Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1971
I. v. o.
80
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1971
o mateřském příspěvku
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Účel zákona
V zájmu zlepšení populačního vývoje se po-
skytuje ženám, jestliže se věnují péči o děti a ne-
mají v této době příjem z pracovní činnosti, ma-
teřský příspěvek podle dalších ustanovení tohoto
zákona.
Podmínky nároku
§ 2
(1) Na mateřský příspěvek má nárok žena,
jestliže
a) celodenně a řádně pečuje o dítě do dvou let
věku a
b) vedle toho řádně pečuje o další dítě nebo děti
ve věku do skončení povinné školní docházky,
a jde-li o dítě invalidní, které vyžaduje stálé
péče, do 26 let věku.
(2) Ženě, která celodenně a řádně pečuje jen
o dítě do dvou let věku, mateřský příspěvek ná-
leží,
a) jde-li o ženu neprovdanou, ovdovělou, rozvede-
nou nebo z jiných vážných důvodů osamělou,
která nežije s druhem, nebo
2
b) jde-li o dítě, které je invalidní a vyžaduje
stálé péče, nebo
c) jde-li o dítě, které žena převzala do trvalé
péče nahrazující mateřskou péči.
(3) Mateřský příspěvek podle odstavce 2 ná-
leží, jen jestliže žena
a) splnila podmínky pro přiznání peněžité po-
moci v mateřství, *) nebo
b) byla ke dni porodu dítěte (převzetí dítěte do
péče nahrazující mateřskou péči) zaměstnána
(pracovně činná) v rozsahu zakládajícím účast
na nemocenském pojištění pracovníků (nemo-
cenském pojištění členů výrobních družstev,
sociálním zabezpečení družstevních rolníků,
důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících
rolníků a jiných osob samostatně hospodaří-
cích, nemocenské péči v ozbrojených silách
a důchodovém zabezpečení občanů poskytují-
cích služby a opravy na základě povolení ná-
rodního výboru) a v období jednoho roku před
porodem (převzetím dítěte do péče nahrazu-
jící mateřskou péči) byla účastná tohoto po-
jištění aspoň 90 dnů.
(4) Jde-li o žákyně a studentky v denním studiu
na školách poskytujících střední nebo vyšší vzdě-
lání nebo o žákyně vojenských škol, hodnotí se
studium jako zaměstnání [odstavec 3 písm. b)].
(5) Dítětem se pro účely tohoto zákona ro-
zumí vlastní dítě ženy nebo dítě, které žena pře-
vzala do trvalé péče nahrazující mateřskou péči.
Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující ma-
teřskou péči se považuje dítě, jež bylo převzato do
této péče na základě rozhodnutí příslušného orgá-
nu, nebo dítě, jehož matka zemřela, anebo dítě
manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy roz-
hodnutím soudu.
(6) Mateřský příspěvek náleží, jen jestliže děti
uvedené v předchozích odstavcích mají státní ob-
čanství Československé socialistické republiky a
žijí na jejím území.
§ 3
(1) Mateřský příspěvek náleží, jen jestliže
žena řádně pečuje o tělesně a duševní zdraví a
výchovu všech dětí a v době těhotenství se podro-
bovala pravidelné péči o těhotné ženy ve zdravot-
nických zařízeních.
*) Zákon č. 88/1268 Sb, o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z ne-
mocenského pojištění
Zákon č. 103/1964 Sb, o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění zákonů č 141/1965 Sb, č 116/
1967 Sb, č 89/1968 Sb, č. 161/1963 Sb. a č. 71/1970 Sb.
Vyhláška č. 21/1965 Sb., o důchodovém zabezpečení, nemocenském pojištění a preventivní a léčebné péči ně-
kterých občanů činných při poskytování služeb.
Předpisy zakládající u některých skupin pracujících účast na nemocenském pojištění pracovníků, zejména
zákon č. 36/1964 Sb, o organizaci soudů a o volbách soudců, ve znění uveřejněném pod č 19/1970 Sb.
a
zákon č. 57/1933 Sb, o advokacii
3
(2) Mateřský příspěvek se nepřizná nebo ode-
jme, jestliže způsob života ženy je v rozporu se
zásadami života občana socialistické společnosti
a ohrožuje tím vývoj a výchovu dítěte nebo dětí.
§ 4
(1) Mateřský příspěvek se poskytuje, jen jest-
liže žena v době péče o dítě do dvou let věku
nemá nárok na mzdu
(plat, pracovní odměnu, jiný
příjem z výdělečné činnosti) ani nepobírá peněžité
dávky nemocenského pojištění (zabezpečení v ne-
moci, zabezpečení matky a dítěte, nemocenské
péče v ozbrojených silách) nahrazující mzdu ani
příspěvek před nástupem nového zaměstnání, *)
příspěvek před umístěním do zaměstnání**) nebo
příspěvek po dobu přípravy pro povolání. ***)
(2) Jestliže však žena pobírá nemocenské, pe-
něžitou pomoc v mateřství nebo příspěvek před
nástupem nového zaměstnání, příspěvek před umís-
těním nebo příspěvek po dobu přípravy pro povo-
lání částkou, která je nižší, než by činil mateřský
příspěvek, a žena jinak splňuje ostatní podmínky
nároku na mateřský příspěvek, poskytuje se jí ma-
teřský příspěvek ve výši rozdílu mezi tímto přís-
pěvkem a uvedenou dávkou, popřípadě příspěvkem
před nástupem nového zaměstnání, příspěvkem
před umístěním do zaměstnání nebo příspěvkem
po dobu přípravy pro povolání.
(3) Jde-li o ženu neprovdanou, ovdovělou, roz-
vedenou nebo z jiných vážných důvodů osamělou,
která nežije s druhem, náleží mateřský příspěvek,
i když je žena výdělečně činná, jestliže dítě mlad-
ší dvou let nemohlo být z vážných důvodů umís-
těno v jeslích a žena mu po dobu výkonu zaměst-
nání (pracovní činnosti) jinak zajistila na svůj
náklad potřebnou péči jinou osobou, než jsou ro-
diče nebo prarodiče otce nebo matky dítěte.
§ 5
Doba poskytování mateřského
příspěvku
(1) Mateřský příspěvek se poskytuje nejdéle
do dne, kdy dítě dosáhlo dvou let věku, i když
po porodu tohoto dítěte další dítě
(§ 2 odst. 1
písm. b) zemřelo, ukončilo povinnou školní do-
cházku, anebo invalidní dítě dosáhlo věku 26 let,
přestalo být invalidní nebo odpadla potřeba stálé
péče o ně.
*) Vyhláška č. 74/1970 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umísťování a hmotné
zabezpečení pracovníků v sou-
vislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření.
**) § 72 zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, a § 94 vyhlášky
č. 102/1964 Sb, kterou se provádí
zákon o sociálním zabezpečení.
***) § 72 zákona č. 101/1964 Sb., § 95 vyhlášky č. 102/1964 Sb., § 108 zákona č. 103/1964 Sb., o sociálním za-
beapečení družstevních rolníků, a § 78 vyhlášky č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním za-
bezpečení družstevních rolníků.
(2) Je-li dítě mladší dvou let nebo žena ze
zdravotních důvodů v ústavním ošetřování po dobu
delší než tři měsíce, mateřský příspěvek se po-
čínajíc čtvrtým měsícem neposkytuje. Příslušný
orgán (§11) může však ze závažných důvodů roz-
hodnout, že se mateřský příspěvek bude poskyto-
vat
i nadále.
§ 6
Výše mateřského příspěvku
1
|
(1) Mateřský příspěvek činí, pečuje - li žena |
|
|
o jedno dítě do dvou let věku |
500 Kčs, |
|
o dvě děti do dvou let věku |
800 Kčs, |
|
o tři a více dětí do dvou let věku |
1200 Kčs |
|
(2) Náleží - li mateřský příspěvek jen po část |
|
|
o jedno dítě do dvou let věku |
16 Kčs, |
|
o dvě děti do dvou let věku |
26 Kčs, |
|
o tři a více dětí do dvou let věku |
40 Kčs |
|
(3) Mateřský příspěvek se poskytuje měsíčně |
|
§ 7
Změna a vrácení mateřského
příspěvku
(1) Změní - li se nebo odpadnou - li skutečnosti
rozhodné pro nárok na mateřský příspěvek nebo
jeho výší, nebo jestliže mateřský příspěvek byl při-
znán na podkladě omylu, mateřský příspěvek se
odejme nebo sníží anebo jeho výplatu zastaví
dnem, kdy nastal některý z uvedených důvodů pro
tato opatření; byl-li však mateřský příspěvek již
vyplacen, provede se odnětí, snížení nebo zasta-
vení výplaty příspěvku ode dne následujícího po
posledním dnu, za nějž byl příspěvek již vyplacen.
Zvýšení mateřského příspěvku se provede ode dne,
od něhož náleží, pokud nárok na mateřský příspě-
vek za jednotlivý kalendářní měsíc není promlčen.
(2) jestliže žena zavinila, že mateřský příspě-
vek byl vyplácen neprávem nebo v nesprávné výši,
je povinna tento příspěvek vrátit; to platí zejména,
jestliže příspěvek vylákala, zamlčela některou roz-
hodnou skutečnost nebo nesplnila jinou závažnou
povinnost uloženou tímto zákonem. O povinnosti
vrátit přeplatek rozhoduje orgán, který je přísluš-
ný rozhodovat o přiznání nebo odnětí mateřského
příspěvku (§ 11). Částky neprávem přijaté, pokud
je žena povinna je vrátit na základě vykonatel-
ného rozhodnutí, mohou být sráženy též z běžně
vypláceného nebo později přiznaného mateřského
příspěvku anebo ze mzdy nebo jiného pracovního
příjmu; přitom platí obdobně předpisy o částkách,
5
které nelze zabavit při výkonu soudních rozhod-
nutí srážkou ze mzdy. *)
(3) Vrácení částek vyplacených neprávem nebo
v nesprávné výši může být požadováno nejdéle do
jednoho roku ode dne, kdy příslušný orgán zjistil,
že mateřský příspěvek byl vyplácen neprávem nebo
v nesprávné výši, nejdéle však do tří let od jeho
výplaty.
§ 8
Promlčení nároku na mateřský
příspěvek
Nárok na mateřský příspěvek za kalendářní
měsíc se promlčuje uplynutím jednoho roku od
posledního dne v měsíci, za který příspěvek ná-
ležel.
§ 9
Úhrada
Výdaje vzniklé poskytováním mateřského pří-
spěvku hradí stát.
Organizace a řízení
§ 10
Uplatnění nároku
(1) Nárok na mateřský příspěvek uplatňují
a) pracovnice v pracovním poměru a ženy, které
jsou účastný nemocenského pojištění jako pra-
covnice, u organizace, provádějící jejich ne-
mocenské pojištění,
b) členky výrobních družstev u družstva, v němž
jsou pracovně činné,
c) družstevní rolnice u jednotného zemědělského
družstva, v němž jsou pracovně činné,
d) vojákyně v činné službě, příslušnice ozbroje-
ných bezpečnostních sborů a příslušnice Sborů
nápravné výchovy u orgánů, které provádějí
jejich nemocenskou péči,
e) ostatní ženy u okresního národního výboru
příslušného podle jejich trvalého pobytu.
(2) Má-li žena dvě nebo několik zaměstnání
(pracovních činností], uplatní nárok na mateřský
příspěvek u organizace, v níž dosahovala nejvyš-
šího výdělku.
§ 11
Orgány rozhodující o mateřském
příspěvku
(1) O mateřském příspěvku rozhoduje orgán
příslušný k provádění nemocenského pojištění,
jehož je žena účastná (zabezpečení v nemoci, ne-
mocenské péče v ozbrojených silách); pro rozho-
dování o mateřském příspěvku, pro řízení o něm
a pro jeho výplatu platí obdobně předpisy o nemo-
*) § 276 a násl. zákona č.. 99/1963 Sb. (občanský soudní řád).
6
cenském pojištění (zabezpečení v nemoci, nemo-
censké péči v ozbrojených silách).
(2) V ostatních případech rozhoduje o ma-
teřském příspěvku okresní národní výbor [§ 10
odst. 1 písm. e)]; přitom postupuje podle správního
řádu. Mateřský příspěvek vyplácí okresní národní
výbor nejpozději do konce kalendářního měsíce
následujícího po měsíci, v němž byly splněny pod-
mínky pro nárok na tento příspěvek.
(3) Pro úkoly závodu a orgánů nemocenského
pojištění, jakož i pro vykazování, zúčtování a úhra-
du mateřského příspěvku mezi závody a orgány
nemocenského pojištění platí obdobně předpisy
o nemocenském pojištění pracovníků.
(4) Invaliditu posuzují pro účely tohoto zá-
kona orgány sociálního zabezpečení.
§12
Povinnosti oprávněné ženy
(1) Žena, která uplatňuje nárok na mateřský
příspěvek, je povinna osvědčit skutečnosti, kterých
je třeba k rozhodnutí o mateřském příspěvku.
(2) Zena je povinna hlásit změny ve skuteč-
nostech, které jsou rozhodné pro nárok na mateř-
ský příspěvek nebo jeho zánik anebo pro výši
a výplatu mateřského příspěvku, nejpozději do
15 dnů ode dne, kdy změna nastala.
§ 13
Součinnost zdravotnických
zařízení, školských orgánů
a orgánů pověřených péčí
o děti a mládež
Zdravotnická zařízení, školské orgány a orgá-
ny pověřeně péčí o děti podávají v oboru své pů-
sobnosti orgánům příslušným k rozhodování o ná-
roku na mateřský příspěvek hlášení o okolnostech,
které jsou rozhodné pro vznik a trvání nároku na
mateřský příspěvek.
§ 14
Odstraňování tvrdostí
Tvrdosti, které by se vyskytly při provádění
tohoto zákona, mohou odstraňovat
okresní správy nemocenského pojištění, jde-li
o ženy účastně nemocenského pojištění pracov-
níků,
příslušný svaz výrobních družstev, jde-li o člen-
ky těchto družstev, účastné nemocenského pojiš-
tění členů výrobních družstev,
orgány příslušné k odstraňování tvrdostí na
úseku nemocenské péče v ozbrojených silách, jde-li
o vojákyně v činné službě, příslušnice ozbrojených
bezpečnostních sborů a příslušnice Sborů náprav-
né výchovy;
7
v ostatních případech může tyto tvrdosti od-
straňovat okresní národní výbor.
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 15
(1) Mateřský příspěvek podle tohoto zákona
přísluší od 1. října 1971 a nahrazuje mateřský pří-
spěvek poskytovaný podle dosavadních předpisů.
Ženám, které dne 1. října 1971 pečují o dítě
do dvou let věku a splňují ostatní podmínky sta-
novené tímto zákonem, se poskytuje mateřský pří-
spěvek od uvedeného dne po dobu stanovenou
tímto zákonem. Příspěvek se poskytne, i když sku-
tečnost uvedená v § 5 odst. 1 nastala před tímto
dnem.
(2) Splnění podmínky podrobit se v době tě-
hotenství pravidelně péči o těhotné ženy ve zdra-
votnických zařízeních (§ 3 odst. 1) se nevyžaduje,
jestliže se dítě narodí v době před 1. dubnem 1972.
§ 16
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí
může v dohodě s Ústřední radou Československého
revolučního odborového hnutí a příslušnými ústřed-
ními orgány stanovit podrobností k provedení to-
hoto zákona, zejména o tom, jak se uplatňuje
nárok na mateřský příspěvek a jak se tento pří-
spěvek vykazuje, zúčtovává a uhrazuje.
§ 17
Zrušuje se zákon č. 154/1969 Sb., o mateřském
příspěvku.
§ 18
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
8
Důvodová zpráva
I. Všeobecná část
Po uspokojivém vývoji a vysoké úrovní porod-
nosti v prvých létech po roce 1945 se populační
situace v našich zemích zhoršovala. Po roce 1952
počet narozených dětí na 1000 obyvatel značně
klesl a vlivem změn ve věkové skladbě obyvatel-
stva se dále snižoval. Tempo poklesu se zrychlilo
po přijetí zákona o umělém přerušení těhotenství.
Po dočasném zlepšení reprodukce v letech 1963 až
1964 úroveň porodnosti znovu poklesla a v roce
1968 byl zaznamenán nejnižší počet živě naroze-
ných dětí.
|
indexní čísla |
||||
|
Počet živě narozených |
období 1945-1949 |
|||
|
Průměr za |
= 100 % |
|||
|
léta (rok) |
k absolut- |
k počtu |
||
|
absolutně |
na 1000 |
nímu počtu |
na 1000 |
|
|
1945-1949 |
285 737 |
22, 4 |
100, 00 |
100, 00 |
|
1950-1954 |
278 729 |
22, 0 |
97, 55 |
98, 21 |
|
1955-1959 |
246 380 |
18, 5 |
86, 23 |
82, 59 |
|
1960-1964 |
226 084 |
16, 3 |
79, 12 |
72, 77 |
|
1965-1969 |
221 407 |
15, 5 |
77, 49 |
69, 20 |
|
1970 |
||||
|
předběžný údaj |
228 334 |
15, 9 |
79, 91 |
71, 88 |
V roce 1968 a dalších létech byla proto přijata
některá propopulační opatření, jimiž se sledovalo
Čelit tomuto nepříznivému vývoji. Patří k nim ze-
jména prodloužení placené mateřské dovolené na
26 týdnů, zvýšení přídavků na děti, prodloužení
další (neplacené) dovolené do dvou let věku dí-
těte a zavedení mateřského příspěvku.
Mateřský příspěvek jako nová populační dáv-
ka, zavedený s účinností od 1. července 1970 zá-
konem č. 154/1969 Sb., umožnil ekonomicky čin-
ným ženám, aby se mohly věnovat osobní péči
o dítě, a sledoval aspoň částečně nahradit ušlý
výdělek po zanechání výdělečné činnosti.
Mateřský příspěvek se podle dosavadní úpravy
poskytuje ženám, které celodenně a řádně pečují
aspoň o dvě děti, z nichž jedno je ve věku do
jednoho roku a druhé dítě (další děti) jsou ve
věku do skončení povinné školní docházky nebo
ve věku do 26 let, jde-li o dítě, které je invalidní
a vyžaduje stálé péče.
Výjimečně bylo umožněno poskytnout příspě-
vek i pří péči o jedno dítě v případech, kdy je si-
tuace žen zvláště svízelná, jako je tomu u osamě-
lých matek, anebo v případech zvláštního zájmu
společnosti na zajištění zvýšené péče o děti, např.
při osvojení.
Příspěvek se poskytuje ve výši 500 Kčs mě-
síčně. Jde-li o péči o dvě děti ve věku do jednoho
roku, poskytuje se příspěvek ve výši 800 Kčs mě-
síčně a při péči o tři nebo více dětí do jednoho
roku ve výši 1200 Kčs měsíčně.
Tato úprava tedy dává možnost volby matkám
malých dětí, aby po uplynutí placené mateřské
dovolené, podle osobní a rodinně situace a podle
kvalifikačních i pracovních podmínek buď dále
pracovaly nebo se věnovaly péči o nejmenší děti
doma.
Podle průzkumu o využití mateřského pří-
spěvku vyplývá, že mateřský příspěvek čerpalo
téměř 47000 žen. Představuje to zhruba 90%
z těch, které by mateřský příspěvek mohly ob-
držet.
Ve využití mateřského příspěvku se ukazuje,
že velmi výrazně působí u žen dva faktory, které
ovlivňují jejich rozhodování, a to stupeň vzdělání
a výše příjmu v zaměstnání.
S růstem vzdělání a se vzestupem pracovních
příjmů klesá tendence k využití mateřského- pří-
spěvku. Využití mateřského příspěvku podle šetře-
ní u žen na mateřské dovolené Je patrné z násle-
dujícího přehledu (v %):
9
|
základním |
Ženy se vzděláním |
vysokým |
VMv pracovního příjmu na rozhodnutí pro ma- |
||||
|
91, 9 |
86, 3 |
62, 5 |
ve vyšších příjmových pásmech toto využití klesá |
||||
|
měsíční příjem v Kčs |
-799 |
800-999 |
1000-1499 |
1500-1999 |
2000- |
||
|
využití mateřského |
90, 0 |
89, 7 |
90, 5 |
76, 5 |
67, 7 |
||
I když zákon o mateřském příspěvku působí
poměrně krátkou dobu, stejně Jako novela záko-
níku práce, kterou se prodloužila s účinností od
1. ledna 1970 další mateřská dovolená z jednoho
roku na dva roky, lze v podstatě hodnotit tyto
úpravy kladně. Uvedená opatření spolu s prodlou-
žením placené mateřské dovoleně a se zvýšením
přídavků na děti realizovaným v roce 1968 při-
spěla ke zlepšení populačního klimatu v ČSSR. Po-
pulační vývoj je charakterizován především po-
čtem živě narozených dětí na 1000 obyvatel. Jeho
hodnoty činí v roce 1968 - 14, 9, v roce 1969 -
15, 5, v roce 1970 - 15, 9 a v roce 1971 (odhad) -
16, 5.
Příznivější vývoj porodnosti v posledních dvou
letech naznačuje, že přijatá opatření přinášejí vý-
sledky, že však nebyla dostatečně účinná, aby bylo
dosaženo výrazného pokroku. Tato skutečnost se
projevuje jako určitý nedostatek dosavadní úpravy.
Omezená působnost zákona o mateřském příspěv-
ku je zejména dána okruhem žen (týká se jen žen
ekonomicky činných), délkou doby, po kterou se
mateřský příspěvek poskytuje, a tím, že se posky-
tuje až od druhého dítěte.
Na druhé straně nelze však otázku zlepšení
vývoje populace zužovat jen na uvedené skuteč-
nosti.
Významným faktorem ovlivňujícím populační
vývoj je vysoká zaměstnanost žen, i když je jinak
v souladu s potřebami naší ekonomiky; pokud
však jde o ženy v mladém věku, je jednou z příčin
nepříznivého vývoje populace. Podle předběžných
výsledků sčítání lidu k 1. prosinci 1970 byla zjiš-
těna tato ekonomická aktivita obyvatelstva (v tis.
osob):
|
Území |
Rok |
Osoby ekonomicky aktivní |
% z celko- |
% žen |
||
|
Celkem |
Muži |
Zeny |
||||
|
ČSSR |
1961 |
6439 |
3811 |
2628 |
46, 9 |
40, 8 |
|
1970 |
6932 |
3834 |
3118 |
48, 1 |
44, 8 |
|
|
ČSR |
1961 |
4695 |
2677 |
2018 |
49, 1 |
43, 1 |
|
1970 |
4968 |
2681 |
2287 |
50, 6 |
46, 0 |
|
|
SSR |
1961 |
1744 |
1134 |
610 |
41, 8 |
35, 5 |
|
1970 |
1984 |
1151 |
830 |
43, 7 |
41, 8 |
|
Především byl zaznamenán růst ekonomické
aktivity žen. Z celkového přírůstku ekonomicky
aktivních za posledních 10 let, který činí 513 tisíc
osob, bylo 490 tisíc žen a jen 23 tisíc mužů.
Mezi další skutečnosti, které nepříznivě ovliv-
ňují vývoj populace, patří nedostatek bytů, sociál-
ně ekonomická situace rodin s více dětmi apod.
Proto také výrazné zlepšení porodnosti lze očeká-
vat, jen pokud bude celý soubor opatření aspoň
částečně řešit tyto problémy. Je třeba se záměro
vat na postupné, přitom však systematické řešení
hlavních problémů, které vývoj natality, výchovu
děti v rodinách a vývoj rodiny všeobecné ovliv-
ňuji nejsilněji
XIV sjezd Komunistické strany Českosloven-
ska v souvislosti s otázkami rozvoje životní úrovně
uložil věnovat pozornost péči o matku a rodiny
s dětmi a dalšímu populačnímu vývoji, vytvářet
rodinám lepší podmínky v prvním období po na-
rození dítěte zejména postupným rozšiřováním fi-
nanční pomoci; je třeba dosáhnout toho, aby ženy
měly mocnost volby mezi dočasnou péčí o děti
v domácnosti nebo návratem do zaměstnání