27

Důvodová zpráva

Všeobecná část

Návrh zákona o působnosti federálních minis-
terstev, který předkládá vláda Československé so-
cialistické republiky po zevrubném zhodnocení
zkušeností získaných v práci ústředních orgánů
státní správy za podmínek uplatňování federativ-
ní ho státoprávního uspořádání, úzce navazuje na
návrh ústavního zákona, kterým se upravuje a
doplňuje ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o česko-
slovenské federaci, a na návrh ústavního zákona
o opatřeních v soustavě federálních ústředních
orgánů, v jejichž čele stojí člen vlády Českosloven-
ské socialistické republiky. Spolu s předkláda-
nými návrhy zákonů o národohospodářském
plánování, o pravidlech státního rozpočtu česko-
slovenské federace a o zásadách hospodaření
s rozpočtovými prostředky federace a republik
(rozpočtová pravidla), o Státní bance českosloven-
ské a o devizovém hospodářství vytváří se tak
komplex zákonných úprav, které právně řeší a
dotvářejí ve vzájemně se doplňujícím systému zá-
kladní funkční a institucionální vztahy nezbytné
k plnému uplatnění socialistického státu ve fede-
rativním uspořádání. Předkládaný návrh změny
ústavního zákona č. 143/1968 Sb. a návrh zákona
o opatřeních v soustavě federálních ústředních
orgánů, v jejichž čele stojí člen vlády Českoslo-
venské socialistické republiky, tvoří tedy spolu
s návrhem zákona o působnosti federálních minis-
terstev a dalšími uvedenými návrhy zákonů jeden
celek. Na návrh zákona o působnosti federálních
ministerstev je nutno nahlížet jako na součást
tohoto celku.

Při přípravě těchto návrhů vycházela vláda ze
závěrů plenárních zasedání ÚV KSČ, které byly
přijaty na základě hodnocení zkušeností z celého
dosavadního období, kdy se federativní uspořádání
uvádělo v život. Vláda přitom sleduje cíl zlepšovat
činnost a účinnost práce státních orgánů a posílit
integrující úlohu federace a jejích orgánů zejména
v oblasti státního řízení ekonomiky.

Proto navrhovaná změna ústavního zákona
o československé federaci a ostatní předkládané
návrhy zákonů vycházejí z principu jednotné eko-
nomiky Československé socialistické republiky a
dávají československé federaci a jejím orgánům
účinně nástroje státního řízení rozvoje hospodář-
ství, jakými jsou závazný státní plán rozvoje ná-
rodního hospodářství ČSSR, státní rozpočet fede-
race, jednotná pravidla hospodaření rozpočtovými
prostředky a jednotná cenová a mzdová politika.
Významným způsobem se uplatňuje funkce fede-
race v oblasti měny, která má být ve výlučné pů-
sobnosti federace, a v oblasti úvěrové a devizové

politiky, kde důležitou sjednocující úlohu sehraje
Státní banka československá. K výraznému posílení
úlohy federace dochází na úseku zahraničního
obchodu i v oblasti investiční výstavby apod.
Zvlášť je třeba podtrhnout i nové ústavněprávní
vyjádření ekonomické funkce československé fede-
race v rámci jednotné ekonomiky, které nachází
výraz v předkládaném návrhu na změnu ústavního
zákona o československé federaci.

V předkládaném souboru navrhovaných záko-
nů připadá návrhu zákona o působnosti federál-
ních ministerstev úloha vnést pokud možno přes-
ným a úplným vymezením působnosti do práce
těchto ministerstev větší organizovanost a vědomí
plné odpovědnosti za plnění zákonem svěřených
úkolů a otevřít zároveň cestu k aktivnímu uplat-
nění jejich koordinační funkce vůči partnerským
ministerstvům obou republik. Vládní návrh klade
si za úkol vymezit působnost federálních minister-
stev především v těchto směrech:

- na horizontální úrovni, mezi federálními mi-
nisterstvy navzájem, i pokud jde o stanovení
jejich povinností vůči federální vládě,

- po vertikální linii, ve vztazích k příslušným
orgánům republik.

Podle předkládaného návrhu zákona - a to
tvoří jeho charakteristický rys - se federální mi-
nisterstva mají zaměřit na koncepční a normativní
činnost, na ty úkoly státní správy a státního hos-
podářského řízení, které jsou v oblasti výlučné
působnosti federace nebo, jde-li o úkoly v oblasti
společně působnosti, jsou vzhledem ke své povaze
v souladu v ústavním zákonem svěřeny ústřednímu
orgánu federace. Právě v tomto směru svěřuje
předkládaný návrh zákona o působnosti federál-
ních ministerstev v souladu s posílením integrační
funkce československé federace federálním minis-
terstvům řadu významných oprávnění, zabezpeču-
jících v důležitých činnostech jednotný výkon
státní správy na celém území federace.

Předkládaný návrh zákona předpokládá vý-
razně rozvinutí koordinační funkce federálních
ministerstev. Tato jejich činnost je důležitým sjed-
nocujícím faktorem v práci ústředních orgánů
státní správy federace a republik. Vede nejen
k prohloubení vzájemné informovanosti, ke spo-
lečné práci na závažných rozborech a návrzích,
ale umožňuje po vzájemném projednání rozhodo-
vat s plnou znalostí věci. Koordinační funkce fe-
derálních ministerstev předpokládá uplatnění je-
jich práva nejen jednat, ale po projednání a kon-
zultaci rozhodovat o otázkách svěřených do jejich
působnosti.

28

Návrh zákona navazuje na právní stav vytvo-
řený ústavním zákonem o československé federaci.
V podstatě nezakládá novou působnost státních
orgánů, ani ji věcně nemění, ale především z pů-
sobnosti, kterou dosavadní právní předpisy svěřily
ústředním orgánům státní správy, uvádí tu působ-
nost, kterou napříště budou vykonávat federální
orgány; zejména stanoví ve smyslu čl. 144 odst. 2
ústavního zákona o československé federaci, která
zmocnění, oprávnění a jiné pravomoci náležejí
jednotlivým federálním ministerstvům. Pouze v ne-
zbytných případech zakládá předložený návrh zá-
kona výjimečně nové působnosti nebo dává pří-
slušná zmocnění tam, kde dosavadní právní úprava
neposkytovala nástroje potřebné ke komplexnímu
plnění úkolů ústředních orgánů státní správy
(např. v oblasti cenové tvorby a řízení investiční
výstavby).

Návrh zákona je pojat tak, aby dával odpo-
věď na otázku, která federální ministerstva
a federální ústřední orgány státní správy, v je-
jichž čele stojí podle zákona člen vlády (Státní
plánovací komise, federální cenový úřad a Výbor
lidové kontroly Československé socialistické re-
publiky), jsou příslušné k plnění úkolů státní
správy, patřících do působnosti Československé
socialistické republiky podle čl. 7 až 28 ústavního
zákona o československé federaci. Jestliže jde
o pravomoc federální vlády, uvádí se, které fede-
rální ministerstvo se pověřuje přípravou opatření
federální vlády v těchto věcech. Tímto vymezením
působnosti jednotlivých federálních orgánů se zá-
roveň stanoví i jejich odpovědnost za soustavné
a cílevědomé zabezpečování úkolů federace.

Ústavní odpovědnost za plnění všech úkolů
uvedených v navrhovaném zákone mají ovšem jako
ústavní činitelé ve všech případech příslušní mi-
nistři.

K jednotlivým ustanovením návrhu

K § 1 až 9 (obecná ustanovení):

V této části návrhu jsou shrnuta ustanovení,
která se vztahují na všechna federální minister-
stva a federální ústřední orgány, jejichž působnost
se navrhovaným zákonem upravuje, a která by ji-
nak bylo třeba opakovat v té nebo oné formě ve
zvláštních ustanoveních pojednávajících o kon-
krétní působnosti jednotlivých federálních minis-
terstev. V praxi bude proto třeba při posuzování
působnosti, postavení a vztahů jednotlivých fede-
rálních ministerstev vycházet vždy nejen ze zvlášt-
ních ustanovení týkajících se příslušného federál-
ního ministerstva, ale zároveň i z obecných usta-
novení § 1 až 9 navrhovaného zákona.

V ustanoveních § 1 a 2 se charakterizuje účel
zákona a společné úkoly a poslání federálních
ministerstev. Návrh zdůrazňuje v tomto směru vý-
kon státní správy federace, podíl na tvorbě státní
politiky a organizování její realizace na svěřeném
úseku. V práci federálních ministerstev se uplat-
ňuje spojení analytické a koncepční činnosti.
V § 3 odst. 3 se pak mj. výslovně stanoví i po-
žadavek vzájemně spolupráce všech federálních
ministerstev.

Obecnou platnost pro všechna federální mi-
nisterstva mají dále ustanovení, kterými se speci-
fikují práva a povinnosti federálních ministerstev
při zabezpečování základních úkolů federace
(plán, rozpočet a další opatření hospodářské poli-
tiky, zákonodárství a jiná normativní činnost, roz-
víjení mezistátních styků, mezinárodní spolupráce
a zabezpečování obranně schopnosti země - § 3
až 6). K navrhovanému znění § 5 je účelné po-
dotknout, že toto ustanovení se nedotýká odpo-
vědnosti federálního ministerstva zahraničních
věcí za celkovou koordinaci zahraniční politiky
Československé socialistické republiky.

Je třeba zdůraznit také odpovědnost federál-
ního ministerstva zahraničních věcí za koordinaci
československé zahraniční politiky v těch oblas-
tech, kde nepůsobí federální ústřední orgány státní
správy a kde úkoly vyplývající z mezinárodních
smluv a závěrů jednání mezinárodních organizací
provádějí ústřední orgány republik. Obdobně ne-
jsou dotčena ani ustanovení statutu Rady pro me-
zinárodní hospodářskou a vědeckotechnickou spo-
lupráci vlády Československé socialistické repub-
liky.

Pokud jde o ustanovení § 6, je třeba ještě do-
dat, že podrobnější vymezení rozsahu dělby řízení,
pravomoci a odpovědnosti federálních orgánů na
úseku obrany Československé socialistické repub-
liky provede zákon Federálního shromáždění, je-
hož vydání předpokládá ústavní zákon č. 10/1969
Sb., o Radě obrany státu.

Smyslem navrhovaného § 7 odst. 1 je stano-
vení povinnosti federálních ministerstev, aby při
plnění svých úkolů přihlížela k potřebám těch
úseků, které patří do výlučné působnosti republik,
a aby dbala v dohodě s orgány republik o jejich
souladný rozvoj. Sleduje se tím především, aby
potřeby tzv. terciární sféry, popřípadě i jiných
úseků, pro něž není na úrovni federace zřízen ko-
respondující orgán (zdravotnictví, školství, kul-
tura atd. ), nebyly v činnosti federálních orgánů
opomíjeny (při přípravě návrhů na dotace a sub-
vence ze státního rozpočtu federace, při provádění
zahraničního obchodu, při uskutečňování mzdově
politických opatření apod. ). Ustanovení § 7 odst. 2
sleduje vzájemné zabezpečování potřeb odvětví
řízených orgány republik a odvětví řízených fede-

29

rálními orgány. Přitom se předpokládá, že vzá-
jemná spolupráce mezi příslušnými orgány se bude
uplatňovat nejen při plnění plánovaných úkolů,
nýbrž i pokud jde o nepředvídané potřeby vzniklé
v mimořádných případech.

Kromě toho vláda Československé socialistické
republiky počítá s možností ustavit pro koordinaci
postupu a řešení v některých otázkách společného
zájmu své pracovní orgány s převážně koordi-
nační, iniciativní a poradní funkcí, výjimečně
i s možností závazně stanovit z pověření vlády
linii nebo úkoly týkající se sféry výlučné nebo spo-
lečné působnosti federace (např. komisi pro admi-
nistrativné územní členění státu a výstavbu národ-
ních výborů, komisi pro racionalizaci státní sprá-
vy aj.). Konkrétní náplň činnosti, úkoly, složení
apod. takových pracovních orgánů stanoví vláda
Československé socialistické republiky v jejich sta-
tutech. Ve statutu bude podle povahy věci vyjádře-
na spolupráce a vztah ke společné sféře, zejména
i účast dobrovolných společenských organizací a
družstevních organizací na formulování státní po-
litiky v duchu § 9 odst. 1 navrhovaného zákona.

V dalších ustanoveních obecné části (§ 8
a 9) se stanoví zásady soustavného pracovního
styku federálních ministerstev a koordinace s pří-
slušnými orgány obou republik a zásady součin-
nosti při plnění úkolů s dobrovolnými společen-
skými organizacemi, družstevními organizacemi a
vědeckými institucemi a pracovišti. Zvláštní důraz
se klade na vzájemnou součinnost a koordinaci,
kterou v zájmu jednotného zabezpečování státní
politiky na celém území Československé socialis-
tické republiky zabezpečují federální ministři
spolu s příslušnými ministry republik.

K ustanovení § 9 odst. 1, v němž se vyslovuje
nutnost součinnosti federálních ministerstev při
plnění jejich úkolů s odborovými a dalšími dobro-
volnými společenskými organizacemi a s družstev-
ními organizacemi, je třeba poznamenat, že tuto
součinnost je nutno chápat ve všech jejích for-
mách tak, jak ji upravují pro jednotlivé uvedené
organizace zvláštní předpisy, které zůstávají s vý-
jimkou předpisů uvedených v § 90 i nadále v plat-
nosti. Zůstane tedy i nadále v platnosti např.
ustanovení § 23 zákoníku práce, podle něhož
ústřední orgány, pokud vydávají pracovněprávní
předpisy pro jednotlivá odvětví, činí tak v dohodě
s příslušným odborovým orgánem.

Zvláštní pozornost si zasluhuje ustanovení § 8
odst. 3, které dává federálním ministerstvům právo
(jeho rubem je povinnost orgánů republik) vyža-
dovat od příslušných orgánů republik podklady a
údaje, které potřebují pro svou činnost. Je nutno
mít na zřeteli, že toto obecné ustanovení neplatí
v případech, kdy v další části navrhovaného zá-

kona v ustanoveních o působnosti jednotlivých
federálních ministerstev je toto právo omezeno
např. na podklady, jejichž rozsah federální minis-
terstvo stanoví v dohodě s ministerstvy republik
[§ 29 písm. d)].

V horizontální linii federálních ústředních
orgánů státní správy vedených členem vlády vzá-
jemné vztahy předpokládají plné uplatnění zásady
rovnoprávného postavení těchto orgánů v soustavě
federální státní správy. Z tohoto hlediska je proto
třeba přistupovat k ustanovením navrhovaného zá-
kona, kde se uvádějí ve vztahu k ostatním federál-
ním orgánům koordinační funkce některého orgá-
nu (např. federálního ministerstva financí) nebo
kde se hovoří o tom, že některý orgán (např.
federální cenový úřad) stanoví, jaké podklady jsou
mu ostatní orgány povinny předkládat.

K § 11 až 84 (zvláštní ustanovení):

Úvodem je třeba poukázat na charakteris-
tický rys odlišující jednak ministerstva z oblasti
výlučné působnosti federace, jednak federální mi-
nisterstva z oblasti společné působnosti. U minis-
terstev z oblasti výlučné působnosti federace ne-
dochází totiž k dělbě dosavadní působnosti ve
vztahu k republikám; tato ministerstva vykonávají
nadále veškerou působnost, kterou jim dosavadní
právní řád svěřil. Naproti tomu u federálních
ministerstev z oblasti společné působnosti vychází
navrhovaný zákon z konstrukce ústavního zákona
o československé federaci a předpokládá, že pů-
sobnost neuvedená jako působnost federálního mi-
nisterstva náleží příslušným ústředním orgánům
státní správy republik.

K § 10 až 13 (federální ministerstvo zahraničních
věcí):

Federální ministerstvo zahraničních věcí je
typickým federálním ústředním úřadem státní
správy z oblasti výlučné působnosti federace. Jeho
působnost je dána především čl. 7 ústavního zá-
kona č. 143/1968 Sb., o československé federaci.
Federální ministerstvo zahraničních věcí je ústřed-
ním orgánem státní správy ČSSR pro oblast zahra-
ničních vztahů, pro zabezpečování zahraniční poli-
tiky a pro zastoupení ČSSR v mezinárodních
vztazích. Přísluší mu odpovědnost za celkovou ko-
ordinaci provádění zahraniční politiky ČSSR jako
výkonnému orgánu státní správy, a to i na těch
úsecích, kde provádění zásad jednotné zahraniční
politiky přímo zabezpečují jiné státní orgány fede-
race nebo republik.

V důsledku uvedeného postavení federální mi-
nisterstvo zahraničních věcí zabezpečuje činnosti
uvedené v § 11 až 13 navrhovaného zákona.

30

Federální ministerstvo zahraničních věcí pře-
devším zabezpečuje provádění jednotné zahraniční
politiky, řídí a koordinuje všechnu činnost, která
se týká OSN, jejích orgánů i mezinárodních od-
borných organizací jak vládní, tak i nevládní po-
vahy, a zabezpečuje vztahy ČSSR k ostatním stá-
tům a mezinárodním organizacím.

Federální ministerstvo zahraničních věcí dále
dbá, aby mezinárodní smlouvy byly sjednávány
v souladu s československými zahraničně politic-
kými zájmy a aby byly řádně předkládány k ústav-
nímu projednávání. Přitom řídí, koordinuje a za-
bezpečuje jejich přípravu a spoluodpovídá za jejich
úroveň, pokud mu tato příprava přímo nepřísluší.

Návrh zákona vychází ze zásady vyjádřené
v ústavním zákoně o československé federaci, že
navazování mezinárodních vztahů (sjednávání me-
zinárodních smluv a zastupování ČSSR v meziná-
rodních organizacích) patří do výlučné působnosti
federace.

V oblasti politické zabezpečuje tyto vztahy
federální ministerstvo zahraničních věcí, v dalších
úsecích, kde vystupuje do popředí odborná strán-
ka, uskutečňují tyto vztahy ostatní federální
ústřední orgány státní správy, přičemž i tu pří-
sluší federálnímu ministerstvu zahraničních věcí
zabezpečovat obecné politické zájmy ČSSR. Podrob-
něji upravuje vztahy mezi federálním minister-
stvem zahraničních věcí a ostatními federálními
ústředními orgány i jejich povinnosti vůči ostat-
ním orgánům vláda ČSSR svými opatřeními.

Federální ministerstvo zahraničních věcí řídí
a koordinuje provádění politiky ČSSR v oblasti
technické pomoci poskytované rozvojovým zemím
a přijímané od orgánů a organizací systému OSN;
realizaci této pomoci zajišťují příslušně orgány
státní správy, popřípadě další instituce.

Ve věcech, které patří do výlučné působnosti
republik (školství, kultura, věda, zdravotnictví,
lesní a vodní hospodářství, spravedlnost apod. )
a pro něž tedy není zřízen žádný federální
odborný orgán, zabezpečuje mezinárodní vztahy
federální ministerstvo zahraničních věcí. Po-
stupuje přitom, zejména při přebírání meziná-
rodních závazků, v těsné součinnosti s příslušnými
ústředními orgány republik. V duchu ústavních
zásad federální ministerstvo zahraničních věcí
v praxi dbá, aby za členy delegací pro meziná-
rodní jednání v uvedených otázkách byli vybíráni
představitelé obou republik. Ovšem i ti se v tako-
vém případě řídí směrnicemi vlády ČSSR a vystu-
pují navenek jako představitelé ČSSR.

Federálnímu ministerstvu zahraničních věcí
přísluší i péče, aby uplatňování zájmů zahraniční
politiky ČSSR bylo důsledně zabezpečováno v čin-
nosti všech orgánů federace i republik. Závaznost

směrnic vydávaných federálním ministerstvem za-
hraničních věcí k tomuto účelu je pro všechny
orgány státní správy dána ustanovením čl. 85
ústavního zákona č. 143/1968 Sb.

Federální ministerstvo zahraničních věcí řídí
zastupitelské úřady v zahraničí; přitom odborně
složky zastupitelských úřadů podléhají po odborné
stránce řízení příslušných federálních orgánů
(obchodní zastupitelství federálnímu ministerstvu
zahraničního obchodu).

Federální ministerstvo zahraničních věcí vy-
hlašuje mezinárodní smlouvy. Dále plní úkoly při
zabezpečování styků se zahraničím v oblasti škol-
ství, kultury, vědy a zdravotnictví podle směrnic
stanovených vládou ČSSR.

Federální ministerstvo zahraničních věcí vy-
konává také některé další správní agendy, a to
podle vládního nařízení č. 31/1951 Sb., o styku
státních úřadů a jiných orgánů s úřady a orgány
cizích států, podle vládního nařízení č. 32/1951
Sb., o zřízení Správy služeb diplomatickému sboru,
podle zákona č. 63/1965 Sb., o cestovních dokla-
dech, zejména agendu spojenou s vydáváním di-
plomatických a služebních pasů, a podle § 24
tiskového zákona č. 81/1966 Sb. ve věci povolo-
vání akreditace pracovníků zahraničních zpravo-
dajských agentur a stálých zahraničních zpravo-
dajů.

K § 14 až 17 (federální ministerstvo národní
obrany):

Obrana ČSSR je celospolečenský úkol, spada-
jící podle čl. 7 úst. zákona č. 143/1968 Sb. do vý-
lučné působnosti Československé socialistické
republiky. Je budována jako integrovaný systém
jak v míru, tak i ve válce. Všechny prvky státního
mechanismu se na úkolech obrany ČSSR diferen-
covaně podílejí (§ 6).

Federální ministerstvo národní obrany je fede-
rálním ústředním orgánem státní správy pro za-
bezpečování obrany ČSSR a současně je orgánem
pro řízení a velení Československé lidové armády

Z tohoto hlediska se v návrhu rozlišují funkce,
které plní federální ministerstvo národní obrany
při zabezpečování úkolů obrany ČSSR, ve vztahu
k Československé lidové armádě a ve vztahu k ob-
čanům. Jde o působnost zakotvenou v ústavním
zákoně č. 10/1969 Sb., o Radě obrany státu, v zá-
koně č. 40/1961 Sb., o obraně Československé so-
cialistické republiky, v branném zákoně č. 92/1949
Sb. ve znění zákona č. 19/1958 Sb., v zákoně
č. 169/1949 Sb., o vojenských Újezdech, v zákoně
č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech
vojáků, ve znění zákona č. 59/1969 Sb., v zákoně
č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených
silách, apod.

31

Federální ministerstvo národní obrany zabez-
pečuje realizaci vojenské politiky Komunistické
strany Československa v Československé lidové
armádě a řídí Československou lidovou armádu na
základě zákonů Federálního shromáždění, nařízení
a usnesení vlády ČSSR, rozkazů presidenta repub-
liky jako vrchního velitele ozbrojených sil ČSSR,
rozkazů ministra národní obrany a příslušných vo-
jenských předpisů.

Předpokládá se, že povinnosti federálního mi-
nisterstva národní obrany ve vztahu k Radě obrany
státu upraví zákon Federálního shromáždění, kte-
rý má být vydán podle § 11 ústavního zákona č.
10/1969 Sb., o Radě obrany státu, a má vymezit
působnost a vzájemné vztahy federálních orgánů
a orgánů republik při řízení a plnění úkolů obrany.

K § 18 až 24 (federální ministerstvo vnitra):

V ustanoveních o působnosti federálního mi-
nisterstva vnitra se konkretizují úkoly federace
vyplývající z čl. 27 odst. 1 ústavního zákona o čes-
koslovenské federaci a z ustanovení návrhu zákona
o vymezení působnosti Československé socialistické
republiky ve věcech vnitřního pořádku a bezpeč-
nosti. V souvislosti s tím se upravuje působnost
federálního ministerstva vnitra při řízení a velení
vojsk ministerstva vnitra a při řízení přípravy ci-
vilní obrany (§ 19).

Ustanovení § 20 svěřuje tomuto ministerstvu
působnost ve výkonu státní správy při zamezování
přepravy, dovozu a šíření věcí zahraničního pů-
vodu, jejichž obsah je v rozporu s chráněnými zá-
jmy nebo porušuje mezinárodní smlouvy.

Logickým završením úprav sledujících upev-
nění účinnosti jednotného řízení Sboru národní
bezpečnosti je pravomoc federálního ministerstva
vnitra provádět kontrolu plnění úkolů svěřených
do působnosti federace v útvarech Sboru národní
bezpečnosti a vojscích ministerstva vnitra (§ 23).

Návrh zákona konečně zakotvuje, ministru
vnitra Československé socialistické republiky
oprávnění posilovat útvary federálního minister-
stva vnitra osvědčenými a kvalifikovanými přísluš-
níky Sboru národní bezpečnosti, kteří pracují
v útvarech ministerstev vnitra republik, a ustano-
vovat na návrh ministrů vnitra republik náčelníky
krajských správ Sboru národní bezpečnosti, a to
především v zájmu koordinace činnosti všech slu-
žeb Sboru národní bezpečnosti.

K § 25 až 27 (Státní plánovací komise):

Státní plánovací komise se zřizuje ústavním
zákonem jako ústřední orgán státní správy Česko-
slovenské socialistické republiky pro národohos-

podářské plánování a rozvíjení soustavy plánovi-
tého řízení národního hospodářství. Ustavení
Státní plánovací komise odpovídá potřebě plynu-
lého a racionálního uspořádání postupu plánova-
cích prací a řeší zároveň i formu spolupráce re-
publik na tvorbě federálního plánu.

Navrhovaný zákon obsahuje základní charak-
teristiku působnosti Státní plánovací komise; sta-
noví pro Státní plánovací komisi odpovědnost za
vypracování souhrnných návrhů na postupné roz-
víjení soustavy plánovitého řízení národního
hospodářství a za organizaci celkového plánového
procesu v souladu s pokyny vlády ČSSR.

Působnost Státní plánovací komise v oblasti
národohospodářského plánování je podrobně sta-
novena v navrhovaném zákoně o národohospodář-
ském plánování. Návrh zákona o působnosti fe-
derálních ministerstev proto toto podrobné vy-
mezení působnosti Státní plánovací komise neopa-
kuje a odkazuje v tomto směru na uvedený zvlášt-
ní předpis.

K § 28 až 34 (federální ministerstvo financí):

Federální ministerstvo financí je federální
ústřední orgán státní správy pro oblast financí.
Návrh vymezuje základní funkce, které federální
ministerstvo financí plní na jednotlivých úsecích
své činnosti. Jsou v něm uvedena ustanovení, kte-
rá jsou nutná pro vymezení jeho kompetence jak
ve směru horizontálním (vymezení působnosti
mezi federálním ministerstvem financí a jinými
federálními orgány), tak ve směru vertikálním,
tj. vůči ministerstvům financí republik. Návrh
však neobsahuje - s výjimkou ustanovení, která
pro vymezení působnosti federálního ministerstva
financí jsou nezbytně nutná - úpravu působnosti,
která bude obsažena zejména v zákoně o pravid-
lech státního rozpočtu československé federace a
o zásadách hospodaření s rozpočtovými prostřed-
ky státních rozpočtů federace a republik (roz-
počtová pravidla).

Podle § 29 navrhovaného zákona vypracovává
federální ministerstvo financí k zajištění jednot-
ně hospodářské politiky ČSSR koncepci finanční
politiky na roční i víceleté období a předkládá
ji vládě ČSSR; přitom postupuje ve spolupráci
s ministerstvy financí republik.

Úzká souvislost finanční a měnové politiky vy-
žaduje, aby opatření na těchto úsecích byla vzá-
jemně koordinována. Tuto koordinaci zajišťuje
právní úprava obsažená v navrhovaném zákoně
o Státní bance československé tak, že předseda
banky postupuje v zásadních finančních a měno-
vých opatření v dohodě s ministrem financí
ČSSR (§ 7 odst. 4 návrhu zákona o Státní bance
československé).

32

Operativnost řízení národního hospodářství
předpokládá, že ústřední řídící orgány budou včas
informovány o plnění úkolů vyplývajících ze stát-
ních rozpočtů; proto se federálnímu ministerstvu
financí svěřuje provádět za celou ČSSR rozbor
finančního hospodaření.

Navrhované ustanovení § 30 upravuje proble-
matiku, která se váže ke státnímu rozpočtu fede-
race a jejímu závěrečnému účtu. Podrobnosti vzta-
hů v těchto směrech jednak mezi federálním mi-
nisterstvem financí a ostatními federálními or-
gány, jednak mezí federálním ministerstvem fi-
nancí a ministerstvy financí republik upraví zá-
kon o pravidlech státního rozpočtu českosloven-
ské federace a o zásadách hospodaření s rozpoč-
tovými prostředky státních rozpočtů federace a
republik. Tento zákon zejména vymezí řídící a
koordinační funkci federálního ministerstva fi-
nancí při sestavování státních rozpočtů, finančních
plánů a státních závěrečných účtů federace.

S jednotnou finanční a měnovou politikou je
spjata i devizová politika. Navrhuje se proto, aby
finančně ekonomické nástroje v zahraničním ob-
chodě (především přirážky a srážky k cenám)
byly pro organizace, které tento obchod realizují,
stanoveny jednotně z hlediska celostátních potřeb.
Ve shodě s tím se proto stanoví úkol v § 31
písm. a).

Federálnímu ministerstvu financí dále náleží
ve spolupráci s federálním ministerstvem zahranič-
ního obchodu i vypracování návrhu koncepcí a
ekonomických podmínek v oblasti poskytovaných
a přijímaných vládních úvěrů ve vnějších vztazích
[§ 31 písm. b)].

Souvislost úkolů vyjádřených v § 31 písm. c)
až e) s finanční politikou a se státním rozpočtem
si vyžaduje gesci federálního ministerstva financí
při jejich stanovení a zabezpečování. Obdobně je
tomu i s problematikou účasti ČSSR v Radě vzá-
jemné hospodářské pomoci [§ 31 písm. f)].

V ustanoveních § 32 jsou zakotveny základní
funkce federálního ministerstva financí na úseku
legislativy.

Pod písm. a) se v tomto ustanovení upravuje
činnost federálního ministerstva financí týkající
se především základních právních předpisů, které
jsou uvedeny v čl. 12 odst. 2 ústavního zákona
o československé federaci ve znění návrhu ústav-
ního zákona, jímž se tento zákon mění a doplňuje;
budou sem patřit např. i návrhy zákonných úprav
postavení a právních poměrů "ostatních bank"
(čl. 14 odst. 2, poslední věta ústavního zákona
o československé federaci v navrhovaném novém
znění).

Podle čl. 144 odst. 2 ústavního zákona č. 143/
1968 Sb. vydává prováděcí předpisy k zákonům,

které byly vydány do dne počátku jeho účinnosti,
federální ministerstvo financí; podmínkou je, že
tyto zákony upravily věci, které nyní patří do pů-
sobnosti ČSSR, a že obsahují příslušná zmocnění
pro vydávání prováděcích předpisů.

Pokud jde o návrhy zásadních zákonných
úprav ve věcech spořitelen a pojišťoven, nava-
zuje tato příslušnost na navrhovanou úpravu čl. 37
odst. 3 ústavního zákona o československé fede-
raci, podle níž v případech, kdy to bude vyžado-
vat jednota právního řádu, může Federální shro-
máždění uskutečnit zásadní zákonodárnou úpravu
i ve věcech spořitelen a pojišťoven. Návrhy bude
připravovat federální ministerstvo financí ve spo-
lupráci s ministerstvy financí republik a Státní
bankou československou.

Návrh novely ústavního zákona o českosloven-
ské federaci počítá s tím, že úprava státního so-
cialistického společenského vlastnictví a správy
národního majetku bude náležet do působnosti
Československé socialistické republiky. V souladu
s tím se vyjadřuje v § 32 písm. b), že úprava
správy národního majetku přísluší federálnímu
ministerstvu financí, které přitom bude postupo-
vat ve spolupráci s ministerstvy financí republik.
Pokud jde o působnost federálního ministerstva
financí při vydávání předpisů o fakturování a pla-
cení, jde o konkretizaci ustanovení čl. 24 odst. 2
písm. c) ústavního zákona o československé fe-
deraci.

Posílení integrační úlohy federace při řízení
ekonomiky ČSSR přepokládá, že bude vyjádřena
funkce federálního ministerstva financí při vydá-
vání obecně závazných právních předpisů o fi-
nančním hospodaření státních hospodářských or-
ganizací. Jednotnými předpisy o úpravě finanční-
ho hospodaření se rovněž rozumí úprava financo-
vání některých činností, např. investiční výstavby,
technického rozvoje apod. [§ 32 písm. b)].

Zmocnění k vydávání předpisů o provádění
periodických revizí hospodaření a zásadní meto-
dická úprava finančně daňových revizí [§ 32
písm. c)] mají zajistit jednotný postup přísluš-
ných orgánů při revizích. Pokud jde o periodické
revize hospodaření, má návrh na mysli revize,
které jsou v současně době upraveny ve vyhlášce
ministerstva financí č. 121/1967 Sb., o provádění
periodických revizí.

Potřeba vyjasnit působnost federálního minis-
terstva financí při úpravě československé měny
a zásad oběhu peněz vyžaduje jednoznačně vyme-
zit jeho pravomoc i na tomto úseku (§ 33). Opra-
vou československé měny se rozumí též úprava
soustavy zákonných peněz. Dohled nad ochranou
měny zahrnuje i ochranu cizozemských platidel
ve smyslu mezinárodních dohod.