Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1971
I. v. o.
79
Vládní návrh
Zákon
ze dne 197:
o ochraně státního tajemství
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně
§ 1
Úvodní ustanovení
Tento zákon upravuje ochranu státního tajem-
ství, vymezuje způsob jeho určení i ochrany před
vyzrazením a zneužitím proti společenskému a stát-
nímu zřízení Československé socialistické repu-
bliky a jejím zájmům.
ČÁST PRVNÍ
STÁTNÍ TAJEMSTVÍ
Předmět státního tajemství
§ 2
(1) Státním tajemstvím se rozumí vše, co v dů-
ležitém zájmu Československé socialistické repu-
bliky, zejména v zájmu politickém, vojenském nebo
hospodářském má zůstat utajeno před nepovola-
nou osobou
(2) Základní skutečnosti tvořící předmět stát-
ního tajemství stanoví vláda Československé socia-
listické republiky
§ 3
(1) V souladu se základními skutečnostmi,
které jsou předmětem státního tajemství (§ 2 odst.
2) vydává a doplňuje ministr vnitra Českosloven-
ské socialistické republiky seznamy skutečností
2
tvořících předmět státního tajemství pro jednotlivé
obory nebo odvětvi
(2) Na zpracování seznamů uvedených v před-
chozím odstavci a jejich doplňování se podílejí
příslušné federální a republikové ústřední orgány
a organizace. Před vydáním, popřípadě před jejich
změnou jsou seznamy za účelem vzájemné koordi-
nace projednávány v Komisi pro ochranu státního
tajemsliví (§ 8t
(3) Seznamy uvedené v odstave, 1 jsou jednot-
ne a platí na celém území Československé sociálu-
tické republiky: lze do nich nahlížet u federálního
ministerstva vnitra a u příslušných federálních a
republikových ministerstev a ústředních orgánů
Nahlížet však nelze do seznamů z oboru federál-
ního ministerstva vnitra a federálního ministerstva
národní obrany
ČÁST DRUHA.
OCHRANA STÁTNÍHO TAJEMSTVÍ
Odpovědnost za ochranu státního
tajemství
§ 4
Za ochanu státního tajemství o orgánech a
organizacích (dále jen "organizace" odpovídali
jejich vedoucí, kteří jsou zejména povinni vytvářet
vhodné podmínky pro zabezpečení ochrany
státní-
ho tajemství, dbát na dodržování předpisu k tomu
vydaných a vyvozovat příslušné závěry a opatřeni
z jejich porušení
3
Seznámí-li se jakkoli, se státním tajemstvím
osoba, jež ke styku 5 nim nebyla určena § 9), je
povinna učinit vše, aby toto tajemství nebylo zně
užito, zejména je povinna zachovávat mlčenlivost
o tomto státním tajemství a jde-li o předměty
obsahující státní tajemství, předat je nejbližšíma
útvaru popřípadě příslušníku Sboru národní bez-
pečnosti nebo jinému státnímu orgánu
§ 6
Zvláštní odděleni
(1) Ochranu státního tajemství v organizacích
zabezpečují podle příslušných předpisů a pokynu
vedoucích organizaci zvláštní oddělení nebo od-
bory, které jsou samostatnými útvary podřízenými
přímo vedoucímu organizace
(2) Zvláštní oddělení nebo odbory se zřizuje
ve federálních a republikových ministerstvech
a ostatních ústředních orgánech a v zařízeních
na obíránu vlasti, uvedených v ustanovení § 17
písm. c)
3
(3) V ústředních orgánech a v zařízeních na
obranu vlasti uvedených v odst. 2, kde by vzhle-
dem k rozsahu utajovaných skutečností a počtu
pracovníků bylo zřízení zvláštního oddělení nebo
odboru nehospodárné, může vedoucí rozhodnout,
že ochranu státního tajemství bude zabezpečovat
pověřený pracovník.
(4) V organizacích, kde není zvláštní oddělení
nebo odbor zřízen zabezpečuje ochranu státního
tajemství její vedoucí nebo jím pověřený pracov-
ník
§ 7
Úkoly federálního ministerstva vnitra
Federální ministerstvo vnitra plní při ochraně
státního tajemství tyto úkoly
aj vydává potřebné metodické pokyny nebo směr
nice k zajištění jednotného provádění ochrany
státního tajemství na území Československé
socialistické republiky.
b) poskytuje odbornou pomoc vedoucím organi-
zací, popřípadě zvláštním oddělením nebo od-
borům a hromadným sdělovacím prostředkům
při plnění jejich úkolů souvisejících s ochra-
nou státního tajemství,
c) provádí kontrolu dodržování předpisů vyda-
ných k ochraně státního tajemství a doporu-
čuje příslušným organizacím opatření ke zjed-
nání nápravy
§ 8
Komise pro ochranu státního tajemství
(1) Koordinaci opatření k ochraně státního ta-
jemství zabezpečuje Komise pro ochranu státního
tajemství Komise je pomocným orgánem ministra
vnitra Československé socialistické republiky.
(2) Složení Komise stanoví vláda Českosloven-
ské socialistické republiky
ČÁST TŘETÍ
POVINNOSTI ORGANIZACÍ A OSOB PŘI OCHRANĚ
STÁTNÍHO TAJEMSTVÍ
Určování osob pro styk se státním
tajemstvím
§ 9
(1) Se státním tajemstvím se může seznamovat
pouze osoba, která splňuje stanovené předpoklady
a je k tomu zvlášť určena vedoucím organizace
(2) Ke styku se státním tajemstvím může být
určen československý státní občan, který
a) je oddán socialistickému společenskému a
státnímu zřízení a
b) svými charakterovými a osobními vlastnostmi
4
poskytuje záruku, že státní tajemství nebude
ohroženo.
(3) Organizace je povinna si vyžádat před
určením osoby ke styku se státním tajemstvím
vyjádření federálního ministerstva vnitra, popří-
padě příslušného útvaru Sboru národní bezpečnosti
k této osobě
(4) Organizace je povinna sledovat, zda osoba
určená ke styku se státním tajemstvím splňuje sta-
novené předpoklady; zjistí-li, že již stanoveným
předpokladům nevyhovuje, je povinna učinit ihned
potřebná opatření.
§ 10
Cizinec a osoba bez státní příslušnosti se může
seznamovat se státním tajemstvím jen v souvislosti
s přípravou, uzavíráním a plněním mezinárodních
smluv a dohod; v ostatních případech jen se sou-
hlasem federálního ministerstva vnitra.
Povinnosti organizace
§ 11
(1) Organizace je povinna zabezpečit, aby oso-
ba určená ke styku se státním tajemstvím (dále
jen "určená osoba") byla seznámena s povinnostmi
a omezeními podle tohoto zákona a v rozsahu za-
stávaného pracovního místa (funkce) též s ostatní-
mi předpisy upravujícími ochranu státního ta-
jemství včetně příslušných seznamů skutečností
tvořících předmět státního tajemství.
(2) O seznámení podle předchozího odstavce
se pořídí písemný záznam, který určená osoba
vlastnoručně podepíše; záznam se založí
do osob-
ního (kádrového) spisu určené osoby.
§ 12
(1) Organizace je povinna vést evidenci těch
určených osob, které jsou u ni v pracovním (slu-
žebním) poměru nebo s ní uzavřely dohodu o pra-
cích konaných mimo pracovní poměr, a to ještě tři
roky po skončení tohoto poměru.
(2) Žádá-li určená osoba o povolení cesty do
zahraničí, je organizace, u níž je tato osoba v pra-
covním (služebním) poměru nebo s níž uzavřela
dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr,
povinna ve svém vyjádření pro orgány pasů a víz
vždy uvést, že se jedná o osobu určenou ke styku
se státním tajemstvím a k žádosti o povolení cesty
zaujmout své stanovisko.
Povinnosti určených osob
§ 13
Určená osoba je povinna učinit vše, aby se
státní tajemství nestalo známým nepovolané osobě.
Zejména je povinna
5
a) zachovávat mlčenlivost o státním tajemství,
s nímž přichází do styku při výkonu funkce
(práce), a to i po skončení pracovního (slu-
žebního) poměru.
b) zajišťovat, aby materiály obsahující státní ta-
jemství byly při dopravě a úschově zabezpe-
čovány podle předpisů k tomu vydaných,
c) dbát, aby nedocházelo k vyzrazení státního ta-
jemství technickými prostředky (telefon, te-
legraf, dálnopis apod. )
§ 14
(1) Určená osoba může navázat soukromý styk
s organizací cizího státu, mezinárodní organizací
nebo s cizincem pouze se souhlasem vedoucího
organizace nebo orgánu jím zmocněného.
(2) Došlo-li k navázání soukromého styku s or-
ganizací cizího státu, mezinárodní organizací nebo
s cizincem, aniž bylo možné vyžádat k němu před-
chozí souhlas, je určená osoba povinna tento styk
dodatečně ohlásit a k jeho případnému pokračo-
vání si vyžádat souhlas, dodatečně nehlásí určená
osoba soukromý styk s cizí organizací nebo s ci-
zincem, k němuž došlo nahodile a jehož obsah je
z hlediska ochrany státního tajemství zcela nezá-
vadný.
(3) Povinnost uložená v odstavcích 1 a 2 se
nevztahuje na styk se státními příslušníky a orga-
nizacemi států Rady vzájemné hospodářské pomoci
§ 15
(1) Určené osobě není dovoleno tři roky ode
dne, kdy se přestala seznamovat se státním tajem-
stvím trvale opustit (vystěhovat se) Českosloven-
skou socialistickou republiku.
(2) Určené osobě může být odepřeno vydání
cestovních dokladů ještě po dobu tří let ode dne.
kdy se přestala seznamovat se státním tajemstvím.
(3) Ve výjimečných případech může federální
ministerstvo vnitra vyslovit souhlas s trvalým
opuštěním (vystěhováním) i před uplynutím lhůty
uvedené v odstavci 1.
§ 16
Zprošťování mlčenlivosti
(1) Má-li být určená osoba dotazována v řízení
před státním orgánem o skutečnostech tvořících
státní tajemství, může být na žádost tohoto orgánu
zproštěna mlčenlivosti. O zproštění mlčenlivosti a
jeho rozsahu rozhoduje vedoucí organizace, v níž
byla tato osoba ke styku se státním tajemstvím
určena.
(2) Vedoucí organizace odepře zproštění mlčen-
livosti podle odstavce 1, byla-li by tím státu způ-
sobena vážná škoda.
6
(3) Předchozími odstavci není dotčeno usta-
novení trestního řádu a dalších předpisů.
ČÁST ČTVRTÁ
OCHRANA STÁTNÍHO TAJEMSTVÍ V ZAŘÍZENÍCH
NA OBRANU VLASTI
§ 17
Zařízení na obránil vlasti
Zařízení na obranu vlasti (dále jen "zařízení")
tvoří
a) objekty, zařízení, prostory a bojová technika
ozbrojených sil,
b) objekty a zařízení federálního ministerstva
vnitra, ministerstev vnitra České socialistické
republiky a Slovenské socialistické republiky
a Sboru národní bezpečnosti, které určí pří-
slušní ministři vnitra (§ 18 odst. 2).
c) výrobní a opravárenské podniky, vědecko-vý-
zkumná a vývojová pracoviště a jiné zvláštní
objekty sloužící k zabezpečení obranyschop-
nosti státu.
§ 18
Seznam zařízení
(1) Ministr vnitra Československé socialistické
republiky v dohodě s ministrem národní obrany
Československé socialistické republiky pořizují a
doplňují seznam zařízení podle § 17 písm. c). Pod-
klady pro jeho vyhotovení poskytují příslušné fede-
rální a republikové ústřední orgány a organizace
(2) V oboru působnosti federálního minister-
stva vnitra a ministerstev vnitra České socialistické
republiky a Slovenské socialistické republiky sta-
noví tyto orgány v konkrétních případech samy.
co je zařízením
(3) Okruh osob, které smějí nahlížet do sezna-
mu pořízeného podle odstavce 1, určuje ministr
vnitra Československé socialistické republiky v do-
hodě s ministrem národní obrany Československé
socialistické republiky.
§ 19
Vstup do zařízení
(1) Ke vstupu do zařízení je třeba zvláštní po-
volení, které vydává vedoucí (velitel) zařízení.
(2) Není-li mezinárodní smlouvou nebo doho-
dou stanoveno jinak, je cizinci a o sobe bez státní
příslušnosti vstup do zařízení zakázán
(3) V důležitém státním zájmu může federální
ministerstvo vnitra v dohodě s federálním minis-
terstvem národní obrany a příslušným federálním
nebo republikovým ministerstvem povolit výjimku
ze zákazu uvedeného v odstavci 2.
7
§ 20
Pracovní poměr v zařízení
(1) Vedoucí organizace je odpovědný za to že
organizace uzavírá pracovní smlouvy pro práci
v zařízeních pouze s osobami, které splňují před
poklady stanovené tímto zákonem pro určení ke
styku se státním tajemstvím (§ 9 odst. 2)
(2) S cizincem nebo osobou bez státní přísluš-
nosti může organizace sjednat pracovní poměr
zařízení na základě mezinárodní smlouvy nebo
dohody a výjimečné též se souhlasem federálního
ministerstva vnitra a federálního ministerstva má
rodní obrany, pro zařízení podle § 17 písm b) udě-
luje souhlas federální ministerstvo vnitra
ČÁST PÁTÁ
FOTOGRAFOVANÍ A FILMOVÁNÍ
§ 21
Zákaz fotografování a filmování
(1) Na uzemí Československé socialistické re-
publiky je zakázáno fotografovat, filmovat, zakres-
lovat nebo jinak zaznamenávat
a) zařízení (§ 17) s výjimkou veřejné označe-
ných správních budov a budov škol v oboru
působnosti federálního ministerstvu národní
obrany a objektů a zařízení federálního mi-
nisterstva vnitra ministerstev vnitra České so-
cialistické republiky a Slovenské socialistické
republiky a Sboru národní bezpečnosti jež
jsou veřejně označeny.
b) v hraničním pásmu
c) z letadel a balónů.
d) objekty a prostory označené tabulkou. Zákaz
fotografování", o umístění tabulky rozhoduje
orgán, jež objekt nebo prostor spravuje.
(2) Výjimku ze zákazu uvedeného v odstavci 1
povoluje pro účely veřejného zpravodajství nebo
z jiného zvláštního zřetele hodného důvodu
a) federální ministerstvo národní obrany, fede-
rální ministerstvo vnitra a ministerstva vnitra
České socialistické republiky a Slovenské so-
cialistické republiky jde-li o zařízení spadající
do oboru jejich působnosti
b) federální ministerstvo vnitra nebo orgán jím
pověřený, jde li o hraniční pásmo,
c) federální ministerstvo vnitra v dohodě s fede-
rálním ministerstvem národní obrany nebo or-
gány jimi pověřené jde-li o fotografování fil-
mování a zakreslování z letadel a balónů, při
fotografování, filmovaní a zakreslování z či
civilních letadel povoluje výjimku federální mi-
nisterstvo národní obrany v dohodě s federál-
ními ministerstev vnitra a dopravy.
8
d) orgán, který umístil tabulku "Zákaz fotogra-
fovaní" [§21 odst.
1 písm d)
ČÁST ŠESTÁ
ZVLÁŠTNÍ PROSTŘEDKY OCHRANY STÁTNÍHO
TAJEMSTVÍ
§ 22
Šifrová služba
(1) Šifrová služba jako prostředek ochrany
státního tajemství je na území Československé
so-
cialistické republiky jednotné upravena a prova-
děna
(2) Šifrovou službu v Československé socialis-
tické republice řídi, kontroluje a za její činnost
odpovídá federální ministerstvo vnitra
ČÁST SEDMÁ
USTANOVENI ZMOCŇOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ
§ 23
Ochrana hospodářského a služebního tajemství
(1) Oprávnění a úkoly svěřené tímto zákonem
federálnímu ministerstvu vnitra při ochraně stát-
ního tajemství mu přísluší i při ochraně
hospo-
dářského a služebního tajemství
(2) Vláda Československé socialistické repub-
liky stanoví způsob určení předmětu hospodářské
ho a služebního tajemství a stanoví též potřebné
úlety a odchylky z ustanovení tohoto zákona pro
ochranu hospodářského a služebního tajemství
§ 24
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
9
Důvodová zpráva
Všeobecná část
Ochrana skutečnosti tvořících statní tajemství
je významnou součástí celkového systému ochrany
zájmů a bezpečnosti republiky i jejího socialisti-
kého charakteru. Vyžaduje, aby byla prováděna vy-
soce kvalifikovaným způsobem a jednotně řízena
na celém území Československé socialistické repub-
liky, neboť nepřátelé socialismu intenzívně usilují
o získání informací, jejichž zneužitím by mohli na
rušit socialisticky společenský řád u nás a oslabit
tím i země socialistického společenství jako celku
V krizových letech 1968-1969 došlo působením
pravicově oportunistických a antisocialistických sil
k citelnému oslabení ochrany utajení Tyto síly
zneužily některé slabiny stávajícího systému ochra-
ny státního tajemství a snažily se zpochybnit samu
podstatu utajování Během krátké doby se jim po
dařilo systém ochrany utajovaných skutečností té
měř rozvrátit V důsledku toho pak došlo k maso
věrnu úniku skutečností tvořících státní i ostatní
tajemství do rukou nepřátel socialismu
Cesty uniku státního tajemství v tomto období
byly různé, od přímého vyzrazování Těchto sku-
tečností v čs hromadných sdělovacích prostřed
cích přes styky našich občanů s cizinci přijíždě-
jícími bez kontroly do ČSSR až po doslovné pro
dávání tajných informací našinu lidmi v cizině
Zejména emigranti z nejrůznějších úseků našeho
života způsobili citelné narušení ochrany utajo-
váných skutečností a státního tajemství zvláště
Události let 1968 -1969 znovu plně potvrdily vy
znám a nezbytnost důsledného zabezpečování
ochrany státního tajemství. V tomto období se po
tvrdila zkušenost, že jakýkoliv únik skutečnosti
tvořících státní tajemství do nepovolaných rukou
vytváří ve svých důsledcích možnosti pro ohrožení
nebo narušení socialistického charakteru našeho
státního i společenského zřízení. V současném tříd
ně rozděleném světě tomu ani nemůže být jinak
V souladu se společenským významem ochrany
státního tajemství věnuje nové vedení strany a
státu od poloviny roku 1969 této problematice vše
strannou péči a pomoc. Základním cílem schvá-
lených opatření je znovu upevnit systém ochrany
státního tajemství a posílit autoritu socialistic-
kého státu a jeho zájmů.
Přes přijatá opatření však trvají vážné nedostat-
ky i dodržování zásad stanovených k ochraně uta-
jovaných skutečností Ukázalo se, že vedle nezbyt-
ných organizačních a kádrových opatření, vedle
zvýšení důrazu na upevnění disciplíny a důsled-
nějšího vyvozování závěrů ze zjištěných případu
porušení zásad utajení je nutno přijmout i opa-
tření právní povahy
Dosavadní úprava je obsažena v řade směr-
nic a předpisů ministerstva vnitra, které byly vy-
dány spolu s vyhláškou č 181 1964 Sb., ve znění
vyhlášky č. 117 1968 Sb. převážně na základě usne-
sení vlády Československé socialistické republiky
č. 493 ze dne 9. září 1964 Úpravou opírající se
o toto usnesení bylo v podstatě dovršeno budo-
vání systému ochrany utajovaných skutečností.
Tento systém sehrál z hlediska vývoje ochrany
utajovaných skutečnosti nepochybně pozitivní
úlohu
Postupem doby v důsledku působení řady ob-
jektivních a subjektivních činitelů a vlivu se však
vytvořil v otázkách ochrany státního tajemství ne
vyhovující stav, který znesnadňuje řešení problé-
mů na tomto úseku a je proto předmětem oprav
něné kritiky
Značné mezery jsou napr. v úpravě omezení
a povinností občanů i osob určených ke styku se
státním tajemstvím Platná úprava neodpovídá za
sadě že povinnosti a omezení občanů mohou být
založeny pouze normou, jež má obecnou závaznost
Tento stav vyžaduje zákonnou úpravu
Oprava ochrany státního tajemství normami,
jež nemají obecnou právní závaznost, též způso-
buje, že není vždy správně posuzován a respek-
tován společenský význam této problematiky, a to
jak osobami, jež jsou k pracím se státním tajem-
stvím určeny, tak i ostatními občany
S přihlédnutím k uvedeným okolnostem je
proto nutné upravit problematiku státního tajem-
ství tak, aby byl vytvořen právní základ pro účin-
nou a důslednou ochranu tohoto tajemství
Zvláštní část
Část první
STÁTNÍ TAJEMSTVÍ
(§ 1 až 3)
Účelem předloženého návrhu zákona je sta-
novení přesných právničil podmínek, jejichž do-
držování umožní ochránit státní tajemství před
zneužitím Půjde o preventivní opatření, jež za
mezí úniku státního tajemství do nepovolaných
rukou
Návrh v § 2 přebírá definici pojmu státního
tajemství jak je uvedena v ustanovení § 89 odst. 9
trestního zákona Vychází z předpokladu, že je
třeba při preventivních i represivních opatřeních
na úseku ochrany státního tajemství pracovat s na-
prosto shodnými pojmy. Operuje i s pojmem
zvlášť důležité státní tajemství". Obdobně jako
trestní zákon ho nepovažuje za zvláštní (vyšší)
druh státního tajemství, ale za státní tajemství
které pro svůj význam vyžaduje intenzívni ochra-
10
nu Proto také neobsahuje jeho definici. Při po-
rušení ustanovení zákona o ochraně státního ta-
jemství jednáním, jehož společenská nebezpečnost
a ostatní znaky nenaplní ustanovení trestního zá-
kona a nejde-li ani o hospodářské ani o služební
tajemství, přichází v úvahu použití sankcí podle
předpisu z oblasti pracovního případně správního
práva (přestupky).
V souladu s dosavadní úpravou předpokládá
návrh, že bude pořízen seznam základních sku-
tečností tvořících předmět státního tajemství. Ten-
to seznam bude formulován obecně jako je tomu
r. seznamu publikovaného ve vyhlášce č. 181 /
1964 Sb., ve znění vyhlášky č 117/1968 Sb. Návrh
předpokládá, že tento seznam bude veřejně pří-
stupný.
Konkretizací uvedeného základního seznamu
budou oborové event. odvětvové seznamy, které
budou po projednání v koordinačním orgánu
(Ko-
mise pro ochranu státního tajemství) vydávány a
průběžně doplňovány ministrem vnitra Českoslo-
venské socialistické republiky. Tyto seznamy sice
nebudou mít charakter obecně závazných právních
předpisů, avšak budou základní pomůckou při ur-
čování, zda určitá skutečnost je či není státním
tajemstvím. V souladu s ustanovením § 2 bod 6
zákona č. 128/1970 Sb, o vymezení působnosti Čes-
koslovenské socialistické republiky ve věcech
vnitrního pořádku a bezpečnosti, počítá návrh
s tím. že tyto seznamy budou jednotné pro celé
území ČSSR. Nahlížet do nich bude možno - s vý-
jimkou seznamů v armádě a v bezpečnosti, kde
zájem obrany B bezpečnosti státu vyžaduje odlišná
a přísnější opatření - u federálního ministerstva
vnitra a u příslušného resortního ministerstva
Část druhá
OCHRANA STÁTNÍHO TAJEMSTVÍ
§ 4 až 8
Návrh zákona plně respektuje osvědčenou zá-
sadu jednotně a nedílně odpovědnosti vedoucího
organa nebo organizace dále jen,. organizace")
za činnost a celkový stav v organizaci. Stanoví
proto v § 4, že za ochranu státního tajemství v or-
ganizaci odpovídá její vedoucí, který je povinen
vytvářet vhodné (podmínky pro ochranu státního
tajemství, dbát na dodržování předpisů a kontro-
lovat jejich plnění.
Na stejném principu je založena je odpověd-
nost za ochranu státního tajemství v kolektivních
orgánech jmenovitě v národních výborech. V těch-
to orgánech odpovídá za ochranu jejich předseda,
který si může
k provádění konkrétních opatření
na tomto úseku bud zřídit zvláštní oddělení nebo
pověřit výkonem této agendy příslušný počet pra-
covníků. Tímto způsobem je ochrana státního ta-
jemství na národních výborech dosud zabezpečo-
vána a osvědčila se. Odpovědnost kolektivního or-
gánu by byle v rozporu s celkovým systémem
ochrany utajovaných skutečností a působila by
řadu obtíži při rozhodování o konkrétních opa-
třeních.
Povinnost chránit státní tajemství se ukládá
vedle osob určených ke styku s ním též všem ob-
čanům. Kteří se s ním jakýmkoliv
způsobem se-
známili. Tímto ustanovením (§ 5) se ochrana stát-
ního tajemství stává občanskou povinností. Je po-
chopitelné, že event. vyvození závěrů z porušení
této povinnosti vyžaduje, aby občan vždy bezpečně
rozpoznal nebo mohl rozpoznat, že šlo o státní
tajemství.
Rozsah léto povinnosti občanů při ochraně je
však v tomto případě stanoven úžeji než pro oso-
by určené ke styku s ostatním tajemstvím (mlčen-
livost, (povinnost odevzdat předměty obsahující
státní tajemství nejbližšímu státnímu orgánu).
Pro plnění konkrétních úkolů při ochraně si
-vedoucí organizace zřizuje odborný aparát -
zvláštní oddělení nebo odbor. Tyto útvary existují
na ministerstvech a ostatních ústředních úřadech
a v jiných organizacích od roku 1952 a jejich pří-
nos ochraně státního tajemství je nesporný. Zvlášt-
ní pracoviště (oddělení nebo odbory budou zři-
zována v ústředních federálních: republikových
organizacích (ministerstva a ostatní ústřední or-
gány i a v některých zařízeních na obranu vlasti,
kde to nezbytně vyžaduje rozsah skutečností tvo-
řících státní tajemství. Pouze tam, kde by zřízení
zvláštního oddělení nebo odboru bylo vzhledem
k rozsahu utajovaných skutečností nehospodárné,
muže vedoucí rozhodnout, že jejich ochranu bude
zabezpečovat pověřený pracovník. V ostatních or-
ganizacích je ponecháno na rozhodnutí jejich ve-
doucích, zda zvláštní oddělení zřídí, či bude úkoly
spojené s ochranou státního tajemství zabezpečo-
vat sám, popřípadě prostřednictvím jím pověřené-
no pracovníka
V § 7 stanoví návrh zákona úkoly federálního
ministerstva vnitra v systému ochrany státního ta-
jemství. Vedle pravomoci usměrňovat tento systém
pomocí melodických pokynů nebo směrnic bude
federální ministerstvo vnitra prostřednictvím pří-
slušných orgánů zajišťovat poskytování odborné
péče a pomoci vedoucím organizací, zvláštním od-
dělením a odborům. Tato pomoc v žádném přípa-
dě neznamená podřízení zvláštních oddělení
od-
borů i federálnímu ministerstvu vnitra. Spočívá
v poskytování potřebných informací, v konzulta-
cích apod.
Pokud jde o obsah metodických pokynů a
směrnic, předpokládá se, že půjde především
o směrnice, které blíže upraví činnost zvláštních
oddělení a. o směrnice pro zacházení s písem-