Za této situace členské státy jednotlivých unií pociťovaly nezbytnost vytvoření nové organizace na ochranu duševního vlastnictví, která by svou strukturou odpovídala moderním mezinárodním organizacím vzniklým v letech po druhé světové válce.

Po dlouhá desetiletí neměly totiž unie žádnou organizační základnu ani statutární orgány a scházely se pouze na revizních konferencích.

Jedním z hlavních nedostatků bylo zejména to, že činnost Spojených mezinárodních úřadů na ochranu duševního vlastnictví, které byly jakýmsi pomocným orgánem Unie, nebyla vůbec ovlivňována a usměrňována členskými státy. Tento orgán působil pod dohledem švýcarské vlády, na níž byl v mnoha ohledech závislý i z hlediska financování své činnosti.

Snaha o vytvoření nové moderní mezinárodní organizace v této oblasti se projevila již na Lisabonské revizní konferenci v r. 1958. Na této konferenci byl pro Pařížskou unii zřízen orgán nazvaný Konference zástupců členských zemí, který řešil finanční otázky Unie. Později vznikl Výkonný výbor, podřízený Konferenci zástupců.

Československá socialistická republika je zastoupena ve všech těchto orgánech, v nichž dosud usilovala zejména o to, aby vliv socialistických států na mezinárodní ochranu průmyslového a duševního vlastnictví stále vzrůstal a aby výhody této ochrany byly poskytnuty v co nejširší míře i rozvojovým zemím.

Hlavním úkolem diplomatické revizní konference o ochraně duševního vlastnictví ve Stockholmu bylo sjednání Úmluvy o zřízení světové organizace na ochranu duševního vlastnictví. Československo společně se všemi socialistickými státy podporovalo zřízení této organizace, a to jak na Stockholmské konferenci samotné, tak již v přípravných stadiích této konference.

Organizace má plnit v podstatě dvojí funkci:

a/ vytvořit systém koordinované správy všech unií v oblasti tzv. duševního vlastnictví a jeho pomocí zajistit ekonomicky výhodné a efektivní služby pro členské státy;

b/ vytvořit systém pro další rozšiřování ochrany duševního vlastnictví ve světovém měřítku a poskytovat pomoc státům, které nejsou dosud členskými zeměmi žádné z unií, zejména rozvojovým zemím.

Těmto úkolům odpovídá také systém orgánů Organizace jichž jsou Valné shromáždění, Konference, Koordinační výbor a Mezinárodní úřad, jakožto sekretariát organizace.

Úmluva poprvé definuje pojem duševního vlastnictví, vytyčuje cíle a úkoly organizace, upravuje působnost a pravomoci Mezinárodního úřadu, který je zodpovědný za svou činnost Valnému shromáždění.

V souvislosti se zřízením Organizace bylo třeba současně provést úpravu úmluv a dohod, o jejichž správu bude organizace pečovat, a to v jejich administrativní a závěrečné části.

Zmodernizovaná správa unií a dohod s novými statutárními orgány skýtá záruku pozitivní mezinárodní spolupráce a vytváří předpoklady, aby v oblasti ochrany duševního vlastnictví šel vývoj cestou těsnější mezinárodní spolupráce. Je v zájmu našeho státu, aby nezůstal stranou tohoto vývoje, ale naopak svou účastí posiloval stále vzrůstající vliv socialistických států na tento proces.

Ze všech ve Stockholmu upravených úmluv je ČSSR členem:

a/ Pařížské unijní úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne 14. dubna 1891,

b/ Bernské úmluvy o ochraně děl literárních a uměleckých ze dne 9. září 1886,

c/ Madridské dohody o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek ze dne 14. dubna 1891,

d/ Madridské dohody o potlačování falešných nebo klamavých údajů o původu zboží ze dne 14. dubna 1891,

e/ Nizzské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek z 15. června 1957,

f/ Lisabonské dohody na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu z 31. října 1958.

Vláda ČSSR doporučila přístup ČSSR ke smluvním dokumentům sjednaným ve Stockholmu, s výjimkou Stockholmského znění Bernské úmluvy o ochraně uměleckých a literárních děl. Pokud jde o tuto úmluvu, bude možno učinit příslušný návrh teprve později po pečlivém prozkoumání vlivu jejího Stockholmského znění na naše vnitrostátní zákonodárství a čs. zájmy. Bernská úmluva byla totiž zrevidována celá včetně ustanovení meritorních.

Pokud jde o Pařížskou unijní úmluvu, byla provedena jediná změna meritorních ustanovení, a to u jejího článku 4, kde byl zařazen nový odstavec, stanovící, že i přihláška vynálezu, v níž se žádá o udělení původcovského osvědčení, může být základem pro prioritu ve smyslu Úmluvy.

Původcovská osvědčení jsou formou ochrany vynálezu zavedenou v SSSR, Bulharsku a Rumunsku. Tato forma odpovídá socialistickému ideovému pojetí vynálezu, neboť vychází z toho, že jeho využití je celospolečenským zájmem.

Tímto doplněním Pařížské unijní úmluvy, přijatém na Konferenci ve Stockholmu, dostalo se původcovským osvědčením širokého mezinárodního uznání.

Naše zákonodárství institut původcovského osvědčení nezná. Po věcné stránce je v našem zákonu nahrazeno institutem odevzdání vynálezu státu.

Úmluva o zřízení Světové organizace na ochranu duševního vlastnictví vstoupila v platnost dne 26. dubna 1970. Ze zemí socialistického tábora jsou již jejími členy, jakož i členy ostatních úmluv Maďarská lidová republika, Německá demokratická republika, Rumunská socialistická republika a Svaz sovětských socialistických republik. Polská lidová republika činí za tím účelem rovněž potřebná opatření.

Mezinárodní ochrana tzv. duševního vlastnictví má pro Československou socialistickou republiku značný hospodářský význam a výsledky stockholmské konference odpovídají čs. zájmům na mezinárodní spolupráci v této oblasti. Proto se navrhuje přístup Československé socialistické republiky k uvedeným dokumentům.

Při přístupu se doporučuje zároveň učinit některá prohlášení odpovídající zásadám československé zahraniční politiky, a to pokud jde o Úmluvu o zřízení Světové organizace na ochranu duševního vlastnictví - prohlášení k universalitě obecných mezinárodních smluv - a pokud jde o Pařížskou unijní úmluvu - prohlášení ke koloniální klausuli, kterou úmluva obsahuje, a k otázce řešení sporů Mezinárodním soudním dvorem.

Jménem vlády ČSSR doporučuji SN předložený návrh schválit.

Predseda SN Mihálik: Ďakujem ministrovi Káčerovi. Dávam slovo spoločnému spravodajcovi výborov, podpredsedovi Výboru SN pre hospodársku politiku súdruhovi poslancovi Kapišovskému.

Spravodajca poslanec doc. Kapišovský, CSc.: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci! Vláda predložila Federálnemu zhromaždeniu súbor medzinárodných mnohostranných zmlúv a dohôd, týkajúcich sa ochrany tzv. duševného vlastníctva, ktoré boli v roku 1967 predmetom rokovania diplomatickej revíznej komisie v Stockholme. Tieto zmluvy a dohody v pôvodnom i revidovanom znení boli všetkým poslancom doručené na preštudovanie.

Úvodom by som chcel povedať, že na stockholmskej konferencii v roku 1967 spoločne s delegáciami ostatných socialistických krajín sa veľmi aktívne zúčastnila i československá vládna delegácia, a to na základe vládneho uznesenia č. 170 z mája 1967. Na stockholmskej konferencii šlo jednak o novú úpravu alebo revíziu starších medzinárodných zmlúv a dohôd, ktorých je Československo už členom, a jednak o vytvorenie Svetovej organizácie na ochranu duševného vlastníctva na báze novej zmluvy o zriadení tejto svetovej organizácie.

Konferencia členských štátov v Stockholme revidovala v roku 1967 nasledujúce zmluvy a dohody, ktorých je Československo členom:

1. Parížsku úniovú dohodu na ochranu priemyslového vlastníctva zo dňa 14. apríla 1891,

2. Bernskú dohodu o ochrane diel literárnych a umeleckých zo dňa 9. septembra 1886,

3. Madridskú dohodu o medzinárodnom zápise továrenských alebo obchodných známok zo dňa 14. apríla 1891,

4. Madridskú dohodu o potlačovaní falošných alebo klamavých údajov o pôvode tovaru zo dňa 14. apríla 1891,

5. Nizzskú dohodu o medzinárodnom triedení výrobkov a služieb pre účely zápisu známok z 15. júna 1957,

6. Lisabonskú dohodu na ochranu označení pôvodu a o ich medzinárodnom zápise z 31. októbra 1958.

S výnimkou posledných dvoch dohôd, t.j. Nizzskej a Lisabonskej dohody, boli ostatné zmluvy a dohody už v predchádzajúcich desaťročiach svojej platnosti niekoľkokrát revidované. K takýmto revíziám zmlúv dochádza v približne pravidelných časových intervaloch 10 - 15 rokov za účelom prispôsobenia ich textu požiadavkám technicko-ekonomického vývoja a potrieb vo svete.

V priebehu rokov po skončení II. svetovej vojny pociťovali členské štáty, ktoré na základe jednotlivých medzinárodných zmlúv vytvárajú tzv. únie, značný nedostatok funkčných základov a orgánov ako platformy pre aktívne organizovanie a rozvoj činnosti, pretože sa schádzali len na revíznych konferenciách v spomenutých 10ročných intervaloch. Bol tu len akýsi pomocný orgán únií nazvaný "Spojené medzinárodné úrady na ochranu duševného vlastníctva", ktorý síce do určitej miery ovplyvňoval vývoj únií, ale nebol nimi kontrolovaný a navyše bol pod dohľadom švajčiarskej vlády, pretože bol od nej v mnohých smeroch závislý, hlavne po stránke financovania svojej činnosti. Preto stručne povedané, v roku 1958 bol vytvorený pre Parížsku úniu orgán nazvaný "Konferencia zástupcov členských krajín" a v roku 1964 jeho tzv. "Výkonný výbor". Na základe pôsobenia týchto i ďalších orgánov sa čerpali praktické skúsenosti, nevyhnutné pre vytvorenie vlastnej plnohodnotnej medzinárodnej organizácie, k čomu došlo konečne na revíznej konferencii v Stockholme v roku 1967, kde bola formulovaná nová zmluva o zriadení Svetovej organizácie na ochranu duševného vlastníctva. Jej vznik podporoval Sovietsky zväz i ďalšie socialistické štáty, ako i USA a ďalšie kapitalistické štáty. Zmyslom tejto zmluvy je, aby sa zriadila medzinárodná inštitúcia vo forme medzinárodného úradu, ktorý je sekretariátom navrhovanej svetovej organizácie. Táto inštitúcia bude vybavená moderným aparátom, ktorého zloženie a činnosť je v zmluve uvedená. Tento aparát, podobne ako špecializované útvary Organizácie spojených národov, má aktívne šíriť poznatky o ochrane duševného vlastníctva v celom svete a najmä v rámci tzv. technickej pomoci do rozvojových krajín. Svetová organizácia duševného vlastníctva má spravovať dve hlavné únie, a to parížsku a bernskú, a iné osobitné dohody, uzavreté na základe Parížskej zmluvy, ktoré v revidovanom znení máte k dispozícii.

Táto svetová organizácia sa stane právnym nástupcom a náhradou už uvedeného pomocného orgánu menovaného "Spojené medzinárodné úrady na ochranu duševného vlastníctva": tým sa majú odstrániť nežiadúce vplyvy a najmä závislosť tohto orgánu od švajčiarskej vlády, ako som už na začiatku uviedol.

Okrem vytvorenia Svetovej organizácie duševného vlastníctva a jeho sekretariátu a okrem vytýčenia ich cieľov a úloh má nová stockholmská dohoda z roku 1967 ďalší veľký význam v tom, že po prvý raz definuje pojem "duševného vlastníctva", a to vo svojom článku 2 ods. VIII., čím bolo vytvorené a zakotvené ďalšie pevné ustanovenie pre medzinárodné právo.

Zjednanie tejto novej stockholmskej zmluvy o zriadení Svetovej organizácie na ochranu duševného vlastníctva sa muselo premietnuť aj do jednotlivých zmlúv a dohôd, týkajúcich sa duševného vlastníctva, a to tak, aby sa ich administratívne a záverečné ustanovenie dostalo do súladu so štruktúrou a právomocami novozriadenej Svetovej organizácie duševného vlastníctva. Toto prispôsobenie terajších zmlúv a dohôd vykonala Stockholmská revízna konferencia zmenou znenia alebo úpravou znenia príslušných článkov zmlúv a dohôd, ktoré sú v predložených textoch zreteľne vyznačené. Len v Madridskej dohode o potlačovaní falošných alebo klamavých údajov o pôvode výrobkov boli z legislatívnotechnických dôvodov vykonané úpravy vo forme Dodatkového znenia k tejto dohode zo 14. júla 1967. Toto dodatkové znenie je tiež v predložených textoch.

Celkom výnimočne bola tiež v Parížskej úniovej dohode vykonaná jedna zmena v meritórnom ustanovení zmluvy, a to pripojením odseku 1 k článku 4, ktorý pojednáva o pôvodných osvedčeniach a pri posudzovaní priority vynálezov ich zrovnoprávňuje s patentmi na vynález. Toto ustanovenie sa prejavuje ako významné i pre náš právny poriadok, pretože doteraz platný čs. zákon o patentoch nepozná pôvodové osvedčenie na vynálezy, i keď obsahove je toto ustanovenie v praxi nahradené inštitúciou ponuky vynálezu vynálezcom štátu. Obsah tohto nového ustanovenia v Parížskej úniovej dohode je však premietnutý do zásady č. 5 v návrhu zásad čs. zákona o objavoch, vynálezoch, priemyslových vzorcoch a zlepšovacích návrhoch, ktorý predbežne v marci t.r. prepracoval Úrad pre patenty a vynálezy a ktorý v dohľadnom čase predloží Federálnemu zhromaždeniu vláda.

Zriadenie Svetovej organizácie na ochranu duševného vlastníctva, a tým i zvýšená aktivita únií si vyžiada určité zvýšenie finančných nákladov, zvlášť v súvislosti so zriadením prevádzkového kapitálového fondu, čo by sa prejavilo iba u Parížskej únie, napr. v r. 1970 v porovnaní s rokom 1966 vo zvýšení príspevkovej povinnosti Československa o cca 6000 švajčiarskych frankov; pri zriadení prevádzkového kapitálového fondu by šlo o jednorazovú platbu Parížskej únii vo výške 7 000 šv. frankov a Nizzskej únii vo výške 1 000 šv. frankov. V ďalších úniách by zostal pôvodný stav.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, chcel by som sa v  krátkosti zmieniť o tom, že na Stockholmskej revíznej konferencii došlo takisto v Bernskej zmluve o ochrane diel literárnych a umeleckých z 9. septembra 1886, v znení neskorších revízií, kde je Československo tiež členom, k výrazným úpravám, a to nielen v uvedených administratívnych a záverečných ustanoveniach vo vzťahu k zriadeniu Svetovej organizácie na ochranu duševného vlastníctva, ale i k podstatnej revízii meritórnych ustanovení tejto zmluvy. Bude preto treba z našej strany skúmať po určitú dobu praktický dosah týchto zmien a iba potom zvážiť prípadné naše pristúpenie k revidovanému stockholmskému zneniu Bernskej zmluvy, Analýzou účinku týchto zmien bolo poverené Ministerstvo kultúry a informácií v spolupráci s inými rezortmi a úradmi a teraz obe národné ministerstvá kultúry. Preto až do konečného preskúmania dôsledkov, nehodláme k zneniu novej stockholmskej revízie Bernskej zmluvy pristúpiť. Z tohto dôvodu nebolo znenie stockholmskej revízie Bernskej zmluvy ani na dnešné zasadnutie predložené.

Záverom je účelné pripomenúť, že pristúpenie a členstvo Československa vo všetkých týchto revidovaných medzinárodných zmluvách a dohodách, a to v znení textu Stockholmskej revíznej konferencie a tak isto v novej stockholmskej zmluve o zriadení Svetovej organizácie na ochranu duševného vlastníctva vyžaduje súhlas Federálneho zhromaždenia, pretože i doterajšie československé členstvo v uvedených zmluvách a dohodách predchádzajúceho znenia bolo schvaľované Národným zhromaždením.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, ako spoločný spravodajca výboru pre hospodársku politiku, zahraničného a ústavnoprávneho výboru navrhujem Snemovni národov vysloviť v zmysle čl. 36 ods. 3 ústavného zákona č. 143/1968 Zb. o čs. federácii súhlas s pristúpením Československa k týmto medzinárodným zmluvám a dohodám: