20
která přímo nesouvisí se zemědělskou výrobou
a s poskytováním zemědělských služeb. Proto v zá-
jmu vytvoření přibližně stejných ekonomických
podmínek pro provozování nezemědělské činnosti
ve srovnání s ostatními organizacemi zabývajícími
se stejnou nebo podobnou činnosti, navrhuje se
uplatnění přirážek k základním sazbám důchodové
daně. Při zvažování konstrukce zdanění nezemě-
dělské činnosti byla zkoumána i možnost uplatnění
stejného principu jako u JZD a státních statků,
tzn. 10% odvod z tržeb za nezemědělskou činnost.
Systém 10% odvodu z tržeb u JZD a státních
statků však byl volen jako přechodné opatření
a má povahu vyrovnávací daně z obratu. V budouc-
nu se přitom i u JZD a státních statků předpokládá
zdanění nezemědělské činnosti na důchodovém
principu a proto tato alternativa nebyla přijata.
Vymezení pojmu nezemědělské činnosti pro
daňové účely bude stanoveno v prováděcích před-
pisech. Za nezemědělskou činnost se především
považují dodávky průmyslové výroby (výrobků)
bez ohledu na odběratele, dodávky stavební výro-
by (výrobků) a poskytování služeb a prací mimo
okruh zemědělských organizací. Stejně se posuzují
i tyto dodávky prováděné ve mzdě.
Za nezemědělskou činnost se pro tyto účely
nepovažuje zejména výroba a prodej následujících
výrobků zemědělským organizacím, členům JZD a
jednotlivě hospodařícím rolníkům: zemědělské vý-
robky, náhradní díly zemědělských strojů, prodej
pohonných hmot, pneumatik, chemikálií, hnojiv,
krmiv a krmných směsí. Dále se do nezemědělské
činnosti nebude zahrnovat výroba vybraných vý-
robků pro zemědělství a vybrané činnosti stano-
vené národními ministerstvy financí v dohodě s mi-
nisterstvy zemědělství a výživy. Nezemědělskou
činností však je veškerý prodej uskutečňovaný
v maloobchodních prodejnách zemědělských orga-
nizací.
Daň z objemu mezd bude uplatněna u těchto
organizací stejně jako doposud.
Příspěvek na sociální zabezpečení budou or-
ganizace odvádět pouze za nezemědělskou činnost,
tak, aby byly přibližně vytvořeny přibližně stejné
ekonomické podmínky jako u organizací, které se
těmito činnostmi převážně zabývají. Z ostatní čin-
nosti nebude příspěvek na sociální zabezpečení ani
pojistné nemocenského pojištění odváděno.
K § 20-21.
Navrhované rozdílné daňové sazby odpovídají
rozdílným daňovým základům. Přitom v zákonech
národních rad bude též zakotveno ustanovení o za-
jištění daně.
K § 22.
Z důvodů administrativního zjednodušení se
navrhuje u všech poplatníků, u nichž základ daně
nepřevýší 80 tis. Kčs, lineární zdanění sazbou 20 %,
včetně zvýšení za nezemědělskou činnost u země-
dělských organizací, pokud je pro ně výhodnější.
Poskytování slev z důchodové daně u vybra-
ných činností (zejména u osobních služeb a oprav
s nižší cenovou
rentabilitou), podporuje jejich roz-
voj v souladu s celospolečenskou potřebou a zain-
teresovává podniky na jejich rozšiřování. Navrho-
vaná forma slev vychází z nutnosti zvýšené hmot-
né zainteresovanosti na přednostním rozvoji zá-
kladních činností služeb a oprav před sériovou
výrobou s vyšší rentabilitou, kteréžto Činnost se
prolínají v rámci jednotlivých podniků.
Vybrané činnosti, na které bude poskytována
sleva z daně ze zisku při zachování 10 % příspěv-
ku na sociální zabezpečení, budou stanoveny v pro-
váděcích předpisech. Jde zejména o tyto činnosti:
praní prádla a ostatní prádelenské služby, čištění
a barvení šatstva, holičské a kadeřnické služby,
lázeňské a rekreační služby, půjčování spotřebních
předmětů pro obyvatelstvo, kominické služby, fo-
tografické služby poskytované obyvatelstvu, úkli-
dové služby pro obyvatelstvo účtované za hodinové
zúčtovací sazby a vnější úprava obcí. Dále se na-
vrhuje do vybraných oborů činností zařadit prová-
dění oprav rozhlasových, televizních a repro-
dukčních přístrojů, autoopravárenství, opravy
elektrických spotřebičů a chladniček pro domác-
nost, opravy strojírenského a kovodělného prů-
myslu prováděné pro obyvatelstvo, opravy výrobků
dřevozpracujícího průmyslu, textilního průmyslu,
konfekčního průmyslu, opravy obuvi, jakož i sed-
lářských, brašnářských, galanterních a kožešnic-
kých výrobků, opravy stavebního charakteru
poskytované obyvatelstvu, resp. sloužící údržbě
bytového fondu včetně školských a zdravotnických
zařízení, zakázkové šití oděvů a osobního prádla
a zahradnictví.
Za účelem vyšší zainteresovanosti ve výchově
učňů navrhuje se zvýhodnit poplatníky, kteří vy-
chovávají učňovský dorost. Poskytované slevy na
učně jsou navrhovány opět vyšší pro preferované
obory, jako je tomu v zákoně č. 159/1968 Sb.,
o důchodové dani.
Do preferovaných oborů patří zejména tyto:
zedník, kameník, dlaždič, pokrývač, instalatér,
sklenář, truhlář, kominík, holič apod.
Pro družstva a podniky invalidů se navrhuje
zachovat stejnou slevu jako v zákoně č. 159/
1968 Sb., včetně nově poskytovaných slev u vybra-
ných oborů činností. Poskytování slev u družstev
a podniků invalidů je odůvodněno tím, že docilo-
vaná produktivita práce i rentabilita u těchto
organizací je nižší a je společensky účelné vytvá-
řet pro ně vhodné ekonomické podmínky, včetně
přednostního rozvoje služeb. U společenských or-
ganizací se navrhuje ponechat pouze paušální
slevu ve výši 30 %, čímž se vytvářejí podmínky
21
pro rozvoj vlastní činnosti společenských organi-
zací (tělovýchova, branná výchova apod. ).
K § 23-31.
Vznik daňové povinnosti, zdaňovací období,
daňové přiznání, promlčení daně, zvýhodnění a
slevy je upraveno analogicky jako v zák. č. 159/
1968 Sb. a zákoně č. 133/1969 Sb. Nově se navrhuje
zmocnění pro poskytování slev na dani ze zisku
pro organizace s činností převážně obchodní. Dů-
vodem pro poskytování této slevy je nerovnoměrná
a nedostatečná vybavenost obchodní sítě, a to ze-
jména v SSR.
Zmocnění zcela nebo zčásti osvobozovat nově
budované organizace od daně je navrhováno proto,
aby bylo možno individuálně řešit rozvoj těch or-
ganizací - zejména společných družstevních pod-
niků, kde je to společensky žádoucí.
Zmocnění k vymezení okruhu organizací s pře-
vážně obchodní činností, u kterých budou celkové
náklady pro účely výpočtu rentability snižovány
o náklady na základní suroviny, je navrhováno
proto, aby bylo možno v souladu s úkoly plánu
ovlivňovat zdaněním rozvoj samostatných výroben
i celkovou důchodovou situaci zejména těch orga-
nizací, u kterých se nepředpokládá přerozdělování
prostředků (např. restaurace a jídelny, Uhelné
sklady).
IV. FINANČNÍ DOSAH NÁVRHU
Návrh nové intenzity zdanění u poplatníků
důchodové daně se oproti dosavadnímu zdanění
promítá u jednotlivých skupin poplatníků značně
diferencovaně.
Ke snížení daňového zatížení dochází u spo-
třebních družstev v ČSR a v důsledku toho nebude
nutno pro příští léta poskytovat těmto organizacím
výpomoc ze státního rozpočtu. U spotřebních druž-
stev v SSR, s ohledem na dosahování podstatně
vyšší rentability, dochází pouze k mírnému snížení
dosavadní intenzity zdanění, přičemž potřeby na
vyrovnání ve vybavenosti obchodní sítě u jednot-
livých družstev budou řešeny formou slev z důcho-
dové daně.
U organizací poskytujících převážně služby
zůstává v podstatě při uplatnění slev za vybrané
činnosti zachováno dosavadní daňové zatížení.
U organizací zabývajících se výrobou dochází ke
zvýšení daňového zatížení a tím se krátí dosavadní
podnikové zdroje o více než 25 %.
Ke snížení daňového výnosu dochází u orga-
nizací zemědělských služeb a společných druž-
stevních podniků, které bude možno v návaznosti
na průběh dalších prací kompenzovat snížením do-
tací. Z hlediska dopadu na státní rozpočet jde však
o nevýraznou změnu.
K výraznému snížení daňového zatížení do-
chází u OSP a zemědělských stavebních podniků.
Vzhledem však k již povoleným slevám na podni-
kových daních a poskytnutým dotacím se fakticky
daňový příjem podstatně nemění.
U státních obchodních organizaci dochází
v souladu s úkoly plánu k zvýšení daňového za-
tížení.
Celkový dopad nově navrhovaného zdanění
včetně zavedení příspěvku na sociální zabezpečení
při současně cenově úrovni a předpokládaném ome-
zení dotací a slev představuje podle r. 1970 zvý-
šení příjmů státního rozpočtu ve výši cca 630 mil.
Kčs.
Do tohoto zvýšení jsou již promítnuty v pře-
vážném rozsahu navrhované slevy a zrušení dotací.
Z celkového zvýšení příjmů státního roz-
počtu připadá na Českou socialistickou republiku
460 mil. Kčs a na Slovenskou socialistickou repub-
liku 170 mil. Kčs.
Předpokládané zvýšení celkového příjmu stát-
ního rozpočtu z titulu úpravy zdanění ve výši cca
630 mil. Kčs se skládá jak z vyššího daňového vý-
nosu, který představuje úhrnem za poplatníky
důchodové daně cca 310 mil. Kčs, tak i ze snížení
doposud poskytovaných slev a dotací v celkové
výši snížení cca 320 mil. Kčs. jde především o zkrá-
cení rozsahu poskytovaných slev z podnikových
daní u Okresních stavebních podniků, zkrácení
dotací u zemědělských organizací podléhajících
důchodově dani, jakož i finanční výpomoci, resp.
daňové slevy poskytované spotřebním družstvům.
V té souvislosti bude nutno krátit i účelové fi-
nanční prostředky poskytnuté národním výborům
pro zmírnění dopadu tvrdosti zákona o podniko-
vých daních u Okresních stavebních podniků.
Vzhledem k výraznému zvýšení příspěvku na
sociální zabezpečení změní se podstatně příjmy
rozpočtů národních výborů a ústředního rozpočtu,
což bude zohledněno při sestavování rozpočtů na
léta 1971-1975
V Praze dne 5. listopadu 1970
Předseda vlády ČSSR:
dr. Štrougal v. r.
Ministr financí ČSSR:
ing. Rohlíček, CSc. v. r.
StT l - 86871-70