FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDENÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1970
I. v. o.
45
Vládní návrh
Zákon
ze dne ............
o úpravě některých nízkých důchodů a o dalších změnách
v sociálním zabezpečení
Federální shromáždění Československá socialistické
republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Změny zákona o sociálním zabezpečení
Zákon č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, ve
znění zákonů č. 09/1968 Sb. a č. 161/1968 Sb., se mění
a doplňuje takto:
1. § 18 odst. 5 a další odstavec 6, který se připojuje, zní:
"/5/ Je-li starobní důchod jediným zdrojem příjmu
důchodce, může být zvýšen na částku 500 Kčs měsíčně; má-li
důchodce též jiný příjem /důchod/, může být starobní důchod
zvýšen tak, aby úhrn tohoto důchodu a jiného příjmu /důchodu/
činil 500 Kčs měsíčně. Je-li na důchod odkázán též rodinný
příslušník důchodce, může být tento důchod zvýšen na částku
850 Kčs měsíčně; má-li důchodce nebo takový rodinný příslušník
též jiný příjem /důchod/, může být starobní důchod zvýšen
tak, aby úhrn tohoto důchodu a jiného příjmu /důchodu/ činil
850 Kčs měsíčná. Splňují-li podmínky pro zvýšení důchodu oba
- 2 -
manželé /druh a družka/, lze zvýšit jen důchod jednoho
z nich o rozdíl mezi částkou 850 Kčs a úhrnem důchodů a jiných
příjmů obou manželů /druha a družky/. Starobní důchod zvýšený
podle předchozích vět lze vyměřit i nad 90 % průměrného měsíč-
ního výdělku /odstavec 4/:
/6/ Důchod podle předchozího odstavce lze zvýšit,
jen nemůže-li si důchodce /rodinný příslušník/ pro stáří,
zdravotní stav nebo jiné vážné důvody zvýšit životní úroveň
vlastní prací. Při zvýšení důchodu podle uvedeného ustanovení
se nehledí k výchovnému, zvýšení důchodu /výchovného/, pro
bezmocnost, k příspěvkům z doplňkové sociální péče, k pra-
covnímu příjmu důchodce nebo jeho rodinného příslušníka z čin-
nosti, která netrvá déle než 60 pracovních dnů v kalendářním
roce, ani k pracovnímu příjmu důchodce nebo jeho rodinného
příslušníka staršího 70 let. Zvýšení důchodu se nezapočítává
do výše důchodu rozhodné, pro výpočet-důchodů pozůstalých. "
2. § 28 odst. 4 zní:
"/4/ Je-li invalidní důchod jediným zdrojem příjmu
důchodce,
a/ může být invalidní důchod zvýšen, pokud pro důchodce není
výhodnější ustanovení uvedené pod písm. b/, na částku
500 Kčs měsíčně. Má-li důchodce též jiný příjem /důchod/,
může být invalidní důchod zvýšen tak, aby úhrn tohoto
důchodu a jiného příjmu činil 500 Kčs měsíčně. Je-li na
důchod odkázán též rodinný příslušník důchodce, může být
tento důchod zvýšen na částku 850 Kčs měsíčně; má-li
důchodce nebo takový, rodinný příslušník též jiný příjem
/důchod/, může být invalidní důchod zvýšen tak, aby úhrn
tohoto důchodu a jiného příjmu /důchodu/ činil 850 Kčs
měsíčně. Splňují-li podmínky pro zvýšení důchodu oba manželé
/druh a družka/, lze zvýšit jen důchod jednoho z nich o
rozdíl mezi částkou 850 Kčs a úhrnem důchodů a jiných příjmů
obou manželů /druha a družky/. Invalidní důchod zvýšený
- 3 -
podle předchozích vět lze vyměřit i nad 90 % průměrného
měsíčního výdělku /odstavec 3/ též pracovníku staršímu
20 let;
b/ může být invalidní důchod, na nějž není odkázán žádný
rodinný příslužník důchodce, zvýšen až do výše 645 Kčs
měsíčně, ne však nad 90 % uvedeného průměrného měsíčního
výdělku.
Ustanovení § 18 odst. 6 platí obdobně. "
3. § 31 odst. 3 zní:
"/3/ Vdovský důchod činí nejméně 360 Kčs měsíčně, nesmí
však být vyšší než důchod zemřelého. "
4. V § 31 se připojuje další odstavec 6, který zní:
"/6/ Je-li vdovský důchod jediným zdrojem příjmu vdovy,
může být zvýšen na částku 500 Kčs měsíčně; má-li vdova též
jiný příjem /důchod/, může být vdovský důchod zvýšen tak,
aby úhrn tohoto důchodu a jiného příjmu /důchodu/ činil
500 Kčs měsíčně. Je-li však tímto jiným příjmem starobní
nebo invalidní důchod, lze zvýšit jen tento důchod /§ 18 odst.
a § 28 odst. 4/. Ustanovení § 18 odst. 6 platí obdobně. "
5. § 34 odst. 4 zní:
"/4/ Sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte činí
450 Kčs měsíčně. Je-li však tento důchod jediným zdrojem
příjmu dítěte, může být zvýšen na částku 500 Kčs měsíčně;
má-li dítě též jiný příjem /důchod/, může být sirotčí důchod
zvýšen tak, aby úhrn tohoto důchodu a jiného příjmu /důchodu/
činil 500 Kčs měsíčně. Ustanovení § 18 odst. 6 platí
obdobně. "
- 4 -
6. § 37 odst. 2 zní:
"/2/ Je-li sociální důchod jediným zdrojem příjmu
důchodce, může být přiznán až do výše 500 Kčs měsíčně;
má-li důchodce též jiný příjem, může být sociální důchod
přiznán až do takové výše, aby úhrn tohoto důchodu a ji-
ného příjmu činil 500 Kčs měsíčně. Je-li na důchod odkázán
též rodinný příslušník důchodce, může být tento důchod
přiznán až do výše 850 Kčs měsíčně; má-li důchodce nebo
takový rodinný příslušník též jiný příjem, může být sociál-
ní důchod přiznán až do takové výše, aby úhrn tohoto důchodu
a jiného příjmu činil 850 Kčs měsíčně. Splňují-li podmínky
pro přiznání sociálního důchodu oba manželé /druh a družka/,
může jim být přiznán společný sociální důchod až do výše
rozdílu mezi částkou 850 Kčs a úhrnem příjmů obou manželů
/druha a družky/: "
7. V § 63 odst. 1 se připojuje tato věta:
"Této" dani nepodléhají ani starobní a invalidní důchody
zvýšené nad 700 Kčs měsíčně z toho důvodu, že důchod ani
spolu s jiným příjmem nedosáhl částky 850 Kčs měsíčně
/§ 18 odst. 5 a § 28 odst. 4/. "
8. § 101 odst. 2 zní:
"/2/ Ustanovení § 18 odst. 2 až 6 platí obdobně.. "
9. § 122a zní:
"Úprava důchodů rodičů a sourozenců
Důchody rodičů a sourozenců přiznané podle před-
pisů o důchodovém pojištění /zaopatření/ platných před
- 5 -
1. lednem 1957, které jsou jediným zdrojem příjmu důchodce,
lze zvýšit na částku 500 Kčs měsíčně; má-li důchodce též
jiný příjem /důchod/, může být důchod rodičů a sourozenců
zvýšen tak, aby úhrn tohoto důchodu a jiného příjmu /dů-
chodu/ činil 500 Kčs měsíčně. Je-li na důchod odkázán též
rodinný příslušník důchodce, může být tento důchod zvýšen
na částku 850 Kčs měsíčně; má-li důchodce nebo takový
rodinný příslušník též jiný příjem /důchod/, může být důchod
rodičů a sourozenců zvýšen tak, aby úhrn tohoto důchodu
a jiného příjmu /důchodu/ činil 850 Kčs měsíčně. Ustanove-
ní § 18 odst. 6 platí obdobně. "
10. Za § 140 se vkládá § 141, který zní:
" § 141
Zvyšování výchovního a sirotčího důchodu
Vláda Československá socialistické republiky může
v souladu s dlouhodobým programem společenské péče o ro-
diny s nezaopatřenými dětmi
a/ zvyšovat sazby výchovného, popřípadě příplatek k němu
/§ 38/, a přiznávat k němu jednorázovou výpomoc,
b/ zvyšovat nejnižší a nejvyšší výměru sirotčího důchodu
jednostranně osiřelého dítěte a výši sirotčího důchodu
oboustranně osiřelého dítěte /§ 34/. "
Čl. II
Změny zákona o sociálním zabezpečení družstevních rolníků
Zákon č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstev-
ních rolníků, ve znění zákonů č. 141/1965 Sb., č. 116/1967 Sb.,
č. 89/1968 Sb. a č. 161/1968 Sb. se mění a doplňuje takto:
- 6 -
1. § 47 odst. 4 a další odstavec 5, který se připojuje,
zní:
"(4) Je-li starobní důchod jediným zdrojem příjmu dů-
chodce, může být zvýšen na částku 500 Kčs měsíčně; má-li
důchodce též jiný příjem (důchod), může být starobní dů-
chod zvýšen tak, aby úhrn tohoto důchodu a jiného příjmu
(důchodu) činil 500 Kčs měsíčně. Je-li na důchod odkázán
též rodinný příslušník důchodce, může být tento důchod
zvýšen na částku 850 Kčs měsíčně; má-li důchodce nebo ta-
kový rodinný příslušník též jiný příjem (důchod), může
být starobní důchod zvýšen tak, aby úhrn tohoto důchodu
a jiného příjmu (důchodu) činil 850 Kčs měsíčně. Splňují-li
podmínky pro zvýšení důchodu oba manželé (druh a družka),
lze zvýšit jen důchod jednoho z nich o rozdíl mezi částkou
850 Kčs a úhrnem důchodů i jiných příjmů obou manželů
(druha a družky). Starobní důchod zvýšený podle přechod-
zích vět lze vyměřit i nad 90 % průměrné měsíční pracovní
odměny (odstavec 3).
(5) Důchod podle předchozího odstavce lze zvýšit,
jen nemůže-li si důchodce (rodinný příslušník) pro stáří,
zdravotní stav nebo jiné vážné důvody zvýšit životní
úroveň vlastní prací. Při zvýšení důchodu podle uvedeného
ustanovení se nehledí k výchovnému, zvýšení důchodu (výchov-
ného), pro bezmocnost, k příspěvkům z doplňkové sociální
péče, k pracovnímu příjmu důchodce nebo jeho rodinného
příslušníka z činnosti, která netrvá déle než 60 pracovních
dnů v kalendářním roce, ani k pracovnímu příjmu důchodce
nebo jeho rodinného příslušníka staršího 70 let. Zvýšení,
důchodu se nezapočítává do výše důchodu rozhodné pro výpo-
čet důchodů pozůstalých. "
- 7 -
2. § 48 odst. 3 zní:
"(3) Je-li starobní důchod jediným zdrojem příjmu
důchodce a úprava podle předchozích odstavců není pro
důchodce výhodnější, může být starobní důchod zvýšen na
částku 500Kčs měsíčně; má-li důchodce též jiný příjem
(důchod), může být starobní důchod zvýšen tak, aby úhrn
tohoto důchodu a jiného příjmu (důchodu) činil 500Kčs
měsíčně. Je-li na důchod odkázán též rodinný příslušník
důchodce, může být tento důchod zvýšen na částku 850 Kčs
měsíčně; má-li důchodce nebo takový rodinný příslušník
též jiný příjem (důchod), může být starobní důchod zvýšen
tak, aby úhrn tohoto důchodu a jiného příjmu (důchodu)
činil 850 Kčs měsíčně. Splňují-li podmínky pro zvýšení
důchodu oba manželé (druh a družka), lze zvýšit jen
důchod jednoho z nich o rozdíl mezi částkou 850 Kčs a
úhrnem důchodů a jiných příjmů obou manželů (druha a druž-
ky). Ustanovení § 47odst. 5 platí obdobně. "
3. § 58 odst. 4 zní:
"(4) Je-li invalidní důchod jediným zdrojem
příjmu důchodce,
a) může být invalidní důchod zvýšen, pokud pro důchodce
není výhodnější ustanovení uvedené pod písm. b), na
částku 500Kčs měsíčně. Má-li důchodce též jiný příjem
(důchod), může být invalidní důchod zvýšen tak, aby
úhrn tohoto důchodu a jiného příjmu činil 500Kčs
měsíčně. Je-li na důchod odkázán též rodinný přísluš-
ník důchodce, může být tento důchod zvýšen na částku
850 Kčs měsíčně; má-li důchodce nebo takový rodinný
příslušník též jiný příjem (důchod), může být invalid-
ní důchod zvýšen tak, aby úhrn, tohoto důchodu a jiného
příjmu (důchodu) činil 850 Kčs měsíčně. Splňují-li
- 8 -
podmínky pro zvýšení důchodu oba manželé (druh a
družka), lze zvýšit jen důchod jednoho z nich o roz-
díl mezi částkou 850 Kčs a úhrnem důchodů a jiných
příjmů obou manželů (druha a družky). Invalidní dů-
chod zvýšený podle předchozích vět lze vyměřit i nad
90 % průměrné měsíční pracovní odměny (odstavec. 3)
též členu družstva staršímu 20 let;
b) může být invalidní důchod, na nějž není odkázán žádný
rodinný příslušník důchodce, zvýšen až do výše 645 Kčs
měsíčné, ne však nad 90 % uvedené průměrné měsíční
pracovní odměny.
Ustanovení § 47 odst. 5 platí obdobně. "
4. § 59 odst. 5 zní:.
" (5) Je-li invalidní důchod jediným zdrojem
příjmu důchodce a úprava podle předchozích odstavců není
pro důchodce výhodnější, může být invalidní důchod zvýšen
na částku 500 Kčs měsíčně; má-li důchodce též jiný příjem
(důchod), může být invalidní důchod zvýšen tak, aby úhrn
tohoto důchodu a jiného příjmu činil 500 Kčs měsíčně.
Je-li na důchod odkázán též rodinný příslušník důchodce,
může být tento důchod zvýšen na částku 850 Kčs měsíčně;
Má-li důchodce nebo takový rodinný příslušník též jiný
příjem (důchod), může být invalidní důchod zvýšen tak, aby
úhrn tohoto důchodu a jiného příjmu, (důchodu) činil 850 Kčs
měsíčně. Splňují-li podmínky pro zvýšení důchodu oba man-
želé (druh a družka), lze zvýšit jen důchod jednoho z nich
o rozdíl mezi částkou 850 Kčs a úhrnem důchodů a jiných
příjmů obou manželů (druha a družky). Ustanovení § 47
odst. 5 platí obdobně. "
- 9 -
5. § 66 odst. 3 zní:
"(3) Vdovský důchod činí nejméně 360 Kčs měsíčné,
nesmí však být vyšší než důchod zemřelého; ustanovení
o nejnižší výměře vdovského důchodu částkou 360 Kčs
měsíčně neplatí pro vdovské důchody vdov po členech
družstev, která nebyla uznána za družstva s vytasí úrovní
hospodaření. "
60 § 66 odst. 6 zní:
"(6) Je-li vdovský důchod jediným zdrojem příjmu
vdovy, může být zvýšen na částku 500 Kčs měsíčně; má-li
vdova též jiný příjem (důchod), může být vdovský důchod
zvýšen tak, aby úhrn tohoto důchodu a jiného příjmu
(důchodu)činil 500 Kčs měsíčně. Je-li však tímto jiným
příjmem starobní nebo invalidní důchod, lze zvýšit jen
tento důchod (§ 47 odst. 4, § 48 odst. 3, § 58 odst. 4
a § 59 odst. 5). Ustanovení § 47 odst. 5 platí obdobně. "
7. § 69 odst. 4 zní:
"(4) Sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte
činí 450 Kčs měsíčně. Je-li však tento důchod jediným
zdrojem příjmu dítěte, může být zvýšen na částku 500 Kčs
měsíčně; má-li dítě též jiný příjem (důchod), může být
sirotčí důchod zvýšen tak, aby úhrn tohoto důchodu a ji-
ného příjmu (důchodu) činil 500 Kčs měsíčně. Ustanovení
§ 47 odst. 5 platí obdobně. "
8. V § 101 odst. 1 se připojuje tato věta:
"Této dani nepodléhají ani starobní a invalidní
důchody zvýšené nad 700 Kčs měsíčně z toho důvodu, že
- 10 -
důchod ani spolu s jiným příjmem nedosáhl částky 850 Kčs
měsíčně (§ 47 odst. 4, § 48 odst. 3, § 58 odst. 4 a § 59
odst. 5). "
9. § 137a zní:
"Úprava důchodu rodičů a sourozenců
Důchody rodičů a sourozenců přiznané podle před-
pisů o důchodovém pojištění (zaopatření) platných před
1, lednem 1957, které jsou jediným zdrojem příjmu důchodce,
lase zvýšit na částku 500 Kčs měsíčně; má-li důchodce též
jiný příjem (důchod), může být důchod rodičů a sourozenců
zvýšen tak, aby úhrn tohoto důchodu a jiného příjmu (důcho-
du) činil 500Kčs měsíčně. Je-li na důchod odkázán též
rodinný příslušník důchodce, může být tento důchod zvýšen
na částku 850 Kčs měsíčně; má-li důchodce nebo takový
v rodinný příslušník též jiný příjem (důchod), může být dů-
chod rodičů a sourozenců zvýšen tak, aby úhrn tohoto dů-
ohtfdu a jiného příjmu (důchodu) činil 850 Kčs měsíčně.
Ustanovení § 47 odst. 5 platí obdobně. "
Čl. III
Zvýšení důchodu podle tohoto zákona lze poskytnout
na žádost nejdříve počínajíc měsíční splátkou důchodu
splatnou říjnu 1970.
Čl. IV
(1) Starobní, invalidní a vdovské důchody a důcho-
dy rodičů a sourozenců vyměřené v nejnižší výměře podle
předpisů platných do 30. září 1970 pro důchody, které byly
-11 -
jediným nebo hlavním zdrojem výživy důchodce x), mohou být po
tomto dni sníženy, jen pokud by to připouštěly uvedené před-
pisy.
(2) Do stanovené nejnižší výměry důchodů uvedených v před-
chozim odstavci a do výměry důchodů zvýšených podle tohoto
zákona se započítává zvláštní přídavek k dávkám podle 51. I
zákona č. 161/1968 Sb.
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1970.
x) § 18 odst. 5, § 28 odst. 4, § 31 odst. 3 věta druhá a § 12
zákona o sociálním zabezpečení a
§ 47 odst. 4, § 48 odst. 3, § 58 odst. 4, § 59 odst: 5,
§ 66 odst. 3 věta druhá a § 137a zákona o sociálním zabez-
pečení družstevních rolníků
v dosavadním znění
- 12 -
Důvodová zpráva
Všeobecná část
Dosavadní stav
Značný počet nízkých důchodů, které samy o sobě sotva po-
stačují zabezpečit základní životní potřeby důchodců a jejich
rodin, zůstává vážným problémem důchodového zabezpečení. K vzni-
ku těchto nízkých důchodů vedla celá řada příčin. Byla to jed-
nak nízká úroveň důchodů, zejména dělnických, z doby před ro-
kem 1948, jednak následující značné rozšíření okruhu osob
účastných důchodového zabezpečení v důsledku zákona o národním
pojištění. Podle tohoto zákona se stali účastnými důchodového
zabezpečení mnozí občané teprve ve vyšším věku a neměli tedy
již možnost získat si dobu pojištění, jež by se významně proje-
vila ve výši důchodů. Vývoj národníno hospodářství zaměřený
na rozvoj socialistických výrobních sil, zejména kolektiviza-
ce zemědělství, vedl k postupnému zapojení do práce všech schop-
ných občanů včetně velkého počtu žen z domácnosti. Zvláštní
úprava sociálního zabezpečení družstevních rolníků z roku 1952
sice zvýhodnila zabezpečení družstevních rolníků proti pojiště-
ní osob samostatně hospodařících, přitom však ve srovnání s pra-
covníky v pracovním poměru zůstaly nároky družstevních rolníků
poměrně nízké. Teprve pozdějšími úpravami byla zvyšována úroveň
zabezpečení družstevních rolníků a přibližována úrovni zabez-
pečení pracovníků. Zabezpečení občanů samostatně hospodařících
zůstalo prakticky až do zákonné úpravy platné od počátku roku
1969 na úrovni roku 1948, popřípadě roku 1952.
Do konce roku 1968 byla problematika nízkých důchodů
řešena individuálním zvyšováním důchodů, které prováděly
- 13 -
okresní dávkové komise. Zásady pro toto zvyšování nízkých důcho
dů stanovila vláda v souladu s rozvojem národního hospodářství
a možnostmi naší společnosti. Zvyšování bylo určeno pro poži-
vatele nízkých důchodů, zejména pro ty, kteří nemohli dosá-
hnout zvýšení svého důchodu další prací pro stáří nebo neschop-
nost k práci. Důchody osamělých důchodců byly posléze zvyšová-
ny na 400 Kčs a důchody manželských dvojic na 600 Kčs, případ-
ně 700 Kčs měsíčně, byla-li rodinným příslušníkem manželka po-
bírající důchod. Na vyšší Částku byly zvyšovány důchody horní-
ků a účastníků národního boje za osvobození. Od r. 1959 do ro-
ku 1968 včetně proběhlo sedm takových akcí, které si vyžádaly
nákladu ve výši zhruba půldruhé miliardy Kčs.
Individuální zvyšování nízkých důchodů prováděné národ-
ními výbory skončilo v roce 1968. Zároveň bylo učiněno opa-
tření, aby nízké důchody byly plynule upravovány, jakmile
se stanou jediným nebo hlavním zdrojem výživy. Stanovil tak
zákon č. 161/1968 Sb., podle něhož se od ledna 1969 vyměřuje
důchod starobní, invalidní, vdovský a sociální (i důchod ro-
dičů a sourozenců), který je jediným nebo hlavním zdrojem vý-
živy důchodce, částkou nejméně 445 Kčs měsíčně. Je-li na důchod
starobní nebo invalidní odkázán rodinný příslušník důchodce,
vyměřuje se důchod částkou nejméně 645 Kčs měsíčně; je-li tím-
to rodinným příslušníkem manželka, která má důchod, vyměří se
důchod tak, aby spolu s důchodem náležejícím manželce nečinil
méně než 750 Kčs měsíčně (u společného sociálního důchodu a
důchodu rodičů a sourozenců 645 Kčs měsíčně). Důchod se pro
tyto účely zpravidla považuje za hlavní zdroj výživy důchodce,
jestliže jeho jiný příjem nečiní více než 200 Kčs měsíčně, a
je-li na důchod odkázán též rodinný příslušník důchodce, více
než 400 Kčs měsíčně. K pracovnímu příjmu důchodce nebo jeho ro-
dinného příslušníka se nehledí, jde-li o osoby starší 70 let.
K takto vyměřeným důchodům se pak již neposkytuje zvláštní pří-
davek k dávkám podle čl. I zákona č. 161/1968 Sb.
- 14 -
Avšak ani touto úpravou nebyl problém nízkých důchodů
trvale vyřešen vzhledem k určitému poklesu reálné hodnoty dů-
chodů způsobenému růstem životních nekladu.
Počet důchodců, kteří mají důchod nižší než 500 Kčs mě-
síčně u jednotlivce a 850 Kčs u manželských dvojic, činí asi
1220 tisíc (z toho na Slovensku 340 tisíc),
Životní poměry poživatelů nízkých důchodů jsou ovšem
různé. Důchodci žijící v rodinách dospělých dětí nebo blíz-
kých příbuzných podílejí se zpravidla na Životní úrovni dosa-
hované pracovní činností těchto osob. Někteří důchodci si do-
plňují nízký důchod výdělkem z pracovní činnosti, které nemá
vliv na výplatu důchodu. V rodinách důchodců z řad družstev-
ních rolníků pobírají důchod zpravidla oba manželé. Na rozdíl
od družstevních rolníků pobírá v rodinách bývalých osob sa-
mostatně hospodařících důchod zpravidla jen manžel, neboť man-
želky těchto osob byly do 31. prosince 1968 z důchodového po-
jištění vyňaty a nelze jim přiznat ani důchod manželky. U vel-
ké většiny vdaných žen představuje jejich výdělek doplňkový pří-
jem domácnosti. Doplňkový charakter mé i jejich důchod. Z toho
je patrno, že nízký důchod sám o sobě nemusí být ukazatelem hos-
podářské situace jeho poživatele. Ukazatelem této situace je
výše příjmu na hlavu v rodině a některé další okolnosti jako
je např. zdravotní stav důchodce nebo členů jeho rodiny. V ob-
tížných sociálních poměrech žijí zejména osamělí, opuštění
a vážné nemocní poživatelé nízkých důchodů, kteří si nemohou
Vlastní "prací zlepšit sociální situaci a nemají ani blízkých
příbuzných, kteří by je mohli podporovat.
- 15 -
Na základě průzkumu sociálních poměrů důchodců, který
byl proveden před dvěma lety u 1 % důchodců, se odhaduje, že
z celkového počtu poživatelů nízkých důchodů je asi 733 tisíc
(z toho na Slovensku 248 tisíc) důchodců, u nichž je důchod
prakticky jediným zdrojem příjmu; u jednotlivců je tomu tak
v 70, 4 % a u manželských dvojic v 29, 6 % případů. Soubor níz-
kých důchodů, které nedosahují částek potřebných k úhradě nut-
ných životních nákladů, se skládá z důchodů vyplácených ze za-
bezpečení pracovníků v pracovním poměru (51, 4 %), družstevních
rolníků (23, 6 %), občanů samostatně hospodařících (10, 9 %) a
z důchodů sociálních (14, 1 %).
Navrhovaná úprava
Výhledově se uvažuje o definitivním vyřešení problemati-
ky nízkých důchodů v rámci komplexní přestavby sociálního za-
bezpečení, která by spočívala v nové, zjednodušené konstrukci
důchodů podle jednotných zásad pro důchodové zabezpečení všech
pracujících za současného přepočtu důchodů, přiznaných podle
předpisů platných do 31. prosince 1956, na úroveň důchodů přizná-
vaných po tomto dni a ve valorizaci všech důchodů. Taková pře-
stavba důchodového zabezpečení by si však vyžádala nákladů,
které naše společnost v současné době nemůže pro tento účel
uvolnit.
Za tohoto stavu je třeba se omezit na opatření, která
v rozsahu daných možností odstraní nejtíživější problém a
umožní poskytovat poživatelům nízkých důchodů měsíční částky,
kterých je nezbytně třeba k úhradě nutných životních potřeb.
Navrhovaná úprava přinosí tyto věcné změny platných
předpisů:
- 16 -
Dosavadní nejvyšší výměra důchodů, které jsou jediným
zdrojem příjmu důchodce, se zvyšuje ze 445 Kčs na 500 Kčs
a z 645 Kčs, popřípadě ze 750 Kčs jednotně na 850 Kčs měsíčně.
Na částku 500 Kčs měsíčné lze zvýšit i sirotčí důchod obou-
stranně osiřelého dítěte stanovený dosud, částkou 450 Kčs
měsíčně. V souvislosti s těmito úpravami se zvyšuje na uve-
denou částku i nejvyšší hranice sociálního důchodu.
Zvýšení na nově stanovenou nejnižší výměru důchodu
se činí závislým na další podmínce, že důchodce nebo jeho ro-
dinný příslušník si nemůže vlastní prací zvýšit životní úro-
veň pro stáří, neschopnost k práci nebo z jiných vážných dů-
vodů.
Nově se navrhuje stanovit, že má-li poživatel důchodu nebo
jeho rodinný příslušník jiný příjem (důchod), který spolu
a důchodem nedosahuje nově stanoveného minima, lze vyměřit
důchod v takové výši, aby úhrn tohoto důchodu a jiného příjmu
(důchodu) nečinil méně než 500 Kčs, popřípadě 850 Kčs měsíčně.
Na rozdíl od dosavadní úpravy, podle níž se nehledí k jinému
příjmu důchodce nepřevyšujícímu 200 Kčs, popřípadě 400 Kčs
měsíčně, bude se zásadně přihlížet k jakémukoli příjmu dů-
chodce a rodinného příslušníka odkázaného na jeho důchod s vý-
jimkou případů, kdy jde o pracovní příjem z činnosti, která
netrvá v kalendářním roce déle než 60 pracovních dnů nebo o pra-
covní příjem důchodce (rodinného příslušníka) staršího 70 let.
Postihování příjmů za dobu kratší by bylo administrativně
náročné a mohlo by se ukázat jako sociálně tvrdé. Nerespektová-
ní příjmů za dobu delší, popřípadě až v rozsahu stanoveném
ve vládním nařízení č. 73/1969 Sb., by naproti tomu bylo v
- 17 -
rozporu se sociálním charakterem navrhované úpravy, jejímž
zásadním cílem je řešit sociální situace, v nich je důchod jedi-
ným příjmem důchodce.
Jestliže by zvýšený důchod dosáhl výše podrobené jinak
dani z důchodu, nemá důchod této dani podléhat.
Zachovává se dosavadní zásada, že omezení důchodu na 90 %.
průměrného měsíčního-výdělku se nevztahuje na důchody zvýšené
z toho důvodu, že jsou jediným zdrojem příjmu důchodce.
Nedotčena zůstávají i dosavadní ustanovení zákona o tom,
že změní-li se skutečnosti rozhodné pro výši dávky nebo její
výplatu, dávka se odejme, zvýší, sníží nebo se její výplata
zastaví; proto také zvýšení důchodů přiznané z toho důvodu,
že důchod byl jediným zdrojem příjmu důchodce, náleží jen po
dobu, po kterou jsou splněny podmínky pro toto zvýšení. Jako
změna skutkových okolností se posuzuje i smrt manžela; proto
se navrhuje výslovně stanovit, že zvýšení důchodu se nezapočí-
tává do výše důchodu rozhodné pro výpočet důchodů pozůstalých.
Až do 31. prosince 1968 se zvyšování nízkých důchodů pro-
vádělo výběrově a na zvýšení nebyl nárok. Jen podle právní
úpravy platné od 1. ledna 1969 měl důchodce nárok na zvýšení i
jestliže se důchod stal jediným nebo hlavním zdrojem jeho
výživy. Se zřetelem k tomu, že podle navrhovaného zákona se
mé na jedné straně zvýšit hranice, na kterou lze zvyšovat
nízké důchody, a na druhé straně se zpřísňují podmínky pro toto
zvýšení (započtení příjmu nepřesahujícího měsíčně 200, popří-
padě 400 Kčs, a zkoumání možnosti, zda důchodce je schopen
práce), je vhodné zakotvit zvyšování nízkých - důchodů v zákoně
jako úpravu fakultativní. Svědčí pro to především úvaha, že