Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1970
I. v. o.
50
Vládní návrh,
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky
k souhlasu Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou
republikou o právních vztazích na Československo-polských státních hranicích,
o spolupráci a vzájemné pomoci v hraničních otázkách,
podepsaná v Praze dne 2. prosince 1967
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění Československé socia-
listické republiky souhlasí se Smlouvou mezi Čes-
koslovenskou socialistickou republikou a Polskou
lidovou republikou o právních vztazích na Česko-
slovensko-polských státních hranicích, o spolupráci
a vzájemné pomoci v hraničních otázkách, pode-
psanou v Praze dne 2. prosince 1967.
Důvodová zpráva
Dne 2. prosince 1967 byla v Praze podepsána
Smlouva mezi Československou socialistickou re-
publikou a Polskou lidovou republikou o právních
vztazích na Československo-polských státních hra-
nicích, o spolupráci a vzájemné pomoci v hranič-
ních otázkách.
Tato smlouva poprvé v historii obou států
smluvně upravuje otázky vyznačování státních hra-
nic v terénu jednotným systémem, údržbu hra-
ničních znaků, společně vyhotovování hraničních
dokumentů, zaměřování pevné i pohyblivé hraniční
čáry, jakož i kontrolu stavu vyznačení státních
2
hranic a odstraňování odchylek v terénu oproti
hraničním dokumentům
Dále smlouva upravuje otázky ochrany státních
hranic a spolupráce při výkonu této služby. Smluv-
ně byla upravena rovněž funkce hraničních zmoc
něnců, kteří doposud svou funkci vykonávali
v rámci pravomocí vyplývajících z jejich služeb-
ního postavení a z pravomoci ministra vnitra. Nově
byla zřízena funkce hlavního hraničního zmoc-
něnce a byla vymezena jeho pravomoc a pravomoc
hraničních zmocněnců.
Smlouva umožňuje, aby vytýčení českosloven-
sko-polských státních hranic bylo pravidelně kon-
trolováno a aby stav terénu byl uveden v soulad
s hraničními dokumenty, resp. aby v případech,
ve kterých to smlouva připouští, byl současný stav
zaznamenán i do hraničních dokumentů.
Rovněž spolupráce orgánů obou smluvních
stran střežících státní hranice bude nyní pružnější,
což ulehčí vyřizování řady otázek souvisejících se
stále se zvyšujícím turistickým ruchem na státních
hranicích.
Smlouva mezi Československou socialistickou
republikou a Polskou lidovou republikou o práv-
ních vztazích na československo-polských státních
hranicích, o spolupráci a vzájemné pomoci v hra-
ničních otázkách podléhá schválení Federálního
shromáždění ve smyslu článku 36 odst. 3 ústavního
zákona č. 143/68 Sb, o československé federaci
V Praze dne 21 září 1970
Předseda vlády ČSSR
Dr. Štrougal v. r.
Ministr zahraničních věcí:
Ing. Marko v. r.
3
SMLOUVA
mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o právních vztazích
na Československo-polských státních hranicích, o spolupráci a vzájemná pomoci
v hraničních otázkách
President Československé socialistické repub-
liky a Státní rada Polské lidové republiky vedeni
snahou prohloubit přátelskou spolupráci a vzájem-
nou pomoc při vyznačování, udržování a ochraně
společných státních hranic a upravit hraniční re-
žim
rozhodli se uzavřít tuto Smlouvu a za tím úče-
lem jmenovali svými zmocněnci:
president Československé socialistické republiky
plk. Dr. Jindřicha T h o n a,
náměstka ministra vnitra,
Státní rada Polské lidové republiky
div. gen. Grzegorze Korczyňského,
náměstka ministra národní obrany,
kteří vyměnivše si plné moci, jež byly shledány
v dobré a náležité formě, dohodil se na těchto
ustanoveních:
Hlava I
Průběh a vyznačení státních hranic
Článek l
Pro účely této smlouvy výrazy "státní hranice"
nebo "hraniční čára" znamenají čáru vytyčenou
podle dokumentu o vytyčení státních hranic (dále
jen "hraniční dokumenty"), které jsou nedílnou
součásti Smlouvy mezi Československou republi-
kou a Polskou lidovou republikou o konečném
vytyčení státních hranic, podepsané ve Varšavě
dne 13. června 1958.
Článek 2
1. Na pozemních úsecích a na místech, kde
státní hranice protínají stojaté nebo tekoucí vody
tak, že přecházejí na druhý břeh, je hraniční čára
pevná a probíhá přímočaře od jednoho hraničního
znaku ke druhému. Výjimkou je hraniční čára
v Tatrách, kde mezi některými sousedními hranič-
ními znaky probíhá hraniční čára lomeně, přesně
po vodním předělu.
2. Na společných hraničních cestách v úsecích
vedoucích po státních hranicích probíhá hraniční
čára středem cesty.
3. Ve společných hraničních příkopech probíhá
hraniční čára středem přikopu.
4. Na hraničních vodních tocích (řekách, po-
tocích a kanálech) je hraniční čára pohyblivá a
probíhá přímočaře, lomeně nebo po křivce jejich
střednici, nebo střednici hlavního ramene.
Článek 3
1. Na hraničních vodních tocích se mění prů-
běh hraniční čáry podle přesunu jejich střednice,
který je způsoben:
a) pozvolnými přirozenými změnami tvarů břehů
hraničních vodních toků,
b) úpravami hraničních vodních toků, provede-
nými v dohodě s příslušnými orgány druhé
smluvní strany, při nichž nedojde ke změně
rozlohy pobřežního území smluvních stran a
pokud pobřežní pozemky Jedné smluvní strany
se nestanou v důsledku těchto úprav suchými
pozemky druhé smluvní strany.
2. Při určování hraniční čáry probíhající střed-
nici hraničního vodního toku nejsou brány v úvahu
zátoky, které se na něm nacházejí; za střednici
hraničního vodního toku se považuje v takovém
případě vyrovnaná čára stejně vzdálená od přimě-
řeně vyrovnaných čar obou břehů. V místech, kde
není možno přesně určit tuto čáru břehů, pokládá
se za střednici hraničního vodního toku střednice
vodní hladiny při stavu vody, který trvá v roce
nejdéle.
3. Dojde-li k náhlá přirozené změně koryta
hraničního vodního toku, a není-li jej možno uvést
do původního stavu, rozhodnou smluvní strany ve
vzájemné dohodě, zda státní hranice na tomto
úseku zůstanou nezměněny nebo zda se změní a
budou nově vytyčeny.
Článek 4
Jiné změny v průběhu hraniční čáry, než uve-
dené v článku 3, mohou nastat jen tehdy, uza-
vřou-li o tom smluvní strany zvláštní smlouvu.
Článek 5
1. Průběh hraniční čáry je vyznačen hraniční-
mi znaky jednotlivými (jež tvoři jeden mezník),
zdvojenými (jež tvoří dva mezníky) a trojitými
(jež tvoři tři mezníky). Hraniční znaky jsou umís-
těny takto:
4
a) jednotlivě, přímo v hraniční čáře, nebo stří-
davě po obou stranách společných hraničních
cest, příkopů a hraničních vodních toků,
b) zdvojeně, na začátku a na konci společných
hraničních cest, příkopů a hraničních vodních
toků a na místech, kde pro terénní překážky
není možné osadit hraniční znak přímo do
hraniční čáry,
c) trojitě, obdobně jako u zdvojených hraničních
znaků v případech, kdy použití zdvojených
hraničních znaků nedostačuje pro zřetelné
vyznačení průběhu hraniční čáry.
2. Styk státních hranic Československé socia-
listické republiky, Polské lidové republiky a Svazu
sovětských socialistických republik na jihozápad-
ním svahu vrchu Křemence je vyznačen železobe-
tonovým monolitem tvaru trojbokého komolého
jehlanu; styk státních hranic Československé so-
cialistické republiky, Polské lidové republiky a Ně-
mecké demokratické republiky v korytě řeky Lu-
žické Nisy je vyznačen třemi železobetonovými
monolity, každý ve tvaru trojbokého komolého
jehlanu.
3. Průběh hraniční čáry v zátopě Oravské pře-
hrady je vyznačen železobetonovými monolity, kaž-
dý ve tvaru čtyřbokého komolého Jehlanu.
4. Hraniční čára probíhající skalnatým teré-
nem, zejména v oblasti Tater a Krkonoš, je vyzna-
čena rovněž hraničními znaky vytesanými přímo
do skály.
5. Rozměry, tvar a číselné označení hraničních
znaků, jakož i jejich poloha ve vztahu k hraniční
čáře, jsou stanoveny v hraničních dokumentech.
6. Vyznačení hraniční čáry jiným způsobem,
než který byl přijatý při vytyčení průběhu státních
hranic a nebo nahrazení dosavadních hraničních
znaků znaky jiného typu, se může uskutečnit jen
tehdy, uzavřou-li o tom smluvní strany zvláštní
smlouvu.
Hlava II
Udržování státních hranic a hraničních znaků
Článek 6
1. Příslušné orgány smluvních stran udržují
státní hranice na celé délce tak, aby jejich prů-
běh byl stále jasný a zřetelný.
2. Podél státních hranic je udržován v náleži-
tém stavu a očišťován od porostů hraniční pruh
široký
1 metr po každé straně státních hranic,
počítáno od koruny stromů, podél státních hranic
probíhajících hraničními vodními toky hraniční
pruh široký 2 m na každém břehu. Toto ustanovení
se však netýká vegetačního zpevnění břehů.
3. Pěstování vysokých kultur a stavba jakých-
koliv budov a zařízení v hraničním pruhu stanove-
ném v odstavci 2 nejsou dovoleny kromě případů,
kdy se příslušné orgány obou smluvních stran do-
hodnou jinak. Zákaz stavby budov a zařízení se ne-
týká budov a zařízení určených k ochraně státních
hranic.
4. Příslušné orgány smluvních stran zajišťuji
na svém území čištění hraničního pruhu stanove-
ného v odstavci 2.
Článek 7
1. Příslušné orgány obou smluvních stran pro-
vádějí společné prohlídky průběhu hraniční čáry
na hraničních vodních tocích měřením a jinými
pracemi v terénu. Tyto prohlídky se vykonávají
každých deset let, pokud o to příslušné orgány
jedné ze smluvních stran nepožádají dříve.
2. Zjistí-li se změna v průběhu hraniční čáry
ve smyslu článku 3 odstavce 1, provedou příslušné
orgány obou smluvních stran nové zaměření a vy-
značení platného průběhu hraniční čáry. O těchto
pracích se vyhotoví zápis, jehož vzor stanoví pří-
slušné orgány smluvních stran; každý zápis se při-
pojí k hraničním dokumentům. Dojde-li ke změně
průběhu hraniční čáry ve smyslu článku 3 odstav-
ce 3 a článku 4, příslušné orgány obou smluvních
stran vyhotoví dokumenty o novém vytyčení stát-
ních hranic.
3. K provedení prací uvedených v odstavci 1
a 2 příslušné orgány smluvních stran povolají na
základě parity odborníky, jakož i jiné osoby.
4. Zápisy a dokumenty vyhotovené ve smyslu
odstavce 2 podléhají schválení podle právních
předpisů smluvních stran a vstoupí v platnost
dnem výměny nót o jejich schváleni.
5. Nové dokumenty pro jednotlivé úseky hra-
ničních vodních toků uvedené v odstavci 4 nahra-
zují hraniční dokumenty ve vztahu k těmto úse-
kům.
6. Příslušné orgány smluvních stran udržují
v náležitém stavu břehy hraničních vodních toků
tak, aby - s výjimkou případů uvedených v Člán-
ku 3 a 4 - nedocházelo ke změně v průběhu hra-
niční čáry.
Článek 8
1. Příslušné orgány smluvních stran udržují
hraniční znaky v takovém stavu, aby jejich umís-
tění, vzhled, tvar, rozměry a barvy odpovídaly
požadavkům stanoveným hraničními dokumenty.
2. Příslušné orgány smluvních stran provádějí
jednou za pět let společné přezkoušení stavu a
rozmístění hraničních znaků ve smyslu odstavce
1; o těchto pracích vyhotoví příslušný protokol.
5
Podle potřeby se v rámci tohoto přezkoušení mo-
hou uskutečnit práce spojené s vyměřováním, které
provádějí příslušné orgány té smluvní strany, jež
podle ustanovení článků 9 a 10 tyto znaky udržuje;
těchto prací se zúčastní zástupci příslušných or-
gánů druhé smluvní strany.
3. Práce spojené s vyměřováním ve smyslu od-
stavce 2 se mohou v odůvodněných případech
uskutečnit i mimořádně, pokud se na tom přísluš-
ně orgány dohodnou.
4. Protokol vyhotovený ve smyslu odstavce 2
obsahuje zejména výsledek společného přezkou-
šení stavu a rozmístění hraničních znaků, průběhu
hraniční čáry, stavu hraničního pruhu stanoveného
v článku 6 a termíny provedených prací spojených
s udržováním hraničních znaků. K tomuto proto-
kolu budou připojeny zápisy vyhotovené podle
článku 7, odstavce 2 a podle článku 11, odstavce
7; protokol podléhá schválení ve smyslu článku 7
odstavce 4.
Článek 9
Smluvní strany udržují hraniční znaky takto:
a) hraniční znaky osazené na území Českoslo-
venské socialistické republiky udržuje česko-
slovenská strana a hraniční znaky osazené na
území Polské lidové republiky udržuje polská
strana,
b) hraniční znaky osazené přímo v hraniční čáře
udržuje každá ze stran na úsecích jí přiděle-
ných; po uplynutí každého pětiletého období
si obě strany vymění udržování úseků,
c) hraniční znaky vyznačující styk státních hra-
nic Československé socialistické republiky,
Polské lidové republiky a Svazu sovětských
socialistických republik a styk státních hra-
nic Československé socialistické republiky, Pol-
ské lidové republiky a Německé demokratické
republiky uvedené v článku 5 odstavci 2 udr-
žují smluvní strany podle zvláštních dohod.
Článek 10
1. Určují se tyto úseky pro udržování hranič-
ních znaků:
úsek 1 - od hraničního znaku I/1 (Kremenec)
k hraničnímu znaku 137/1,
úsek 2 - od hraničního znaku 137/1 k hraniční-
mu znaku II/1,
úsek 3 - od hraničního znaku II/1 k hraničnímu
znaku II/172,
úsek 4 - od hraničního znaku II/172 k hranič-
nímu znaku III/1,
úsek 5 - od hraničního znaku III/1 k hraniční-
mu znaku 160/9,
úsek 8 - od hraničního znaku 160/9 k hraniční-
mu znaku IV/1,
úsek 7 - od hraničního znaku IV/1 k hraniční-
mu znaku 132/12,
úsek 8 - od hraničního znaku 132/12 k hranič-
nímu znaku V/1,
úsek 9 - od hraničního znaku V/1 k hraničnímu
znaku V/143,
úsek 10 - od hraničního znaku V/143 k hraniční-
mu znaku VI/1,
úsek 11 - od hraničního znaku VI/1 k hraniční-
mu znaku VI/83,
úsek 12 - od hraničního znaku VI/83 k hraniční-
mu znaku na styku státních hranic
Československé socialistické republiky,
Polské lidové republiky a Německé de-
mokratické republiky.
2. V období pěti let počítáno ode dne, kdy
tato smlouva vstoupí v platnost, udržují hraniční
znaky:
a) československá strana na úsecích 1, 3, 5, 7,
9, 11,
b) polská strana na úsecích 2, 4, 6, 8, 10, 12.
3. Na základě protokolu vyhotoveného ve
smyslu článku 8 odstavce 4 provedou v nejkratší
době příslušní hraniční zmocněnci předání a pře-
vzetí úseků ve smyslu článku 9 písmene b.
Článek 11
1. Dojde-li ke ztrátě, zničení nebo poškození
hraničního znaku, provedou jeho obnovu nebo
opravu příslušné orgány té smluvní strany, na je-
jímž území se hraniční znak nachází nebo která
hraniční znak udržuje.
2. Při obnově nebo opětovném osazení hranič-
ních znaků, které byly poškozeny nebo zničeny
na hraničních vodních tocích, lze změnit umístění
těchto znaků a nově je osadit tam, kde nebudou
ohroženy nebo zničeny; takové přemístění hranič-
ních znaků nemá vliv na průběh hraniční čáry.
3. Ustanovení odstavce 2 lze použít rovněž
v nezbytných případech na úsecích státních hra-
nic probíhajících společnými hraničními cestami
a příkopy, jakož i soutěskami.
4. V nezbytných (případech lze osadit doplň-
kové hraniční znaky tak, aby se nezměnil průběh
hraniční čáry. Tyto znaky musí odpovídat vzorům
uvedeným v hraničních dokumentech.
5. Obnova, opětovné osazení hraničních znaků
nebo jejich přemístění, jakož i osazení doplňko-
vých hraničních znaků, lze provést jen společně
příslušnými orgány smluvních stran.
6
6. Zjistí-li se, že měřické údaje vykázané
v hraničních dokumentech se neshoduji s výsled-
ky společného měření provedeného v terénu, platí
v tomto případě výsledky z terénních měření za
podmínky, že od doby vytýčení státních hranic
se umístění hraničních znaků nezměnilo.
7. Pro každý hraniční znak osazený na novém
místě ve smyslu ustanovení odstavce 5 a pro pří-
pad uvedený v odstavci 6, pořídí se zápis, o němž
je zmínka v článku 7 odstavci 2, a to ve dvou
vyhotoveních, každý v jazyce českém nebo slo-
venském a polském; zápis musí odpovídat hranič-
ním dokumentům a musí být k nim připojen. Usta-
novení Článku 7 odstavce 4 platí obdobné.
8. Příslušné orgány smluvních stran učiní po-
třebná opatření k zajištění náležité ochrany hra-
ničních znaků. V případě poškození nebo zničení
hraničního znaku, hradí náklady spojené s jeho
opravou nebo obnovu strana, na jejímž území má
bydliště osoba, která poškození nebo zničení způ-
sobila; nelze-li zjistit tuto osobu nebo je-li po-
škození nebo zničení hraničního znaku důsledkem
přírodních vlivů, hradí náklady spojené s opravou
nebo obnovou smluvní strana, která tento hraniční
znak podle ustanovení článku 9 udržuje.
Hlava III
Hraniční zmocněnci
Článek 12
1. Zřizují se hlavni hraniční zmocněnci, zá-
stupci hlavních hraničních zmocněnců, hraniční
zmocněnci, zástupci hraničních zmocněnců a po-
mocnici hraničních zmocněnců, kteří plní úkoly
vyplývající pro ně z této smlouvy.
2. Vláda každého státu jmenuje hlavního hra-
ničního zmocněnce pro Československo-polské
státní hranice.
3. Příslušný ministr jmenuje zástupce hlavního
hraničního zmocněnce, hraničního zmocněnce a
jejich zástupce.
4. Hraniční zmocněnec jmenuje své pomoc-
níky.
Článek 13
1. Hlavní hraniční zmocněnci zejména:
a) vyhodnocuji problematiku ochrany státních
hranic, stav a údržbu hraničních znaků a spo-
lečně provádějí opatření k řádnému zajištěni
státních hranic,
b) koordinuji činnost hraničních zmocněnců,
c) koordinuji činnost pohraničních orgánů při
ochraně státních hranic a stanoví zásady pro
provádění společných opatření na státních
hranicích,
d) projednávají závažné události na státních
hranicích,
e) projednávají otázky, které nebyly vyřešeny
hraničními zmocněnci nebo otázky, které pře-
sahují pravomoc hraničních zmocněnců,
f) postupují k projednávání diplomatickou cestou
otázky, které nemohli vyřešit a otázky, které
přesahují jejich pravomoc; o
postoupení otáz-
ky k projednání se informují.
2. Ustanovení odstavce 1 nevylučuje možnost,
aby byly předány hlavním hraničním zmocněncům
k dalšímu projednání otázky, které byly projed-
návány diplomatickou cestou.
Článek 14
1. Hraniční zmocněnci vyhodnocuji stav ochra-
ny státních hranic a koordinují službu pohranič-
ních orgánů.
2. Hraniční zmocněnci prošetřuji, projedná-
vají a v případech, kde to jejich působnost při-
pouští, řeší události a jiné případy na státních
hranicích a to zejména:
a) střelbu přes státní hranice a její následky,
b) usmrcení nebo ublížení na zdraví v důsledku
činnosti, jež vyvolala tyto následky na území
druhé smluvní strany,
c) neoprávněný přechod státních hranic,
d) neoprávněné zdržování se říčních plavidel
u břehu druhé smluvní strany,
e) nálezy předmětů a zvířat, která se ocitla na
území druhé smluvní strany,
f) přemístění, poškození nebo zničení hraničních
znaků; za tím účelem provádějí obhlídku sta-
vu a rozmístění hraničních znaků a zároveň
stavu hraničního pruhu zmíněného v článku 6
odstavci 2, vzájemně se informují o zjištěných
nedostatcích a předávají si návrhy na odstra-
nění závad,
g) krádež, rozkrádání nebo zničení a poškození
majetku na území druhé smluvní strany,
h) neoprávněný styk přes státní hranice,
i) případy narušení pořádku na státních hrani-
cích, jejichž důsledkem vznikne nárok na ná-
hradu škody,
j) jiné hraniční otázky, které nemusí být řešeny
hlavním hraničním zmocněncem nebo diplo-
matickou cestou.
3. Hraniční zmocněnci vykonávají každé 2 ro-
ky společné obhlídky hraničních znaků a hranič-
ního pruhu zmíněného v článku 6 odstavci 2; spo-
lečné obhlídky se mohou uskutečnit i mimořádně.
7
4. Hraniční zmocněnci se neprodleně Infor-
mují o případech hromadného výskytu nemocí lidí,
zvířat a rostlin, výskytu polních a lesních škůdců,
jakož i nebezpečí požáru v pohraničních oblas-
tech, aby mohly příslušné orgány provést opatření
proti šíření těchto nemoci, škůdců nebo požárů.
5. Hraniční zmocněnec může předat každou
otázku, která má zvlášť velký význam, k projed-
nání hlavnímu hraničnímu zmocněnci, o čemž in-
formuje zároveň hraničního zmocněnce druhé
smluvní strany.
6. Zvlášť vážné případy na státních hranicích,
jako jsou zejména usmrcení a těžká újma na zdra-
ví, musí být vždy postupovány prostřednictvím
hlavního hraničního zmocněnce k projednání di-
plomatickou cestou; avšak
i v těchto případech
mají hraniční zmocněnci povinnost případ náležitě
prošetřit.
7. Prošetřování události a jiných případů na
státních hranicích se provádí na místě samém.
Je-li to nutné, vyhotoví se o průběhu a výsledku
tohoto vyšetřování protokol doložený potřebnými
náčrtky, fotografiemi a jinými doklady; tyto úko-
ny nemají charakter vyhledávání ani vyšetřování.
8. Ustanovení tohoto článku nevylučuji mož-
nost, aby otázky, které byly projednávány hlav-
ními hraničními zmocněnci nebo diplomatickou
cestou, byly předány k projednání hraničním
zmocněncům.
Článek 15
1. Zástupci hlavních hraničních zmocněnců a
zástupci hraničních zmocněnců mají v rozsahu jim
vymezené činnosti stejná práva a povinnosti jako
zmocněnci, které zastupuji.
2. Pomocnici hraničních zmocněnců plní úko-
ly uložené jim hraničními zmocněnci nebo jejich
zástupci.
Článek 16
Hlavní hraniční zmocněnci, jejich zástupci,
hraniční zmocněnci, jejich zástupci a pomocnici
setkávají se zásadně na společných hraničních
schůzkách nebo jednáních.
Článek 17
1. Hraniční zmocněnci jsou povinni provádět
přiměřená opatření, aby zabraňovali neoprávně-
ným přechodům státních hranic. Hraniční zmoc-
něnci se vzájemně informuji o opatřeních prove-
dených proti narušitelům státních hranic.
2. Pohraniční orgány Jsou povinny bezodklad-
ně po obdržení hlášení o neoprávněném přechodu
státních hranic učinit taková opatření, aby do-
padly osobu, která narušila státní hranic; s vý-
sledkem musí být seznámen hraniční zmocněnec
druhé smluvní strany.
3. V případě, že stopy osoby, která neopráv-
něně překročila státní hranice, vedou na území
druhé smluvní strany, musí stihající orgány bez-
odkladně předat všechny potřebná údaje pohra-
ničním orgánům druhé smluvní strany a tím jim
umožnit další stíhání.
4. V případě, že se vede bezprostřední stiháni
přes státní hranice, může se stihání na území dru-
hé smluvní strany provádět se souhlasem jejího
hraničního zmocněnce nebo jeho zástupce; bez
tohoto souhlasu může se vést stíhání - s výjim-
kou měst a obcí - jen v případech, kdy prodlení
by mohlo způsobit nebezpečí útěku pachatele, ale
jen do místa, v němž stihající orgán zastihne or-
gán druhé smluvní strany; stihání na území druhé
smluvní strany nesmí být prováděno do větší
hloubky než pět kilometrů. Při stíhání nesmí sti-
hající orgán použít zbraně s výjimkou případů nut-
né obrany, rovněž nesmí provádět osobni a do-
movní prohlídku; může se však přesvědčit, zda
zadržená osoba nemá u sebe předměty, kterých
by mohla použit k útoku proti stihajícímu orgánu,
a tyto předměty odebrat.
5. Za bezprostřední stihání se považuje případ,
kdy stíhaný je v dohledu stíhajícího orgánu, nebo
jde-li služební pes po pachové stopě.
6. Osoba zadržená při stihání na území druhé
smluvní strany bude předána pohraničním orgá-
nům této strany spolu s předměty, které měla
u sebe v době stihání a zadržení.
Ustanovení člán-
ků 18-20 platí obdobně.
Článek 18
1. Osoby, které úmyslně neoprávněně přešly
statni hranice a byly zadrženy, budou na základě
rozhodnuti hraničního zmocněnce smluvní strany,
na jejímž území byly zadrženy, předány hraniční-
mu zmocněnci druhé smluvní strany a to zpravidla
do čtyřiceti osmi hodin od okamžiku zadrženi.
Současně budou předány předměty, které tyto oso-
by měly u sebe v okamžiku zadržení a které byly
vyvezeny z území druhé smluvní strany. Nebudou
však vráceny nezákonně získané platební prostřed-
ky té smluvní strany, na jejímž území byla osoba
zadržena.
2. Osoby uvedené v odstavci 1 nebudou pře-
dány, jestliže jsou občany té smluvní strany, na
jejímž území byly zadrženy.
3. Osoby uvedené v odstavci 1 nemusí být pře-
dány, jestliže kromě neoprávněného přechodu
státních hranic spáchaly jiný trestný čin na území
té smluvní strany, kde byly zadrženy a je pro
tento trestný čin proti těmto osobám vedeno trest-
ní stíhání,
8
4. Nedošlo-li k předání osob uvedených v od-
stavci 1 z důvodů uvedených v odstavci 3 nebo
nelze-li předání provést do čtyřiceti osmi hodin
z jakýchkoli jiných příčin, je nutno o tom nej-
později do osmi dnů od okamžiku zadržení tako-
véto osoby uvědomit hraničního zmocněnce druhé
smluvní strany a sdělit příčiny. V takových pří-
padech o předání rozhodují příslušné orgány.
Článek 19
1. Osoby, které neúmyslně přešly neoprávněně
státní hranice a byly zadrženy na území jedné
smluvní strany, budou předány neprodleně nej-
bližšímu pohraničnímu orgánu té smluvní strany,
z jejíhož území přišly. Současně budou předány
předměty, které tyto osoby měly u sebe v oka-
mžiku zadržení a které byly vyvezeny z území
druhé smluvní strany.
2. Jestliže se osoby uvedené v odstavci 1 do-
pustily trestného činu na území té smluvní strany,
kde byly zadrženy, platí ustanovení článku 18 od-
stavce 3 a 4 obdobně.
Článek 20
Hraniční zmocněnec jedné smluvní strany mů-
že odmítnout nebo odložit převzetí osob, o nichž
pojednává článek 18 nebo 19, předávaných hra-
ničním zmocněncem druhé smluvní strany, při-
čemž sdělí příčiny odmítnutí nebo odložení pře-
vzetí.
Článek 21
1. Hraniční zmocněnci projednávají společně
nároky na náhradu škody, způsobené porušením
pořádku na státních hranicích, nepřesahují-li ško-
dy vzniklé na území Československé socialistické
republiky Kčs 1000 a škody vzniklé na území Pol-
ské lidové republiky 1500 zlotých. Nedojde-li mezi
nimi k dohodě, bude věc postoupena k dalšímu
opatření hlavnímu hraničnímu zmocněnci. Jestliže
hlavni hraniční zmocněnec záležitost nevyřídí ne-
bo převyšuje-li škoda uvedenou částku, bude zá-
ležitost postoupena k projednání diplomatickou
cestou.
2. O způsobu úhrad odškodnění se dohodnou
příslušné orgány smluvních stran podle platných
předpisů o platebním styku mezi oběma státy.
3. Rozhodnutí hraničních zmocněnců v přípa-
dech uvedených v odstavci 1 nevylučují možnost
uplatňovat nároky u soudu.
4. Výše částek uvedených v odstavci 1 se mů-
že měnit výměnou nót.
Článek 22
1. Hlavní hraniční zmocněnci a jejich zástup-
ci, hraniční zmocněnci a jejich zástupci, pomoc-
níci, experti, překladatelé a jiné osoby doprová-
zející je při přechodu státních hranic a v době
pobytu na území druhé smluvní strany, v souvis-
losti s výkonem jejich služební činnosti vyplýva-
jící z této smlouvy, jsou osvobozeni od dovozních
a vývozních omezení, od cla a jiných poplatků,
pokud jde o jejich služební dokumenty, dopravní
prostředky a jiné předměty určené pro jejich
úřední činnost a nezbytnou osobní potřebu.
2. Hlavní hraniční zmocněnci a jejich zástup-
ci, hraniční zmocněnci a jejich zástupci jsou při
překračování státních hranic v souvislosti se svojí
služební činností ve smyslu této smlouvy osvobo-
zeni od celní prohlídky; osvobození se vztahuje
i na předměty uvedené v odstavci 1 a jimi pře-
vážené.
3. Osoby uvedené v odstavci 1 mohou za po-
bytu na území druhé smluvní strany nosit služební
stejnokroj a osobní zbraň; při výkonu své funkce
na tomto území požívají osobní nedotknutelnosti;
jejich služební dokumenty jsou rovněž nedotknu-
telné. Druhá smluvní strana bude poskytovat těm-
to osobám nezbytnou pomoc a to zejména tím, že
jim na požádání poskytne dopravní prostředky,
ubytování a spojení s jejich vlastními orgány.
Hlava IV
Používání společných cest a stezek
Článek 23
1. Hraniční cesty, které byly smluvními stra-
nami uznány v hraničních dokumentech za spo-
lečné, Jakož
i cesty a stezky, které se částečně
nacházejí na území jedné smluvní strany a byly
Jinými smlouvami stanoveny jako společné, jsou
přístupny občanům obou států bez rozdílů.
2. Příslušné orgány smluvních stran určují ve
vzájemné dohodě zásady udržování společných
cest a stezek.
Článek 24
1. Občané smluvních stran používající spo-
lečných cest a stezek podléhají právním předpi-
sům svého státu.
2. Pohraniční a celní orgány smluvních stran
mohou při výkonu služby na společných cestách
a stezkách žádat předložení průkazu totožnosti od
všech osob, které těchto cest a stezek používají.
3. Dopustí-li se občan jedné ze smluvních
stran používající společné cesty nebo stezky ne-
zákonného jednání podle právních předpisů svého