27

ské politiky a povinností stanovených jinými před
pisy (např. hospodářským zákoníkem). Součástí
kontroly jsou i rozbory odchylek a jejich příčin
a návrhy nápravných opatření.

Kromě kontroly plnění národohospodářských
plán se počítá se speciální kontrolou rozpisu
úkolů a s hodnocením plánovacího procesu a plá-
novacích metod. Dále se počítá s analýzami stavu
a vývoje národního hospodářství, s kontrolou kva-
lity plánů a plánovacích metod a s kontrolou pů-
sobení soustavy řízení národního hospodářství.
Prováděcí předpisy upraví metody a periodicitu
těchto kontrol.

Ustanoveními návrhu zákona není dotčena
kontrolní působnost jiných ústředních orgánů po-
dle zvláštních předpisů.

V platnosti zůstávají pravidla pro provádění
periodických revizí hospodaření č. 112/1965 Sb.,
ve znění opatření č. 43/1967 Sb.

V § 27 a 28 se stanoví principy pro změny
státních plánů a hospodářských plánů, zejména
případy, kdy je třeba plán měnit, a příslušný po-
stup. Každý orgán (organizace) musí schválené
změny promítnout do svého hospodářského plánu.
Rozlišují se případy změny vlastního hospodářské-
ho plánu a změny úkolů (plánů) podřízeným or-
ganizacím (s projednáním a řešením důsledků).

V § 29 stanoví návrh zákona majetkové sank-
ce za neplnění povinností.

Trestní sankce je možno uplatňovat podle
trestního zákona č. 140/1961 Sb., ve znění novel.
V úvahu přicházejí zejména § 125 (o úmyslném
uvedení nepravdivých údajů k zajištění neoprávně-
ných výhod), § 126 (o uvedení nepravdivých údajů
i z nedbalosti), § 169 a 170 (o maření a ohrožování
činnosti státního orgánu) a § 97 (o sabotáži).
Dále lze použít zákona č. 150/1969 Sb., o pře-
činech.

Zákoník práce č. 65/1965 Sb., ve znění novel
upravuje v § 172 až 186 odpovědnost pracovníků
za škodu způsobenou při plnění pracovních úkolů
nebo v přímé souvislosti s ním a v § 76 až 81
kárná opatření a jejich ukládání.

Pracovník socialistické organizace, který po-
ruší svou povinnost uloženou mu právními před-
pisy o plánování, může být - vzhledem ke stupni
nebezpečnosti skutku pro společnost, tj. zejména
k míře zavinění, k pohnutce činu, způsobu jeho
provedení a jeho následkům - postižen pro

- trestný čin narušování řízení, plánování a
kontroly národního hospodářství podle § 125 a
126 tr. zák.

- přečin proti pracovní kázni podle § 8 zák.
č. 150/1969 Sb., o přečinech,

- přestupek podle § 17 odst. 2, písm. b),
popř. § 6 zák. č. 60/1961 Sb., o úkolech národních
výborů při zajišťování veřejného pořádku,

- porušení pracovní kázně podle § 77 záko-
níku práce.

Platný právní řád tedy poskytuje dostatek pro-
středků k vyvození odpovědnosti proti těm pracov-
níkům, kteří porušili nebo nesplnili povinnosti vy-
plývající z obecně závazných předpisů o plánování,
a zejména v těch případech, kdy jejich přičiněním
organizace získala neoprávněně výhody nebo ma-
jetkový prospěch, popř. byla jejich zaviněním způ-
sobena organizaci majetková nebo jiná újma. Není
proto třeba zařazovat do návrhu zákona o národo-
hospodářském plánování skutkovou podstatu ne
plnění povinnosti vyplývajících z tohoto zákona,
ani stanovit sankci vůči odpovědným pracovníkům.

Nezávisle na vyvozování osobní odpovědnosti
proti pracovníkům socialistických organizací, kteří
porušili povinnosti vyplývající ze zákona o náro-
dohospodářském plánování je však žádoucí i sta-
novení nápravných prostředků působících proti or-
ganizaci, která porušila povinnost uložené jí tímto
zákonem.

Majetkovou sankcí za nesplnění zákonné po-
vinnosti je pokuta (např. za porušení povinností
vyplývajících z pracovně-právních předpisů, včetně
mzdových, může být uložena pokuta až do částky
500 000 Kčs - § 270a zákoníku práce). Kromě
toho je v některých zákonech zakotvena možnost
předepsat organizacím odvody neoprávněné získa-
ných majetkových výhod (např. dodatkový odvod
podle zákona č. 47/1967 Sb., o cenách). Stanovení
a vymáhání majetkových sankcí nemá vliv na
event. vypořádání škod, způsobených organizací
jiné organizaci porušením závazku nebo jiné
právní povinnosti, ani za vyvození odpovědnosti
vůči odpovědnému pracovníku socialistické orga-
nizace.

Ustanovení § 29 pamatuje na oba případy, kdy
je třeba organizaci postihnout majetkovou sankcí.
V odstavci 1 se upravuje případ, kdy socialistická
organizace získala neoprávněný majetkový pro-
spěch tím. že porušila některou povinnost ulože-
nou jí tímto zákonem (např. tak, že ve svém hos-
podářském plánu nezabezpečila úkoly státního
plánu a místo toho zařadila do plánu výrobky pro
ni výhodnější).

Protože v takovém případě jde o postup, kdy
správní orgán rozhoduje o právních poměrech or-
ganizací při řízení jejich hospodářské činnosti,
nevztahuje se na něj zákon o správním řízení č.
71/1967 Sb. Proto není proti nařízení odvodu ne-
oprávněného prospěchu řádný opravný prostředek
přípustný.

Podle druhého odstavce bude možné uložit
pokutu až od výše jednoho miliónu Kčs, a to ve
dvou případech:

a) jestliže socialistická organizace nesplní
úkoly vyplývající pro ni ze státního plánu vlastním
zaviněním,

28

b) jestliže takový úkol nebyl splněn proto, že
jej socialistické organizaci nerozepsala nadřízená
organizace.

Protože v tomto případě orgán státní správy
ukládá organizaci sankci za nesplnění její povin-
nosti, vztahuje se na rozhodnutí o uložení pokuty
zákon o správním řízení.

Smyslem třetího odstavce je zdůraznit, že
uložením odvodu, resp. pokuty, nejsou konzumo-
vány ostatní postihy podle speciálních právních
úprav.

V. Závěrečná ustanovení (§ 30 až 34)

§ 30 opravňuje pracovníky všech orgánů
ke vstupu do podniků, k nahlížení do písemností
a k vyžadování zpráv a vysvětlivek, pokud plní
úkoly podle zákona o národohospodářském plá-
nování. Jde o nahrazení a rozšíření dosavadního
ustanovení § 22 zákona č. 53/1968 Sb., o změnách
v organizaci a působnosti některých ústředních
orgánů.

Dále se stanoví pro ústřední plánovací orgány
povinnost vyjádřit se k návrhům opatření jiných
ústředních orgánů, mají-li důsledky pro státní plá-
ny a jejich realizaci. Tuto povinnost je nutno po-
suzovat zejména ve vztahu k § 18 odst. 4.

§ 31 upravuje jednak výjimečný režim zvlášt-
ních částí státních plánů (zejména za oblasti
obrany a bezpečnosti), respektive zmocňuje k úpra-
vě vládu ČSSR, jednak specifikuje zvláštní působ-
nost Státní plánovací komise v oblasti obrany a
bezpečnosti a zvláštních částí národohospodář-
ských plánů. Návrh zákona zmocňuje Státní plá-
novací komisi v dohodě s ministerstvem národní
obrany a federálním ministerstvem vnitra stanovit
odchylky nutné z hlediska zájmů obrany a bez-
pečnosti.

Návrh zákona opravňuje vládu Československé
socialistické republiky a na základě jejího zmoc-
nění i vlády republik k povolování výjimek ze zá-
kona o národohospodářském plánování, nezbyt-
ných pro experimentování. Jde o analogii obdob-
ného ustanovení dosavadního § 91 odst. 1 a 3 vl.
nař. č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního
hospodářství, s tím rozdílem, že se v tomto směru
nedává žádné oprávnění ústředním plánovacím
orgánům. Vláda Československé socialistické re-
publiky kromě toho může zprostit povinnosti před-

kládat návrhy hospodářských plánů a stanovit
postup pro schvalování hospodářských plánů.

§ 32 se jednak zmiňuje o předkládání hospo-
dářských plánů a jejich návrhů podle zvláštních
předpisů, jednak vysvětluje terminologii v dosa-
vadních předpisech.

§ 34 obsahuje Zrušovací ustanovení. Pokud jde
o hospodářský zákoník ruší se jen ta ustanovení,
která nejsou v souladu se zákonem o národohos-
podářském plánování. Ponechávají se v platnosti
ustanovení, která jsou sice předmětem úpravy, ale
která mohou platit souběžně nebo jako doplněk
(např. čl. II a IV a § 81 hospodářského zákoníku).
Zejména se ruší vládní nařízení č. 100/1966 Sb.,

o plánovitém řízení národního hospodářství, ve
znění novel.

Ve smyslu či. 79 ústavního zákona č. 143/1968
Sb., o československé federaci, se předpokládá vy-
dání potřebných prováděcích předpisů (nařízením
vlády Československé socialistické republiky),

i kde to není výslovně v návrhu zákona uvedeno.

Provedení zákona o národohospodářském plá-
nování, jímž se realizují principy stanovené zase-
dáním ÚV KSČ v lednu t. r., si vyžádá zvýšení
finančních nákladů proti současnému stavu v dů-
sledku zřízení Státní plánovací komise a vybavení
jejího aparátu tak, aby mohl plnit určené funkce,
a patrně i v důsledku žádoucího vybavení pláno-
vacích útvarů ostatních ústředních orgánů a ná-
rodních výborů (nebude-li možné řešení přesunem
pracovníků z jiných agend). Dnešní personální vy-
bavení federálního ministerstva plánování odpo-
vídá pouze omezeným funkcím podle zákona č.
53/1968 Sb. Rovněž u ostatních ústředních orgánů
došlo v letech 1968 a 1969 k značnému oslabení
jejich plánovacích útvarů. Nové úkoly vyplývající
z posílení závaznosti plánu, obnovy prováděcích
plánů, zdokonalování metod řízení národního hos-
podářství, kontroly plnění národohospodářských
plánů, z prací pro Radu vzájemné hospodářské po-
moci atd. musí být kvalifikovaně zabezpečeny.

Na druhé straně racionalizace plánovacího
procesu, kterou zákon zavádí, přinese určité ná-
rodohospodářské úspory, vyplývající z kvalitněj-
ších národohospodářských plánů a z jejich dů-
slednějšího zabezpečování.

V Praze dne 14. listopadu 1970

Místopředseda vlády ČSSR:
ing. Hůla v. r.

Předseda vlády ČSSR:
dr. Štrougal v. r.

StT l - 85904-70