13

§ 40
P o s u z o v á n í  hlasovacích lístků

(1) Neplatné jsou hlasovací lístky, které ne-
jsou na předepsaném tiskopisu.

(2) Ponechal - li volič na hlasovacím lístku více
než jednoho kandidáta, považuje se hlasovací lís-
tek za odevzdaný pro kandidáta podle pořadí na
hlasovacím lístku.

(3) Vzniknou-li pochybnosti o platnosti hla-
sovacího lístku, rozhoduje o platnosti okrsková vo-
lební komise, což poznamená v zápisu.

§ 41
Zápis o hlasování

(1) Okrsková volební komise vyhotoví o prů-
běhu volby a o hlasování zvláštní zápis pro každý
volební obvod; zápis podepíše předseda, tajemník
a ostatní členové komise.

(2) v zápisu okrskově volební komise o hla-
sování musí být uvedeny:

a) doba počátku a skončení hlasování,

b) celkový počet voličů ve volebním okrsku za
psaných v seznamu voličů,

c) počet voličů, kterým byly vydány hlasovací
lístky,

d) počet odevzdaných platných hlasovacích
lístků,

e) počet hlasů odevzdaných pro každého kandi-
dáta,

f) stručný obsah oznámení a stížností, které byly
podány okrskové volební komisi, a záznam
o tom, jak komise rozhodla.

§ 42

S k o n č e n í  jednání  v okrskové
volební komisi

(1) Po sečtení hlasů a podepsání zápisů o hla-
sování ohlásí předseda okrskově volební komise
výsledek hlasování podle jednotlivých volebních
obvodů a zápisy o hlasování zašle neprodlené pří-
slušným obvodním volebním komisím.

(2) Okrsková volební komise zapečetí ode-
vzdaně hlasovací lístky a zašle je spolu s ostat-
ními volebními spisy okresnímu národnímu výboru
do úschovy.

§ 43
Z á p i s obvodní volební komise

(1) Obvodní volební komise vyhotoví zápis
o výsledku hlasování ve volebním obvodu; zápis
podepíše předseda, tajemník a ostatní členové
komise.

---

14

(2) V zápisu obvodní volební komise o vý-
sledku hlasování musí být uvedeno:

a) počet okrskových volebních komisí ve voleb
ním obvodu,

b) počet okrskových  volebních komisí, které za
slaly zápis o hlasování,

c) celkový počet osob zapsaných v seznamech
voličů ve volebním obvodu,

d) počet voličů, kterým byly vydány hlasovací
lístky,

e) počet odevzdaných platných hlasovacích
lístků,

f) počet hlasů odevzdaných pro každého kandi-
dáta,

g) stručný obsah oznámení a stížností, které byly
podány obvodní volební komisi, a záznam
o tom, jak komise rozhodla.

(3) Po podepsání zápisu o výsledku hlasovánu
zašle jej předseda obvodní volební komise ihned
krajské volební komisi Národní fronty.

§ 44
U v e ř e j n ě n í výsledků voleb

Ústřední volební komise Národní fronty uve-
řejní výsledky voleb do jednotlivých sněmoven
Federálního shromáždění

§ 45
Kdo je zvolen

(1) Zvolen je kandidát, v jehož volebním ob-
vodu se zúčastnila hlasování nadpoloviční většina
voličů zapsaných do seznamů voličů a který ob
držel nadpoloviční většinu platných hlasů.

(2) Obvodní volební komise vydá zvolenému
kandidátu osvědčení o zvolení poslancem příslušné
sněmovny Federálního shromáždění.

§ 46
Nové volby

(1) Nebyl-li kandidát ve volebním obvodu zvo-
len (§ 45 odst. 1), poznamená to obvodní volební
komise výslovně v zápisu o výsledku hlasování a
oznámí to krajské volební komisi Národní fronty.
Obvodní volební komise zajistí provedení nové
volby nejpozději do 14 dnů po prvních volbách.

(2) Nová volba se provádí na podkladě se
známu voličů sestavených pro první volby a při
měřené podle ustanovení tohoto zákona.

§ 47
Ověření voleb

Platnost volby poslanců každé ze sněmoven
Federálního shromáždění ověří na své ustavující

---

15

schůzi sněmovna na návrh svého mandátového a
imunitního výboru.

Oddíl 4
Zánik mandátu

§ 48

(1) Poslanec, který přestal být volitelný, ztrácí
mandát. Ztrátu mandátu vysloví na návrh mandá-
tového a imunitního výboru sněmovna, jejímž je
členem.

(2) Poslanec se může svého mandátu vzdát.
Jeho rezignaci bere na vědomí předsednictvo sně-
movny, jejímž je členem.

§ 49

(1) Poslanec, který zklamal důvěru voličů nebo
který se dopustil činu nedůstojného funkce po
slánce, může být kdykoli odvolán.

(2) Návrh na odvolání poslance podává, pří-
slušný orgán Národní fronty. Oznámí návrh po-
slanci, o jehož odvolání jde, s uvedením důvodů
Poslanec má právo se ústně nebo písemně k na
vrhu vyjádřit.

(3) Návrh na odvolání předloží příslušný or-
gán Národní fronty předsednictvu Federálního
shromáždění.

(1) Předsednictvo Federálního shromáždění
zajistí, aby k projednání návrhu má odvolání po-
slance byly svolány veřejné schůze voličů ve vo-
lebním obvodu. O návrhu na odvolání poslance
rozhodují voliči na těchto schůzích veřejným hla-
sováním

ČÁST OSMÁ
Doplňovací volby

§ 50

(1) Zanikl-li z jakéhokoliv důvodu mandát po-
slance, vyhlásí předsednictvo Federálního shro-
máždění doplňovací volby a stanoví den jejich
konání.

(2) Doplňovací volby se konají nejpozději do
90 dnů potě, kdy zanikl mandát poslance.

(3) Pro doplňovací volby platí ustanovení to-
hoto zákona, přičemž lhůty mohou být přiměřené
zkráceny.

(4) Pro řízení doplňovacích voleb může ústřed-
ní výbor Národní fronty Československé socialis-
tické republiky zvolit pro celé volební období Fe-
derálního shromáždění Ústřední volební komisi
Národní fronty.

(5) Doplňovací volby není třeba konat v po-
sledním roce před skončením volebního období.

---

16

ČÁST DEVÁTÁ
Závěrečná ustanovení

§ 51
Úhrada nákladů

Výdaje spojené s volbami do Federálního shro-
máždení se hradí ze státního rozpočtu federace

§ 52

K zajištění jednoty politického systému a stej-
ných záruk politických práv občanů upraví zákony
národních rad volby do zastupitelských sborů
v jednotlivých republikách v souladu se základ-
ními zásadami volební soustavy stanovenými tímto
zákonem s tím, že při volbách v malých obcích
do místních národních výborů mohou být vytvo-
řeny volební obvody, v nichž se volí více kan-
didátů.

§ 53
Zrušuje se:

a) zákon č. 113/1967 Sb., o volbách do Národ-
ního shromáždění, ve znění zákona č. 29/
1968 Sb.,

h) zákonně opatření předsednictva Národního
shromáždění č 39/1968 Sb, o ztrátě funkce
poslance Národního shromáždění.

§ 54

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1 srpna
1971.

---

17

Důvodová zpráva

Nový zákon o volbách do Federálního shro-
máždení je vydáván v době, kterou charakterizují
dokumenty XIV. sjezdu Komunistické strany Čes-
koslovenska, určující směr dalšího společenského
vývoje, hlavní cíle a prostředky k jejich dosažení.
Z nich vyplývá, že základním předpokladem pro
uskutečnění všeobecných voleb do zastupitelských
sborů je konsolidace politických a hospodářských
poměru a plné obnovení a další upevnění politicko-
ideové a organizační jednoty strany a její vedoucí
úlohy ve společnosti.

Návrh volebního zákona musí proto důsledné
vycházet z pojetí voleb za socialismu a účinně na-
pomáhat dovršení procesu politické konsolidace
z hlediska poučení z krizového období let 1968 až
1969, kdy kampaň protisocialistických a pravico-
vých sil proti socialistické volební soustavě byla
součástí akcí směřujících k oslabení a ve svých
cílech k destrukci socialistického politicko-státní
ho systému. Demagogie těchto reakčních sil smě-
řovala proti osvědčeným principům naší socialis-
tické volební soustavy spjatých zejména s úlohou
a posláním Národní fronty, s významným pošlá
ním socialistických voleb spočívajícím ve sjedno-
cování pracujících v jejich úsilí o rozvoj socialis-
tické společnosti, s všeobecně uznávanou vedoucí
úlohou Komunistické strany Československa ve
státě a společnosti. Tyto snahy, v nichž se zře-
telně projevila ztráta třídních a sociálně politic-
kých hledisek, ve svých důsledcích směřovaly
k zneužití voleb proti socialistickému státu a
proti dosaženým socialistickým vymoženostem
pracujících.

Návrh volebního zákona proto sleduje plné za-
jištění socialistického politického charakteru voleb
tak, aby se volební soustava a uskutečnění voleb
stalo v rukou dělnické třídy a pracujících účin-
ným prostředkem k dalšímu upevnění jednoty na-
šich národů a národností, jednoty naší socialis-
tické společnosti, upevnění socialistického charak-
teru orgánů státní moci. Navrhovaný volební zá-
kon vychází proto ze základních principu socia-
listické volební soustavy, které se v průbéhu dří-
vějších voleb v praxi osvědčily při vytváření so-
cialistických demokratických vztahů stálého spo-
jení orgánů státní moci a jejich představitelů
s masami pracujících. Volební zákon proto vychází
z osvědčené úlohy Národní fronty v organizaci vo-
leb, zejména při výběru a navrhování kandidátů
na poslance, z uplatnění vedoucí úlohy Komunis-
tické strany Československa, která je zárukou
správného uplatnění zásad socialistické demokra-
cie, z osvědčeně organizátorské úlohy národních
výborů v přípravě voleb, z třídního politického pří-
stupu k výběru kandidátů a ze socialistického cha
rakteru voleb sjednodujících pod vedením dělnické

třídy nejširší vrstvy pracujícího lidu k pozitivnímu
řešení problémů a plnění úkolů dalšího politic-
kého, ekonomického, sociálního a kulturního roz-
voje socialistické společnosti, jak ji vytyčuje XIV.
sjezd Komunistické strany Československa.

Volby do Federálního shromáždění spolu
s všeobecnými volbami do zastupitelských sboru
všech stupňů budou znamenat zakončení jedné
základní etapy konsolidačního procesu v naší
zemi. Význam voleb do Federálního shromáždění
spočívá též v tom, že půjde o prvé přímé volby do
federálního zastupitelského orgánu po zřízení čes-
koslovenské federace.

Zákon o volbách do Federálního shromáždění
odpovídá tedy dosaženému stupni vývoje a vy
jadřuje smysl a funkci voleb v socialismu, spoči-
vající v tom, že dělnická třída společně s nejšir-
šími vrstvami ostatních pracujících přímo rozho-
duje o tom, kteří představitelé pracujících mají
řídit a spravovat státní záležitosti. To je důleži-
tým předpokladem pro rozvoj socialistické demo-
kracie, který musí být bezprostředně spjat se stále
aktivnější účastí pracujících na řízení a správě
státu. Zákon vytvoří právní podmínky, aby do Fe-
derálního shromáždění byli zvolení skuteční zá-
stupci lidu, oddaní věci socialismu a proletářského
internacionalismu, schopní sjednocovat zájmy lidu
na zásadách marxismu-leninismu, sjednocovat
tvůrčí síly národů a národností ČSSR a sjednoco-
vat a mobilizovat úsilí všech pracujících o další
rozvoj socialistické společnosti na všech důleži-
tých úsecích společenského života. Respektuje a
plně vyjadřuje tu skutečnost, že politickou základ-
nou socialistické demokracie v naší zemi je Ná-
rodní fronta, jako svazek dělníků, rolníků a ostat-
ních vrstev pracujících obou národů a národností
a jejíž vedoucí složkou je Komunistická strana Čes-
koslovenska. V rámci Národní fronty různé složky
naší společnosti samostatně uplatňují a demokra-
ticky řeší své zájmy v souladu s politikou strany
a podílejí se na tvorbě, realizaci a kontrole poli-
tiky ve státě a pod vedením Komunistické strany
Československa sjednocují svoje úsilí za další roz-
voj socialismu v Československé socialistické re-
publice. Proto také zákon o volbách do Federálního
shromáždění v souladu s tímto pojetím Národní
fronty i s dosavadními tradicemi svěřuje právo
navrhovat kandidáty pro Federální shromáždění
Komunistické straně Československa, jiným politic-
kým stranám a společenským organizacím sdruže-
ným v Národní frontě. U nich je dána záruka, že
budou odpovědné a pečlivě vážit všechny vlastnosti
a schopnosti svých kandidátů tak, aby byli nejen
oddáni ideám socialismu a politicky a odborné
vyspělí, ale také schopni realizovat volební pro-
gram. V duchu vžité tradice jsou tedy i podle

---

18

tohoto zákona kandidáti poslanecké funkce kandi-
dáty Národní fronty

Významné postavení Národní fronty jako poli-
tické základny a svazku všech pracujících je
v tomto zákoně ještě zvýrazněno tím, že volební
komise Národní fronty zřizuji příslušně územní
orgány Národní fronty, a dále tím, že z navržených
kandidátů jejich výběr provádí příslušný orgán Ná-
rodní fronty, který je také přihlašuje k registraci

Návrh zákona o volbách do Federálního shro-
máždění vychází ze socialistických demokratických
principů voleb a volebního práva, které zakotvuje
ústava, jakými jsou zejména všeobecnost, přímost
a rovnost volebního práva při tajném hlasování.
Vychází též z hluboce demokratických principů
socialistické federace, stanovených ústavními usta-
noveními o československé federaci, zabezpečují-
cích uskutečnění zásad svébytnosti a rovnopráv-
nosti našich národů. Poprvé budou podle něho
přímou volbou voleni poslanci Sněmovny lidu a
Sněmovny národů a to také dochází svého výrazu
v příslušných ustanoveních S federativním uspo-
řádáním státu i s požadavkem uspořádat volby co
nejpružněji souvisí i poněkud pozměněny systém
volebních komisí Národní fronty.

Zákon zachovává principy, klére se v našem
volebním systému osvědčily a sleduje, aby volební
systém byl jednoduchý a srozumitelný. Zajišťuje,
aby se prostřednictvím volebních komisí na organi-
zaci voleb přímo podílely statisíce pracujících.
Obdobně jako volební zákony z roku 1964 vychází
ze zásady, že v každém volebním obvodu se bude
volit jeden poslanec Federálního shromáždění Je-
den z nejvýznamnějších demokratických principů
je posuzování platnosti voleb a stanovení většiny
hlasů, potřebné pro zvolení poslance. Pro platnost
voleb je stanovena jako dosud nutnost účasti nad-
poloviční většiny všech voličů ve volebním obvodu.
Demokratický princip většiny hlasů je uplatněn
i při posuzování, že kandidát je zvolen, hlasovala - li
pro něho více než polovina voličů, kteří se ve vo-
lebním obvodu zúčastnili hlasování. Je tudíž zá-
kladním předpokladem poslaneckého mandátu, že
každý poslanec Federálního shromáždění je zástup-
cem většiny voličů svého volebního obvodu a že
také o většinu voličů se opírá při plnění své funk-
ce. Tato zákonná úprava vyjadřuje základní prin-
cip demokracie, že rozhoduje většina, jíž se podři-
zuje menšina

Odvolávání z funkcí těch poslanců, kteří zkla-
mali důvěru svých voličů nebo kteří se dopustili
činu nedůstojného funkce poslance, řeší zákon tak,
že o tom budou voliči rozhodovat na veřejných
schůzích. Jako jeden ze způsobů zániku funkce po
slánce je zaváděna také rezignace, přičemž zákon
nevyžaduje, aby poslanec uváděl důvody, které ho
k rezignaci vedou Bude věci politické odpověd-
nosti každého poslance, i věcí politického řízení.

aby každý poslanec svou rezignaci důkladně zvážil
a přestal funkci, kterou byl pověřen svými voliči,
vykonávat jen ze skutečně závažných důvodů.

Všechny principy, které se vžily a osvědčily,
zákon o volbách do Federálního shromáždění za-
chovává: je to zejména úprava seznamu voličů a
technika voleb.

K jednotlivým ustanovením

K části první:

Základní ustanovení zákona vyjadřují poža-
dávky kladené na kandidáty na poslance Federál-
ního shromáždění a ústavní principy volebního
práva občanů a podmínky aktivního a pasivního
volebního práva.

K části druhé:

Tato část upravuje seznamy voličů; správný
zápis do seznamu voličů umožňuje voličům výkon
volebního práva a současně zabraňuje tomu, aby se
některý volič zúčastňoval voleb vícekrát. Upravuje
i možnost soudního přezkoumávání rozhodnutí ná-
rodního výboru při opravách v seznamu voličů.
Význam volebního práva vyžaduje, aby byla zacho-
vána soudní ochrana tohoto významného občan-
ského pravá

V této části je také upraven institut voličských
průkazů, který umožňuje, aby nikdo nebyl zkrácen
o své právo volit ani tehdy, přestěhuje - li se, či
nemůže-li z vážných důvodů volit tam, kde je za
psán ve voličském seznamu

K části třetí:

V této partu je zakotvena tvorba volebních
obvodů; právo k vytváření volebních obvodů je
svěřeno předsednictvu Federálního shromáždění.
V těchto ustanoveních se uplatňují principy fede-
race při tvorbě zvláštních volebních obvodů pro
Sněmovnu lidu a zvláštních volebních obvodů pro
Sněmovnu národů. Jedinou direktivou, kterou zá-
kon dává, je zásada, že volební obvody nesměji
překračovat hranice kraje, která má význam i pro
organizaci práce poslance ve volebním obvodu a
jeho stálý styk s voliči

K části čtvrté:

Ustanovení o volebních okrscích upravují již
tradičně osvědčený způsob vytváření hlasovacích
okrsků pro přijímání hlasovacích lístků. Pravomoc
k vytváření volebních okrsků je dána místnímu
národnímu výboru. Speciální ustanovení umožňují
účast ve volbách voličům, kteří jsou v den voleb
v nemocnicích, sanatoriích apod., i voličům, kteří
plni své povinnosti v útvarech ozbrojených síl a
ozbrojených sborů

---

19

K části páté:

Zkušenosti z minulých voleb ukázaly, že sy-
stém volebních komisí Národní fronty, které volby
řídí, se plně osvědčil. Proto jej zachovává i tento
zákon, dává výraz federativnímu uspořádání státu
v tom, Že kromě řídící Ústřední volební komise
Národní fronty jsou vytvořeny v každé z národních
republik volební komise Národní fronty, které řídi
projedení. voleb na území republiky Pro pružné
řízení voleb se zřizují též krajské volební komise
Nabodni fronty Zákon jmenovitě stanoví úkoly jak
volebních komisi Národní fronty, tak i obvodních
a okrskových volebních komisí, jejichž funkce
spočívá především v organizačním a technickém
zabezpečení voleb V teto časti zákona je zakotven
i princip, který odpovídá vertikálnímu systému
obecné uplatňovanému v právním řádu v odvolání

K části šesté:

Ustanovení § 24 je výrazem demokratických
principů našeho volebního systému. Počítá s osvěd-
čenou tradicí, Že kandidáti jsou kandidáty Národní
fronty Současně stanoví, které organizace mají
právo kandidáty navrhovat. Významné postavení
Národní fronty je zdůrazněno v ustanovení § 25,
podle něhož příslušný orgán Národní fronty pro-
vede ze všech navržených kandidátu výběr a vy-
brané kandidáty pak přihlásí u obvodní volební
komise k registraci Zákon také výslovně stanoví,
že nikdo nemůže kandidovat ve více než jednom
volebním obvodu Protože jde o volby do Federál-
ního shromáždění, které má dvě sněmovny, zná
měna to samozřejmě, že kandidát může být kandi-
dován pouze do jedné ze sněmoven (v jediném
volebním obvodu).

K části sedmé:

První oddíl této části upravuje stanovení dne
voleb a zachovává rovněž již vžitou zásadu, ze
volby se konají v týž den v celém státě. Tentokrát
se však umožňuje, aby volby se konaly případně
i ve dvou dnech, a to v takových časových termí-
nech, které umožní, aby mohli bez obtíží své vo-
lebni právo realizovat pracující všech směn. Po-
vinnost informovat voliče o době a místu voleb
ukládá zákon okrskové volební komisi

Na eventualitu konaní voleb ve dvou dnech

pamatuje i ustanovení § 32, které zabezpečuje, aby
volební schránka byla po prvním volebním dnu
voleb uložena zapečetěná tak, že bude vyloučena
možnost vložit do ní po skončení tohoto volebního
dne hlasovaní lístky.

Pokud jde o počítaní hlasů a zveřejňování vý-
sledků voleb, zákon ukládá obvodní volební komisi,
aby v zápise kromě jiných nezbytných údajů uvedla
i počet hlasů pro každého kandidáta Protože platí
zásada, že rozhoduje většina, je zvolen ten kandi-
dát, pro něhož se vyslovila nadpoloviční většina
voličů, zúčastnivších se voleb. Celkové výsledky
voleb do jednotlivých sněmoven Federálního shro-
máždění uveřejňuje Ústřední volební komise Na
rodní fronty.

Tato partie zákona upravuje také podmínky
zániku poslaneckého mandátu, je zakotvena mož-
nost rezignace, přičemž zákon nestanoví žádné její
podmínky O odvolání poslance z funkce voliči
rozhodnou na veřejných schůzích.

K části osmé:

Tato část ve svém jediném ustanovení upra-
vuje postup při doplňovacích volbách: umožňuje
se, při zachování všech principů platných pro nor-
mální volby, aby lhůty byly přiměřeně zkráceny
Vzhledem k charakteru prače vrcholného zastupi-
telského sboru i jeho složení umožňuje zákon ne-
konat doplňovaní volby v posledním roce před
skončením volebního období

K části deváté:

Tato část, kromě nezbytných ustanovení, tyká-
jících se náhrady nákladů a Zrušovací doložky,
obsahuje jedno ustanovení nadmíru významné. Je
to ustanovení § 52, které má zabezpečit myšlenky
obsažené v či. 2 ústavního zákona o českosloven-
ské federaci, který hovoří o jednotě politického
systému v obou národních republikách, o politic-
kých právech občanů a zárukách jejich uskutečňo-
vání Proto ustanovení § 52 tohoto volebního za
koná dává národním radám direktivu, upravit své
volební zákony do zastupitelských sborů v souladu
se základními zásadami volební soustavy, danými
v tomto zákoně, s těmi odchylkami, které si vyža-
duje specifika určitého druhu voleb, tj voleb do
národní rady a voleb do národních výborů jednot-
livých stupňů

V Praze dne 8 června 1971

prof dr. T. Trávníček, CSc. v. r., dr. B. Kučera v r., A. Pospíšil v r, I. Mjartan v r, dr M. Žákovič
v. r, prof dr. D. Hanes v r, dr. S. Pennigerová v. r, zasloužilý umělec V. Mihálik v. r., O. Voleník

v. r., doc. M. Sabolčík, CSc., v. r., J. Kouba v. r.