8
vodůchodců. Jako důchody starodůchodců se zde
uvádějí průměrné důchody celého souboru důchodů
pracovníků přiznaných před 1. lednem 1957 a jako
důchody novodůchadců průměrné důchody celého
souboru důchodů z let 1957-1970. Rozdíl u starob-
ních a vdovských důchodů je přibližně stejný
(115 Kčs a 117 Kčs). Větší rozdíl u invalidních
důchodů (160 Kčs) je důsledkem velmi výhodné
konstrukce a způsobu výpočtu invalidních důchodů
podle předpisů z roku 1964.
ČSR
|
Družstevní rolníci |
||||||
|
Druh |
Průměrná měsíční výše důchodů v Kčs |
|||||
|
1970 |
||||||
|
1956 |
staro- |
1) |
novodůchodci |
rozdíl |
ad 2) |
|
|
starobní |
259 |
490 |
505 |
559 |
-15 |
-69 |
|
Invalidní |
259 |
432 |
467 |
502 |
-35 |
-70 |
|
vdovský |
251 |
451 |
431 |
450 |
+ 20 |
+ 1 |
1) JZD ostatní
2) JZD s vyšší úrovní hospodaření + JZD ostatní.
U družstevních rolníků mohlo být toto porov-
nání pro nedostatek podkladů provedeno, jen
pokud jde o Českou socialistickou republiku. Dů-
chody starodůchodců tvoří soubor důchodů z doby
před 1. dubnem 1962 a důchody novodůchodců
soubor důchodů z období po 1. dubnu 1962 až do
rohu 1970. Rozdíl mezi průměrnou výší důchodů
starobních (invalidních) starodůchodců a novodů-
chodců z řad družstevních rolníků se na rozdíl od
pracovníků pohybuje pouze v rozpětí od 15 Kčs
do 70 Kčs. Tento nižší rozdíl má příčinu v tom,
že pracovní odměny v zemědělství rostly v minu-
lostí velmi pomalu, a v tom, že značná část těchto
starodůchodců byla účastná zvyšování nízkých dů-
chodů, čímž se do značné míry setřel rozdíl mezi
průměrnou výší důchodů starodůchodců a novo-
důchodců; u vdovských důchodů došlo tím do-
konce k vyrovnání průměrných výší. To se projevilo
patrně ještě výrazněji ve Slovenské socialistické
republice, kde bylo zvýšeno v říjnu 1970 do výměry
500 Kčs (a byl-li na důchodce odkázán výživou
další rodinný příslušník, do výše 850 Kčs) z cel
kového počtu důchodů družstevních rolníků 34 %,
kdežto v ČSR necelých 20'% důchodů.
Podrobnější přehledy, zejména pokud jde
o počty důchodů z hlediska doby jejich přiznání
a věku starodůchodců, jsou uvedeny v připojených
tabulkách č. 3 až 7.
Navrhovaná úprava
Návrh zákona o zvýšení důchodů starodůchod-
ců a některých nízkých důchodů vychází z těchto
zásad:
1. Zvyšují se starobní, invalidní a vdovské dů-
chody přiznané
a) podle předpisů platných před 1. lednem 1957
pro důchodové pojištění pracovníků v pracov-
ním poměru a pro důchodové zaopatření pří-
slušníků ozbrojených sil,
b) podle předpisů platných před 1. dubnem 1962
pro důchodové pojištění družstevních rolníků,
jakož i vdovské důchody vyměřené z uvedených
starobních a invalidních důchodů.
2. Zvýšení se poskytuje k důchodu náležející-
mu ke dni 30. září 1971. Zvláštní přídavek podle
zákona č. 161/1966 Sb. se započítává do základu
pro zvýšení důchodu. Do výše důchodu se nezapo-
čítává zvýšení pro bezmocnost ani výchovné.
3. Zvýšení činí k starobnímu a invalidnímu dů-
chodu
a) přiznanému horníkům a těm poživa-
telům důchodu, kteří konali nejméně
20 roků jiné než hornické práce nebo
službu v ozbrojených silách, jež by
odůvodňovaly zařazení jejich zaměst-
nání (služby) do I. pracovní katego-
rie podle předpisů platných po 30.
červnu 1964, nebo se stali invalidní-
mi následkem pracovního úrazu
utr-
pěného při výkonu takového zaměst-
nání (služby) měsíčně 300 Kčs
9
|
b) přiznanému těm, kteří konali nejméně |
|
|
nání měsíčně |
200 Kčs, |
|
c) přiznanému jiným důchodcům |
120 Kčs. |
Zvýšení k vdovskému důchodu činí 60 % částky,
která by náležela k starobnímu (invalidnímu) dů-
chodu, z něhož byl vdovský důchod vyměřen (tj.
180, 120, 72 Kčs měsíčně).
4. Důchody účastníků odboje, které byly upra-
veny podle zákona č. 161/1968 Sb., se zvyšují, jen
jestliže by úprava podle čl. 1 návrhu zákona byla
výhodnější než úprava provedená podle citovaného
zákona (vzhledem k tomu, že zákonem č. 161/
1968 Sb. byly upraveny nejnižší výměry důchodů
účastníků odboje podle skupin zařazení částkami
800 až 1400 Kčs měsíčně, může jít o zcela výjimečné
případy). Obdobně se postupuje u starobních a in-
validních důchodů, které byly přiznány podle před-
pisů platných před 1. lednem 1957, avšak po tomto
dni byly nově vyměřeny podle § 18 zákona č. 55/
1956 Sb.
5. Splňuje-li též poživatelka podmínky pro zvý-
šení jak starobního (invalidního) důchodu, tak
vdovského důchodu, přizná se zvýšení jen k dů-
chodu, k němuž náleží výhodnější zvýšení. Tato
částka zvýšení se pak z důvodu souběhu důchodů
nesnižuje na polovinu. Stejně se postupuje, jestliže
poživatelce starobního (invalidního) důchodu zvý-
šeného podle čl. I návrhu zákona vznikne po 30. zá-
ří 1971 nárok na vdovský důchod, který se vymě-
řuje ze starobního (invalidního) důchodu již zvý-
šeného. Vdovský důchod se vyměří z takového dů-
chodu po odečtení jeho zvýšení.
6. Zvýšení důchodu nepodléhá zvláštní dani
z důchodu, avšak započítává se do nejvyšší výměry
důchodů stanovené v předpisech o sociálním za-
bezpečení pevnými částkami (po snížení o zvláštní
daň z důchodu)
7. Při zvýšení důchodů se zvláštní přídavek
znovu neupravuje. Započítává se do nejvyšší vý-
měry důchodů stanovené pevnými částkami. Do-
jde-li později ke změně vyplácené dávky, určí se
výše zvláštního přídavku znovu podle všeobecných
zásad (čl. I zákona č. 161/1968 Sb. ).
8. Zvýšení se poskytuje i k důchodům dříve již
zvýšeným z toho důvodu, že jsou jediným zdrojem
příjmu důchodce; zvláštní podmínky stanovené pro
úpravu důchodů, které jsou jediným zdrojem pří-
jmu důchodce, se jinak nemění.
9. Zvýšení důchodu o částku nepřesahující
120 Kčs měsíčně, a jde-li jen o vdovský důchod,
nepřesahující částku 72 Kčs měsíčně, se poskytne
počínajíc splátkou důchodu splatnou v říjnu 1971,
a to bez žádosti. O výhodnější zvýšení důchodu je
třeba požádat (pro přiznání výhodnějšího zvýšení
v plné výši bez žádosti nejsou potřebné podklady).
10. Pro důchody, které mohou být jako jediný
zdroj příjmu důchodce upraveny podle zákona č.
71/1970 Sb., se zvyšuje částka 500 Kčs na 550 Kčs,
a v případě, kdy je na důchod odkázán též rodin-
ný příslušník, částka 850 Kčs na 900 Kčs měsíčně.
(Důchodcům, jimž byl přiznán důchod podle před-
pisů platných pro osoby samostatně hospodařící,
bude možno důchody zvýšit na nově stanovené
částky jen tehdy, jestliže při provozu země-
dělského závodu nebo jiné samostatné výdělečné
činnosti soustavně nezaměstnávali cizí pracovní
síly; tato úprava bude provedena změnou příslušné
vyhlášky. ) Zvýšení podle čl. II a III návrhu zákona
není nárokové.
Určení okruhu starodůchodců a důchodů,
k nimž náleží zvýšení, je zdůvodněna v předchozí
části této zprávy. U ostatních důchodů, které se vy-
skytují v platném systému sociálního zabezpečení,
se zvýšení nenavrhuje.
Částečný invalidní důchod byl zaveden teprve
předpisy platnými od 1. ledna 1957 (nejde o starý
důchod); kromě toho se vzhledem k věku staro-
důchodců nebudou prakticky vyskytovat případy,
kdy důchodce pobírá částečný invalidní důchod.
Důchod sirotčí náleží nejvýše do 26. roku věku
dítěte. Případy, kdy se vyplácí sirotčí důchod po
starodůchodci, mohou být zcela výjimečné. V roce
1968 byla nejnižší výměra sirotčího důchodu na
jednostranně osiřelé dítě zvýšena a bylo umožněno
pobírání sirotčího důchodu spolu s výchovným na
každé dítě poživatele starobního, invalidního, čás-
tečného invalidního, osobního a sociálního dů-
chodu.
Důchod manželky a sociální důchod jsou dob-
rovolnými dávkami. Důchod manželky se přiznává
v pevné částce od 100 do 300 Kčs měsíčně, důchod
sociální jen osobám potřebným, a pokud je jediným
zdrojem příjmu, bude jej možno upravit podle čl.
II a III navrhovaného zákona.
Osobní důchody se přiznávají podle předpisů
platných po 31. prosinci 1956, a proto poživatele
těchto důchodů nelze považovat za starodůchodce,
a to ani tehdy, jestliže původní důchod byl přiznán
před 1. lednem 1957.
10
Pokud jde o způsob úpravy starých důchodů,
nelze provádět jejich Individuální přepočet podle
platných předpisů nejen pro jeho časovou nároč-
nost (a v četných případech pro nedostatek potřeb-
ných podkladů), nýbrž především proto, že při ta-
kovém postupu by bylo nutné vycházet z původní
výše důchodu. Takové řešení by však vedlo k tomu,
že by zvýšení nebylo přiznáno podstatné části sta-
rodůchodců, kterým byly již dříve zvýšeny jejich
důchody při různých úpravách nízkých důchodů;
šlo by přitom právě o skupiny s nižšími důchody,
kde sociální potřeba je nejvíce naléhavá.
Předložený návrh proto vychází z řešení, podle
něhož by se průměrná výše důchodů starodůchodců
jako celku zvýšila v podstatě na průměrnou výši
důchodů nově přiznaných do roku 1970 jako celku
o jednotnou pevnou částku.
Protože v současné důchodové soustavě jsou
preferovalo zařazením do I. a II. kategorie pracov-
níci, kteří vykonávají rizikové a zvlášť namáhavé
práce, je odůvodněné, aby byli stejně preferováni
i starodůchodci vykonávající dříve obdobné práce
(zvýšením o 300 Kčs, popřípadě o 200 Kčs měsíčně
se zároveň sleduje zásluhové hledisko).
Vzhledem k tomu, že vdovský důchod podle
platných předpisů činí 60 % starobního (invalid
ního) důchodu zemřelého manžela, je odůvodněné,
aby zvýšení k vdovskému důchodu činilo 60 %
z částky, která by náležela ke starobnímu
(inva-
lidnímu) důchodu.
Navrhovaným řešením se současně výrazně
uplatňuje sociální hledisko a výhodněji se upra-
vují nižší důchody, lede sociální potřeba je nejvíce
naléhavá. To ukazuje následující přehled:
|
Výše důchodu |
Výše důchodu po zvýšení |
Zvýšení důchodu v % při zvýšení |
||||
|
Kčs |
120 |
200 |
300 |
120 |
200 |
300 |
|
400 |
520 |
600 |
700 |
30 |
50 |
75 |
|
600 |
720 |
800 |
900 |
20 |
33 |
50 |
|
800 |
920 |
1000 |
1100 |
15 |
25 |
38 |
|
1000 |
1120 |
1200 |
1300 |
12 |
20 |
30 |
|
1200 |
1320 |
1400 |
1500 |
10 |
16 |
25 |
|
1400 |
1400 |
1575 |
1700 |
0 |
13 |
21 |
Navrhovaným způsobem řešení se do značné
míry vyrovnají důchody starodůchodců-pracovníků
s důchody novodůchodců, jak ukazuje tento pře-
hled:
ČSSR
|
Druh |
Průměrná výše důchodu v Kčs |
Rozdíl v Kčs |
|||
|
Starodůchodců |
Novo- |
Před |
Po |
||
|
před |
po |
||||
|
starobní |
802 |
922 |
919 |
-117 |
+ 3 |
|
Invalidní |
663 |
783 |
823 |
-160 |
-40 |
|
vdovský |
534 |
606 |
649 |
-115 |
-43 |
11
Při zvýšení důchodů starodůchodců
takto:
družstevních rolníků, projeví se navrhovaný postup
ČSR
|
Průměrná výše důchodu v Kčs |
Rozdíl v Kčs. |
|||||
|
Druh |
starodůchodců |
novodůchodců |
||||
|
před |
po zvýšení |
M |
2) |
ad 1) |
ad2) |
|
|
starobní |
490 |
610 |
505 |
559 |
+ 105 |
+51 |
|
invalidní |
432 |
552 |
467 |
502 |
+ 85 |
+ 50 |
|
vdovský |
451 |
523 |
431 |
450 |
+ 92 |
+ 73 |
1) JZD ostatní.
2) JZD s vyšší úrovní hospodaření + JZD ostatní.
Z tohoto přehledu vyplývá, že důchody těchto
starodůchodců se zvýší nad současnou úroveň no-
vých důchodů družstevních rolníků. Při návrhu jed-
notné úpravy zvýšení pro pracovníky i družstevní
rolníky se vychází z toho, že nižší celková úroveň
důchodů družstevních rolníků je důsledkem po-
stupného rozvoje tohoto důchodového zabezpečení
a odlišného způsobu odměňování v jednotných ze-
mědělských družstvech; přihlíží se též k tomu, že
tato skupina starodůchodců-družstevních rolníků
se podílela v obtížných podmínkách na vzniku a
rozvoji socialistického zemědělství.
Oprava nízkých důchodů
V souvislosti s úpravou důchodů starodůchod-
ců je třeba řešit problematiku důchodů, které jsou
jediným zdrojem příjmu důchodce a jeho rodiny
a jsou přiznány do částky 500 Kčs měsíčně a v pří-
padě, že na důchodce je svou výživou odkázán
další rodinný příslušník, do částky 850 Kčs mě-
síčně. Pokud tyto důchody byly přiznány po 1. led-
nu 1957, nebudou účastný navrhovaného zvýšení
důchodů starodůchodců. Výše uvedené minimální
výměry stěží kryjí nutné životní náklady.
Podle odhadu jde asi o 393 tisíc důchodů,
z nichž je z okruhu
|
pracovníků |
152 tisíc |
|
družstevních rolníků |
59 tisíc |
|
osob samostatně hospodařících |
92 tisíc |
|
poživatelů sociálních důchodů |
90 tisíc |
|
393 tisíc. |
|
Navrhuje se proto současně s úpravou důcho-
dů starodůchodců zvýšit minimální výměru pro dů-
chody, které jsou jediným zdrojem příjmů důchod-
ce a jeho rodiny, a to u jednotlivce z 500 Kčs na
550 Kčs měsíčně, a je-li na důchodce odkázán vý-
živou další rodinný příslušník, z 850 Kčs na 900 Kčs
měsíčně. Tato úprava bude platit
i pro důchody
nově přiznané za účinnosti navrhovaného zákona
v případech, kdy důchod bude jediným zdrojem
příjmu důchodce a jeho rodiny.
Náklady na navrhovanou úpravu
Zvýšení důchodů starodůchodců
Při této úpravě dojde ke zvýšení asi 500 tisíc
důchodů, z toho zhruba 85 tisíc důchodů družstev-
ních rolníků; v tomto počtu bude asi 55 tisíc dů-
chodů, které budou zvýšeny výhodněji (o částky
300 Kčs, popřípadě 200 Kčs).
Roční náklady na zvýšení důchodů starodů-
chodců se odhadují takto:
|
ČSSR |
ČSR |
SSR |
|
|
v zabezpečení pracovníků |
571 |
451 |
120 |
|
v zabezpečení družstevních |
118 |
72 |
46 |
|
Celkem |
689 |
523 |
166. |
Zvýšení nákladů na důchodové zabezpečení
bude činit v roce 1971 asi 171 mil. Kčs (v ČSR
130 mil. Kčs a v SSR 41 mil. Kčs).
12
|
V průběhu páté pětiletky se úprava (zvýšení |
|||||
|
1971 |
1972 |
1973 |
1974 |
1975 |
|
|
ČSSR |
171 |
689 |
648 |
607 |
565 |
|
ČSR |
130 |
571 |
537 |
502 |
467 |
|
SSR |
41 |
118 |
111 |
105 |
98. |
Zvýšení důchodů, které jsou jediným zdrojem
příjmu
Odhaduje se, že při této úpravě bude zvýšeno
asi 393 tisíc důchodů (v ČSR 242 tisíc a v SSR 151
tisíc).
V roce 1971 se tím náklady na důchodové za-
bezpečení zvýší asi o 52 mil. Kčs (z toho (připadá
na ČSR 31 mil. Kčs a na SSR 21 mil. Kčs).
V průběhu páté pětiletky se úprava (zvýšení
nákladů) projeví takto (v mil. Kčs):
|
1971 |
1972 |
1973 |
1974 |
1975 |
|
|
ČSSR |
52 |
207 |
199 |
191 |
183 |
|
ČSR |
31 |
123 |
118 |
113 |
108 |
|
SSR |
21 |
84 |
81 |
78 |
75. |
V roce 1972 budou činil celkové náklady na
úpravu důchodů (včetně ozbrojených složek)-
|
1. úprava důchodů |
699 mil. Kčs |
|
2. úprava důchodů, které jsou |
207 mil. Kčs |
|
celkem |
906 mil. Kčs. |
Pokud zvýšení nákladů na důchodové zabezpe-
čení v roce 1971 nebude možno uhradit v rámci
schválených státních rozpočtů republik na rok
1971, bude třeba k úhradě zvýšených nákladů po
užít přebytku státního rozpočtu federace na rok
1971.
II. Zvláštní část
K čl. I
K odst. 1:
Článek I obsahuje ustanovení o zvýšení důcho-
dů tzv. starodůchodců a v odstavci 1 vymezuje pro
tyto účely okruh příjemců důchodů, které se zvy-
šují. Starobními, invalidními a vdovskými důchody
jsou všechny důchody takto označené ke dni po-
čátku účinnosti zákona, tedy i důchody, které
v době svého vzniku byly označeny jinak (napr.
odpočivné nebo zaopatřovací platy, důchody odpo-
čivné a zaopatřovací, úrazově důchody a zaopatřo-
vací požitky přiznané podle zákona č. 164/1948 Sb.,
jestliže ztráta výdělečné schopnosti činila aspoň
65 %], avšak podle pozdějších předpisů o sociál-
ním zabezpečení se posuzují jako starobní, invalidní
nebo vdovské důchody z důchodového zabezpečení.
K jiným důchodům poskytovaným z důchodového
zabezpečení (částečný invalidní, sirotčí a sociální
důchod, důchod manželky, důchod rodičů B osobní
důchod) zvýšení podle čl. I nenáleží.
K odst. 2:
Jednotnost částek zvýšení důchodů je odůvod-
něna ve všeobecné části této zprávy.
Zvýšení náleží jen k vdovským důchodům, na
něž vznikl nárok nejpozději 30. září 1971. K vdov-
ským důchodům později napadlým zvýšení nená-
leží, protože se vyměřují ze starobního (invalid-
ního) důchodu již zvýšeného (viz též vysvětlivky
k odstavci 4).
Odstupňování částek zvýšení podle toho, za jak
obtížných pracovních podmínek bylo vykonáváno
zaměstnání, zejména práce škodlivé zdraví nebo
zvlášť nebezpečné, odpovídá dnešnímu stavu, po
dle něhož tyto okolnosti jsou rozhodné pro zara-
žení zaměstnání do pracovních kategorií (kategorií
funkcí), jež se projevuje při výpočtu výše důcho-
du. Proto se navrhuje, aby výhodnější zvýšení bylo
poskytnuto k důchodům horníků, tj. k důchodům,
na něž vznikl nárok podle dřívějších předpisů
o hornickém penzijním pojištění (zákon č. 44/
1947 Sb. ) nebo podle předpisů o důchodovém po-
jištění horníků (§ 139 zákona č. 99/1948 Sb., o ná-
rodním pojištění), a k důchodům, jejichž poživatel
vykonával nejméně 20 roků jiné práce (není pod-
mínkou, aby šlo o dobu pojištění) nebo službu
v ozbrojených silách, které by podle předpisů dnes
platných odůvodňovaly zařazení zaměstnání (služ-
by), v němž tyto práce
(funkce) byly konány, do
zvýhodněné I. nebo II. pracovní kategorie. Potřeb-
nou dobu 20 roků výkonu tatových prací může na-
hradit vznik invalidity následkem pracovního úrazu
utrpěného v přímé souvislosti s jejich výkonem
nebo následkem nemoci z povolání, která se klade
na roveň pracovnímu úrazu. Provádění tohoto usta-
novení si vyžádá zpravidla zvláštní šetření; počítá
se s tím, že potřebná šetření zajistí orgány sociál-
ního zabezpečení na národních výborech ve spolu
práci se závody.
13
K odst. 3:
Starobní a invalidní důchody pracovníků, kteří
po vzniku nároku na důchod byli dále zaměstnáni
aspoň po dobu dvou roků, mohly být nové vymě-
řeny podle § 18 zákona č. 55/1956 Sb., popřípadě
podle § 119 zákona č. 101/1964 Sb., a to z nových
výdělků. Takovým novým vyměřením se sice poži-
vatel starobního důchodu dostal na úroveň poži-
vatelů důchodů nově přiznávaných, avšak nové
vyměření vedlo mnohdy jen k nevýznamnému zvý-
šení důchodu. Nebylo by proto vhodné vylučovat
poživatele takto nově vyměřených důchodů ze
zvýšení důchodů podle čl. I; zvýšení důchodu zís-
kané již dříve novým vyměřením se započte do
zvýšení, které by náleželo podle tohoto článku
k důchodu před jeho novým vyměřením.
Obdobná zásada platí i pro důchody účastníků
odboje, které byly nově upraveny podle čl. IV
v souvislosti s ustanovením čl. II č. 16 a čl. III
č. 12 zákona č. 161/1968 Sb. zejména v tom směru,
že pro ně byly významně zvýšeny nejnižší výměry
důchodů. Tyto výměry většinou převyšují částky,
které by náležely starodůchodcům po zvýšení dů-
chodu podle čl. I navrhovaného zákona. Nelze
však vyloučit případy, že důchod účastníka, uve-
dený v čl. I odst. 1, popřípadě vdovský důchod
z něho vypočtený, by ani po úpravě na zákonné
minimum nedosáhl částky, kterou by činil původní
důchod se zvýšením podle tohoto článku; proto se
účastníkům odboje přiznává nárok na zvýšení dů-
chodu o rozdíl mezi těmito částkami.
K odst. 4:
Souběh důchodů, u nichž by jinak byly splněny
podmínky pro zvýšení, může nastat jen u poživa-
telky vdovského důchodu s vlastním důchodem
starobním nebo invalidním. Vdovský důchod může
být přitom vyšší nebo k němu může náležet vyšší
zvýšení než k starobnímu (invalidnímu) důchodu
vzhledem k odstupňování zvýšení (odstavec 2).
Proto se stanoví, že se zvyšuje jen důchod, (k ně-
muž náleží výhodnější zvýšení. Při souběhu důcho-
dů se však podle platných předpisů vyplácí pitně
jen vyšší důchod a z nižšího polovina; proto je
třeba zajistit, aby se takto nesnižovala částka vý-
hodnějšího zvýšení náležejícího popřípadě k niž-
šímu důchodu. Teto zásada se důsledně rozšiřuje
i na případy, ve kterých dojde později k souběhu
zvýšeného důchodu s důchodem vyměřovaným ze
zvýšeného důchodu.
K odst. 5:
Ustanovení, že se zvláštní přídavek poskyto-
vaný podle čl. I zákona č. 161/1968 Sb. zahrnuje
do základu pro zvýšení důchodu a že se při zvý-
šení důchodu znovu neupravuje (odstavec 7), je
odůvodněno tím, že přiznání zvláštního přídavku
sledovalo v podstatě týž cíl jako zvýšení důchodu
starodůchodcům, pokud jde o přizpůsobení výše
důchodu růstu životních nákladů.
Do základu pro zvýšení důchodu se započítá-
vají také všechna zvýšení, jež byla poskytnuta
v jednotlivých akcích prováděných k zvyšování ně
kterých nízkých důchodů v letech 1959-1968 na
podkladě usnesení vlády vydaných podle zákon-
ných zmocnění, popřípadě která byla přiznána po-
dle zákonných ustanovení o odstraňování tvrdostí.
Byl-li starobní, invalidní nebo vdovský důchod
již dříve upraven podle zákona č. 161/1968 Sb., po-
případě podle zákona č. 71/1970 Sb., na nejnižší
výměru stanovenou pro důchody, které jsou jedi-
ným zdrojem příjmu (jediným nebo hlavním zdro-
jem výživy) důchodce a rodinných příslušníků
odkázaných na jeho důchod, je nutno pro účely
zvýšení podle čl. I vycházet z výše důchodu takto
upravené. Další trvání uvedené úpravy se ovšem
řídí obecnými předpisy pro ni platnými (srov. od-
stavec 8).
K odst. 7:
Zvláštní přídavek se započítává do základu
pro zvýšení důchodu podle čl. I navrhovaného zá-
kona i do nejvyšší výměry důchodů stanovené
v předpisech o sociálním zabezpečení pevnými část-
kami (po snížení o zvláštní daň z důchodu). Proto
není důvodu, aby zvláštní přídavek znovu upra-
voval při tomto zvýšení důchodu. Při jiných pozděj-
ších změnách vyplácené dávky se bude
postupovat
podle obecných ustanovení o zvláštním přídavku
obsažených v čl. I zákona č. 161/1968 Sb. Dávky
pozůstalých budou vyměřovány ze zvýšeného dů-
chodu (s výjimkou uvedenou v odstavci 4) po ode-
čtení zvláštního přídavku k němu náležejícího a
výše tohoto přídavku se určí znovu. Obdobně se
bude postupovat, nastane-li souběh zvýšeného dů-
chodu s jiným důchodem, k němuž nenáleží zvý-
šení podle čl. I.
K odst. 8:
Jak již bylo uvedeno ve vysvětlivkách k od-
stavci 5, zvyšují se podle čl. I navrhovaného záko-
na i důchody, které již byly upraveny na nejnižší
výměru stanovenou v čl. 2, 3 a 4 zákona č. 71/
1970 Sb. pro důchody, které jsou jediným zdrojem
příjmu důchodce, popřípadě stanovenou v čl. II a
III zákona č. 161/1968 Sb. pro důchody, které jsou
jediným nebo hlavním zdrojem výživy důchodce.
Toto zvýšení se jinak nedotýká zvláštních podmí-
nek stanovených pro uvedenou úpravu. Proto další
trvání takové úpravy se řídí obecnými ustanove-
ními pro ni platnými.
14
K odst. 9:
Tímto ustanovením, podle něhož zvýšení dů-
chodu neleží počínajíc splátkou důchodu splatnou
v říjnu 1971, se nemění platná obecná úprava pro-
mlčení nároku na jednotlivé splátky dávek důcho-
dového zabezpečení.
K čl. II až IV:
Ustanovení těchto článků je přímou novelizací
platných předpisů o nejnižší výměre důchodů, kte-
ré jsou jediným zdrojem přijmu důchodce a rodin-
ných příslušníků odkázaných na jeho důchod. Tyto
změny vytvářejí právní podklad pro zvýšení všech
důchodů, jež zákony o sociálním zabezpečení a
o sociálním zabezpečení družstevních rolníků do-
volují zvýšit při splnění stanovených podmínek
(tj. pro zvýšení starobních, invalidních, vdovských,
sirotčích, sociálních důchodů a důchodů rodičů).
Pokud jde o starobní, invalidní a vdovské dů-
chody, na něž se vztahuje čl. I, bude zpravidla
úprava podle tohoto článku, na niž je právní ná-
rok, výhodnější než úprava podle čl. II a III; nelze
však vyloučit, že by výjimečně ani po úpravě po-
dle čl. I nebylo dosaženo nejnižší výměry uvedené
v čl. II a III. V takových případech bude při spl-
nění ostatních zákonných podmínek možno přiznat
i zvýšení až do částek nově stanovených těmito
články.
Příslušnost Federálního shromáždění k vydání
navrhovaného zákona je odůvodněna tím, že zvý-
šení dávek důchodového zabezpečení vyžaduje jed-
notnou úpravu, která má povahu jednotných zásad
důchodového zabezpečení. Stanovení takových zá-
sad náleží podle čl. 22 ústavního zákona č. 143/
1968 Sb., o Československé federaci, do působnosti
Československé socialistické republiky.
V Praze dne 1. září 1971
Předseda vlády ČSSR:
Dr. Štrougal v. r.
Ministr práce a sociálních věcí ČSSR:
Štanceľ v. r.