/Začátek schůze České národní rady v 10.00 hodin./

Předseda České národní rady Evžen Erban a místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, JUDr. Vladimír Ambruz, František Toman a Věroslav Jedlička

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc., ing. Stanislav Rázl a Štěpán Horník, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr výstavby a techniky prof. ing. Karel Löbl, DrSc., ministr průmyslu ing. Oldřich Svačina, ministr lesního a vodního hospodářství ing. Ladislav Hruzík, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Jan Němec, ministr školství ing. Josef Havlín, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr zdravotnictví prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., ministr Rostislav Petera

172 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Z Kanceláře České národní rady vedoucí Kanceláře České národní rady JUDr. Zdeněk Vácha

Předseda ČNR Evžen Erban: Soudružky a soudruzi, zahajuji 12. schůzi České národní rady. Vítám mezi námi co nejsrdečněji předsedu vlády České socialistické republiky soudruha Josefa Korčáka. Dále vítám ostatní členy vlády a představitele dalších ústředních úřadů České socialistické republiky. /Potlesk./ Srdečně vítám i ostatní hosty, mezi nimi akademické funkcionáře vysokých škol, školské odborníky z teorie i praxe a početnou skupinu školských pracovníků ze všech krajů České socialistické republiky, kteří jsou přítomni dnešnímu jednání České národní rady.

Soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych vám oznámil, že dnešního dne se dožívá 70 let senior našeho sboru soudruh Josef Rygula, člen Komunistické strany Československa od roku 1925.

Soudruh Rygula pracoval po dlouhá léta jako horník na Ostravsku, v roce 1932 odjel s rodinou do Sovětského svazu, kde pracoval až do roku 1938, kdy se vrátil opět do Československa. Za svou politickou činnost byl v letech 1940 - 1945 vězněn a prošel několika koncentračními tábory.

Po osvobození Československa Sovětskou armádou soudruh Josef Rygula vykonával radu stranických i státních funkcí. Od roku 1969 je členem krajského výboru KSČ v Ostravě a v roce 1971 byl zvolen poslancem České národní rady, kde aktivně a iniciativně pracuje v ústavně právním výboru. Za jeho dlouholetou politickou činnost a obětavou práci v Komunistické straně Československa a pro rozvoj socialistické vlasti mu byly uděleny četné řády a vyznamenání a nyní k jeho 70. narozeninám mu byl propůjčen Rád Vítězného února.

Soudružky a soudruzi, dovolte mi, abych vaším jménem i jménem svým poděkoval soudruhu J. Rygulovi za jeho dosavadní celoživotní úsilí v boji dělnické třídy o lepší budoucnost našich pracujících a za jeho obětavou práci v České národní radě i ve stranických funkcích, a abych mu přál do dalších let pevné zdraví a mnoho dalších úspěchů. /Potlesk./

Soudružky a soudruzi poslanci, předsednictvo České národní rady navrhuje tento pořad dnešní schůze, který je též uveden na rozeslané pozvánce.

I. Zpráva o rozvoji školství v České socialistické republice v návaznosti na usnesení ÚV KSČ ze dne 4. července 1973 - zprávu podá ministr školství ČSR ing. Josef Havlín. Zpravodajem je poslanec dr. Jiří Hájek.

II. Zpráva výboru ČNR pro plán a rozpočet, rozšířeného o předsedy a zpravodaje ke kapitolám státního rozpočtu z ostatních výborů ČNR k vládnímu návrhu usnesení České národní rady o státním závěrečném účtu České socialistické republiky a o závěrečných účtech státních fondů ČSR za rok 1973 - zpravodajem je poslanec ing. Jaromír Horák.  

III. Návrh ústavně právního výboru ČNR na odvolání a na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce - zpravodajem je poslanec Karel Svoboda.

IV. Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky na volbu některých soudců z povolání k soudům České socialistické republiky - návrh uvede místopředseda ústředního výboru Národní fronty ČSR dr. Miloslav Vacík.

V. Zpráva předsedy České národní rady o činnosti předsednictva ČNR za dobu od 9. dubna do 27. června 1974.

Soudružky a soudruzi, slyšeli jste návrh denního pořadu 12. schůze České národní rady. Jsou nějaké námitky nebo připomínky k navrženému pořadu dnešní schůze? /Nebyly./

Nejsou. Podle prezenční listiny je v této chvíli přítomno 159 poslanců České národní rady. Česká národní rada je tedy schopna se usnášet.

Můžeme proto přistoupit k hlasování o pořadu schůze.

Kdo souhlasí s navrženým pořadem, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Děkuji. Tím je schválen pořad dnešní schůze České národní rady.

Přistoupíme k projednání prvního bodu pořadu, kterým je

I

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Projednáním rozvoje školství vrcholí několikaměsíční práce orgánů České národní rady v této důležité oblasti společenské činnosti. Komplexní pohled a svědomitá příprava, o které jsme po celou dobu usilovali, nám umožňuje především posoudit, jak vláda ČSR, národní výbory a další orgány plní úkoly vytyčené XIV. sjezdem KSČ a závěry ústředního výboru strany k výchově a vzdělání mládeže.

Dalších úspěchů politiky strany při zabezpečování rozvoje socialismu a štěstí člověka nelze dosáhnout bez neustálého vzestupu všeobecného vzdělání, udržovaného na úrovni vývoje vědy a socialistické společnosti. Tento přístup byl též zdůrazněn na XXIV. sjezdu KSSS v myšlence, že vedoucí úloha dělnické třídy, jako budovatele komunismu, se upevňuje podle toho, jak se zvyšuje její celková kultura, vzdělanost a její politická aktivita. Při své přípravné práci jsme se znovu přesvědčili, co znamená socialismus pro rozvoj školství.

Náš společenský řád vytvořil základní předpoklady, aby škola byla skutečně demokratickou, aby byla přístupna všem vrstvám obyvatelstva a připravovala v úzkém sepětí se životem nového socialistického člověka světonázorově, odborně a morálně k náročným úkolům budoucího vývoje společnosti. Snažili jsme se přitom poznat i nedostatky a podpořit úsilí k jejich odstranění.

Jako poslanci nejvyššího zastupitelského sboru České socialistické republiky si plně uvědomujeme a oceňujeme význam osobnosti učitele v naší historii i v socialistické společnosti. Vážíme si také péče rodičů, kteří se podle možností pečlivě a svědomitě starají o výchovu svých dětí. Uvědomujeme si, jak mnoho záslužné práce dělají pro výchovu mládeže společenské a tělovýchovné organizace, jejichž obětavým pracovníkům patří náš dík.

Výchově a vzdělání mladé generace budeme věnovat pozornost i při své další práci, protože nám leží na srdci spokojenost a štěstí každého mladého člověka. Socialistická společnost má zájem i povinnost dát mládeži dobrý politický, intelektuální, citový a charakterový základ pro celý život. Naučit mladé lidi poctivě pracovat, žít zdravě a bohatě, nacházet uspokojení v tvořivé činnosti pro společnost, čerpat moudrost a sílu z její pokrokové historie a literatury, vidět a objevovat krásu, která je v umění a v přírodě. Víme, jak je přitom důležité využívat současných poznatků pedagogické vědy, zkušeností Sovětského svazu a dalších socialistických zemí i stále živých myšlenek syna naší země J. A. Komenského. Podle jeho slov škola je místem ustavičné práce a účelem základního vzdělání je naučit mládež tomu, co bude potřebovat po celý život.  

Soudružky a soudruzi, chceme, aby výchova a vzdělání odpovídaly obsahem, zaměřením a kvalitou současným i budoucím potřebám socialistické společnosti a aby všichni byli odhodláni dát do služeb své země a pokroku ve světě všechny své znalosti a schopnosti. Jsem přesvědčen, že v tomto smyslu splní naše jednání svůj úkol.

Soudružky a soudruzi, z pověření vlády České socialistické republiky podá zprávu ministr školství ČSR soudruh ing. Josef Havlín. Prosím soudruha ministra, aby se ujal slova.

Ministr školství ČSR ing. Josef Havlín: Vážená Česká národní rado, vážené soudružky, vážení soudruzi, z pověření vlády ČSR vám předkládám zprávu o tom, jak vláda ve své působnosti zabezpečuje socialistickou výchovu a vzdělávání mladé generace, jak realizuje závěry, které vyplynuly ze zasedání ÚV KSČ v červenci minulého roku.

Vláda ČSR si je vědoma mimořádné odpovědnosti, kterou v tomto směru má; považuje cílevědomé a systematické řešení problémů mladého pokolení za mimořádně aktuální, náročný a složitý úkol naší doby. Proto ve své činnosti dbala o to, aby řešení jednotlivých problémů mladé generace bylo v souladu s cíli politiky Komunistické strany Československa, s potřebami jednotlivých odvětví národního hospodářství, aby se péče o vzdělanost, kvalifikaci a politické uvědomění mladých lidí stalo záležitostí nejen školy a rodiny, ale doslova celé společnosti.

S odstupem jednoho roku od zasedání ústředního výboru strany můžeme říci, že problematika mladé generace, tak jak byla ústředním výborem strany nastolena, vyvolala skutečně mimořádný zájem a zvýšenou odpovědnost na všech úsecích společenské činnosti. A je zcela pochopitelné, že se pozornost soustředila k naší škole, k plnění její společenské funkce, k práci našich učitelů, k zabezpečování materiálních podmínek práce škol. Denně se přesvědčujeme, že naši lidé mají mimořádný zájem na tom, aby se školská soustava příznivě rozvíjela, aby naše mládež měla možnost dosahovat stále vyššího vzdělání a kvalitní výchovy a tak ještě více přispívat k rozvoji naší socialistické společnosti.

Podpora, které se dostává škole ze strany stranických orgánů, státních orgánů, národních výborů, společenských organizací, zejména pak ROH a zákonodárných sborů zavazuje školskou správu, každého učitele k tomu, abychom zajistili činnost školy na vysoké odborné a politické úrovni, vychovávali zdravou, socialismu, komunistické straně a dělnické třídě oddanou mladou generaci, aby naše škola byla skutečně školou socialistickou, pevnou oporou socialistického zřízení.

Vláda ČSR ve své činnosti dbala o to, aby problémy jednotlivých článků naší vzdělávací soustavy byly postupně řešeny, aby mimořádná pozornost byla věnována především prohlubování komunistické výchovy mladé generace, zkvalitňování výchovně vzdělávacího procesu, a konečně, aby velmi cílevědomě byly řešeny otázky perspektiv celé vzdělávací soustavy.

Velká péče v naší republice se věnuje dětem předškolního věku v jeslích a mateřských školách. Nejde přitom jen o otázky sociálního charakteru, ale i o to, aby zejména v mateřských školách se v programu výchovně vzdělávací činnosti lépe než dosud rozvíjela mateřská řeč, myšlení a poznání dětí, formování jejich estetického cítění a všestranná příprava na vstup do základní školy.

Skutečnost, že do mateřských škol dochází v ČSR více jak 281 000 dětí, což činí plných 61,3 % tří až šestiletých dětí a že další tisíce jich chodí do přípravných oddělení při základních školách v místech, kde mateřskou školu nemáme, svědčí o tom, že národní výbory věnovaly rozvoji těchto zařízení velkou péči. Nicméně stojíme v příštích letech před velmi náročným úkolem v budování mateřských škol. Zvládnout populační přírůstky v mateřských školách a udržet tempa jejich zřizování bude vyžadovat soustředit ještě větší pozornost než dosud nejen do oblasti státní výstavby, ale i na sdružování prostředků, na iniciativu pracujících tak, aby do akce "Z" byla přednostně zařazována výstavba mateřských škol.

Bylo by žádoucí, aby si svou odpovědnost uvědomily podniky, závody, JZD, státní statky a ve větším rozsahu přispívaly k budování těchto zařízení. Nebylo jistě náhodné, ze plenární zasedání ÚV KSČ v červenci loňského roku věnovalo otázkám zvyšování úrovně pedagogického působení mateřských škol takovou pozornost. Vycházíme z nových teoretických poznatků i z praktických zkušeností, zdůrazňujeme komplexní charakter předškolní výchovy; návaznost na základní školy a spolupráci s rodinou, abychom mohli vybudovat jednotný systém pedagogického působení a na výchovu dětí již od nejútlejšího věku a připravit je pro vstup do školy i položit základy k všestrannému rozvoji osobnosti každého dítěte. Skutečností zůstává, že od důkladného a komplexního řešení problematiky mateřských škol odvisí práce a její účinnost na vyšších stupních škol. Víme přece, že děti v nejútlejším věku jsou nejvíce vnímavé a že péče i pozornost, kterou jim v této době věnujeme, má velmi příznivý vliv na jejich další vývoj. Proto se vláda ČSR problematikou mateřských škol zabývala, a proto bude i nadále dbát o to, aby tato oblast byla stále středem zájmu národních výborů i jednotlivých odvětví národního hospodářství.

Dovolte mi, vážené soudružky a soudruzi, dotknout se několika poznámkami problematiky základních škol, kde je hlavním úkolem zkvalitnit úroveň a efektivnost výchovně vzdělávacího procesu; v souladu s rozvojem poznání a potřebami společnosti přehodnotit výběr základního učiva, zkvalitnit jeho obsah, účelně upravit proporce mezi jednotlivými předměty a skupinami předmětů a propracovat návaznost mezi jednotlivými ročníky a stupni základních škol, zabezpečit jednotu výchovy a výuky i vyučovacího procesu, zkvalitnit mimotřídní a mimoškolní zájmovou činnost žáků, věnovat zvýšenou pozornost rozvoji školních družin a školních klubů i škol s celodenním výchovným systémem.

Zvýšená pozornost, která byla věnována kvalitě výuky a práci našich učitelů v uplynulém období se projevila i v tom, že ve srovnání se školním rokem 1972 - 1973 poklesl v tomto školním roce počet neprospívajících žáků základních školy ČSR Z 2,7 % na 1,8 %. Proti roku předchozímu pokleslo procento žáků, kteří ukončili povinnou školní docházku v nižších ročnících v ČSR z 15,6 % na 13 %. Nadále byla prohlubována výchovná funkce školy. Ministerstvo školství ČSR a školská správa, zejména národní výbory, přijaly celou řadu účinných opatření k prohloubení výuky občanské nauky, dějepisu, českého jazyka a ruštiny. V rámci mimoškolní a zájmové činnosti byly organizovány besedy žáků se zasloužilými členy strany, účastníky SNP, příslušníky ČSLA, funkcionáři národních výborů, předními pracovníky závodů, JZD a členy brigád socialistické práce.

Pozitivní vliv na výchovu dětí má i zavedení nového předmětu branné výchovy. Na základních školách začali pracovat výchovní poradci z řad učitelů, kteří pomáhají třídním učitelům při řešení výchovných problémů a přípravě žáků k uvědomělé volbě povolání. Při okresních pedagogických střediscích vznikly první kabinety výchovného poradenství, ve kterých jsou shromaždovány materiály a informace pro volbu povolání, a jejich prostřednictvím je usměrňována činnost výchovných poradců na základních školách. Došlo k dalšímu rozvíjení spolupráce škol s výrobními podniky a zemědělskými družstvy, což se projevilo v budování dalších odborných učeben, laboratoří, dílen, a to za pomoci závodů a JZD. Ministerstvo školství ČSR zpracovalo na základě demografického průzkumu osídlení naší republiky zásady pro racionální uspořádání sítě základních škol a jejich zařízení a dalo je k dispozici národním výborům k postupné realizaci. Podle plánu vlády ČSR ve II. čtvrtletí t. r. došlo také k rozboru situace ve školní tělovýchově a byla schválena opatření která budou komplexně řešit zvýšení kvality výuky tělesné výchovy na školách. Budou mimo jiné zavedeny nové učební osnovy, rozšířena zájmová tělesná výchova a počet hodin tělesné výchovy.

Pokud jde o výchovu mimo vyučování, byla pozornost zaměřena k rozšíření vlivu výchovně vzdělávací práce socialistické školy i do oblasti mimotřídní a mimoškolní výchovy. Jedním z významných prostředků se přitom stal celodenní výchovný systém, který je v současné době ověřován na 67 základních devítiletých školách. Vhodný základ pro činnost škol s celodenním výchovným systémem představuje další rozšíření školních družin a školních klubů. Ve školním roce 1974/1975 bude rozšířen po ukončení praktického ověřování nový obsah prvního stupně základních škol, který bude zkrácen z dosavadních pěti let na čtyři roky a navazuje na novou koncepci mateřských škol a vychází z poznatků o mentálním a fyzickém vývoji dětí. K všeobecnému přechodu na čtyřletý první stupeň základních škol ministerstvo školství ČSR vytvořilo nezbytné předpoklady, spočívající zejména v přípravě a přeškolování učitelů, ve vydání osnov, učebnic, učebních pomůcek a v informovanosti rodičovské veřejnosti.

Ministerstvo školství ČSR za aktivní účasti předních pedagogů ve školách věnovalo po červencovém zasedání ÚV KSČ velkou pozornost přípravě nového obsahu výuky a výchovy na druhém stupni základních škol. Tento stupeň je do budoucna koncipován již jako čtyřletý a umožní žákům plynulý přechod do gymnásií, středních odborných škol, odborných škol a učňovských zařízení po absolvování osmé třídy ZDŠ. Na základě jednotlivých předmětů, zejména českého jazyka, ruského jazyka, občanské nauky, dějepisu a matematiky, soustředilo ministerstvo školství ČSR pozornost na dopracování nových učebních plánů a osnov těchto předmětů a bloku volitelných předmětů ve vyšších třídách ZDŠ tak, aby bylo zabezpečeno v nové koncepci úspěšné zvládnutí předepsaného učiva maximálním počtem žáků. V souladu se závěry červencového zasedání ÚV KSČ budou již ve školním roce 1974/1975, tj. od 1. září t. r., absolventi osmých tříd ZDŠ studovat v prvních ročnících gymnásií.

V souladu s červencovým zasedáním ÚV KSČ o prohloubení polytechnického charakteru naší školy budeme dbát o další rozvoj spolupráce škol s výrobními, průmyslovými a zemědělskými podniky a podporovat nové formy této spolupráce tak, aby byla zkvalitněna a využita zejména ve výchovné práci školy, v pěstování socialistického vztahu k práci u žáků a studentů a k správnému zaměření volby jejich povolání. V tom ministerstvo školství ČSR spatřuje jeden z významných úkolů pro příští školní rok i další období a bude pro jeho realizaci organizovat spolupráci všech zainteresovaných složek, zejména Revolučního odborového hnutí.

Vláda ČSR věnovala v uplynulém období velkou pozornost přípravě mládeže na dělnická povolání. Hlavním úkolem v této oblasti plně odpovídajícím potřebám rozvoje jednotlivých odvětví národního hospodářství, je přesunout těžiště výchovy učňů do odborných učilišť a omezovat působnost malých, nedostatečně technicky a kádrově vybavených učňovských zařízení, zabezpečit soustavné zvyšování úrovně socialistické výchovy učňů, vytvořit širší možnosti pro získávání vyššího vzdělání učňovské mládeže, zejména rozvojem středních škol pro pracující a čtyřletých učebních oborů s maturitou.

Ve školním roce 1973/1974 zpracovalo ministerstvo školství ČSR ve spolupráci s ministerstvem školství SSR za přímé účasti výrobních ministerstev soubor opatření, shrnutých v zásadách pro řízení výchovy mládeže pro dělnická povolání a v zásadách obsahové a organizační přestavby přípravy mládeže pro dělnická povolání. Oba dokumenty byly projednány vládou ČSR a vládou ČSSR v roce 1973 a předsednictvem ÚV KSČ v roce 1974. Zabezpečují jednotný postup všech ministerstev a ústředních úřadů při obsahové přestavbě učebních oborů tak, aby nová soustava mohla být realizována od roku 1976. Dokumenty vytvářejí podmínky pro zvýšení úrovně všeobecného vzdělání učňů a předpoklady pro to, aby stále větší počet učňů mohl získat úplné střední vzdělání současně s profesionální přípravou. Zatím je třeba konstatovat, že výrobní resorty nedostatečně realizují úkol zřizovat nadpodniková učiliště. V minulém roce pouze některé podniky, jako například Vodní stavby a Stavební závody Praha taková učiliště zřídily.

Na pomoc pracovníkům učňovských zařízení ke zvýšení jejich odborné a politické úrovně byla v minulém roce nově zřízena metodická střediska odborného výcviku, mimoškolní a mimopracovní výchovy. Byla zahájena výchova učňů v nově zřízených čtyřletých oborech s maturitou. Ve tříletých učebních oborech byla zavedena náročnější varianta všeobecně vzdělávacích předmětů, jejichž cílem je zvýšit úroveň všeobecného vzdělávání dělnické mládeže a její přípravy pro případné studium na středních školách pro pracující.

V průběhu školního roku 1973/1974 bylo pro mistry odborného výcviku a učitele odborných předmětů organizováno doplňkové studium, zaměřené ke zvýšení jejich pedagogické úrovně. Pro učitele učňovských zařízení, s nimiž se počítá pro výuku ve čtyřletých učebních oborech s maturitou, organizujeme desetisemestrové vysokoškolské vzdělání při zaměstnání na pedagogických fakultách a na vysokých školách technických.

Ve školním roce 1974/1975 soustředí ministerstvo školství ČSR hlavní pozornost k postupnému naplnění "Zásad obsahové a organizační přestavby přípravy mládeže pro dělnická povolání" ve všech učebních oborech a vyučovacích předmětech. V dohodě s představiteli jednotlivých odvětví národního hospodářství se zaměříme na plné využití kapacit velkých učňovských zařízení tak, aby sloužila i přípravě mladých dělníků z podniků, které nemají vlastní učňovská zařízení, anebo je mají nedostatečně vybavena. K tomu vydáme s příslušnými ministerstvy a KNV "Zásady pro tvorbu sítě učňovských zařízení".

Rozšíří se počet čtyřletých učebních oborů s maturitou a budou zabezpečovány všechny kádrové a materiální podmínky pro jejich úspěšnou činnost.

Od 1. září t. r. budou nově otevřeny v Praze, Brně a Luhačovicích dvouleté střední školy pro pracující, na nichž bude při zaměstnání studovat několik stovek mladých vyučených dělníků, kteří po absolvování získají úplné střední vzdělání s maturitou a tím i možnost vstupu na vysoké školy.

V současné době byly zahájeny práce na nové soustavě učebních oborů. Ministerstvo školství ČSR ve spolupráci s ostatními resorty zpracovává odvětvové struktury přípravy kvalifikovaných dělníků, aby nová soustava učňovského školství vytvořila celostátní jednotný systém. Nová jednotná soustava učebních oborů, jednotných forem přípravy i oborů na středních školách pro pracující bude vyhlášena a postupně zaváděna od 1. září 1976. K její tvorbě dalo ministerstvo školství ČSR příslušné metodické pokyny, podle nichž budou rozpracovány zásady obsahové i organizační přestavby přípravy mládeže pro dělnická povolání, schválené vládním usnesením loňského roku.