13
(6) Ústřední orgány mohou při rozpisu úkolů
státních plánů a státních rozpočtů úkoly zpevnit
nebo stanovit další, nebo rozšířit jejich okruh,
pokud vláda Československé socialistické repub-
liky, popřípadě vláda republiky, nestanoví jinak.
Ministerstvo zahraničního obchodu zajišťuje roz-
pis úkolů nejen na organizace zahraničního ob-
chodu, ale i na další organizace oprávněně k za-
hraničně obchodní činnosti.
§ 20
Orgány středního článku řízení
(1) Orgány středního článku řízení plní v plá-
novacím procesu tyto povinnosti:
a) předkládají nadřízenému ústřednímu orgánu
podklady k návrhům směrnic pro vypracová-
ní státních plánů a souhrnné návrhy hospo-
dářských plánů za výrobní hospodářskou jed-
notku, popřípadě za řízené organizace, včetně
rozborů a zdůvodnění,
b) organizují vypracování hospodářských plánů
v podřízených organizacích,
c) provádějí soustavnou analýzu stavu a vývoje
za svěřený obor (organizace) a provádějí kon-
trolu plnění plánu podřízených organizací,
d) provádějí rozpis úkolů, které jim byly stano-
veny nadřízeným ústředním orgánem v plá-
novacím procesu, na podřízené socialistické
organizace, pokud je neplní samy; podle po-
třeby dále konkretizují zásady státní hospo-
dářské politiky,
e) ověřují, zda hospodářské plány podřízených
socialistických organizací zabezpečují cíle a
úkoly státních plánů i jejich rozpisu,
f) usměrňují řízení ekonomických procesů v pod-
řízených organizacích tak, aby byly zabezpe-
čeny především úkoly vyplývající ze státních
plánů.
(2) Orgánům středního článku řízení zahrnu-
jícím podniky (organizace) na území obou repub-
lik, pokud nejsou podřízeny federálním ústředním
orgánům, ukládá úkoly vyplývající pro ně z plánů
republik nadřízený ústřední orgán v dohodě s pří-
slušným ústředním orgánem druhé republiky, a
to podle potřeby územně rozdělené; případné roz-
pory řeší vlády republik, popřípadě vláda Česko-
slovenské socialistické republiky. Orgány střed-
ního článku řízení jsou povinny spolupracovat při
plánovacím procesu i při realizaci národohospo-
dářských plánů s příslušnými ústředními orgány
obou republik; oběma předkládají své návrhy plá-
nů a jiné podklady za celý obor své působnosti
územně rozdělené a stejně člení i své hospodářské
plány.
14
(3) Orgány středního Článku řízení, podřízené
federálním ústředním orgánům, člení návrhy hos-
podářských plánů, jiné podklady i schválené hos-
podářské plány tak, aby nadřízený ústřední orgán
mohl předkládat podklady potřebné pro územní
průřezy státního plánu ústředním plánovacím or-
gánům republik, popřípadě též Státní plánovací
komisi. Jsou též povinny poskytovat ústředním
plánovacím orgánům republik informace potřebné
pro plánování komplexního rozvoje hospodářství
republik.
(4) Orgán středního článku řízení je povinen
projednat svůj hospodářský plán nebo jeho části
s příslušným orgánem Revolučního odborového
hnutí a s krajským národním výborem (oblastním
orgánem). Návrhy hospodářských plánů, jiné pod-
klady a rozbory podle odstavců 1 až 3 předkládá
též orgánům, které určí Státní plánovací komise
v metodických pokynech.
(5) Ustanovení § 19 odst. 6 prvé věty platí
zde obdobné.
§ 21
Socialistické organizace
(1) Socialistická organizace plní v plánova-
cím procesu tyto povinnosti:
a) předkládá nadřízenému orgánu podklady
k návrhům směrnic pro vypracování státních
plánů a souhrnné návrhy svých hospodářských
plánů včetně rozborů a zdůvodnění,
b) provádí soustavnou analýzu stavu a vývoje
vlastní činnosti a kontroluje plnění svého
hospodářského plánu,
c) provádí rozpracování uložených mu úkolů do
vnitropodnikových útvarů.
(2) Socialistická organizace je povinna pro-
jednat příslušné části hospodářského plánu se
svou odborovou organisací a s krajským národ-
ním výborem (oblastním orgánem), jakož i s úvě-
rující a financující bankou; v podkladech nebo
v návrhu svého hospodářského plánu uvede sta-
novisko příslušného oblastního orgánu, zejména
k plánované potřebě pracovních sil.
(3) Socialistická organizace je povinna před-
kládat krajskému národnímu výboru dohodnuté
nebo v metodických pokynech určené podklady
pro vypracování návrhů oblastních plánů
v po-
třebném členění; s krajským národním výborem
projednává své rozvojové úkoly vztahující se
k celkovému rozvoji hospodářství na území kraje.
(4) Ustanovení § 20 odst. 3 platí zde obdobné.
§ 22
Národní výbory
(1) Krajské národní výbory se řídí obdobně
ustanoveními § 19 odst. 1, 3, 4 a 6 prvé věty.
15
Předkládají návrhy hospodářských plánů (kraje)
za organizace řízené národními výbory a návrhy
oblastních plánů včetně potřebných rozborů, zdů-
vodnění a stanovisek orgánům určeným metodic-
kými pokyny, zejména ústřednímu plánovacímu
orgánu republiky a jejich části též věcně přísluš-
ným ústředním orgánům republik, které k nim za-
ujmou stanovisko pro ústřední plánovací orgán
republiky.
(2) Krajské národní výbory poskytují ústřed-
ním orgánům, orgánům středního článku řízení a
socialistickým organizacím podklady a údaje po-
třebné pro jejich činnost z hlediska hospodářské-
ho rozvoje oblastí, zejména údaje o zdrojích a
rozdělení pracovních sil, bytové výstavbě, vodo-
hospodářských a dopravních podmínkách a o vý-
stavbě zařízení na úseku hospodářství řízeného
národními výbory.
(3) Okresní národní výbory se řídí obdobně
ustanoveními § 20 odst. 1 a odst. 3 druhé věty.
Obdobně platí i ustanovení § 19 odst. 6 prvé věty.
(4) Pro místní a městské národní výbory, po-
kud neřídí organizace, platí obdobně ustanovení
§ 21 odst. 1 písm. a) a b).
(5) Podřízenými organizacemi se v tomto pa-
ragrafu rozumějí nejen organizace přímo řízené
příslušným národním výborem, ale též národní
výbory nižšího stupně s jimi řízenými organi-
zacemi.
ČÁST ČTVRTÁ
Zajištování a kontrola plnění
státních a hospodářských
plánů
Zajištování státních a hospodář-
ských plánů
§ 23
(1) Základní formou zajištění cílů státních
plánů a hospodářských plánů je ukládání úkolů
plánu v plánovacím procesu vládou a rozepisují-
cím orgánem (organizací). Úkolem plánu jsou
uložená opatření, z nichž vyplývá povinnost ur-
čitým způsobem jednat nebo se jednání zdržet,
zejména závazný úkol nebo závazný limit, stano-
vení priorit, závazná pravidla a postupy a zákazy.
Vláda Československé socialistické republiky mu-
že stanovit pro některé druhy úkolů plánu zvlášt-
ní postup.
(2) Orgán, který úkol ukládá nebo jeho ulo-
žení navrhuje, je povinen zjistit důsledky uložení
úkolu pro hospodářskou činnost adresáta, popří-
padě jemu podřízených organizací, a podle po-
třeby navrhnout nebo učinit vhodná opatření k ře-
šení těchto důsledků. Adresát úkolu je povinen
rozepsat úkol na podřízené organizace (orgány),
16
popřípadě jej sám splnit; odpovídá za kvalitu,
komplexnost a vnitřní soulad rozpisu. Při rozpisu
se mohou úkoly zvyšovat (zpevňovat), pokud vlá-
da Československé socialistické republiky, popří-
padě vlády republik, nestanoví jinak.
(3) Úkol plánu nemusí být splněn, jestliže jej
operativně změní nebo povolí neplnit, popřípadě
nahradit jiným rovnocenným plněním, ukládající
nebo jemu nadřízený orgán ve vlastní pravomoci.
Hospodářské závazky jsou tím dotčeny jen tehdy,
jestliže byl změněn plánovací akt.
(4) Úkolem podle tohoto zákona nejsou opa-
tření vydaná podle zvláštních předpisů národními
výbory jako orgány státní správy a závazné úkoly
podle § 3 odst. 2 a úkoly podle § 12 ústavního
zákona č. 10/1969 Sb., o Radě obrany státu.
§ 24
(1) Úkol státního plánu a jeho rozpis, z ně-
hož vyplyne pro dodavatele povinnost dodávky
výrobků, prací anebo výkonů pro určitého odbě-
ratele, je plánovacím aktem podle příslušných
ustanovení hospodářského zákoníku.
(2) Závazky přijaté při jednáních o meziná-
rodních hospodářských vztazích orgány k tomu
zmocněnými, jsou závazně pro příslušné hospo-
dářské orgány, které je musí zabezpečit v přísluš-
ných plánech.
§ 25
(1) V plánovacím procesu se vytvářejí a po-
užívají rezervy ve státních plánech a v hospodář-
ských plánech, a to jednak rezervy bilanční, jed-
nak rozpisové, tvořené zpevňováním úkolů při je-
jich rozpisu na nižší stupně řízení. Rezervy se po-
užívají k realizaci cílů a úkolů národohospodář-
ských plánů. Mají být přiměřené rizikům nebo
účelům, pro něž se tvoří.
(2) Ústředními rezervami ve státním plánu
disponuje příslušná vláda nebo orgán jí zmocně-
ný, a to podle stanovených pravidel. S rezervami
v hospodářských plánech disponuje orgán (orga-
nizace), který je vytvořil.
(3) Orgán (organizace), který vytváří rezervy
ve státních plánech a v hospodářských plánech,
je povinen evidovat jejich tvorbu, stav a použití.
Kontrola plnění národohospodář-
ských plánů
§ 26
(1) Součástí plánovací a řídící činnosti všech
orgánů a organizací je kontrola plnění národo-
hospodářských plánů, prováděná v návaznosti na
statistické hodnocení jejich plnění a na kontrolní
činnost jiných orgánů.
17
(2) Socialistické organizace jsou povinny pro-
vádět periodickou kontrolu plnění svého hospo-
dářského plánu spojenou s rozbory hospodařeni
a o výsledcích této kontroly informovat nadřízený
orgán. Orgány středního článku řízení zahrnující
organizace na území obou republik jsou povinny
informovat též příslušný ústřední orgán druhé re-
publiky. Kontrola se provádí za účasti příslušného
orgánu Revolučního odborového hnutí.
(3) Ústřední orgány informují o celkových
závěrech vyplývajících z kontroly plnění státního
plánu v oboru své působnosti příslušný ústřední
plánovací orgán a ústřední orgány republik též
příslušný federální ústřední orgán.
(4) Zjistí-li se při kontrole ohrožení cílů a
úkolů prováděcích a střednědobých státních plá-
nů, jsou příslušné orgány povinny provést nebo
navrhnout účinná opatření k nápravě.
Změny státních a hospodářských
plánu
§ 27
(1) Změnu státního plánu i hospodářského
plánu je možno navrhnout a provést, jen proká-
že-li se účelnost změny.
(2) Změny vlastního hospodářského plánu, ji-
miž se rozumí úprava stanovených úkolů, navr-
huje orgán nebo organizace, která je požaduje,
vždy nadřízenému orgánu, ústřední orgán přísluš-
né vládě a ústřednímu plánovacímu orgánu.
Ústřední orgány a orgány středního článku řízení
mohou, vyžadují-li to naléhavé potřeby národního
hospodářství, stanovit i po rozpisu prováděcího
plánu nové úkoly nebo změnit úkoly dosavadní,
a to po předchozím projednání důsledků s orga-
nizací, která bude nový nebo změněný úkol plnit.
Pokud nadřízený orgán změnou nebo stanovením
nového úkolu naruší plán podřízeného orgánu
(organizace) nebo jeho závazky, je povinen zá-
roveň řešit případnou změnu jeho hospodářského
plánu, jakož i důsledky pro jeho hospodaření.
(3) Návrh na změnu hospodářského plánu
musí být řádně zdůvodněn propočty a rozbory a
musí vyčíslit všechny podstatnější důsledky jak
pro vlastní hospodářský plán, tak pro plány do-
tčených organizací, zejména hlavních dodavatelů
a odběratelů. Důsledky změn musí navrhovatel ře-
šit příslušnými návrhy opatření.
§ 28
(1) Změna státního plánu a hospodářského
plánu nesmí být provedena se zpětnou platností.
Pokud má nepříznivé důsledky pro státní rozpo-
čet, musí být dohodnuta s příslušným minister-
stvem financí. Změnu hospodářského plánu nelze
provést bez souhlasu nadřízeného orgánu.
18
(2) Vláda Československé socialistické repub-
liky může stanovit, ke kterým datům lze změny
státních plánů a hospodářských plánů provádět.
Další náležitosti, postupy, způsob řešení důsledků
a působnost orgánů při změnách státních plánů
a hospodářských plánů může stanovit Státní plá-
novací komise, pokud to neupraví zvláštní před-
pisy.
(3) Všechny orgány a organizace jsou povin-
ny schválené změny promítnout do svých hospo-
dářských plánů a sdělit je příslušným orgánům
státní statistiky.
Sankce
§ 29
(1) Nadřízený orgán nařídí socialistické orga-
nizaci, aby odvedla do příslušného státního roz-
počtu dvojnásobek částky, kterou získala poruše-
ním povinnosti vyplývající z tohoto zákona. Ne-
nařídí-li odvod nadřízený orgán do 30 dnů poté,
kdy tuto povinnost zjistil nebo byl na ni upozor-
něn, může být nařízen odvod jemu revizním or-
gánem. Odvod může být nařízen nejdéle do tří
let od neoprávněně získaného majetkového pro-
spěchu.
(2) Nesplní-li socialistická organizace úkol
plánu vlastním zaviněním, může jí nadřízený
ústřední orgán uložit pokutu do jednoho miliónu
Kčs. Nadřízený ústřední orgán může uložit pokutu
do stejně výše těž orgánu, který způsobil nespl-
nění úkolu tím, že jej nerozepsal podřízené so-
cialistické organizaci, popřípadě orgánu. Pokuta,
kterou lze uložit nejdéle do jednoho roku násle-
dujícího poté, kdy měl být úkol splněn, připadá
do příslušného státního rozpočtu.
(3) Ustanoveními podle odstavců 1 nebo 2 zů-
stává nedotčena odpovědnost socialistické organi-
zace za způsobenou škodu i odpovědnost pracov-
níků socialistické organizace podle zvláštních
předpisů. Tato ustanovení se však nevztahují na
ústřední orgány.
ČÁST PÁTÁ
Závěrečná ustanovení
§ 30
(1) Pracovníci orgánů mají při plnění svých
úkolů, vyplývajících z tohoto zákona, přístup do
prostorů socialistických organizací, které jsou po-
vinny předložit jim k nahlédnutí písemnosti a jiné
pomůcky a podat zprávy a vysvětlivky, týkající
se zjišťovaných skutečností; podobné oprávnění
mají vůči orgánům středního článku řízení a ná-
rodním výborům.
(2) Ústřední plánovací orgány jsou povinny
se vyjádřit k návrhům opatření jiných ústředních
orgánů, mají-li nepříznivé důsledky pro státní
plány a jejich realizaci.
19
§ 31
(1) Obsah, jakož i způsob vypracování, před-
kládání, projednání, zajišťování, vyhlašování a
kontroly zvláštních částí státních plánů, zejména
za oblasti obrany a bezpečnosti, i úkoly zvláštních
částí těchto plánů stanoví vláda Československé
socialistické republiky zpravidla na návrh Státní
plánovací komise, popřípadě federálního minister-
stva financí.
(2) Předpisy o plánování vojenské védy a
techniky, výroby a dodávek vojenské techniky,
o tvorbě cen vojenské techniky, o vojenském škol-
ství a pracovních silách, o mezinárodní vědecko-
technické a hospodářské spolupráci a o statisti-
ce, týkající se zvláštních částí státních plánů, je-
jichž vydání by jinak příslušelo jiným orgánům,
vydává Státní plánovací komise po projednání
s věcně příslušným ústředním orgánem.
(3) Státní plánovací komise stanoví v dohodě
s ministerstvem národní obrany a federálním mi-
nisterstvem vnitra odchylky od tohoto zákona nut-
né z hlediska zájmů obrany a bezpečnosti.
(4) Vláda Československé socialistické repub-
liky, popřípadě na základě jejího zmocnění vlády
republik, mohou povolit výjimky z tohoto zákona
nezbytné pro experimentální ověřování nových fo-
rem plánovitého řízení. Na návrh Státní plánovací
komise může vláda Československé socialistické
republiky některé orgány a organizace zprostit
povinnosti předkládat komplexní návrhy jejich
hospodářských plánů nebo stanovit zásadu, že
hospodářské plány se schvalují podle postupu,
který určí.
§ 32
(1) Předkládání hospodářských plánů a je-
jich návrhů mimo plánovací proces upravují zvlášt-
ní předpisy.
(2) Pokud se v hospodářském zákoníku a ji-
ných předpisech jedná o dlouhodobém plánu, ro-
zumí se jím střednědobý
(zpravidla pětiletý) plán
podle tohoto zákona.
§ 33
Zrušují se tato ustanovení:
a) § 5 a 6, § 7 odst. 2 až 4 hospodářského záko-
níku č. 109/1964 Sb.;
b) vládní nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém
řízení národního hospodářství, ve znění vlád-
ních nařízení č. 83/1967 Sb., č. 16/1968 Sb.,
č. 148/1968 Sb. a č. 169/1969 Sb.
§ 34
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna
1971.
20
Důvodová zpráva
k návrhu zákona Federálního shromáždění o národohospodářském plánování
OBECNÁ ČÁST
1. K ústavnímu zakotvení národohospodářské-
ho plánování jakožto jednoho ze stěžejních prin-
cipů uplatňování moci dělnické třídy v Českoslo-
vensku a hospodářsko-organizátorské funkce so-
cialistického státu došlo poprvé v Ústavě 9. květ-
na; čl. XII odst. 2 této ústavy stanoví, že "všech-
no národní hospodářství v Československé repub-
lice nechť slouží lidu. V tomto veřejném zájmu
řídí stát veškerou hospodářskou činnost jednot-
ným hospodářským plánem". K podrobnější úpra-
vě tohoto ústavního principu v právním řádu do-
šlo zákonem č. 60/1949 Sb., o hospodářském plá-
nování. Tento první plánovací zákon vycházel ze
zkušeností v metodice a organizaci plánovacích
prací, získaných v období příprav a provádění
dvouletého plánu a v období příprav prvního pěti-
letého plánu. Kromě zřízení ústředního plánova-
cího orgánu a vymezení jeho úkolů a funkcí upra-
voval též funkce statistické a výzkumné ve vztahu
k plánovitému řízení národního hospodářství. Šlo
však převážně o normu organizačně kompetenční.
Tento zákon splnil v době své platnosti, tj. do
účinnosti zákona č. 41/1959 Sb., o Státní pláno-
vací komisi, v tehdejších podmínkách významnou
hospodářsko-organizátorskou funkci.
Dalšími dílčími kroky k uzákonění principů
národohospodářského plánování byly úpravy vtě-
lené do hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb.
(zejména ustanovení § 2 až 6), do vládní vyhláš-
ky č. 90/1965 Sb. a potom i do vládního nařízení
č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního
hospodářství, ve znění pozdějších předpisů. Tak
se současně s řešením věcných úkolů národohos-
podářského plánování postupně vytvářely i před-
poklady k ucelenějšímu legislativnímu zpracování
této problematiky. Problematikou národohospodář-
ského plánování se zabývá i čl. 10 odst. 4 ústav-
ního zákona č. 143/1968 Sb., o československé
federaci.
2. Východiskem pro vypracování návrhu zá-
kona o národohospodářském plánování*) byly zá-
kladní politické dokumenty a direktivy schválené
ústředním výborem Komunistické strany Českoslo-
venska, principy ústavního zákona o českosloven-
ské federaci a dosažený stupen poznání v oblasti
plánovitého řízení. Základní politickou direktivou,
o níž se návrh opírá, je usnesení ústředního vý-
boru Komunistické strany Československa z ledna
1970 k hlavním otázkám hospodářské politiky
strany. Jde zejména o tyto zásady:
a) zajišťovat jednotu politických a ekonomic-
kých cílů v centrálním řízení ekonomiky hospo-
dářským programem strany a národohospodář-
ským plánem jako konkrétním vyjádřením záměrů
hospodářského programu strany a státní hospo-
dářské politiky;
b) obnovit úlohu národohospodářského plánu
jako základního nástroje jednotného cílevědomého
řízení ekonomických procesů, zejména:
- podložit autoritu národohospodářského plá-
nu jeho kvalitou,
- posilit význam a působnost federálních
plánů tím, že národohospodářský plán federace je
závazný jak pro orgány federace, tak i pro orgá-
ny obou republik, a že jeho funkci se přizpůsobí
i struktura, a to tak, že odvětvové členění vy-
tvoří předpoklady pro maximální efektivnost ve
vývoji struktury jednotné československé ekono-
miky a územní členění zabezpečí při zachování
maximální efektivnosti proces ekonomického vy-
rovnání národních republik,
- považovat rozpracování národohospodářské-
ho plánu za významnou tvůrčí část řídící činnosti
jednotlivých článků řízení;
c) národohospodářský plán má mít syntetic-
kou povahu zajišťující jednotu všech nástrojů ří-
zení a plnit ve vztahu k hospodářským organiza-
cím dvě základní funkce:
- formou závazných úkolů a limitů určovat
úkoly, které jsou nejvýznamnější z hlediska po-
třeb národního hospodářství, zejména pak ty, kte-
ré utvářejí národohospodářské proporce,
- vymezovat rámec pro uplatnění ostatních
nástrojů řízení včetně nástrojů využívajících zbož-
ně peněžní vztahy, protože pohyb finančních pro-
středků za socialismu není samoúčelný;
d) zesílit vliv federálních hospodářských or-
gánů na rozvoj jednotné československé ekono-
miky.
Návrh zákona předpokládá ve smyslu usne-
sení lednového zasedání ÚV KSČ takovou sousta-
vu řízení národního hospodářství, která
- spojuje ústřední státní řízení na podkladě
závazného plánu s iniciatívní činností organizací
podnikově hospodářské sféry a využívá zbožně
peněžních vztahů v socialistické ekonomice,
- je prvotně předurčena a podmíněna věc-
nými problémy rozvoje ekonomiky a zároveň mu-
sí sama řešení těchto problémů kladně ovlivňovat.
*) Dále se používá zkratky "návrh zákona".
21
Základními rysy této soustavy je společenské
vlastnictví výrobních prostředků, využívání objek-
tivního působení ekonomických zákonitostí socia-
lismu a demokratický centralismus.
3. Systém jednotného plánovitého řízení je
neodlučitelnou součástí upevňování moci dělnické
třídy, založené na jednotě jejích národních i in-
ternacionálních zájmů. To jednoznačně potvrdily
- jak se praví v usnesení lednového zasedání ÚV
KSČ k hlavním otázkám hospodářské politiky stra-
ny - zkušenosti získané v uplynulých letech. Ná-
rodohospodářské plány musí respektovat objek-
tivní působení ekonomických zákonitostí socialis-
mu a musí využívat nejnovějších poznatků vědy
a techniky a široké účasti pracujících tak, aby
tvořily ucelenou soustavu zabezpečující v podmín-
kách československé federace soulad dynamické-
ho rozvíjení a zpřesňování dlouhodobých ekono-
mických koncepcí s jejich postupnou realizací.
Tvorba národohospodářských plánů musí být pro-
to věcně i časově zkoordinovaným procesem tvůr-
čího úsilí pracujících, všech orgánů hospodářské-
ho řízení i socialistických organizací; stejně tak
i proces zajišťování a realizace národohospodář-
ských plánů. Rozvíjení takto chápané soustavy plá-
novitého řízení vychází a v praxi se musí opírat
o soustavné uplatňování vedoucí úlohy strany.
Vedoucí úloha Komunistické strany Českoslo-
venska se v problematice řešené návrhem zákona
uplatní jednak v působení na práci státních, hos-
podářských a jiných společenských institucí a
organizací, jednak věcně realizací zásady, že ná-
rodohospodářský plán je konkrétním vyjádřením
hospodářského programu strany a státní hospo-
dářské politiky. Usnesení vrcholných orgánů stra-
ny jsou pro organizaci plánovacího procesu a pro
obsahovou a věcnou náplň národohospodářských
plánů směrodatná. Stranické orgány budou rov-
něž vytvářet politické, ideové a kádrové předpo-
klady pro úspěšné provádění hospodářské politi-
ky a pro realizaci cílů národohospodářských
plánů.
Návrh zákona počítá s aktivním zapojením
pracujících do plánovacího procesu a do uskuteč-
ňování plánovaných záměrů. Zde se plně uplatní
pozitivní úloha orgánů Revolučního odborového
hnutí.
4. Zákon o národohospodářském plánování ne-
smí uzavírat cestu neustálému zdokonalování a
rozvíjení soustavy plánovitého řízení; proto návrh
upravuje jen ty principy, které je nezbytné fixo-
vat zákonem, jako základnu dalšího vývoje plá-
novitého řízení. Vycházeje ze zkušeností a prvků,
které se v dosavadní praxi osvědčily, a z poža-
davků hospodářské politiky Komunistické strany
Československa, upravuje návrh zákona v legisla-
tivně potřebném rozsahu základní podmínky pro
spojení ústředního státního řízení na podkladě
závazného státního plánu s iniciativní činností
organizací podnikově hospodářské sféry, jakož
i využívání zbožně peněžních vztahů v socialistic-
ké ekonomice; přihlíží k tomu, aby plánovité ří-
zení bylo prvotně předurčováno a podmíněno věc-
nými problémy rozvoje ekonomiky a zároveň, aby
řešení těchto problémů kladně ovlivňovalo.
5. Návrh zákona o národohospodářském plá-
nování je významnou součástí souboru zákonů a
ekonomických opatření, jejichž cílem je řešit pro-
blémy brzdící v současné době rozvoj českoslo-
venské ekonomiky a provést dílčí úpravy ve stá-
toprávním uspořádání československé federace.
Nahrazuje některá ustanovení z oblasti plánování
v hospodářském zákoníku č. 109/1964 Sb. a pří-
slušná ustanovení vládního nařízení č. 100/1986 Sb..
o plánovitém řízení národního hospodářství. Sa-
mostatná zákonná úprava problematiky národo-
hospodářského plánování je první takovou naší
úpravou; znamená jednak posílení významu této
činnosti, jednak komplexní metodicko - organizační
a institucionální řešení.
Věcné řešení plánovitého rozvoje národního
hospodářství bude předmětem zákona o středně-
dobém plánu, který též poskytne vládě ČSSR a
vládám republik potřebná zmocnění k provádění
dílčích změn, jakož i ke stanovení potřebných
úkolů a zásad i pravidel státní hospodářské po-
litiky za účelem realizace cílů střednědobého
plánu.
6. Rozsah úpravy je podmíněn obsahem usta-
novení čl. 10 odst. 4*) ústavního zákona o česko-
slovenské federaci, jakož i požadavkem nezbytně
komplexnosti právní úpravy národohospodářské-
ho plánování. Proto je předmětem nové právní
úpravy kromě soustavy národohospodářských plá-
nů, jejich struktury a zásad tvorby plánů ČSSR
i republik též celý plánovací proces a kontrola
plnění národohospodářských plánů včetně vyme-
zení působnosti a odpovědnosti příslušných orgá-
nů a vztahů mezi těmito orgány a socialistickými
organizacemi. Plánovacím procesem se přitom ro-
zumí jednotně organizovaný proces tvorby, zajiš-
ťování a kontroly plnění národohospodářských
plánů. Z tohoto hlediska je součástí plánovacího
procesu též vypracování a poskytování návrhů a
podkladů pro národohospodářský plán a dovedení
(rozpis) úkolů na stupně řízení, které je budou
realizovat. Návrh zákona též upravuje vytváření
některých podmínek pro realizaci národohospo-
dářských plánů, jako například sankce za nespl-
nění úkolů a za porušení jiných povinností.
*) V jeho připravovaném novelizovaném znění.