Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji poslanci Kučerovi. Slovo uděluji poslankyni Židlické.

Poslankyně Jana Židlická: Vážené soudružky a soudruzi, činnost ministerstva školství ČSR byla orientována ve smyslu linie dané stranickými i vládními orgány na zvýšení úrovně řídící práce, na zvýšení odpovědnosti za plnění státního plánu a státního rozpočtu, zejména ve školských zařízeních a školských orgánech. Tato činnost přinesla své kladné výsledky, které se projevily v tom, že výsledky plnění státního plánu a státního rozpočtu za rok 1972 jsou vcelku příznivé. V resortu školství nedošlo v roce 1972 k významnějším organizačním opatřením, která by podstatně ovlivnila hospodaření ministerstva školství ČSR.

Kromě prostředků, určených pro oblast přímo řízených školských organizací, zahrnoval ústřední rozpočet kapitoly také prostředky, určené pro školy spravované národními výbory. Tyto prostředky byly v průběhu roku postupně převáděny do rozpočtů národních výborů. Šlo hlavně o prostředky, určené na údržbu a opravy havarijních školních budov, na nákup učebních pomůcek a na prospěchová stipendia pro školy II. cyklu.

V souvislosti s modernizací a vybavováním školních budov je třeba poukázat na to, že náklady a výdaje každoročně rostou. Nábytek je dražší a dříve se opotřebovává, školní pomůcky mají též vysoké ceny. Neúměrně stoupají náklady na pobyt dětí ve školách v přírodě. Jestliže příspěvek na žáka a den činil dříve 35 Kčs, dnes už je to 51 Kčs /hlavně v oblasti Krkonoš a Šumavy/ a zdá se, že ceny budou ještě stoupat. Proto by bylo nanejvýš nutné vyrovnání cen a důsledné splnění vládního usnesení č. 213, které ukládá KNV do konce června zhodnotit oblast škol v přírodě.

Vedoucí pracovníky na školách zdržuje a odpoutává od kontrolní a řídící činnosti administrativa. Ve Věstníku č. 12 se sice hovoří o tom, že péče o školy a školská zařízení přebírají národní výbory, ale ve skutečnosti o údržbu budovy dále pečují ředitelé škol.

V uplynulém roce bylo v posledních čtyřech měsících třeba pokrýt platovou úpravu učitelů. Bylo použito finančních prostředků národních výborů, kde byl rozpočet překročen.

Přestože plnění rozpočtu bylo nejúspěšnější za několik posledních let, v čerpání výdajů na investiční výstavbu se i nadále projevovaly známé dlouhotrvající nedostatky ve stavebnictví. Jedná se hlavně o sídlištní výstavbu škol.

Materiální výdaje se podílejí na celkovém plnění výdajů 25,8 %. Nedočerpání materiálních výdajů vykazují prakticky tři čtvrtiny z celkového počtu vysokých škol. Nejvýznamnější podíl na celkovém nedočerpání mají Vysoká škola zemědělská v Brně, Vysoká škola zemědělská v Praze, Vysoká škola báňská v Ostravě a Universita J. E. Purkyně v Brně.

Důvodem nízkého čerpání je neuspokojivý stav v oblasti dodavatelsko-odběratelských vztahů. Dodávky prací pro vysoké školy jsou převážně zabezpečovány pouze objednávkami, potvrzovanými dodavateli, bez možnosti penalizovat dodavatele při jejich neuskutečnění.

K nečerpání u vlastních úkolů ministerstva došlo zejména proto, že nebyly plně použity rozpočtové prostředky na úhradu ztrát vysokoškolských učebnic. Učebnice nevyšly v předpokládaném rozsahu, a to proto, že SPN, které zajišťuje tisk těchto učebnic, přednostně vydalo učebnice pro školy I. a II. cyklu jako náhradu za vyřazené tituly.

Schválený rozpočet příjmů doznal jen menších úprav. Obě hospodářské organizace /Komenium a SPN/ překročily plánovaný čistý zisk o 14 %.

Ze všech druhů rozpočtové kapitoly školství bylo nejúspěšnější čerpání mzdových prostředků. Výsledek čerpání odpovídá především plnění celoročního plánu počtu pracovníků. V celoročním průměru chybělo 40 pracovníků, převážně v oblasti vysokých škol.

Pokud jde o plnění plánu výkonů, je možno se stručně zmínit alespoň o některých ukazatelích: Tak např. počet nově přijatých posluchačů do denního studia na vysokých školách byl splněn pouze na 91 %.

Na nesplnění se nejvíce podílejí studijní obory strojírenství, ekonomika a řízení národního hospodářství.

Na vysokých školách v roce 1972 studovalo průměrně 70 805 posluchačů. Na výuku 1 studenta bylo průměrně vynaloženo 14 528 Kčs. Na stipendia tuzemských posluchačů bylo odčerpáno z rozpočtu 118 mil. Kčs, na 1 stipendistu připadá částka 3 816 Kčs. Na 1 ubytovaného studenta v koleji bylo průměrně vynaloženo 3 932 Kčs.

Z uvedeného vyplývá, jak velké prostředky náš stát věnuje na přípravu vysokoškoláků. Proto nikdo z nás by neměl být lhostejný k tomu, že mladí absolventi mnohdy nenastupují do zaměstnání, pro které se na vysoké škole připravovali.

Je možno konstatovat, že výsledky finančního hospodaření i plnění plánů výkonů vcelku dokumentují úsilí ministerstva školství ČSR o realizaci cílů vytyčených politickými i vládními orgány. V oblasti kultury z výsledků organizací přímo řízených ministerstvem vyplývá, že přidělené finanční prostředky nebránily v plnění kulturně politických úkolů. Nedostatky, které se v průběhu roku vyskytly, se postupně řeší a budou řešit.

Kultura vykazuje vysoké plnění příjmů. Všechny hospodářské organizace v důsledku vyššího překročení plánu výkonů, než materiálových a jiných nákladů, docílily vysokých zisků.

Ve výdajích ze státního rozpočtu je vykazováno vysoké překročení přídělů ústředně spravovaným organizacím. Na údržbu památek v oblasti národních výborů bylo použito 85 mil. Kčs. V oblasti kultury nebyl splněn plán pracovníků a stavební práce váznou. Tak jako ve školství, i v kultuře je nutná kontrola. Kulturní zařízení ROH však nepodléhají kontrolní a inspekční činnosti odborů kultury národních výborů. Stejně tak v lázeňských místech kulturní oddělení ustavená při ředitelstvích Státních lázní by měla zabezpečovat cíle kulturní politiky. Proto již schválený a velmi dobrý zákon ČNR č. 146/1971 Sb. by mohl být doplněn o to, že povolovacímu řízení podléhají rovněž programy a pořady realizované v léčebných ústavech Státních lázní. Umělce do těchto zařízení sice deleguje většinou kulturní oddělení ministerstva zdravotnictví ČSR, ale zodpovědnost za akce na území svého obvodu nese národní výbor.

Hovoříme-li dnes o financích, chtěla bych ještě upozornit na vážnou problematiku, která se jeví v rozdílném platovém ohodnocení inspektorů kultury a inspektorů ve školství.

Závěrem bych chtěla říci, jak je potěšitelné, že i s neúplným počtem pracovníků kultura plní své poslání, že se hledají nová hlediska směřující k dekomercionalizaci kultury. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji poslankyni Židlické, jako poslední vystoupí poslanec Hrdlička.

Poslanec Jiří Hrdlička: Soudružky a soudruzi poslanci, chci se zmínit o některých poznatcích, ke kterým jsme došli v rozpočtové skupině kulturního a školského výboru ČNR při projednávání výsledků hospodaření Čs. rozhlasu a Čs. televize.

Ve státním závěrečném účtu za rok 1972 vykazuje kapitola Čs. rozhlasu přebytek 27 mil. Kčs. Jsou to však především úspory, které vznikly hlavně změnami v programové skladbě, kdy některé pořady odpadly a tak se nevyčerpaly náklady na nové premiéry her a hudebních skladeb ani výdaje na honoráře. Rozhlas potřeboval proto také méně magnetofonových pásků a dalšího materiálu. Kromě toho nemá dosud zahraniční zpravodaje všude tam, kde je chtěl mít, což se také projevilo v nižších výdajích na mzdy, spoje a cestovné. Rovněž prostředky na potřebné opravy a údržby se nevyčerpaly.

Přesto plnil Čs. rozhlas své úkoly nad své původní plány. Vysílal například v minulém roce o 7 292 hodiny více než v roce předcházejícím. Bylo to způsobeno řadou mimořádných a závažných programových úkolů v souvislosti s událostmi celospolečenského významu, jako byly sjezdy ROH, JZD a Socialistického svazu mládeže a slavná výročí Sovětského svazu a Velké říjnové socialistické revoluce. Všechny tyto neobyčejně náročné úkoly plnil rozhlas s počtem pracovníků menším o 112 osob než předpokládá systemizace. Ti, kteří úkoly zvládli, osvědčovali tedy jistě nevšední obětavost.

Plán investic splnil Čs. rozhlas na málo přes 68 %. Dodavatelé totiž nestavěli jak měli, odložil se projekt rozhlasového střediska na Pankráci, ani tentokráte nebyla skončena přestavba krajového střediska v Českých Budějovicích, která měla být hotova již před 4 roky.

Loni dále poklesl počet rozhlasových koncesionářů o 21 733. Důvodů je patrně řada, jedním z nich je nepochybně nedostatek kvalitních radiopřijímačů na našem trhu. Snad by zde pomohlo, kdyby naši výrobci a pochopitelně i dovozci, se předem poradili s odborným technickým útvarem Čs. rozhlasu.

Naproti tomu Čs. televize za minulý rok počet svých koncesionářů zvýšila, dokonce víc než se plánovalo - o 79 tisíc. Pomohl zájem o přenosy ze zimních a letních olympijských her a z mistrovství světa v ledním hokeji. K Silvestru bylo tedy v ČSR 2 miliony a 520 tisíc koncesí. Televizor má dnes 10 z každých 14 rodin.

Rovněž televize vysílala loni značně více nežli původně počítala. Týdně to bylo 77 hodin na prvním a 20 hodin na druhém programu. Kromě toho vysílala pokusně 250 hodin barevně. Vyrobila 2 620 hodin vlastního programu, z toho 139 hodin v barvě.

Na rozsah televizního vysílání, a samozřejmě i na jeho obsah, jsou nároky značné a stále se zvyšují. Přitom metodika přidělování pracovních sil neumožňuje získat k plnění těchto úkolů ani všechny ty, kteří se na školách se speciálním zaměřením připravují podle požadavků televize už z minulých let.

Největší problémy jsou ovšem i zde s investiční výstavbou. Především na Kavčích horách v Praze, kde zůstali za plánem o 62 mil. Kčs. Zde se staví už od roku 1962, v roce 1970 došlo na základě vládního usnesení k zásadní změně v technologii s ohledem na barevné vysílání. Toto nepochybně správné a pro rychlý rozvoj barevné televize zcela nezbytné rozhodnutí způsobilo, že se přepracovávaly projekty a stavba se zdržela. Projevilo se to nejvíce v uplynulých dvou letech, ale nepříznivé zdržení je i v letošním roce. Vliv na to má i to, že dosud není dostatečně sladěna ani spolupráce mezi projektanty a dodavateli, z nichž někteří zůstávají svým úkolům a závazkům hodně dlužni. Podle plánu má být druhý studiový blok na Kavčích horách hotov do konce roku 1975, celá stavba do konce roku 1977. Jestliže chceme tyto termíny dodržet, musí všichni projektanti a stavbaři, i výrobci technického zařízení /těch je asi 36/, náležitě přidat do kroku a veškeré své úsilí dobře sehrát. Vždyť jde o investice celkově za 2 miliardy 124 miliónů Kčs, z toho 771 milionu Kčs činí stavební náklady.

Ve druhé polovině minulého roku zahájila Čs. televize předvýrobu barevných pořadů se čtyřmi přenosovými vozy. K tomu jsme letos získali ze Sovětského svazu další přenosový vůz a čtyři videozáznamové stroje, takže letos od 9. května se podle plánu vysílá pravidelně osm hodin týdně barevného pořadu. Postupně se do roku 1975 zřídí barevné televizní studio v bývalé Plodinové burse a další tři studia na Kavčích horách. Barevné vysílání se pak rozšíří na 12 hodin týdně. Pro srovnání uvádím, že maďarská televize vysílá v barvě už dnes 10 hodin týdně, NDR a Polsko na dvou programech 25 až 30 hodin týdně.

Barevný obraz, to je nepochybně úctyhodný výsledek velkého úsilí a značných finančních nákladů. Mohlo jej však 9. května sledovat v Praze bohužel sotva několik desítek, v celé ČSR zhruba dvě stovky soukromých přístrojů. Situace se rychle zlepšuje a ještě v této pětiletce dovezeme ze Sovětského svazu 23 tisíc přijímačů a náš průmysl počítá s výrobou 20 tisíc barevných televizorů v roce 1975. Jistě se dočkáme i společné televizní antény na barvu, jejíž výrobní licenci jsme zakoupili již v roce 1971. Barevný signál dnes pokrývá území, na kterém žije 15 % obyvatelstva.

Myslíme si, že rozpor mezi výrobou programu a rozsahem jeho konzumace je třeba řešit rychle a důkladně, neboť jde o věc zásadního významu pro další rozvoj a výhledy barevné televize u nás vůbec. Domníváme se také, že televize i rozhlas jako prostředky širokého masového působení mají zvláštní důležitost zejména v současném období a že by jejich náležitému vybavení měla být věnována stále největší pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Počet přihlášených řečníků je vyčerpán. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? /Nikdo./ Rozprava je skončena. Na náměty a připomínky přednesené v rozpravě bude reagováno v příslušných výborech, případně jinou vhodnou formou.

Žádám nyní zpravodaje poslance ing. Jaromíra Horáka o závěrečné slovo.

Zpravodaj poslanec ing. Jaromír Horák: Projednávání tak zásadních a důležitých dokumentů jako je státní závěrečný účet, staví před nás otázku, zda splnilo své poslání. Celá problematika projednání se dá soustředit do tří skupin problémů:

Projednávání státního závěrečného účtu mělo potvrdit, jakými tendencemi bylo provázeno plnění plánu v minulém roce, jakými tendencemi byl provázen celý život naší společnosti. Já myslím, že toto poslání splněno bylo. Přes všechny nedostatky postupuje nejen konsolidace, ale i rozvoj našeho národního hospodářství na některých úsecích rychleji, než jsme předpokládali.

Druhý souhrn otázek je, jak již bylo o tom hovořeno, jak bylo nakládáno s finančními prostředky, jakým způsobem byly využívány plné moci, které jsme svěřili do rukou ministra financí ČSR. I zde státní závěrečný účet dává dostatečnou odpověď. Hospodařeno bylo účelně, operativně, s ohledem na zvyšování efektivnosti celé naší ekonomiky.

Třetí souhrn otázek se dotýká poznání chyb, kterých jsme se při naší činnosti v minulosti dopustili. To dialekticky souvisí s možnostmi, které velkou rezervou a i zde projednávání státního závěrečného účtu rovněž splnilo své poslání. Jak ve výborech, tak i na dnešním jednání bylo upozorněno nejen na řadu nedostatků, ale i na příčiny, které k nim vedou, byly zde uvedeny i náměty na řešení některých problémů. To nám pomáhá v naší činnosti, ať se dotýká jakéhokoliv úseku.

Státní závěrečný účet je souhrn znalostí a poznatků, souhrn zkušeností, které nám umožní lépe pracovat v budoucnosti, a to je poslání, které mělo naše jednání splnit a které také podle mého názoru splnilo. Proto doporučuji, aby Česká národní rada ve smyslu rozdaného tisku č. 49 státní závěrečný účet ČSR za rok 1972 schválila.

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji zpravodaji poslanci ing. Horákovi. Můžeme tedy přistoupit k hlasování.

Navrhuji, abychom hlasovali o celém návrhu usnesení, jak je obsaženo v předložené písemné zprávě výboru ČNR pro plán a rozpočet. Jsou nějaké námitky k tomuto způsobu hlasování? /Nejsou./

Kdo tedy souhlasí, aby Česká národní rada schválila státní závěrečný účet ČSR a státní závěrečné účty státních fondů ČSR za rok 1972 ve znění předložené písemné zprávy výboru ČNR pro plán a rozpočet, rozšířeného o předsedy a rozpočtové zpravodaje z ostatních výborů ČNR nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Děkuji. Tím Česká národní rada projednala čtvrtý bod svého denního pořadu.

Přistoupíme k pátému bodu pořadu, kterým je

V

Zpravodajem k tomuto bodu pořadu je poslanec plk. ing. Jaroslav Peksa. Dávám mu slovo.

Poslanec plk. ing. Jaroslav Peksa: Vážená Česká národní rado, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci! V období od poslední schůze pléna ČNR došlo České národní radě 11 žádostí soudců o zproštění funkce soudce z povolání. Jména těchto soudců jsou spolu s návrhem ústavně právního výboru ČNR na zproštění soudcovské funkce uvedena v tisku č. 50, který jste obdrželi pro dnešní jednání.

Uvedené žádosti byly podány ve smyslu ustanovení § 52 a 44 písm. a/ zákona o organizaci soudů a o volbách soudců. Ke všem žádostem došlo i požadované vyjádření ministra spravedlnosti ČSR.

Z uvedeného počtu 11 soudců jsou 4 soudci kandidováni k jinému soudu, 2 odcházejí do starobního důchodu, 2 z osobních důvodů přecházejí na jiné pracoviště a 3 nesplňují předpoklady, aby nadále zastávali soudcovskou funkci.

Protože ve všech 11 případech byly splněny zákonem požadované náležitosti, jménem ústavně právního výboru doporučuji, aby Česká národní rada zprostila funkce soudce z povolání soudce, kteří jsou jmenovitě uvedeni v tisku č. 50.

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji. Má někdo k přednesené zprávě a předloženému návrhu ústavně právního výboru nějaké připomínky? /Nemá./

Můžeme tedy přistoupit k hlasování, a to tak, že budeme hlasovat najednou o celém návrhu usnesení, jak je předložil ústavně právní výbor ČNR.

Má někdo k tomuto způsobu hlasování námitky? /Nemá./

Kdo souhlasí s písemným návrhem ústavně právního výboru ČNR, aby Česká národní rada zprostila soudce z povolání uvedené v tomto návrhu soudcovské funkce, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Děkuji. Tím Česká národní rada projednala tento bod pořadu.

Šestým bodem dnešního pořadu je

VI

Návrh odůvodní místopředseda ÚV NF ČSR soudruh Miloslav Vacík, kterého v našem středu srdečně vítám. Prosím soudruha Vacíka, aby se ujal slova.

Místopředseda ÚV NF ČSR Miloslav Vacík: Soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych vám jménem předsednictva ÚV NF ČSR předložil návrh kandidátů pro doplňující volby soudců z povolání Nejvyššího soudu ČSR, obvodních soudů v Praze, okresních soudů v Mladé Boleslavi, Příbrami, Českých Budějovicích, Prachaticích, Litoměřicích, Mostě, Jičíně, Pardubicích, Svitavách, Trutnově, Ústí n. Orlicí, Blansku, Karviné a Šumperku.

Navržení kandidáti doplní po svém zvolení stav soudců zmíněných soudů na příslušný počet.

Při výběru kandidátů, provedeném na základě individuálního zhodnocení politické úrovně a odborné připravenosti bylo přihlíženo též k souhlasným stanoviskům příslušných územních orgánů Komunistické strany Československa a Národní fronty. Navržení kandidáti mají z hlediska odborného, praktických zkušeností, politického a třídního přístupu předpoklady vykonávat funkce soudců z povolání v duchu soudcovského slibu.

S kandidaturou, která byla se všemi navrženými projednána, vyslovili všichni svůj souhlas.

Návrhy kandidátů projednalo podle platných zákonných ustanovení předsednictvo ÚV NF ČSR na základě doporučení Nejvyššího soudu ČSR a ministerstva spravedlnosti ČSR a schválilo je na svém zasedání dne 6. června t. r.

Předsednictvo ÚV NF ČSR zastává názor, že navržení kandidáti poskytují záruku, že budou jako soudci uplatňovat právní normy v souladu se zájmy našeho socialistického státu i s oprávněnými zájmy občanů a že svým nestranným rozhodováním přispějí k upevňování socialistické zákonnosti, k ochraně společenského zřízení socialistického státu a jeho vztahů ke světové socialistické soustavě.

Jménem předsednictva ÚV NF ČSR navrhuji, aby Česká národní rada zvolila navržené kandidáty soudci z povolání.

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji představiteli ústředního výboru NF ČSR za jeho projev. Má někdo k projednávanému návrhu na volbu soudců z povolání nějaké připomínky? /Nemá./

Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Navrhuji, abychom hlasovali o předloženém písemném návrhu předsednictva ÚV NF ČSR najednou. Jsou proti tomuto způsobu hlasování nějaké námitky? /Nejsou./

Kdo tedy souhlasí s návrhem usnesení na volbu soudce z povolání Nejvyššího soudu ČSR a na volbu soudců z povolání některých obvodních soudů v Praze a okresních soudů v České socialistické republice, jak je obsažen v předloženém písemném návrhu předsednictva ÚV NF ČSR, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Děkuji. Tím Česká národní rada zvolila uvedené soudce do jejich soudcovských funkcí.

Nyní přistoupíme k projednání sedmého bodu pořadu, kterým je

VII

Návrh předsednictva České národní rady uvede místopředseda ČNR Oldřich Voleník. Dávám mu slovo.

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, předsednictvo České národní rady mě pověřilo, abych stručně zdůvodnil doplňovací volby poslanců do výborů ČNR.

Dnem 8. května 1973 přestal vykonávat soudruh PhDr. RSDr. Miloslav Brůžek, CSc., funkci ministra kultury České socialistické republiky. Do té doby nebyl zařazen v žádném výboru. Nyní byl soudruh poslanec Brůžek jmenován řádným profesorem University Karlovy a bude pracovat na katedře teorie kultury a kulturní politiky.

V doplňovací volbě do České národní rady ve volebním obvodě č. 33 Zruč nad Sázavou byl dne 26. května 1973 zvolen poslancem České národní rady Oldřich Balabán, ředitel vydavatelství Melantrich.

Podle § 65 zákona České národní rady č. 1/1969 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění zákona ČNR č. 19/1971 Sb., je třeba, aby Česká národní rada zvolila oba jmenované poslance do výborů České národní rady.

K zařazení uvedených poslanců do výborů ČNR chci uvést, že Klub poslanců Čs. strany socialistické v České národní radě dopisem ze dne 5. června 1973 předsednictvu ČNR doporučil, aby nově zvolený poslanec ČNR Oldřich Balabán byl zařazen do ústavně právního výboru ČNR; u poslance prof. PhDr. RSDr. Miloslava Brůžka, CSc. se navrhuje, aby byl zařazen do kulturního a školského výboru ČNR, vzhledem k tomu, že i nadále pracuje v této oblasti.

Předsednictvo ČNR proto navrhuje, aby Česká národní rada zvolila v doplňovací volbě do ústavně právního výboru ČNR poslance Oldřicha Balabána a do kulturního a školského výboru ČNR poslance prof. PhDr. RSDr. Miloslava Brůžka, CSc.

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji soudruhu místopředsedovi za přednesení návrhu.

Má někdo k přednesené zprávě a předloženému písemnému návrhu nějaké připomínky? /Nikdo se nehlásí./ Nemá. Můžeme přistoupit k hlasování.

Kdo souhlasí s tím, aby členem ústavně právního výboru ČNR byl zvolen poslanec Oldřich Balabán, a členem kulturního a školského výboru ČNR poslanec dr. Miloslav Brůžek, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Děkuji. Tím byl projednán tento bod pořadu.

Posledním bodem denního pořadu je

VIII

Tato zpráva vám byla, soudružky a soudruzi poslanci, jako obvykle rozdána. Má někdo k předložené písemné zprávě nějaké připomínky nebo dotazy? /Nikdo se nehlásí./

Nemá. Protože předložená písemná zpráva neobsahuje nic, o čem jednací řád přikazuje hlasování, bere Česká národní rada tuto zprávu o činnosti předsednictva ČNR na vědomí.

Tím jsme projednali pořad 8. schůze ČNR.

Vážené soudružky a soudruzi, máme před sebou letní období, období dovolených. Rád bych vám při této příležitosti poděkoval za vaši poctivou a iniciativní práci, kterou jste vykonali v orgánech ČNR a popřál vám, abyste příjemně prožili chvíle oddechu a načerpali nových sil do další práce.

Rád bych ještě připomněl členům předsednictva, že za 15 minut od skončení schůze České národní rady se bude konat schůze předsednictva ČNR v místnosti č. 30. Končím schůzi. /Potlesk./

/Schůze skončena ve 14.05 hodin./