Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1970
I. v. o.
63
Vládní návrh
Zákon
ze dne.......1970,
kterým se mění a doplňují některá ustanovení hospodářského zákoníku
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Hospodářský zákoník č. 109/1964 Sb., ve znění
pozdějších předpisů se mění a doplňuje takto:
1. Za § 18 se vkládá ustanovení tohoto znění:
§ 18a
Socialistické organizace mohou vyvíjet
hospodářskou činnost jen v rozsahu vymeze-
ném předmětem činnosti stanoveným ve zři-
zovací listině, ve statutu nebo ve stanovách,
anebo v jiném aktu, kterým jim byla určitá
hospodářská činnost povolena. Organizace ne-
směji vymezený rozsah předmětu činnosti pře-
kračovat nebo jinak vyvíjet hospodářskou
činnost neoprávněně. Pokud v právních před-
pisech není stanoveno něco jiného, není pře-
kračováním předmětu činnosti maloobchodní
prodej výrobků, které organizace vyrábí,
úprava nebo jiné zpracování prodávaných vý-
robků a poskytování prací nebo výkonů s pro-
dejem souvisejících, doplňkový prodej výrob-
ků souvisejících s poskytovanými pracemi nebo
výkony a popřípadě též jiné dodávky, práce
nebo výkony, pokud jsou prováděny jen příle-
žitostně, ojediněle a krátkodobě. "
2
2. § 24 odst. 1 zní:
"(1) Právní úkony socialistických orga-
nizací jsou neplatné, jsou-li v rozporu s práv-
ními předpisy nebo jejich účel obcházejí nebo
jsou v rozporu se zásadami hospodářské po-
litiky Československé socialistické republiky
anebo jestliže jejich předmětem je plnění ne-
možně. Plnění není nemožné, lze - li je usku-
tečnit jen za ztížených podmínek nebo s vět-
šími náklady anebo až po určeném času. "
3. K § 24 se připojuje tento další odstavec:
"(4) Organizace, která věděla nebo vědět
musela, že právní úkon je neplatný, je po-
vinna nahradit škodu, která vznikla v dů-
sledku neplatnosti právního úkonu organizaci,
jež důvěřovala v platnost právního úkonu. "
4. Za § 50 se pod nadpis "Převody a změny vý-
robních programů" vkládá ustanovení tohoto
zněni:
"§ 51
Výrobní program je dovoleno převést
mezi státními hospodářskými organizacemi jen,
byla-li bezpečně zjištěna účelnost a hospo-
dárnost převodu a bylo-li zajištěno plynulé
zásobování národního hospodářství alespoň
v dosavadním rozsahu a jakosti a řádné plněni
závazků vůči zahraničí. "
5. § 53 zni:
"§ 53
(1) Převody výrobních programů lze pro-
vést bud dohodou, která ke své účinnosti vy-
žaduje souhlas nadřízeného orgánu, popřípadě
nadřízeného ústředního orgánu nebo kraj-
ského národního výboru, jestliže si souhlas
vyhradil, anebo opatřením nadřízeného orgánu
(ústředního orgánu nebo krajského národního
výboru). Jde-li o organizace řízené různými
orgány, je k tomu třeba dohody těchto orgánů.
(2) Dohoda, popřípadě opatření nadříze-
ného orgánu musí vymezit druh a rozsah pře-
váděné výroby, rozsah převáděných práv a
závazků a potřebné spolupráce a určit den,
ke kterému se převod výrobního programu
provádí.
(3) Má-li být při převodu výrobního pro-
gramu převedena též správa národního ma-
jetku, postupuje se podle ustanovení § 68. "
6. § 115 zní:
"§ 115
Plánovací akty
(1) V předpisech, které upravují způsob
plánování rozvoje národního hospodářství, se
3
stanoví, zda a na kterých úsecích příslušné
orgány vydávají v rámci stanovené působnosti
takové plánovací akty, kterými vymezují bu-
doucí dodávky výrobků nebo prací mezi orga-
nizacemi, popřípadě i jinou jejich spolupráci
(dále jen "plánovací akty"). Tyto plánovací
akty jsou podkladem, na základě kterého jsou
určitě organizace povinny uzavřít hospodář-
ské smlouvy.
(2) Orgány, které plánovací akty vydávají
mění nebo zrušují, jsou povinny plánovacími
akty zabezpečovat především dodávky a pod-
dodávky pro
a) úkoly stanovené jmenovitě příslušnou
vládou,
b) plánované úkoly rozvoje vědy a techniky,
c) zajištění obranyschopnosti a bezpečnosti
státu,
d) vývoz a pro zajištění závazků přijatých
při jednáních o mezinárodních hospodář-
ských vztazích orgány k tomu zmoc-
něnými,
e) životně důležité potřeby péče o zdraví. "
7. § 116 včetně nadpisu zní:
"§ 116
Smlouva o přípravě dodávek
(1) Smlouvou o přípravě dodávek se jedna
nebo více organizaci zavazuji uzavřít do sta-
novené doby a na předpokládaný rozsah plnění
budoucí smlouvu.
(2) Smlouva o přípravě dodávek může
obsahovat též závazky ke vzájemné spolu-
práci za účelem řádné a včasné přípravy bu-
doucích plnění.
(3) Smlouva o přípravě dodávek vzniká,
dojde-li k dohodě o celém jejím obsahu.
(4) Prováděcím předpisem mohou být po-
drobněji upraveny náležitosti smlouvy o pří-
pravě dodávek a může být odchylně upraven
její vznik; právním předpisem může být sta-
novena povinnost tuto smlouvu uzavřít. "
8. § 119 zní:
"§ 119
(1) Organizace jsou povinny při zajišťo-
vání plánovaných úkolů spolupracovat a po-
máhat si tak, aby byly co nejlépe zajištěny
potřeby národního hospodářství. Zejména jsou
povinny zavazovat se při uzavírání hospodář-
ských smluv k dodávkám výrobků, prací nebo
výkonů v jakosti, sortimentu a ve lhůtách,
které jsou z hlediska celého národního hos-
podářství pro plnění plánovaných úkolů nej-
vhodnější, a své závazky řádně plnit.
4
(2) Organizace nesmějí v rozporu s po-
žadavky odběratelů omezovat výrobu anebo
vypouštět z výrobního programu výrobky,
práce nebo výkony, pokud jim k tomu nedá
souhlas nadřízený orgán, popřípadě ústřední
ústřední orgán nebo krajský národní výbor,
jestliže si souhlas vyhradil. Jde-li o výrobky
určeně k prodeji občanům nebo o výrobky
určené pro vývoz, dává příslušný orgán sou-
hlas po projednání s ministerstvem obchodu
nebo s ministerstvem zahraničního obchodu.
Ustanovení § 51 platí obdobně.
(3) Organizace nesmějí odmítnout uza-
vření hospodářské smlouvy na dodávku vý-
robků, prací nebo výkonů za obvyklých pod-
mínek, jestliže převzetím závazku není ohro-
ženo plnění jiných jejich povinností; jsou
přitom povinny přednostně uspokojovat po-
žadavky na dodávky sloužící k zabezpečení
potřeb, které jsou ve státním plánu uvedeny
jako přednostní, a dále požadavky těch odbě-
ratelů, pro jejichž uspokojování byly zřízeny. "
9. Za § 119 se vkládá ustanovení tohoto znění:
"§ 119a
(1) Organizace nesměji zneužívat svého
hospodářského postavení k získání neopráv-
něných nebo nepřiměřených výhod na úkor
jiných organizací nebo na úkor spotřebitelů.
Zejména nesmějí
a) vynucovat nepřiměřené hospodářské pod-
mínky při uzavírání hospodářských smluv
nebo jiných dohod, zvláště vynucovat do-
hody o plnění, které je v době uzavření
smlouvy v nápadném nepoměru k plnění
organizací poskytovanému,
b) vázat souhlas s uzavřením hospodářské
smlouvy na převzetí závazku, který s po-
žadovaným předmětem plnění nesouvisí,
c) zastavit nebo omezit prodej výrobků, za-
tajovat nebo hromadit výrobky, aby byl
vyvolán jejich nedostatek za účelem udr-
žení nebo neoprávněného zvýšení cen
anebo získání jiného neoprávněného hos-
podářského prospěchu.
(2) Organizace se nesmějí samy nebo
v dohodě s jinými organizacemi ve své hos-
podářské činnosti dopouštět jednání, které by
v rozporu se zájmy rozvoje národního hospo-
dářství omezovalo nebo jinak nepříznivě ovliv-
ňovalo činnost jiných organizací anebo bylo
na újmu spotřebitelů.
5
(3) Organizace, která má právní zájem,
může se u hospodářské arbitráže domáhat
toho, aby organizace, která jedná v rozporu
s ustanoveními předcházejících odstavců, se
zdržela takového jednání a odstranila proti-
právní stav; organizace, jíž byla takovým jed-
náním způsobena škoda, může se domáhat
její náhrady včetně ušlého zisku. Byly-li jed-
náním poškozeny zájmy spotřebitelů nebo ná-
rodního hospodářství, je organizace povinna
odvést do státního rozpočtu dvojnásobek část-
ky, kterou neoprávněně získala; na tuto po-
vinnost se však započte částka, kterou je orga-
nizace z téhož důvodu povinna zaplatit jako
majetkovou sankci do státního rozpočtu na
základě jiných právních předpisů. "
10. § 125 zní:
,, § 125
(1) Organizace se mohou dohodnout na
změně nebo zrušení závazku, pokud to nevy-
lučuje právní předpis nebo povaha závazku;
mohou se těž dohodnout o tom, že jedna
z nich požádá o rozhodnutí hospodářskou
arbitráž.
(2) Jestliže se jedna z organizací domáhá
změny nebo zrušení závazku na podkladě plá-
novacího aktu, je druhá organizace povinna
na změnu nebo zrušení přistoupit. Totéž platí
v případě, kdy nebylo vydáno opatření, které
je právním předpisem stanoveno jako předpo-
klad pro plnění závazku nebo kdy se plnění
závazku alespoň jedné z organizací dostalo
do rozporu s opatřením příslušného ústředního
orgánu nebo národního výboru, učiněným podle
právních předpisů; organizace, na jejíž straně
vznikl důvod pro změnu nebo zrušení závazku,
je povinna nahradit druhé organizaci nutné
náklady, které jí v souvislosti s přípravou na
plnění závazku, se změnou závazku nebo
s jeho zrušením vznikly. "
11. § 128 zní:
§ 128
(1) Nevylučuje-li to právní předpis, do-
hoda organizací nebo povaha závazku, mohou
být práva ze závazku postoupena dohodou na
jinou organizaci. Dokud organizace, která má
povinnost plnit, neví o postupu, může plnit
organizaci původně oprávněné.
(2) Povinnost ze závazku může být pře-
vzata jen se souhlasem oprávněné organizace,
pokud nejde o převzetí na základě rozhodnutí
nebo se souhlasem nadřízených orgánů.
(3) Mezi státními organizacemi mohou být
práva a povinnosti ze závazku převedeny pří-
mo opatřením nadřízeného orgánu; jde-li
o organizace řízené různými orgány, je k ta-
kovému opatření třeba dohody těchto orgánů. "
6
12. Za § 129 se vkládají ustanovení tohoto znění:
"§ 129a
Organizace, která uzavřela smlouvu nebo
jmou dohodu na neurčitou dobu, je oprávněna
ji vypovědět nejméně šest měsíců předem, po-
kud z povahy závazku, z právního předpisu
nebo z dohody nevyplývá o možnosti výpovědi,
popřípadě o výpovědních lhůtách něco jiného.
§ 129b
(1) Závazek zaniká, stane-li se jeho plnění
nemožným (§ 24 odst. 1); nezaniká však, po-
kud nemožnost plnění způsobila zavázaná
organizace.
(2) Stane-li se nemožnou pouze část
plnění, zaniká závazek pouze co do této části.
Vyplývá-li však z povahy smlouvy anebo
z účelu plnění, který byl organizacím znám
při vzniku závazku, že plnění zbytku by bylo
hospodářsky neodůvodněné, zaniká závazek
v celém rozsahu. "
13. § 131 odst. 3 zní:
"(3) Lhůta pro zánik práva na náhradu
škody počíná od prvého dne roku následují-
cího poté, kdy se poškozená organizace do-
zvěděla o výši škody a o organizaci, která
za ni odpovídá. Právo na náhradu škody lze
však uplatnit nejdéle do konce druhého roku
následujícího po uplynutí lhůt pro reklamaci
vad, jde-li o škodu vzniklou vadným plněním;
v ostatních případech nejdéle do konce desá-
tého roku následujícího po vzniku škody. "
14. § 132 zní:
"§ 132
(1) Obdrží-li oprávněná organizace pí-
semné uznání závazku co do důvodu i roz-
sahu, přestává běžet původní lhůta pro zánik
práv. Celá lhůta běží znovu ode dne, kdy pů-
vodní lhůta měla skončit. Týká-li se uznání
pouze části závazku, nastávají tyto důsledky
jen ohledně této části. Závazek je možno
uznat jen jednou.
(2) V případě, kdy při bezhotovostních
platbách dal věřitel podle předpisů o plateb-
ním a zúčtovacím styku oprávněně příkaz
k úhradě pohledávky peněžnímu ústavu, pře-
stává běžet lhůta pro zánik práv tímto dnem.
Byl-li příkaz k úhradě odvolán nebo vrácen,
popřípadě byl-li dán zákaz úhrady, běží celá
lhůta znovu, ode dne, kdy původní lhůta měla
skončit. "
7
15. § 147 zní:
"§ 147
(1) Nahrazuje se to, oč se majetek poško-
zené organizace škodnou událostí zmenšil.
U škod na zemědělských a lesních porostech
(kulturách), u škod na živočišné produkci
a u škod způsobených znemožněním výroby
na zemědělské a lesní půdě se hradí též to,
čeho by byla poškozená organizace dosáhla,
kdyby nebyla nastala škodná událost (ušlý
zisk); v ostatních případech se ušlý zisk na-
hrazuje jen tehdy, jestliže organizace hrubě
porušila své povinnosti. Při porušení závazku
se však nenahrazuje škoda, kterou organizace,
jež škodu způsobila, nemohla při vzniku zá-
vazku předvídat jako obvyklý následek tako-
vého porušení.
(2) Škoda se nahrazuje v penězích; jest-
liže však o to poškozená organizace požádá
a je-li to možné a účelné, nahrazuje se škoda
uvedením v předešlý stav.
(3) Na náhradu škody se započítávají ma-
jetkové sankce, na které vzniklo poškozené
organizaci právo následkem nesplnění povin-
ností, jejichž porušením byla škoda způso-
bena.
(4) V právních předpisech může být roz-
sah náhrady škody pro určité případy stano-
ven odchylně. "
16. § 149 zní:
"§ 149
Právo na náhradu škody, která vznikla
vadným plněním, není dotčeno zánikem práv
z odpovědnosti za vady. "
17. § 153 zní:
"§ 153
(1) Hospodářská smlouva vzniká, dojde-li
k dohodě o předmětu a času plnění, popřípadě
o dalších náležitostech, o kterých při sjedná-
vání smlouvy některá z organizací prohlásí,
že dohoda o nich je nutná pro vznik smlouvy,
jestliže se cena tvoří dohodou organizací,
vznikne smlouva jen, dojde-li též k dohodě
o výši ceny nebo o způsobu, jakým cena bude
určena.
(2) Dohoda o předmětu a času plnění,
popřípadě o ceně a o dalších náležitostech
stanovených jako podmínka vzniku smlouvy
může být nahrazena
a) při uzavírání smlouvy o dodávce výrobků,
předkládá - li návrh smlouvy odběratel,
tím, že odběratel do jednoho měsíce ode
dne, kdy obdržel od dodavatele návrh
8
změn nebo doplňků, týkajících se před-
mětu nebo času plnění, popřípadě ceny
nebo jiných náležitostí stanovených jako
podmínka vzniku smlouvy, nesdělí doda-
vateli, že s těmito změnami nebo do-
plňky nesouhlasí; v tomto případě je
smlouva uzavřena ve znění změn a do-
plňků navržených dodavatelem;
b) nevylučuje-li to povaha závazku, tím, že
dodavatel poskytne požadované plnění a
odběratel je bez zbytečného odkladu ne-
odmítne; je-li poskytnuta jen část poža-
dovaného plnění, došlo k uzavření smlou-
vy jen v rozsahu plnění poskytnutého;
c) rozhodnutím hospodářské arbitráže v pří-
padě, kdy se tak organizace dohodly a
v případě, kdy povinnost alespoň jedné
z organizací uzavřít na žádost druhé orga-
nizace hospodářskou smlouvu vyplývá
z právního předpisu nebo ze smlouvy
o přípravě dodávek. Organizace, která se
domáhá uzavření smlouvy, je povinna na-
hradit druhé organizaci zvýšení nákladů
vzniklé v důsledku uzavření smlouvy, po-
kud byla na předpokládaný rozsah tohoto
zvýšení před uzavřením smlouvy upozor-
něna; to neplatí, domáhá-li se organizace
uzavření smlouvy na základě plánovacího
aktu nebo na základě opatření podle
§ 118 anebo na základě smlouvy o pří-
pravě dodávek.
(3) Vznikne-li smlouva, avšak organizace
se nedohodly o jiných náležitostech než je
předmět a čas plnění, popřípadě cena nebo
jiná náležitost stanovená jako podmínka vzniku
smlouvy, stanou se tyto náležitosti součástí
smlouvy ve znění změn a doplňků uvedeném
v přijetí návrhu smlouvy, jestliže organizace,
která návrh podala, nepožádá hospodářskou
arbitráž do jednoho měsíce od vzniku smlouvy
o rozhodnutí. Nestanoví-li rozhodnutí hospo-
dářské arbitráže jinak, má její rozhodnutí
účinek od vzniku smlouvy.
(4) Byla-li dohodnuta cena vyšší než jaká
je přípustná podle cenových předpisů, platí
za dohodnutou cena nejvýše přípustná. Na-
hrazení dohody o ceně může být v předpisech
o cenách upraveno jinak. "
18. § 155 zní:
"§ 155
(1) Má-li být hospodářskou smlouvou za-
ložen společný závazek několika organizací
a nejsou-li zavázány společně a nerozdílně,
stanoví organizace ve smlouvě podíly, v ja-
kých jsou jednotlivé organizace oprávněny
9
nebo zavázány, popřípadě stanoví, která z nich
a do jaké doby podíly určí. Jestliže organizace,
která je podle smlouvy povinna podíly určit,
tak ve stanovené lhůtě neučiní, je zavázána
nebo oprávněna sama. Nejsou-li ve smlouvě
podíly stanoveny, ani není upraveno jejich
stanovení, jsou organizace zavázány nebo
oprávněny stejným dílem.
(2) Nepodpisují-li smlouvu všechny orga-
nizace, musí být ta z nich, která smlouvu
podpisuje, ostatními organizacemi zmocněna,
jinak je zavázána nebo oprávněna sama. "
19. Za § 155 se vkládají ustanovení tohoto zněni:
"§ 155a
(1] Je-li podle dohody zavázáno několik
organizaci k témuž plnění společně a neroz-
dílně, může oprávněná organizace požadovat
celé plnění na kterékoliv z nich, pokud z po-
vahy závazku neplyne, že může být splněn
jen společnou činností všech. Jestliže splní
jedna ze zavázaných organizací, závazek ostat-
ních organizací vůči organizaci oprávněné
zaniká.
(2) Ve vzájemném poměru jsou organizace
zavázány rovným dílem, není-li dohodnuto
něco jiného. Pokud nemůže některá z orga-
nizaci závazek splnit, rozdělí se podíl na ni
připadající stejným způsobem na ostatní.
(3) Organizace, proti které byl uplatněn
nárok vyšší než odpovídá jejímu podílu, je
povinna bez zbytečného odkladu vyrozumět
o tom ostatní organizace a dát jim příležitost
uplatnit námitky proti nároku; může se též
domáhat, aby ostatní společně zavázané orga-
nizace splnily závazek v rozsahu podílů na ně
připadajících, popřípadě po splnění závazku
může od nich požadovat náhradu v rozsahu
podílů na ně připadajících. Tím však nejsou
dotčena práva oprávněné organizace.
§ 155b
(1) Je-li organizace zavázána současně
více organizacím k nedělitelnému plnění,
může plnění požadovat kterákoliv z oprávně-
ných organizací. Splněním jedné z oprávně-
ných organizací závazek zaniká.
(2) Poměr mezi společně oprávněnými
organizacemi určuje, zda a do jaké míry je
organizace, která obdržela plnění, ostatním
organizacím něčím zavázána. "
20. § 161 odst. 2 zní:
"(2) Před vydáním plánovacích aktů je
dodavatel povinen na žádost odběratele uza-
10
vřít smlouvu, jen jde-li o včas objednané do-
dávky nebo poddodávky nezbytné k zabezpe-
čení úkolů podle § 115 odst. 2, popřípadě
jde-li o dodávky včas objednané na podkladě
smlouvy o přípravě dodávek; po vydání pláno-
vacích aktů jsou organizace povinny uzavřené
smlouvy upravit (§ 125). "
21. § 191 odst. 4 zní:
"(4) Poskytování a sjednávání jiných při-
rážek nebo srážek je možné, jen stanoví - li
tak právní předpisy; v nich může být též po-
skytování a sjednávání přirážek a srážek
upraveno odchylně. "
22. K § 196 se připojuje tento další odstavec:
"(4) Úřad pro normalizaci a měření může
na návrh ústředního orgánu nadřízeného od-
běrateli stanovit po projednání s ústředním
orgánem nadřízeným dodavateli, že organizace
jsou povinny sjednat prověřování jakosti do-
dávek určitých výrobků statistickou pře-
jímkou. "
23. § 201 odst. 1 písm. a) zní:
"a) je-li vada neodstranitelná, požadovat v roz-
sahu vadného plnění buď nové bezvadně
plnění, nebo - není-li to možné - poža-
dovat zrušení smlouvy. Totéž právo má
u výrobků určených k prodeji občanům,
jestliže se vada vyskytuje po opravě opě-
tovně nebo jestliže výrobek má větší počet
vad; "
24. § 204 odst. 1 zní:
"(1) Dodavatel, který je v prodlení s do-
dávkou výrobků, je povinen zaplatit odběra-
teli za prvý den prodlení penále ve výši 5 %
z ceny nedodaných výrobků, a trvá-li pro-
dlení déle než jeden měsíc, ještě další penále
ve výši 5 % z ceny výrobků nedodaných ani
během měsíce po dodací lhůtě. Povinnost za-
platit penále za prvý den prodlení se snižuje
na 0, 5 % z ceny těch nedodaných výrobků,
které dodavatel dodatečně splnil nejpozději
do 15 dnů po uplynutí sjednané dodací lhůty. "
25. § 213 odst. 4 zní:
"(4) Jde-li o dodávky výrobků, jejichž
cena se tvoří dohodou dodavatele s odběra-
telem, může být dodávkový příkaz vydán te-
prve dojde-li k dohodě o výši ceny, popřípadě
k dohodě o způsobu určení ceny, pokud před-
pisy o cenách nestanoví něco jiného. "
11
26. K § 213 se připojuje tento další odstavec:
"(5) Neodpovídá-li dodávkový příkaz pod-
mínkám uvedeným v odstavci 1 a 4, je neplat-
ný a považuje se za návrh hospodářské
smlouvy, má-li jinak náležitosti, o nichž musí
při uzavření hospodářské smlouvy dojít k do-
hodě. Dodavatel je povinen neplatný dodáv-
kový příkaz (návrh hospodářské smlouvy)
vrátit odběrateli do 10 dnů po obdržení, ne-
chce-li uzavřít hospodářskou smlouvu. "
27. § 283 odst. 1 zní:
"(1) Předmět a čas plnění jsou dohodnu-
ty, je-li shoda alespoň v takových podrobnos-
tech, které odpovídají předané dokumentaci. "
28. § 290 zní:
"§ 290
Jestliže dodávka má ojedinělé drobné vady
nebo ojedinělé drobné nedodělky, které samy
o sobě ani ve spojení s jinými nebrání uve-
dení do provozu (užívání) a neztíží provoz
(užívání), je odběratel povinen takovou do-
dávku převzít. Dodávka, jejíž vady brání uve-
dení do provozu (užívání), nesmí být pře-
vzata. "
29. § 291 se označuje jako odstavec lak němu
se připojuje tento další odstavec:
"(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí, jestli-
že dodavatel při zahájení příslušných prací
věděl nebo vědět musel o vadách hmot, stro-
jů, zařízení nebo o vadách v projektové do-
kumentaci týkající se jeho dodávky a odbě-
ratele na vady neupozornil, nebo jestliže do-
davatel poskytl pro zpracování projektové
dokumentaci nesprávné projektové podklady. "
30. § 295 odst. 1 zní:
"(1) Dodavatel, který je v prodlení se
splněním povinnosti dodat, je povinen zaplatit
odběrateli penále ve výši 0, 5 % z ceny do-
dávky za každý započatý měsíc prodlení. U do-
dávek souborů strojů a zařízení řešených zce-
la nebo zčásti jako úkoly státního plánu vý-
zkumných a vývojových prací si však orga-
nizace mohou sjednat majetkově sankce ji-
nak. "
31. Za § 320 se vkládá ustanovení tohoto znění:
"§ 320a
jestliže některé činnosti příslušející in-
vestorovi vykonává jiná organizace (např. or-
ganizace inženýrská nebo projektově inženýr-
ská), vztahují se ustanovení této hlavy, pokud
jednají o investorovi, též na tuto organizaci. "
12
32. Za § 356 se vkládají ustanovení tohoto znění:
"Veřejná soutěž
§ 356a
(1) Organizace, která vyhlašuje veřejnou
soutěž na určitý výrobek, práci nebo výkon,
je povinna ve vyhlášení vymezit předmět a
čas soutěže, výši případných odměn, způsob
vyhodnocení soutěžních návrhů a ostatní sou-
těžní podmínky.
(2) Podmínky veřejné soutěže musí být
stanoveny písemně a vhodným způsobem zve-
řejněny. Organizace, která vyhlásila veřej-
nou soutěž, může použít soutěžních návrhů jen
podle soutěžních podmínek.
(3) Organizace, která soutěž vyhlásila, je
povinna poskytnout vyhlášeně odměny těm
organizacím, které podle provedeného vyhod-
nocení splnily podmínky soutěže.
(4) Organizace, která se zúčastní veřej-
né soutěže, má nárok na náhradu nákladů
spojených s podáním soutěžního návrhu len
pokud tak stanoví soutěžní podmínky.
(5) Veřejnou soutěž je možno odvolat jen
ze závažných důvodů. Odvolání je třeba pro-
vést stejným způsobem, jakým byla soutěž vy-
hlášena, nebo jiným stejně účinným způso-
bem. Bude-li veřejná soutěž odvolána, je or-
ganizace, která ji vyhlásila, povinna nahradit
náklady vzniklé organizacím, které před od-
voláním soutěže její podmínky zcela nebo
zčásti už splnily.
§ 356b
Vyhlásí-li organizace soutěž o nejvhod-
nější návrh na uzavření určité smlouvy, činí
výzvu k podání návrhů na uzavření této
smlouvy. Organizace, která podala soutěžní
návrh (nabídku), je jím vázána po dobu, kte-
rou si v návrhu stanovila, nejméně však po
dobu stanovenou v podmínkách soutěže. Or-
ganizaci, která vyhlásila soutěž, vznikne zá-
vazek teprve přijetím některého návrhu.
§ 356c
Užší soutěž
jestliže organizace vyhlásí užší soutěž,
mohou se jí zúčastnit jen vyzvané organizace.
Podmínky užší soutěže se nezveřejňují. Jinak
platí i pro užší soutěž přiměřeně ustanovení
o veřejné soutěži.
§ 356d
Veřejný přislib
(1) Veřejným příslibem se zavazuje orga-
nizace, která veřejně vyhlásila, že zaplatí od-
měnu nebo poskytne jiné plnění organizaci,
13
která splní podmínky určené ve veřejném pří-
slibu.
(2) Neurčují-li podmínky veřejného pří-
slibu nic jiného, obdrží odměnu ta organizace,
která je splní nejdříve.
(3) Splní-li podmínky veřejného příslibu
současně více organizací a z obsahu podmí-
nek vyplývá, že má být udělena jen jedna od-
měna, rozdělí se odměna mezi nimi rovným
dílem. "
33. Za § 360 se vkládá ustanovení tohoto znění:
"Zájmové a účelové smlouvy
(Smlouvy o sdružení)
§ 360a
(1) Smlouvou o sdružení se zavazují so-
cialistické organizace, že spojí svoji činnost
nebo část svých prostředků k dosažení urči-
tého účelu, popřípadě v jiném společném zá-
jmu.
(2) Smlouva o sdružení vymezí činnost,
která je předmětem sdružení, způsob jejího
provádění, práva a povinnosti zúčastněných
organizací, výši podílů, kterými organizace
přispívají k úhradě nákladů spojených s vý-
konem dohodnuté činnosti a důsledky poru-
šení smluvní povinnosti.
(3) Smlouva o sdružení vznikne, dojde-li
k dohodě o celém jejím obsahu. K platnosti
smlouvy je třeba písemné formy a schválení
nadřízeného orgánu (nadřízených orgánů);
sdružují-li organizace peněžní prostředky, též
schválení Státní banky československé. Nad-
řízený orgán (nadřízeně orgány) může uložit
organizacím povinnost uzavřít smlouvu o sdru-
žení, je-li v zájmu rozvoje národního hospo-
dářství, aby určité činnosti byly prováděny
z jednoho místa (gesce).
(4) Na základě smlouvy o sdružení může
vzniknout nová socialistická organizace, sou-
hlasí-li s tím ústřední orgán státní správy pří-
slušný podle předmětu činnosti zakládané or-
ganizace. Tento orgán též schvaluje statut
nebo stanovy zakládané organizace a jejich
změny a vykonává vůči organizaci funkci or-
gánu hospodářského řízení. Přísluší-li vydání
souhlasu ke vzniku organizace několika
ústředním orgánům státní správy, dohodnou
se tyto orgány, který z nich bude vůči zalo-
žené organizaci vykonávat funkci orgánu hos-
podářského řízení. Založená organizace se za-
pisuje do podnikového rejstříku. Členové
odpovídají za závazky organizace společně a
nerozdílně, nestačí-li k jejich úhradě majetek
organizace; není-li ve smlouvě stanoveno
14
něco jiného vypořádají se mezi sebou podle
výše svých podílů.
(5) Smlouva o sdružení zaniká dohodou
zúčastněných organizací nebo v případech
stanovených ve smlouvě. Organizaci vzniklou
na základě smlouvy o sdružení může zrušit
též orgán, který vůči ní vykonává funkci or-
gánu hospodářského řízení. "
34 Za § 361 se vkládá ustanovení tohoto znění:
"§ 362
Při svém hospodaření mohou organizace
užívat návratných peněžních prostředků, kte-
ré jim formou úvěrů poskytuje banka, popří-
padě jiné peněžní organizace nebo orgány,
oprávněné k poskytování úvěrů podle právních
předpisů. Jiné organizace si takové prostředky
mezi sebou poskytovat nesmějí, pokud právní
předpisy nestanoví něco jiného. "
35. Za § 378 se vkládá ustanovení tohoto znění:
"§ 378a
Organizace, která je v prodlení s place-
ním peněžitého závazku, je povinna v přípa-
dech, na něž se nevztahují
ustanovení § 378
odst. 1 a 2, platit oprávněné organizaci úrok
z prodlení ve výši 5 % ročně, pokud není
v právních předpisech stanoveno něco jiného.
Ustanovení § 378 odst. 4 platí obdobně. "
36. § 392 odst. 1 zní:
"(1) Federální dodavatelská ministerstva
v dohodě se zúčastněnými ministerstvy vydají
podle potřeby k provedení části šesté, sedmé,
osmé a části desáté, hlavy druhé, základní
podmínky dodávky pro určité skupiny výrob-
ků a prací; na úsecích, kde působí jako do-
davatelská ministerstva jen ministerstva re-
publik, vydá základní podmínky dodávky po
projednání se zúčastněnými ministerstvy Stát-
ní arbitráž Československé socialistické repub-
liky. O dodávkách výrobků pro vývoz a z do-
vozu vydá základní podmínky dodávky minis-
terstvo zahraničního obchodu; o dodávkách
vývozních investičních celků vydá základní
podmínky dodávky ministerstvo zahraničního
obchodu a federální ministerstvo hutnictví a
strojírenství; o dodávkách pro zajištění obra-
nyschopnosti státu vydá základní podmínky
dodávky ministerstvo národní obrany; o do-
dávkách státních hmotných reserv vydá zá-
kladní podmínky dodávky Správa federálních
hmotných reserv; o dodávkách zemědělských
výrobků a potřeb vydá základní podmínky do-
dávky federální ministerstvo zemědělství a
výživy. "