10
jako vydaná Státní bankou československou; orga-
nizace, jimž byla všeobecná devizová povolení udě-
lena, jsou však povinny do 6 měsíců od účinnosti
tohoto zákona předložit všeobecná devizová povo-
lení Státní bance československé k potvrzení, jinak
tato povolení pozbudou platnosti.
Závěrečná ustanovení
§ 34
Zrušují se
1. zákon č. 107/1953 Sb., o devizovém hospo-
dářství, ve znění zákona č. 64/1958 Sb.,
2. vyhláška č. 80/1958 Sb., o úplném znění zá-
kona č. 107/1953 Sb., o devizovém hospodářství,
3. vyhláška č. 6/1963 Sb., k zákonu o devizovém
hospodářství a
4. vyhláška č. 111/1969 Sb., o obecném devizo-
vém povolení pro organizace oprávněné k zahra-
ničně obchodní činnosti.
§ 35
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna
1971.
Důvodová zpráva
I. Část všeobecná
Rozvoj plánovitého řízení národního hospodář-
ství a pokračující rozvoj ekonomických vztahů
k zahraničí vyžaduje novou organizací a systém
řízení devizového hospodářství, které by odpoví-
dalo novým podmínkám. Dosavadní právní úprava
devizového hospodářství v zákonu č. 107/1953 Sb.
a novele č. 64/1958 Sb. je vývojem již zastaralá
a neodpovídá významu devizově politiky socialis-
tického státu a požadavku uplatňování jeho auto-
rity při jejím řízení.
Osnova nového zákona o devizovém hospodář-
ství vychází z existence devizového monopolu
státu a posílení jeho funkcí a vyjadřuje právně
takový jeho nový ekonomický model, který využívá
devizového plánování, jakožto základního nástroje
řízení, avšak zároveň vytváří přiměřený prostor
pro postupné uplatňování nepřímých forem devi-
zové regulace; nevzdává se ovšem některých, ze-
jména v současné naší devizové situaci nezbytných,
administrativních prostředků.
Osnova nového zákona o devizovém hospodář-
ství svěřuje zabezpečování devizového monopolu
státu Státní bance československé. Monopolní plá-
novité řízení devizového hospodářství nevylučuje
uplatňování nástrojů devizově měnových, jako de-
vizových kursů a úroků a nástrojů devizově finanč-
ních; úloha devizově měnových nástrojů, přede-
vším kursu, má nabýt postupně rozhodující pře-
vahy nad nástroji devizově finančními.
Na úseku devizové administrativy, zejména
v agendě vydávání devizových povolení a v agendě
kontrolní, umožňuje osnova nového zákona účel-
nou dělbu práce zmocněním přenášet devizovou
pravomoc Státní banky československé na orgány
státní správy v rámci prováděcího předpisu k de-
vizovému zákonu, jenž bude vydán.
Dnešní stav devizového hospodářství přirozeně
ještě neskýtá podmínky pro širší uvolnění devi-
zových styků se zahraničím. Osnova však umož-
ňuje v závislosti na zlepšování devizové situace
devizový styk se zahraničím v budoucnu přiměřeně
uvolňovat.
Osnova usiluje i o dosažení větší právní jis-
toty v devizové oblasti. Vzhledem k tomu jsou
jednotlivá ustanovení formulována pokud možno
jednoznačně a vycházejí z koncepce, že zákonná
úprava stanoví maximální hranicí devizových ome-
zení. Prováděcí předpisy nemohou ukládat devi-
zová omezení nová nebo omezení stanovená v zá-
koně rozšiřovat. Maximální právní jistota v devi-
zové oblasti má význam i pro rozvíjení mezinárod-
ních hospodářských vztahů. Oprava dopouštějící
příliš široký nebo nejednoznačný výklad jednotli-
vých ustanovení by znamenala zvýšení rizika pro
cizí účastníky mezinárodních hospodářských styků
a byla by vážnou překážkou pro rozvíjení meziná-
rodní dělby práce. Osnova se tomu snaží vyhovět
a se zřetelem na cizinu rovněž se vyhýbá ustano-
vením, jimž by mohl být vytýkán konfiskatorní
11
nebo diskriminační charakter. Tím se vychází
vstříc i požadavku lepších podmínek pro uznávání
našich devizových předpisů v zahraničí.
Osnova zákona o devizovém hospodářství
umožňuje další rozvoj spolupráce v oblasti mě-
nové, finanční a devizové z titulu členství Česko-
slovenské socialistické republiky v Radě vzájemné
hospodářské pomoci.
Provedení zákona nebude mít dopad na výdaje
státního rozpočtu Československé socialistické re-
publiky ani rozpočtů národních republik.
II. Část zvláštní
K § 2:
Ve vymezení souhrnných pojmů, s nimiž ope-
ruje devizový zákon, se promítá nové pojetí funk-
ce zákona potud, že z devizového režimu se vy-
pouští, co lze bez škody pro devizové hospodářství
uvolnit.
Pojem valut a deviz se v zákoně definuje sou-
hlasně s tím, jak se mu rozumí v bankovním pro-
vozu. Při tom tzv. "výplata" je v devizovém ob-
chodu obvyklým označením pro bankovní poukaz
k vyplácení peněžité částky na zahraničním místě;
základem pro výplaty je aktivní zůstatek
v cizí
měně na úctě u zahraniční banky, jímž lze dispo-
novat dopisem nebo telegrafickým příkazem.
Devizovému režimu nebude již podléhat stříb-
ro a platina, protože tyto kovy pozbyly povahy
kovů měnových a nejsou již použitelné ani jako
krytí bankovkové emise ani jako nástroj mezinárod-
ního platebního styku. Pokud jde o zlato, jakožto
jediný světově uznávaný měnový kov, podřizují
se devizovému režimu i směsi, slitiny a zlomky,
obsahují-li více než 5 % ryzího zlata; dosavadní
zákon podchycoval již slitiny a směsi s obsahem
nad 1 % ryzího zlata. Do oblasti devizového zá-
jmu nebudou dále již spadat drahokamy, perly
a výrobky z drahých kovů, drahokamů a perel.
Vázanost vývozu těchto předmětů, zavedená do
československého devizového práva v době mi-
mořádného ohrožení republiky v únoru 1939 (vl.
nař. č. 36/1939 Sb. ), pozbyla již původního. význa-
mu a zatěžovala cestovní styk administrativou,
neúměrnou vzhledem k 'nepatrnému devizově eko-
nomickému dosahu věci.
Do pojmu cenných papírů ("fondovních hod-
not" podle nevžitého názvosloví zavedeného dří-
vějším devizový zákonem) se zahrnují nově "jiné
dokumenty zakládající účast na majetku". Jde
o podílová práva na majetku společností rozšíře-
ných v západních průmyslových zemích, soustře-
ďujících držbu cenných papírů (např. tzv Invest-
ment-Trust), popř. společností vlastnících nemo-
vitý majetek. Dokumentem podílových práv jsou
zpravidla podílové listy nebo certifikáty, znějící
buď na určitou jmenovitou hodnotu anebo vyjad-
řující podíl na společenském majetku zlomkem.
V osnově zákona se používá rovněž pojmu
"hodnoty" (nadpisy "Dovoz a vývoz hodnot", "Na-
kládání s hodnotami", § 15, 16 a 21); obecně však
nelze tento pojem vymezit, protože v různých sou-
vislostech nabývá různého obsahu. K nedorozu-
mění, ani k výkladovým potížím však dojít nemůže,
protože na místech, kde je souborného označení
"hodnoty" za účelem sestručnění nadpisu nebo
textu použito, jsou vždy buď přímo nebo odkazem
přesně vypočteny ty druhy hodnot, o které jde.
K § 3:
Dosavadní zákon charakterizoval jako devi-
zové tuzemce též československé příslušníky, kteří
se zdržují v cizině z příkazu československých
státních a jiných orgánů. Dosah tohoto předpisu
je omezen na československé občany vykonávající
pro zdejší zaměstnavatele příkazce úřední nebo
jiné pracovní poslání v zahraničí. Nový zákon při-
znává povahu devizového tuzemce českosloven-
ským občanům, kteří se zdržují v zahraničí se
souhlasem československých orgánů. Souhlas má
širší dosah než příkaz; umožňuje se jim, aby si
tuzemskou devizovou příslušnost zachovali a se
svým tuzemským peněžním a nemovitým majetkem
mohli volně disponovat i občané, s jejichž přechod-
ným, byť déle trvajícím pobytem v zahraničí sou-
hlasily příslušné zdejší orgány, aniž k němu daly
příkaz, jakož i vůbec českoslovenští občané, kteří
se zdržují v zahraničí po dobu vymezenou ve vý-
jezdní doložce cestovního pasu.
Nové je zmocnění stanovit v prováděcím před-
pise, které osoby se nepovažují za devizové tu-
zemce, i když splňují předpoklady § 3 odst. 1,
jakož i která ustanovení devizového zákona se
nevztahují na československé občany, zdržující se
přechodně v zahraničí. Takové úpravy dosud ne-
bylo, třebaže určitá omezení, postihující podle zá-
kona devizové tuzemce, nemohla ani být prakticky
za pobytu v zahraničí realizována, např. podmí-
něnost vstupu v závazky vůči devizovým cizozem-
cům devizovým povolením.
K § 4:
Devizový monopol státu zahrnuje výhradní
právo státu uskutečňovat platební a úvěrový styk
se zahraničím a k tomu účelu soustřeďovat pla-
tební prostředky a rozhodovat o nakládání s nimi.
Devizový monopol je důležitou součástí finanční a
úvěrové soustavy socialistického státu. Úkoly, vy-
plývající z devizového monopolu, je stejně jako
v dalších socialistických státech pověřena Státní
banka československá, která je pro tento účel or-
12
ganizačně i odborně vybavena a přejímá podle zá-
kona odpovědnost za provádění devizového mono-
polu.
Úloha Státní banky československé odpovídá
zde jejímu postavení v národním hospodářství,
ježto vykonává funkci měnového orgánu a spravuje
měnovou rezervu ve zlatě a devizách.
K § 5:
Devizový plán je základním nástrojem řízení
devizového hospodářství. Navrhuje jej jako součást
měnového plánu ve spolupráci s příslušnými fede-
rálními orgány a orgány republik Státní banka
československá, která zabezpečuje jeho realizaci a
kontrolu. Souvislost devizového plánu se státními
plány rozvoje národního hospodářství upravuje
blíže zákon o národohospodářském plánování.
Devizový plán vyjadřuje základní směry a cíle
devizové politiky státu a vymezuje podmínky udr-
žení peněžní rovnováhy, zejména ve vnějších vzta-
zích, a dalšího upevňování měny.
K § B:
Dohled na provádění devizového monopolu
přísluší vládě Československé socialistické repub-
liky. Tato zásada umožňuje vládě zachovat si roz-
hodující vliv na řízení československého devizo-
vého hospodářství a zajišťuje jí právo dohledu
prováděného federálním ministerstvem financí.
K § 7 až 9:
Oprávnění obchodovat s devizovými prostředky
a provádět platební styk se zahraničím přísluší ze
zákona o Stání bance československé. Zákon však
ve snaze, přiblížit tyto obchodní služby podnikům
a občanům zmocňuje Státní banku českosloven-
skou, aby právo obchodovat s devizovými pro-
středky udělovala jednak peněžním ústavům, jed-
nak jiným organizacím. Nejširší oprávnění budou
mít devizově banky (Státní banka československá,
Československá obchodní banka a. s., Živnostenská
banka n. p.; se zvýšením jejich počtu se toho času
nepočítá), omezeně a různě odstupňované opráv-
nění budou mít devizová místa. Devizovými místy
mohou být např. Poštovní poukázková ústředna a
pro směnárenské služby cestovní kanceláře a Inter-
hotely; prodejny klenotů státního a družstevního
obchodu a afinérie zlata mohou být pověřeny
funkcí devizových míst pro výkup zlata od
občanstva.
Decentralizaci v obchodování s devizovými
prostředky není na újmu nabídková povinnost po-
dle § 8, která je nutná v zájmu zabezpečení plynu-
lého platebního styku s cizinou.
Rubem oprávnění k obchodu s devizovými pro-
středky, vyhrazeného ze zákona jen Státní bance
československé, je povinnost organizací a občanů
uskutečňovat devizové a valutové operace jen pro-
střednictvím oprávněných bank a míst, samozřejmě
v rámci jejich oprávnění. Prováděcí předpis může
stanovit výjimky; bez intervence oprávněných bank
a míst bude např. možno nakupovat a prodávat
hodnoty, které byly zproštěny nabídkově povinnosti
nebo nebyly devizovou bankou odkoupeny (§ 16).
K § 10 až 13:
Zákaz dovozu a vývozu československých pe-
něz, stanovený dosavadním zákonem, se nahrazuje
pružnější formou podmíněnosti dovozu a vývozu
devizovým povolením. Obecně se uvolňuje vývoz
hodnot, které byly zproštěny nabídkové povinnosti
vůbec, popř. jež nebyly devizovou bankou odkou-
peny; banka, která odmítne odkup, vydá o tom
oferentovi potvrzení, jímž se u pohraničního cel-
ního úřadu prokáže volný vývoz.
Prostor pro vývoj směrem k uvolňování dovozu
a vývozu hodnot je dán zmocněním stanovit v pro-
váděcím předpise podle situace volnou hranici, do
které lze hodnoty vyvážet nebo dovážet volně bez
devizového povolení.
K § 14:
Z obecného pravidla, že veškeré platy do za-
hraničí jsou podmíněny devizovým povolením, je
vyňata široká oblast platů souvisejících s provádě-
ním mezinárodního obchodu, mezinárodní dopravy
a mezinárodního zasilatelství. Uplatňuje se tu zá-
sada, že nelze klást devizovým režimem překážky
úhradě dovozních obchodů a služeb, které byly
v souladu s podmínkami Státní banky českosloven-
ské pro devizovou regulaci, vydanými v dohodě
s ministerstvem zahraničního obchodu, právo-
platně sjednány, takže zahraniční kontrahent prá-
vem může spoléhat na hladké provedení úhrady.
Návrh zákona tím mj. sleduje posilovat i v devi-
zových vztazích podmínky pro rozvoj mezinárodní
součinnosti v hospodářské oblasti.
K § 15:
K soustředění devizových prostředků se devi-
zovým tuzemcům ukládá povinnost postarat se
o úhradu pohledávek vůči devizovým cizozemcům
platem do tuzemska. Úhrada může záležet buď
přímo v převodu (dobropisu) na účet zdejší devi-
zové banky u jejího korespondenta v zahraničí,
anebo vtom, že dlužník zašle československému
věřiteli platební dokument znějící na cizí měnu
(zpravidla šek). V tom případě vzniká českoslo-
venskému věřiteli povinnost nabídnout dokument
devizové bance, která jej buď odkoupí nebo přijme
13
k inkasu. Povinnost nabídková, která se vztahuje
též na valuty a zlato, je pojata pružněji než v do-
savadním zákoně; osnova zmocňuje k obecným vý-
jimkám ze zmíněných povinností.
Ohledně zahraničních cenných papírů se
povinnost nabídková nestanoví a nahrazuje se
v tomto specifickém případě účelnější formou po-
vinnosti zpeněžit je na výzvu Státní banky česko-
slovenské. Banka použije práva výzvy ke zpeněžení
cizozemských cenných papírů v případě nutné po-
třeby devizového hospodářství tím způsobem, že
uloží vlastníku jejich zpeněžení na cizozemském
peněžním trhu, kde mají znamenán burzovní kurs
nebo kde se v bankách běžně obchodují. Tím je
zajištěn prodej za objektivně kontrolovatelných
podmínek. Z dosavadního zákona se však nepře-
jímá povinnost devizových tuzemců zpeněžit na
úřední vyzvání jiné majetkové hodnoty, které mají
v cizině, zejména nemovitý majetek. Takový zásah
do občanských práv by byl povážlivý, nehledíc na
to, že vynutitelnost úřední výzvy je prakticky té-
měř nedostupná.
K § 16:
Vedle zmocnění stanovit prováděcím předpi-
sem výjimky z povinnosti transferové a nabídkové
(§ 15 odst. 2) se Státní banka československá
zmocňuje jednak zprostit této povinnosti určité
druhy hodnot, popř. stanovit volnou hranici, jednak
povolovat v individuálních případech úlevy. Hod-
noty zproštěné nabídkové povinnosti podle druhů
nebo bankou neodkoupené se vylučují z devizového
režimu a lze s nimi volně nakládat.
Zřizování účtů vedených v cizozemské měně
pro devizové tuzemce umožňuje zainteresovat vý-
vozce na produkci deviz a zainteresovat i benefi-
cienty neobchodních platů, zejména z dědictví a
z výnosů a prodejů nemovitostí v zahraničí, na
převodech zahraničních pohledávek do tuzemska.
K § 17:
V režimu cizozemských účtů, jakožto technic-
kého prostředku ke zpružnění platebního styku se
zahraničím, se upouští od zevrubné direktivní
úpravy, jakou obsahovala prováděcí vyhláška k do-
savadnímu zákonu č. 6/1963 Sb. v § 20. Podmínky
dobropisů na účtu otevřeném z příkazu devizového
cizozemce a dispozic z takového účtu se budou ří-
dit dohodou, kterou devizová banka vedoucí účet
sjedná s vlastníkem účtu.
K § 18:
V některých případech je volné nakládání
s hodnotami významnými pro devizové hospodář-
ství zajištěno přímo v zákoně; další případy,
u nichž se povolení nepožaduje, mohou být stano-
veny v prováděcím předpise.
K § 19:
Na rozdíl od dosavadního práva se podrobuje
devizovému povolení výslovně jen vstupování v zá-
vazky, ze kterých vzniká povinnost peněžního
plnění vůči devizovým cizozemcům. Vstupování
v závazky, z nichž vzniká vůči devizovým cizozem-
cům nárok na peněžitá plnění, jsou tímto zákonem
upravena jen ve speciálních případech uvedených
v odstavci 1 písmeno c). Otázku povolovacího re-
žimu pro vstup do takovýchto závazků je v oblasti
zahraničního obchodu příslušno řešit ministerstvo
zahraničního obchodu podle zákona č. 119/1948 Sb.
a podle zákona o působnosti federálních minister-
stev.
Povinnost peněžního plnění vůči devizovým
cizozemcům vzniká rovněž uznáním peněžního zá-
vazku vůči nim, a proto i takové uznání se podro-
buje devizově povolovacímu režimu.
Zákon umožňuje vyloučit dosavadní dvojí po-
volování; v povolení ke vstupu v závazek může
Státní banka československá vyslovit, že není již
třeba povolení k úhradě závazku, jestliže bylo
dáno devizově povolení ke vstupu do tohoto zá-
vazku. Automatická výluka dvojího povolování by
mohla vyvolat v oblasti neobchodních platů nebez-
pečí zneužití na škodu devizového hospodářství.
U výměnných obchodů, kde dochází ke kom-
penzačnímu zúčtování vývozní pohledávky s do-
vozním závazkem, se posuzuje použití vývozní po-
hledávky analogicky jako plnění peněžní.
Na rozdíl od dosavadního zákona jsou podro-
beny devizovému povolovacímu režimu jen smluvní
převody majetku a práv na devizové cizozemce.
Vylučují se tím - ve shodě se zásadou volnosti
dispozic na případ smrti podle § 18 odst. 2 z po-
volovacího režimu převody posledním pořízením.
Prováděcím předpisem se upraví v prvé řadě
vstupování ve smluvní závazky v oblasti zahranič-
ního obchodu, pokud byly sjednány v souladu
s podmínkami Státní banky československé pro de-
vizovou regulaci.
K § 20:
Úprava povolovacího režimu v souvislosti
s účastmi zahraničního kapitálu na tuzemských
podnicích, popř. s československými účastmi na
podnicích v zahraničí, je vázána na povolení
zvláštní povahy federálních orgánů popř. orgánů
republik, aniž by tím byla dotčena devizová pravo-
moc vyhrazená Státní bance československé.
K § 21 až 26:
Devizová evidence je základem pro výkon de-
vizového dohledu. Ohlašovací povinnost devizových
14
tuzemců, týkající se hodnot významných pro devi-
zové hospodářství, se zachovává zatím v dosavad-
ním rozsahu. Prováděcí předpis stanoví, ve kterých
případech se od ohlašovací povinnosti upouští. Po-
drobnosti o lhůtách a způsobu hlášeni, které za-
těžovaly dosavadní zákon, se odkazují rovněž do
prováděcího předpisu.
Vzhledem k nové úloze Státní banky česko-
slovenské v devizovém hospodářství mění se v zá-
sadě i dosavadní organizace devizové evidence a
devizového dohledu. S dohlédací činností je spo-
jena i odpovídající činnost kontrolní, kterou vyža-
dují nové formy provádění devizového režimu
zvláště na obchodním úseku.
K § 27:
Dosud se i úmyslně spáchané devizové de-
likty, pokud je nelze kvalifikovat jako čin trestný
podle trestního zákona, popř. jako přečin podle
zákona o přečinech, trestají ve správním řízení
nejvýše pokutou 500 Kčs, tedy částkou v poměru
ke škodlivosti činu i v poměru k prospěchu zís-
kanému pachatelem, tak nepatrné citelnou, že
spíše podněcovala k opakování činu, než by od
něj odstrašovala; proto se do zákona vkládá usta-
novení, umožňující účinnější postih v tomto směru.
Řízení provádějí národní výbory podle předpisů
o stíhání přestupků (t. č. zákon o úkolech národ-
ních výborů při zajišťování socialistického pořád-
ku č. 60/1961 Sb. ), popř. celnice, půjde-li o pře-
stupky proti předpisům tohoto zákona o vývozu
a dovozu.
K § 28:
Vydávání prováděcích předpisů federálním mi
ministerstvem financí v dohodě s ministerstvem za-
hraničního obchodu a Státní bankou českosloven
skou a ve spolupráci s ministerstvy financí republik
zajišťuje, že budou vydávány takové předpisy, které
jsou v souladu s jednotnou hospodářskou politi-
kou státu. Ve věcech týkajících se zahraničního
obchodu vydávají prováděcí předpisy společně fe
derální ministerstvo financí a ministerstvo zahra
ničního obchodu rovněž v dohodě se Státní bankou
československou.
K § 29:
Nový zákon o devizovém hospodářství svěřuje
Státní bance československé devizovou pravomoc,
tj. provádění devizového monopolu a působnost
rozhodovat o devizových povoleních, vykonávat de
vízovou kontrolu a vést devizovou evidenci o po-
hledávkách a nárocích vůči zahraničí a o zahra-
ničním majetku československých subjektů. Pro
současnou dobu se počítá v zájmu kontinuity a
využití praktických zkušeností aparátu státní sprá-
vy v devizové oblasti s přesunem některých devi-
zových pravomocí Státní banky československé na
orgány státní správy. Zákon poskytuje zmocnění,
aby (v prováděcím předpise byly tyto orgány a roz-
sah jejich pravomoci v devizových věcech určeny.
Aby přesun pravomoci, dotýkající se nejširšího
okruhu zájemců, úřadů, organizací i občanů, měl
náležitou publicitu a závaznost, musí být uskuteč-
něn formou prováděcího předpisu podle § 28
zákona.
V prováděcím předpisu bude rovněž pravomoc
Státní banky československé v oblasti neobchod-
ních platů přenesena na federální ministerstvo
financí, pokud půjde o řešení zásadních otázek
a na ministerstva financí republik, pokud půjde
o výkon devizové agendy v této oblasti, dotýkající
se té které republiky.
Bude-li pravomoc Státní banky československé
takto přesunuta, je třeba zajistit státním orgánům
pro účely přenesené agendy stejnou možnost zís-
kávání informací, jakou má podle zákona (§§ 23
a 31) Státní banka československá. Ustanovení
§ 29 odst. 2 ukládá proto povinným subjektům, aby
v případě přenesení pravomoci poskytovaly žádané
informace státním orgánům, na které byla právo
moc přenesena.
K § 30:
Podle dosavadního zákona mohl soud nařídit
výkon rozhodnutí, odsuzujícího k placení do za-
hraničí teprve tehdy, bylo-li mu předloženo devi-
zově povolení k takovému platu. Proti tomuto
předpisu se namítalo, že umožňuje na úkor věřitele
chránit rezistentního nebo liknavého dlužníka,
třebaže o jeho povinnosti plnit bylo pravomocně
rozhodnuto.
Nová úprava nepodmiňuje již soudní výkon
rozhodnutí devizovým povolením. Peněžitou část-
ku, která má být na základě výkonu soudního roz-
hodnutí vydána cizozemskému věřiteli, složí soud
u devizové banky, která ji podle dispozic opráv-
něného převede do zahraničí, a to bez devizového
povolení, jde-li o plnění řádně v souhlasu se záko-
nem sjednaného závazku ze zahraničního ob-
chodu [§ 14 odst. 2 písm. a)] nebo o plnění zá-
vazku, při jehož vzniku bylo již při povolení
rozhodnuto [§ 19 odst.
2]; jinak provede banka
převod do zahraničí jen, bude-li Státní bankou
československou povolen. Tím se zjednodušuje
práce soudu a zajišťují se zájmy československého
devizového hospodářství, aniž by se dávala dluž-
níku možnost, aby se využitím devizového režimu
zbavil (alespoň dočasně) povinnosti plnit.
15
K§ 32:
Zásada, že devizová povolovací agenda není
vázána zákonnými předpisy o správním řízení, se
v praxi prosadila již za platnosti dřívějších záko-
nů upravujících devizové hospodářství. Této praxi
se v novém devizovém zákonu dostává zákonné
opory. Aplikace předpisů správního řádu by ne-
únosně zatížila povolovací agendu. Její masová
povaha vyžaduje zjednodušení a typizace používá-
ním formulářů žádostí, které se vyřizují otiskem
razítka "Povoleno" či "Zamítnuto". Avšak ani z věc-
ného hlediska není tu k zavádění forem správního
řádu důvodu. Na povolení není právní nárok.
O povolení rozhodují zřetele na zájmy devizového
hospodářství, popř. na jeho faktické možnosti; to-
muto společenskému zájmu musí ustoupit osobní
zájem žadatele na dosažení povolení.
K § 33:
Vzhledem k tomu, že vydáním nového zákona
o devizovém hospodářství zanikají dnem jeho účin-
nosti veškerá individuální i všeobecná devizová
povolení, je třeba na přechodnou dobu vyřešit
otázky jejich platnosti. Zákon nevylučuje možnost
potvrdit všeobecná devizová povolení vydaná za
platnosti dosavadního zákona a zachovat tím jejich
platnost pro budoucno.
V Praze dne 14. listopadu 1970
Předseda vlády ČSSR:
dr. Štrougal v. r.
Ministr financí ČSSR:
ing. Rohlíček, CSc. v. r.
StT l - 85897-70