládeže na vytváření naší socialistické společnosti.
Stálá pracovní skupina předsednictva České národní rady pro brannou výchovu obyvatelstva ve snaze poznat jak se rozvíjí výuka branné výchovy školní mládeže a jak se plní ostatní úkoly s tím spojené, uskutečnila několik průzkumů. Tak byl proveden průzkum na území hlavního města Prahy, Severomoravského kraje a kraje Západočeského, kde s odpovědnými pracovníky národních výborů a řediteli škol bylo projednáno a také prověřeno, jak jsou realizovány úkoly stanovené v této oblasti stranickými orgány, usneseními vlády a loňského roku přijatým zákonem o branné výchově.
Na základě jednoduché ankety byly též zhodnoceny zkušenosti poslanců České národní rady s jednotným systémem branné výchovy obyvatelstva v jejich volebních obvodech.
Poslanci České národní rady navštívili celkem 85 okresních národních výborů a zjistili, že u všech jsou zřízeny komise pro brannou výchovu, které pracují podle plánu a spolupracují se společenskými organizacemi, orgány vojenskými, zástupci Národní fronty a koordinují práce škol v otázce branné výchovy mládeže.
Dále poslanci zjistili u 81 ZDŠ, že branná výchova mládeže se stává postupně nedílnou součástí výchovy k socialistickému vlastenectví, internacionalismu a že její obsah a metody jsou diferencovány podle věku dětí a mládeže a podle předpokládaného společenského zařazení. Školy mají plán branné výchovy, provádějí různá branná cvičení, rozvíjejí zájmové kroužky a mnohé z nich mají patronátní smlouvy s vojenskými útvary.
S výsledky tohoto průzkumu, který potvrdil i zkušenosti stálé pracovní skupiny předsednictva ČNR pro brannou výchovu obyvatelstva, byl seznámen ministr školství ČSR i ministr vnitra ČSR, jakož i výbor vlády ČSR pro brannou výchovu. Poslancům ČNR, kteří ve svých obvodech toto šetření provedli, je třeba z tohoto místa poděkovat.
Výuce branné výchovy na školách učňovských byl základ položen teprve v roce 1973, kdy byly pro ni vydány učební osnovy. Pracovní skupina předsednictva ČNR pro brannou výchovu obyvatelstva si také ověřila, jak jsou plněny úkoly branné výchovy na našem nejstarším vysokém učení - Karlově universitě, které přísluší zabezpečovat výchovu profesionálních pedagogů pro vyučování branné přípravy na školách prvního a druhého cyklu, brannou výchovu ostatních kádrů prvního a druhého cyklu, brannou výchovu studentů nevojáků a vědeckovýzkumnou činnost v oblasti branné výchovy. Pokud jde o aprobaci branné výchovy pro učitele tohoto předmětu na školách prvního cyklu, která měla být zajištěna na pedagogických fakultách University Karlovy v Praze a Brandýse n. L., dosud zřízena nebyla; stane se tak od školního roku 1974/1975.
Chtěl bych dále uvést, že výuka branné výchovy mládeže na školách není bez nedostatků. Tak např. k plnému rozvinutí branné výchovy na školách brání někde nedostatečné materiálové a finanční vybavení, nebo nedostatek propagačního a agitačního materiálu. Je žádoucí ve větší míře rozvíjet spolupráci se společenskými organizacemi, zejména pak se Socialistickým svazem mládeže a Revolučním odborovým hnutím.
Cílem branné výchovy je především formování morálně politických a psychologických vlastností mládeže a proto není správné chápat ji jen jako součást tělesné výchovy. V tom směru je třeba zaměřit úsilí na zvyšování odborné kvalifikace učitelů branné výchovy a nespokojovat se jen tím, že nejvhodnějším kandidátem je dobrý učitel tělesné výchovy. Rovněž větší pozornost bude třeba věnovat i pronikání společenskovědní části branné výchovy do ostatních vyučovacích předmětů tak, aby školní výchova v celém svém komplexu působila na socialistické, třídní a internacionální vědomí žáků.
Závěrem lze konstatovat, že branná výchova mládeže na školách již zapustila své kořeny a stává se přínosem pro morálně politický růst mládeže, ale že je třeba dále tomuto systému napomáhat.
V tom směru bude dále pracovat ustavená pracovní skupina předsednictva ČNR pro brannou výchovu a bude žádoucí, abychom my všichni, poslanci ČNR, ve svých volebních obvodech byli nápomocni úsilí směřujícímu k zabezpečení branné výchovy na školách všech stupňů i na jiných úsecích. Děkuji za pozornost. /Potlesk./
Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci doc. dr. Václavu Šťastnému. Nyní má slovo poslanec ing. Jaromír Hájek.
Poslanec ing. Jaromír Hájek: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! V rámci přípravy tohoto plenárního zasedání se stálá pracovní skupina předsednictva ČNR pro otázky mládeže zabývala též otázkou přípravou mládeže pro výběr povolání a studia.
Položili jsme si především otázku, do jaké míry může příprava k volbě povolání vůbec ovlivnit dnešní nesnáze při rozmísťování patnáctileté mládeže.
Prohloubení přípravy mládeže na výběr povolání a studia souvisí věcně s vývojem počtu pracovních sil a pracovních příležitostí, s vývojem kvalifikační struktury pracovníků v národním hospodářství i s metodami plánování pracovních sil.