- 18 -

zkoumání, zda stáří, neschopnost k práci nebo jiné vážné dů-
vody brání důchodci, aby si vlastní prací zvýšil životní.
úroveň, bude v praxi velmi obtížné. Zjišťování těchto okol-
ností a jejich hodnocení je do značné míry otázkou volné úva-
hy rozhodujícího orgánu. Je proto účelné, aby na zvyšování
důchodů nebyl právní nárok a aby toto zvýšení bylo přiznáváno
fakultativně. Fakultativní řešení též umožní, aby nebyly překro-
čeny finanční prostředky určené na zvyšování důchodů.

Pokud pro některé důchodce byla dosavadní úprava přízni-

vější, budou jim nabyté nároky zachovány v tom smyslu, že
zvýšení jejich důchodů získané podle dosavadních předpisů
může být odňato, jen pokud by to připouštěly tyto dosavadní

předpisy.

Navrhované zvýšení důchodů vyžaduje změnu platných zákon-

ných úprav (příslušná ustanovení zákona č. 101/1964 Sb.,

o sociálním zabezpečení a zákona č. 103/1964 Sb., o sociálním

zabezpečení družstevních rolníků) i prováděcích předpisů k nim
vydaných (vyhlášek č. 102/1964 Sb., č. 104/1964 Sb. a č. 105/
1964 Sb. ). Všechny tyto změny mají povahu jednotných zásad

důchodového zabezpečení, jejichž stanovení patří podle čl. 22
písm. c) ústavního zákona č. 143/1968 Sb. do působnosti Česko-

slovenské socialistické republiky.

Finanční dosah

Úprava nízkých důchodů podle navrhovaného zákona si vyžá-
dá v roce 1970 nákladu zhruba 280 mil. Kčs při provedení úpra-
vy od důchodové splátky za říjen 1970. Potřebné prostředky na

rok 1970 jsou zajištěny v rozpočtech ministerstev práce a
sociálních věcí České socialistické republiky a Slovenské

socialistické republiky. V roce 1971 se náklad na úpravu

- 19 -

nízkých důchodů promítne již celoroční částkou, která se od-
haduje na 1 120 mil. Kčs; z toho připadá na ČSR 670 mil. Kčs
a na SSR 450 mil. Kčs. Přitom se předpokládá, že průměrné
zvýšení u jednoho důchodu bude činit na celém území ČSSR asi
128 Kčs (v ČSR 116 a v SSR 151 Kčs) měsíčně a že zvýšení se
buřte týkat asi 700 tisíc důchodců. Za situace, kdy lze v
průběhu dalších let pětiletky očekávat, že pro úpravu podle
navrhovaného zákona budou přicházet v úvahu další důchody, ne-
dojde zřejmě k podstatnému poklesu těchto nákladů.

Zvláštní část

K čl. I

V tomto článku se provádějí změny platného zákone o so-
ciálním zabezpečení na těch místech, kde byla již dříve sta-
novena nejnižší výměra důchodu pro případ, že důchod je jedi-
ným zdrojem příjmu důchodce. Je tomu tak u důchodu starobního,
invalidního a vdovského, jakož i u důchodů rodičů a sourozen-
ců. Nejnižší výměra důchodu, který je jediným zdrojem příjmů
důchodce, se nově zavádí také pro sirotčí důchod oboustranně
osiřelého dítěte. Důsledně se zvyšuje i nejvyšší přípustná
výměra sociálního důchodu.

Vzhledem k tomu, že se podle nové úpravy započítává
na zvýšení důchodu - až na stanovené výjimky - každý jiný
příjem důchodce a rodinného příslušníka odkázaného na jeho
důchod, není účelné činit rozdíl ve výši částky, na niž lze dů-
chod zvýšit, podle toho, zda jde o manželku nebo o jiného rodin-
ného příslušníka. Rovněž by nebylo odůvodněno provádět zvýšení

- 20 -

důchodu na částku vyšší než 850 Kčs měsíčně v těch přípa-
dech, kdy na důchodce je odkázáno více rodinných příslušníků,

neboť žije-li v důchodcově rodině více nezaopatřených dětí,
poskytuje se na ně výchovné, které stoupá, s počtem dětí, a
jiní rodinní příslušníci než děti mají zpravidla vlastní

příjem nebo splňují podmínky pro přiznání vlastního důchodu.

Stejně jako dosavadní úprava nejnižší výměry důchodů

nevztahuje se ani; nová úprava na částečný invalidní důchod,

důchod manželky a osobní důchod.

Další podmínka zvýšení důchodu, který je jediným zdrojem

příjmu důchodce, že si totiž důchodce nebo rodinný příslušník

odkázaný na jeho důchod nemůže zvýšit životní úroveň pro
stáří, zdravotní stav nebo jiné vážné důvody, se vkládá do
ustanovení o starobním důchodu a v ustanoveních o ostatních
důchodech, které lze z téhož důvodu zvýšit, se na toto usta-

novení odkazuje jako na obdobně platné. Přitom podmínka, že
důchodce (rodinný příslušník) si nemůže zvýšit životní úroveň
pro zdravotní stav, se u invalidních důchodců bude považovat
vždy za splněnou.

podmínka zvýšení nízkých důchodů je odůvodněna sociál-

ní povahou tohoto zvýšení. Zvýšení by neplnilo tuto svoji fun-
kci, kdyby mělo být přiznáno nebo ponecháno důchodci, který
vykonává nebo znovu zahájí pracovní činnost trvající déle než
60 pracovních dnů v kalendářním roce, jestliže takto získává
zdroj výživy, jenž spolu s důchodem přesahuje částku potřebnou

k výživě nutných životních potřeb. Důsledně nebude zvýšení přizná-
no důchodcům, na nichž nebo na jejichž rodinných příslušnících

- 21 -

lze spravedlivě požadovat, aby si vlastní prací, k níž
jim naše společnost dává příležitost, zvýšili životní
úroveň.

Při zvyšování důchodu bude tedy třeba přihlížet
k příjmům ze zaměstnání, z pracovní činnosti v jednotném
zemědělském družstvu, ze samostatné výdělečné činnosti,
z činnosti vykonávané na podkladě dohody o pracovní čin-
nosti nebo o provedení práce, za poskytování služeb a oprav
konaných na základě povolení národního výboru, k příjmům
z vlastnictví domů a půdy, k sociálním poměrům,
v nichž důchodce žije, apod. Bude třeba přihlížet i k příj-
mům skutečně plynoucím z plnění alimentační povinnosti,
je-li výživné poskytováno podle soudního rozhodnutí anebo
jsou-li z důvodu plnění alimentační povinnosti poskytovány
daňové úlevy. Při rozhodování o sociálním důchodu bude
třeba přihlížet i k možnosti plnění alimentační povinnosti,
neboť potřebnost, důchodce, která je stěžejní podmínkou
přiznání tohoto důchodu, je závislá i na hospodářské situaci
osob povinných alimentací důchodce.

Naproti tomu nebude přihlíženo k některým příjmům
se zřetelem k jejich vyhraněnému poslání nebo nahodilosti
(výchovné, zvýšení pro bezmocnost a příspěvky z doplňkové
sociální péče např. osobám nemocným tuberkulózou nebo
cukrovkou). Nebude také zásadně překážkou zvýšení důchodu,
jestliže důchodce bude umístěn v ústavu sociální péče.

Navrhovaná úprava o zápočtu jiného příjmu do

částky zvýšení důchodu vyžaduje zrušit § 16a vyhlášky
č. 102/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním za-
bezpečení. Tato úprava bude provedena novelizací této
vyhlášky. V důsledku toho bude však podle nové úpravy

- 22 -

možno zvýšit důchod i tehdy, převyšuje-li jiný příjem
důchodce (rodinného příslušníka) částku 200 Kčs měsíčně,
pokud ovšem úhrn důchodu a jiného příjmu nedosahuje
částky, na niž lze důchod zvýšit podle nové úpravy,

Z uvedeného § 16a zmíněné prováděcí vyhlášky se
přejímá do navrhovaného zákona ustanovení o tom, že se -
nepřihlíží k pracovnímu příjmu důchodce nebo jeho rodin-
ného příslušníka, jestliže jsou tyto osoby starší 70 let.

Dosavadní zásada, že starobní a invalidní důchod,
který je jediným zdrojem příjmu, může přesahovat 90%
průměrného měsíčního výdělku, se zachovává.

Ustanovením uvedeným v čl. I č. 7 se zprošťují
zvláštní daně z důchodu důchody, které by po zvýšení podle
navrhovaného zákona dosáhly výše jinak dani podrobené, tj.

starobní a invalidní důchody přiznané ve výši nad 700 Kčs
měsíčně důchodci, na jehož důchod je odkázán jiný rodinný
příslušník než dítě, ne které náleží výchovná.

Ustanovení čl. I č. 8 zpřesňuje dosavadní citaci
v § 101 odst. 2 vzhledem k navrhovanému doplnění § 18
dalším odstavcem.

Podle čl. I č. 10 má být do zákona o sociálním
zabezpečení nově pojato zmocnění pro vládu ČSSR uskuteč-
nit v souladu s dlouhodobým programem společenské péče
o rodiny s nezaopatřenými dětmi některá opatření vztahu-
jící se k úpravě výše výchovného a sirotčího důchodu.
Obdobné zmocnění bylo již vládě dáno pro obor důchodového
zabezpečení družstevních rolníků v 5 142a zákona
č. 103/1964 Sb. ve znění zákona č. 89/1968 Sb. Takového
zmocnění je třeba i pro obor sociálního zabezpečení pra-
covníků a proto se používá navrhovaného zákona, kterým

- 23 -

se mění zákon č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení,
jako vhodné příležitosti k tomu, aby uvedené zmocnění
vlády bylo rozšířeno i na tento obor.

K čl. II

V tomto článku se provádějí změny platného znění
zákona o sociálním zabezpečení družstevních rolníků obdob-
ně, jako se v předchozím článku tyto změny provádějí pro
obor důchodového zabezpečení pracovníků v pracovním pomě-
ru (s výjimkou čl. I č. 8).

V souvislosti s těmito změnami zákona o sociálním
zabezpečení družstevních rolníků bude třeba zrušit § 47a
vyhlášky č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociál-
ním zabezpečení družstevních rolník. Mimoto bude třeba
tyto změny promítnout do vyhlášky č. 105/1964 Sb., o důchodo-
vém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných
osob samostatně hospodařících a o poskytování zaopatřova-
cího příspěvku členům jejich rodin.

K čl. III

Navrhované ustanovení je odůvodněno hledisky
administrativními. Kdyby melo být provedeno zvýšení dů-
chodů od počátku účinnosti navrhovaného zákona, tj.
od 1. října 1970, vyžadovalo by to vypočítávat všem žada-
telům o zvýšení zlomek přiznaného zvýšení za dobu od
tohoto dne do dne splatnosti důchodu v měsíci říjnu 1970.

K čl. IV

Navrhovaným přechodným ustanovením se zajišťují
nabyté nároky skupině důchodců, kterým byl důchod zvýšen

- 24 -

podle předpisů platných před počátkem účinnosti navrho-
vaného zákona jako hlavní zdroj výživy. Jde tu o důchodce,
kterým byl důchod zvýšen na dříve platnou nejnižší výměru
(445, popřípadě 645 nebo 750 Kčs měsíčně), i když měli
jiný příjem nepřesahující 200 Kčs měsíčně, a jde-li o
manželskou dvojici, příjem nepřesahující 400 Kčs měsíčně.

Ustanovení o započítávání zvláštního přídavku
k dávkám podle čl. I zákona č. 161/1968 Sb. do nejnižší
výměry důchodu, který je jediným zdrojem příjmu důchodce,
sleduje odstranění pochybností, které v této otázce ojedi-
něle vznikly při provádění uvedeného zákona a mohly by se
vyskytnout i při provádění navrhovaného zákona.

V Praze dne 18. června 1970

Předseda vlády ČSSR:

Dr. Štrougal v. r.

Ministr práce a sociálních věcí ČSSR
Michal Štanceľ v. r.