Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Rudyjovi, diskutuje poslanec Podlesák, připraví se poslanec Fleyberk.

Poslanec Josef Podlešák: Vážené soudružky, vážení soudruzi, hlavním cílem zemědělské politiky do roku 1975 stanoveným XIV. sjezdem KSČ je stále lépe uspokojovat rostoucí potřeby obyvatelstva, především krýt přírůstek spotřeby základních surovin z vlastní výroby, což vyžaduje zvýšit zemědělskou výrobu do roku 1975 o 14 % ve srovnání s rokem 1970.

K zabezpečení tohoto úkolu vynakládají pracovníci i zemědělství nemalé úsilí, o čemž svědčí velmi dobré výsledky docílené v letech 1971 a 1972, jakož i přes značné sucho vcelku dobré výsledky v letošním roce. Z dosavadního průběhu a výsledků rozvoje zemědělské výroby by bylo možno usuzovat, že se v zemědělství podařilo vytvořit odpovídající výrobní základnu a že zemědělství nastupuje do čtvrtého roku pětiletky s poměrně dobrými předpoklady. Při posuzování výrobní základny zemědělství a jejího dalšího rozvoje v roce 1974 jsme se ve výboru zabývali řadou závažných problémů, jejichž včasné řešení by mělo vést nejen k odstranění prohlubujících se nedostatků, ale i k vytváření dalších zájmů zemědělců o rozvoj výroby zemědělských produktů.

Na základě poměrně rychlého tempa růstu zemědělské výroby, zejména obilovin, mléka, masa, jatečné drůbeže a dalších výrobků, dosáhla jejich produkce výše předpokládané pětiletým plánem v roce 1975. Tomuto tempu rozvoje výroby však neodpovídá rozvoj materiálně technické základny v zemědělství, nákupu a materiálně technické základny v potravinářském průmyslu.

Tento kvantitativní problém je navíc provázen odchylným vývojem mezi záměry v oblasti racionální výživy obyvatelstva a skutečným vývojem výroby, nákupu a zpracovatelských kapacit. Velmi názorně je možno tento vývoj ukázat na trvalém zvyšování spotřeby masa, po němž poptávka neustále vzrůstá.

Naproti tomu rychlý růst výroby mléka nenachází patřičný odraz ve zpracovatelských kapacitách, v rozšiřování sortimentu výrobků a tím i ve spotřebě. Pro nedostatek zpracovatelských kapacit některé hodnotné suroviny z mléka odtékají přímo do kanálů, jako tom hovořil i zpravodaj.

Pro rok 1974 se do plánu počítá se zvýšením prodeje potravinářského zboží ve srovnání s rokem 1973 o 3,1 %. Ve srovnání se záměry pětiletého plánu bude podíl prodeje potravinářského zboží vyšší o 1,0 %. To ve své podstatě znamená, že nedostatečné dodávky požadovaného průmyslového zboží na vnitřní trh se nadále promítají do vyšších nároků na zemědělství a na potravinářský průmysl.  

Při všeobecně známé zastralosti materiálně technické základny potravinářského průmyslu nebude snadné se při současných požadavcích obchodu na zkvalitnění výrobků, rozšíření jejich sortimentu a zlepšení obalové techniky se splněním těchto úkolů úspěšně vypořádat.

O nic příznivější, pokud jde o materiálně technickou základnu a její vybavenost novou technikou, není situace ani v zemědělství. Část strojového parku zemědělských podniků je zastaralá a jejich reprodukce neprobíhá v potřebných rozměrech, což se projevuje nejen ve výkonech, ale i ve vysokých požadavcích na náhradní díly, opravy a údržbu a mnohdy i na spotřebu pohonných hmot a energie. Jednu z hlavních příčin spatřujeme v tom, že zemědělským podnikům je stále dodáván široký sortiment strojů bez potřebné unifikace a v nevyhovující struktuře. Nejsou dostatečně plněny program A 10 a usnesení federální vlády č. 381/1971, podle kterých má být zemědělství zabezpečováno dostatkem mechanizace odpovídající požadavkům, které vyplývají z koncentrace a specializace tak, jak o těchto problémech jednal XIV. sjezd KSČ.

V oblasti investiční výstavby zaostává výstavba obilních sil. V roce 1972 přibyla skladovací kapacita zhruba v rozsahu 600 tisíc tun. V letošním roce je přírůstek obilí výroby vyšší o dalších 600 tisíc tun, což znamená, že v důsledku rychlejšího růstu výroby obilí než přírůstku skladovacích kapacit dále narostla disproporce mezi objemem vyrobené obilní produkce a potřebami jejího uskladnění. Ani plán na rok 1974 nepředpokládá zlepšení situace. Plán ukládá zvýšení výroby obilovin zhruba o 500 tisíc tun, ale do provozu se má uvést skladovacích kapacit jen na 135 tisíc tun. Vezmeme-li v úvahu dosavadní zkušenosti při výstavbě obilních sil, jejichž výstavba se prodlužuje, je stále narůstající disproporce mezi výrobou a skladovacími kapacitami vskutku povážlivá.

Obdobnou situaci vidíme i ve výstavbě a vybavování agrochemických podniků. I když byla zahájena první etapa výstavby skladů agrochemických podniků, které by měly být již v roce 1974 uvedeny do provozu, není dosud zajištěno jejich vybavení technikou, a to zejména auty a rozmetadly a prostředky pro nakládání hnojiv. To má za následek zpožďování realizace ve specializaci a koncentraci, jak předpokládá schválená koncepce rozvoje do roku 1985, zejména v uplatňování vědecko-technických poznatků v rostlinné výrobě.

Za další negativní jev v investiční výstavbě pokládáme trvalé zvyšování rozpočtových nákladů staveb, které v roce 1972 představovalo v zemědělství ČSR 172 mil. Kčs, z toho 34 mil. Kčs na vrub změn, které nepřinesly žádné zlepšení kapacitních ani ekonomických parametrů. Také potřebná koncentrace investic zaostává za základními tendencemi rozvoje výrobní zemědělské základny. Podíl investic do 1,5 mil. Kčs z celkového objemu se pohybuje na úrovni asi 42 %, což svědčí o značné roztříštěnosti investiční výstavby.

Nechceme tyto skutečnosti jen konstatovat, ale důsledně se jimi zabývat a hledat cesty k jejich řešení. Proto jsme do plánu práce výboru na 1. pololetí 1974 v dohodě s ministrem zemědělství a výživy ČSR soudruhem ing. Josefem Nágrem zařadili projednávání investiční výstavby v zemědělství z hlediska plnění závěrů XIV. sjezdu KSČ a pléna ÚV KSČ z roku 1972.

Těchto několik příkladů ukazuje, na problémy spojené s projednáváním rozpočtu na rok 1974 v oblasti zemědělství a potravinářského průmyslu spočívají spíše ve věcném plnění, než v zajišťování potřebných prostředků. Máme zájem na tom, aby i zemědělské podniky při plnění kvantitativních úkolů přihlížely k uplatňování kvalitativních stránek rozvoje, ke zvyšování efektivnosti své činnosti a ke snižování nákladovosti.

Výbor pro zemědělství a výživu ČNR doporučuje navržený rozpočet schválit. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Podlešákovi, diskutuje poslanec Fleyberk.

Poslanec Jiří Fleyberk: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, zpravodaj i ministr financí ČSR věnovali velkou pozornost rozpočtu národních výborů v souvislosti s projednáváním rozpočtu ČSR na rok 1974. Chtěl bych tedy z pověření výboru ČNR pro národní výbory a národnost omezit své vystoupení pouze na několik poznámek k této části rozpočtu.

Rokem 1974 vstupujeme do druhé poloviny tohoto volebního období. Při projednávání výsledků hospodaření národních výborů za uplynul tři léta a konečně i při jiných příležitostech jsme se přesvědčili o tom, že hospodářství národních výborů se v tomto volebním období rozvíjelo úspěšně a že významně přispívá k rozvoji celého národního hospodářství a v jeho rámci i k uspokojování oprávněných potřeb občanů a zlepšování jejich života.

Přesvědčili jsme se, že národní výbory s prostředky státního rozpočtu hospodaří účelně a efektivně. Přesvědčili jsme se také, že státní rozpočet a celková finanční politika vlády ČSR vytvářely pro splnění úkolů pětiletého i prováděcích plánů v oblasti národních výborů příznivé podmínky, a že umožňovaly národním výborům podchytit zájem občanů o řešení společenských záležitostí a využití tohoto zájmu a iniciativy občanů a organizací zejména pro plnění volebních programů Národní fronty pro zvelebení našich měst a obcí.

Také předložený návrh státního rozpočtu ČSR na rok 1974 předpoklady pro další rozvoj hospodářství národních výborů vytváří a financování úkolů stanovených prováděcím plánem na rok 1974 v globále zajišťuje.

O váze a významu rozpočtu národních výborů na rok 1974 svědčí i předpokládaný objem příjmů a výdajů. 57 miliard 157 miliónů Kčs, tj. zhruba o 3 miliardy Kčs více než v minulém roce.

Značně se zvyšuje také objem neúčelových dotací a účelových subvencí ze státního rozpočtu do rozpočtu národních výborů - celkem o tři a čtvrt miliardy Kčs.

Tomu v odpovídajícím rozsahu se zvyšují i výdaje, které mají národní výbory k dispozici pro další rozvoj školství, kultury, zdravotnictví a sociálního zabezpečení.

Při jednání o návrhu státního rozpočtu ve výboru ČNR pro národní výbory a národnosti jsme dospěli k názoru, že ministerstvo financí ČSR i vláda ČSR přistupovaly, stejně jako v minulých letech, k přípravě rozpočtu národních výborů uváženě. Rozhodující problémy návrhu prováděcího plánu i rozpočtu byly s KNV a Národním výborem hl. m. Prahy projednány. Jednání byla vedena s cílem pomoci v řešení problémů společných všem krajům i řešit řadu specifických problémů jednotlivých krajů.

Můžeme tedy říci, že návrh státního rozpočtu ČSR na rok 1974 vytváří přiměřené předpoklady pro další rozvoj národního hospodářství i v celé rozsáhlé oblasti, kterou spravují národní výbory a že umožňuje národním výborům dále rozvíjet a využívat iniciativu občanů a organizací při plnění volebních programů Národní fronty. Nelze nevidět, že státní rozpočet vytváří také tlak na zdokonalení a zhospodárnění státní správy.

Doporučuji proto jménem výboru ČNR pro národní výbory a národnosti i jménem svým, aby Česká národní rada návrh zákona o státním rozpočtu ČSR na rok 1974 schválila. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Fleyberkovi. Nyní přerušuji schůzi do 14.15 hodin.

/Schůze přerušena ve 12.47 hodin a opět zahájena ve 14.15 hodin./

/Řízení schůze převzal místopředseda ČNR dr. Vladimír Ambruz./

Místopředseda ČNR dr. Vladimír Ambruz: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, zahajuji pře rušenou schůzi České národní rady. Budeme pokračovat v rozpravě. Jako první vystoupí poslankyně Losseová.

Poslankyně Jarmila Losseová: Vážené soudružky a soudruzi, významným článkem uskutečňování politiky KSČ, vedoucí k neustálému růstu životní úrovně našich obyvatel, zůstává i nadále vnitřní obchod. Při projednávání návrhu státního rozpočtu ČSR - kapitoly ministerstva obchodu na rok 1974 jsme proto s potěšením uvítali ve výboru ČNR pro obchod a dopravu, že letos, právě tak jako loni, se očekává v organizacích řízených ministerstvem obchodu ČSR překročení plánu maloobchodního obratu a to o 400 mil. Kčs a v souvislosti s tím i plánovaného zisku o více jak 200 mil. Kčs.

Je nesporné, že dosahovaný maloobchodní obrat příznivě ovlivňovala i přijatá opatření na podporu mladých manželství, zejména zavedení novomanželských půjček od 1. dubna 1973. Od dubna do konce října bylo totiž poskytnuto v ČSR téměř 88 tisíc novomanželských půjček v částce dosahující téměř 2 miliardy Kčs. Zhruba 60 % těchto půjček bylo využito k nákupu nábytku, kterého se do konce minulého měsíce prodalo téměř o jednu pětinu více než ve stejném období loňského roku.

V této souvislosti bych se chtěla zmínit ještě o jednom dalším ne zcela příznivém vlivu na obrat dosahovaný v nábytku, který vznikl v průběhu listopadu letošního roku, a to šířením šeptandy o chystaném zvýšení maloobchodních cen nábytku. Těmto a podobným nepodloženým zprávám je nutno v budoucnu čelit lépe, než tomu bylo dosud, neboť jejich šíření vyvolává v souladu s přáním našich třídních nepřátel zbytečný rozruch na našem vnitřním trh a stěžuje tak jeho plynulé zásobování.

Ve všech obchodních organizacích řízených ministerstvem obchodu ČSR dochází v roce 1973 k překračování plánu výkonů a tím i zisků. V ostatních obchodních systémech se plánované předpoklady v roce 1973 neplní. Je tomu tak především v důsledku odbytových potíží u osobních automobilů, které způsobují v letošním roce výpadek plánu o více než 2 miliardy Kčs. Je proto jistě správné, že na základě rozhodnuti předsednictva vlády ČSSR došlo v nedávné době k snížení cen některých typů osobních automobilů, aby se umožnilo zvýšení jejích odbytu.

Z výsledků dosahovaných v letošním roce se vycházelo i při přípravě návrhu státního rozpočtu a plánu na rok 1974. V návrhu se počítá i nadále s růstem maloobchodního obratu, a to u organizací řízených ministerstvem obchodu ČSR téměř o 3 miliardy Kčs proti očekávané skutečnosti roku 1973 a ve všech obchodních systémech v ČSR o 7 miliard Kčs. Splnění tohoto úkolu předpokládá ovšem nejen zajištění plánovaných dodávek zboží, ale i uskutečnění plánovaného odbytu osobních automobilů, kterých se má prodat v roce 1974 celkem 107 tisíc, tj. zhruba o 17 tisíc více než letos.

V této souvislosti je nutno si též uvědomit, že na dalším tempu růstu maloobchodního obratu závisí do značné míry i udržení potřebné rovnováhy mezi příjmy a výdaji obyvatelstva. Již očekávaná skutečnost v roce 1973 naznačuje, že bude v letošním roce dosaženo vyššího růstu příjmů obyvatelstva než předpokládal plán, zatímco proti plánovanému nárůstu výdajů se očekává skutečnost nižší. Čili jinými slovy - výdaje rostly v roce 1973 pomaleji než příjmy. Podle plánovaného vývoje příjmů obyvatelstva v roce 1974 i podle stávající výše vkladů lze dojít k závěru, že tato kupní síla by umožňovala ještě vyšší růst obratu, než se kterým se zatím uvažuje, ovšem za dosažení určitých předpokladů. Jaké to jsou předpoklady?

Je to především dostatek fondu zboží nejen v globále, ale i v požadované struktuře a jakosti, rozšíření prodejní sítě a s ní spojené skladové základny, přiměřený nárůst pracovních sil v obchodě. 

Hovořím-li o dostatku zboží v požadované struktuře, myslím tím vyšší podíl průmyslového zboží na maloobchodním obratu. Dosavadní situace není v tomto ohledu dosud příliš uspokojující, neboť zvyšování podílu prodeje průmyslového zboží v souladu s úkoly pětiletého plánu se dosud nedaří uskutečňovat ani v plánu na rok 1974. Pětiletý plán počítal s dosažením tohoto podílu v roce 1974 ve výši 52,5 %, ale v návrhu plánu se počítá s 51,5 %. Přitom každé procento představuje zhruba zboží v hodnotě 1,5 miliardy Kčs. Příčiny tohoto stavu jsou mimo přechodné obtíže s odbytem automobilů stále tytéž. To je neplnění inovačních programů ve strojírenské výrobě a chybějící druhy zboží, u kterých není uspokojena poptávka. Například - maličkost - loňského roku nebyly vůbec baterie, letos jsou alespoň některé druhy, ale nejsou pouzdra na baterie a když jsou pouzdra, nejsou žárovky. To občany zlobí. Obě tyto příčiny spočívají v neplnění inovačních programů ve strojírenské výrobě a chybějící druhy zboží představují pouze v roce 1973 zhruba výpadek maloobchodního obratu ve výši 2 miliardy Kčs. Připočteme-li k této částce ještě 2 miliardy Kčs nezajištěného odbytu osobních automobilů v roce 1973, máme to již celkem 4 miliardy Kčs, a to je objem, který by již mohl zvrátit dosavadní nepříznivý vývoj ve struktuře maloobchodního obratu.

Pro rok 1974 se zatím jevila v listopadu letošního roku situace tak, že požadavky vnitřního obchodu nebyly pokryty ani z poloviny ze 160 centrálně sledovaných druhů průmyslového zboží a u ostatních stovek druhů zboží podnikově plánovaných. Zde proto čeká zodpovědná ministerstva, zejména ministerstvo průmyslu ČSR, ale i orgány ČNR ještě hodně práce a úsilí.

Půjde zejména o důsledné odstraňování dlouhodobě trvajících nedostatků některých druhů průmyslového zboží, a to za pomoci plánu, evidence a ekonomických opatření, která by účinněji než dosud podporovala inovační proces ve výrobě průmyslového zboží tak, jak to ukládá usnesení XIV. sjezdu KSČ o likvidaci nedostatkových druhů zboží.

Soudružky a soudruzi, neméně závažnou otázkou, která může významnou měrou ovlivnit nejen růst maloobchodního obratu, odčerpání kupní síly obyvatelstva, ale i zvyšování kulturnosti prodeje, jsou pracovní síly. Ve výboru ČNR pro obchod a dopravu na základě průzkumu bylo již několikrát upozorněno na to, že je naprosto nemyslitelné, aby neustálý růst prodejen zboží nebyl současně doprovázen i přiměřeným růstem počtu prodavačů a prodavaček. Pouze zajištění provozu nového obchodního domu v Praze u paláce Kotvy spolu s obchodním domem v Pardubicích a mezinárodním hotelem v Praze, s jejichž zahájením se počítá v roce 1974, si vyžaduje v průměru roku 1974 asi 1 500 nových pracovníků. Víme ovšem všichni, jaká je u nás situace v pracovních silách. Můžeme proto uvítat, že vláda ČSR při projednávání návrhu státního rozpočtu a plánu na rok 1974 dala souhlas k tomu, aby organizace vnitřní obchod přijímaly v příštím roce nad stanovené limity ženské pracovní síly na zkrácený denní úvazek a aby počet pracovníků v organizacích vnitřního obchodu na území hlavního města Prahy byl pro příští rok stanoven jako orientační ukazatel. Tímto opatřením bude také plněn úkol uloženy XIV. sjezdem o zlepšování a zrychlování obsluhy zákazník§, zejména zaměstnaných žen a také zajišťována jejich větší spokojenost než dosud.

Nakonec bych se ještě chtěla zmínit o úloze organizace řízení v resortu ministerstva obchodu ČSR při zajišťování plynulého zásobování obyvatelstva. Skupina poslanců výboru ČNR pro obchod a dopravu se mohla nedávno sama přesvědčit při návštěvě výpočetního střediska obchodu v Českých Budějovicích o rostoucích úkolech výpočetní techniky při evidenci a řízení oběhu zboží. Na tomto průzkumu se ale zároveň ukázalo, že nestačí jen rozšiřovat výpočetní techniku, ale je třeba i vychovávat k tomu potřebný středně odborný dorost, kterého stále není dostatek. Podmínky, které se na závodech výpočetní a organizátorské služby v Českých Budějovicích v posledních letech vytvořily, směřují k tomu, že by bylo účelné právě v tomto městě zřídit první střední odbornou školu tohoto druhu v ČSR pro výchovu mladých kádrů. Táži se proto, zda by tento námět předloženy krajskými politickými a hospodářskými funkcionáři v Českých Budějovicích mohl v dohledné době najít své uplatnění.

Vážené soudružky a soudruzi, v závěru mi dovolte, abych vyslovila názor, že v rámci reálných ekonomických možností zabezpečuje pojednávaný návrh státního rozpočtu ČSR na rok 1974 plánovaný rozvoj vnitřního obchodu v naší republice a proto jej jménem výboru doporučuji ke schválení. /Potlesk./

Místopředseda ČNR dr. Vladimír Ambruz: Děkuji poslankyni Losseové, o slovo se přihlásil poslanec Tešnar.  

Poslanec Sláva Tešnar: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Dovolte mi, abych v souvislosti s projednáváním návrhu státního rozpočtu ČSR na rok 1974 uvedl několik poznámek k činnosti na úseku silniční dopravy a silničního hospodářství v naší republice, tak jak je projednal výbor ČNR pro obchod a dopravu.

Především bych chtěl zdůraznit, že obory dopravy a silničního hospodářství řízené národními výbory patří mezi ty úseky národního hospodářství, které v souladu s jeho potřebami plní úkoly stanovené státním pětiletým plánem. Platí to zejména o veřejné dopravě ČSAD, kde se dokonce očekává, že koncem letošního roku budou překročeny výkony, stanovené směrnicemi k 5. pětiletce, plánované až na rok 1975, a to jak v přepravovaných tunách, tak i v dalších ukazatelích plánu. Proto také tyto příznivé výsledky umožnily sestavit návrh plánu těchto oborů na rok 1974 tak, aby svým trendem odpovídaly dynamice rozvoje celého národního hospodářství.

V plánu na rok 1974 se např. předpokládá další zvýšení objemu přepravovaných tun o 5,7 % výkonů, v t/km o 6,9 %.

V menším rozsahu má narůstat i počet přepravovaných osob. Růst těchto naturálních výkonů se pak promítá i do finančních výkonů, které se mají v roce 1974 zvýšit o dalších 309 mil. Kčs, tj. o 4,7 % více nežli v roce 1973. Rovněž dynamika výkonů národního podniku Silnice dále roste a ve svém objemu má v příštím roce překročit hodnotu 3,3 miliardy Kčs.

To ovšem neznamená, že zajišťování všech těchto a dalších úkolů, se kterými se počítá v plánu na rok 1974, bude zcela bez problémů. Některé jejich náznaky se dokonce projevily již v letošním roce a výbor ČNR pro obchod a dopravu se proto s nimi také nedávno vážně zabýval

V prvé řadě bych se chtěl zmínit o otázce krytí neinvestičních potřeb na údržbu a opravy silničních komunikací. Její podstata spočívá především v tom, jak rozdělit finanční prostředky, se kterými disponuje státní rozpočet, aby došlo k jejich nejhospodárnějšímu využití jak ve prospěch dalšího rozvoje silniční sítě, tak i její potřebné údržby. V minulých letech jsme byli svědky vybudování takové technické základny silničních kapacit v naší republice, která byla schopna v poměrně krátké době dosáhnout podstatného zkvalitnění povrchu našich vozovek a tímto způsobem tak snižovat postupně podíl vozovek, jejichž stav byl dříve charakterizován jako špatný a velmi špatný. Prostředky, které byly vynaloženy na tyto práce v prvních třech letech 5. pětiletky nebyly malé a představovaly téměř 14 mld Kčs.

V současné době stojíme ale před nutností změnit strukturu silničních prací především ve prospěch přestavby silničních těles, zejména na vybrané silniční síti tak, aby odpovídaly moderním požadavkům stále stoupající intenzity silniční dopravy, tj. vyšší kapacitě a rychlosti, větší bezpečnosti silničního provozu apod. S plněním tohoto úkolu jsou spojeny tyto problémy:

- vytvoření takové zainteresovanosti stavebních organizací, která by vedla k rychlejšímu přechodu na silniční práce investičního charakteru včetně rekonstrukcí a výstavby mostních objektů,

- vybavení stavebních organizací potřebným počtem výkonných silničních strojů a mechanismů pro provádění těchto prací,

- využití dosavadní kapacity, vybavené technologií na běžnou údržbu a opravy silnic a pokračovat s maximální hospodárností i na těchto pracech v rámci opatření schválených usnesením vlády ČSR č. 107 z května letošního roku.

Řešení těchto problémů se ovšem neobejde bez příslušného souboru opatření, ve kterém by byla zohledněna nejen materiální podpora nutná pro uskutečňování potřebných strukturálních změn, ale i produktivita práce. Není žádným tajemstvím, že produktivita práce, která je dosahována na poměrně pracnějších rekonstrukcích silnic a dalších investičních akcích souvisejících s rozvojem silniční sítě je podstatně nižší, než při provádění běžné údržby a oprav povrchu vozovek.

Některé problémy se i vyskytují v souvislosti s uskutečňováním programu rekonstrukce pražské hromadné dopravy. Každodenně jsme svědky stížností pražských i mimopražských občanů na špatnou funkci městské dopravy v Praze. Víme, že její zlepšení je otázkou dlouhodobou a že k podstatné změně dojde po vybudování základní sítě metra, jehož první část bude v příštím roce dána do provozu. Při své nedávné návštěvě pražského metra jsme se jako poslanci mohli přesvědčit o tom, že je to vskutku velkolepé dílo a jsme hrdina to, že teprve naše socialistická republika za pomoci SSSR ho dokázala začít v praxi realizovat. Do té doby je ovšem nutno věnovat zvýšenou pozornost i stávajícímu dopravnímu systému v Praze, který se neobejde bez potřebného materiálně technického zabezpečení.

Především bude nutné zásadní řešení bilančního krytí potřeby autobusů pro městskou hromadnou dopravu. Na rok 1974 byla např. nárokována Dopravním podnikem hlavního města Prahy dodávka 332 autobusů, z nichž byla bilančními místy rozepsána zatím necelá polovina. Tento počet nezabezpečuje ani prostou reprodukci a rozsah nezbytných služeb v příštím roce. Tato otázka se ovšem svým způsobem dotýká i celé veřejné silniční dopravy v ČSR. Ke zlepšení tohoto stavu byla proto nedávno uzavřena jednání o dovozu 200 autobusů z Maďarské lidové republiky. Nejde ovšem pouze o jednorázové řešení dodávek chybějících autobusů, ale o vytvoření trvalých zdrojů k pravidelnému a plynulému přísunu dodávek autobusů i o zajištění jejich garážování, oprav apod.

Rovněž provoz tramvají v Praze se neobejde bez rekonstrukcí a výstavby měníren, kabelových tras a ostatních investic. Za tím účelem přijalo předsednictvo vlády ČSR opatření ve svém usnesení č. 88 z roku 1972. Přesto dochází i nadále ke skluzu zahajování uvedených investic a pro některé z nich nejsou dokonce dodnes ani stanoveni dodavatelé.

Další otázkou, která souvisí se současným stavem i s plánovanými úkoly na rok 1974 je stále se opakující nesoulad mezi přidělenými investičními limity a hmotnými bilancemi strojů a zařízení určených pro posílení materiálně technické základny ČSAD a dalších oborů dopravy řízených národními výbory. Dochází dokonce i k takovým situacím, kdy krajské národní výbory vyčerpají přidělené investiční limity na nákup potřebných vozidel a dalších strojů v tuzemsku a nezbývají jim pak limity na nákup strojů a zařízení z ostatních socialistických států, který je podložen dlouhodobě uzavíranými kontrakty. I v tomto směru by proto mělo dojít ke zlepšení a přijata příslušná opatření.

Vážené soudružky a soudruzi, v závěru bych chtěl podtrhnout, že vláda ČSR v letošním roce i v minulém roce přijala řadu opatření, která pomáhají vytvářet základní podmínky pro úspěšné plnění úkolů dopravy řízené národními výbory i v příštím roce. Dokladem toho je i usnesení vlády ČSR č. 250 z letošního roku, které umožnilo v plánu práce na rok 1974 snížit napjatost v zabezpečování potřebného počtu řidičů pro veřejnou a městskou hromadnou dopravu v ČSR.

Úkolem výboru ČNR pro obchod a dopravu bude proto sledovat, zda jsou všechna tato opatření důsledně zabezpečována a pomáhat tak k tomu, aby i v příštím roce byly směrnice vytyčené k 5. pětiletému plánu XIV. sjezdem KSČ i nadále důsledně naplňovány. /Potlesk./