Na tyto závěry sjezdu reagovala vláda tím, že již před volbami přijala některá opatření, která mají přispět ke zlepšení práce národních výborů. Šlo zejména o zaměření krajských národních výborů a Národního výboru hlavního města Prahy na koncepční otázky, na oblastní problematiku a na zvýšení odpovědnosti za činnost národních výborů v celém kraji. Byly vytvořeny podmínky pro účelnější dělbu práce mezi orgány národních výborů, pro posílení řídící funkce rad a prohloubení kontrolní a iniciativní funkce komisí.
V budoucnu se vláda zaměří na rozvoj politicko-výchovné práce národních výborů, posílení jejich mocensko-správní funkce a na odstranění nedostatků v hospodářské oblasti řízené národními výbory.
Na úseku politicko-výchovné práce považujeme za důležité rozvinout spolupráci národních výborů s orgány a organizacemi Národní fronty, řešit postavení a činnost občanských výborů, propracovat zásady práce s mladými poslanci, obnovit systém "hovorů národních výborů s mládeží", najít další účinnější formy propagandy socialistické státnosti a zaktivizovat činnost národních výborů v oblasti kultury a osvěty.
Těsný styk, který poslanci národních výborů navázali se svými voliči v předvolební kampani, si musí nově zvolené orgány osvojit jako trvalou metodu práce. Nejen pro vládu, ale i pro národní výbory vytváří široké politické zázemí k mobilizaci občanů pro cíle politiky Komunistické strany Československa Národní fronta, její orgány a organizace. Národní fronta v čele s Komunistickou stranou Československa je v našich podmínkách výrazem leninské politiky svazku dělnické třídy, rolnictva a pracující inteligence, výrazem jednoty základních třídních, národních a internacionálních zájmů dělnické třídy a ostatních pracujících. V tomto pojetí vytváří široké možnosti účasti všech vrstev a skupin obyvatelstva na tvorbě, provádění a kontrole státní politiky. Jsme přesvědčeni, že orgány a organizace Národní fronty stejně jako národní výbory naváží na širokou předvolební politickou a pracovní aktivitu, že budou soustavně spolu s národními výbory získávat občany pro každodenní uskutečňování volebních programů Národní fronty. Příslušné orgány národních výborů by proto měly na půdě orgánů Národní fronty a na veřejných schůzích občanů pravidelně informovat, jak jsou volební programy plněny a ve vzájemné dělbě práce stanovit vždy další postup k uskutečnění společně přijatých úkolů.
Opatření připravovaná k upevnění mocensko-správních funkcí národních výborů jsou zaměřena k účinnějšímu plnění rozhodnutí orgánů národních výborů, k potírání protispolečenské činnosti, posílení jejich vlivu v investiční politice a k regulaci zaměstnanosti a rozmístění pracovních sil. Počítá se rovněž s přípravou návrhů na prohloubení vztahů mezi národními výbory a zemědělskými orgány a organizacemi. V této další etapě bude také vypracován systém hospodářsko-finančních nástrojů a vztahů národních výborů, který má zvýšit jejich zainteresovanost na tvorbě a hospodárném využívání zdrojů ve prospěch celospolečenských zájmů. Vláda dále prohloubí řízení národních výborů a bude usilovat o komplexní řešení jejich problémů. Povede resorty k tomu, aby zkvalitnily metodické řízení jednotlivých odvětví národních výborů.
XIV. sjezd Komunistické strany Československa poukázal konkrétně na nedostatky, které se vyskytují v oblasti služeb, zajišťovaných podniky a organizacemi národních výborů. V zájmu usměrnění a zracionalizování dalšího vývoje v této oblasti bude vláda usilovat o účinnější řídící metody a dbát, aby byly postupně realizovány koncepce rozvoje nejdůležitějších druhů služeb. Národní výbory musí důsledněji vyžadovat plnění úkolů zejména od vedení těch podniků služeb, které mají usnadnit práci zaměstnaným ženám a zajistit lepší uspokojování rostoucích požadavků motoristů.
Velký význam přikládá vláda rozvíjení socialistické demokracie, rozšiřování a prohlubování účasti občanů na správě a řízení státu, umožňující využívat jejich tvořivé iniciativy ve prospěch celé společnosti.
O správnosti tohoto úkolu nás utvrzují například hodnotné výsledky soutěžení národních výborů, dosahované za aktivní účasti občanů. Vláda proto bude i v budoucnosti toto soutěžení plně podporovat a hledat další formy a metody přímé angažovanosti pracujících na řešení zásadních otázek řízení státu a společnosti. Velmi významnou úlohu v tomto směru mohou a musí sehrát nejen národní výbory všech stupňů, ale i Národní fronta a její orgány a organizace, zejména Revoluční odborové hnutí, Socialistický svaz mládeže, organizace žen i družstevní svazy. Úzká spolupráce s těmito organizacemi nám umožní hlouběji poznat zájmy, přání a potřeby nejširších vrstev obyvatelstva, všestranněji je analyzovat a na základě toho lépe uspokojovat oprávněné požadavky. I když tento postup bude velmi náročný, domníváme se, že přispěje k větší autoritě vládních opatření a k jejich větší podpoře ze strany veřejnosti.
*
Základním předpokladem všestranného rozkvětu a blahobytu společnosti je rozvoj jejího hospodářství. Proto vláda v příštím období bude rozvoji ekonomiky věnovat maximální úsilí.
Východiskem v tomto směru je státní plán rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky na léta 1971 - 1975, jehož součástí je i plán rozvoje hospodářství, řízeného vládou České socialistické republiky. Vypracování tohoto plánu bylo velmi náročné, a to proto, že jeho cílem je zajistit růst spotřeby obyvatelstva po nepříznivých důsledcích ekonomického vývoje v letech 1968 - 1969, při značně vyčerpaných zdrojích pracovních sil, omezených zdrojích domácích surovin a energie a zvyšujících se požadavcích v zahraničním obchodě. Proto pětiletý plán počítá s intenzívním využitím všech zdrojů. Opíráme se o aktivní tvůrčí přístup pracujících k daným úkolům, který je nezbytný zejména ke splnění kvalitativních ukazatelů plánu. V nastávajícím období musíme zaměřit pozornost především na zdokonalování organizace a metod práce a využívání vědeckotechnického pokroku. Kvalitativní požadavky plánu se musí promítnout i v účelném zaměření výrobních programů, v péči o kvalitu výrobků a ve snižování výrobních nákladů.
Rozvoj národního hospodářství České socialistické republiky je v letech 1971 - 1975 zaměřen tak, aby se národní důchod zvýšil o více než čtvrtinu. Objem průmyslové výroby vzroste zhruba o 27 %, hrubá zemědělská výroba o 13 %, objem stavebních prací prováděných dodavatelskými stavebními organizacemi zhruba o 37 %. V souladu se zvyšováním národního důchodu poroste osobní a společenská spotřeba obyvatelstva.
Vláda si je vědoma, že hospodářský program, zakotvený v pětiletém plánu, klade na všechny pracující České socialistické republiky vysoké požadavky. Opírá se však zároveň o jejich odbornou zdatnost, vyspělost a mnohokrát již prokázané socialistické uvědomění. Vláda současně zdůrazňuje, že i při zmíněné náročnosti plánu nebylo možno v něm řešit všechny problémy a nedostatky, které komplikují náš každodenní život. Pokládáme za rozumnější soustředit prostředky a zdroje na okruh rozhodujících úkolů, jejichž splnění vytvoří předpoklady pro dynamičtější rozvoj po roce 1975.
Dovolte mi, soudružky a soudruzi, abych vás alespoň v hrubých rysech seznámil s představami vlády o řešení základních problémů a úkolů na některých úsecích hospodářství České socialistické republiky.
Pětiletý plán klade důraz na zrychlení chemizace národního hospodářství jako na jednu ze základních podmínek moderního prosperujícího hospodářství. To předpokládá postupnou pronikavou přeměnu struktury chemického průmyslu tak, aby odpovídala potřebám moderního průmyslového státu. Počítáme s rychlým rozvojem olefinové chemie, zásobující národní hospodářství jak plastickými hmotami, nahrazujícími klasické materiály především ve stavebnictví a strojírenství, tak moderním hygienickým obalovým materiálem. Dvojnásobný rozsah zpracování ropy, s nímž počítáme, umožní značný rozvoj výroby ušlechtilých paliv, pohonných hmot, mazacích olejů, syntetických vláken a dalších důležitých produktů. Nově vyráběné poromerické usně najdou široké uplatnění v kožedělném průmyslu. V souvislosti s tím obohatíme sortiment spotřebního zboží na vnitřním trhu. Na úseku zemědělství se zlepší zejména zásobování granulovanými a vícesložkovými hnojivy. Výroba pneumatik vzroste tak, že pokryje potřeby rychlého rozvoje automobilismu.
Ve spotřebním průmyslu počítáme s uskutečněním rozvojových programů bezvřetenového předení, s rozšířením výroby velkoplošných materiálů v dřevozpracujícím průmyslu, se zavedením vysokovýkonných automatických stavů v tkalcovnách vlny a se zvýšením výroby pleteného zboží i bytového textilu. Nejrychlejší růst prosazujeme v pletařském průmyslu, jehož výrobky jsou stále hledanější. Rychlejší obnova sortimentu a výroba novinek povedou k lepšímu uspokojování potřeby obyvatelstva.
Významným stabilizačním činitelem národního hospodářství je rozvoj zemědělství, které v posledním období dosahuje pozoruhodných výsledků. Tak například v přepočtu na 1 pracovníka v zemědělství vzrostla v průběhu let 1966 - 1970 hodnota strojů a zařízení o 41 %. Takové tempo růstu vybavení pracovníků mechanizačními prostředky nemá obdoby v žádném odvětví národního hospodářství a je výrazem síly socialistického zemědělství a pomoci, kterou mu stát poskytuje. Dosažený stav našeho socialistického zemědělství vytváří předpoklady pro zavádění dělby práce na ještě vyšší úrovni než dosud. Cílem vládní politiky v této oblasti bude krýt přírůstek spotřeby potravin z domácí výroby a zlepšovat jejich strukturu v souladu s požadavky správné výživy. To ovšem předpokládá, vedle důsledné ochrany půdního fondu, vybavovat zemědělství a potravinářský průmysl odpovídající technikou a dalšími prostředky.
Na úseku zemědělství dojde totiž k dalšímu poklesu pracovních sil, nehledě na to, že je třeba vyrovnat se i s nepříznivou věkovou skladbou pracovníků. Záměry při řešení těchto otázek musí být však vyjasňovány s dlouhodobější perspektivou. Proto se vláda již před několika měsíci zabývala programem rozvoje zemědělství a výživy do roku 1980 a počítá s jeho dokončením v souvislosti s perspektivní strukturou osídlení v republice.
Splnění vysokých úkolů v průmyslu a v zemědělství předpokládá rozsáhlé investice. V chemickém průmyslu je těžištěm investičního programu výstavba komplexu petrochemie, při níž se počítá se spoluprací s Německou demokratickou republikou. Dalšími významnými úkoly v tomto odvětví je výstavba dvou rafinérií ropy, výstavba kapacit na výrobu poromerických usní a dokončení výstavby nové pneumatikárny. Ve spotřebním průmyslu půjde především o rekonstrukci a modernizaci starších a výstavbu několika nových moderních závodů.
Vedle investic, nezbytných pro rozvoj jednotlivých průmyslových odvětví a zemědělství, klade vláda důraz i na rozvoj nevýrobních základních fondů. Tak např. ve zdravotnictví počítá se soustředěním prostředků na urychlené dokončení rozestavěných objektů a na modernizaci zařízení, ve školství s postupným odstraněním havarijního stavu některých škol, v obchodě s rozšířením a modernizací obchodní sítě, se zlepšením hromadné dopravy ve větších městech, v Praze pak především s výstavbou metra. Vláda má na zřeteli zlepšení podmínek pro rozvoj motorismu a bezpečnost silničního provozu.
Na úseku vodního hospodářství věnujeme prostředky především na akce podmiňující bytovou výstavbu, vodohospodářská opatření pro rozvoj energetiky a nutná opatření k ochraně území.
Je třeba otevřeně říci, že právě investiční program je jednou z nejnáročnějších a nejnapjatějších částí pětiletého plánu České socialistické republiky. Jeho úspěšné splnění přímo závisí především na tom, jak se se svými úkoly vyrovná naše stavebnictví, které se v České socialistické republice stalo klíčovým, limitujícím článkem rozvoje ostatních odvětví ať již jde o odvětví řízená českou nebo federální vládou.
Máme zde na mysli zejména investice do palivoenergetické základny, které zaujímají přední místo v investičním programu celé federace. Na území České socialistické republiky představují tyto investice více než 50 miliard Kčs. Jsou přitom soustředěny převážně do Severočeského kraje. K tomu přistupuje neodkladné řešení potřeb rozvoje hlavního města Prahy, což je stejně náročné na rozsah stavebních kapacit. Toto zaměření investiční výstavby vyžaduje soustředit více než jednu třetinu stavebních prací z celé republiky do těchto dvou oblastí, pomoc stavbařů ze Slovenska a zvýšený dovoz stavebních prací ze zahraničí. V této souvislosti bude velmi naléhavým a náročným politicko-organizačním úkolem přesun asi 22 tisíc pracovníků. Vláda bude důsledně vytvářet nezbytné podmínky pro tento přesun a pro stabilizaci pracovníků ve stavebnictví, a to zejména výstavbou stálých ubytoven a stabilizačních bytů pro stavbaře. Pokud jde o ostatní úkoly stavebnictví, zaměřují se podle pořadí na komplexní bytovou výstavbu včetně podmiňujících investic, na opravy domovního fondu, na výstavbu, přestavbu a modernizaci základních fondů a zajištění rozvojových nosných programů včetně rozvoje vlastní materiálové základny pro stavění.
Vláda bude usilovat o zvýšení úrovně stavební výroby a průmyslu stavebních hmot včetně vytvoření účinné formy řízení výstavby, výrobní základny a materiálového zabezpečení výstavby na území hlavního města Prahy a v Severočeské oblasti.
Přednostní pozornost bude věnována výzkumným a vývojovým pracovištím, jejichž činnost musí být zaměřena na zvýšení účinnosti práce ve stavebnictví zaváděním pokrokových metod stavění s použitím nových pokrokových materiálů, které umožňují vyšší kvalitu stavebních prací a rychlejší postup výstavby. Postupně bude změněna struktura kapacit stavebnictví tak, aby odpovídala nejen úkolům páté pětiletky, ale i struktuře dlouhodobého programu investiční výstavby České socialistické republiky.
Vedle těchto opatření ve stavebnictví je ovšem dalším nutným předpokladem uskutečnění investičního programu vlády bezpodmínečná disciplína všech účastníků investiční výstavby. Vláda bude vyžadovat důsledné dodržování všech podmínek, stanovených pro zahajování jednotlivých investičních akcí a dodržování režimů v průběhu jejich uskutečňování. Budeme trvat na včasné a úplné připravenosti výstavby včetně zabezpečení pracovními silami, dodržování rozpočtových nákladů a na včasném uvádění kapacit do provozu.
Další významnou oblastí pětiletého plánu jsou vnější ekonomické vztahy. Ruku v ruce s rostoucí rolí mezinárodní dělby práce v úsilí o zvyšování společenské produktivity práce a o postupnou racionalizaci struktury naší výroby klade plán zvýšené nároky na dovoz. Tak např. nedostačující kapacita stavebnictví si vynucuje růst dovozu stavebních prací ze zahraničí. I při velkých investicích do palivo-energetické základny bude přesto nutno dovézt zhruba 90 % přírůstků prvotních zdrojů energie. Kromě toho musíme dovážet některé stroje a zařízení, které nevyrábíme a přitom jsou nutné pro modernizaci a rozvoj jednotlivých odvětví apod. Dovozem chceme též rozšiřovat a zpestřovat sortiment spotřebního zboží.
Za dovezené výrobky ovšem musíme zaplatit. Proto vláda bude důrazně trvat na tom, aby hospodářské organizace České socialistické republiky splnily beze zbytku zvýšené vývozní úkoly, které například v průmyslové výrobě představují růst vývozu z České socialistické republiky do socialistických zemí o 35 % a do kapitalistických států o 41 %. Půjde přitom ovšem nejen o kvantitativní úkol, ale zejména také o zvýšení kvality, obohacení sortimentu a zvýšení technických parametrů vyváženého zboží.
Vláda se bude zabývat též řešením některých závažných oblastních problémů. V tomto směru představuje těžiště problematika rozvoje Prahy a Severočeského kraje. Souběžně s tím budeme uskutečňovat program výstavby a rekonstrukce pohraničí. Pozornost budeme věnovat také koncepčnímu řešení problematiky plzeňské, liberecko-jablonecké, hradecko-pardubické, brněnské, ostravské a gottwaldovské průmyslové aglomerace.
Jedním z obtížných problémů dalšího rozvoje našeho národního hospodářství je zabezpečení plánovaných úkolů pracovními silami.
Dlouhodobý nepříznivý demografický vývoj způsobil, že pátý pětiletý plán má ze všech dosavadních pětiletek nejnižší přírůstky pracovních sil. V celé České socialistické republice můžeme v pětiletce počítat se začleněním 120 tisíc nových pracovníků, skutečné zvýšení zaměstnanosti však po odečtení přirozeného úbytku dosáhne pouze 45 tisíc osob. Naše pozornost proto musí být zaměřena na účelné rozmístění pracovních sil, jejich vhodnou kvalifikační strukturu a dostatečné využití. Vláda bude proto důsledně trvat na přísném respektování státního plánu zaměstnanosti všemi články řízení v oblastním i odvětvovém průřezu.
Omezené zdroje nových pracovních sil si vynucují dosáhnout téměř celého přírůstku národního důchodu růstem společenské produktivity práce. To ovšem znamená, že splnění plánu je nemyslitelné bez opatření, která lednové zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa v roce 1970 označilo jako komplexní socialistickou racionalizaci. Vláda považuje socialistickou racionalizaci za významný nástroj zkvalitňování řídícího procesu a zvyšování efektivnosti národního hospodářství, za trvalou metodu organizátorské a řídící práce na všech stupních řízení.
Dosavadní výsledky naznačují, že při dalším prohlubování a zkvalitňování racionalizačních programů, zpracovávaných na jednotlivých stupních řízení a při jejich uskutečňování můžeme dosáhnout výrazných změn v lepším využívání pracovních sil, materiálu, energie a tak významně přispět k intenzifikaci a efektivnosti národního hospodářství. V současné době se české orgány podílejí na zpracování čtyř celostátních racionalizačních programů k řešení klíčových problémů intenzifikace národního hospodářství: je to oblast hospodaření s materiály a kovy, s energií, oblast manipulačních, dopravních a skladovacích systémů a racionalizace informačních systémů. V oblasti své vlastní působnosti zajistí vláda zpracování některých dalších racionalizačních programů. Bude to například užití plastických hmot v národním hospodářství, realizace nových technologií a racionalizace opravárenství.
Mají-li racionalizační programy splnit svůj účel, nesmí být jejich zpracování a realizace jen záležitostí úzkého okruhu řídících pracovníků, ale společným dílem hospodářského vedení a iniciativy pracujících. Vláda bude důsledně dbát, aby k tomu byly vytvořeny potřebné organizační předpoklady ve všech ústředních orgánech a jejich podřízených organizacích. Je nezbytné, aby tyto programy byly posouzeny za účasti všech pracujících na závodech, podnicích i generálních ředitelstvích jako nedílná součást jejich pětiletých plánů.
Vláda bude ve spolupráci s federálními orgány zdokonalovat systém řízení komplexní socialistické racionalizace. Budeme systematičtěji využívat poradensko-racionalizačních organizací a na řešení některých úkolů se bude podílet i vědeckovýzkumná základna.
Za velmi důležitý úkol považuje vláda také prohloubení metodické a odborné pomoci ústředních orgánů při rozvoji komplexní socialistické racionalizace v oblasti národních výborů. Právě tak bude podporovat všechny iniciativní akce, směřující k dalšímu rozvoji socialistické racionalizace, jako je například akce Zenit Socialistického svazu mládeže, nebo výzva účastníků politicko-hospodářského semináře uspořádaného v říjnu t. r. okresním výborem KSČ v Rychnově nad Kněžnou ve spolupráci s ministerstvem výstavby a techniky. Tento seminář, zaměřený na podrobné rozpracování problematiky komplexní socialistické racionalizace v podmínkách okresu, považuje vláda za jednu z cest, jak dovést principy racionalizace až na nejnižší stupně řízení.
XIV. sjezd Komunistické strany Československa uložil podstatně zvýšit roli vědy a techniky. Úkol organicky spojit vymoženosti vědecko-technické revoluce s přednostmi socialistického zřízení považuje vláda za jednu z klíčových otázek dlouhodobého rozvoje naší společnosti. Bude proto usilovat, aby byly důsledně uplatňovány dohodnuté principy mezinárodní socialistické spolupráce v oblasti výzkumu a systematicky prosazovat, aby vědecké a výzkumné úkoly byly zaměřeny na řešení nejzávažnějších problémů socialistické výstavby. Na jejich řešení bude soustřeďovat potřebné prostředky, přičemž bude klást důraz na těsnou spolupráci vědecké a výzkumné základny s výrobní praxí a pružné zavádění výsledků výzkumu do výroby. Předpokládáme, že těmito cestami bude dosaženo efektivnějšího využití vynakládaných prostředků i tvůrčích schopností technické inteligence.
Nejde však jen o technickou inteligenci. Jde o to, aby myšlenkové bohatství a tvůrčí kapacita inteligence vůbec, sloužily zájmům a potřebám pracujících, další socialistické výstavbě. Vláda si vysoce váží podílu inteligence na dosavadních našich úspěších a je si vědoma její vzrůstající úlohy v etapě vědecko-technické revoluce. Věříme, že také inteligence správně pochopí veliké možnosti, které pro ni otevírá nadcházející etapa socialistické výstavby, a že po boku dělnické třídy a rolnictva splní svou vysoce čestnou a závažnou úlohu.
Úspěšné uskutečňování ekonomického programu vyžaduje dále systematicky a promyšleně zdokonalovat soustavu a úroveň řízení.
Klíčovou otázkou při tom je ve smyslu usnesení XIV. sjezdu Komunistické strany Československa prosadit úlohu národohospodářského plánu a jeho cílům a úkolům přizpůsobit hmotnou zainteresovanost a hodnotové vztahy. V tomto směru došlo již k obratu a podle dosažených výsledků plní národohospodářský plán svou funkci vcelku úspěšně. Základní úkol spočívá nyní ve zkvalitnění a zvědečtění metod a forem plánování, zajišťujících intenzívní rozvoj národního hospodářství.
Při upevňování a prohlubování plánovitosti rozvoje hospodářství zaměří vláda svou pozornost zejména též na udržení souladu mezi peněžní a hmotnou stránkou reprodukčního procesu. Systém úvěrování a financování musí aktivně působit na intenzifikaci reprodukčního procesu jak v období tvorby plánu, tak i při jeho realizaci. Vláda bude proto nadále posilovat aktivní úlohu státního rozpočtu.
Projednali jsme již návrh ministra financí na soubor opatření, která mají zlepšit řízení a intenzifikaci reprodukčního procesu a přispět k dalšímu prohlubování racionalizace práce, k využívání oběžných prostředků a zásob, k efektivnosti investiční výstavby a využívání základních fondů, ke snižování materiálových a mzdových nákladů. K experimentálnímu ověřování těchto opatření, která se projeví zejména při přípravě plánu na rok 1973 a plně pak při jeho plnění, přistoupila vláda ve vybraných výrobních hospodářských jednotkách a podnicích ministerstva průmyslu České socialistické republiky.
Aktivní úlohu v řízení národního hospodářství má i cenová politika. V této oblasti bude vláda důsledně sledovat politiku stability celkové hladiny maloobchodních cen a hledat možnosti jejich snižování. U velkoobchodních cen budeme při stabilizaci celkové hladiny aktivně využívat ceny k prosazování nejvyšší hospodárnosti, ke stimulaci technického rozvoje, zvyšování jakosti a k efektivní obměně sortimentu výroby.