8

Část IV. Společná ustanovení
Článek 28

1. Dávky, na které zabezpečená osoba má ná-
rok podle této úmluvy, mohou být zastaveny podle
toho, co je stanoveno:

(a) pokud se dotyčná osoba zdržuje mimo území
členského státu;

(b) pokud dotyčná osoba je odškodněna ve stej-
ném případě třetí stranou, a to v rozsahu ta-
kového odškodnění;

(c) jestliže dotyčná osoba se pokusila podvodně
vylákat příslušnou dávku;

(d) jestliže případ nastal následkem trestného
činu nebo provinění spáchaného dotyčnou
osobou;

(e) jestliže případ nastal hrubým a úmyslným za-
viněním dotyčné osoby;

(f) jestliže dotyčná osoba bez přiměřeného dů-
vodu zanedbá využít léčebně preventivní péče
a rehabilitačních služeb, jichž může použít,
nebo nedbá předepsaných pravidel, podle
nichž má být zjištěno, že případ nadále trvá,
nebo chování poživatelů dávek;

(g) jde-li o nemocenské uvedené v článku 18, po-
kud dotyčná osoba je vydržována z veřej-
ných fondů nebo na náklady organizace nebo
služby sociálního zabezpečení;

(h) jde-li o nemocenské uvedené v článku 18,
pokud dotyčná osoba pobírá jiné peněžité dáv-
ky sociálního zabezpečení, s výjimkou rodin-
ných přídavků, jestliže část nemocenského,
která je zastavena, nepřevyšuje částku jiných
dávek.

2. V stanovených případech a mezích část ne-
mocenského, na něž je jinak nárok, má být po-
skytnuta osobám závislým na dotyčné osobě.

Článek 29

1. Každý žadatel musí mít právo odvolat se
v případě nepřiznání dávek nebo si stěžovat, po-
kud jde o jejich úroveň nebo výši.

2. Jestliže při provádění této úmluvy vládní
resort zodpovědný zákonodárnému sboru je pově-
řen správou léčebně preventivní péče, právo na
odvolání, uvedené v předchozím odstavci, může
být nahrazeno právem dát přezkoumat příslušným
orgánem každou stížnost, týkající se odmítnutí
léčebně preventivní péče nebo úrovně poskytnuté
péče.

Článek 30

1. Každý členský stát všeobecně zodpovídá za
náležité poskytování dávek poskytovaných při
provádění této úmluvy a za tím účelem je povinen
učinit potřebná opatření.

2. Každý členský stát všeobecně zodpovídá za
řádný chod institucí a služeb, které se podílejí
na provádění této úmluvy.

Článek 31

Jestliže chod není zajištěn institucí, zřízenou
veřejnými orgány nebo vládním resortem zodpo-
vědným zákonodárnému sboru:

(a) zástupci zabezpečených osob se mají podílet
na správě za stanovených podmínek;

(b) vnitrostátní zákonodárství má upravit tam,
kde je to vhodné, účast zástupců zaměstnava-
telů;

(c) vnitrostátní zákonodárství může rovněž upra-
vit účast veřejných orgánů.

Článek 32

Každý členský stát má zajistit na svém území
osobám, které, ač nejsou jeho státními občany,
na něm trvale pobývají nebo pracují, stejné za-
cházení jako svým vlastním příslušníkům, po-
kud jde o nárok na dávky předpokládané touto
úmluvou.

Článek 33

1. Jestliže členský stát:

(a) přijal závazky z této úmluvy, aniž použil vý-
jimek a vylučujících ustanovení podle článku
2 a článku 3;

(b) poskytuje v úhrnu vyšší dávky, nežli jak je
předpokládá tato úmluva, a jestliže jeho cel-
kové výdaje na léčebně preventivní péči a ne-
mocenské činí alespoň 4 % jeho národního
důchodu;

(c) vyhovuje nejméně dvěma z těchto tří pod-
mínek:

(I. ) poskytuje zabezpečení takovému procentu
hospodářsky činného obyvatelstva, které je nej-
méně o deset procent vyšší, nežli činí procento
požadované podle článku 10, písmena (b) a člán-
ku 19 písmena (b), nebo takovému procentu svých
občanů, které je nejméně o deset procent vyšší,
nežli procento požadované podle článku 10, pís-
mena (c);

(II. ) zajišťuje léčebnou a preventivní péči na
podstatně vyšší úrovni, nežli je uvedeno v člán-
ku 13;

(III. ) zajišťuje dávky nemocenského o deset
procent vyšší, nežli jak je stanoveno v článcích
22 a 23;

může po projednání s nejreprezentativnějšími or-
ganizacemi zaměstnavatelů a zaměstnanců, pokud
existují, dočasně učinit výjimku z některých usta-
novení části II a III úmluvy za podmínky, že ta-
kové výjimky podstatně neomezí nebo nezhorší
zásadní záruky podle této úmluvy.

9

2. Každý členský stát, který použije takových
výjimek, uvede ve zprávách o provádění této úmlu-
vy, podávaných podle článku 22 Ústavy Meziná-
rodní organizace práce, stav svého zákonodárství
a praxe, pokud jde o takové výjimky, a pokrok,
jehož bylo dosaženo se zřetelem k úplnému pro-
vádění ustanovení úmluvy.

Článek 34

Tato úmluva se nevztahuje na:

(a) případy, k nimž došlo předtím, než nabyla
účinnosti pro příslušný stát;

(b) na dávky poskytnuté v případech, jež na-
padly potě, kdy úmluva nabyla účinnosti pro
příslušný stát, pokud nárok na takové dávky
vznikl již předtím.

Část V. Závěrečná ustanovení
Článek 35

Tato úmluva reviduje úmluvu o nemocenském
pojištění (průmysl), 1927, a úmluvu o nemocen-
ském pojištění (zemědělství), 1927.

Článek 36

1. Podle ustanovení článku 75 úmluvy o so-
ciálním zabezpečení (minimální norma), 1952,
pozbude část III uvedené úmluvy a odpovídající
ustanovení téže úmluvy platnosti pro každý člen-
ský stát, který ratifikuje tuto úmluvu, dnem, kdy
ustanovení této úmluvy se stanou závaznými pro
členský stát a není v platnosti prohlášení podle
článku 3.

2. Není-li v platnosti prohlášení podle článku
3, bude se pro účely článku 2 úmluvy o sociálním
zabezpečení (minimální norma), 1952, považovat
přijetí závazků této úmluvy za přijetí závazků
části III jmenované úmluvy a jejích příslušných
ustanovení.

Článek 37

Stanoví-li tak jakákoli úmluva přijatá později
generální konferencí a týkající se jedné nebo více
záležitostí, o kterých pojednává tato úmluva, po-
zbudou taková ustanovení této úmluvy, která bu-
dou vymezena v nově úmluvě, platnosti pro každý
členský stát, který ratifikoval novou úmluvu, dnem,
kdy nová úmluva nabude pro příslušný stát účin-
nosti.

Článek 38

Formální ratifikace této úmluvy budou ozná-
meny generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu
práce a jím zapsány.

Článek 39

1. Tato úmluva zavazuje toliko členské státy
Mezinárodni organizace práce, jejichž ratifikace
byla zapsána generálním ředitelem.

2. Nabude účinnosti dvanáct měsíců poté, kdy
generální ředitel zapíše ratifikaci dvou členských
států.

3. Pro každý další členský stát tato úmluva
nabude účinnosti dvanáct měsíců od data, kdy
byla zapsána jeho ratifikace.

Článek 40

1. Každý členský stát, který ratifikoval tuto
úmluvu, může ji po uplynutí deseti let ode dne,
kdy tato úmluva poprvé nabyla účinnosti, vypo-
vědět písemným sdělením generálnímu řediteli
Mezinárodního úřadu práce, který je zapíše. Vý-
pověď nabude účinnosti jeden rok po dni, kdy
byla zapsána.

2. Každý členský stát, který ratifikoval tuto
úmluvu, a který nepoužije práva ji vypovědět po-
dle tohoto článku během roku následujícího po
uplynutí období deseti let, jak uvedeno v před-
chozím odstavci, bude vázán úmluvou na další
období deseti let a poté může vypovědět tuto
úmluvu vždy po uplynutí desetiletého období za
podmínek uvedených v tomto článku.

Článek 41

1. Generální ředitel Mezinárodního úřadu
práce oznámí všem členským státům Mezinárodní
organizace práce zápis všech ratifikací a výpo-
vědí, které mu členské státy Organizace sdělí.

2. Když bude členským státům Organizace
sdělovat zápis druhé ratifikace, jež mu byla ozná-
mena, generální ředitel upozorní členské státy
Organizace na datum, kdy tato dohoda nabude
účinnosti.

Článek 42

Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce
oznámí generálnímu tajemníkovi Spojených náro-
dů k zápisu podle článku 102 Charty Spojených
národů úplné údaje o všech ratifikacích a výpo-
vědích, které zapsal podle ustanovení předchozích
článků.

Článek 43

Vždy, bude-li to považovat za nutné, Správní
rada Mezinárodního úřadu práce předloží generál-
ní konferenci zprávu o provádění této úmluvy a
přezkoumá, zda je záhodno dát na pořad jednání
generální konference otázku její úplně nebo čás-
tečné revize.

Článek 44

1. Přijme-li generální konference novou úmlu-
vu revidující úplně nebo částečně tuto úmluvu
a neustanovuje-li nová úmluva jinak:

10

(a) ratifikace nové revidující úmluvy členským
státem způsobí ipso iure okamžitou výpověď
této úmluvy bez ohledu na ustanovení článku
40, a to s výhradou, že nová revidující úmluva
nabude účinnosti;

(b) od doby, kdy nová revidující úmluva nabude
účinnosti, tato úmluva přestane být členským
státům otevřena k ratifikaci.

2. Tato úmluva zůstane však v platnosti ve
své formě a obsahu pro ty členské státy, které ji
ratifikovaly a které neratifikovaly revidující
úmluvu.

Článek 45

Anglické a francouzské znění této úmluvy mají
stejnou platnost.

Příloha

Mezinárodní typová odvětvová klasifikace všech ekonomických činností
[revidované znění z r. 1968)

11

12

StT l - 35785-70