Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1970
I v. o.
53
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1970
o změnách a doplnění zákona č. 133/1969 Sb., kterým se stanoví zásady pro zákony
národních rad o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I.
Zákon č. 133/1989 Sb., kterým se stanoví zá-
sady pro zákony národních rad o podnikových da-
ních a příspěvku na sociální zabezpečení, se mění
a doplňuje takto:
1. V § 2 odst. 1 písm. e) se za slovo "zaklada-
telů" vkládají slova "nebo členů".
2. § 2 odst. 2 zní:
"2) Poplatníky daně z objemu mezd jsou vše-
chny státní hospodářské organizace, organi-
zace zahraničního obchodu, tuzemské akciové
společnosti a organizace uvedené v odstavci
1 písm. e)".
3. V § 2 odst. 3 se vypouštějí slova "pokud z od-
stavce 2 nevyplývá něco jiného" a slova
"a státní zemědělské organizace s výjimkou
zemědělských stavebních organizací".
4. V § 3 odst. 1 se připojují věty: "V případě,
že poplatník nevykáže zisk, je základem daně
ze zisku částka připočitatelných položek, pře-
*) V § 2 odst. 3 - odvolávky pod čarou budou upraveny podle názvu a čísel novelizovaných právních norem.
2
vyšující odpočitatelné položky; vykáže-li po-
platník ztrátu, je základem této dané částka
připočitatelných položek, převyšující součet
ztráty a odpočitatelných položek."
5. V § 3 odst. 2 se vypouštějí slova" (odvod do
fondu ochrany ovzduší, do silničního fondu
apod.)".
6. § 4 písm. a) č. 3 zní:
"3. výdaje spojené s pohoštěním u organizací
zahraničního obchodu jen výdaje s pohoště-
ním a dary nad limit schválený vládou Česko-
slovenské socialistické republiky; "
7. V § 4 písm. a) se připojují položky
"5. placené pokuty a penále;
6. zúčtované přirážky k náhradě za vypouště-
ní nečištěných nebo nedostatečně čištěných
odpadních vod;
7. zúčtované poplatky včetně přirážky za zne-
čisťování ovzduší; "
8. K § 4 se připojují písmena d) a e) tohoto
znění:
,, d) nezdaněné příděly do fondů, zkracující
tvorbu zisku a použité k účelům, na něž
lze podle právních předpisů použít zda-
něné vlastní prostředky organizace;
e) věrnostní přídavky horníkům nad stanove-
ný okruh nebo nad stanovené rozpětí*),
částky vynaložené na ochranné oděvy,
obuv a pomůcky nad normy stanovené re-
gulativy nebo nad stanovený okruh pra-
covníků a hodnota naturálních požitků
nad rámec předpisů nebo nad stanovený
okruh pracovníků. "
9. § 5 odst. 2 písm. c) zní:
,, c) přijaté pokuty a penále a přijaté částky,
které již byly zdaněny daní ze zisku nebo
obdobnou daní u jiného poplatníka, a po-
ložky zdaněné již u téhož poplatníka,
jsou-li součástí zisku";
10. V § 5 odst. 2 písm. d) se připojuje "a do stej-
né výše splátky úvěrů na podnikovou bytovou
výstavbu, Čerpaných do 31. 12. 1969. "
11. V § 5 odst. 2 se připojuje písm. f) tohoto
znění:
,, f) odměny k Rudým praporům vlády a Ústřed-
ní rady Čs. ROH nebo k praporům popř.
standartám jim na roven postaveným, po-
kud jsou zahrnuty v zisku".
*) Zákon č. 177/1968 Sb., o věrnostním přídavku horníků.
3
12. § 6 zní:
,, § 6
Daňová sazba
Sazba daně ze zisku činí 65 % ze základu daně
(§ 3) s těmito odchylkami:
a) 40% u organizací, které se zabývají převážně
výrobou stavebních hmot, výrobou konstrukcí
nebo dílců, a u organizací potravinářského prů-
myslu (s výjimkou organizací zabývajících se
převážně strojírenskou výrobou nebo výrobou
obalů),
b) 50 % u energetických organizací zapojených
do jednotné elektrizační soustavy, jejichž pře-
vážnou činností je výroba nebo rozvod elek-
trické energie nebo výroba tepla (s výjimkou
závodních elektráren),
c) 60% u hornických organizaci, jejichž převáž-
nou činností je těžba nebo úprava tuhých pa-
liv, popř. rud nebo vyhledávání a těžba živic,
a u plynárenských organizací zabývajících se
převážně výrobou, rozvodem nebo uskladně-
ním topných plynů,
d) 85% u těch peněžních ústavů, které jsou
akciovými společnostmi a mají vytvořený vše-
obecný rezervní fond ve výši určené stano-
vami. "
13. V § 9 odst. 1 písm. b) slova "podnikových fon-
dů" se nahrazují slovy "ostatních fondů orga-
nizace".
14. § 9 odst. 1 písm. c) se doplňuje o slova "a stav
rezerv neodpovídajících právním předpisům".
15. § 10 zní:
"§ 10
Daňová sazba
Sazba daně z jmění činí 5 % ze základu dané;
u zřídelních organizací, Československé námořní
plavby, Brněnských veletrhů a výstav a u organi-
zací uvedených v § 6 písm. b) a c) činí sazba
2 %. "
16. § 11 zní:
"Pro stanovení daňové povinnosti je rozhodný
průměrný stav jmění ve zdaňovacím období. "
17. V § 13 se připojuje věta: "Do základu daně
z objemu mezd se nezapočítávají odměny zú-
čtované k vyplacení nejlepším pracovníkům
a kolektivům z částky, kterou organizace ob-
držela jako odměnu k Rudému praporu vlády
a Ústřední rady Čs.. ROH nebo k praporu popř.
standartě mu na roven postaveným. "
18. V § 14 odst. 2 se slova "mzdy vyplacené
učňům" nahrazuji slovy "zúčtovanou mzdu za
produktivní práci učňů".
4
19. V § 15 se za první větu vkládají věty: "Do zá-
kladu pro výpočet příspěvku na sociální za-
bezpečení se nezapočítávají odměny zúčtované
k vyplacení podle druhé věty § 13 (bod 17).
Součástí příspěvku na sociální zabezpečení je
i pojistné nemocenského pojištění*). "
20. V § 19 se připojují odstavce 4 a 5 tohoto
znění:
"4) Odvody prováděné podle zákona č. 83/
1966 Sb., o čtvrtém pětiletém plánu roz-
voje národního hospodářství Českosloven-
ské socialistické republiky, a zákona
č. 131/1968 Sb., o odvodech ze zisku a
z přírůstku mezd, jejichž povinnost vznik-
la po 1. 1. 1971, nelze vymáhat po uply-
nutí tří let od konce kalendářního roku,
v němž povinnost odvodu vznikla.
5) Pokud bude proveden úkon k vymáhání
odvodu podle odst. 4, platí obdobně usta-
novení odstavce 3. "
21. V § 20 písm. f) zní:
,, f) v případech odůvodněných specifickými
podmínkami a ekonomickou účelností po-
volit odvod podnikových daní oborovým
(generálním) ředitelstvím nebo obdobným
orgánem hospodářského řízení za výrobní
hospodářskou jednotku jako celek, anebo
povolit jako experiment, aby se zdaňoval
zisk, případně i jmění výrobní hospodářské
jednotky jako celku a aby poplatníkem
dané ze zisku, popř. i daně z jmění za
celou výrobní hospodářskou jednotku mohlo
být oborové (generální) ředitelství nebo
obdobný orgán hospodářského řízení; ma-
jí-li tyto orgány hospodářského řízení pod-
řízené organizace v obou republikách, je
třeba dohody příslušných orgánů obou re-
publik; "
22. V § 20 se připojují písmena ch) a i) tohoto
znění:
,, ch) stanovit podmínky, za kterých nebudou
přirážky k náhradě za vypouštění nečiště-
ných nebo nedostatečně čištěných odpad-
ních vod, jakož i poplatky a přirážky za
znečišťování ovzduší připočitatelnými po-
ložkami k zisku pro účely výpočtu daně
ze zisku,
i) povolovat v odvětví potravinářského prů-
myslu slevy z daně z jmění až do výše
této daně z té části hodnoty zásob vybra-
ných druhů výrobků, která je kryta obra-
tovým fondem; druhy těchto výrobků sta-
noví ministerstvo financí v dohodě s mi-
nisterstvem zemědělství a výživy. "
*) § 57 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců.
5
23. V § 20 a 21 se za slovo "republice" vkládají
slova
"s výjimkou poplatníků řízených federálními
orgány".
24. V § 21 písmeno b) zní:
"rozhodnout ve sporných případech o způsobu
zdanění; u organizací v působnosti federálních
orgánů může rozhodnout ministerstvo financí
Československé socialistické republiky; "
25. § 22 zní:
"Výjimky, zvýhodnění a slevy pro poplatníky
v působnosti federálních orgánů podle § 20
může povolit vláda Československé socialis-
tické republiky a podle § 21 ministerstvo
financí ČSSR, a to pokud jde o případy uve-
dené v § 21 písm. c) - v dohodě s Federál-
ním ministerstvem práce a sociálních věcí. "
Čl. II.
l) Dnem, kdy nabudou účinnosti zákony národ-
ních rad o změnách a doplnění zákonů o podni-
kových daních a příspěvku na sociální zabezpe-
čení, vydané podle zásad tohoto zákona, se v zá-
koně č. 131/1968 Sb., o odvodech ze zisku a z pří-
růstku mezd,
a) vypouští z § 2 odst. 1 slova "dodatkové odvo-
dy pro nezbytné přerozdělení prostředků, "
b) zrušuje ustanovení § 2 odst. 2.
2) Tento zákon nabývá účinnosti dnem vy-
hlášení.
6
Důvodová zpráva
k vládnímu návrhu zákona o změnách a doplnění zákona č. 133/1969 Sb., kterým se stanoví zásady
pro zákony národních rad o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení.
OBECNÁ ČÁST
Návrh novely zákona č. 133/1969 Sb., kterým
se stanoví zásady pro zákony národních rad o pod-
nikových daních a příspěvku na sociální zabezpe-
čení, vychází ze zásad pojetí soustavy řízení platné
v roce 1971, schválených federální vládou jejím
usnesením č. 170/1970. Dále do jisté míry reaguje
i na dosavadní dílčí zkušenosti z působení sou-
stavy podnikových daní.
Základním cílem zásad schválených pro rok
1971 vládou Je zabezpečit posílení úlohy plánu vy-
tvořením potřebného souladu mezi hmotnými a fi-
nančními procesy na základě plánu a upevněním
plánovitosti i v oblasti finančního hospodaření.
Dále se vychází z nutnosti posílit úlohu a odpo-
vědnost středních článků řízení a ústředních od-
větvových orgánů ve finančním hospodaření. Při-
jatá opatření znamenají první krok k zabezpečení
usnesení lednového pléna ÚV KSČ z roku 1970.
Sleduje se cíl postupné dosáhnout žádoucí
návaznosti tvorby a použití finančních zdrojů na
plánované úkoly. V soustavě finančního
hospodá-
ření se ponechává dále základní ekonomický
stimul v tom, že financování plánovaných podni-
kových potřeb a tvorba fondu odměn budou závi-
set na tvorbě podnikových finančních zdrojů
(zisku).
K odstranění nerovnoměrnosti dopadu v pod-
statě lineární daně ze zisku a k zajištění potřeb-
ného souladu mezi hmotnými a finančními proudy,
jakož i ke zvýšení odpovědnosti a pravomoci nad-
podnikových stupňů řízení bude v novele právních
předpisů (vládního nařízení č. 100/1966 Sb., o plá-
novitém řízení národního hospodářství) zakotvena
redistribuce zisku (po zdanění) a odpisů (po od-
vodech) uvnitř výrobních hospodářských jednotek
a mezi výrobními hospodářskými jednotkami po-
dle základních pravidel federální vládou schvále-
ných. Tato ustanovení budou platit nejen pro orga-
nizace provádějící odvody podle zákona č. 83/1966
Sb., vládního nařízení č. 100/1966 Sb. a zákona
č. 131/1968 Sb., ale i pro organizace podléhající
podnikovým daním. Tím bude zabezpečeno posílení
odvětvové linie řízení i v oblasti finančního hos-
podaření, zvýší se význam finančního plánu, umož-
ní se mobilizace finančních zdrojů podniků, oborů
a odvětví k zajištění potřeb plánu.
Opravami v daňových sazbách, uplatněním ši-
roce pojaté redistribuce finančních zdrojů uvnitř
VHJ i mezi VHJ, jakož i podstatným zvýšením pra-
vomocí generálních ředitelství se v r. 1970 velmi
podstatně změní charakter i působení podnikových
daní. V praktickém dopadu na podnikovou sféru
jde nyní v celém souboru opatření o diferencované
odvody. Přesto se navrhuje zatím ponechat v plat-
nosti zákonně upravenou soustavu podnikových
daní, neprovádět nyní zásadní přestavbu daní na
odvody, ani se nenavrhují terminologické úpravy
a ponechává se zatím nadále pojem podnikových
daní. Hlavním důvodem pro tento postup pro rok
1971 je skutečnost, že spolu se zásadní zákonnou
úpravou, která by znamenala změnu systému pod-
nikových daní na soustavu odvodů do státního
rozpočtu, bude nutno vyřešit některé zásadní pro-
blémy, zejména - návaznost na koncepci dalších
prací na ekonomické reformě, návaznost na pěti-
letý plán, odstranění zbývajících odvodů podle
vládního nařízení č. 100/1966 Sb., změna pojetí dů-
chodové daně, promítnutí úprav zákona o čs. fe-
deraci. Z těchto důvodů se jeví jako správně a
z hlediska řízení hospodářství nejvhodnější při-
pravit zásadní zákonnou úpravu v průběhu r. 1971
a postup těchto prací zahrnout do komplexního
programu dalších prací na ekonomické reformě,
který má vláda projednat do konce t. r.
Navrhované úpravy v soustavě podnikových daní
jsou proto pouze jednou ze součástí opatření pro
rok 1971. Nenavrhuje se, aby platnost zákona
o podnikových daních byla v roce 1971 rozšiřo-
vána na další odvětví.
Především se navrhuje snížit pro některá od-
větví obecně platné sazby daně ze zisku a daně
z jmění. Tím se v převážné míře omezí rozsah
individuální selektivní politiky prováděné v roce
1970. Dále se tím omezí rozsah přerozdělení přes
státní rozpočet a reaguje se na potřeby odvětví
a největšími rozpory mezi finančními zdroji a po-
třebami.
Daň z objemu mezd a příspěvek na sociální
zabezpečení se navrhuje ponechat v dosavadním
znění jako zábranu proti růstu průměrných mezd
vzhledem k tomu, že účinnost nástrojů pro regu-
laci mezd není dostatečně ověřena. Rovněž odvod
z odpisů základních prostředků podle vládního
nařízení č. 100/1966 Sb. ve znění vlád. nařízení
č. 169/1969 Sb. zůstává nadále v platnosti i pro
organizace podléhající podnikovým daním.
Ostatní úpravy obsažené v návrhu novely zá-
kona vycházejí ze zkušeností z dosavadního uplat-
nění soustavy podnikového zdanění, případně na
vazují na úpravy v daňových sazbách.
7
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
1. K § 2:
Vzhledem k tomu, že členy sdružení se mohou
stát organizace i později než při založení sdružení,
je nutno ustanovení § 2 odst. 1 písm. e) příslušně
upřesnit.
Okruh organizací, na než se vztahuje působ-
nost zákona o podnikových daních, zůstává v pod-
statě shodný s dosavadním stavem. V souladu se
současně předkládanou novelou zákona č. 159/
1969 Sb., o důchodové dani, se předpokládá, že
okresní stavební podniky a zemědělské stavební
podniky (okresní] budou zdaňovány daní důcho-
dovou. Tato novela zavádí pro organizace v působ-
nosti zákona č. 159/1968 Sb. též daň z objemu
mezd; proto není nutné v novele zákona o podni-
kových daních vztahovat daň z objemu mezd na
organizace provozující převážné činnost obchodní.
Ze zemědělských organizací jsou poplatníky daně
ze zisku a daně z jmění podle ustanovení § 2
odst. 1 písm. a) a daně z objemu mezd podle
ustanovení § 2 odst. 2 zákona o podnikových da-
ních jen Zemědělské stavby, oborové ředitelství,
Bratislava, jejichž rozsah a činnost odpovídají sta-
vebním podnikům ústředně řízeným.
Odvolávky v § 2 odst. 3 bude nutno upravit
v souladu s novým označením novely zákona č. 159/
1968 Sb. a vládního nařízení č. 100/1966 Sb.
2. K § 3:
Navrhuje se upřesnění znění odstavce 1 pro
stanovení základu daně ze zisku v případech, že.
organizace buď nevykáže zisk, nebo vykáže ztrátu.
V odstavci 2 se vypouštějí příklady státních
fondů, uvedené v závorce, proto, že např. do fon-
du ochrany ovzduší se neprovádějí odvody přímo
z podniků, ale příslušné národní výbory jako pří-
jemci těchto prostředků z podniků, převádějí do
fondu stanovený podíl.
3. K § 4:
Slovo "reprezentaci" se navrhuje vypustit
v zájmu sjednocení terminologie používané ve
směrnicích ministerstev financí pro hospodaření
s prostředky pro pohoštění a dary ve státních so-
cialistických organizacích (čj. V/l-7229/1970).
Tyto výdaje jsou připočitatelnými položkami podle
ustanovení § 4 písm. a) č. 1 a 3, s výjimkou orga-
nizací zahraničního obchodu, kde připočitatelné
jsou pouze částky nad limit.
Doplnění § 4 o další připočitatelně položky
vyplývá z dosavadních zkušeností z uplatňování
systému podnikových daní. Ke zvýšení ekonomic-
kého tlaku na některých úsecích vynakládaných
prostředků je nutno z nákladů organizací tyto po-
ložky vyčlenit, zvýšit sankční působení příslušných
nástrojů a formou připočitatelných položek je po-
drobit zdanění. Placené pokuty a penále jsou spo-
jeny v jednu připočitatelnou položku zejména
proto, že právní předpisy nepoužívají těchto po-
jmů jednoznačně. Není zájem na tom, aby penále
z hospodářských smluv bylo zdaňováno dvakrát,
jednou u příjemce, kde je v tvorbě zisku, a po-
druhé u plátce jako připočitatelná položka. Proto
se navrhuje příslušné ustanovení k § 5 odst. 2
písm. c).
Ze znění § 9 odst. 1 zákona č. 35/1967 Sb.,
o opatřeních proti znečišťování ovzduší, vyplývá,
že placením poplatku a pokut za znečišťování
ovzduší nesmí být ovlivňována cena výrobků a
služeb, takže poplatek podle § 2 odst. 2 včetně
oblastní přirážky podle § 2 odst. 4 cit. zákona
tvoří nedílný celek a ani jedna jeho část nesmí
být zúčtována na vrub nákladů, resp. ovlivňovat
zisk před jeho zdaněním.
Při náhradách za znečišťování odpadních vod
a přirážkách k nim neexistuje podobné zákonné
ustanovení. Za účelem zvýšení tlaku na podniky
k vytváření zdravějšího životního prostředí na-
vrhuje se proto, aby připočitatelnou položkou k zá-
kladu daně ze zisku byly zúčtované přirážky.
Za účelem zabránění úniku ze zdanění daní
ze zisku se navrhuje připočítat k základu daně ze
zisku nezdaněné příděly do fondů, zkracující tvor-
bu zisku, pokud byly použity k účelům, k nimž lze
podle právních předpisů použít zdaněných vlast-
ních prostředků organizace (daní ze zisku nebo
dříve odvodem z hrubého důchodu nebo
zisku).
Už před účinností zákona č. 133/1969 Sb. bylo
v některých případech rozhodnuto vládou (např.
usnesením] nebo stanoveno právním předpisem, že
některé výdaje organizací mohou být hrazeny pou-
ze z rozdělení hrubého důchodu nebo zisku (po
provedení odvodů do státního rozpočtu), z vlast-
ních prostředků organizace (po zdanění) apod.
Šlo např. o výhody poskytované dalšímu okruhu
pracovníků nebo nad stanovené rozpětí apod. Při
zachování druhového členění nákladů v účetnictví
jsou však tyto výdaje účtovány na vrub nákladů,
a tím by byly daňově zvýhodněny. Je proto nutno
z hlediska daňového respektovat příslušné před-
pisy nebo usnesení a stanovený zájem ekonomický,
a takové položky zdanit daní ze zisku formou při-
počítání k základu této daně.
4. K § 5:
U odpočitatelně položky "přijaté částky, které
již byly zdaněny u jiného poplatníka" se upřes-
ňuje, že jde o položky zdaněné dani ze zisku nebo
obdobnou daní. Tato odpočitatelná položka se roz-
šiřuje o položky zdaněné již u téhož poplatníka,
jako jsou např. rozpuštění neoprávněně vytvořené
zdaněné rezervy, kterým se při jejím rozpuštění
opět zvýší daňový základ, nebo vratký pokut, ne-
odpočítatelných daní apod. Položka se dále roz-
8
šiřuje o "přijaté pokuty a penále", aby nedochá-
zelo k dvojímu zdanění (viz komentář k § 4).
Pokud jde o přijaté částky, které již byly zdaněny
u jiného poplatníka, jde o položky představující
rozdělení zisku po zdanění, např. formou dividend,
nebo odměny za vývoz apod. V žádném případě
nejde o tržby za výkony, práce a služby nebo po-
dobné příjmy na základě faktur nebo vyúčtování.
Navrhuje se, aby odpočitatelnou položkou od
základu daně ze zisku byly i splátky úvěrů na
podnikovou bytovou výstavbu, pokud tyto úvěry
byly čerpány do konce roku 1969; odpočitatelné
by byly tyto splátky až do výše 50 % rozpočtové
ceny stavby. Nejsou však odpočitatelné splátky
úvěrů na podnikovou bytovou výstavbu, pokud tyto
úvěry byly čerpány po 31. 12. 1969, neboť zde
už čerpání úvěru a jeho použití na podnikovou
bytovou výstavbu je podle vyhlášky č. 6/1970 Sb.,
§ 3 odst. 3 odpočitatelnou položkou.
Dále se navrhuje, aby se ze základu daně ze
zisku mohly odpočítávat i odměny k Rudým pra-
porům vlády a Ústřední rady Čs. ROH nebo k pra-
porům popř. standartám jim na roven postaveným,
pokud jsou zahrnuty v tvorbě zisku. Tyto odměny
jsou poskytovány ze státního rozpočtu a uvede-
ným opatřením má být zabráněno dvojímu zdanění
(poprvé při odvodu prostředků do státního roz-
počtu, podruhé při zařazení do tvorby zisku u or-
ganizace, která odměnu obdržela).
5. K § 6:
V sazbách daně ze zisku navrhuje se provést
základní diferenciaci mezi odvětvími tím, že vedle
obecné lineární sazby 65 % se podle potřeby v zá-
koně uvedených odvětví stanoví několik diferen-
covaných snížených sazeb. Nižší sazby daně ze
zisku se navrhuje stanovit pro odvětví, kde je
obecná tendence potřeby finančních zdrojů na po-
krytí plánovaných potřeb vyšší než kolik by pone-
chala jednotná sazba daně ze zisku a tam, kde je
účelné dát touto cestou obecnou preferenci pro
plánovaný rozvoj.
Zda jde o převážnou činnost podle písm. a),
b) a c), se zjistí procentním podílem z celkových
tržeb organizace.
Výhoda podle ustanovení § 6 písm. a) se vzta-
huje na organizace zabývající se výrobou staveb-
ních hmot bez ohledu na jejich organizační začle-
nění.
Pojem organizací, zabývajících se výrobou
konstrukcí nebo dílců, se vztahuje v ČSR na Stavo-
konstrukci, n. p., Uhříněves, Kovonu, n. p., Kar-
viná a Závody stavební prefabrikace, n. p., Bole-
tice a v SSR na Ocelové konstrukce, n. p., Žilina.
V § 6 písm. a) se snížená sazba daně ze zisku
(40 %) nevztahuje na organizace zabývající se pře-
vážně strojírenskou výrobou nebo výrobou obalů.
Jde o tyto organizace: oborový podnik Výroba po-
travinářských strojů a obalů, Hradec Králové, Stro-
jírny potravinářského průmyslu, n. p., Bratislava
a Obal, n. p., Nové Město n. V.
6. K § 9 odst. 1 písm. b):
Slova "podnikových fondů" se nahrazují slovy
"ostatních fondů organizace" v zájmu přesnosti
příslušného ustanovení zákona, zejména s ohledem
na oborová ředitelství a jejich fondy.
7. K § 9 odst. 1 písm. c):
Základ pro daň z jmění navrhuje rozšířit
o stav rezerv, vytvořených v organizacích nad výši
povolenou předpisy.
Tvorba takových rezerv představuje zvýšení
jmění organizace a jejich stav je nutno zdanit daní
z jmění.
8. K § 10:
Sazba daně z jmění zůstává v maximálně mož-
né míře jednotná. Jde o daň vyjadřující kritérium
efektivnosti hospodaření s výrobními fondy, což
vyžaduje jednotnost zdanění výrobních fondů. Nut-
nost diferenciace sazeb daně z jmění vyplývá z ob-
dobných důvodů jako úprava sazeb daně ze zisku.
Počítá se s ní pouze pro investičně náročná od-
větví prvovýroby a výroby energie s důležitým
společenským postavením, zřídelní organizace,
Československou námořní plavbou a Brněnské ve-
letrhy a výstavy.
9. K § 11:
Vypouští se druhá část dosavadního ustano-
vení o tom, že pro stanovení záloh je rozhodný
stav jmění k 1. lednu běžného roku. Pro výpočet
daně z jmění v plánu jako odpočitatelné položky
od základu daně ze zisku je potřebný průměrný
stav jmění vypočtený ze stavu jmění k počátku
a ke konci roku. Z něho vypočítaná záloha se
často jen málo liší od zálohy vypočítané ze stavu
jmění k počátku roku. Tato změna bude znamenat
nepatrně zvýšení příjmů na zálohách daně z jmě-
ní pro státní rozpočet, za současného nepatrného
snížení příjmů záloh daně ze zisku.
10. K § 13:
Navrhuje se do základu daně z objemu mezd
nezapočítávat odměny zúčtované k vyplacení nej-
lepším pracovníkům a kolektivům z částky od-
měny k Rudému praporu vlády ČSSR a Ústřední
rady Čs. ROH nebo k praporu popř. standartě mu
na roveň postaveným, která se poskytuje ze stát-
ního rozpočtu. Tyto částky se nevyskytují pravi-
delně každý rok a proto značně Jednorázově ovliv-
ňují výši průměrných výdělků. Jejich započítáním
do základu této daně se organizace dostává do