/Začátek schůze České národní rady v 9.01 hodin./

Předseda České národní rady Evžen Erban a místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, JUDr. Vladimír Ambruz, František Toman a Věroslav Jedlička

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředseda vlády RSDr. Ladislav Adamec, CSc., ministr financí ing. Leopold Lér, CSc., Ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilián Hamerník, ministr výstavby a techniky prof. ing. Karel Löbl, DrSc., ministr průmyslu ing. Svačina, ministr stavebnictví ing. František Šrámek, ministr zemědělství a výživy ing. Josef Nágr, ministr lesního a vodního hospodářství ing. Ladislav Hruzík, ministr obchodu Josef Trávníček, ministr vnitra ing. Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Němec, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr zdravotnictví doc. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., ministr-předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda, ministr Rostislav Petera.

174 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Z Kanceláře České národní rady její vedoucí JUDr. Zdeněk Vácha

Předseda ČNR Evžen Erban: Soudružky a soudruzi zahajuji 9. schůzi české národní rady. Srdečně vítám v naší schůzi vládu ČSR v čele s jejím předsedou soudruhem Josefem Korčákem. Vítám rovněž představitele dalších ústředních úřadů ČSR a ostatní hosty.

Soudružky a soudruzi, mám smutnou povinnost oznámit, že dne 6. září t. r. zemřel náš poslanec Josef Král. Prosím, abychom jeho památku uctili povstáním. /Poslanci povstávají - chvíle ticha./ Děkuji.

Předsednictvo České národní rady se ve své schůzi dne 27. září t. r. usneslo navrhnout České národní radě tento pořad, který je také uveden na rozeslané pozvánce.

I. Zpráva generálního prokurátora ČSR o stavu socialistické zákonnosti v České socialistické republice. Zprávu uvede za onemocnělého generálního prokurátora ČSR dr. Oldřicha Dolejšího jeho náměstek dr. František Zábranský.

II. Společná zpráva ústavně právního výboru ČNR a výboru ČNR pro obchod a dopravu k vládnímu návrhu zákona České národní rady, kterým se mění zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky ve znění pozdějších předpisů. Společnou zpravodajkou je poslankyně Věra Cimplová.

III. Společná zpráva ústavně právního výboru ČNR a výboru ČNR pro plán a rozpočet k vládnímu návrhu zákona České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen. Společným zpravodajem je poslanec Ladislav Pípa.

IV. Návrh ústavně právního výboru ČNR na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce. Zpravodajem je poslanec plk. ing. Jaroslav Peksa.

V. Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky na volbu soudců z povolání Městského soudu v Praze a některých krajských soudů, některých obvodních soudů v Praze a okresních soudů v České socialistické republice. Návrh uvede tajemnice ústředního výboru Národní fronty ČSR ing. Marie Hrušková.

VI. Zpráva předsedy České národní rady podle § 60 zákona ČNR o jednacím řádu České národní rady o činnosti předsednictva České národní rady za dobu od 29. června 1973 do 18. října 1973.

Slyšeli jste návrh denního pořadu. Jsou k němu nějaké připomínky nebo námitky? /Nejsou./ Podle prezenční listiny je v této chvíli přítomno 174 poslanců České národní rady a ČNR je tedy schopna se usnášet.

Přistoupíme k hlasování o pořadu. Kdo souhlasí s navrženým pořadem schůze, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se - jednomyslný souhlas./

Děkuji, tím Česká národní rada schválila pořad své dnešní schůze.

Přistoupíme k projednání schváleného pořadu. Prvním bodem je

I

Návrh usnesení k této zprávě připravil ústavně právní výbor ČNR s využitím jednání ostatních výborů a jejich závěrů. Tento návrh vám byl před zahájením schůze rozdán.

Doporučuji, abychom k přípravě konečného znění návrhu usnesení, do kterého by se promítly výsledky rozpravy, zvolili pětičlennou návrhovou komisi ve složení: místopředseda ČNR dr. Vladimír Ambruz, jako předseda komise, a členové - poslanci Jaromír Berit, dr. Jaroslav Henzl, ing. František Vaculík a Oldřich Vašků.

Jsou nějaké připomínky nebo námitky k tomuto návrhu? /Nejsou./ Můžeme přistoupit k hlasování. Kdo souhlasí, aby uvedení poslanci byli zvoleni do návrhové komise, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se - jednomyslný souhlas./ Děkuji.

Nyní prosím náměstka generálního prokurátora ČSR dr. Františka Zábranského, aby uvedl zprávu generálního prokurátora ČSR o stavu socialistické zákonnosti v České socialistické republice.

Náměstek generálního prokurátora ČSR dr. František Zábranský: Vážený soudruhu předsedo České národní rady, vážení poslanci, soudružky a soudruzi! Předložená zpráva vychází ze základních úkolů prokuratury vytyčených dokumentem o Hlavním zaměření činnosti československé prokuratury po XIV. sjezdu KSČ a navazuje na závěry z předchozí zprávy generálního prokurátora ČSR a usnesení České národní rady o stavu socialistické zákonnosti za rok 1970 a na usnesení vlády ČSR č. 1/1972.

Zpráva se zabývá dynamikou kriminality od roku 1962, tedy od počátku účinnosti platného trestního zákona a trestního řádu a věnuje pozornost zejména úrovni ochrany ekonomiky, problémům ochrany veřejného pořádku, kriminalitě mládeže a stavu zákonnosti na úseku dopravy.

Statistické údaje potvrzují, že v průběhu roku 1972 došlo k zastavení dlouhodobě trvajícího vzestupného vývoje kriminality. Také statistické údaje za I. pololetí 1973 nenasvědčují zhoršení ve vývoji kriminality. Tento pozitivní stav je výsledkem soustředěného úsilí orgánů trestního řízení, ostatních státních orgánů, hospodářských, kulturních a společenských organizací při realizaci závěrů XIV. sjezdu KSČ "vést energický a koordinovaný boj proti kriminalitě a zajistit včasný a rozhodný postih pachatelů trestné činnosti".

Kladem je i to, že se v roce 1972 a také v I. pololetí 1973 zlepšila proti předchozím letům objasněnost, tzn., že se podařilo v daleko větší míře zjistit pachatele trestných činů a že se zvýšil poměr podaných obžalob k věcem, v nichž bylo zahájeno trestní stíhání. Tyto údaje svědčí o zlepšující se práci orgánů trestního řízení.

Poznatky o stavu kriminality potvrzují, že je nutno i nadále věnovat pozornost recidivě, trestné činnosti spáchané pod vlivem alkoholu a trestné činnosti mládeže.

Recidivisté představují po řadu let zhruba dvě pětiny osob, které byly postaveny před soud. Podíl recidivistů na počtu spáchaných trestných činů a výši škod je ještě vyšší. Uplatňování účinných prostředků k omezení recidivy patří mezi nejzákladnější úkoly v boji proti kriminalitě. Lze očekávat, že postupné vytváření uceleného systému opatření na úseku postpenitenciární péče, zákon o ochranném dohledu a zainteresování státních, hospodářských a společenských orgánů a organizací na boji proti kriminalitě přinese příznivější výsledky. I nadále je nutno charakterizovat jako neuspokojivý vysoký počet osob stíhaných pro trestnou činnost spáchanou pod vlivem alkoholu.

Ve zprávě je konstatováno, že jedním z rozhodujících faktorů, které podstatnou měrou ovlivňují růst nebo pokles celkové kriminality je trestná činnost mládeže. Mezi hlavní příčiny kriminality mladých lidí je třeba zařadit zanedbanou rodinnou výchovu, zejména v narušené nebo rozvrácené rodině, neužitečně trávený volný čas a nevypěstování morálních zábran před trestnou činností a jejími následky.

Po řadu let tvoří početně největší skupinu stíhaných trestných činů skupina deliktů majetkového charakteru, spáchaných jak ke škodě majetku v socialistickém vlastnictví, tak ke škodě majetku osobního. Jde především o trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví a trestný čin krádeže. Od účinnosti zákona o přečinech, tj. od 1. ledna 1970, je rovněž nejpočetnějším přečinem přečin proti majetku v socialistickém a osobním vlastnictví.

Trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví je nejvíce poškozován státní obchod, průmysl, stavebnictví a družstevní obchod. Při ochraně tohoto majetku zůstává trvalým úkolem orgánů trestního řízení a všech orgánů a organizací spravujících tento majetek soustředit pozornost na omezování podmínek pro páchání tohoto trestného činu a na účinný postih jeho pachatelů.

Zdůraznění zasluhuje poznatek, že největší škody způsobují podvody a zpronevěry páchané vlastními zaměstnanci poškozených organizací, kteří zastávají hmotně nebo hospodářsky odpovědná místa. Odhalení těchto pachatelů i odstranění podmínek vedoucích k jejich trestné činnosti je především záležitostí řídící a kontrolní činnosti uvnitř podniků a organizací.

Počet trestných činů proti hospodářské kázni a soustavě a jim korespondujících přečinů byl v roce 1972 vcelku malý. Trvá však trestná činnost spočívající ve vytváření černých fondů, poskytování neoprávněných nebo nepřiměřených výhod z finančních prostředků socialistického sektoru, skryté či zjevné úplatkářství ve prospěch zaměstnanců socialistických organizací apod.

Příznivá je skutečnost, že jak v roce 1972, tak v I. pololetí 1973 je zaznamenán pokles trestného činu neoprávněného užívání cizího motorového vozidla.

V roce 1972 i v I. pololetí 1973 se podstatně dále nezvyšoval počet silničních dopravních nehod ani jejich následků /usmrcených, těžce a lehce zraněných osob/. Významný podíl na tom lze přičíst zvýšenému úsilí orgánů dopravní služby Veřejné bezpečnosti a Českému výboru pro bezpečnost silničního provozu. Podíl trestně stíhaných pachatelů, kteří způsobili dopravní nehodu pod vlivem alkoholu, je 9,4 %. Vzrůstá postih pachatelů trestného činu opilství. Proto je na místě zpřísnění soudní represe, častější ukládání nepodmíněných trestů odnětí svobody a zákazu řízení motorových vozidel, zejména pachatelům vážnějších dopravních nehod spáchaných pod vlivem alkoholu.

Ve svém úvodním slově bych chtěl dále zdůraznit tu část zprávy, která se zabývá problematikou postpenitenciární péče o osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody, případně péče o osoby podmíněně odsouzené.

Zpráva upozorňuje na skutečnost, že orgány Sboru nápravné výchovy se v uplynulém období nadále snažily prohloubit přípravu odsouzených na přechod do občanského života. Jde zejména o postupné zřizování předpropouštěcích oddělení, kde se má intenzívně pracovat s částí odsouzených, kteří odpykali delší trest odnětí svobody a které je třeba připravit na návrat do občanského života a dále o postupné zřizování funkce sociálního pracovníka v nápravně výchovných ústavech. Tím jsou vytvářeny účinnější předpoklady k tomu, aby na nápravně výchovnou činnost během výkonu trestu odnětí svobody plynule navázala postpenitenciární péče, která by měla být odsouzenému poskytnuta po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody příslušnými orgány a organizacemi.

Generální prokuratura ČSR již delší dobu upozorňuje na nutnost dobudování uceleného systému péče o osoby odsouzené jednak po jejich propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, jednak po zkušební době stanovené jim při uložení podmíněného trestu odnětí svobody. Tento systém považujeme za důležitý prostředek zejména k převýchově osob páchajících závažnou nebo opakovanou trestnou činnost.

Ústavně právnímu výboru ČNR byla v dubnu tohoto roku předložena zpráva o návaznosti postpenitenciární péče na nápravně výchovnou činnost ve výkonu trestu odnětí svobody. Výbor přijal ke zprávě obsáhlé usnesení, které přispěje při důsledné realizaci k vyřešení tohoto problému.

Důležitým prostředkem při dodržování a upevňování socialistické zákonnosti je všeobecný dozor prokuratury.

Činnost prokuratury na tomto úseku je výrazně zaměřena k ochraně socialistické ekonomiky. Rok od roku vzrůstá počet případů, v nichž se prokurátoři na základě poznatků z trestní agendy domáhají prostředky všeobecného dozoru odstranění příčin, které vedly k poškozování socialistické ekonomiky. Stoupá i počet prokurátorských prověrek prováděných na tomto úseku, i počet případů, kde se prokurátoři domáhají uplatnění odpovědnosti vůči těm, kdo umožňují porušením svých povinností poškozování socialistické ekonomiky.

Další oblastí, které prokuratura věnuje ve všeobecném dozoru zvláštní pozornost je oblast pracovněprávní. Po likvidaci nežádoucího obchodování pracovní silou zaměřili prokurátoři svou pozornost na stálost pracovního poměru, na dodržování předpisů o organizovaném náboru a na pracovní kázeň. Jestliže již byla do značné míry potlačena fluktuace pracovníků, zůstává problémem absence, především absence krátkodobá.

K porušování předpisů o organizovaném náboru dochází v daleko menší míře než dříve, každé zjištěné porušení je národními výbory postihováno pokutou podle zákoníku práce a uložení pokuty je oznamováno příslušné prokuratuře, která se pak prostředky všeobecného dozoru domáhá uplatnění hmotné odpovědnosti za zaplacenou pokutu vůči těm pracovníkům, kteří předpisy porušili.

Odpovědnost za škody vzniklé organizaci uložením pokuty je uplatňována i v případech pokut uložených podle jiných předpisů, především podle předpisů vydaných k ochraně čistoty ovzduší a čistoty vod. Poznatky prokuratury z této oblasti byly předloženy ústavně právnímu výboru ČNR, který začátkem tohoto měsíce tuto problematiku projednával.

Dalším úsekem, jímž se prokuratura důsledně zabývá, je činnost národních výborů při zajišťování veřejného pořádku. Orgány národních výborů projednaly za minuly rok celkem 86 206 přestupků; jejich podíl na ochraně veřejného pořádku není tedy malý. V souladu s předkládanou zprávou svědčí i nejnovější poznatky o tom, že na tomto úseku již došlo ke konsolidaci. Pokud dochází k průtahům při projednávání přestupků, není to již pro činnost orgánů národních výborů, nýbrž z jiných objektivních důvodů.

Prokuratura věnuje soustavnou pozornost hospodaření s byty. Ještě v minulém roce se zaměřovala především na činnost národních výborů v bytových věcech. Poznatky z poslední doby však svědčí o tom, že bude nutno orientovat se více na činnost stavebních bytových družstev, kde vedle porušování zásad státní bytové politiky se zjišťují i nepořádky v hospodaření s družstevním majetkem.

Trvalou pozornost věnuje prokuratura i dodržování zákona o správním řízení. Shodně s výsledky průzkumu prováděného ústředními orgány ke splnění úkolů vyplývajících z dokumentů předsednictva ÚV KSČ k opatřením v oblasti výstavby a působnosti národních výborů můžeme konstatovat, že se zákon o správním řízení z roku 1967 osvědčil, i když ještě dochází k některým pochybením při jeho výkladu a aplikaci.

Také výkonem občanskosoudního dozoru napomáhá prokuratura prosazovat státní a občanskou disciplínu ve všech státních a hospodářských orgánech, společenských organizacích i u jednotlivých občanů a vede příslušné orgány a organizace k tomu, aby v mezích své působnosti samy napravovaly nezákonnosti a předcházely porušování pracovního řádu.

Počet vstupů prokurátora do občanského soudního řízení a počet prokurátorských návrhů na zahájení takového řízení stoupá. Prokurátoři vstupují do řízení a podávají návrhy na zahájení řízení zejména ve věcech náhrady škod způsobených socialistickým organizacím a ve věcech pracovněprávních, především pokud souvisí s ochranou majetku v socialistickém vlastnictví. Zvlášť je třeba se zmínit o žalobách na náhradu škody, které podávají prokurátoři tam, kde by měl škodu nahradit vedoucí pracovník a kde se organizace samy jenom těžko odhodlávají k podání žaloby.

V roce 1972 vzrostl proti roku 1971 podstatně i počet návrhů prokurátora na připadnutí neoprávněného majetkového prospěchu ve prospěch státu. Vzrůst pokračuje i v letošním roce. Jde zejména o neoprávněný majetkový prospěch, získaný prováděním nejrůznějších řemeslných prací a poskytováním služeb bez povolení národního výboru, a nepoctivé výdělky, které si opatřují řidiči nákladních aut socialistických organizací jízdami na černo, i neoprávněný majetkový prospěch, získaný rozprodejem kradených hodnot odňatých ze socialistického vlastnictví.

Jsme si vědomi, že přes dosažení některých kladných výsledků je boj proti kriminalitě a za důsledné dodržování socialistické zákonnosti náročný a dlouhodobý úkol vyžadující důslednou realizaci přijatých komplexních a koordinovaných opatření v krajích, okresech a místech orgány trestního řízení a všemi ostatními státními orgány a hospodářskými a společenskými organizacemi. Musí jít o boj konkrétní, v konkrétních podmínkách, vedený konkrétními formami.  

Veřejnost je nutno podrobněji seznamovat se stavem zákonnosti a příčinami jejího porušování, s právy a povinnostmi občanů a organizací, usilovat o získání aktivní podpory občanů pro opatření prováděné k upevňování veřejného pořádku, k zajištění ochrany majetku v socialistickém vlastnictví a celé socialistické ekonomiky, jakož i k ochraně majetku, života a zdraví občanů. Ke správnému formování právního vědomí občanů je třeba cílevědomě působit zejména vysvětlováním jednotlivých oblastí práva, jednoty práv a povinností občanů, otázek souvisejících s dodržováním našich zákonů a se společenským významem dodržování socialistické zákonnosti v té které oblasti společenské činnosti.

Vážený soudruhu předsedo České národní rady, vážení poslanci, soudružky a soudruzi! Je pozitivním jevem a výrazem poltické vyspělosti pracovníků prokuratury, že se podařilo splnit i přes některé kádrové problémy rozvíjením pracovní iniciativy a dalšími opatřeními všechny hlavní úkoly prokuratury v České socialistické republice.

Stejně jako v předchozích letech, ani v roce 1972 nebyly na prokuratuře v ČSR naplněny stavy prokurátorů a vyšetřovatelů prokuratury. Tuto situaci dále ještě nepříznivě ovlivňuje vysoký věkový průměr pracovníků, z nichž řada již získala nárok na starobní důchod. Třetina prokurátorů a vyšetřovatelů z dosavadního stavu je ve věku nad 50 let.

Jsme si vědomi toho, že pracovní vypětí aparátu prokuratury je trvale tak vysoké, že je nutné činit soustavná opatření ke zlepšování početních stavů pracovníků a k racionalizaci práce. Naše pozornost se proto obrací k získání mladých pracovníků z řad absolventů právnických fakult.

Generační problém prokuratury v ČSR a s ním spojený příchod mladých pracovníků klade zvýšené nároky na jejich politickou a odbornou výchovu. Proto jsme rozpracovali na podmínky prokuratury červencové usnesení pléna ÚV KSČ "Socialistická výchova mladého pokolení a jeho příprava pro život a práci v rozvinuté socialistické společnosti". Vedle toho se věnujeme soustavně a cílevědomě výchově ostatních pracovníků k zajištění trvalého růstu jejich politické a odborné připravenosti v zájmu dalšího zkvalitnění práce.

Dovolte mně, abych vás v závěru svého vystoupení ujistil, že pracovníci prokuratury budou i přes značné problémy, které jejich práci provázejí, dále prohlubovat péči o upevňování socialistické zákonnosti a snižování kriminality v České socialistické republice. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji náměstkovi generálního prokurátora ČSR dr. Františku Zábranskému za jeho výklad.

O slovo se přihlásil předseda Nejvyššího soudu České socialistické republiky dr. Karel Kejzlar. Prosím ho, aby se ujal slova.

Předseda Nejvyššího soudu ČSR dr. Karel Kejzlar: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci! Zpráva generální prokurátora ČSR o stavu socialistické zákonnosti v České socialistické republice, která je dnes projednávána plénem České národní rady, obsahuje zjištění a hodnocení o stavu zákonnosti, které plně odpovídají poznatkům Nejvyššího soudu ČSR jako nejvyššího orgánu soudního dozoru v republice. Nejvyšší soud ČSR se proto se zprávou, pokud se týká stavu zákonnosti v oblasti trestního a občanskosoudního dozoru, s prokuraturou ztotožňuje.

Dovolte, soudružky a soudruzi, abych v návaznosti na zprávu generálního prokurátora ČSR alespoň v hlavních rysech uvedl podíl soudců a Nejvyššího soudu ČSR při plnění úkolů XIV. sjezdu KSČ na poli upevňování socialistické zákonnosti. Jak je známo z předchozích zpráv o stavu socialistické zákonnosti, podávaných Nejvyšším soudem ČSR, i z jiného jednání České národní rady a jejího ústavně právního výboru stály před českou justicí dva základní úkoly, totiž při nedostatečném počtu soudců zvládnout stoupající množství soudní agendy, a současně vést důsledný boj proti jakýmkoliv projevům liberalismu v soudním rozhodování.

U příležitosti projednávání zpráv o činnosti kolegií Nejvyššího soudu ČSR za rok 1972 v plénu našeho nejvyššího soudu mohli jsme konstatovat, že oba tyto hlavní úkoly byly v zásadních rysech splněny. Množství agendy se podařilo zvládnout dobrou a promyšlenou organizátorskou činností, především ministerstva spravedlnosti ČSR, podporovanou stranickými organizacemi justičních složek a odborovými organizacemi, iniciativou a obětavostí převážné většiny justičních pracovníků. Byly také vytvořeny i příznivější podmínky získáním řady nových, mladých soudců a ostatních pracovníků justice.  

Důslednějším uplatňováním soudního dozoru a koordinovaně s ním rozvíjenou řídící činností ministerstva spravedlnosti ČSR, zejména na úseku vytváření kádrových předpokladů a na úseku práce s kádry vůbec, byly překonány liberalistické tendence v rozhodovací činnosti soudů.

Svědčí o tom na trestním úseku několik dat: v roce 1971 činil podíl nepodmíněných trestů odnětí svobody, ukládaných pachatelům trestných činů, 28 % ze všech uložených trestů za trestné činy spáchané úmyslně i z nedbalosti. V roce 1972 stoupl tento podíl na 30 %, v prvém pololetí 1973 na 32 %.

Je pochopitelné, že podíl nepodmíněných trestů uložených za úmyslné trestné činy je daleko vyšší, neboť již sama skutečnost, že se pachatel dopustil trestného činu úmyslně svědčí o hlubší jeho narušenosti a obtížnější napravitelnosti. Výrazně se zpřísnil postih recidivních pachatelů, kteří se opětovně dopustili úmyslného trestního činu, u nichž podíl nepodmíněných trestů činí v I. pololetí letošního roku 77 %. To dokazuje, že soudy správně v důrazném postihu recidivistů vidí řešení jednoho ze základních článků výskytu kriminality. Přísný a důrazný postih umožňuje také déletrvající intenzivnější nápravně výchovné působení na pachatele tohoto druhu.