Jejich podstata je jasná: postupně překonat důsledky vážného, dlouhodobě vzniknuvšího zaostání Prahy a vytvořit podmínky pro dynamický rozvoj města, který nejlépe charakterizuje fakt, že zatímco objem prostředků určený Praze byl v 2. pětiletce 8 miliard, ve 3. pětiletce 12, ve čtvrté 20, je pro období let 1971 - 1975 na úrovni 41,6 miliardy Kčs.

Zvládnout takový úkol není věcí jednotlivců. Majakovský říká: "Jednotlivec - nicka, je-li sám. Neuzvedne ani obyčejný, čtyřcoulový trám, tím méně dům čtyřposchoďový."

Proto, v souladu s principy socialistické demokracie, se záměry a postup řešení posuzují v kolektivních orgánech plén, rad a komisí ONV a NVP. Základní metodou postupu pražských národních výborů je sjednotit úsilí aktivu, aparátu, zařízení a podniků o získání pracujících a obyvatel Prahy k plnění volebního programu NF. Politice KSČ a NF rozumí naši lidé a ztotožňují se s ní proto, že se na denních zkušenostech přesvědčují o její správnosti na pracovištích, v obchodech a v celé terciární sféře. Jde o to, aby v úsilí o prohlubování morálně-politické jednoty lidu jsme v Praze jednotně, živě a vynalézavě vysvětlovali stranickou a státní politiku, popularizovali a oceňovali vzornou, iniciativní práci a občanskou aktivitu a tímto pozitivním způsobem omezovali a postupně zatlačovali příčiny i projevy lhostejnosti, nedisciplinovanosti a dalších negativních jevů.

Právě tak lze v Praze vytvářet příznivou politickou atmosféru pro činnost orgánů národních a federálních. Je to důležité i proto, že Praha je místem, které odráží, ale také ovlivňuje do značné míry veřejné mínění celého státu, že je tedy třeba v tomto centru vytvořit příznivé prostředí pro plnění politických, hospodářských i kulturních úkolů celé naší socialistické společnosti.

Současná situace Prahy je charakterizována kladnými i negativními faktory, subjektivního i objektivního charakteru, z jejichž rozboru je třeba vycházet.

I při velmi kritickém pohledu je na první pohled patrno, že v Praze od osvobození do současné doby bylo vykonáno mnoho, i když postavení Prahy a její význam zasluhovaly v některých obdobích více pozornosti a prostředků.

Jsme si vědomi toho, že tu působily některé objektivní faktory související s budováním socialismu v naší vlasti. V určitých obdobích bylo nutno postupně soustředit politické a ekonomické síly na rozhodující oblasti. Prioritami se staly méně rozvinuté oblasti - např. Slovensko, jehož výstavba a industrializace jednak znamená odstranění důsledků, které zanechalo buržoazní zřízení v Československu, jednak dokládá, že nejsme internacionalisty jen ve vnějších vztazích, ale i v přístupech k řešení vnitřních otázek. Prostředků bylo třeba k budování pohraničí, palivo-energetické báze, k vytváření podmínek pro úspěšnou socializaci zemědělství. Při řešení těchto životně důležitých otázek aktivně přispíval i ekonomický potenciál Prahy.

Je nesporné, že schopnost socialistického systému soustředit síly a prostředky k plánovitému řešení určených priorit povedou k úspěchu i v případě Prahy.

V nástupu k realizaci tak náročného programu Pražané dovedou pochopit některé přechodné obtíže i zhoršování životního prostředí, způsobované rozsáhlou investiční výstavbou a obnovou.

Pražané oceňují všechny dobré výsledky investiční výstavby, které svým efektem pomáhají zajišťovat základní funkce města a přispívají k zlepšování životních podmínek jeho obyvatelstva. Je se zadostiučiněním kvitováno, jak postupují opravy domovního majetku, co se dělá pro zlepšení služeb, doplňování sítě obchodu a služeb všeho druhu, zásobování bez větších potíží a opatření, směřující ke zlepšení životního prostředí, ať již jde o zlepšení skladby paliv, opatření proti hluku a prašnosti a rozšiřování zelených ploch.

Tím více se při plnění úkolů 5. pětiletého plánu a volebního programu musíme zaměřit na to, co zaostává, ať už jsou příčiny jakékoliv.

Chtěl bych upozornit jen na hlavní problémy, které mají v řešení Prahy nutnou prioritu.

Problémem číslo jedna je rozhodně bytová výstavba, zpětně ovlivňující řešení pracovních sil a celou řadu dalších otázek. Je mnoho důvodů dnešní neuspokojivé situace. Se zvyšováním životní úrovně se po druhé světové válce ukázal počet bytů jako nedostatečný, což je násobeno bolavými místy ve vnitřní skladbě, kde moderním požadavkům vůbec neodpovídají byty postavené v kapitalistickém a předkapitalistickém období na Žižkově, v Karlíně, Smíchově a v dalších dělnických čtvrtích.

K tomu přistupuje velký odpad bytů v důsledku přestavby dopravního systému a ve velké míře proto, že jsou v havarijním stavu. Stačí říci, že vedle značného počtu bytů zdravotně nevhodných, máme 3200 bytů zdravotně závadných. Po celá desetiletí byla na opravy bytového fondu v Praze věnována jen třetina prostředků, které bylo nutno vložit k zabezpečení prosté reprodukce, tedy k zachování stavu, nemluvě už o potřebách modernizace.

Bytová otázka se začala řešit v Praze s časovým zpožděním proti jiným městům v ČSSR. Praha postupně vyčerpala v postatě všechna území, vybavená inženýrskými sítěmi a nová sídliště vyžadují v časovém předstihu nové náročné investice, kterým však při nutnosti současné obnovy neodpovídá rozsah ani struktura stavebních organizací.

Prověrka, kterou zorganizovala vláda ČSR v závěru roku 1971 zjistila, že Praha má, místo žádoucího předstihu, tříleté zpoždění v projekční přípravě bytové výstavby a dokonce pětileté zpoždění v budování inženýrských sítí. Je zřejmé, že takový stav narůstal po značně dlouhou dobu než naznačuje číselné vyjádření právě vzpomenutého zpoždění.

V bytové výstavbě v 5. pětiletém plánu se počítá s dokončením 40 000 bytů, a to ve všech formách výstavby. Zároveň je tato pětiletka obdobím, kdy chceme s příslušnými resorty vytvořit předpoklady pro zvýšené tempo bytové výstavby v 6. a 7. pětiletce tak, aby v ní mohlo být realizováno ve srovnání s 5. pětiletkou ještě o polovinu bytů více. Pro tak velký počet bytů už nám však nestačí dosavadní území hlavního města a počítáme s výstavbou částí bytů na přilehlém území Středočeského KNV. Do roku 1985 musíme mimo dosavadní území Prahy umístit nejméně 30 - 35 tisíc bytů.

Je zpracován územní plán pražsko-středočeské aglomerace, vycházející z revize směrného územního plánu Prahy, schváleného vládou ČSR v roce 1964. V tomto období, které nečeká, bude územní plán pražsko-středočeské aglomerace, včetně některých dalších záležitostí, předložen vládě ČSR, a to do konce března 1973. Samozřejmě také využití území Prahy v dosavadních hranicích pro bytovou výstavbu musí být intenzívní. V současné době lze říci, že NVP z 93 % zajistil územní přípravu pro dodavatelskou bytovou výstavbu v 5. pětiletém plánu. K úplnému zajištění úkolů i k vytvoření nezbytných rezerv se podniká řada výjimečných opatření.

Dodavatelsky, s výjimkou menšího sídliště Baby II jsou zajištěna všechna sídliště 5. pětiletky. Z hlediska materiálně-technického zabezpečení se dokončují jednání o konstrukčních systémech do konce 5. pětiletky.

NVP hledá i možnosti zjednodušení technologie; upouští se od tradičního způsobu výstavby kanalizace, projekce se přizpůsobuje požadavkům výroby po technologické stránce.

Zvýšená pozornost je věnována vytváření podmínek pro plynulé využití kapacit mimopražských organizací ze všech krajů ČSR i ze Slovenské socialistické republiky.

Zajištění komplexní bytové výstavby vyžaduje realizaci řady opatření i v plánování a koordinaci investiční výstavby. Významným úspěchem v tomto směru je dohoda na úrovni ústředních úřadů, podle které po expertizním prověření ministerstvem výstavby a techniky ČSR budou České plánovací komisi navrhovány k zařazení do seznamu závazných úkolů státního plánu jmenovité seznamy investic, podmiňujících komplexní bytovou výstavbu.

Rada NVP schválila v září t. r. také soubor opatření, zabezpečujících zjednodušení řízení v hlavním městě Praze při vydávání stanovisek k projektovému úkolu.

Nalézají se a prosazují - souhrnně řečeno - cesty, jak netradičním přístupem dořešit problémy ve vztazích při přípravě, koordinaci a realizaci investiční výstavby v hlavním městě Praze. O těchto otázkách jednala za účasti předsedy vlády ČSR soudruha Korčáka a dalších představitelů vlády ČSR včerejší konference Národního výboru hl. m. Prahy.

Je přirozené, že řešit bytový problém, to znamená prosadit také třídní hlediska v bytové politice. Pokročit i v tomto směru umožní výsledky právě prováděné fyzické prověrky oprávněnosti žádostí o byty, která končí na konci roku 1972.

Druhým zásadním problémem je doprava, kde mimo přestavby pražského železničního uzlu stojí v popředí pozornost řešení otázek městské hromadné dopravy. Zářijové zasedání MV KSČ, které se komplexně zabývalo touto problematikou, zejména podtrhlo zájem plně využít zkušeností, technickou i kádrovou pomoc, kterou nám při budování metra poskytuje Sovětský svaz. Plán při výstavbě tohoto nejmodernějšího dopravního systému se plní. Problémy, které např. teď při výstavbě depa v Kačerově vznikají Vojenským stavbám, i další, je nutno překonávat pod zorným úhlem termínů, z nichž víme, že v polovině příštího roku budou z SSSR dodány první vozy metra a provoz na trase C bude zahájen nejpozději 1. července 1974.

Kvalitativní změna v dopravě, kterou založí metro, se projeví postupně v době, kdy prvé linky metra budou přebírat stále větší podíl městské hromadné dopravy a umožní postupné odstraňování tramvajových linek z přetížených ulic centra.

Zatím Pražané nemohou konstatovat zlepšení v hromadné dopravě. Naopak se projevují nepříznivé průvodní jevy v dalším snižování cestovní rychlosti v městské hromadné dopravě, zvláště v centru města na 12,2 km a ve špičkách někde jen na 5 - 6 km/hod., a to zejména v důsledku růstu automobilizace a růstu stavebního provozu ve městě.

Velmi vážné dopravní potíže jsou vyvolávány již zmíněným prudkým růstem počtu osobních automobilů. Proti roku 1966 se počet automobilů, registrovaných na území hlavního města více než zdvojnásobil a činí již 140 000 osobních vozů. Podle reálných předpokladů v roce 1975 tento počet vzroste na 190 000 automobilů. Tato situace klade zvýšené nároky na nevyhovující komunikační síť, přetěžuje neúnosně křižovatky, výrazně přispívá ke zhoršení životního prostředí a vyvolává těžko řešitelné problémy s parkováním a odstavováním vozidel.

Dosavadní komunikační investice byly ve srovnání s těmito rostoucími nároky naprosto nedostatečné. Budujeme Severojižní magistrálu, byla dokončena výstavba Nuselského mostu a ještě v této pětiletce chceme zahájit výstavbu vnějšího městského okruhu v délce 68 km.

Při napjatosti investičního plánu a jeho zajištění stavebními kapacitami a časové naléhavosti realizace vystupuje do popředí význam tzv. projektu "R", jehož cílem je zabránit některým podstatnějším zhoršením dopravní situace ve středu města a ke zvýšení bezpečnosti provozu.

Opatření I. etapy projektu regulace přístupu automobilové dopravy do centrální oblasti města jsou postupně realizována. Byl vydán zákaz vjezdu kromě dopravní obsluhy pro 15 dalších ulic v památkově chráněné oblasti města. Cílem těchto opatření je zklidnění dopravy ve středu města a ulehčení situace pro pěší. K dalším opatřením tohoto charakteru patří rozšíření zákazu stání a zastavení a rozšíření střídavého stání. Na pokraji centrální části města se vyhledávají vhodná záchytná parkoviště pro mimopražské účastníky dopravy.

Jak byty, tak investice na dopravním úseku souvisejí s inženýrskými sítěmi, které musíme řešit v dostatečném časovém předstihu, ať už je to voda, kanalizace, teplo, plyn nebo telefonizace. Nepůsobí dobře, když se některá rozhodnutí o těchto problémech odkládají, jako např. u výstavby teplárny v Třeboradicích, při určení palivové základny nebo u záměru čištění odpadních vod v Praze apod.

Mnoho musíme vylepšovat ve službách všeho druhu. Jsou detailně řešeny v opatřeních promítnutých do volebního programu i ve zprávě, která vám byla předložena.

Za vážnou považujeme situaci ve zdravotnictví, kde jsou nedostatky zejména v základním zdravotnickém vybavení, které je na některých velkých sídlištních obvodech, např. v Praze 4, tj. obvodě dnes již s téměř 200 tisíci obyvateli, dislokováno do řady provizorií. Proto také volební program největší investiční rozsah v účelové výstavbě určuje pro zdravotnictví. Řada velkých staveb je rozestavěna a další, např. klinika urologie, mají být zahájeny v nejbližší době.

Nesmírně složitým problémem, který zasahuje do všech sfér městského organismu, je rozpor mezi potřebou a zdroji pracovních sil.

Současná demografická situace Prahy je ve značném rozporu s náročnými úkoly, které musí město plnit jako politické, hospodářské, kulturní i vědecké centrum celostátního i mezinárodního významu. To nutně vyžaduje závazná rozhodnutí s jednoznačným určením, které činnosti v Praze rozvíjet a které omezovat, podřídit zájmy resortů zásadnímu komplexnímu rozhodnutí o velikosti a budoucím ekonomickém profilu Prahy. Někteří vedoucí hospodářští pracovníci nechápou, že pasivum v pražské bilanci pracovních sil je realitou, stejně objektivní, jako fakt, že Prahou protéká Vltava.

K řešení pracovních sil pro Prahu dává základní směr usnesení vlády ČSSR č. 180/72, promítnuté do vládního usnesení ČSR č. 214/72. Dosud nepříznivý demografický vývoj v Praze má být řešen migračním přírůstkem 117 000 pracovníků do roku 1985.

To znamená růst obyvatel města přibližně na 1 200 000 obyvatel.

Zlepšování demografické situace Prahy je, jak už jsem řekl, vážně podmiňováno zejména radikálním zvýšením objemu bytové výstavby a ubytoven. Některá řešení jsou z hlediska bytové politiky pro nás bolestivá, ale nutná. Nutnost stabilizace stavebních pracovníků vyžaduje předat 5800 bytů v 5. pětiletce stavbařům, i když toto rozhodnutí rady NVP má negativní vliv na možnosti přídělu pro družstevníky a ne vždy se setkává s pochopením. V zájmu perspektiv však bude nutno v nejbližších letech přijmout i jiná, nepopulární opatření.

Při řešení problému přitažlivosti Prahy pro obyvatele z jiných částí státu by neměl by opomenut ani stimul vyšších výdělků, který pomáhá při získávání nových pracovníků do potřebných profesí.

Ve výčtu problémů hlavního města by bylo možno dlouho pokračovat. To však nepovažuji za účelné po detailním projednání jednotlivých otázek ve výborech ČNR, kde průběh diskuse i přijatá usnesení svědčí o znalosti situace v Praze u poslanců ČNR, i o jejich upřímné snaze přispět k řešení.

Orgány pražských národních výborů usilují společně s organizacemi NF pod vedením Komunistické strany Československa o řešení současných obtíží především v oblastech, které jsou limitujícími činiteli, tj. v pracovních silách a v investiční výstavbě.

Při trvajícím nedostatku pracovních sil jde o iniciativní opatření ke zlepšení využití pracovních sil, k jejich přerozdělení co nejefektivnějším způsobem.

V hospodářství pražských národních výborů bylo dosaženo některých dílčích příznivých výsledků.

Důsledným postupem NV se v průběhu roku 1970 a 1971 řešilo tak zvané drobné socialistické podnikání, které v důsledku oslabeného řízení v krizovém období odčerpalo nežádoucím způsobem tisíce pracovních sil z pražských závodů.

V městské hromadné dopravě došlo k úspoře pracovníků zvýšením počtu samoobslužných vozů a odkrývají se další rezervy v této oblasti, které bude možné využít se zavedením nového tarifu současně se zahájením provozu metra. K úspoře pracovníků i v dalších odvětvích hospodářství pražských NV dochází využitím technického rozvoje jako součásti racionalizačních opatření. V tom smyslu zaměřujeme také využití prostředků na drobné investice a stroje, které představují významnou oblast nejen pro modernizaci a rekonstrukci, ale i pro akce zahrnuté zejména obvodními národními výbory do volebních programů.

Soustavně prověřujeme oprávněnost počtu pracovníků v hospodářství pražských národních výborů a odstraníme zbytečné duplicity ve výrobě našich podniků.

Rada Národního výboru hl. m. Prahy důsledně sleduje a odkrývá ekonomické rezervy. Když např. na základě kontroly plnění I. čtvrtletí 1972 bylo u některých podniků zjištěno vysoké překračování úkolů, rada NVP po prověrce rozhodla o zvýšení plánovaných výkonů v oblasti podniků místního hospodářství a místního stavebnictví pro rok 1972 o více než 30 mil. Kčs. Také podniky Restaurací a jídelen zvýšily plán maloobchodního obratu o téměř 15 mil. Kčs. Zpevnění plánu u Dopravních podniků dosáhlo téměř 20 mil. Kčs při současném snížení nákladů o 15,5 mil. Kčs a snížení neinvestiční dotace o 26 mil. Kčs.

V popředí našeho stálého zájmu je sledování plnění úkolů volebního programu, který je ve svých základních částech totožný s úkoly 5. pětiletého plánu i prováděcími plány jednotlivých let.

Ocenit je třeba podíl tisíců pracujících při plnění volebního programu NF na metru, na výstavbě vodárenských zařízení pro využití nového vodovodního zdroje Želivka, na výstavbě nové páteřní stoky, která bude zajišťovat odkanalizování jižních sídlišť do ústřední kanalizační čistírny. Plní se úkoly volebního programu v oblasti služeb a podniků místního hospodářství, kde byly otevřeny nové provozovny nejen na sídlištích, ale i ve starší části města, a kde se vyvíjí soustavně úsilí ke zlepšování kvality a zkracování lhůt. Máme přitom na mysli především ty služby, které mají ulehčit život pracujícím ženám. To při vysoké zaměstnanosti žen není opravdu fráze, ale jak ukázalo i poslední plenární zasedání NVP, denní starost a péče poslanců NVP, rad NV a všech řídících orgánů i podniků a organizací samotných.

O intenzívní péči o rozvoj zařízení obchodu a veřejného stravování svědčí nejen úspěšně pokračující výstavba obchodního domu Kotva, ale i celé řady dalších zařízení.

Naproti tomu zvýšenou míru pozornosti musíme věnovat stále odstraňování nedostatků v oblasti investiční a zvláště komplexní bytové výstavby. V dodavatelské bytové výstavbě se příslušní generální ředitelé zaručují za splnění úkolů, i když velká část dokončovaných bytů bude odevzdána až v závěru roku. Ve vztahu mezi plněním úkolů let 1971 - 1972 v bytové výstavbě k úkolům celé 5. pětiletky je úsilí pražských NV jako orgánů politické moci, sjednotit úsilí investora /Generální ředitelství výstavby hl. m. Prahy/, projektantů a dodavatelských organizací k zreálnění a splnění jmenovitého úkolu: předat v této pětiletce občanům 40 tisíc nových bytů. Součástí takového úsilí je i tlak na prosazení rytmičnosti v odevzdávání bytů. Zatímco režimy předpokládaly v 1. pololetí 1972 odevzdání jen 24 % z celoročního úkolu, počítá dosavadní stupeň přípravy pro 1. pololetí 1973 s 35 %.

Nemůžeme být spokojeni s průběhem výstavby zdravotnických zařízení, kde postup výstavby fakultní nemocnice v Motole je pomalý, je vážné zdržení při výstavbě kliniky popálenin a plastické chirurgie.

Pokud úkoly volebního programu souvisí s plněním úkolů výkonů, tržeb od obyvatelstva, jsou vesměs plněny nebo překračovány.

Chtěl bych při konstatování aktivního přístupu městských orgánů i pražského obyvatelstva k plnění úkolů volebního programu NF zdůraznit, že by bylo zužováním jeho cílů, kdybychom v něm viděli jen úkoly investičního plánu. Bylo by to současně nepochopení postavení orgánů NF, široké působnosti NV, na jejichž bedrech spočívá přirozeně hlavní část odpovědnosti za vše, co se v hlavním městě děje.

Volební program NF předpokládá a umožňuje aktivní spolupráci pražských podniků a závodů, i těch, které NVP sám neřídí, podporu organizací, sdružených v NF i spoluúčast všeho pražského obyvatelstva. Rozpracovali jsme volební program NF detailně na úrovni NVP i jeho podniků a organizací, stejně pracovaly i ONV a mají přehled, co je třeba v jednotlivých obvodech udělat a kdo a v jakém časovém termínu je za splnění příslušné části volebního programu zodpovědný.

Těžiště bylo položeno zejména do zkvalitnění a zdůraznění významu plenárních zasedání. Skutečnost, že po volbách v minulém roce bylo voleno 70 % nových poslanců, a to zejména mladých, žen a dělníků, znamenala nutnost vytvořit těmto poslancům co nejpříhodnější podmínky pro jejich činnost tak, aby jejich práce mezi voliči i v orgánech nebyla formální.

Byly organizovány akce k jejich seznámení se s celkovou problematikou činností národních výborů i s volebními obvody. Stalo se tak formou internátního i polointernátního školení, akcí všeobecně známou jako "krok za krokem Prahou", jejímž obsahem bylo přímo na místě, prakticky, za účasti funkcionářů občanských výborů poznat situaci i úkoly volebního programu NF a rozpracovat je.

Zároveň od podzimu 1970, kdy bylo z rozhodnutí MV KSČ započato s obnovou masově politické práce, rozvrácené v celém dlouhém krizovém období, vyvrcholivším v roce 1968 a 1969, její rozvoj cílevědomě a koordinovaně postupuje.

Veřejné schůze občanů s poslanci - prakticky třikrát až čtyřikrát do roka - se opět stávají pravidlem, řeší se na nich příprava či rozpracování výsledků plenárních zasedání národních výborů. Účast se v průměru pohybuje kolem 70 občanů na jednu schůzi, což při 940 volebních obvodech ONV znamená v každé etapě 60 - 65 tisíc občanů, s nimiž /nepočítáme-li domovní a další schůzky/ máme možnost politického dialogu. Při kritickém posouzení těchto výsledků je zřejmé, že je nutno usilovat jak o vyšší účast, tak o neformální, důsledné, akční reagování na přednesené náměty a kritiky.

V souvislosti s rozvojem masové politické práce roste i aktivita a iniciativa lidí při zvelebovacích pracech v hnutí "Pražané svému městu".

Např. k 30. září 1972 bylo dobrovolnou prací občanů, pracujících závodů, podniků, úřadů a obchodů, pražskou mládeží a společenskými organizacemi NF vytvořeno dílo v celkové hodnotě 154 543 000 Kčs při vynaložení jen 22 mil. Kčs skutečných nákladů. Odpracováno bylo 9 816 000 hodin, na nichž se mládež podílí 846 tis. hodinami.

Je to samozřejmě mnohem více než v roce 1968 a 1969, je to však více i než v letech předcházejících. Je to však méně, než kolik chceme a kolik je v Praze s jejím nedostatkem dětských hřišť, sportovišť a obdobných zařízení zapotřebí.

Rovněž tak v oblasti podniků řízených pražskými národními výbory je zaměřeno úsilí k rozvíjení socialistické soutěže, která přináší nemálo pozitivních výsledků.

Podobně spatřujeme nutnost vyhledávání i realizace dalších metod k dosažení sepětí pražských národních výborů s pracujícími podniků, které jsou ústředně řízeny. Za tím účelem byly již uzavřeny některé sdružené závazky, například v Praze 4,5,7,9, v Modřanech atd. Předběžně byly dohodnuty další postupy s některými generálními ředitelstvími.

K účinnější součinnosti s organizacemi sdruženými v NF byla přijata dohoda o směrech vzájemné spolupráce MV NF a NV. Je založena zejména na vzájemné informovanosti o záměrech při řešení zásadních politických otázek a problémů rozvoje hlavního města, společné přípravě obsahu politicko-výchovné činnosti, rozvíjení aktivity Pražanů apod.

Souhrnně chápeme celkovou činnost jako výsledek řídící činnosti plén NV. Postupujeme přitom v těsné koordinaci NVP s ONV, jejímž smyslem je plné soustředění na společné koncepční a komplexní řešení rozhodujících otázek rozvoje města.

Jestliže hovoříme o činnosti plenárních zasedání NV a hodnotíme jejich stoupající úroveň, není to jenom v souvislosti s řešením věcných problémů. Usnesení plenárního zasedání MV KSČ z 15. prosince 1971, které rozpracovalo závěry ÚV KSČ k vítězným výsledkům všeobecných voleb nás zavazuje diferencovaně, fundovaně a včas reagovat na požadavky a potřeby jednotlivých sociálně politických skupin.

Tak např. se květnové plenární zasedání NVP zabývalo jednak podílem a spoluúčastí pražských NV při realizaci závěrů XIV. sjezdu KSČ v socialistické výchově mladé generace, v druhé části pak problematikou nejstarší generace, jejíž podíl v Praze činí plnou čtvrtinu. Je možno říci, že věková struktura Prahy v tomto smyslu je silně deformována.

Schválením závěrů ve vývoji služeb, které jsme přijali v minulém měsíci, jsme vytvořili podmínky pro věcné řešení připomínek a požadavků žen, kterých se problematika služeb nejvíce dotýká.

Při své celkové činnosti však orgány pražských NV narážejí na celou řadu zábran, které se projevují v přežívajících, ale platných právních předpisech. Projevuje se to v mnohých těžkopádných a komplikovaných aktech řízení a rozhodování a tak je namnoze zpomalována iniciativa pracujících a občanů. Východisko z tohoto stavu spatřujeme zejména v nové právní úpravě, v níž by formou zákonů bylo řešeno postavení Prahy jako hlavního města federace i ČSR, jakož i vymezena působnost, kompetence, povinnosti a pravomoci orgánů pražských NV. Stejně tak jde i o vztahy mezi NV a ostatními orgány a organizacemi, které na území hlavního města působí. Na tomto základě by mělo dojít k úpravě dalších právních norem.

V současné době je problematika rozvoje hlavního města Prahy určována především nepříznivým demografickým vývojem i nezbytností realizace přestavby města a strukturálních změn ve výrobní i nevýrobní sféře. Podle dosud platného zákona má přitom NVP právo souhlasit či nesouhlasit se zřízením nové organizace na jeho území. Naproti tomu není uspokojivě a jednoznačně vymezena pravomoc národního výboru odejmout souhlas s provozováním činnosti pro město nevhodné, popř. odejmout souhlas organizaci v určité lokalitě, v níž brání prokazatelně přestavbě a výstavbě města.

Je rovněž obecně známou skutečností, že se Praha nemůže trvale rozvíjet v dosavadních správních hranicích. Je proto třeba, aby byl v novém zákoně vyjádřen vztah k federálním orgánům a vytvořen metropolitní systém pražské aglomerace.

Celostátně platné normy přirozeně nemohou plně vystihnout specifiku hlavního města v oblasti dopravy, přípravy území, soustředěné bytové výstavby a koncentrace investic. Existence zvláštností je obecně uznávána. Bude však nutno nalézt a legislativně zakotvit odpovídající řešení této problematiky, které by zmocnilo NVP k vydávání obecně závazných norem k provedení zákonů a nařízení s přihlédnutím ke specifickým podmínkám. Máme tím na mysli např. právo vydávat vlastní dopravní řád, stavební řád, upravovat způsob provádění a schvalování předprojektové a projektové dokumentace, předpisy o požární bezpečnosti a veřejném pořádku, které by v pražských podmínkách umožňovaly prosazovat společenské zájmy chráněné jednotným právním řádem.

Mimořádně důležitá problematika pracovních sil na území Prahy vyžaduje dodržování kázně a pořádku v oblasti regulace pohybu pracovních sil ze strany všech organizací, které v Praze působí. Právní úprava zabezpečující tento systém regulace pohybu pracovních sil je však rovněž nedostatečná. Národní výbor hl. m. Prahy může podle dosavadních předpisů postihnout pouze organizace, které provádějí nábor pracovních sil bez souhlasu příslušného obvodního národního výboru. Postrádáme však právní nástroje umožňující důrazně reagovat na postup organizací, které překračují limity pracovních sil v rozporu se zájmy a potřebami hlavního města.

V projednávání problematiky hlavního města Prahy v orgánech ČNR vidíme příležitost vysvětlit situaci Prahy a vytvořit podmínky pro odpovídající postoj k jejím potřebám ve všech ostatních oblastech. Jestliže poslanci ČNR s takovým zaujetím a zájmem o situaci a řešení problémů Prahy, jak se ukázalo při jednání ve výborech, studovali materiály a vyjadřovali svá stanoviska, jsme přesvědčeni, že jim tyto nové poznatky a argumenty pomohou při setkáních s jejich voliči.

K zasvěcenému vysvětlování situace lze podstatnou měrou přispět vytvářením ještě užšího vztahu našich pracujících, podniků a závodů k Praze jako hlavnímu městu, vztahu, který se bude proměňovat v konkrétní a aktivní činy při jejím dalším budování.

Takovýto vztah bude za podpory poslanců ČNR třeba vytvářet na všech stupních národních výborů, v Národní frontě a zejména i prací mezi mládeží, aby byl vlastní i dorůstajícím generacím a stal se trvalým a pro Prahu i celý stát zdravým podnětem socialistické spolupráce.

Považujeme v té souvislosti za nutné zdůraznit, že Praha má v našem státě velmi významné postavení ve sféře materiální výroby. Zabezpečuje více než 10 % celostátního objemu průmyslové produkce a představuje jednu z klíčových koncentrací průmyslové výroby v celém státě. V oblasti dopravy představuje významný železniční uzel, jak při dopravě osob, tak nákladů. Má klíčové postavení i ve stavebnictví, vezmeme-li v úvahu, že z celostátního objemu stavebních prací za rok 1971 bylo na území Prahy provedeno téměř 10 %.

Připočteme-li k těmto závažným národohospodářským údajům úkoly, které pro Prahu vyplývají z jejího postavení politického, hospodářského a kulturního centra, z činností mezinárodního charakteru, ze soustředění zahraničního obchodu, z rozsáhlé palety vědeckovýzkumných, projekčních a řídících institucí v hospodářském životě, vidíme plnou opodstatněnost zásady vyslovené v usnesení předsednictva vlády ČSSR z března 1971, která říká, že další rozvoj Prahy má být zabezpečován spojeným úsilím celé federace. Praha, jak jsem se pokusil ukázat, nechce čekat sama se založenýma rukama. Nalézá nové možnosti k efektivnějšímu využití prostředků, k lepšímu využití pracovních sil. Proto např. rada NVP dala podnět k uzavření dohod zajišťujících spolupráci předních odborníků při řešení koncepčních problémů rozvoje Prahy.

Soudružky a soudruzi poslanci, velikost úkolů, kterým se dnešní plenární zasedání České národní rady zabývá - vybudovat z Prahy vzorné socialistické velkoměsto - musí a má odpovídat i pracovní nadšení a vědomí odpovědnosti všech, kteří se na plnění tohoto úkolu podílejí. Musí to být město, které při zachování všeho cenného z minulosti bude na úrovni moderních požadavků zabezpečovat městské funkce, které bude dávat pracujícím životní podmínky a prostředí, umožňující pracovně plodný, ale přitom spokojený a šťastný život.

Tak chceme dosáhnout pocitu oprávněné hrdosti na to, že budujeme důstojné hlavní město socialistického státu, které bude naši epochu skutečně reprezentovat; především socialistickou péčí o potřeby člověka prohlubováním internacionálních vazeb mezi hlavními městy všech socialistických zemí.

Dovolte, vážené soudružky a soudruzi, abych jménem rady Národního výboru hl. m. Prahy vyjádřil přesvědčení, že s podporou orgánů a poslanců České národní rady bude dosaženo nových úspěchů v rozvoji Prahy jako socialistického velkoměsta a že průběh dnešního jednání k tomuto řešení výraznou měrou přispěje. Děkuji za pozornost. /Potlesk./