10

Jedním z opatření, jimiž se sleduje vytváření
lepších podmínek v prvním období po narození dí-
těte a tím i ovlivnění dalšího populačního vývoje,
je rozšíření nároku na mateřský příspěvek, i když
nelze dosud poskytovat mateřský příspěvek všem
ženám už od prvního dítěte, je možno podle dosa-
vadních zkušeností důvodně očekávat, že navrho-
vané opatření se příznivě projeví v populačním vý-
voji. To sleduje i současně připravované nařízení
vlády Československé socialistické republiky o zvý-
šení podpory při narození dítěte z částky 1000 Kčs
na částku 2000 Kčs na každé narozené dítě.

Navrhovaná úprava

Návrh zákona rozšiřuje proti dosavadní úpra-
vě okruh žen, kterým náleží mateřský příspěvek,
pečují-li aspoň o dvě dětí, z nichž jedno je mladší
dvou let. Do okruhu žen, jimž se bude poskytovat
mateřský příspěvek, spadají podle předloženého
návrhu jak ekonomicky činné ženy, tak i ženy,
které před porodem nebo počátkem péče o dítě
nebyly zaměstnány (pracovně činné). Jde převážně
o ženy, které nemohou být pracovně činné proto,
že pečují o malé děti, nebo ženy, u kterých vstupu
do zaměstnání brání jejich nepříznivý zdravotní
stav, anebo ženy, které nemohou být zaměstnány
pro nedostatek vhodných pracovních příležitostí
pro ženy. Podle předloženého návrhu získají nárok
na mateřský příspěvek také ženy, které jsou sice
pracovně činné, ale jejich činnost je jen malého
rozsahu a nezakládá dosud nárok na mateřský pří-
spěvek.

Rozšiřuje se i okruh žen, kterým se poskytuje
mateřský příspěvek již na první dítě. Dosud tento
příspěvek náležel, jen šlo-li o osamělou ženu nebo
ženu, která převzala cizí dítě do své trvalé péče.
Podle navrhované úpravy se bude poskytovat ma-
teřský příspěvek při péči o jedno dítě také tehdy,
jde-li o dítě invalidní, které vyžaduje zvláštní péče.
U žen, které pečují jen o jedno dítě, se však bude
nadále vyžadovat, aby šlo o ženy ekonomicky čin-
né, tj. aby ke dni porodu dítěte, popřípadě ke dni
převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující mateř-
skou péči, byla žena z důvodu zaměstnání (pra-
covní činnosti) účastná nemocenského pojištění,
popřípadě jiného druhu zabezpečení v nemoci a
mateřství. U těchto žen totiž nejsou zvláštní dů-
vody, které by jim bránily před porodem dítěte
v pracovní činnosti. Žena bude mít nárok na ma-
teřský příspěvek vždy, když splní podmínky pro
nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo by-
la-li zaměstnána nebo pracovně činná v posledním
roce před porodem aspoň po dobu 90 dní.

Stejně jako dosud bude náležet mateřský pří-
spěvek, jen nepobírá-li žena mzdu, plat, jiný příjem

z výdělečné činnosti, peněžité dávky nemocenské-
ho pojištění nebo jiné dávky nebo příspěvky. I na-
dále se okruh oprávněných žen omezuje jen na
ženy, které žijí s dětmi na území ČSSR; nedotčena
zůstává rovněž podmínka, že děti mají českoslo-
venskou státní příslušnost.

Vzhledem k tomu, že dochází k podstatnému
rozšíření okruhu žen, jimž se bude poskytovat ma-
teřský příspěvek, je nutné přímo v zákoně stanovit
další podmínky pro nárok na tuto dávku. Opatření
sledující rozšíření populace musí současně zajišťo-
vat i její kvalitu. Stát věnuje značné prostředky
na zdravotní péči o ženy a těhotně matky a péče
o narozené děti a jejich další zdravý vývoj má
mimořádně vysokou úroveň. Návrh zákona proto
výslovně stanoví jako podmínku nároku na ma-
teřský příspěvek péči o tělesné a duševní zdraví
a výchovu všech dětí a povinnost ženy v době tě-
hotenství se podrobovat pravidelné péči o těhotné
ženy ve zdravotnických zařízeních. Návrh zákona
také umožňuje nepřiznat mateřský příspěvek, po-
případě ho odejmout, jestliže žena nevede řádný
život pracujícího člověka a ohrožuje tím vývoj
a výchovu dětí.

Potřebu zpřísnění podmínek si vyžadují i ne-
gativní zkušenosti z některých průzkumů. Např.
podle výběrového šetření, které bylo prováděno
v Praze, se v roce 1970 narodilo 586 dětí mimo
manželství. Více než 16 % matek, které porodily
děti mimo manželství, nebylo před porodem za-
městnáno a spolu s cikánskými rodičkami stoupl
tento podíl na 22 %. Ve srovnání s kontrolova-
nou skupinou vdaných rodiček se u mimomanžel-
ských matek častěji zjistil alkoholismus, prostituce,
promiskuita i trestná činnost. Sociálně ekonomické
poměry byly u mimomanželských matek obecně
horší, návštěvnost prenatální poradny nižší a rov-
něž názor zdravotních pracovnic na kvalitu budoucí
péče o dítě vyzněl v neprospěch těchto žen. Uve-
dené skutečnosti však naprosto nelze u skupiny
žen, rodících mimo manželství, zobecňovat, neboť
většina těchto žen nejen chce, ale je též schopna
se o dítě řádně starat. Proto je naopak třeba
v těchto případech poskytnout výraznější hmot-
nou a morální pomoc společností. Zmíněné pro-
blémy se ostatně vyskytují i při péči o děti v úplné
rodině.

Výše příspěvku zůstává nezměněna a činí
Kčs 500 měsíčně; při péči o dvě děti ve věku do
dvou let věku dítěte činí výše mateřského pří-
spěvku Kčs 800 měsíčně, a jde-li o tři nebo více
dětí do dvou let věku, 1200 Kčs měsíčně.

Významná změna, kterou navrhovaná úprava
přináší, spočívá v prodloužení doby, po kterou se
poskytuje mateřský příspěvek. Podle dosavadní
úpravy se mateřský příspěvek poskytoval nejdéle
do jednoho roku věku dítěte. Podle předloženého

11

návrhu se tato doba prodlužuje do dvou let věku
dítěte. Toto prodloužení doby poskytování mateř-
ského příspěvku si nevyžádá změnu pracovněpráv-
ních předpisů, protože od 1. ledna 1970 se posky-
tuje ženám další mateřská dovolená až do dvou
let věku dítěte. Naopak lze předpokládat, že dojde
ve větším rozsahu k žádoucímu využívání možnosti
čerpat další mateřskou dovolenou po dobu dvou
let.

Dosud se vycházelo z úvahy, že relativně krát-
ká mateřská dovolená stačí pro uspokojení základ-
ních fyziologických a psychologických potřeb ko-
jence, zatímco další vývoj dítěte měl být zabez-
pečován v jeslích a později v mateřské škole.
Význam prvních několika let péče o dítě v rodině
byl podceněn a předčasný návrat žen do zaměst-
nání snížil úroveň péče o dítě a někdy i poškodil
jeho zdravotní stav. Také kapacita jeslí a jejich
rozmístění nevyhovují vždy potřebám a Jejich pro-
voz je značně nákladný.

Pokud jde o orgány příslušné k rozhodování
o mateřském příspěvku, přejímá se dosavadní
úprava, která se osvědčila. U žen zaměstnaných
(pracovně činných) budou rozhodovat orgány,
které jinak rozhodují o dávkách v mateřství.
U pracovnic v pracovním nebo obdobném poměru
budou o mateřském příspěvku rozhodovat orgány
Revolučního odborového hnutí a závod, v němž
jsou zaměstnány, u členek výrobních družstev pří-
slušný orgán výrobních družstev, u družstevních
rolnic jednotná zemědělská družstva, a půjde-li
o vojákyně v činné službě a příslušnice ozbroje-
ných bezpečnostních sborů a Sborů nápravné vý-
chovy, orgány příslušné pro provádění jejich ne-
mocenské péče; v ostatních případech budou roz-
hodovat okresní národní výbory.

Náklady na navrhovanou úpravu

Podle přibližných propočtů se odhaduje, že
z celkového očekávaného počtu 235 tisíc živě na-
rozených dětí v ČSSR v roce 1972 bude 124 tisíce
dětí, zakládajících nárok na mateřský příspěvek
(prvé děti, u nichž výjimečně vzniká nárok na ma-
teřský příspěvek, druhé 'a další děti). Rozložení
podle republik a podle ekonomické aktivity žen
vyplývá z tohoto přehledu (v tisících):

Předpokládá se, že mateřský příspěvek ve dru-
hém roce věku dítěte využije 60-65 % zaměstna-
ných žen, což představuje zhruba 56 tisíc žen a asi
34 tisíce žen, které nejsou ekonomicky činné.
Celkem využije rozšíření mateřského příspěvku
v celé ČSSR zhruba 90 tisíc žen.

Rámcově lze odhadnout, že v ročním průměru
by se snížil počet pracovních sil zhruba o 34 ti-
síce osob, vezme-li se v úvahu, že už nyní část
zaměstnaných žen využívala další mateřské dovo-
lené ve druhém roce věku dítěte.

V bilanci pracovních sil na období páté pěti-
letky se počítá s rezervou, která tento úbytek plně
kryje. Nutno vzít také v úvahu, že úbytek žen
v pracovním procesu je možno nahradit asi ze 30
až 40% zvýšením produktivity práce a úspornými
opatřeními na podnicích a organizacích.

V roce 1971 bude zvýšení nákladů na mateř-
ský příspěvek činit asi 124 mil. Kčs (v ČSR 70 mil.
Kčs a v SSR 54 mil. Kčs).

V průběhu páté pětiletky se úprava (zvýšení
nákladů) projeví takto (v mil. Kčs):

Pokud zvýšení nákladů vyplývajících z navrho-
vaného zákona pro rok 1971 nebude možno uhra-
dit v rámci schválených státních rozpočtů repub-
lik na rok 1971, bude třeba k úhradě zvýšených
nákladů použít přebytku státního rozpočtu fede-
race na rok 1971.

II. Zvláštní část
K § 2 odst. 1 písm. a)

Celodenní a řádnou péči je třeba rozumět bez-
prostřední péči, odpovídající věku a zdravotnímu
stavu dítěte, zajišťující jeho zdravý vývoj a vyko-
návanou matkou, jde-li o vlastní dítě, popřípadě
ženců, která převzala cizí dítě do své trvalé péče
nahrazující mateřskou péči. Přitom podmínku ce-
lodenní péče je třeba vykládat v souvislosti s dal-
šími úkoly ženy v rodině, s nutností péče o její
vlastní zdravotní stav, kulturní vyžití apod.; pod-
mínka celodenní péče je v těchto případech i při
krátkodobé nepřítomnosti matky splněna, je-li
o dítě jinak postaráno. Podmínkou řádné péče je
třeba vykládat v souvislosti s povinnostmi rodičů
při výchově dětí, uloženými právními předpisy, ze-
jména zákonem o rodině.

12

K § 2 odst. 3 písm. b)

Podle tohoto ustanovení vznikne nárok na ma-
teřský příspěvek i ženám, které jsou sice účastný
pojištění (zabezpečení), ale podle předpisů pro
ně platných jim nevzniká nárok na peněžitou
pomoc v mateřství. Jde o ženy účastné důchodo-
vého pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a
jiných osob samostatně hospodařících, o ženy
účastné důchodového zabezpečení občanů poskytu-
jících služby a opravy na základě povolení národ-
ního výboru a o vysokoškolské studentky, které
jsou sice účastný nemocenského pojištění, ale
u nichž je vznik nároku na peněžitou pomoc v ma-
teřství vázán podmínkou pobírání stipendia z dů-
vodů sociální potřebnosti. Toto ustanovení zabez-
pečuje nárok na mateřský příspěvek i ženám, které
nesplňují podmínky pro přiznání peněžité pomoci
v mateřství zejména proto, že nezískaly 270 dnů
pojištění (zabezpečení), splňují však mírnější pod-
mínky tohoto ustanovení, protože byly v posledním
roce před porodem zaměstnány (účastný pojištění,
zabezpečení) aspoň 90 dnů.

K § 2 odst. 4

Podle vyhlášky č. 102/1957 Ú. l. jsou žačky a
studentky škol poskytujících střední a vyšší vzdě-
lání nemocensky pojištěny, jen jestliže byly bez-
prostředně před přijetím do školy již pojištěny po
dobu 6 měsíců. Vzhledem k tomu, že pro nárok na
mateřský příspěvek podle tohoto ustanovení je
třeba získat 90 dnů pojištění (zabezpečení) a doba
účasti na pojištění (zabezpečení) musí trvat ke
dni porodu (převzetí dítěte), je třeba stanovit, že
doba studia na školách poskytujících střední a
vyšší vzdělání se hodnotí jako zaměstnání a tím
jako doba účasti na pojištění (zabezpečení).

K § 3 odst. 1

Pokud má žena více dětí, je třeba podmínku
řádné péče splnit u všech dětí ve věku do skon-
čení povinné školní docházky. K dětem, které byly
svěřeny rozhodnutím příslušných orgánů do vý-
chovy druhého rodiče nebo jiného občana, se ne-
bude při zkoumání této podmínky přihlížet. Půjde
zejména o případy, kdy žena po rozvodu, při kte-
rém bylo dítě z tohoto manželství svěřeno do vý-

chovy manžela, založí novou rodinu. Jestliže ně-
které z dětí ženy bylo umístěno v dětském domově
proto, že žena zanedbávala péči o toto dítě, ma-
teřský příspěvek nenáleží.

Ustanovením, že mateřský příspěvek náleží,
jen jestliže žena během těhotenství se pravidelně
podrobuje prenatální péči o těhotné ženy, se sle-
duje zabezpečit zdravý vývoj dítěte. Poradny pro
těhotné ženy jsou vybudovány na celém území
ČSSR, takže každá žena má možnost tato zařízení
navštěvovat. S tímto ustanovením souvisí i ustano-
vení § 13, podle něhož zdravotnická zařízení podá-
vají orgánům příslušným k rozhodování o nároku
na mateřský příspěvek potřebná hlášení.

K § 4 odst. 3

Toto výjimečné ustanovení umožňuje poskyto-
vat mateřský příspěvek osamělé matce i po dobu
- ale jen po tuto dobu - kdy dítě nemohlo být
umístěno v jeslích, např. proto, že v místě bydliště
nejsou jesle, že dítě nesnáší pobyt v jeslích, pro
infekční chorobu dítěte, pro karanténu nebo z ji-
ných vážných důvodů a matka musela si pro péči
o dítě sjednat na svůj náklad pomoc jiné osoby,
pokud nejde o rodiče nebo prarodiče otce nebo
matky dítěte.

K § 15 odst. 2

Podmínka podrobit se v době těhotenství pra-
videlné péči o těhotné ženy ve zdravotnických za-
řízeních (§ 3 odst. 1) se stanoví nově a bude třeba
určité doby, aby se všechny ženy seznámily s po-
vinností, která se jim v tomto smyslu navrhova-
ným zákonem ukládá. Proto se nebude vyžadovat
splnění této podmínky v případech, jestliže se dítě
narodí před 1. dubnem 1972.

Příslušnost Federálního shromáždění k vydání
navrhovaného zákona je odůvodněna tím, že další
rozšíření mateřského příspěvku vyžaduje se zřete-
lem na jeho vliv v oblasti sociální a populační po-
litiky, v oblasti pracovněprávní i v oblasti hospo-
daření s pracovními silami jednotnou úpravu, která
má povahu jednotných zásad sociální politiky. Sta-
novení takových zásad náleží podle čl. 22 ústav-
ního zákona č. 143/1968 Sb., o československé fe-
deraci, do příslušnosti Československé socialistické
republiky.

V Praze dne 1. září 1971

Předseda vlády ČSSR:
Dr. Štrougal v. r.

Ministr práce a sociálních věcí ČSSR:
Štanceľ v. r.

StT l - 36228-71