Čtvrtek 28. června 1973

 

28. 6. 1973

/Začátek schůze České národní rady ve 14.00 hodin/

Přítomni:

Předseda České národní rady Evžen Erban a místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, JUDr. Vladimír Ambruz, František Toman a Věroslav Jedlička

Členové vlády České socialistické republiky

místopředseda vlády Štěpán Horník, ministr financí ing. Leopold Lér, CSc., ministr výstavby a techniky prof. ing. Karel Löbl, DrSc., ministr průmyslu ing. Oldřich Svačina, ministr zemědělství a výživy ing. Josef Nágr, ministr lesního a vodního hospodářství ing. Ladislav Hruzík, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Jan Němec, ministr školství ing. Josef Havlín, ministr Rostislav Petera.

170 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Z Kanceláře České národní rady vedoucí Kanceláře České národní rady JUDr. Zdeněk Vácha

Předseda ČNR Evžen Erban: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, zahajuji 8. schůzi České národní rady. V naší schůzi srdečně vítám místopředsedu vlády ČSR soudruha Štěpána Horníka a ostatní členy vlády. Vítám rovněž představitele dalších ústředních úřadů ČSR a další hosty.

Předsednictvo ČNR se ve své schůzi dne 17. května 1973 usneslo navrhnout ČNR tento denní pořad, který je též uveden na rozeslané pozvánce:

I. Zpráva mandátového a imunitního výboru České národní rady o ověření platnosti volby poslanců zvolených v doplňovacích volbách do České národní rady dne 26. května 1973 - zpravodaj místopředseda ČNR Oldřich Voleník.

II. Slib poslanců.

III. Zpráva o jednání orgánů České národní rady o vývoji zemědělské výroby ve vztahu k životu na vesnici v České socialistické republice - zpravodaj poslanec dr. Jan Jirásek.

IV. Zpráva výboru České národní rady pro plán a rozpočet, rozšířeného o předsedy a rozpočtové zpravodaje z ostatních výborů ČNR, k vládnímu návrhu usnesení České národní rady o státním závěrečném účtu České socialistické republiky a o závěrečných účtech státních fondů ČSR za rok 1972 - zpravodaj poslanec ing. Jaromír Horák.

V. Návrh ústavně právního výboru České národní rady na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce - zpravodaj poslanec plk. ing. Jaroslav Peksa.

VI. Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky na volbu soudce z povolání Nejvyššího soudu ČSR a na volbu soudců z povolání některých obvodních soudů v Praze a okresních soudů v České socialistické republice - návrh uvede místopředseda ÚV NF ČSR Miloslav Vacík.

VII. Návrh předsednictva České národní rady na doplňovací volbu členů výborů České národní rady - návrh uvede místopředseda ČNR Oldřich Voleník.

VIII. Zpráva předsedy České národní rady o činnosti předsednictva České národní rady podle § 60 zákona ČNR o jednacím řádu České národní rady za dobu od 12. 4. do 28. 6. 1973.

Soudružky a soudruzi poslanci, slyšeli jste návrh denního pořadu 8. schůze České národní rady. Jsou nějaké námitky k navrženému pořadu dnešní schůze? Nejsou.

Podle prezenční listiny je v této chvíli přítomno 151 poslanců ČNR. Omluveno je 18 poslanců. ČNR je tedy schopna se usnášet. Můžeme proto přistoupit k hlasování o pořadu schůze.

 Kdo souhlasí s navrženým pořadem schůze, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Děkuji, tím Česká národní rada schválila pořad 8. schůze.

Přistoupíme k projednání prvního bodu pořadu, kterým je

I

Zpráva mandátového a imunitního výboru ČNR o ověření platnosti volby poslanců zvolených v doplňovacích volbách do České národní rady dne 26. května 1973

Zpravodajem je místopředseda ČNR a předseda mandátového a imunitního výboru ČNR Oldřich Voleník. Prosím ho, aby se ujal slova.

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi poslanci! Mandátový a imunitní výbor mě pověřil, abych vám podal zprávu o přezkoumání platnosti volby dvou nově zvolených poslanců České národní rady.

Úmrtím poslance dr. Václava Svobody se uprázdnilo místo poslance ČNR ve volebním obvodě č. 53 - Dačice v Jihočeském kraji. Poslaneckého mandátu se vzdal poslanec dr. Pavel Kyzr a tím zanikl mandát ve volebním obvodě č. 33 - Zruč nad Sázavou ve Středočeském kraji. Předsednictvo ČNR usnesením ze dne 9. března a ze dne 2. dubna vyhlásilo v uvedených volebních obvodech doplňovací volby a stanovilo jejich konání na 26. května 1973.

V doplňovacích volbách byli zvoleni poslanci České národní rady ve volebním obvodě č. 53 soudruh Štěpán Horník - místopředseda vlády ČSR, a ve volebním obvodě č. 33 Oldřich Balabán - ředitel vydavatelství Melantrich. Po skončení voleb předložila Česká volební komise doklady, týkající se doplňovacích voleb, a to přihlášky kandidátů k registraci ve volebních obvodech s písemnými prohlášeními, že kandidaturu přijímají, zápisy obvodních volebních komisí a zápis České volební komise Národní fronty.

Mandátový a imunitní výbor ČNR ve své schůzi dne 28. června 1973 přezkoumal uvedené doklady a zjistil, že doplňovací volby byly provedeny podle zákona ČNR o volbách do České národní rady. Nebyly zjištěny závady, které by tyto volby činily neplatnými a výboru též nedošly žádné stížnosti na porušení zákonných ustanovení.

Z předložených dokladů výbor zjistil, že v obou volebních obvodech se hlasování účastnila nadpoloviční většina voličů zapsaných ve voličských seznamech a že kandidáti obdrželi více než nadpoloviční většinu hlasů. Tím byly splněny zákonné podmínky stanovené pro zvolení kandidáta poslancem a oba kandidáti byli tedy zvoleni poslanci České národní rady.

Protože doplňovací volby byly provedeny v plném souladu se zákonnými předpisy o volbách do ČNR, jménem mandátového a imunitního výboru ČNR doporučuji, aby Česká národní rada podle čl. 113 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o čs. federaci, ve znění zákona č. 125/1970 Sb., ověřila platnost volby poslanců zvolených v doplňovacích volbách do České národní rady dne 26. května 1973.

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji místopředsedovi soudruhu Voleníkovi za jeho zprávu. Hlásí se někdo o slovo? O slovo se nikdo nehlásí, můžeme přistoupit k hlasování.

Navrhuji, abychom hlasovali o návrhu na ověření platnosti volby poslanců zvolených v doplňovacích volbách do ČNR dne 26. května 1973 najednou podle předložené písemné zprávy mandátového a imunitního výboru ČNR.

Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování. Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s tím, aby Česká národní rada podle čl. 113 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o čs. federaci, ve znění zákona č. 125/1970 Sb., ověřila platnost volby poslanců zvolených v doplňovacích volbách do ČNR dne 26. května 1973, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Děkuji. Tím Česká národní rada ověřila platnost volby poslance Štěpána Horníka ve volebním obvodě č. 53 a poslance Oldřicha Balabána ve volebním obvodě č. 33.

Druhým bodem pořadu je

II

Slib poslanců

Podle ústavního zákona o čs. federaci je každý poslanec povinen složit poslanecký slib, a to v první schůzi, které se po svém zvolení zúčastní. Poněvadž poslanci zvolení v doplňovacích volbách do České národní rady, Štěpán Horník a Oldřich Balabán, jsou přítomni ve schůzi, mohou složit slib. Slib složí tím způsobem, že bude přečtena ústavním zákonem předepsaná formule slibu, pak ke mně oba poslanci přistoupí a vykonají slib podáním ruky a slovem "slibuji".

Žádám nyní o přečtení formule slibu a poslance Štěpána Horníka a Oldřicha Balabána prosím, aby ke mně přistoupili vykonat slib.

Vedoucí Kanceláře ČNR dr. Zdeněk Vácha /čte text slibu/: "Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé socialistické republice, České socialistické republice a věci socialismu. Budu dbát vůle a zájmů lidu, řídit se ústavou a ostatními zákony Československé socialistické republiky i České socialistické republiky a pracovat k tomu, aby byly uváděny v život."

/Poslanci Štěpán Horník a Oldřich Balabán slibují./ Potlesk.

Soudružky a soudruzi poslanci, nyní můžeme přistoupit k třetímu bodu pořadu, kterým je

III

Zpráva o jednání orgánů České národní rady o vývoji zemědělské výroby ve vztahu k životu na vesnici v České socialistické republice

Zpravodajem k tomuto bodu pořadu je poslanec dr. Jan Jirásek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj poslanec dr. Jan Jirásek: Soudružky a soudruzi poslanci, vážená Česká národní rado! Přistupujeme dnes k projednání otázek rozvoje zemědělské výroby v souvislosti s rozvojem života a životního prostředí na vesnici.

Česká národní rada a její orgány se těmito otázkami již poměrně dlouhou dobu zabývají. Svědčí o tom skutečnost, že již v loňském roce se prakticky všechny výbory podrobně vyjadřovaly ke koncepci rozvoje české vesnice. Závěry z jejich jednání, posouzené a uzavřené předsednictvem České národní rady, pozitivním způsobem ovlivnily dopracování této koncepce.

Dnešním plenárním zasedáním ČNR, kterému opět předcházelo důkladné a všestranné projednání otázek životního prostředí na vesnici a rozvoje zemědělské výroby, jakož i jejich vzájemných souvislostí, prakticky tedy vrcholí dlouhodobá práce orgánů ČNR v tomto smě u.

Všichni jsme si vědomi obrovského významu, které tyto otázky mají pro další proporcionální a harmonický rozvoj celé naší společnosti, neboť se dotýkají bezprostředně zájmu všeho obyvatelstva stále významnější měrou.

Ve venkovském prostoru, který zaujímá 90 % našeho státního území, pracuje více než čtvrtina aktivně činného obyvatelstva, z toho v samotné zemědělské výrobě a v podnicích zemědělských služeb 776 tisíc lidí. Ve venkovských sídlech všech stupňů žije zhruba polovina všeho obyvatelstva České socialistické republiky. Venkovský prostor vytváří přirozený rámec pro rekreaci, jejíž význam s pokračující civilizací u nás neustále vzrůstá.

Rozvoj české vesnice, životního prostředí lidí, kteří v ní bydlí a pracují, byl a stále je nedílně spjat s rozvojem zemědělské výroby, s vývojem výrobních sil a vztahů v zemědělství. Jestliže něco revolučním způsobem poznamenalo rozvoj života a práce na vesnici, pak to bylo nesporně vytvoření socialistických výrobních vztahů na základě aplikace Leninova družstevního plánu. Socialistické výrobní vztahy vytvořily základní předpoklady pro dynamický rozvoj výrobních sil v zemědělství a položily základy pro onu úroveň zemědělské výroby a životní úroveň pracujících v zemědělství, jak ji známe ze současné doby.

Chtěl bych v této souvislosti zdůraznit, že v celé této historické etapě kolektivizace po IX. sjezdu KSČ, jehož 25. výročí v příštím roce vzpomeneme, úroveň zemědělské výroby i přes určité nerovnoměrnosti ve vývoji soustavně rostla a stále ve větším rozsahu zabezpečovala rychle se zvyšující potřeby obyvatelstva v potravinách.

Svědčí o tom řada velmi přesvědčivých číselných důkazů. Objem hrubé zemědělské výroby v roce 1972 v porovnání s rokem 1948 dosáhl 172 %, tržní zemědělská produkce se přitom zvýšila o 175 %. Výroba obilovin v ČSR vzrostla z 3217 na 5823 tisíc tun, tj. o 81 %, mléka z 1886 na 3441 miliónů litrů, masa v živé váze bez drůbeže z 371 na 928 tisíc tun, a to vše při poklesu výměry zemědělské půdy o 287 tisíc hektarů.

Tuto výrobu zabezpečovalo v roce 1948 celkem 1321 tisíc pracujících v zemědělství, v roce 1972 již jen 714 tisíc; to prakticky znamená, že 1 pracovník v zemědělství před kolektivizací živil necelých 7 /6,7/, dnes již téměř 14 obyvatel.

Výsledky celého procesu socializace zemědělství byly obecně shrnuty XIV. sjezdem KSČ do téze, že socialistické zemědělství je v současné době významným stabilizačním činitelem rozvoje národního hospodářství.

V celém dosavadním vývoji strana vycházela z objektivní nutnosti soustavného upevnění a rozvíjení svazku dělnické třídy a pracujícího rolnictva, který velmi výstižně charakterizoval Klement Gottwald na památném sjezdu rolnických komisí v únoru 1948: "Dělník za rolníka, rolník za dělníka, kam se tato síla napře, tam se svět pohne."

Úspěchy v rozvoji zemědělství a jeho současná velmi vysoká úroveň je tedy výsledkem důsledně uplatňované leninské politiky dělnicko-rolnického svazku, vedoucí úlohy komunistické strany, přesvědčivým důkazem správnosti a účinnosti její politiky a současně jedním z jejích nejvýraznějších úspěchů po roce 1948.

Vážené soudružky a soudruzi,

úspěšný průběh procesu kolektivizace, nastoupeného IX. sjezdem KSČ v roce 1949, přinesl nejenom vybudování moderního, na socialistických principech organizovaného a řízeného zemědělství, ale i obrovské revoluční přeměny na vesnici, v materiálních podmínkách života lidí, kteří zde žijí a pracují, jakož i ve všech sférách jejich kulturního a společenského života. Lze bez nadsázky říci, že v historicky tak krátké době neprošla v dějinách našeho lidu snad ani jedna třída či společenská vrstva takovými revolučními přeměnami, jakými prošli v posledních 20 letech pracující na vesnici, rolníci. Společenské změny vyvolané procesem socialistické přestavby plně do základu změnily postavení pracujícího člověka na vesnici.

Zformovala se nová třída, neoddělitelně spjatá s výstavbou socialistického zemědělství a socialistickými výrobními vztahy, třída družstevních rolníků. O jejím těsném sepětí s myšlenkami socialismu jsme se mohli přesvědčit i v krizových letech 1968-1969, v období, kdy bylo mnohdy zatracováno vše kladné v socialistickém vývoji minulých let. Vždyť v této době nedošlo k likvidaci ani jediného JZD v celé ČSSR. Družstevní rolníci a ostatní pracující v zemědělství prokázali i v těchto letech, že patří k oporám socialistické společnosti.

Podstatně vzrostla úroveň pracovníků zemědělských podniků, a to jak pracujících ve výrobním procesu, tak řídících a technických pracovníků. Povolání zemědělce se stalo vysoce kvalifikovaným povoláním postaveným plně na roveň náročným průmyslovým profesím. Jen za dobu posledních 10 let absolvovalo zemědělská odborná učiliště 72 tisíc mladých lidí, střední zemědělsko-technické vzdělání nabylo za tuto dobu 64 tisíc pracovníků. V roce 1970 pracovalo přímo v JZD a na státních statcích v ČSR více než 8300 pracovníků s vysokoškolským vzděláním a více než 50 tisíc pracovníků s ukončeným středoškolským vzděláním. Další tisíce jich pracovalo v řídících složkách, v podnicích zemědělských služeb, zemědělském vývoji a výzkumu apod.

Vzrostla životní úroveň pracujících v zemědělství a tím i jejich ekonomické postavení ve společnosti. Nechci předkládat sáhodlouhý výčet velmi přesvědčivých důkazů. Snad postačí, jestliže uvedu, že roční výše odměny připadající na 1 trvale činného družstevníka vzrostla od roku 1962 do roku 1971 o 7877 Kčs, tj. o 73,6 %. V současné době dosahuje průměrná výše odměny za práci pracovníků státních statků zhruba 92 % úrovně odměny v průmyslu a u JZD je v průměru o něco málo nižší. Podle výsledků sčítání k 1. lednu 1970 připadalo na 100 domácností družstevních rolníků 22 osobních automobilů, 65 chladniček, 81 televizorů, 77 elektrických praček, o radiopřijímačích, motocyklech ani nemluvě. Sociální zabezpečení družstevních rolníků a ostatních pracujících v zemědělství je u nás jedno z nejlepších na celém světě.

Plně se změnilo i postavení pracujících v zemědělství ve výrobním procesu. Zmizel jeho individuální charakter a na jeho místo nastoupila kolektivní práce a desítky pracovníků-specialistů.

V důsledku revolučních přeměn ve výrobních silách, ve výrobních vztazích a společenském a ekonomickém postavení pracujících v zemědělství došlo i ke změnám stylu života lidí a dochází i ke změnám v utváření našich venkovských sídlišť v životním a pracovním prostředí.

Vážené soudružky a soudruzi,

XIV. sjezd Komunistické strany Československa položil důraz při vytyčování základních politických cílů v dalším rozvíjení naší ekonomiky na trvalé zabezpečování stále rostoucích hmotných potřeb pracujících a na krytí přírůstku spotřeby potravin vlastní tuzemskou výrobou. Nejde přitom jen o absolutní přírůstek spotřeby v množství. Vždyť již v současné době spotřeba potravin vyjádřená v její kalorické hodnotě v České socialistické republice dosahuje v přepočtu na 1 obyvatele a den 3140 kalorií; to představuje jedno z prvých míst v celém světě. Jde o úkol mnohem náročnější, krýt především nutné strukturální změny ve výživě obyvatelstva směrem k biologicky hodnotnějším a i výrobně náročnějším potravinám, především výrobkům živočišného původu, tj. k masu, mléku a mléčným výrobkům, dále ovoci a zelenině apod. Již v současné době je spotřeba živočišných výrobků u nás značně vysoká a řadí nás na nejpřednější místa v evropském žebříčku. Tak např. v roce 1971 činila spotřeba masa a masných výrobků na 1 obyvatele 79,2 kg, což představuje 4. místo v evropském srovnání za Francií, Irskem a NSR, vajec 292 ks, což nás řadí na nejpřednější místo v tomto srovnání. I když dosud nejsou v tomto směru nejnovější čísla k dispozici, podle zpráv z L'Humanité v tomto roce dosáhne ČSR s největší pravděpodobností 2. místa za Francií v evropském žebříčku ve spotřebě masa na obyvatele.

Politický cíl vytyčený XIV. sjezdem strany byl plně promítnut do úkolů pátého pětiletého plánu a vyjádřen v něm obsaženými tendencemi dalšího soustavného růstu výroby obilovin, mléka, masa a dalších zemědělských produktů, a to cestou efektivní intenzifikace zemědělské výroby.

O jak vážné otázky a s jakým politickým dopadem přitom jde, svědčí výrok komentátora amerických novin Washington Post T. Bredena, který u příležitosti návštěvy soudruha Brežněva v USA napsal: "Je třeba říci panu Brežněvovi, že jsme ochotni SSSR prodat pšenici za určitých podmínek /pochopitelně politických/. Je třeba říci panu Brežněvovi, že se o pšenici zajímají i ostatní a chtějí koupit. Prodáme pšenici tomu, kdo nabídne nejvíce."

Proto je velmi potěšitelné, že úkoly stanovené pátým pětiletým plánem jsou za prvé dva roky, které máme již za sebou, nejenom plněny, ale i překračovány. Sjezdové směrnice předpokládaly přírůstek zemědělské výroby za tyto prvé dva roky ve výši 5,8 %. Ve skutečnosti bylo dosaženo zvýšení výroby o 7,2 %. V loňském roce splnilo nebo překročilo naše zemědělství s výjimkou úkolů v nákupu cukrovky a zeleniny prakticky všechny ukazatele plánu. Úroveň produkce obilí, řepky, vajec a drůbežího masa je již dokonce na úrovni plánovaných úkolů pro poslední rok pětiletky, u nákupu masa v živé váze se této úrovni velmi přiblížila. To umožnilo nejenom krýt zvýšenou spotřebu masa, ale snížit na minimální množství jeho dovoz, téměř vyloučit máslo z dovážených zemědělských produktů a částečně snížit dovoz obilovin.

Tento dynamický rozvoj zemědělské výroby byl do jisté míry podmíněn i poměrně příznivými klimatickými podmínkami posledních let. Je však především výsledkem obětavé práce družstevníků, pracovníků státních statků, STS a ostatních pracujících v zemědělství a zemědělských službách, jejich příkladného přístupu k zabezpečování vytyčených úkolů, velké pracovní aktivity, iniciativy a stále se rozvíjejícího socialistického uvědomění, které se promítá do rozvoje socialistické soutěže. Vždyť jen v roce 1972 uzavřené individuální a kolektivní socialistické závazky v zemědělství na počest VIII. celostátního sjezdu JZD, VIII. všeodborového sjezdu a 55. výročí VŘSR reprezentovaly více než 262 miliónů Kčs tržní produkce nad státní plán; v zemědělství neustále přibývají stovky brigád socialistické práce. To vše zcela přesvědčivě znovu dokazuje vztahy družstevních rolníků a ostatních pracujících v zemědělství k politice Komunistické strany Československa.

Překračování plánovaného trendu ve spotřebě výrobně nejnáročnějších potravin nad rámec pětiletky a s tím související tlak na rychlejší dynamiku rozvoje zemědělské výroby, přináší některé závažné problémy.

Kapacity potravinářského průmyslu dnes již mnohdy nestačí na zpracování rostoucího objemu zemědělské produkce a stávají se zejména u mléka a masa vážným limitujícím faktorem dalšího rozvoje zemědělství.

Do ročních prováděcích plánů v souladu s vývojem situace se zcela správně v duchu základního politického cíle, vytyčeného XIV. sjezdem KSČ, promítají zvýšené úkoly ve výrobě obilí, masa, mléka nad původně stanovená čísla 5. pětiletky. Na druhé straně však v plánech zůstává materiálně technické zásobování zemědělské výroby v podstatě nad pětiletkou plánované úrovni a v některých ukazatelích, jako například u některých druhů mechanizačních prostředků ji ani nedosahuje.

Chtěl bych v této souvislosti ocenit v souladu se závěry z jednání výborů ČNR významný podíl ostatních odvětví národního hospodářství na dosahované vysoké úrovni zemědělské výroby i na jejím dosavadním rozvoji. Podíl těchto odvětví na výrobě potravin při současném integrovaném postavení zemědělství se neustále zvyšuje. Tím soustavně roste závislost výrobních i ekonomických výsledků, docilovaných v zemědělství, na množství, struktuře a technických parametrech výrobních prostředků dodávaných do zemědělství, jakož i na úrovni služeb a ostatních výrobních potřeb. Vždyť podíl strojírenství, chemického průmyslu, stavebnictví, energetiky a dalších dodavatelských odvětví a oborů na reprodukčním procesu v zemědělství dosahuje dnes již více než 55 %.

Množství a úroveň strojů, technologických linek, hnojiv a chemických ochranných prostředků je rozhodujícím předpokladem pro plynulý růst úrovně produktivity práce v zemědělství, která má dle zpracovaných koncepcí vzrůst do roku 1990 více než dvojnásobně. To vytváří předpoklady, ale také podmiňuje realizaci plánovaného tempa v uvolňování pracovních sil ze zemědělství, jako výrazné součásti stabilizační funkce zemědělství. Do roku 1990 by se měl stav pracovníků v zemědělské prvovýrobě a službách snížit zhruba o 30 %, což má v podmínkách naší ekonomiky zcela mimořádný význam.

Obrovskou roli v dosavadním vývoji zemědělství i v revolučních přeměnách v životě lidí, kteří na vesnici žijí a pracují, sehrála zemědělská technika. Do zemědělských podniků byly dodány tisíce nových strojů a mechanismů, které daly práci v zemědělství kvalitativně nový obsah a změnily do základu její charakter.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP