Posl. ing. Jaroslav Horák: Vážené soudružky, vážení soudruzi! Vyslechli jsme včera prohlášení vlády a dnes výklad k návrhu zákona o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1972. Programové prohlášení vlády České socialistické republiky spolu s návrhem rozpočtu dává konkrétní obraz o přístupu naší vlády k realizaci závěrů XIV. sjezdu KSČ.
Na rok 1972 na úseku ministerstva průmyslu ČSR a jeho postavení v národním hospodářství je řada problémů, ke kterým bych se chtěl vyjádřit. Vycházím z jednání průmyslového výboru o této problematice.
Odvětví chemického a spotřebního průmyslu České socialistické republiky tvoří 20 % průmyslové výroby federace a 26 % průmyslové výroby České socialistické republiky. Chemická výroba tvoří více než 66 % chemické produkce Československé socialistické republiky a spotřební průmysl více jak 75 %.
Objem výroby v podnicích ministerstva průmyslu ČSR dosáhne více než 80 miliard Kčs, kterou zabezpečuje více než 560 tisíc pracovníků, z toho přes 60 % žen. Z uvedených údajů vyplývá, že chemický a spotřební průmysl České socialistické republiky se významnou měrou podílí na tvorbě a užití státního rozpočtu České socialistické republiky i federace.
Výsledky práce podniků spotřebního a chemického průmyslu - které vyrábějí zejména výrobky spotřebního charakteru - velmi ovlivňují spokojenost našich občanů a vytvářejí podmínky pro všestranný rozvoj jednotlivce, rodiny i celé společnosti. Jinými slovy podniky spotřebního a chemického průmyslu se podílejí na dosažení našeho společného cíle zajistit plnější, bohatší a šťastnější život občanů i celé naší vlasti.
Významné jsou dodávky pro vnitřní obchod, které mají dosáhnout téměř 27 miliard Kčs v maloobchodních cenách, což činí téměř 33 % dodávek z průmyslu Československé socialistické republiky bez potravinářského průmyslu. Významný podíl mají také dodávky pro vývoz.
V porovnání s rokem 1971 se zvýší výroba u ministerstva průmyslu ČSR o 4,6 %, dodávky pro tržní fond o 5,6 % v maloobchodních cenách, dodávky pro vývoz do socialistických zemí o 3,9 % a do kapitalistických států o 5,4 %.
Při projednávání kapitoly rozpočtu "ministerstvo průmyslu České socialistické republiky" v průmyslovém výboru bylo konstatováno, že uvedené úkoly jsou v souladu s návrhem plánu a rozpočtu na rok 1972, že jsou velmi obtížné a náročné a vyžadují soustředěné úsilí na všech stupních řízení.
Poslanci průmyslového výboru jsou si vědomi této situace a mnozí z nás jsme se přesvědčili v uplynulém volebním období o celé složitosti dalšího rozvoje chemického a spotřebního průmyslu České socialistické republiky.
V uplynulém období poslanci průmyslového výboru navštívili celou řadu podniků chemického průmyslu, textilního, sklářského, keramického a obuvnického průmyslu a dali svá doporučení, která ministři průmyslu a financí ČSR a předseda České plánovací komise přijali s tím, že je budou realizovat v rámci daných možností.
Půjde zejména o to, aby byla věnována mimořádná pozornost zabezpečování zásobování obyvatelstva spotřebním zbožím, odstraňování nedostatků v některých jeho dodávkách, zvýšení kvality, pestrosti a obměny sortimentu, strukturálních změn ve výrobě, využívání materiálových zdrojů a zvýšení hospodárnosti ve spotřebě základních surovin a materiálů, racionální využití pracovních sil, základních prostředků, zabezpečení investiční výstavby a rekonstrukce nevyhovujících provozů včetně rychlého uvádění nových kapacit do provozu, prohloubení odběratelsko-dodavatelských vztahů apod.
Velmi problematická je situace v pracovních silách. Směrnice stanovily pro všechny organizace ministerstva průmyslu ČSR narůst pracovníků a výrobně hospodářské jednotky požadovaly ještě další zvýšení plánu nárůstu.
Domníváme se, že jak praxe v závodech ukazuje, těžko se splní plánovaný nárůst a pro zabezpečení plnění plánu bude nutno hledat různé formy pro nahrazení chybějících pracovníků, ať už je to cesta racionalizace nebo intenzifikace. Tím vyvolaný rychlejší růst průměrných výdělků může však i komplikovat náběh nových mzdových opatření.
S rozvojem služeb obyvatelstvu souvisejí i služby s rozvojem motorismu, jako je opravárenství, servisní služba a podobně. Opravárenství je v současné době řešeno federálními orgány. Na tomto úseku vzniká však stále velké množství neuspokojování občanů vlivem dlouhé čekací doby na provedení opravy, často čekání na příjmutí automobilu do opravy a jindy vlivem potíží s opatřením drobných náhradních dílů.
Dosud není rovněž vyřešena problematika požadovaného přírůstku pracovníků pro národní podnik Benzina do roku 1975. I když tento podnik je zařazen do výroby, jde ve skutečnosti o prodejní organizaci - prodávající pohonné směsi - jejíž činnost patří do terciární sféry. Již dnes vidíme, jaké potíže vznikají u benzinových čerpadel s dlouhou čekací dobou a ztrátou času, se kterou žádný motorista během své cesty nepočítá.
XIV. sjezd KSČ uložil výrobě a obchodu zajistit úkoly v oblasti osobní spotřeby, a tím i vyšší uspokojování hmotných potřeb obyvatelstva. Zlepšení zásobování vnitřního trhu se projevilo v pokrytí požadavků obchodu tak, že bylo dosaženo celkové globální rovnováhy trhu. Mimoto byly uspokojeny požadavky i v rozhodujících hlavních skupinách zboží i v podstatné části sortimentů. Tak například byl odstraněn nedostatek v dětském pleteném ošacení ze syntetických materiálů, v ostatním pleteném ošacení vlněném, ložních tkaninách, pracovních oděvech, v dětské obuvi a celé řadě dalších výrobků.
Vyskytují se mnohdy i jiné problémy. Stačí, aby se začaly šířit řeči, že bude snížena cena osobních automobilů, dojde k neočekávanému rychlému poklesu poptávky, narůstá sklad volných osobních automobilů a čekací doba u pořadníkových vozů v některých prodejnách není žádná.
Podobných problémů se může vládě vyskytnout celá řada. Už dnes existuje zboží, kterého výroba byla ochotna dodat na vnitřní trh větší množství než obchod vyžadoval.
Po dlouhých letech jsme svědky velké změny v zásobení trhu a věříme, že se naší vládě podaří v krátké době odstranit zbývající nedostatky. Jsme ochotni všemi silami vládě v této snaze napomáhat, protože jsme přesvědčeni, že se v našem národním hospodářství při plné zainteresovanosti našich pracujících dá vyrábět více.
Vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci! Můžeme konstatovat, že předložený návrh zákona o státním rozpočtu na rok 1972 dále rozpracovává a zabezpečuje závěry XIV. sjezdu KSČ, řeší základní úkoly návrhu plánu rozvoje národního hospodářství na rok 1972, a proto doporučuji jeho schválení.
Děkuji za pozornost. /Potlesk./
Místopředseda ČNR V. Jedlička: Děkuji poslanci ing. Horákovi. Hovořit bude poslanec Oldřich Kubánek a připraví se poslanec Karel Pařízek.
Posl. Ol. Kubánek: Vážení soudruzi poslanci, vážené soudružky poslankyně, vážená Česká národní rado! U příležitosti projednávání státního rozpočtu na rok 1972 chtěl bych se v krátkosti pozastavit u některých otázek souvisejících s rozvojem lesního a vodního hospodářství. Nemusím snad ani uvádět, jak významné místo toto odvětví má nejenom v národním hospodářství, jako prakticky při racionálním hospodaření nevyčerpatelný zdroj dřevní suroviny, ale především také jako základní složka našeho přírodního prostředí. Je nám obecně známo, že právě biologické funkce lesa, tj. vodohospodářské, filtrační, klimatické, hygienické a půdoochranné, jakož i funkce rekreační mají při současném stupni procesu industrializace naší společnosti čím dále tím větší význam a mnohdy převyšují jeho funkce ekonomické. Obdobně je tomu s vodním hospodářstvím, jehož proporcionální vývoj je základním předpokladem harmonického rozvoje celé společnosti a prvořadým kritériem růstu životní úrovně v oblasti tvorby životního prostředí.
Uvádím tyto společenské funkce zejména proto, abych dokumentoval, že k projednávání návrhu státního rozpočtu, kapitoly "ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČSR" a s tím souvisejících základních ukazatelů a úkolů plánu tohoto odvětví na rok 1972 jsme přistupovali ve výboru pro zemědělství a výživu především také pod tímto zorným úhlem. V tomto odvětví potřeby, a to zejména u vodního hospodářství při dnešních cenách za vodu, převyšují možnou tvorbu zdrojů a tak výsledné saldo vztahů k státnímu rozpočtu je zde pasivní. Na tuto položku je však nutno pohlížet jako na dlouhodobě působící vklad do terciární sféry.
Dovolte mi v této souvislosti říci několik slov k některým problémům lesního a vodního hospodářství, které byly předmětem pozornosti při projednávání návrhu rozpočtu a plánu tohoto odvětví na rok 1972 ve výboru pro zemědělství a výživu.
Plně jsme uvítali, že se přistupuje v souladu s předchozím usnesením výboru ke snížení exportu surového dříví, jehož vývoz se předpokládá o více než 100 tisíc plnometrů nižší, než byl v letošním roce, a že tudíž vzrůstá podíl tuzemského zpracování dřeva. Postupně přitom má být nahrazen objem vývozu surového dřeva výrobky ze dřeva. Druhou takovou zkušeností je to, že vzrůstá podíl listnatého dřeva v těžbě i dodávkách. To by mělo být podle našeho názoru dokladem toho, že se zvyšuje využití dřeva v oblasti zpracovatelského průmyslu. V tomto ohledu byly v minulých letech značné odbytové obtíže u některých listnatých dřevin, související s malou připraveností zpracovatelského průmyslu na jejich racionální a ekonomické využití. Mám zato, že by tato tendence měla zůstat jako trvalá již vzhledem k současnému stavu porostů a především vzhledem k dalšímu vývoji ve sféře biologických funkcí lesa.
Zůstává však stále vysoký podíl paliva na celkovém objemu těžby dřeva. Náš dřevozpracující průmysl, jakož i průmysl papíru a celulózy, není stále schopen zpracovat celou řadu sortimentů dřeva dosud zařazovaných do paliv a právě jen z těchto důvodů, ani na celulózu ani na jiné výroby, ačkoliv v jiných státech se běžně pro tyto účely využívají. Znovu na tuto skutečnost upozorňuji, že je třeba v zájmu racionálního a ekonomického zpracování naší tuzemské suroviny přistoupit k řešení tak, aby bylo možno ve zpracovatelských podnicích plně využívat těchto sortimentů, jakož i zvýšit podíl využití listnatého dřeva v tomto směru. Je to velmi závažná otázka; zde jsou nejenom skryty ještě značné rezervy, ale především je to v zájmu udržení a zvyšování celospolečenských funkcí lesa, zejména jeho funkce profylaktické, jako přírodního filtru ovzduší.
Vážnou otázkou - obdobně jako v zemědělství - je otázka lesních cest. Růstem integračních a kooperačních vztahů, jakož i postupnou technizací lesních prací, zejména v oblasti manipulace, přibližování a odvozu surového dřeva, bude se postupně úplně měnit pojem přístupnosti lesních porostů. I když vím, že nejde o jednoduchou záležitost, mám za to, že by v rámci zpracované koncepce rozvoje lesního hospodářství do roku 2000 měla být podrobněji uvážena a propracována i tato otázka, aby bylo možno prostředky na údržbu, rekonstrukce a výstavbu lesních cest vynakládat racionálně a v souladu s dlouhodobými koncepcemi.
Pokud jde o vodní hospodářství, chtěl bych se zmínit o státním fondu vodního hospodářství. Tento fond sehrál a sehrává stále velmi významnou aktivní úlohu v tvorbě životního prostředí našich občanů. Působí na zastavení znečišťování vodních toků, z náhrad za vypouštění znečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod poskytuje nenávratné dotace a návratné půjčky na budování čistících stanic a jiných sdružených investic, které mají vztah k vodnímu hospodářství, na výstavbu drobných staveb, jako jsou vodovody, kanalizace, vodní nádrže apod.
To má velký význam i v oblasti národních výborů, jimž umožňuje mobilizovat spoluúčast občanů na výstavbě těchto zařízení, a tím i na tvorbě životního prostředí. Jen v roce 1972 mají být z tohoto fondu poskytnuty dotace na výstavbu čistíren odpadních vod ze závodů ve výši 448 miliónů Kčs, na vodovody, kanalizace, nádrže a úpravy toků 144 miliónů Kčs, z toho na akce budované v rámci socialistických soutěží na počest 50. výročí KSČ více než 17 miliónů Kčs.
Chtěl bych upozornit na to, že v roce 1972 se předpokládají příjmy tohoto fondu za náhradu za znečištění podle vládní vyhlášky 16/1966 ve výši 724 miliónů Kčs, což je o plných 71,8 % více, než je očekávaná skutečnost za letošní rok. To je silně znepokojující skutečnost, nad kterou bychom se měli zamyslet. To znamená, že opět poroste - a ne zrovna zanedbatelnou měrou - znečištění našich vodotečů a že tudíž dojde ke zhoršení v oblasti této významné složky přírodního a životního prostředí. A to neuvažuji ani ty zdroje znečištění, které podle současných předpisů nejsou postihovány, jako je obsah oleje a jiných zplodin v odpadních vodách.
Závěrem mi dovolte konstatovat, že výbor pro zemědělství a výživu doporučil návrh státního rozpočtu, kapitoly "Ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČSR" v rámci celého rozpočtu České socialistické republiky schválit. /Potlesk./
Místopředseda ČNR V. Jedlička: Děkuji poslanci Kubánkovi, hovořit bude poslanec Pařízek, připraví se poslanec Vejr.
Posl. K. Pařízek: Vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Směrnice XIV. sjezdu KSČ k pátému pětiletému plánu rozvoje národního hospodářství na léta 1971 - 1975 stejně jako Rezoluce XIV. sjezdu KSČ kladou velký důraz na vyšší uspokojování hmotných a kulturních potřeb a na další upevnění životních jistot obyvatelstva v souladu s rozvíjením socialistického způsobu života a označují zabezpečení těchto úkolů cestou trvalého rozvoje a zvyšování efektivnosti společenské výroby za hlavní cíl pětiletky.
Chtěl bych se proto ve svém diskusním příspěvku zabývat otázkou, jak se státní plán a státní rozpočet na rok 1972 vyrovnává s úkoly schváleného pětiletého plánu v této politicky zvlášť citlivé a proto mimořádně významné oblasti. Nekladu si přitom za cíl hovořit ke všem stránkám rozvoje životní úrovně, ale budu se zabývat především problematikou rozvoje osobní spotřeby, která se bezprostředně dotýká každého občana, a proto je také častým předmětem dotazů a diskusí při našem styku s voliči.
Stejně jako v letošním roce zůstává i pro rok 1972 těžištěm rozvoje životní úrovně růst osobní hmotné spotřeby. Plán vývoje osobní spotřeby vychází z dosavadních poznatků o vývoji a realizaci peněžních výdajů obyvatelstva v letošním roce. Osobní spotřeba ve stálých cenách se v roce 1972 zvýší o 5,3 %, tedy rychlejším tempem než odpovídá meziročnímu průměru stanovenému pětiletým plánem. Tato tendence byla již zakotvena ve směrnici vlády pro sestavení prováděcího plánu na rok 1972 a je ovlivněna zejména celoročním dopadem úpravy maloobchodních cen, provedené letos v květnu.
Plán peněžních příjmů obyvatelstva počítá a hmotné zdroje zabezpečují růst nominálních příjmů o 4,4 %. V rámci celkových příjmů se zvyšují v souladu s úkoly v růstu produktivity práce příjmy z mezd o 3,7 %, tedy rychleji než 2,5 - 3 % uváděné v pětiletém plánu. Nejrychleji v důsledku uskutečňování sociálního programu schváleného XIV. sjezdem KSČ, rostou sociální příjmy, a to o 7,2 %, což představuje o 2,2 miliardy Kčs více než v letošním roce, kdy růst sociálních příjmů činil 4,1 %. V této oblasti se výrazně projevuje cílevědomé uskutečňování sociální politiky státu, neboť v příštím roce budou sociální příjmy představovat plných 18 % z celkového objemu peněžních příjmů obyvatelstva.
Růst výdajů na nákupy v obchodě klade velké nároky na jejich hmotné zabezpečení, a to nejen co do celkového objemu, ale především pokud jde o strukturu nabízeného zboží. Je to přirozené, neboť průvodním znakem růstu životní úrovně je zvyšování náročnosti spotřebitelské poptávky.
Proto také při zabezpečování maloobchodního obratu, hlavního nositele růstu osobní spotřeby, již nestačí zabezpečit jen zvýšené zásobování základními druhy zboží, ale nutno usilovat o odstranění nedostatků v uspokojování poptávky v sortimentu, kvalitě a pestrosti výrobků, řešit sortimentní problémy u zboží krátkodobé i denní spotřeby a s koncepcí zabezpečovat rychlejší růst průmyslového zboží jako nositele dynamiky růstu maloobchodního obratu.
I při poněkud rychlejším tempu výdajů za služby zůstává jejich stagnující podíl na celkových peněžních výdajích obyvatelstva dokonce nižší než je průměr let 1965 - 1970 velmi vážným problémem a brzdou žádoucích změn v celkové struktuře výdajů obyvatelstva a vyžaduje, aby se na základě objektivní analýzy příčin stagnace a s vyjasněnou koncepcí urychleně přistoupilo k jeho řešení.
Hovořím o těchto problémech nikoliv proto, abych rozebíral problematiku strukturální rovnováhy a konkrétního naplňování maloobchodního obratu, ale abychom si uvědomili, že i při celkově příznivém vývoji národního hospodářství v letošním roce a při přeplňování plánovaných úkolů /s výjimkou snížení materiálových nákladů a tvorby zisku/, nebude zabezpečení úkolů v růstu životní úrovně, stanovených v 5. pětiletém plánu a plně zapracovaných ve státním plánu a státním rozpočtu na rok 1972, žádnou procházkou, ale naopak bude vyžadovat od všech zúčastněných - řídící sféry, výroby a obchodu, aktivní, iniciativní i operativní přístup, aby projevující se problémy nenarůstaly, ale byly rychle a důsledně řešeny. Domnívám se, že zvlášť důležité je zaměřit na řešení těchto problémů iniciativu pracujících a zejména je vést k tomu, aby se chovali stejně jako výrobci i jako spotřebitelé, aby nároky a požadavky, které mají na nakupované výrobky, také s plnou důsledností uplatňovali i u výrobků, které sami vyrábějí. Stručně lze tento požadavek vyjádřit zvýšenou náročností na kázeň, výrobní i pracovní disciplínu, kvalitu, hospodárnost, odpovědnost a důslednost ve všech oblastech.
Jsem přesvědčen, že i my, poslanci České národní rady, můžeme přitom vykonat kus práce na svých pracovištích, a při svém každodenním styku s voliči, jestliže s využitím informací, které získáme při výkonu své poslanecké funkce, dokážeme vysvětlovat bezprostřední závislost toho, co nám socialistická společnost dává, nebo co od ní můžeme očekávat, na tom, jakou dobrou a kvalitní práci pro tuto společnost každý z nás odvede.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci, po podrobném prostudování a seznámení se s prováděcími plány na rok 1972 a s vládním návrhem státního rozpočtu České socialistické republiky na rok 1972 jsem dospěl k závěru, že oba dokumenty navazují na pozitivní výsledky dosažené v národním hospodářství v letošním roce a nejen zabezpečují, ale v řadě oblastí obsahují vyšší úkoly než vyplývají ze schváleného pětiletého plánu. Jde přitom o úkoly náročné, jak jsem se pokusil ukázat na rozvoji osobní spotřeby, těžiště zvyšování životní úrovně, avšak současně reálné předpoklady, že všichni přiložíme ruku k dílu a svou práci budeme soustavně zlepšovat. A k tomu můžeme a musíme se znalostí věcí přispět i my, poslanci České národní rady.
Chtěl bych vás proto na závěr ujistit, a to i z pověření a jménem Klubu poslanců ČNR - členů Čs. strany lidové - že budeme hlasovat pro schválení návrhu zákona České národní rady o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1972 ve znění, jak jej předložila vláda ČSR. /Potlesk./
Místopředseda ČNR V. Jedlička: Děkuji poslanci Pařízkovi. Hovořit bude poslanec Vejr.
Posl. J. Vejr: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Dovolte mi, abych v souvislosti s projednávaným návrhem zákona České národní rady o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1972 upozornil na některé dobré výsledky a předpoklady v plnění plánu, ale i na záporné jevy resortu zemědělství a výživy.
Především bych chtěl zdůraznit, že plán zemědělské výroby a nákupu zemědělských výrobků, jakož i plán potravinářské výroby a dodávek potravinářských výrobků do maloobchodní sítě vychází ze závěrů XIV. sjezdu strany a směrnic pátého pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství.
V plném souladu s těmito závěry o zajištění nárůstu spotřeby potravin z vlastních zdrojů má vzrůst hrubá zemědělská produkce ve srovnání s očekávanou skutečností letošního roku o 6 % - což reprezentuje zemědělské produkty navíc v hodnotě 1 miliardy 800 miliónů Kčs. Téměř stejným tempem se má přitom zvýšit i tržní zemědělská produkce.
To je tak velký meziroční přírůstek, jaký nebyl snad dosud zaznamenán.
Z toho vyplývá, že úkoly, které stojí v příštím roce před zemědělstvím a potravinářským průmyslem jsou velmi náročné a budou klást na pracující v tomto významném odvětví národního hospodářství nesporně vysoké požadavky.
Obtížné úkoly nevyplývají snad jen z požadovaného absolutního zvýšení, ale především také z toho - v souladu s postupnými cíli v racionalizaci výživy obyvatelstva - že dochází k dalšímu posunu na růst výroby především biologicky hodnotnějších výrobků - to je masa a mléka.
U masa je dokonce v plánu na rok 1972 zapsána úroveň dodávek, které podle pátého pětiletého plánu mělo být dosaženo až o rok později - v roce 1973.
Přes některé obtíže - o některých budu ještě hovořit, některé se jistě vyskytnou - mám však za to, že jde sice o úkoly velmi náročné, v mnoha směrech obtížné, ale přesto splnitelné.
Nesmíme totiž zapomínat, že i přes rekordní letošní úrodu obilí vykázala rostlinná výroba značná manka jak oproti plánované sklizni, tak i úrovni, docílené v minulých letech u celé řady rostlinných produktů, především pak u cukrovky, brambor, pícnin, zeleniny a některých dalších. Přepočteme-li výpadek oproti dosažené úrovni sklizně v roce 1970 pouze u těchto jmenovaných produktů rostlinné výroby, dospíváme k závratnému číslu více než jedné a čtvrt miliardy Kčs.
To ukazuje reálnost našeho tvrzení, že za normálních klimatických podmínek je plánované 6 % zvýšení zemědělské výroby v roce 1972 splnitelné.
Pro jejich splnění musí být však vytvořeny na druhé straně optimální předpoklady a to nejen přímo v zemědělských závodech, ale také v oblasti zásobování zemědělských a potravinářských podniků potřebnými výrobními prostředky, jak to stejný plán, stejné cíle pátého pětiletého plánu ukládají ostatním odvětvím.
V této souvislosti mi dovolte upozornit na některé činitele, které značně ztěžují situaci v plnění daných úkolů v zemědělských podnicích.
Tak především vážným věcným problémem plánu na rok 1972 v zemědělské výrobě jsou stavy dojnic a s tím související výroba mléka, telecího a hovězího masa. Nákup mléka má přesáhnout očekávanou úroveň letošního roku o 110 miliónů litrů. Podařilo se nám sice zaznamenat úspěch v tom, že pokles stavu krav byl zastaven a plán na rok 1972 počítá ještě s určitým zvýšením stavů - o 5 tisíc kusů - ale domnívám se, že ani opatření v samotném plánu, ani opatření - řekl bych administrativního rázu - v tomto směru mnoho, a to zejména trvalejším způsobem, nepomohou.