13
§ 25
Promlčení
(1) Dané podle tohoto zákona nelze vyměřit
dni vymáhat po uplynutí tří let od konce kalen-
dářního roku, v němž byl poplatník povinen po
dat přiznání k dani
(2) Příspěvek na sociální zabezpečení nelze
vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendář-
ního roku, v němž byl poplatník povinen tento
příspěvek odvést
(3) Je-li proveden úkon k vyměření nebo vy-
máhání daně, popřípadě k vymáhání příspěvku
na sociální zabezpečení, běží promlčecí lhůta zno-
vu od konce roku, ve kterém byl poplatník o tom
to úkonu zpraven
ČÁST VI
Závěrečná ustanovení
§ 26
Zvýhodnění a slevy
V pravomoci orgánů určených zákony národ
nich rad pro poplatníky se sídlem v příslušné
republice je
a) rozšířil u daně ze zisku okruh odpočitatel-
nych položek (§ 6), případně upravit nebo
zrušit některé ze stanovených položek, a to
nejvýše v rozsahu 3 % daňového základu
všech poplatníků,
b) stanovit podmínky, za kterých nebude zda
ňován přírůstek průměrných mezd vyplývající
ze snížení zaměstnanosti,
c) snížit sazbu daně z celkového objemu mezd
v jednotlivých pásmech zdanění maximálně
o 1 % v souladu s mzdově politickými zá-
měry a potřebou diferencovaného tempa růs-
tu průměrných mezd, v jednotlivých odvětvích,
případně organizacích, a u daně z individuál-
ních mezd zvýšit hranici, od které se tato
daň vybíra a to nejvýše o 20 %.
§ 27
Organy určené zákony národních rad mohou
pro poplatníky se sídlem v příslušné republice
a poplatníky se sídlem v cizině
a) určit místa a odvětvi
(obory), případně jed-
notlivé organizace, u nichž daň z celkového
objemu mezd nebude postihovat přírůstky ob
jemu mezd vyplývající z růstu zaměstnanosti,
b) stanovit okruh preferovaných činností podle
§ 22 odst. 2 a okruh vybraných činností (slu-
žeb) podle § 15 odst. 2 a podle § 22 odst. 4,
c) snížit daň ze zisku organizacím s činností pře
vážně obchodní, a to až o 20 % pro dobudo-
vání obchodní sítě.
14
d) stanovit podmínky, za kterých nebudou při-
rážky k náhradě za vypouštění nečistých ne-
bo nedostatečně čištěných vod, jakož i po-
platky a přirážky za znečišťování ovzduší při-
počitatelnými položkami k zisku pro účely
výpočtu daně ze zisku;
e) zcela nebo zčásti osvobodit od daně ze zisku
nově budované organizace, a to nejvýše na
dobu dvou let;
f) stanovit pro účely daně z objemu mezd vý-
chozí úroveň mezd
1. pro nově vzniklé organizace a v případech
reorganizací,
2. v organizacích, místech, popřípadě odvět-
vích (oborech), rozhodne-li tak vláda
České socialistické republiky nebo vláda
Slovenské socialistické republiky;
g) určit okruh organizací s převážně obchodní
činností, u nichž pro účely výpočtu rentability
budou celkové náklady snižovány o spotřebu
základních surovin v jejich výrobnách;
h) učinit opatření, aby bylo zabráněno dvojímu
zdanění téhož základu daně, popřípadě téhož
příjmu;
ch) rozhodnout ve sporných případech o způsobu
zdanění;
i) učinit opatření k zamezení tvrdostí a nesrov-
nalostí, popřípadě pro jednotlivé případy po-
volit úlevu, vyžadují-li toho společenské
zájmy.
§ 28
(1) Pro poplatníky důchodové daně neplatí
a) ustanovení § 3 odst. 2 písm. b), § 4, § 5 odst. 1
až 3, § 6 až 8 a § 9 odst. 1, odst. 2 písm. a)
a odst. 3 písm. b) zákona č. 83/1966 Sb.,
o čtvrtém pětiletém plánu rozvoje národního
hospodářství Československé socialistické re-
publiky a předpisy vydané k jejich provedení;
b) ustanovení § 4 a 5 zákona č. 158/1968 Sb.,
o státním rozpočtu na rok 1969 a o některých
dalších finančních opatřeních;
c) zákon č. 131/1968 Sb., o odvodech ze zisku
a z přírůstku mezd.
(2) Pro okresní (městské) stavební podniky se
nepoužije zák. č. 133/1969 Sb., kterým se stanoví
zásady pro zákony národních rad o podnikových
daních a příspěvku na sociální zabezpečení.
(3) Zákon č. 159/1968 Sb. o důchodové dani,
se zrušuje dnem, kdy nabudou účinnosti zákony
národních rad vydané podle zásad stanovených
tímto zákonem.
ČÁST VII
Účinnost
§ 29
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
15
Důvodová zpráva
k návrhu zákona, kterým se stanoví zásady pro zákony národních rad o důchodové dani a pří-
spěvku na sociální zabezpečení
I. ÚVOD
V návaznosti na celkový systém řízení jsou
v současné době připravována některá opatření
i v oblasti finančně ekonomických nástrojů a způ-
sobu financování a finančního hospodaření pod-
nikové sféry. Jde především o opatření, která
umožní zabezpečit rozhodující úkoly plánu včetně
posilnění vlivu centrálního řízení v souladu s usne-
sením lednového pléna ÚV KSČ.
S ohledem na časový postup prací na sou-
stavě řízení je nutno realizovat přípravná opa-
tření ve dvou etapách, a to:
- k 1. lednu 1971 provést nezbytná opatření,
která vyplývají z úkolů plánovitého řízení
včetně odstranění některých stávajících ne-
dostatků;
- pro další léta pátého pětiletého plánu při-
jmout komplexní opatření navazující na do-
pracovanou soustavu řízení.
V souladu s tímto postupem se navrhuje pro-
vést účelné změny i v zákonech o podnikových
daních a novelizovat zákon o důchodové dani. Obě
tyto úpravy jsou připravovány ve vzájemné ná-
vaznosti
Změna zákona o důchodové dani je vyvolána
u organizací služeb a místní výroby potřebou zru-
šení přechodných daňových výhod, zejména v ob-
lasti sériové výroby při daňovém zvýhodnění po-
skytování služeb, a záměrem vytvořit relativně
stejné ekonomické podmínky pro všechny organi-
zace zabývající se přibližně stejnými činnostmi.
U organizací nově zařazených do okruhu po
platníkú důchodové daně, jako především u stát-
ních obchodních organizací a u organizací země-
dělských služeb, je stávající systém odvodů z hru-
bého důchodu nevyhovující a je žádoucí jej na-
hradit progresivním zdaněním zisku.
Charakter činnosti a způsob řízení organizaci,
na které se má vztahovat novelizovaný systém
zdanění, je rozdílný od organizací, u nichž jsou
uplatněny podnikové daně, a je proto plně odů-
vodněné stanovit jejich zdanění samostatným práv-
ním předpisem, který by těmto organizacím vy
tvořil podmínky pro orientaci na dlouhodobý roz-
voj v návaznosti na úkoly pětiletého plánu roz-
voje národního hospodářství. Vzhledem k rozsahu
navrhovaných změn a v zájmu přehlednosti práv-
ních předpisů navrhuje se zrušit zákon č. 159/
1968 Sb., o důchodové dani a vydat nový zákon.
11. VŠEOBECNÁ ČÁST
Významnou funkci v národním hospodářství
plní organizace, které se zabývají zásobováním
obyvatelstva, službami, opravami, údržbou, zakáz-
kovou a drobnou řemeslnou a malosériovou vý-
robou, čímž kromě uspokojování potřeb obyvatel-
stva i socialistického sektoru navazují a vhodně
doplňují činnosti průmyslových a stavebních or-
ganizací. Z povahy činnosti vyplývá, že se převáž-
ně jedná o širokou síť místně dislokovaných pro-
dejen a provozoven, v nichž charakter práce ani
do budoucna neumožňuje uplatnit výrazně vyšší
stupeň techniky a organizace, což se promítá i do
úrovně ekonomiky. Jsou to především organizace
státního a družstevního obchodu, organizace míst-
ního hospodářství a výrobních družstev.
Do tohoto okruhu hospodářských organizací
patří i okresní stavební podniky, jejichž hlavním
posláním má být údržba bytového fondu a drob-
nější akce investičního charakteru převážně míst-
ního významu. Obdobnou funkci v odvětví země-
dělství zabezpečují zemědělské stavební organiza-
ce maximálně okresního charakteru, které byly
vytvořeny delimitací z okresních stavebních pod-
niků.
Další skupinu v navrhovaném okruhu poplat
niků důchodové daně tvoří organizace zeměděl-
ských služeb, společné družstevní podniky a me-
liorační družstva.
Svým charakterem a posláním patří do sku-
piny organizací zemědělských služeb i podniky
zemědělského zásobování a nákupu, které kromě
obchodní činnosti zabezpečují i celou řadu služeb
pro zemědělské organizace. U všech těchto orga-
nizací je účelně k podpoře integračních vztahů
a specializačních záměrů stanovit jednotné zda-
nění, které by se v podstatě přibližovalo zdanění
téže činnosti v podnicích zemědělské prvovýroby
Kromě již uvedených organizací provozují
různé činnosti a služby i podniky a hospodářská
zařízení společenských organizací. Vedle právní
úpravy povolování provozu hospodářské činnosti
společenským organizacím je účelně zdaňovat
trvale provozovanou hospodářskou činnost těchto
organizací podle zásad platných pro organizace
místní výroby a služeb, případně obchodu.
Stejně zásady zdanění nutno uplatnit i u ostat-
ních socialistických organizací, které provozují
hospodářskou, resp. podnikatelskou činnost, např.
formou zájmových sdružení, hospodářských září-
16
zení apod., jakož i u nesocialistických organizací
provozujících činnosti, z nichž vyplývají těmto
organizacím příjmy, v případě, jsou-li právnic-
kými osobami.
Navrhovaný systém zdanění nebude uplatňo-
ván u odbytových a zásobovacích organizací,
u nichž budou i nadále prováděny odvody podle
vládního nařízení č. 100/1966 Sb. ve znění dalších
vládních nařízení a dále specializované podniky
zemědělských staveb, které budou i nadále po-
platníky podnikových daní a příspěvku na sociál-
ní zabezpečení podle zákona č. 133/1969 Sb Ob-
dobně tak i u dalších organizací zůstává zacho-
ván dosavadní systém daní, případně odvodů.
Současný systém zdanění
Státní obchodní organizace provádějí v sou-
časné době odvody vycházející ze zákona č. 83/
1966 Sb., vládního nařízení č. 100/1966 Sb. ve
znění pozměňujících vládních nařízení, zákona
č. 131/1968 Sb. a pokud jde o daně z objemu mezd
podle zákona č. 133/1969 Sb. Tento systém je ne-
jenom nepřehledný, ale především nevyhovující a
nepodporující žádoucí rozvoj obchodních orga-
nizací.
Okresní stavební podniky a zemědělské sta-
vební podniky platí v roce 1970 daně podle zá-
kona č. 133/1969 Sb., o podnikových daních a pří-
spěvku na sociální zabezpečení. Charakterem své-
ho podnikání se tyto organizace blíží organizacím
místního hospodářství a výrobním družstvům a
je proto účelné uplatnit u těchto organizací dů-
chodovou daň. Přitom lineární zdanění těchto or-
ganizací podle zákona o podnikových daních si
vyžádalo zavedení dotací a povolování daňových
slev.
U zemědělských organizací, které se navrhují
zařadit mezi poplatníky této daně, je současný
systém zdanění upraven jak zákonem č. 159/
1968 Sb., o důchodové dani (společné družstevní
podniky), tak vládním nařízením č. 100/1966 Sb
(organizace zemědělských služeb, zásobování a ná-
kupu). Tento stav není žádoucí a zejména při vzá-
jemně se prolínajících činnostech působí kompli-
kace a obtíže zejména v rozdílné úrovni zdanění.
Na převážnou část ostatních navrhovaných
poplatníků se vztahuje od roku 1969 zákon č. 159/
1968 Sb., o důchodové dani. Základem dosavadní-
ho zdanění je vytvořený zisk a mzdové náklady
podle progresivní stupnice ve vztahu k úrovni
rentability. Současná úroveň daňového zatížení
u těchto skupin poplatníků, která vyplývá z pro-
gresivního systému zdanění respektuje značně di-
ferencovanou úroveň cen služeb, oprav, výroby
i maloobchodního rozpětí, jakož i nutnost vytvo-
ření potřebných finančních zdrojů pro rozvoj žá-
doucích činností zejména v oblasti věcných a
osobních služeb.
I když dosavadní systém progresivního zda-
nění přihlíží k těmto požadavkům, nezohledňuje
však dostatečně v souladu s celospolečenskými po-
třebami a hodnocením ekonomické efektivnosti di-
ferencované zdanění služeb a výroby.
Za účelem postižení vyšších průměrných mezd
zejména u organizací, kde nebyla zajištěna žá-
doucí regulace mezd, bylo uplatněno progresivní
zdanění individuálních ročních mezd nad výši
30000 Kčs. S uplatněním důchodové daně bylo
upuštěno od všech ostatních odvodů. Na podporu
výchovy učňů jsou poskytovány slevy na dani.
Uplatňovaný systém zdanění i dalších ekonomic-
kých výhod vytváří podmínky k odstranění, resp.
zmírnění některých nedostatků jak v oblasti osob-
ní hmotné zainteresovanosti, tak především v ob-
lasti rozšíření nových kapacit uskutečněním nej-
nutnější modernizace.
Navrhovaný systém zdanění
Navrhovaný systém zdanění vychází ze zku-
šeností dosud uplatňované důchodové daně, pod-
nikových daní i odvodů z hrubého důchodu a při-
hlíží k ekonomickým podmínkám organizací i spo-
lečenským cílům, které jsou stanoveny plánem.
Sleduje především žádoucí rozvoj zásobování, slu-
žeb, oprav, jakož i nutný soulad mezi finančními
a hmotnými procesy v této oblasti podnikání.
U obchodních organizací navrhovaný systém
zdanění odpovídá značně rozdílné rentabilitě
ovlivněné především nestejnými náklady při stej-
né výši obchodních srážek.
Na rozdíl od dosavadní úrovně zdanění do-
chází v návrhu ke zvýšení Intenzity zdanění v ob-
lasti místní výroby, zejména sériové, neboť je
účelné vytvořit na tomto úseku relativně stejné
ekonomické podmínky ve srovnání s ostatními od-
větvími národního hospodářství. Na úseku služeb
a oprav se v podstatě navrhuje ponechání dosa-
vadní intenzity zdanění, a to především formou
poskytování slev tak, aby organizace, které se
zabývají službami a opravami i místní výrobou,
byly ekonomicky orientovány na přednostní roz-
voj služeb.
U okresních (městských) stavebních podniků
a okresních zemědělských stavebních podniků do-
chází na rozdíl od dosavadního zdanění k zásadní
změně v tom, že zdaňování bude prováděno pro-
gresivní sazbou daně ze zisku, která lépe odpo-
vídá rozdílnostem struktury činnosti, organizační-
mu členění a důchodové situaci. Současně u těch-
to organizací nebude uplatněna daň z jmění, při-
čemž vztah ke státnímu rozpočtu bude v podstatě
zachován.
Pro organizace zemědělských služeb a spo-
lečné družstevní podniky je navrhována progre-
sivní sazba daně ze zisku společná pro všechny
tyto organizace. U společných družstevních pod-
17
niků, které vznikají při probíhajícím procesu
dělby práce uvnitř zemědělství jako organizace
s progresivní organizací a technologií, zejména
v oblasti živočišné výroby, podporuje navrhovaný
systém jejich rozvoj a odstraňuje nedostatky
v současném systému zdanění těchto organizací.
Pokud tyto podniky provádějí zčásti i nezeměděl-
skou činnost, bude v závislosti na rozsahu této
činnosti uplatňována přirážka k základní sazbě.
V budoucnu se předpokládá, že s úpravou ekono-
mických nástrojů v zemědělství bude změněno
i zdanění základních organizací zemědělské prvo-
výroby (JZD a státních statků) a to v zásadě po-
dle principů obsažených v tomto návrhu pro spo-
lečné družstevní podniky a zemědělské služby.
Navrhovaná konstrukce a intenzita důchodo-
vé daně a příspěvku na sociální zabezpečení vy-
chází z dosud platné soustavy ostatních ekonomic-
kých nástrojů a nepředpokládá v tomto směru zá-
sadnějších úprav pro okruh poplatníků této daně.
Jde zejména o výši úrokové sazby, krytí oběžných
prostředků, odvody odpisů, jakož i o celkovou
úroveň cen.
Navrhovaný systém zdanění se vztahuje na
značný počet organizací, které se zabývají pře-
vážné osobními, věcnými a obchodními službami,
drobnou řemeslnou-malosériovou a stavební výro-
bou. U těchto organizací je účelné uplatnit jed-
notný systém zdanění, který by odpovídal jak zá-
kladnímu poslání těchto organizací, tak i jejich
ekonomickým možnostem a potřebám. Předkláda-
ný systém zdanění tyto zásady respektuje a pod-
poruje žádoucí rozvoj služeb i dalších činností
zabezpečovaných socialistickými organizacemi a
vhodně doplňuje systém centrálního řízení.
III. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K § 1.
Proti dosavadnímu zákonu o důchodové dani
se rozšiřuje zákon o daň z objemu mezd a pří-
spěvek na sociální zabezpečení.
V zájmu rozlišení názvu daní od zákona
o podnikových daních, které má význam jak z hle-
diska statistického, tak i rozpočtového, navrhuje
se v tomto zákoně pojmenování důchodová daň
ze zisku a důchodová daň z mezd.
S ohledem na charakter, poslání a rozsah
okruhu poplatníků se nenavrhuje uplatnit daň
z jmění. Členění zákona je uspořádáno s přihléd-
nutím k požadavkům ústředních oránů tak, aby
výše daňových sazeb a příspěvku na sociální za-
bezpečení byla uvedena v samostatných oddílech
podle hlavních skupin poplatníků
K § 2.
Ve srovnání s dosavadním zákonem o důcho-
dové dani se okruh poplatníků rozšiřuje o státní
hospodářské organizace, u nichž převažuje ob-
chodní činnost. Jde především o organizace stát-
ního obchodu, obchodní organizace řízené národ-
ními výbory, organizace veřejného stravování,
organizace cestovních a ubytovacích služeb. Do
okruhu poplatníků se nezahrnují odbytové a zá-
sobovací organizace, neboť úzce souvisí s průmys-
lovými a stavebními podniky a jsou z velké části
řízeny oborovými ředitelstvími těchto podniků.
Dále zde nejsou zahrnuty organizace zahraničního
obchodu, které již podléhají podnikovým daním
podle zákona č. 133/1969 Sb. Poplatníky podle
tohoto zákona však budou družstevní podniky za-
hraničního obchodu, které doposud podléhají dů-
chodové dani podle zákona č. 159/1968 Sb.
Dále se okruh poplatníků rozšiřuje o krajské
organizace pro rozvoj a zavádění nové techniky
v místním hospodářství. Tyto organizace jsou sou-
částí místního hospodářství a jejich základním
posláním je zabezpečovat rozvoj služeb včetně
uplatňování racionalizačních opatření v odvětví
místního hospodářství.
Do okruhu poplatníků důchodové daně se za-
řazují také krajská dopravní střediska, okresní
stavební podniky a okresní zemědělské stavební
podniky, jejichž rozsah i struktura činnosti odpo-
vídá organizacím místního hospodářství a výrob-
ním družstvům, a organizace zemědělských služeb.
Osvobození od důchodové daně se v podstatě
vztahuje na stejný okruh organizací, jako tomu je
v zákoně č. 159/1968 Sb. Stejně jako dosud se ne-
uvažuje se zdaňováním výrobních a pracovních
družstev pro občany s těžším zdravotním poško-
zením a zařízení svazů zabezpečujících výběrovou
rekreaci vlastních členů družstev. V souladu s po-
sláním bytových družstev osvobozují se od zdanění
příjmy docílené v družstevní bytové výstavbě a
údržbě vlastního bytového fondu. Svazy bytových
družstev budou podléhat zdanění jen co do příjmů
z trvalé hospodářské činnosti. Upravuje se daňové
osvobození uměleckých svazů, kulturních fondů
a organizací zastupujících autory a výkonné uměl-
ce, jakož i podniků provozovaných těmito organi-
zacemi. Osvobození od důchodové daně se váže
na podmínku, že činnost těchto organizací a zaří-
zení bezprostředně souvisí s posláním zakládají-
cích organizací. Pokud by některá z těchto orga-
nizací tuto podmínku nesplňovala, nebude se na ni
osvobození od daně vztahovat. Dále se u organizací
hospodářsky vedených vyššími orgány Národní
fronty, KSČ, ROH a Svazarmu a u jejich hospodář-
ských zařízení váže daňové osvobození na splnění
podmínky, že do rozpočtu vyššího orgánu, který
je řídí, odvádějí prostředky nejméně ve výši daní
podle tohoto zákona. Tím dochází ke snížení fi-
nančních požadavků těchto orgánů na státní roz-
počet.
Základní organizace těchto společenských or-
ganizací a jejich hospodářská zařízení pokud pro-
18
vozují trvalou hospodářskou činnost, platí daň
podle tohoto zákona.
K § 3.
U převážně většiny poplatníků je předmětem
daně veškerá činnost a příjmy z ní plynoucí (z pro-
vozování hospodářské činnosti, z pozemků, budov,
majetkových práv apod. ). U ostatních je předmě-
tem daně trvalá hospodářská činnost, za kterou
se považuje činnost směřující k dosažení zisku
trvající delší časové období (např. déle než tři mě-
síce), nikoliv tedy činnost pouze jednorázová nebo
příležitostná, jako např. pořádání tanečních zá-
bav, sportovních zápasů a tělovýchovných podniků.
Činnost závodních výborů ROH omezující se na
plnění vlastního
poslání těchto organizací (provoz
vlastních rekreačních zařízení, pořádání předná-
šek, besed, zájezdů a pod.) nepodléhá taktéž tomuto
zdanění.
K § 4-6.
Vymezení základu daně a stanovení připoči-
tatelných a odpočitatelných položek je v podstatě
stejné jako u zákona o podnikových daních ve
znění připravované novely a zákona č. 159/68 Sb.,
o důchodové dani.
Okruh připočitatelných položek uvedených
v zákonech o podnikových daních se navrhuje
rozšířit o dotace cenového charakteru, které u or-
ganizací se zemědělskou činností uhrazují náklady,
zatímco u ostatních odvětví jsou obsaženy v trž-
bách.
Okruh odpočitatelných položek, uvedených
v zákonech o podnikových daních se rozšiřuje
o účelově prémie, které obdobně jako vývozní pré-
mie mají stimulační charakter a nepodléhají proto
zdanění (jde např. o prémie za mléko, jatečný
skot, telata).
Pro poplatníky se sídlem v cizině bylo nutno
stanovit základy důchodové daně odchylně s ohle-
dem na druh příjmů a dosavadní postup a dani
podléhá každý příjem, jehož zdroj je v tuzemsku.
Rozdílně základy vyplývají z toho, že u příjmů
z licencí, poplatků za technickou pomoc a příjmů
plynoucích z autorských a provozovacích práv je
obtížné zjistit skutečné náklady a proto je zákla-
dem daně úhrn hrubých příjmů.
K § 7-9.
Podnikové zdanění mezd je pouze doplňkovým
nástrojem regulace mzdového vývoje v národním
hospodářství. U většiny organizací, na které se
bude vztahovat tento zákon, je zdanění mezd uplat-
něno již v současné době, a to bud podle zákona
č. 133/1969 Sb. nebo podle zákona č. 159/1968 Sb.
Zdanění podle výše individuálních mezd je navrho-
váno pro ty poplatníky, u nichž je zdanění podle
průměrně mzdy nepraktické, a to zejména pro
častou změnu činnosti s rozdílnými průměrnými
výdělky a i pro rozdílnost v délce pracovního
úvazku.
Odměny vyplácené organizaci u příležitosti
udělení Rudého praporu vlády. Ústřední rady Čs.
ROH nebo vyznamenání na roven jim postaveným
se nezahrnují do základu daně z objemu mezd.
Obdobně je tomu u odměn poskytnutých při stej-
ných příležitostech z prostředků jednotlivých
svazů družstev. Důvodem je skutečnost, že tyto
částky nejsou poskytovány pravidelně každý rok
a mohou značně ovlivnit výši průměrných mezd
a tím vést k tomu, že by vyznamenaná organizace
byla sankčně postižena daní z objemu mezd. Vy-
loučením těchto částek ze základu daně z objemu
mezd se sleduje současně i vytvoření vhodných
podmínek pro podporu socialistického soutěžení.
Obdobné ustanovení bude též obsaženo v novele
zákona o podnikových daních a příspěvku na so-
ciální zabezpečení.
K § 10.
Diferenciace výše příspěvku na sociální zabez-
pečení je vyvolána především současnou úrovní
realizačních cen. Toto řešení je nutno pokládat
za dočasné a definitivní řešení bude nutno provést
v návaznosti na řešení základních ekonomických
podmínek.
Základ pro výpočet příspěvku na sociální za
bezpečení je obdobný se zákonem o podnikových
daních a obdobně jako u daně z objemu mezd je
zde promítnuto osvobození odměn vyplácených
v souvislosti s udělením Rudého praporu vlády,
Ústřední rady Čs. ROH nebo praporu, příp. stan-
darty na roven mu postavené.
Organizace, které jsou osvobozeny od důcho-
dové daně, nebudou odvádět příspěvek na sociální
zabezpečení podle tohoto zákona, ale nadále budou
platit pojistně podle předpisů o nemocenském po
jištění, a to i tehdy, že z některé činnosti budou
platit důchodovou daň.
K § 11 a 12.
Progresivní zdanění obchodních organizací se
navrhuje především proto, že u jednotlivých orga-
nizací existují značné rozdíly v rentabilitě ovliv-
něné jak náklady oběhu, tak i výší obchodního
rozpětí. Rozdílné náklady oběhu jsou vyvolány
především objektivními podmínkami oblastí, ve
kterých organizace působí (rozdílná koncentrace
obyvatelstva a kupní síly apod.). Na tyto rozdíly
v rentabilitě nejlépe reaguje progresivní zdanění.
Přitom specifická úloha spotřebních družstev při
zásobování venkovského obyvatelstva je vyjádřena
v samostatné křivce.
K podpoře výchovy učňů v obchodních organi-
zacích budou těmto organizacím poskytovány slevy
na učně. U oborových (generálních) ředitelství,
19
sdružení podniků a svazů družstev, kde by progre-
sívní zdanění neplnilo svou ekonomickou funkci,
navrhuje se lineární zdanění. Přitom se zejména
u oborových (generálních) ředitelství vychází
z řídící funkce těchto orgánů ve vztahu k pod-
nikům.
Daň z objemu mezd u organizací s převážně
obchodní činností je uplatňována již v současné
době a zůstává tedy beze změn. Navrhovaně pro-
cento příspěvku na sociální zabezpečení vychází
z dosavadní úrovně obchodních srážek, které ne-
umožňuji stanovení vyššího procenta uvedeného
příspěvku.
Některé organizace s převážně obchodní čin-
ností mají též lahůdkářské, cukrářské i jiné vý-
robny. Pokud by náklady těchto výroben nebyly
pro účely výpočtu rentability odpočítávány od
celkových nákladů, docházelo by vzhledem k plat-
né metodice účetnictví ke zvýhodňování organizací
se samostatnými výrobnami oproti obchodním or-
ganizacím bez samostatných výroben.
U družstevních podniků zahraničního obchodu
(Unicoop a Intercoop) je výše sazby daně ze zisku,
daně z objemu mezd i příspěvku na sociální zabez-
pečení stanovena ve stejné výši jako u organizací
zahraničního obchodu, které jsou poplatníky pod-
nikových daní.
K § 13-16.
Na základě zkušeností se zdaňováním organi-
zací služeb a místní výroby za uplynulé období se
ponechává progresivní zdanění zisku v návaznosti
na výši rentability. Progresivní zdanění u těchto
organizaci vyplývá ze značně rozdílné úrovně cen
a různé struktury činností, jakož i značné rozdíl-
nosti v organizačních a technických podmínkách
jednotlivých činností, resp. organizací.
Stanovení ukazatele rentability jako poměru
bilančního zisku k celkovým nákladům včetně fi-
nančních nákladů by u organizací s převážně ne-
obchodní Činností mohlo vést k narušování zásad
hospodárnosti a proto se navrhuje u těchto orga-
nizací používat jako ukazatele pro odstupňování
sazby daně ze zisku poměr bilančního zisku
k součtu zisku a mzdových nákladů. Tímto způso-
bem bude oslaben vliv kooperačních vztahů, ne-
hospodárnosti ve spotřebě materiálu, zejména
u oprav, a omezení přesunu zisku do mezd.
Minimální sazba daně ze zisku ve výši 30 %
vyplývá z požadavku zajištění nutné efektivnosti
u místní výroby. Při stejné úrovni rentability (do
15
%) u vybraných - základních služeb činí
tato minimální sazba po promítnutí 40% slevy
pouze 18 % daně ze zisku. Tento diferencovaný
systém zdanění vyplývá ze skutečnosti, že u těchto
organizací se vzájemně prolíná poskytování služeb
s místní výrobou, přičemž organizace je nutno
i daňově stimulovat na přednostním rozvoji služeb.
Z tohoto titulu dochází k celkovému zvýšení da-
ňového zatížení u místní výroby, zatímco u služeb
zůstává v podstatě daňové zatížení zachováno.
Obdobně jako u obchodních organizací budou
poskytovány těmto organizacím slevy na výchovu
učňů a kromě toho budou poskytovány i slevy na
vybrané činnosti.
U převážné části těchto organizací bude uplat-
něna daň z individuálních mezd jako doposud.
V zákoně je stanovena podmínka, při jejímž splnění
nebudou doplňkové odměny, které souvisí s finanč-
ními vklady jednotlivých členů družstev, zahrno-
vány do individuální mzdy členů výrobních druž-
stev.
U poplatníků s činností převážně neobchodní,
provozujících smíšené činnosti (výroba, služby),
je v zájmu vytvoření shodných podmínek s výrob-
ními organizacemi navrhována diferencovaná výše
příspěvku na sociální zabezpečení, a to tak, že na
podíl výrobních činností připadá 25 % a na vy-
brané činnosti (služby) 10 % (základní osobní
služby a opravy s nižší rentabilitou).
Stanovením samostatné lineární sazby pro po-
platníky, u nichž je osvobození vázáno na splnění
podmínky nebo se týká jen určitého příjmu, se sle-
duje zásada jednoduché daňové techniky. S ohle-
dem na podmíněnost zdanění důchodovou daní
organizací uvedených v § 2 odst. 2 nenavrhuje se
uplatnit u těchto organizací povinnost platit pří-
spěvek na sociální zabezpečení. Tyto organizace
budou proto nadále platit pojistné podle dosavad-
ních předpisů. U organizací, které budou odvádět
příspěvek na sociální zabezpečení podle tohoto
zákona, je pojistné zahrnuto v příspěvku.
K § 17-19.
Navrhované zdanění v oblasti zemědělství se
vztahuje na společné družstevní podniky, melio-
rační družstva a podniky zemědělských služeb. Pod
podniky zemědělských služeb se zahrnují strojní
a traktorové stanice, Opravny zemědělských strojů,
Biovety, Rašelina, Závody organických hnojiv,
Státní plemenářské podniky, Podniky pro šlechtění
drůbeže Chrustenice, Chorvatský Grob, Podnik pro
výrobu vajec, drůbeže a vepřového masa Cheb,
Sempra, Zeleninová a květinová semena Rača, Ze-
mědělské zásobovací a nákupní podniky, Zeměděl-
ské potřeby, Agroservis, Chmelařství Zatec. Země-
dělské okresní stavební podniky budou zdaňovány
stejně jako okresní stavební podniky, tj. podle
oddílu II.
V zájmu dalšího rozvoje integračních a koope-
račních vztahů v zemědělství navrhuje se, aby in-
tenzita zdanění společných družstevních podniků
a podniků zemědělských služeb (bez JZD a stát-
ních statků) byla zhruba na úrovni zdanění pod-
niků zemědělské prvovýroby podle zákona č. 112.
1966 Sb., o zemědělské dani.
U těchto organizací je však značně rozšířena
různá přidružená výroba a podnikatelská činnost,