/Začátek schůze České národní rady v 9.00 hodin./

Předseda České národní rady Evžen Erban

a místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, JUDr. Vladimír Ambruz, František Toman a Věroslav Jedlička

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc., ing. Stanislav Rázl a Štěpán Horník, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr výstavby a techniky prof. ing. Karel Löbl, DrSc., ministr průmyslu ing. Oldřich Svačina, ministr stavebnictví ing. František Šrámek, ministr zemědělství a výživy ing. Josef Nágr, ministr lesního a vodního hospodářství ing. Ladislav Hruzík, ministr obchodu Josef Trávníček, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Jan Němec, ministr školství ing. Josef Havlín, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr zdravotnictví prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., ministr-předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda, ministr Rostislav Petera

179 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Z Kanceláře České národní rady její vedoucí JUDr. Zdeněk Vácha

Předseda ČNR Evžen Erban: Soudružky a soudruzi poslanci, zahajuji 11. schůzi České národní rady. V naší schůzi srdečně vítám člena předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa a předsedu vlády České socialistické republiky soudruha Josefa Korčáka a ostatní členy vlády. /Potlesk./ Srdečně vítám i představitele našich ústředních úřadů České socialistické republiky a ostatní hosty.

Předsednictvo České národní rady svým usnesením ze dne 21. března 1974 navrhlo pořad schůze, jehož jednotlivé body projednáme v tomto pořadí.

I. Zpráva vlády České socialistické republiky o plnění programového prohlášení vlády v roce 1973 - zprávu vlády přednese předseda vlády České socialistické republiky Josef Korčák.

II. Společná zpráva výborů ČNR pro národní výbory a národnosti a ústavně právního výboru ČNR k vládnímu návrhu zákona České národní rady o změně území hlavního města České socialistické republiky Prahy - protože původně určený zpravodaj onemocněl, určily výbory společného zpravodaje poslance Jindřicha Housku.

III. Zpráva ústavně právního výboru ČNR k vládnímu návrhu ústavního zákona České národní rady o souhlasu ke změnám hranic České socialistické republiky - zpravodajka poslankyně dr. Marie Patejdlová.

IV. Návrh ústavně právního výboru ČNR o zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce - zpravodaj poslanec plk. ing. Jaroslav Peksa.

V. Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky na volbu některých soudců z povolání k soudům České socialistické republiky - návrh uvede místopředseda ústředního výboru NF České socialistické republiky Miloslav Vacík.

VI. Zpráva předsedy České národní rady o činnosti předsednictva České národní rady za dobu od 19. prosince 1973 do 9. dubna 1974.

Soudružky a soudruzi, slyšeli jste návrh denního pořadu 11. schůze České národní rady. Jsou nějaké námitky k navrženému pořadu? /Nebyly./

Nejsou. Podle prezenční listiny je v této chvíli přítomno 161 poslanců České národní rady. Česká národní rada je tedy schopna se usnášet.

Přistoupíme k hlasování o pořadu schůze.

Kdo souhlasí s pořadem schůze, jak jsem jej zde uvedl, nechť zvedne ruku. /Děje se./ 

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Děkuji. Tím Česká národní rada schválila pořad své dnešní schůze.

Přistoupíme k projednání prvního bodu denního pořadu, kterým je

I

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vláda České socialistické republiky předstupuje před Českou národní radu, aby ústy svého předsedy soudruha Josefa Korčáka podala zprávu, jak plní své prohlášení z prosince 1971, projednané Českou národní radou poté, kdy po volbách byla jmenována předsednictvem České národní rady.

Chtěl bych při této příležitosti zdůraznit, že my, poslanci České národní rady, si vážíme soudružských vztahů, které se nám s vládou České socialistické republiky podařilo vytvořit. Oceňujeme konstruktivní poměr vlády k ústavním pravomocem, povinnostem a úkolům České národní rady v celém dosavadním průběhu volebního období i způsob, jak vláda odpovědně, věcně a po formální stránce přesně reaguje na usnesení orgánů České národní rady i na otázky a podněty jednotlivých poslanců. V této souvislosti hodnotíme kladně také vztahy jednotlivých ministrů k výborům České národní rady v jejich zákonodárné, iniciativní i kontrolní činnosti. Aktivní vzájemně se respektující vztah mezi Českou národní radou a vládou České socialistické republiky patří k předpokladům úspěšného praktického provádění politiky strany v oblasti orgánů socialistického státu.

Česká národní rada, její předsednictvo a jednotlivé výbory soustřeďují svou kontrolní a iniciativní činnost na klíčové úkoly ekonomického, kulturního a společenského rozvoje v ČSR v souladu s programem, který, jak je vám známo, je obsažen v dlouhodobé Směrnici předsednictva ČNR pro práci ve druhém volebním období. V ní je na podmínky postavení a činnosti České národní rady rozpracován program XIV. sjezdu KSČ a na něj navazujících plenárních zasedání jejího ústředního výboru.

Středem naší pozornosti byla efektivnost průmyslové a zemědělské výroby, investiční výstavba, zlepšení obchodu, dopravy a všech dalších služeb obyvatelstvu, úkoly politickovýchovné práce v duchu naší socialistické ideologie, vytváření podmínek pro žádoucí vývoj mladé generace, rozvoj činnosti národních výborů, rozvoj důležitých oblastí České socialistické republiky a účinné vytváření podmínek pro zdraví obyvatelstva, ochrana přírody a odpovídajícího životního prostředí v celé naší zemi.

Naši poslanci a naše orgány přinesli při projednávání jednotlivých úkolů mnohé podněty, jež byly formou usnesení a doporučení tlumočeny vládě a jednotlivým jejím resortům. Chtěl bych při této příležitosti ocenit, že vláda přijímá kladně tyto podněty, vidí shodně s poslanci existující problémy, jak je přináší rychlý rozvoj naší společnosti a usiluje o jejich řešení v rámci možností, jež dává naše ekonomika a stav společenského vědomí v naší společnosti.

V součinnosti s vládou České socialistické republiky a jejími orgány, včetně Výboru lidové kontroly, ve spolupráci s národními výbory, společenskými organizacemi Národní fronty a s využitím poznatků, jež jsou plodem úzké spolupráce orgánů České národní rady s Československou akademií věd, jejími ústavy a odborníky jsme například projednali rozvoj hlavního města Prahy s navazující problematikou Středočeského kraje, problémy rozvoje Severočeského kraje, zejména jeho západní části, brněnské aglomerace a v neposlední řadě problémy dalšího rozvoje ostravské průmyslové aglomerace. Pokud jde o Severočeský a Severomoravský hraj, které jsou palivovou a hutní základnou Československé socialistické republiky, usilujeme spolu s vládou o účinné zabezpečení investic, aby všichni tamní pracující měli odpovídající pracovní a životní podmínky.

Ve spolupráci s vládou se pozitivně a do větší hloubky rozvinula naše součinnost s národními výbory, která má v současné době pevný řád a formy, které praxí dále prohlubujeme.

Přinesli jsme mnohé podněty v tak důležité oblasti, jakou v dnešním světě vědy a techniky představuje životní prostředí, a které plně využila Rada pro životní prostředí při vládě České socialistické republiky i sama vláda a její resorty.

V dalším období projednáme ještě řadu důležitých problémů. Z nich bych chtěl zvlášť zdůraznit rozvoj perspektivních výrob založený na domácí surovinové základně a zkušenostech našich lidí, který je tak důležitý v období prohlubující se socialistické integrace při současných vážných krizových jevech v kapitalistickém světě. Chceme se zabývat dalšími formami, jak ještě účinněji a rychle aplikovat poznatky vědy v průmyslové a zemědělské praxi, dalšími oblastními problémy, rozvojem cestovního ruchu a rekreačních oblastí, rozvojem školství a účinnou politickovýchovnou prací mezi občany, rozvojem populace a s tím spojených problémů i dalšími otázkami.

Věříme, že i při projednávání těchto úkolů najdeme u vlády České socialistické republiky plné pochopení a že se nám podaří řešit věci společně a v souladu, v zájmu spokojeného života všech občanů České socialistické republiky.

Věřím, že v tomto duchu proběhne i dnešní tak významné jednání o plnění programového prohlášení vlády ČSR.

Prosím nyní soudruha předsedu vlády, aby se ujal slova.

Předseda vlády ČSR Josef Korčák: Vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi poslanci, je tomu téměř dva a půl roku, co jste schválili záměry programu naší vlády.

Dva a půl roku není příliš dlouhé období. Zdaleka nemůže prověřit všechny cíle, všechny záměry, nemůže podat ani celkový obraz našeho úsilí. Poskytuje ovšem dostatek možností, abychom náročně, kriticky a s pocitem dobře vykonané práce zhodnotili dosažené. Umožňuje nám určit stěžejní úkoly příštího období a odpovědně si říci, kam soustředit pozornost letos, ve čtvrtém roce 5. pětiletky, na co se zaměřit v roce 1975 a ještě dál v 6. pětiletce.

Již podruhé v tomto funkčním období před vás předstupujeme, abychom složili účty ze své činnosti a informovali vás o výsledcích plnění vládního programu. Chceme vás seznámit s realizací stranické linie vyjádřené v závěrech XIV. sjezdu KSČ a zasedání ÚV KSČ zejména v červenci a listopadu minulého roku.

Předkládáme vám zprávu o dosažených úspěších, které jsou převažující, a také o problémech, které se nám dosud nedaří řešit tak, jak bychom si přáli.

Letos, ve čtvrtém roce 5. pětiletky, rozhodujeme o tom, jak pevná bude výchozí základna pro nástup do dalších let, jak rychle se bude rozvíjet naše společnost.

Dosavadní zkušenosti jsou vodítkem k tomu, abychom problémy řešili s vyšším stupněm poznání, s větší pečlivostí, důsledností a zásadovostí. To také určuje povahu nároků na práci naší vlády i všech dalších orgánů a organizací jí řízených.

Jde o to, abychom soustředili síly a schopnosti k jedinému cíli - splnit úkoly, vytyčené stranou k rozvoji naší společnosti ve všech oblastech a plně přitom využili ty zdroje, které máme k dispozici.

Minulé období prokázalo, že se můžeme opřít o širokou iniciativu pracujících, která je mimořádně důležitým morálním a politickým činitelem, faktorem, který umocňuje naše síly a možnosti. Pro další rozvoj tvořivé aktivity občanů jsou právě léta významných výročí velice příznivá.

V průběhu minulého roku jsme vás nejednou informovali o některých výsledcích své činnosti. Proto se mohu soustředit na základní směry práce vlády, na klíčové otázky a úkoly přítomnosti - a pod tímto úhlem vidět minulost i budoucnost.

Myslím, že právem hovoříme o tom, že se nám práce daří, že máme dobré výsledky. Reálné zhodnocení naší dosavadní činnosti i dalšího postupu má v současném období velký význam především proto, že máme za sebou téměř dvě třetiny pětiletky. Kdo chce soudit objektivně a spravedlivě, vidí, že to bylo období plodné práce, že se nám podařilo vyřešit řadu problémů, že můžeme být na dosažené výsledky právem hrdi.

Za uplynulé období se podstatně zvýšil ekonomický potenciál naší země, vzrostla technická úroveň národního hospodářství. Průmysl dobře zvládl výrobu celé řady nových strojů, zařízení i předmětů denní potřeby. Zvýšil se i podíl technicky progresívních oborů v chemii, ve spotřebním průmyslu a v dalších odvětvích.

Učinili jsme další kroky ke zvýšení efektivnosti naší ekonomiky. Výroba na území ČSR se rozvíjí rychleji než předpokládala pětiletka. V průmyslu jsme vyrobili za tři roky za 12,5 mld Kčs a ve stavební výrobě za 3,2 mld Kčs výrobků navíc. Vyšší výroby jsme dosáhli zvýšenou produktivitou práce za podstatného přispění vědy a techniky.

Vědeckotechnický rozvoj ve větší míře než v minulosti ovlivňuje kvalitativní ukazatele plánu, výrazněji přispívá k růstu životní, kulturní i technické úrovně lidu.

Jestliže se věda a technika podílela v období 1951 - 1955 asi ze 30 % na přírůstcích produktivity práce, pak v letech současné pětiletky to má být již asi 80 %.

Výrazně jsme postoupili i v konsolidaci vnitřního trhu. Maloobchodní obrat se za tři roky 5. pětiletky zvýšil o 18,3 mld Kčs a jen v minulém roce téměř o 7 mld Kčs. Úspěšně jsme plnili směrnici XIV. sjezdu KSČ o rychlejším růstu prodeje průmyslového zboží. Jeho podíl na maloobchodním obratu dále vzrostl a dosáhl 51 %. Postupně se zlepšuje i materiálně technické vybavení obchodu a nákupní podmínky obyvatelstva.

Nemalé úspěchy máme v zemědělské výrobě. Soběstačnost v másle, mléce, vejcích a až na menší množství i v mase, to jsou hmatatelné a přesvědčivé výsledky. Jenom v uplynulém roce jsme sklidili o 1 milion tun obilovin více než v roce 1972.

Na světě není mnoho zemí, které se mohou pochlubit např. průměrným výnosem obilovin 35,2 q po hektaru, kterých jsme dosáhli loni. A je vůbec srovnatelná dnešní životní úroveň obyvatel na vesnici u nás s průměrem životní úrovně lidí pracujících v zemědělství kapitalistických zemí?

Nevidíme však jenom to příznivé, to co se nám daří. Nejeden problém ještě zůstává. V souladu s tempem rozvoje zemědělské výroby musíme kupříkladu zabezpečovat rozšíření skladovacích prostorů, dobudování a modernizaci zpracovatelských kapacit potravinářského průmyslu. Aby skutečně ani zrno nepřišlo nazmar a všechny v současném světě stále vzácnější materiální hodnoty byly co nejlépe využívány.

K našim úspěchům patří i výsledky v bytové výstavbě. Za poslední tři léta se mohlo nastěhovat do nových bytů skoro 1 milión lidí a téměř každá třetí rodina bydlí v bytě, který není starší 25 let. Vcelku bylo za tři roky postaveno o pět a půl tisíce bytových jednotek více, než stanoví pětiletý plán.

Byty se jistě staví všude ve světě. Avšak staví se všude se stejným cílem, s cílem zlepšovat bydlení všech obyvatel, se starostlivostí o finančně dostupné bydlení nových rodin? Slouží na Západě nové byty skutečně především těm, kteří bydlí špatně?

Není jedním z důkazů existenčních jistot našich obyvatel, že potěšitelně roste populace? V dnešní době patříme k těm zemím, které jsou na tom v tomto směru v Evropě nejlépe. V loňském roce se u nás narodilo o 24 tisíc dětí více než v roce 1972.

Zvýšil se také podíl rodin se dvěma dětmi. Vláda i nadále bude pečlivě sledovat, zda dosavadní propopulační opatření spojená s plánovitou výchovou k manželství a rodičovství, postačují k posílení systému rodin s třemi dětmi, jakožto základu rozšířené reprodukce národa.

Jistě by se daly uvádět další příklady. Každý z vás by mohl bezpochyby jejich výpočet rozšířit. Tyto pozitivní výsledky potvrzují správnost politické linie strany, schválené XIV. sjezdem KSČ.

Bylo by však nesprávné, kdybychom dosažené úspěchy zužovali pouze na ekonomickou frontu, kdybychom za účinnou realizací hospodářských záměrů viděli jen přínos výrobních podniků a závodů, průmyslu či zemědělství.

Nechci, aby to snad vyznělo jako fráze, ale ekonomika, její cíle a cesty k jejich dosažení vyžadují koordinovaný a jednotný postup ve všech oblastech. V podnicích místního průmyslu, v komunálních službách, v iniciativě ke zvelebení měst a obcí, ve školství, kultuře, zdravotnictví, v sociální politice a mohl bych pokračovat.  

Příznivé ekonomické výsledky mají i druhou velmi důležitou stránku. Pozitivně se odrážejí v názorech, myšlení a jednání lidí, v jejich vztahu ke společnosti i naší straně.

Myslím si, že právě elán našich lidí, získávané zkušenosti a znalosti hrají v ekonomické sféře významnou úlohu. Mohou podstatně ovlivnit tvorbu podmínek pro ještě spokojenější život našich lidí, mohou dále prohlubovat jejich vztah k politice strany i rozšiřovat podíl pracujících na řízení naší společnosti.

Nebyli bychom správnými hospodáři, kdybychom brali na vědomí jen úspěchy. Přes nesporné dobré výsledky zůstává k řešení ještě hodně problémů.

Podařilo se nám sice omezit nárůst materiálových nákladů, ale pětiletková čísla v této oblasti nedosahujeme. Vyrábíme ještě draho a spotřebováváme přitom zbytečně mnoho energie, surovin a lidské práce.

Velké starosti nám dělají problémy v materiálně technickém zásobování i v dodávkách náhradních dílů.

Ne vždy se dodržuje plánovací disciplína, mnohé věci, které se plánují a realizují, nejsou vždy v souladu s celospolečenskými potřebami. Ani kvalitě výrobků není všude věnována ta péče, jakou tato náročná politická otázka vyžaduje. Nedostatky ve vyráběném sortimentu mohou vyvolat spekulaci a narušit socialistickou morálku.

Poukazuji na tyto problémy ne proto, abych vyvolával jakýsi pesimismus, ale proto, že tyto věci jsou nám známé a že jim věnujeme potřebnou pozornost. Říkám to proto, že vedle kladných výsledků čelíme problémům, které naše lidi zlobí a politickou iniciativu a pracovní nadšení snižují.

Víte sami velmi dobře, co dokáže způsobit kupříkladu špatný přísun materiálu nebo neplnění dodavatelských smluv. Nechci tu dělat rozbor nedostatků v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Je to problematika velmi složitá a ovlivněná mnoha příčinami objektivními a subjektivními. Zejména při odstraňování subjektivních příčin bychom měli rozhodně začínat zásadou, která platí stejně pro prodej u pultu v maloobchodě, jako pro vztah mezi odběratelskými a dodavatelskými závody ve velkém. Většina občanů vystupuje v roli spotřebitelů i výrobců. Zájem celé naší společnosti vyžaduje, abychom se důsledně naučili dívat na výsledky své práce především očima odběratelů.

Složitý uzel nedostatků v dodavatelsko-odběratelských vztazích rozmotáme jenom tehdy, začne-li každý sám u sebe. Bude-li každý dbát, aby zodpovědně plnil své povinnosti dané plánem a smlouvami, začnou mizet i dodavatelsko-odběratelské potíže. Na naší cestě za vyšší efektivností tak uděláme další krok kupředu. To platí pro všechny stupně řízení - od ministerstva po jednotlivá pracoviště.

Nezbytnou podmínkou efektivnosti plánu je jeho reálnost. Reálnost plánu však nikterak neznamená, že jej bylo možné plnit bez zvláštního úsilí. Ve velkém a složitém hospodářství se mohou vyskytnout potíže i úzké profily, které je třeba překonávat dobrovolnou, ale řízenou iniciativou a soutěživostí. Je samozřejmé snazší žádat o další zdroje nebo snížení úkolu, než hledat rezervy na místě. Zatím si ne všichni vedoucí pracovníci uvědomují, že každá "úprava" ukazatelů směrem dolů narušuje pracovní rytmus mnoha podniků. S veškerou důsledností musíme likvidovat tendence na některých podnicích a závodech, které spoléhají na podporu odjinud. Naopak půjde o to, abychom vychovávali lidi, kteří budou přistupovat k práci z hlediska celostátního prospěchu, kteří si osvojí schopnost hospodařit se ziskem a přesně plnit úkoly.

Mezi činitele, které podstatným způsobem ovlivňují možnosti a tempo dalšího našeho ekonomického rozvoje, patří i investiční výstavba s celou svou problematikou.

Na investiční výstavbu vynakládáme obrovské společenské zdroje, neboť ji považujeme za jeden z klíčových článků, který povede ke zvýšení účinnosti naší ekonomiky. Plným právem proto požadujeme, aby tyto velké prostředky přinášely co nejdříve užitek, aby přispívaly co nejdříve k rozmnožení našeho bohatství a zabezpečovaly náš další rozvoj do budoucna.

V ekonomickém rozvoji ČSR vyžaduje soustředěnou pozornost řešení oblastních problémů, zejména v hlavním městě Praze a v Severočeském kraji.

Program výstavby hlavního města v 5. pětiletém plánu, se kterým jste se seznámili v průběhu roku 1971 a 1972, je zaměřen především na zlepšení situace v investiční výstavbě města výrazným zvýšením stavebních kapacit a na zlepšení situace ve vývoji obyvatelstva a zdrojů pracovních sil.

Podle průběhu prvních tří let pětiletky se dá předpokládat, že záměr vysokého progresívního růstu celkových stavebních prací na téměř dvojnásobek objemu 4. pětiletky, bude v podstatě splněn. Tempo meziročních přírůstků objemu stavebních prací a dodávek vyžaduje i realizaci značně obtížných přesunů stavebních kapacit z ostatních území státu a příchod velkého počtu přechodných pracovníků.

S růstem objemu stavebních kapacit však dosud zaostává rozšiřování inženýrských staveb a zejména účelové vybavenosti. Naproti tomu je velmi úspěšný rozvoj kapacit budujících metro, jako důležitého prostředku městské hromadné dopravy v Praze. Dokladem toho je předstihové uvedení do provozu prvního provozního úseku trasy C, zahájení výstavby jejího druhého úseku a trasy A.

Z hlediska věcného plnění se problematika koncentruje do komplexní bytové výstavby, kde za první tři roky pětiletky bylo v Praze realizováno jen 51 % programu výstavby bytů. Splnění úkolu stanoveného pětiletkou - postavit 40 tisíc bytů - bude vyžadovat mimořádného úsilí a dalšího soustředění vypomáhajících kapacit. Vážným problémem je zpožďování objektů občanské vybavenosti sídlišť.

V současné době jsou prováděna praktická opatření, která by měla zabezpečit:

- zajištění výstavby stanoveného počtu 40 tisíc bytů na území hlavního města ČSSR,

- snížení propadu stavebních prací na účelové výstavbě,

- zvýšení intenzity stavebních prací na rozestavěných stavbách, zejména organizacemi ministerstev stavebnictví ČSR a SSR.

Lepší je to s plněním programu rozvoje Severočeského kraje. Je příznivé a dává slibnou perspektivu, že většina úkolů pětiletky bude splněna. Je to tím významnější, že Severočeský kraj získává stále výraznější postavení v celém našem palivoenergetickém systému a v jeho dalším rozvoji.  

Z rozboru prvních tří let pětiletky můžeme zcela zodpovědně prohlásit, že řešení problematiky kraje se stabilizovalo, dostalo pevný řád a ve své většině postupuje ke splnění a překročení stanovených úkolů.

Mezi největší klady plnění plánu prvních tří let pětiletky patří:

Realizace plánovaného růstu bytové výstavby a s tím spojená stabilizace obyvatelstva a pracovních sil. Daří se uskutečňovat přednostní zabezpečování přírůstku zaměstnanosti v prioritních odvětvích kraje, tj. v resortu paliv a energetiky, stavebnictví, obchodu a v hospodářství národních výborů. Je zcela reálná naděje, že stanovený objem stavebních prací bude v Severočeském kraji nejen splněn, ale i překročen.

Přes prudký růst objemu výstavby se však stále ještě nedaří budovat stavební kapacity ve struktuře odpovídající schválenému programu investiční výstavby na území kraje. Zaostává tvorba kapacit inženýrského stavitelství a zejména kapacit budujících občanskou vybavenost.