přijaté při projednávání
vládního návrhu usnesení, jímž
Federální shromáždění
schvaluje podle čl. 36 odst. 1 písm. a/ ústavního
zákona č. 143/ 1968 Sb., o československé
federaci, státní závěrečný
účet federace za rok 1969 /tisk 46/
Sněmovna národů přijala v 8. schůzi
dne 8. července 1970 toto usnesení:
Sněmovna národů projednala návrh státního
závěrečného účtu federace
za rok 1969 a stanovisko Ústřední komise
lidové kontroly k němu, a s přihlédnutím
k souhrnným výsledkům státních
závěrečných účtů
ČSR a SSR
I. zjišťuje, že
1. vývoj národního hospodářství byl v prvních měsících roku 1969
silně poznamenán řadou negativních tendencí, projevujících se již
v minulosti, zejména v roce 1968 a charakterizovaných
- zvlášť zaostáváním tempa
růstu hmotných zdrojů za růstem důchodů
obyvatelstva a zejména podniků,
- značně živelným vývojem cen,
mezd a investic a neřízeným pohybem pracovních
sil, při neefektivním hospodaření
s lidskou prací,
- pokračováním nerovnovážných tendencí v národním hospodářství, zvláště nerozdělováním produkce v souladu
s jejím plánovaným určením
a efektivním využitím,
- nízkou úrovní odpovědnosti a vztahů k socialistickému majetku,
trvajícím uvolňováním disciplíny a narušováním hospodářské kázně, nadřazováním skupinových zájmů nad zájmy společenské a nedostačující kontrolou ze strany odpovědných pracovníků i řídících orgánů,jichž společným důsledkem bylo trvání inflačních jevů, pokles finanční disciplíny a vázání značné části vytvořených hodnot v nemobilních prostředcích; teprve dubnové plénum ÚV KSČ 1969 a jeho květnová realizační směrnice vytvořily předpoklady pro zastavení těchto jevů rozkladného procesu přetrvávajícího z roku 1968, a stabilizační
opatření vlád přijatá v polovině
roku 1969 vnesla spolu s postupující politickou
konsolidací do tohoto vývoje řadu positivních
prvků.
- Došlo k obnovení dynamiky a ke zpevňování kázně ve výrobě, k omezení růstu cen a mezd a ke zlepšení finanční rovnováhy;
tyto faktory začaly positivně ovlivňovat
též vývoj situace v oblasti vnějších
ekonomických vztahů;
- podařilo se zabránit dalšímu rozpadu
řídících funkcí, upevnit politicko-mocenské
nástroje státu, postupně posilovat řízení
z centra a obnovit funkci plánu.
Přes tyto positivní prvky se nepodařilo zcela zamezit některým negativním vývojovým tendencím. Zůstává ještě řada problémů,
a to zvláště na úseku bytové
výstavby a investic, vývoje zásob, jakož
i zahraničního obchodu a devizového hospodářství;
2. hospodaření s finančními prostředky
v r. 1969 skončilo v plnění všech tří
ústředních rozpočtů federace
přebytkem. Rozhodující podíl na tomto
výsledku měla opatření přijatá
vládami ke stabilizaci národního hospodářství,
úsporný program a změny, dosažené
ve struktuře rozdělení peněžních
důchodů ve prospěch státních
rozpočtů.
Zvláště přitom hodnotí, že
a/ odčerpáním nadměrné kupní
síly od podniků a kontrolou a regulací pracovních
důchodů obyvatelstva ,jakož i realizací
úsporných opatření se podařilo
snížit tlak poptávky, využít stabilizační
funkce rozpočtu jako protiinflačního nástroje
a přispět restriktivní politikou ve finančním
hospodářství státu k postupné
konsolidaci ekonomiky;
b/ rozhodnými opatřeními vlád byla
posílena účinnost centrálního
řízení v oblasti státních financí;
3. zatím se nepodařilo dosáhnout v hospodaření
finančními prostředky toho, aby souhrnný
finanční vztah
a/ národních výborů byl dlouhodobým,
objektivně a účelově založeným
vztahem, odrážejícím plně vlastní
zdroje těchto orgánů a vedoucím ke
zpřesnění dotací ze státního
rozpočtu;
b/ u národních orgánů plně zobrazil vybrané potřeby rozvoje integrované ekonomiky a umožňoval sledovat skutečné použití
prostředků určených na ně ve
státním rozpočtu.
Nepodařilo se dále dosáhnout toho, aby
1. rozpočtová a finanční politika spolu s cenovou politikou vytvářely náročné podmínky pro tvorbu zdrojů v celé podnikové sféře a
zabránily neracionálnímu používání disponibilních prostředků u podniků vytvářejících nadbytek zdrojů, jichž nárůst představuje
potenciální inflační faktor;
2. používáním rozpočtových
přebytků v úvěrové oblasti
nebyly kryty i nedostatky v národním hospodářství;
3. výrazněji se změnila dosavadní
struktura ve finančních vztazích k zahraničí;
II. žádá, aby vláda ČSSR
1. propracovala koordinaci rozpočtové a úvěrové
politiky vůči podnikům,
2. realizovala opatření zásadního
charakteru v dotační politice a tím čelila
přenášení finančních problémů
podniků v nepřiměřené míře
na stát;
III. bere na vědomí, že
1. vláda ČSSR postupně odstraňuje
nedostatky rozpočtové kázně, finančního
hospodaření a finanční kontroly ústředních
orgánů federace, vytýkané ve stanovisku
Ústřední komise lidové kontroly k
návrhu státního závěrečného
účtu federace za rok 1969,
2. Ústřední komise lidové kontroly
postupně řeší u odpovědných
činitelů případy porušování
státní disciplíny a finanční
kázně, zjištěné v r. 1969 kontrolními
orgány a vytýkané v jejím stanovisku
k návrhu státního závěrečného
účtu federace za rok 1969;
IV. schvaluje
- na úseku státního rozpočtu
1. dodatečné zvýšení dotací a subvencí národním rozpočtům z rozpočtu federace ve výši 1.064,389 tis. Kčs pro ČSR a ve výši
331,409 tis. Kčs pro SSR;
2. podle čl. 36 odst. 1 písm. d/ ústavního zákona č. 143/ 68 Sb., o československé federaci státní závěrečný účet federace za
rok 1969, který po provedení dodatečného
zvýšení dotací a subvencí podle
bodu 1/ vykazuje přebytek ve výši 2.884,703
tis. Kčs;
3. použití přebytku z výsledku hospodaření
podle státního rozpočtu federace za rok 1969
takto:
a/ částku 770,000 tis. Kčs převést do finanční reservy federální státní pokladny jako účelovou záruku za investiční úvěry
poskytnuté Státní bankou československou
Ústřední správě železnic
nad schválenou úvěrovou směrnici vlády;
b/ částku 700,000 tis. Kčs použít na splátku investičních úvěrů poskytnutých Státní bankou československou Ústřední správě
železnic;
c/ částku 346,000 tis. Kčs použít na splátku investičních úvěrů
poskytnutých Státní bankou československou
podnikům ČSAD, a to po finančním vypořádání
za rok 1969, z toho pro ČSR 214,000 tis. Kčs a pro
SSR 132,000 tis. Kčs;
d/ částku 60,703 tis. Kčs převést
do finanční reservy federální státní
pokladny k realizaci dodatečných úhrad, vyplývajících
z vypořádání vztahů podniků
a organizací řízených federálními
ústředními orgány ke státnímu
rozpočtu federace za rok 1969;
e/ zbývající částku 1.008,000
tis. Kčs použít ke splacení výpůjček
státního rozpočtu u Státní
banky československé z let 1964 a 1965;
- na úseku státní pokladny
1. uskutečnit na vrub odvodů z přecenění
zásob při úpravě velkoobchodních
cen k 1.1.1967 tyto úhrady a převody:
a/ splatit ve výši 4.6000,000 tis. Kčs část
výpůjček státního rozpočtu
u Státní banky československé z let
1964 a 1965,
b/ splatit ve výši 1.868,603 tis. Kčs závazek
státního rozpočtu u Státní
banky československé, vyplývající
z odepsaných úvěrů JZD z let
1952 - 1960,
c/ převést částku ve výši 134,000 tis. Kčs do státního rozpočtu SSR, na úhradu cenové úpravy niklové rudy, uskutečněné
k 1.5.1969;
2. uskutečnit na vrub odvodů z přecenění
zásob při úpravě velkoobchodních
cen k 1.1.1968 posílení reservních fondů
a/ České státní pojišťovny
o 856,000 tis. Kčs,
b/ Slovenské státní pojišťovny
o 344,000 tis. Kčs;
3. delimitovat ze státních finančních
reserv federální státní pokladny do
národních státních pokladen
a/ státní pokladně ČSR
- nepoužité státní příspěvky na družstevní bytovou výstavbu ve výši 764,417 tis. Kčs;
- alikvótní část zbytku státních
finančních reserv ve výši 130,000 tis.
Kčs:
b/ státní pokladně SSR
- nepoužité státní příspěvky na družstevní bytovou výstavbu ve výši 265,898 tis. Kčs;
- prostředky na krytí záruky za úvěry poskytnuté na náklady záběhu závodu na výrobu kyseliny citronové v Leopoldově ve výši 33,912 tis. Kčs,
- alikvótní část zbytku státních
finančních reserv ve výši 63,000 tis.
Kčs;
4. delimitovat ze státních finančních
reserv federální státní pokladny státní
pokladně ČSR prostředky ve výši
835,194 tis. Kčs jako záruky za úvěry
poskytnuté podnikům Státní bankou
československou před 31.12.1969;
5. delimitovat z aktiv a pasiv federální státní
pokladny
a/ státní pokladně ČSR
- půjčky poskytnuté do roku 1969 národním výborům ve výši 242,967 tis. Kčs,
- půjčky poskytnuté do roku 1969 resortům ve výši 232,789 tis. Kčs,
- úvěr u Státní banky československé
na krytí těchto půjček, ve výši
475,756 tis. Kčs;
b/ státní pokladně SSR
- půjčky poskytnuté do roku 1969 národním výborům ve výši 10,000 tis. Kčs,
- půjčky poskytnuté do roku 1969 resortům ve výši 24,069 tis. Kčs,
- úvěr u Státní banky československé
na krytí těchto půjček ve výši
34,069 tis. Kčs;
V. bere na vědomí
výsledky hospodaření ČSR a SSR podle
souhrnného přehledu státních závěrečných
účtů za rok 1969,
a to u ČSR přebytek ve výši 366,356 tis. Kč
u SSR přebytek ve výši 194,320 tis. Kčs.