14
přebytek. Přiznání je povinen doložit počáteční a
konečnou likvidační rozvahou a výkazem o použití
likvidačního přebytku. Likvidační přebytek se při-
počte k základu daně ze zisku toho roku, v němž
byla likvidace skončena.
(5) Nebylo-li přiznání podáno včas, může byl
vyměřená daň a příspěvek na sociální zabezpečení
zvýšena až o 10 %.
Vyměření daně a příspěvku na sociální
zabezpečení
§ 27
(1) Daň a příspěvek na sociální zabezpečení
vyměří orgán vykonávající správu daně a příspěvku
na sociální zabezpečení po uplynutí zdaňovacího
období.
(2) Daň se nevyměří pokud činí méně než
100 Kčs.
(3) Základ daně a základ příspěvku na so-
ciální zabezpečení se zaokrouhluje na celé 100 Kčs
nahoru; daň, zvýšení (§ 26 odst. 5) a penále se za-
okrouhlují na celé koruny nahoru.
§ 28
(1) O vyměření daně a příspěvku na sociální
zabezpečení vyrozumí orgán vykonávající správu
daně a příspěvku na sociální zabezpečení poplatní-
ka platebním výměrem.
(2) Proti platebnímu výměru může poplatník
podat do 15 dnů odvolání u orgánu, který platební
výměr vydal.
(3) Odvolání nemá odkladný účinek
Placení daně a příspěvku na sociální
zabezpečení
§ 29
(1) Poplatník je povinen nejpozději třetího
dne před koncem každého měsíce platit měsíční
zálohy na daň, a to:
a) na daň ze zisku ve výši jedné dvanáctiny roční
daňové povinnosti vypočtené ze zisku pláno-
vaného na běžný rok. Po uplynutí každého
čtvrtletí (s výjimkou posledního čtvrtletí), vy-
počte poplatník, kolik činí daň ze zisku ze zá-
kladu skutečně dosaženého za uplynulou dobu
od začátku roku. Je-li vypočtená daň vyšší než
odvedené zálohy, je povinen rozdíl zaplatit se
zálohou splatnou v prvním měsíci následujícího
čtvrtletí. Zároveň je povinen oznámit orgánu
vykonávajícímu správu daně, jak daň vypočetl.
Pokud je vypočtená daň nižší než odvedené zá-
lohy, zúčtuje se přeplatek na zálohy splatné
v dalším měsíci;
b) na daň z objemu mezd (§ 7) ve výši jedné
dvanáctiny plánovaně roční výše této daně.
15
(2) Činila-li daň ze zisku za uplynulý kalen-
dářní rok méně než 400 000 Kčs, platí se zálohy na
daň Čtvrtletně, nejpozději třetího dne před koncem
prvního měsíce po skončení čtvrtletí (s výjimkou
posledního čtvrtletí), a to:
a) na daň ze zisku, ve výši daně ze zisku ze zákla-
du skutečně dosaženého za uplynulou dobu
od začátku roku po odečtení záloh na tuto daň
již zaplacených;
b) na daň z objemu mezd ve výši jedné čtvrtiny
plánovaně roční povinnosti této daně.
(3) Příspěvek na sociální zabezpečení, který
si poplatník sám vypočte, je splatný v měsíčních zá-
lohách nejpozději třetího dne před koncem každého
měsíce, a to ve výši jedné dvanáctiny celoroční
povinnosti vypočtené z objemu mzdových pro-
středků plánovaných na příslušný rok a u poplat-
níků s rozdílnou výší příspěvku podle druhu
činností a jejich plánované skladby. Po uplynutí
každého čtvrtletí upravuje se výše příspěvku na
sociální zabezpečení podle skutečně zúčtovaného
objemu mzdových prostředků za uplynulé období
a u poplatníků s rozdílnou výší příspěvku podle
skutečně dosažených tržeb v jednotlivých druzích
činností. Je-li takto vypočtený příspěvek na so-
ciální zabezpečení vyšší než odvedené zálohy, je
poplatník povinen rozdíl zaplatit za prvé až třetí
čtvrtletí se zálohou splatnou v prvém měsíci ná-
sledujícího čtvrtletí a za čtvrté čtvrtletí ve lhůtě
stanovené pro podání přiznání k dani a příspěvku
na sociální zabezpečení. Vznikne-li za prvé až
třetí čtvrtletí přeplatek, odvede poplatník o tento
rozdíl při nejbližší záloze příspěvku na sociální
zabezpečení méně.
(4) Poplatník je povinen předložit orgánu
vykonávajícímu správu daně a správu příspěvku na
sociální zabezpečení nejpozději do 29. ledna vý-
počet plánované roční povinnosti daně a příspěvku
na sociální zabezpečení.
(5) Jestliže daň a příspěvek na sociální za-
bezpečení vypočtené v přiznání jsou vyšší, než za-
placené zálohy na daň a na příspěvek na sociální
zabezpečení, je poplatník povinen zaplatit rozdíl ve
lhůtě stanovené pro podání přiznání. Jsou-li zapla-
cené zálohy na daň a na příspěvek na sociální za-
bezpečení vyšší než daň a příspěvek na sociální za-
bezpečení vypočtené v přiznání, vrátí orgán vyko-
návající správu daně a příspěvku na sociální za-
bezpečení poplatníkovi rozdíl do 15. března.
(6) Jestliže daň a příspěvek na sociální za-
bezpečení stanovené platebním výměrem jsou
vyšší než daň a příspěvek na sociální zabezpečení
vypočtené v přiznání, je poplatník povinen zaplatit
rozdíl do 15 dnů po doručení platebního výměru.
(7) V odůvodněných případech, zejména po-
platníkům se sezónní činností, může orgán vyko-
16
navající správu daně a příspěvku na sociální za-
bezpečení stanovit zálohy jinak.
(8) Ustanovení o výkonu rozhodnutí v daňo-
vém řízení*) platí pro všechny poplatníky této
daně a příspěvku na sociální zabezpečení; po-
užije se obdobně i při úhradě dlužných částek
z účtů u ostatních peněžních ústavů.
§ 30
(1) Daň ze zisku z příjmů uvedených v § 4
odst. 8 písm. a), b) a c), kterou jsou povinni platit
poplatníci se sídlem v cizině, se vybírá srážkou.
Srážku je povinen provést dlužník, který má byd-
liště nebo sídlo v tuzemsku (dále jen "dlužník") ve
výší uvedené v § 21 odst. 2 písm. a), b) a c).
(2) Dlužník je povinen sraženou daň odvést
příslušnému orgánu vykonávajícímu správu daně
nejpozději do 15 dnů po dm, kdy poplatníku (vě-
řiteli) vyplácí nebo připisuje dlužné částky ve pro-
spěch, a současně oznámit příslušnému orgánu vy-
konávajícímu správu daně částku, kterou poplat-
níku (věřiteli) vyplácí nebo připisuje ve prospěch
a právní důvod svého závazku.
(3) Neprovede - li dlužník srážku daně nebo
sraženou daň neodvede, bude na něm vymáhána
jako jeho dluh.
(4) Daňová povinnost poplatníka, pokud jde
u příjmy uvedené v § 4 odst. 8 písm. a), b) a c), se
považuje za splněnou zaplacením daně ze zisku
srážkou.
(5) Federální ministerstvo financí může i v ji-
ných případech stanovit, že daň ze zisku, kterou
jsou povinni platit poplatníci se sídlem v cizině,
se vybírá srážkou, jestliže je to v zájmu zajištění
daně a současně stanovit výši daňové srážky.
§ 31
Penále
(1) Nebyla-li daň nebo příspěvek na sociální
zabezpečení, popřípadě zálohy na ně zaplaceny
včas, je poplatník povinen zaplatit za každý den
prodlení penále ve výši 0, 1 % z dlužné částky. Pe-
nále ve stejné výši je povinen platit i dlužník,
neodvedl - li včas daň vybíranou srážkou (§ 30).
(2) Uvede - li poplatník v přiznání daň nebo
příspěvek na sociální zabezpečení nižší částkou,
než bude stanovena platebním výměrem, zvýší
orgán vykonávající správu daně a příspěvku na so-
ciální zabezpečení daň nebo příspěvek o 10 %
tohoto rozdílu.
§ 27 vyhlášky ministerstva financí č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech dani a poplatků.
17
§ 32
Promlčení
(1) Daň a příspěvek na sociální zabezpečení
nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od
konce kalendářního roku, v němž byl poplatník
povinen podat přiznání k dani a příspěvku na so-
ciální zabezpečení.
(2) Je-li proveden úkon k vyměření nebo vy-
máhání daně, popřípadě k vymáhání příspěvku
na sociální zabezpečení, běží promlčecí lhůta znovu
od konce roku, ve kterém byl poplatník o tomto
úkonu zpraven.
§ 33
Kontrola daně a příspěvku na sociální zabezpečení
(1) Orgán vykonávající správu daně a pří-
spěvku na sociální zabezpečení prověřuje správ-
nost a úplnost daňových přiznání a včasnost,
správnost a úplnost placení daně a příspěvku na
sociální zabezpečení.
(2) Poplatníci případně dlužníci, kterým je
uložena povinnost srážet daň (§ 30 odst. 1), jsou
povinni poskytnout kontrolním orgánům vysvětle-
ní a důkazy o skutečnostech rozhodných pro vy-
měření daně a příspěvku na sociální zabezpečení
a učinit vše, co je k usnadnění a urychlení kontroly
potřebné
§ 34
Řízení
Pro řízení ve věcech daně a příspěvku na so-
ciální zabezpečení platí předpisy o řízení ve věcech
daní a poplatků, *) pokud tento zákon nestanoví
jinak
ČÁST VI
Výjimky, zvýhodnění a slevy
§ 35
(1) Vláda Československé socialistické re-
publiky může stanovit způsob a za jakých podmí-
nek může oborové (generální) ředitelství, řídící
národní výbor, popřípadě ústřední orgán v ne-
zbytných případech přerozdělovat prostředky pod-
řízených hospodářských organizací.
(2) Vláda Československé socialistické re-
publiky, pokud jde o poplatníky řízené orgány
federace a vlády České socialistické republiky a
Slovenské socialistické republiky, pokud jde o po-
platníky řízené orgány republik, mohou
a) stanovit podmínky, za kterých nebude zdaňo-
ván přírůstek průměrných mezd vyplývající ze
snížení zaměstnanosti;
b) povolit pro organizace s vhodnými podmín-
kami jako experiment u daně a příspěvku na
*) Vyhláška ministerstva financí č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků.
18
sociální zabezpečení jejich nahrazení jiným
vztahem ke státnímu rozpočtu, popřípadě ji-
ným způsobem zdaňování nebo provádění od-
vodů za účelem ověření nových způsobů řízení,
zejména též za účelem sjednocení jednotlivých
ekonomických nástrojů mezi socialistickými
zeměmi;
c) stanovit podmínky, za kterých nebudou při-
rážky k náhradě za vypouštění nečištěných
nebo nedostatečně čištěných odpadních vod,
jakož i poplatky a přirážky za znečišťování
ovzduší připočitatelnými položkami k zisku
pro účely výpočtu daně ze zisku.
§ 36
Federální ministerstvo financí může stanovit:
a) okruh vybraných organizací a činností (slu-
žeb) podle § 15 odst. 2 a podle § 22 odst. 4
a dále procentní zvýšení slevy za meziroční
růst tržeb za vybraně činnosti (služby] podle
§ 22 odst. 4;
b) v dohodě s federálním ministerstvem práce a
sociálních věcí okruh preferovaných činností
podle § 22 odst. 2.
(2) Federální ministerstvo financí, pokud jde
o poplatníky řízené orgány federace a o poplatníky
se sídlem v cizině a ministerstva financí České
socialistické republiky a Slovenské socialistické
republiky, pokud jde o poplatníky řízené orgány
republik, mohou:
a) rozhodnout ve sporných případech o způsobu
zdanění;
b) stanovit, že poplatníkem daně a příspěvku na
sociální zabezpečení je generální (oborové)
ředitelství, popřípadě ministerstvo za všechny
jím řízené organizace. V případě, že řízené
organizace se nacházejí na území obou národ-
ních republik je k vydání povolení třeba do-
hoda s příslušnými orgány obou republik; této
dohody není třeba u organizací řízených fede-
rálními orgány;
c) v dohodě s příslušným ministerstvem práce a
sociálních věcí stanovit pro účely daně z ob-
jemu mezd výchozí úroveň mezd zejména:
1. pro nově vzniklé organizace v případech
reorganizací,
2. v organizacích, místech, popřípadě odvětvích
(oborech), rozhodne-li tak vláda;
d) snížit daň ze zisku organizacím s činností pře-
vážně obchodní, a to až o 20 % pro dobudování
obchodní sítě;
e) stanovit paušální procento zvýšení podle § 17
odst. 4;
19
f) zcela nebo zčásti osvobodit od daně ze zisku
nově budované organizace, a to nejvýše na
dobu dvou let od zahájení činnosti;
g) určit okruh organizací s převážně obchodní
činností, u nichž pro účely výpočtu rentability
budou celkové náklady snižovány o spotřebu
základních surovin v jejich výrobnách,
h| učinit opatření, aby bylo zabráněno dvojímu
zdanění téhož základu daně u téhož poplatní-
ka;
ch) upravit daňové, popřípadě odvodové povin-
nosti při sdružování prostředků organizací
s rozdílnými vztahy ke státnímu rozpočtu;
i pro jednotlivé případy učinit opatření k zame-
zení tvrdostí a nesrovnalostí, popřípadě povo-
lit úlevu, vyžadují-li to společenské zájmy, a
určit orgány a vymezit jejich oprávnění k po-
volování těchto úlev.
ČÁST VII
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 37
Federální ministerstvo financí se zmocňuje po-
drobněji upravit prováděcím předpisem § 2 až 6,
§ 8, 9, 11, § 13 až 15, § 17, 19, 22, 26, § 29 až 31
a § 36 tohoto zákona.
§ 38
Výnos daně a příspěvku na sociální zabezpe-
čení od organizací řízených federálními orgány
plyne do státního rozpočtu federace.
§ 39
Zrušují se
a) zákon č. 101/1970 Sb., kterým se stanoví zá-
sady pro zákony národních rad o důchodové
dani a příspěvku na sociální zabezpečení,
b) zákon Slovenské národní rady č. 116/1970
Sb., o důchodové dani a příspěvku na sociální
zabezpečení,
c) zákon České národní rady č. 120/1970 Sb.,
o důchodové dani a příspěvku na sociální za-
bezpečení,
d) vyhláška ministerstva financí Slovenské so-
cialistické republiky č. 9/1971 Sb., kterou se
provádí zákon Slovenské národní rady č. 116/
1970 Sb., o důchodově dani a příspěvku na
sociální zabezpečení,
e) vyhláška ministerstva financí České socialis-
tické republiky č. 10/1971 Sb., kterou se pro-
vádí zákon České národní rady č. 120/1970 Sb.,
o důchodové dani a příspěvku na sociální za-
bezpečení.
20
§ 40
Účinnost
(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem
1. ledna 1972.
(2) Daň a příspěvek na sociální zabezpečení
podle tohoto zákona se vyměří poprvé za kalen-
dářní rok 1972.
(3) Ustavení § 26 odst. 1, § 29 odst. 5 a 8,
§ 31 odst. 2 se použijí již za rok 1971.
21
Důvodová zpráva
k návrhu zákona o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení
Obecná část
V souladu s navrhovanými zásadami plánovi-
tého řízení národního hospodářství platných od
roku 1972 se navrhuje též úprava vztahu hospodář-
ských organizací ke státnímu rozpočtu.
Zásadní změna těchto vztahů spočívá přede
vším v tom, že v celém národním hospodářství SR
od 1. ledna 1972 ruší systém hrubého důchodu
včetně navazujících odvodů a současně dochází
k úpravě dosavadních daní a odvodů organizací tak,
aby tyto aktivněji působily na efektivní plánovitý
rozvoj národního hospodářství ve všech jeho ob-
lastech. Navrhovaná úprava odvodů a daní přitom
vychází z požadavku optimální sladěnosti tvorby
a použití finančních prostředků s úkoly hmotného
plánu při uplatnění hmotné zainteresovanosti
(podněcování) organizací na zvyšování efektivnosti
a hospodárnosti. Současně se v této oblasti posi-
luje pravomoc a odpovědnost řídících orgánů.
V souladu se závěry XIV. sjezdu KSČ je v ná-
vrhu respektován i požadavek kontinuity v sou-
stavě plánovitého řízení zejména v oblasti těch
finančně-ekonomických nástrojů, které se v uply-
nulém období osvědčily. Vychází se přitom ze zá-
sady, že soustava plánovitého řízení má být sou-
stavou otevřenou, která má být dále prohlubována,
přičemž se zásadnějšími úpravami se počítá v pod-
statě až pro období 6. 5LP. Proto od 1. ledna
1972 se navrhuje u důchodové daně provést jen
nejnutnější změny, související s realizací uvede-
ných zásad.
Rozsah navrhované úpravy důchodové daně a
příspěvku na sociální zabezpečení vychází jak
z dosavadních poznatků o jejím působení, tak pře-
devším z požadavku prohloubení plánovitého říze-
ní, přičemž navazuje na úpravu systému obvodů
u státních hospodářských organizací.
Vzhledem k provedené novelizaci ústavního zá-
kona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, je
nutné k 1. lednu 1972 nahradit dosavadní tři zá-
kony o důchodové dani a příspěvku na sociální
zabezpečení a prováděcí vyhlášky pouze jediným
zákonem Federálního shromáždění Českosloven-
ské socialistické republiky a prováděcí vyhláškou
platnými pro celou Československou socialistickou
republiku.
Zvláštní část
V návrhu zákona o důchodové dani a příspěvku
na sociální zabezpečení se oproti dosavadnímu
stavu (zákon ČNR č. 120/1970 Sb. a zákon SNR
č. 116/1970 Sb. ) navrhují především tyto změny:
K § 1 - Úvodní ustanovení
Vzhledem k tomu, že dosavadní konstrukce
zákona o důchodové dani a příspěvku na sociální
zabezpečení se v podstatě osvědčila, nenavrhuje
se kromě nutných věcných změn a nového vyme-
zení okruhu poplatníků, měnit dosavadní systém
této daně včetně příspěvku na sociální zabezpečení.
K § 2 - Poplatníci důchodové daně
Z dosavadního okruhu poplatníků důchodové
daně navrhuje se vyčlenit státní hospodářské ob-
chodní organizace, včetně obchodních organizací
řízených národními výbory a začlenit je do okruhu
organizací podléhajících zákonu o odvodech do
státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabez-
pečení.
Nově se navrhuje mezi poplatníky důchodové
daně začlenit zemědělské organizace, které dopo-
sud provádějí odvody z hrubého důchodu podle
zákona č. 83/1966 Sb. a nařízení vlády ČSSR č.
14/1971 Sb. Jde především o Velkovýkrmny, Drů-
bežářství Xaverov, Hydinárský statný majetok
Bratislava, Rekultivace n. p. Havířov, Statky a lesy
n. p. Sokolov, Velkochov laboratorních zvířat n. p.
Lysolaje a hospodářské organizace vojenských
lesů a statků. Důvodem zařazení těchto organizací
do okruhu poplatníků důchodové daně je požada-
vek sjednotit daňový systém pro všechny organiza-
ce se zemědělskou výrobou a zemědělskými služ-
bami, neboť ostatní organizace zemědělské výro-
by a služeb, vyjma JZD a státních statků, jsou již
poplatníky důchodové daně. Celkové sjednocení
daňového systému pro všechny zemědělské orga-
nizace se předpokládá uskutečnit od 1. ledna 1973.
Okruh poplatníků důchodové daně se rozši-
řuje i o některé organizace menšího charakteru,
které svou strukturou a rozsahem činnosti plní
v národním hospodářství obdobnou funkci jako
převážná část poplatníku důchodové daně (např.
Ostav kosmetiky). Jde o organizace, které dopo-
sud prováděly odvody z hrubého důchodu.
Ponechání některých státních hospodářských
organizací, zejména podniků místního hospodář-
ství a místního stavebnictví, v systému důchodové
daně, vychází z účelnosti zachování jednotného
systému zdanění u organizací přibližně stejného
charakteru zabývajících se v podstatě stejnými
činnostmi, tj. službami a drobnou převážně řemesl-
nou výrobou a opravami.
K § 3 - Předmět daně
Vymezení předmětu daně zůstává oproti dosa-
vadní úpravě beze změny.
22
U společenských organizací včetně ZV ROH se
za trvalou hospodářskou činnost i nadále bude po-
važovat provozování těch činností, které směřují
k dosahování zisku. Jde např. o provozování po-
hostinství, obchodní činnosti, veřejné dopravy, do-
plňkově výroby a podobně.
Za trvalou hospodářskou činnost se však
u těchto organizací nepovažuje taková činnost,
která se omezuje výlučně na plnění jejich základ-
ního vlastního poslání. To se týká především pro-
vozování rekreace pro vlastní zaměstnance včetně
jejich rodinných příslušníků, dětské rekreace včet-
ně výměnných akcí, pořádání sportovních a kul-
turních akcí nebo představení, zájezdů pro vlastni
zaměstnance resp. členy a podobně. Tyto činnosti
nebudou podléhat zdanění.
Podrobnější vymezení pojmu trvalé hospodář-
ské činnosti bude pro jejich značnou specifiku sta-
noveno v prováděcích předpisech k tomuto zákonu.
K § 4 - Základ daně ze zisku
U poplatníků se sídlem v cizině se navrhuje
stanovit samostatně základ daně ze zisku z příjmu
plynoucího z úroků a nájemného. Tato daň se bude
vybírat srážkou z celkového hrubého příjmu, který
lépe odpovídá skutečným podmínkám zdanění
těchto příjmů.
K § 5 a 6 - Připočitatelné a odpočitatelné po-
ložky
V zájmu zjednodušení navrhuje se především
zúžit okruh připočitatelných položek zejména o ty
položky, které podle platných předpisů nemají
být účtovány v nákladech (neoprávněná tvorba
rezerv, nezdaněné příděly do fondů zkracující ne-
oprávněně tvorbu zisku a další položky]. Rovněž
tak se navrhuje zrušit ty připočitatelně položky,
které jsou upraveny závaznými limity resp. jinými
normami (výdaje spojené s pohoštěním a ochran-
né pracovní pomůcky).
Navrhovanou úpravou se sleduje též správné
vykazování bilančního zisku, který je rozhodující
pro výpočet rentability, jakož i výše daně ze zisku.
U odpočitatelných položek se navrhuje zúžit
jejich okruh pouze u těch položek, které nemají
být podle stávajících předpisů zahrnuty do zisku
(účelové vývozní prémie a odměny k Rudým pra-
porům popř. standartám).
K § 7 až 9 - Daň z objemu mezd, základ daně
a sazby
Daň z objemu mezd resp. z individuálních
mezd se navrhuje ponechat v dosavadní úpravě
jako doplňující nástroj přímé mzdové regulace.
K § 10 - Příspěvek na sociální zabezpečení
Na základě poznatků z dosavadního uplatňo-
vání tohoto (příspěvku i z nezměněných podmínek
není důvodů k jeho změně.
Navrhuje se však, aby organizace, u nichž
vznik daňové povinnosti je vázán na provozování
trvalé hospodářské činnosti
(spolpčenské organiza-
ce), neodváděly příspěvek na sociální zabezpečení,
ale aby bez ohledu na povinnost platit důchodovou
daň, platily pojistné nemocenského pojištění podle
zákona č. 54/1956 Sb. Tím se odstraní problémy,
ke kterým může docházet v případech, začne-li
organizace provozovat nebo ukončí-li trvalo hos-
podářskou činnost v průběhu zdaňovacího období.
K § 11 až 20 - Sazby daně ze zisku
a) V sazbách důchodové daně, s výjimkou
družstevních organizací zahraničního obchodu a
u poplatníků se sídlem v cizině nedochází ke změ-
nám.
U organizací s převážně obchodní činností,
vyjma organizací spotřebních družstev, které
budou i nadále poplatníky důchodově daně, se
navrhuje uplatnit přirážku k sazbám stanoveným
pro obchodní organizace spotřebních družstev, a
to ve výši 10 % tak, aby byla zachována srovna-
telná stejná výše odvodu, resp. daní u všech ob-
chodních organizací, s výjimkou spotřebních druž-
stev, u nichž snížená sazba vychází z jejich zá-
kladního poslání, tj. zabezpečení zásobování ven-
kovského obyvatelstva.
b) U družstevních organizací zahraničního ob-
chodu navrhuje se stanovit sazbu daně ze zisku ve
stejné výši (75%) jako pro ostatní organizace za-
hraničního obchodu, u nichž bude uplatněn systém
odvodů.
c) U poplatníků se sídlem v cizině, nejde-li
o fyzické osoby, se navrhuje sazba daně ze zisku
ve výši 65 %. Avšak v případech, kdy se daň vy-
bírá srážkou, navrhuje se sazba ve výši 40 %, jde-li
o příjmy za licenční poplatky a technickou pomoc,
ve výši 25 %, jde-li o příjmy z autorských a pro-
vozovacích práv, a ve výši 20%, jde-li o. příjmy
z úroků a nájemného.
Nižší sazba je v těchto případech zdůvodněna
tím, že se daň vybírá srážkou z hrubého příjmu,
nikoli ze zisku, že se tudíž nepřihlíží k nákladům.
Při stanovení sazby daně je však nutno ve
společenském zájmu přihlížet k různým závažným
okolnostem (např. k vysokým nákladům spojeným
v některých případech s poskytováním technické
pomoci z ciziny, k naléhavosti zájmu na získání
stavebních kapacit z ciziny, k obtížím spojeným
se zjištěním podílu nákladů na činnosti prováděné
zahraničním podnikem v ČSSR apod. ). Je proto
23
třeba, aby federální ministerstvo financí bylo vy-
baveno příslušným zmocněním, aby ve společensky
odůvodněných případech mohlo u poplatníků se
sídlem v cizině rozhodnout o snížení sazby dané
nebo poskytnutí úlev (§ 36 odst. 2 písm. i) návrhu
zákona).
K § 22 - Slevy na dani ze zisku
Dosavadní slevy na dani ze zisku na výchovu
učňů zůstávají beze změny.
Za účelem rychlejšího rozvoje služeb ve smys-
lu závěrů XIV. sjezdu KSČ se navrhuje podle § 22
odst. 4 zvýšení slevy při meziročním růstu tržeb
za vybrané činnosti služby, a to až do výše 70 %.
Způsob a progresivní stupnice poskytování této
slevy bude stanovena federálním ministerstvem
financí.
K § 23 až 34 - Společná ustanovení
V souladu s novelizací čl. 12 odst. 2 ústavního
zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci,
se upravuje důchodová daň pouze zákonem Fede-
rálního shromáždění. Návrh zákona proto obsahuje
i příslušná ustanovení o správě, placení a zajištění
daně a příspěvku na sociální zabezpečení.
Oproti dosavadní úpravě stanovené zákony
národních rad se navrhuje zkrátit dosavadní lhůtu
k podání přiznání z konce února na 15. únor. Na-
vrhovaná úprava vychází jak z termínů pro před-
ložení účetních výkazů, které jsou podkladem pro
daňové přiznání, urychlení platby daně a příspěvku
na sociální zabezpečení do státního rozpočtu (roz-
počtu národního výboru), tak i vytvoření podmínek
pro racionální správu této daně.
Z obdobného důvodu se navrhuje zkrátit i lhů-
tu k placení příspěvku na sociální zabezpečení, a
to shodně s termíny pro placení daně a vyměření.
Tím je umožněno sjednotit i termíny pro platby za
běžný rok. přičemž případné celkové přeplatky
na této dani včetně příspěvku na sociální zabez-
pečení budou vráceny poplatníkovi bez jeho žá-
dosti.
U drobnějších poplatníků se podle § 29 odst.
2 navrhuje placení daní ve čtvrtletních lhůtách.
U vojenských lesů a statků se navrhuje, aby
poplatníkem daně a příspěvku na sociální zabez-
pečení za všechny organizace bylo oborově ředitel-
ství, což vyplývá ze specifických podmínek těchto
organizaci.
K § 35 až 37 - Výjimky, zvýhodnění a slevy
Zmocnění pro vládu ČSSR
Za účelem možnosti experimentálního ověřo-
vání odchylného způsobu zdaňování se navrhuje
zmocnit příslušné vlády povolovat toto ověřování
tak, aby získané poznatky bylo možno uplatnit při
dalším rozpracování soustavy plánovitého řízení.
Rovněž tak se nově navrhuje zmocnění pro
vládu ČSSR, aby stanovila způsob a podmínky, za
nichž bude možno v nezbytných případech prová-
dět přerozdělování finančních prostředků u hospo-
dářských organizací při zachování vztahu ke stát-
nímu rozpočtu.
Vzhledem k tomu, že dosavadní zmocnění pro
vládu na rozšíření resp. úpravu odpočitatelných
položek ze zisku a případnou úpravu sazeb daně
z objemu mezd se ukázalo jako nepraktické, v no-
vém návrhu zákona se toto zmocnění již nenavr-
huje.
V souladu s návrhem zákona o odvodech do
státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabez-
pečení se navrhuje zmocnit příslušné vlády k sta-
novení podmínek, za nichž se nebudou uplatňovat
přirážky k náhradě za vypouštění nečištěných nebo
nedostatečně čištěných odpadních vod, jakož i po-
platky a přirážky za znečišťování ovzduší připoči-
tatelnými položkami k zisku. Dosavadní zmocnění
v zákoně o důchodové dani pro ministerstva fi-
nancí se v této oblasti ukázalo jako nepraktické.
Zmocnění pro federální ministerstvo financí
Aby bylo možno v průběhu pětiletého plánu
vhodně reagovat na žádoucí rozvoj služeb včetně
zabezpečení finanční rovnováhy navrhuje se, aby
federální ministerstvo financí mělo možnost upra-
vovat okruh organizací, obory činnosti (služby)
s nárokem na slevy včetně výše slev za meziroční
růst jejich objemu. Podrobné vymezení těchto slev
resp. činností a okruhu organizací přímo v zákoně
by bylo nepraktické a neumožňovalo by pružně
reagovat na vývoj situace v jednotlivých letech
(strukturální změny, cenové úpravy apod. ).
Ostatní zmocnění zůstávají v podstatě beze
změn s tím, že se vypouštějí taková zmocnění, která
se ukázala bud jako neúčelná nebo neodpovídají
duchu návrhu zákona.
Návrh kompetence u jednotlivých ustanove-
ní zmocnění pro národní a federální orgány podle
§ 36 a 37 návrhu zákona vychází jak z ústavního
zákona o čs. federaci, tak i zákona o působnosti
federálních orgánů.
K § 38 až 41 - Přechodná a závěrečná ustanovení
V souladu s čl. III ústavního zákona č. 125/
1970 Sb., kterým se mění a doplňuje ústavní zákon
č. 143/1968 Sb.., o československé federaci, se před-
pokládá, že po nabytí účinnosti tohoto zákona
schváleného Federálním shromážděním ČSSR, po-
zbývají platnost dosavadní zákony národních rad
republik o důchodové dani a příspěvku na sociál-
24
ní zabezpečení, které byly vydány na základě zá-
kona Federálního shromáždění ČSSR č. 101/1970
Sb., kterým se stanovily pouze zásady pro tyto
zákony. Pro přehlednost a úplnost jsou v návrhu
tohoto zákona uvedeny i zákony národních rad a
prováděcí vyhlášky, které budou po nabytí účin-
nosti navrhovaného zákona zrušeny
Z důvodů uvedených k § 23 až 34 - Spo-
lečná ustanovení navrhuje se, aby u příslušných
ustanovení tohoto zákona, týkajících se termínu
daňového přiznání, zúčtování přeplatku daně a
příspěvku na sociální zabezpečení resp. inkasa ne-
doplatků, mohlo být použito již za rok 1971.
Finanční dopad
Navrhovanými změnami v zákoně o důchodově
dani a příspěvku na sociální zabezpečení v pod-
statě nedochází ke změně příjmů státního rozpočtu.
V Praze dne 9. září 1971
Předseda vlády ČSSR:
Dr. Štrougal v. r.
Ministr financí ČSSR:
Doc. ing. Rohlíček v. r.