23
bude uvedena kompetence federálních a republi-
kových orgánů.
3. Působnost federálního ministerstva financí
na úseku měnovém a devizovém je odvozena z do-
sud platných zákonů (zákona č. 41/1953 Sb., o pe-
něžní reformě a zákona č. 107/1953 Sb., o devizo-
vém hospodářství, ve znění zákona č. 64/1958 Sb. ).
Úzká souvislost finanční politiky s politikou
měnovou vyžaduje, aby federální ministerstvo fi-
nancí koordinovalo svá opatření s měnovou poli-
tikou federace. Vrcholným měnovým orgánem bude
federální banka, jejíž působnost (včetně celého mě-
nového bankovního systému) stanoví zákon Fede-
rálního shromáždění.
4. Federální ministerstvo financí zabezpečuje
též financování úkolů, které příslušejí do výlučné
kompetence federace (zejména financování obrany
a federální státní hmotné rezervy, správa národ-
ního majetku a nutné právní úpravy pro tento
úsek).
Federální ministerstvo zahraničního obchodu
bude vypracovávat zásady zahraničně obchodní
politiky a řídit její provádění. Do vnější oblasti
zahraničně obchodní politiky spadá udržování sty-
ků s orgány jiných států v oblasti zahraničních
obchodních vztahů a řízení orgánů (zejména ob-
chodních oddělení zastupitelských úřadů) a orga-
nizací zahraničního obchodu v zahraničí. Při řízení
zahraničně obchodní politiky ve vnitrostátní oblasti
může federální ministerstvo zahraničního obchodu
vydávat předpisy (např. stanovit zákaz dovozu nebo
vývozu určitého zboží nebo ve vztahu k určité
zemi) nebo činit jiná opatření (např. určit pro
jednotlivé druhy zboží vývozní a dovozní kvóty,
zejména s přihlédnutím k mezistátním smluvním
úpravám). Koordinaci hospodářských styků se za-
hraničím uskutečňuje pomocí předpisů a jiných
opatření a jejím účelem je mimo jiné zajišťovat
provádění jednotné hospodářské politiky organiza-
cemi zahraničního obchodu vůči zahraničí, jako
např. stanovit zásady přípustné soutěže mezi orga-
nizacemi zahraničního obchodu na zahraničních
trzích a zejména zamezit jejich vzájemnému ceno-
vému a jinému podbízení ke škodě čs. národního
hospodářství. Právní základ pro tuto jeho činnost
poskytuje zákon č. 119/1948 Sb., o státní organizaci
zahraničního obchodu a mezinárodního zasi-
latelství.
Při udělování oprávnění k provozování zahra-
ničně obchodní činností dochází také k dělbě pů-
sobnosti mezi federací a republikami. Federální
ministerstvo bude tato oprávnění přímo udělovat
jen organizacím založeným federálními orgány a
organizacím s převažující federální účastí. Jinak
ostatním organizacím budou tato oprávnění udělo-
vat ministerstva obchodu republik, a to za podmí-
nek stanovených federálním ministerstvem.
Z organizací provozujících zahraničně obchodní
činnost bude ministerstvu podléhat organizace pro
námořní dopravu a dále pro zahraniční obchod
s vojenskou technikou. Vztah ministerstva k nim
se řídí předpisy o socialistických podnicích. Totéž
platí i o ostatních organizacích zahraničního ob-
chodu zřízených federálními orgány.
Působnost federálního ministerstva zahranič-
ního obchodu vyplývající z § 27 odst. c) se týká
převážně komerčně provozní činnosti organizací
pro námořní dopravu, kdežto oprávnění Federál-
ního výboru pro dopravu podle § 49 zahrnuje sta-
novení provozně technických podmínek při usku-
tečňování námořní dopravy.
Působnost federálního ministerstva zahranič-
ního obchodu ve věcech devizového hospodářství
(normotvorná a zároveň výkonná působnost) - na
rozdíl od téže působnosti federálního ministerstva
financí (normotvorná působnost] i republikových
ministerstev financí (výkonná působnost), která je
všeobecná - se vztahuje jen na subjekty zahra-
ničně obchodní činnosti.
Dále bude ministerstvo vykonávat působnost
ve věcech celnictví, celní politiky a celních tarifů.
V tomto směru se též výslovně uvádí Ústřední
celní správa, která podle dosavadních předpisů
tvoří zvláštní složku ministerstva. Aby soustava
celní správy byla přizpůsobena federativnímu stá-
toprávnímu uspořádání, navrhuje se zřídit Celní
ředitelství pro ČSR a Celní ředitelství pro SSR,
kterým budou podřízeny celnice. Tím budou vytvo-
řeny lepší předpoklady pro řešení otázek týkají-
cích se celnictví.
Ministerstvo vykonává též působnost v meziná-
rodních vztazích týkajících se cestovního ruchu.
Okruh působnosti federálního ministerstva
práce a sociálních věcí se vymezuje pracovněpráv-
ními vztahy, mzdovou politikou a sociální politikou
v širokém slova smyslu.
Ministerstvo bude zpracovávat a předkládat
vládě ČSSR v rozsahu odpovídajícím zákoníku prá-
ce návrh jednotných zásad pracovněprávních vzta-
hů (včetně pracovní doby a pracovních podmínek
apod. ) a celostátní politiky zaměstnanosti. Bude
koordinovat pohyb pracovních sil mezi oběma re-
publikami i ve vztahu k zahraničí.
Jednotná mzdová politika vyžaduje jednotu
v zásadních otázkách mzdových soustav, zejména
systému a úrovně základních mezd, které tvoří
základ mzdové diferenciace. Ministerstvo vypraco-
vává a předkládá vládě jednotné zásady regulace
mzdového vývoje a návrh zásad institucionálního
jednání o mzdách (např. dohody mezi federální
vládou a Ústřední radou Čs. ROH).
Ministerstvo upravuje odměňování pracovníků
federálních orgánů státní správy, dále též odměňo-
vání v organizacích řízených federálními orgány
státní správy.
24
Ustanovení § 31 zároveň obsahuje zmocnění
pro vydávání mzdových předpisů řešících uvedené
otázky. Předpokládá se, že mzdové předpisy pro
jednotlivé obory budou na základě celostátních zá-
sad vydávat především ministerstva republik;
umožní to i další platnost § 12 zákona č. 53/1968
Sb., jak se s ní počítá v § 59 tohoto zákona.
Na úseku sociální politiky se vedle přípravy
návrhů sociálně politických opatření ministerstvo
pověřuje vydáváním některých předpisů k zákonům
o sociálním zabezpečení. Jsou" tu míněny předpisy
o nárocích, které svou povahou a významem
vyžadují jednotnou celostátní úpravu (nároky
z důchodového zabezpečení, zabezpečení matky a
dítěte, zabezpečení v nemoci a zaopatřovací příspě-
vek členů rodin občanů konajících službu v ozbro-
jených silách; jde o zmocnění podle § 6 odst. 3,
§ 7 odst. 1, § 22 odst. 2, § 44 odst. 2, § 60, § 65
odst. 2, § 143 zákona č. 101/1964 Sb. a obdobných
zmocnění zákona č. 103/1964 Sb. ). Tímto ustanove-
ním není dotčena dosavadní působnost Ústřední
rady Čs. ROH na úseku nemocenského pojištění
pracovníků v pracovním poměru.
Význam oblasti práce, mezd a sociální politiky
na vývoj životní úrovně obyvatelstva nezbytně vy-
žaduje, aby úkoly byly zajišťovány a rozvíjeny na
principech vzájemné spolupráce federálního mi-
nisterstva a národních ministerstev.
Federální výbor pro ceny se bude zabývat pří-
pravou zásad cenově politiky, včetně programu
základních cenových opatření a vývoje cen, a pří-
pravou zásad regulace cen a zajišťovat tak v ne-
zbytné míře předpoklady pro jednotnou soustavu
cen ve federaci. Obsahem vládou schvalovaných
zásad cenové politiky a regulace (§ 33) budou
opatření týkající se změn cenové úrovně a opatře-
ní v regulaci cen jednotlivých odvětví.
Určování ceny surovin, výrobků a služeb, které
mají základní význam pro jednotný trh [čl. 15 odst.
b) ústavního zákona], rozvádí § 34 návrhu zákona.
Toto určování bude uskutečňováno bud stanovením
konkrétních cen (část I seznamu) nebo stanove-
ním cenové úrovně pro skupiny surovin, výrobků
a služeb (část II seznamu). V rámci cenové úrovně
stanovené Federálním výborem pro ceny budou
cenové orgány republik nebo podniky přímo určo-
vat konkrétní ceny.
Seznam surovin, výrobků a služeb tedy repre-
zentuje cenovou oblast, která je v bezprostřední
působnosti federálních orgánů. Odhaduje se, že
tato oblast představuje
- u velkoobchodních cen 31 % vyrobeného zboží
v ČSSR,
- u maloobchodních cen 28 % maloobchodního
obratu,
- u nákupních cen 73 % domácí tržní produkce
a dovozu.
Seznam surovin, výrobků a služeb, jejichž ceny
bude určovat federace, je výsledkem dohody s ce-
novými úřady republik.
Má-li být cenový orgán orgánem odpovídajícím
za správnou cenovou politiku ve všech ekonomicky
integrovaných odvětvích, musí jako jediný vyko-
návat veškerou cenovou působnost. Z této zásady
jsou v návrhu zákona uvedeny závažné výjimky:
1. u stanovení pravidel pro provádění cenové
politiky v oblasti zahraničních obchodních vztahů,
kde je dána příslušnost federálního ministerstva
zahraničního obchodu [§ 26 písm. c)];
2. u vypracování návrhu zásad soustavy ekono-
mických nástrojů v zemědělství a intervenční po-
litiky ve výrobě potravinářského zboží, kde je na-
vrhována komplexní působnost Federálního výboru
pro zemědělství a výživu (§ 44
odst. 1);
3. u zpracovávání a vyhlašování pravidel ta-
rifní politiky v dopravě, kde má jít o působnost
Federálního výboru pro dopravu [§ 46 odst. 2
písm. c)].
Výlučná působnost cenového orgánu v ceno-
vých otázkách neznamená však vyloučení jiných
orgánů z cenové politiky. Ostatní orgány mohou
zpracovávat a předkládat výboru vlastní cenové
návrhy.
Pro řízení cen platí stejné principy jako pro
řízení mezd, pro plán a pro finance. Vzhledem
k závažným ekonomickým problémům úzce spjatým
s řízením cen, jako je dotační politika, odvody, daň
z obratu, cenově nástroje v zahraničním obchodě
a další, je nutná účinná spolupráce s ostatními
federálními orgány.
Ve smyslu čl. 80 ústavního zákona o českoslo-
venské federaci je třeba vybavit Federální výbor
pro ceny zmocněním k vydávání předpisů k reali-
zaci zásad cenové politiky a regulace cen.
Vymezení působnosti Federálního výboru pro
technický a investiční rozvoj vychází z toho, že na
úrovni federace budou zabezpečovány především
úkoly, které mají zajistit jednotnou koncepci státní
technické politiky federace a jednotný systém je-
jího řízení. Ve vztahu k orgánům republik vychází
působnost federálního výboru z nutnosti zabezpečit
spolupráci při vytváření jednotné technické poli-
tiky a plnou pravomoc v otázkách, které spadají do
působnosti orgánů republik. Ve vztahu k ostatním
orgánům federální správy vychází působnost fede-
rálního výboru z odpovědnosti za technickou poli-
tiku v průřezu celého národního hospodářství, za-
tímco odvětvové orgány se na ní podílejí z hlediska
zvláštností jednotlivých odvětví.
Činnost federálního výboru v rozhodujících
oblastech jeho působnosti bude konkretizována ze-
jména stanovením koncepce státní technické po-
25
litiky a navržením rozsahu a rozdělení prostředků
k jejímu zabezpečení ze zdrojů federace. Tato kon-
cepce bude sestavována na základě dlouhodobých
prognóz technického rozvoje, jejichž zpracování
organizuje a řídí federální výbor. V souladu s tím
bude výbor ve spolupráci s ostatními federálními
orgány, zejména s ministerstvy plánování a finan-
cování a s národními orgány zpracovávat směrnice
pro řízení a financování výzkumné a vývojově zá-
kladny při respektování obecných zásad soustavy
řízení. Ustanovení písm. c) vychází z článku 21
ústavního zákona o čs. federaci, podle něhož se
uskutečňuje v ČSSR jednotná technická politika
v základních otázkách (odstavec
1) a do působ-
nosti federace patří též vypracování koncepce
technického rozvoje a stanovení způsobu jeho
financování [odstavec 2, písm. a)] a dále z článku
4 odst. 3 téhož zákona, podle něhož se rozvíjí hos-
podářství v ČSSR plánovitě v podmínkách jednot-
ného socialistického trhu založeného též na jed-
notné soustavě řízení.
V působnosti federálního výboru bude rovněž
zabezpečování koncepce mezinárodní spolupráce
v oblasti technického rozvoje (včetně licenční po-
litiky a technické pomoci) a příprava uzavírání
mezinárodních dohod o této spolupráci.
Věcná náplň státní technické politiky bude vy-
mezována souborem několika výzkumně vývojových
programů meziodvětvového charakteru, které by
měly v souladu s objektivními tendencemi tech-
nického pokroku založit předpoklady pro struktu-
rální makroekonomické přeměny.
Dále patří do působnosti federálního výboru
formulování a navrhování meziodvětvových pro-
gramů státní technické politiky a řízení a zabezpe-
čování programů výrazně federálního charakteru.
Pomocí těchto programů bude federace prakticky
zabezpečovat svůj vliv v rozhodujících oblastech
výzkumu a realizace. Ostatní programy jsou v péči
národních orgánů.
Uskutečňování jednotné investiční politiky
v zásadních věcech, jehož výrazným projevem je
zejména rozhodování vlády ČSSR o investicích ce-
lostátního významu (čl. 21 ústavního zákona o čs.
federaci), financovaných ze státního rozpočtu
federace, zahrnuje rozsáhlý soubor vzájemně spja-
tých a podmíněných činností a opatření technicko-
ekonomických, právních i organizačních, teoretic-
kých
1 praktických, přihlížejících k pojetí hospo-
dářství jako integrace národních ekonomik a tomu
odpovídající úloze federálních výborů (čl. 4
odst.
1 a 4 ústavního zákona].
V odstavci a) půjde zejména o otázky investič-
ního rozvoje přesahující rámec jednotlivých sfér
materiální výroby a jiné společenské aktivity
(např. o otázky bydlení, infrastruktury a podmínek
pro tvorbu a ochranu životního prostředí vytváře-
ných investiční činností).
Pokud jde o opatření v oblasti investičního
rozvoje ve smyslu odstavce b), přísluší vládě ČSSR
a Federálnímu výboru pro technický a investiční
rozvoj usměrňovat technickou a hospodářskou po-
litiku v oblasti výstavby a racionalizace ve vý-
stavbě a při stanovení jednotných zásad přípravy
a provádění investic.
Zřízení Československé komise pro atomovou
energii jako federálního orgánu státní správy, pod-
řízeného Federálnímu výboru pro technický a in-
vestiční rozvoj a navazujícího na dosavadní Česko-
slovenskou komisi pro atomovou energii, zřízenou
usnesením vlády č. 2/1967, je odůvodněno mimo-
řádnou náročností přípravy a zabezpečení realizace
československého jaderného programu. Úkoly,
které bude komise řešit, vyžadují kolektivního a
vysoce odborného posuzování a musí být zajišťo-
vány na úrovni federace jednotnou koncepcí a
jednotným systémem řízení.
Předpokládá se, že komise bude složena
z představitelů vědecké, průmyslové a centrální
sféry. Vzhledem k tomu, že nebudou vytvářeny ob-
dobné národní orgány, bude složení komise obdob-
né jako složení federálních orgánů podle principu
§ 3 zákona č. 172/1968 Sb., o federálních výborech.
Kromě úkolů vnitrostátních plní Českosloven-
ská komise pro atomovou energii na svém úse-
ku úkoly ČSSR při rozvíjení mezistátních styků a
mezinárodní spolupráce. V rámci této činnosti za-
bezpečuje zejména úkoly vyplývající pro ni z me-
zinárodních smluv a z členství ČSSR v příslušných
mezinárodních odborných organizacích.
Působnost federálních výborů pro průmysl, pro
zemědělství a výživu, pro dopravu a pro pošty a
telekomunikace se soustřeďuje na úkoly, které
jednak podmiňují rozvoj jednotlivých odvětví z hle-
diska potřeb a možností celé federace, jednak za-
jišťují jednotné fungování v případech daných
povahou provozní činnosti a propojeností technic-
kých systémů v měřítku federálním. V první sku-
pině úkolů jde o přípravu zásad státní politiky pro
jednotlivá hospodářská odvětví, koncepcí rozvoje,
odvětvových programů výzkumu a investic hraze-
ných ze státního rozpočtu federace apod., ve druhé
skupině úkolů pak zejména o výkon normativní
činnosti, kdy technické, ekonomické nebo mezi-
národní důvody hovoří pro jednotnou úpravu
v celostátním měřítku.
Posláním Federálního výboru pro průmysl je
připravovat koncepční podklady a návrhy při ře-
šení základních problémů průmyslu, přípravě hlav-
ních směrů hospodářského rozvoje, programu
konsolidace průmyslu a jeho realizace a při pří-
pravě koncepcí dlouhodobého rozvoje českosloven-
ské ekonomiky. Dále připravuje kvalifikovaná
stanoviska pro vládu ČSSR v oblastech vyhraze-
ných jejímu rozhodnutí. Spolupracuje přitom s dal-
26
šimi federálními orgány s průřezovou působností
(plánování, finance, zahraniční obchod, práce a
sociální věci, ceny, technika a investice) a s mi-
nisterstvy průmyslu obou republik. Usiluje o vy-
rovnání hospodářských rozdílů mezi oběma repu-
blikami, podporuje pokrokové formy integrace
podniků obou republik a vytváří podmínky pro
optimální zapojení národních ekonomik do mezi-
národní průmyslové kooperace, specializace a vý-
zkumu.
Na úseku souhrnných technickoekonomických
koncepcí průmyslu bude výbor zpracovávat a před-
kládat vládě ČSSR návrhy na řešení těch problé-
mových oblastí, které nemohou být dostatečně pro-
pracovány ve vlastním plánovacím procesu a bez
nichž by střednědobě a dlouhodobé výhledy prů-
myslu nemohly být komplexně posouzeny ve fede-
rální vládě. Např. lze uvést: koncepce rozvoje
průmyslu ČSSR, jeho odvětví a oborů s vysokou
integrační funkcí, koncepce vnějších vztahů prů-
myslu ČSSR, cenová problematika surovinové zá-
kladny, koncepce rozvoje palivové a energetické
základny.
Na úseku vědy a techniky je hlavním úkolem
výboru formulovat zásady státní technické politiky
průmyslu, které bude realizovat zejména pomocí
průmyslových výzkumných programů, financova-
ných z federálních zdrojů. Přitom bude usilovat
o účelnou integraci výzkumně základny v obou
republikách. Zatímco Federální výbor pro průmysl
zajišťuje vnitřní vztahy rozvoje průmyslu, Fede-
rální výbor pro technický a investiční rozvoj vy-
chází z potřeb celostátní koncepce technické
politiky a rozpracovává otázky meziodvětvové, tj.
vztahy mezi průmyslem, zemědělstvím, dopravou
a dalšími.
Na úseku průmyslové investiční politiky bude
hlavním úkolem výboru připravovat v souladu
s dlouhodobými koncepcemi rozvoje průmyslu pod-
klady a návrhy opatření k optimálnímu formování
proporcí výzkumně vývojové a výrobně technické
základny. Za tím účelem bude připravovat a před-
kládat návrhy vládě ČSSR na průmyslové investice,
financované Částečně nebo zcela ze státního roz-
počtu federace. Přitom bude vycházet z principů
celostátní technickoekonomické politiky, z hledi-
sek postupného vyrovnávání společenské a eko-
nomické úrovně obou republik a respektovat
územně technické podmínky.
Z hlediska účelnosti jednotného řízení celo-
státní energetické soustavy a bezpečnosti výroby
a zpracování výbušnin převádějí se zmocnění k vy-
dávání předpisů v těchto věcech na výbor. Půjde
přitom zejména o zajištění ochrany plynulého a
bezpečného provozu energetických děl a podniků
vyrábějících a zpracovávajících výbušniny, jakož
i o ochranu širokého okruhu spotřebitelů.
Podle ustanovení čl. 24 odst. 2 písm. c) ústav-
ního zákona o československé federaci patří do
působnosti federace stanovit zásady ochrany a vy-
užití nerostného bohatství. Kromě zákonodárné
činnosti to předpokládá i odpovídající úkoly v ob-
lasti federální státní správy. Proto se Federální
výbor pro průmysl vybavuje působností stanovit
jednotně zásady pro klasifikaci a evidenci zásob
ložisek nerostných surovin a dále předkládáním
návrhů na využití a potřebu ověřování nerostných
surovin.
S ohledem na zájmy obrany ČSSR se Federální
výbor pro průmysl pověřuje, aby koordinoval plně-
ní výrobních úkolů pro potřebu obrany země a
dále aby plnil úkoly ústředního orgánu státní
správy pro vyhledávání, těžbu a zpracování ura-
nových rud.
V oblasti vnějších vztahů navrhuje výbor vládě
ČSSR koncepci mezinárodní hospodářské spoluprá-
ce, průmyslové kooperace, vědeckotechnické spolu-
práce, specializace a výzkumu; v souvislosti s tím
organizuje přípravu mezinárodních styků a zastu-
puje federaci v mezinárodních organizacích v ob-
lasti průmyslu.
Federální výbor pro zemědělství a výživu se ve
své činnosti zaměří na tvorbu zásad zemědělské
politiky a na plnění úkolů s tím souvisejících. Bude
také odpovídat za vybrané odvětvové výzkumné
programy a za Investice důležité pro celou fe-
deraci.
Významným úkolem výboru bude příprava zá-
sad soustavy ekonomických nástrojů v zemědělství
a intervenční politiky ve výrobě potravinářského
zboží. To je odůvodněno zvláštnostmi zemědělské
výroby a potřebou řešit tuto problematiku kom-
plexně.
Nové požadavky se kladou v podmínkách fede-
rativního státoprávního uspořádání na státní or-
gány, pokud jde o fungování jednotného socialis-
tického trhu. Pro výbor to zejména znamená, aby
věnoval soustavnou pozornost zabezpečení rovno-
vážného stavu na trhu zemědělských a potravi-
nářských výrobků. V tomto směru bude výbor
vypracovávat návrhy zásadních opatřeni, před-
kládat je vládě ČSSR a podle
jejích směrnic za-
jišťovat jejich provádění.
Výbor bude též disponovat s účelovými rezer-
vami, především hmotnými, vytvářenými pro po-
třebu zemědělské a potravinářské výroby v obou
republikách.
Důležitou součástí činnosti výboru bude péče
o přípravu návrhů zákonů z oblasti zemědělství,
které ústavní zákon svěřuje federaci [zákon o vete-
rinární péči, zákon o ochraně půdního fondu atd. ].
Na výbor se také přenáší zmocnění vydávat před-
pisy o veterinární a rostlinolékařské ochraně ve
vztahu k zahraničí a vyhlašovat seznam škůdců
vnitřní karantény.
27
Působnost Federálního výboru pro dopravu se
opírá o působnost československé federace, která
je zakotvena především v čl. 19 ústavního zákona.
Z toho vyplývá, že těžiště působnosti federálního
výboru pro dopravu spočívá v přípravě návrhů
zákonů ze všech oborů dopravy, dále ve zpracová-
vání koncepcí rozvoje dopravní soustavy a návrhů
zásad dopravní politiky; jde o působnost, kterou
Federální výbor pro dopravu bude vykonávat jako
součást státního centra federace. Z čl. 7 ústavního
zákona vyplývá I pro Federální výbor pro dopravu
působnost na úseku obranné schopnosti státu a
mezinárodních vztahů.
Vedle této působnosti, která je v podstatě spo-
lečná všem federálním ústředním orgánům státní
správy odvětvového charakteru, bude Federální
výbor pro dopravu vykonávat pravomoci, vyplýva-
jící ze specifické potřeby jednotnosti v dopravě,
tj. stanovení jednotných pravidel dopravního a
přepravního provozu a státních norem pro tech-
nickou způsobilost dopravních prostředků a zaří-
zení a dopravních cest. Ustanovení § 47 odst. 1
zákona o působnosti federálních ministerstev a
federálních výborů konkretizuje tuto pravomoc a
stanoví taxativně, které předpisy provozně tech-
nického charakteru jsou z důvodu jednotnosti věcí
Federálního výboru pro dopravu.
Hlediska jednotnosti zdůvodňuje i ustanovení
§ 47 odst. 2 zákona, pokud jde o vydávání předpisů
pro výkon státního odborného dozoru a státního
odborného technického dozoru v dopravě. Vlastní
výkon těchto specifických dozorů patří do působ-
nosti ministerstev obou republik, je však nutné,
aby předpisy pro jejich výkon byly jednotné. Vý-
jimku, pokud jde o výkon státní správy a státního
dozoru, bylo nutno učinit, pokud jde o civilní le-
tectví v některých činnostech mezinárodní povahy,
a plně, pokud jde o výkon státní správy a státního
dozoru v námořní plavbě; návrh zákona svěřuje
proto tyto pravomoci Federálnímu výboru pro
dopravu.
Na úseku civilního letectví dochází k dělbě
působnosti mezi federací a republikami tak, že
federaci bude příslušet normotvorná činnost a dále
výkon těch agend státní správy, kdy je to nutné
z důvodů mezinárodních a kdy to vyžaduje nezbyt-
ná součinnost civilního letectví s vojenským le-
tectvím, jednotná úprava využívání vzdušného
prostoru ČSSR, leteckých pozemních zařízení a
leteckých provozních služeb. Návrh svěřuje vydá-
vání prováděcích předpisů k zákonu o civilním
letectví Federálnímu výboru pro dopravu. Pokud
jde o výkon mezinárodních a společných funkcí
leteckého úřadu ČSSR, navrhuje se zřídit k tomu
účelu československý letecký úřad jako federální
orgán státní správy, který bude podřízen Federál-
nímu výboru pro dopravu.
Na úseku námořní plavby bude Federální vý-
bor pro dopravu zajišťovat nejen normotvornou
činnost, ale těž výkon státní správy a státního do-
zoru, který dosud vykonávalo bývalé ministerstvo
dopravy podle zákona č. 61/1952 Sb., o námořní
plavbě (funkce námořního úřadu). Jde o poměrně
nevelkou činnost, kterou by nebylo vhodné rozdě-
lovat mezi orgány republik, i když jde o výkonnou
agendu; je to ostatně agenda mezinárodního cha-
rakteru vyžadující jednotnosti.
Návrh podřizuje též Československý lodní
registr Federálnímu výboru pro dopravu (§ 47
odst. 3). Československý lodní registr je odbornou
organizací pro dozor nad stavbou lodí, nad výrobou
lodních zařízení a materiálů k nim a pro klasifi-
kaci lodí z hlediska technické způsobilosti a pla-
vební bezpečnosti. Byl založen k 1. 10. 1957 v re-
sortu těžkého strojírenství a odtud přešel v roce
1958 do resortu zahraničního obchodu. V současné
době spolupracuje Československý lodní registr
v rámci dohody států Rady vzájemně hospodářské
pomoci na jednotných pravidlech pro stavbu a
klasifikaci lodí. V nových podmínkách vztahů mezi
podniky a sférou státní správy začleňuje se Česko-
slovenský lodní registr organizačně k Federálnímu
výboru pro dopravu.
Obdobně je koncipována působnost Federál-
ního výboru pro pošty a telekomunikace. Vyjadřuje
se v ní jak péče výboru o řešení základních otázek
rozvojového charakteru (koncepce rozvoje, tech-
nický výzkum, důležité investice), tak i potřeba
jednotné normativní úpravy provozu pošt a teleko-
munikací. K tomu ještě přistupují některé konkrét-
ní úkoly, jako je vydávání některých povolení
podle zákona o telekomunikacích, pokud pro to
hovoří mezinárodní důvody.
Zpracování návrhu koncepce rozvoje soustavy
pošt a telekomunikací a odvětvových výzkumných
programů patří do působnosti ČSSR (čl. 8, 20 a 21
ústavního zákona). Jde tu o působnost obdobnou
působnosti výboru pro dopravu, výboru pro prů-
mysl a výboru pro zemědělství a výživu.
Ustanovení § 51 blíže rozvádí působnost ČSSR
podle čl. 20 písm. b) ústavního zákona. Do působ-
nosti Federálního výboru náleží i výkon některých
činností, vyplývajících z jednotných pravidel poš-
tovního a telekomunikačního provozu, pokud pří-
sluší do působnosti ČSSR v oblasti mezinárodních
vztahů, obrany a bezpečnosti státu. V pravidlech
budou upravovány jednak vztahy k uživatelům
poštovních a telekomunikačních služeb (poštovní,
telefonní, telegrafní řád apod. ), jednak předpisy
zajištující jednotný technologický postup při zřizo-
vání a provozu poštovních a telekomunikačních sítí
a dále předpisy zajišťující výkon státní správy ze-
jména v oboru telekomunikací, provozovaných
mimo jednotnou telekomunikační síť. Tyto předpisy
28
vycházejí ze základních zákonných předpisů v ob-
lasti pošt a telekomunikací, tj. z poštovního zá-
kona č. 222/1946 Sb. a ze zákona č. 110/1964 Sb.,
o telekomunikacích.
Oprava působnosti Federálního výboru pro tisk
a informace navazuje na zákon č. 167/1968 Sb.,
o vymezení působnosti ČSSR ve věcech tisku a ji-
ných informačních prostředků.
Základním úkolem výboru bude zpracovávat
a předkládat vládě ČSSR návrh zásad státní poli-
tiky na úseku tisku a jiných informačních pro-
středků, koordinovat její provádění a podílet se
na řešení materiálních podmínek pro rozvoj hro-
madných informačních prostředků. Půjde zejména
o předkládání námětů a součinnost s příslušnými
orgány při zabezpečování modernizace a technic-
kého rozvoje hromadných informačních pro-
středků.
Dále se výbor pověřuje, aby organizoval posky-
tování informací o ČSSR a o činnosti federálních
orgánů. Za tím účelem mu budou také podřízeny
organizace zabývající se agenturním zpravodaj-
stvím a zahraničním rozhlasovým vysíláním. Vy-
vstane-li potřeba nebo bude-li to účelné, může
výbor podle platných předpisů sjednávat smlouvy
s organizacemi a zařízeními republik, v jakém roz-
sahu se budou podílet na šíření informací za fede-
raci; předpokládá se, že k sjednání takovéto
smlouvy si výbor předem vyžádá souhlas přísluš-
ného orgánu republiky.
V návrhu se také rozvádějí formy a cíle ko-
ordinační funkce výboru ve vztahu k příslušným
orgánům republik. Výbor bude především spolu-
pracovat s ministerstvy kultury a úřady pro tisk
a informace obou republik a celou svou praktickou
činností zajišťovat úzkou součinnost těchto orgánů.
Dále půjde o to, aby důležité zájmy vnitřní a za-
hraniční politiky ČSSR byly v činnosti hromadných
sdělovacích prostředků respektovány. V tomto
směru bude výbor postupovat v těsném kontaktu
s příslušnými orgány republik, které jsou opráv-
něny přijímat určitá závazná opatření.
Pokud jde o pověření výboru organizovat po-
skytování informací o ČSSR a o činnosti federál-
ních orgánů, poznamenává se, že se tím nemají
oslabit možnosti jednotlivých federálních orgánů
poskytovat informace o své činnosti, pořádat tisko-
vě konference a organizovat publikační a propa-
gační činnost.
K části třetí: Přechodná a závěrečná ustanovení
V této části se ukládá vládě ČSSR, aby schvá-
lila statuty federálních ministerstev a federálních
výborů a aby zároveň stanovila, které ústavy a za-
řízení budou těmto federálním orgánům podřízeny.
Dále i pro výstavbu aparátu federálních minister-
stev a federálních výborů bude platit zásada, aby
stavy jejich pracovníků byly přiměřeně složeny
z občanů České socialistické republiky a Slovenské
socialistické republiky.
Vzhledem k tomu, že ve struktuře federálních
orgánů není resort pro spravedlnost, pověřuje se
vláda ČSSR, aby napříště vydávala podrobnější
předpisy o podnikovém rejstříku. Úkolem vlády
ČSSR bude také stanovit rámcově normy odpisů
ze základních prostředků; vydávat předpisy o těchto
odpisech bude pak v působnosti republik. V těchto
případech jde o změnu příslušných ustanovení hos-
podářského zákoníku č. 109/1964 Sb.
Zmocnění k vydávání předpisů o zkoušení dra-
hých kovů, které dosud patřilo ministerstvu těž-
kého průmyslu, se přenáší na Úřad pro normalizaci
a měření, kam se po věcné stránce spíš hodí.
Do zrušovacího ustanovení se zařazují dosud
nezrušená ustanovení ústavního dekretu č. 1/
1945 Sb., o nové organizaci vlády a ministerstev
v době přechodné, a následující organizační před-
pisy o ministerstvech, popř. i jiných ústředních
orgánech státní správy. V platnosti je však třeba
ještě ponechat kompetenční ustanovení o statistic-
ké službě a dále s ohledem na potřeby republik
ustanovení o podrobnějším rozvedení úkolů v ob-
lasti výzkumu a vývoje a v oblasti investiční čin-
nosti a rovněž i ustanovení o zmocnění k vydávání
mzdových předpisů, cenových předpisů a o výkonu
cenové kontroly.
* * *
Přijetím tohoto zákona nevzniknou nové poža-
davky na státní výdaje. Vláda ČSSR zabezpečuje,
aby náklady, určené na financování ústředních
orgánů státní správy, a to jak federálních, tak
i obou republik, byly na úrovni roku 1968. V rámci
těchto položek bude také kryto zřízení Čs. komise
pro atomovou energii a Čs. leteckého úřadu. Po-
drobné rozvedení rozpočtových nákladů na fede-
rální státní správu předkládá vláda ČSSR Federál-
nímu shromáždění v souvislosti s návrhem na roz-
dělení dosavadního jednotného státního rozpočtu
a na schválení státního rozpočtu federace.
V Praze dne 29. května 1969.
Předseda vlády ČSSR:
Ing. Černík v. r.
StT l - 35343-69