Predseda SN Mihálik: Ďakujem súdruhovi Koubovi. Sú otázky alebo pripomienky k predloženému návrhu? /Neboli./ Pripomienok niet, Snemovňa národov môže teda pristúpiť k voľbe nových členov výborov a súčasne rozhodnúť o uvoľnení niektorých poslancov z členstva vo výboroch podľa písomného návrhu s dodatkom, ako vám ho predniesol súdruh Kouba.

Voľbu môže snemovňa vykonať v zmysle rokovacieho poriadku aklamáciou. Je azda iný návrh na spôsob voľby? /Nebol./ Nie je.

Prosím o hlasovanie. Kto súhlasí s návrhom na doplňovaciu voľbu členov výborov so zmenou, ktorú oznámil súdruh Kouba, nech zdvihne ruku. /Deje sa./

Ďakujem.

Kto je proti? /Nikto./

Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikto./ Nikto.

Ďakujem. Tým Snemovňa národov vykonala doplňovaciu voľbu členov svojich výborov.

Prerušujem teraz rokovanie na 15 minút.

/Jednání přerušeno v 11.03 hod./

/Po přestávce zahájeno v 11.19 hod./

Předsedající místopředseda SN Kouba: Soudruzi poslanci, budeme pokračovat v přerušeném jednání. Prosím předsedu volební komise poslance ing. Milana Ptáčka, aby nás seznámil s volebním protokolem o výsledcích volby předsedy ústavně právního výboru a volby dvou členů předsednictva FS.

Poslanec ing. M. Ptáček: Soudružky a soudruzi, sděluji výsledky provedených voleb.

Zápis o volbě členů předsednictva FS dne 27. května 1970:

Komise poslanců SN, kterou zvolila Sněmovna národů k volbě členů předsednictva FS, sděluje, že poslancům bylo vydáno 118 hlasovacích lístků. Hlasování se zúčastnilo 118 poslanců.

Po skončení hlasování komise zjistila, že bylo odevzdáno celkem 116 platných hlasů. Z toho bylo odevzdáno pro navrženého kandidáta dr. Štefana Infnera 116 hlasů, žádný hlas proti, pro prof. ing. Josefa Kempného 116 hlasů, proti žádný hlas. Neplatných hlasovacích lístků nebylo. Hlasování se zdrželi dva poslanci. Pro navržené kandidáty byla odevzdána nadpoloviční většina hlasů z počtu přítomných poslanců SN.

Zápis o volbě předsedy ústavně právního výboru SN dne 27. května 1970:

Komise poslanců Sněmovny národů, kterou zvolila Sněmovna národů k volbě předsedy ústavně právního výboru, sděluje, že poslancům bylo vydáno 118 hlasovacích lístků. Hlasování se zúčastnilo 118 poslanců.

Po skončení hlasování komise zjistila, že bylo odevzdáno celkem 116 platných hlasů. Z toho bylo odevzdáno pro navrženého kandidáta dr. Štefana Infnera 116 hlasů, proti žádný hlas. Neplatných hlasovacích lístků nebylo. Hlasování se zdrželi dva poslanci. Pro navrženého kandidáta byla odevzdána nadpoloviční většina hlasů z počtu přítomných poslanců SN.

Předsedající místopředseda SN Kouba: Děkuji předsedovi volební komise. Jak jste slyšeli, Sněmovna národů zvolila do funkce předsedy ústavně právního výboru posl. Štefana Infnera, kterého zvolila současně i do předsednictva Federálního shromáždění. Na druhé uvolněné místo v předsednictvu FS byl zvolen posl. ing. Josef Kempný. Oběma soudruhům upřímně blahopřeji. /Potlesk./

Soudružky a soudruzi, podle schváleného jednacího programu projednáme nyní bod

Soudružky a soudruzi, vláda ČSSR předložila Federálnímu shromáždění těsně před schůzemi sněmoven návrh ústavního zákona o prodloužení volebního období krajských a okresních soudů. Text návrhu ústavního zákona jste dostali jako tisk č. 40.

Jménem vlády ČSSR odůvodní tento návrh, stejně jako zkrácený postup jeho projednávání, místopředseda vlády ČSSR prof. dr. Laco. Prosím, aby se ujal slova.

Podpředseda vlády prof. dr. Laco, DrSc.: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci!

Vláda Československej socialistickej republiky predkladá Federálnemu zhromaždeniu na posúdenie a ústavné schválenie návrh ústavného zákona o predĺžení volebného obdobia sudcov krajských a okresných súdov. Dovoľte mi, prosím, niekoľko poznámok na odôvodnenie tohto návrhu.

Ústavným zákonom č. 155 z roku 1969 Zb., ktorým sa menila a doplnila ôsma hlava Ústavy, sa stanovilo, že volebné obdobie Najvyššieho súdu, krajských a okresných súdov, ako aj vojenských súdov končí dňom, keď budú zvolení sudcovia podľa tohto zákona, pričom ako posledný termín bol stanovený 30. jún tohto roku. Súčasne tento zákon predpokladal, že do uvedeného termínu sa uskutoční aj voľba sudcov všetkých stupňov.

V dobe prijatia ústavného zákona č. 155/1969 Zb. sa termín 30. júna t. r. dal oprávnene pokladať za reálny. A taký sa aj zdal. Dnes nás, vážené súdružky a súdruhovia, situácia vedie k záveru, že predpokladané voľby sudcov krajských a okresných súdov nie sú realizovateľné, ak sa majú uskutočniť tak, aby sa kádrovo zabezpečil riadny chod a plnenie funkcie socialistického súdnictva.

Pretože ide o nepochybne dôležitú politickú úlohu, ktorá vyžaduje starostlivý a náročný výber kandidátov na funkcie sudcov z povolania i sudcov z ľudu, navrhli ministerstvá spravodlivosti oboch republík predĺžiť funkčné obdobie sudcov krajských a okresných súdov o takú dobu, ktorá by stačila na prípravu i uskutočnenie volieb.

Ústavný zákon č. 117/1969 Zb. o predĺžení volebného obdobia zastupiteľských zborov stanovil najneskorší termín konania všeobecných volieb na deň 31. decembra 1971. Vláda Československej socialistickej republiky sa domnieva, že aj uskutočnenie volieb krajských a okresných súdov je vhodné určiť na ten istý termín. Do tohto termínu sa dajú voľby sudcov pripraviť i uskutočniť v zhode s poslaním a funkciou socialistického súdnictva, stanovenými zákonom.

Vážené súdružky a súdruhovia, chcem upozorniť, že navrhovaný ústavný zákon sa netýka najvyšších a vojenských súdov. Najvyšší súd Slovenskej socialistickej republiky sa konštituoval k 1. aprílu 1970, Najvyšší súd Českej socialistickej republiky k 1. máju 1970. Na tomto zasadnutí Federálneho zhromaždenia dôjde aj k ustaveniu Najvyššieho súdu Československej socialistickej republiky, vrátane jeho vojenskej časti. Sudcov vojenských súdov zvolíme tak isto na tomto zasadaní Federálneho zhromaždenia v takom počte, ktorý možno považovať za dostačujúci, aby sa zabezpečili najnaliehavejšie úlohy vojenskej zložky justície.

Po tejto voľbe zaniknú dňom 30. júna t. r. sudcovské funkcie tých vojenských sudcov, ktorý neboli kandidovaní, prípadne nebudú zvolení. Doplnenie potrebného systemizovaného počtu vojenských sudcov sa uskutoční neskôr, postupne, ako sa pre to vytvoria podmienky.

Navrhovaným ústavným zákonom sa iné právne pomery sudcov a súdov nemenia, nerušia ani nezakladajú. Nič sa nemení ani na právnom stave, že po uskutočnení volieb tí sudcovia, ktorí nebudú zvolení, prestanú byť v sudcovskej funkcii.

Navrhovaný ústavný zákon sa vzťahuje na sudcov z povolania i na sudcov z ľudu. Pretože niektorí sudcovia z povolania boli už zvolení podľa nových volebných predpisov, treba výslovne stanoviť, že sa navrhovaný ústavný zákon na nich nevzťahuje.

Vážené súdružky a súdruhovia, potreba prijať tento ústavný zákon vznikla náhle. Preto v mene vlády Československej socialistickej republiky prosím, aby ste láskavo súhlasili so skráteným pokračovaním pri tejto, inak pomerne jednoduchej zákonnej osnove.

Situácia, ktorá sa vytvorila a o ktorej sa nemusím bližšie rozširovať, vedie k tomu, že takýto návrh podávame urýchlene a vedie aj k dostatočnému odôvodneniu, že ho podávame takýmto spôsobom.

Ostatné podrobnosti sú zrejmé jednak z príslušných článkov I., II. a III. tohto návrhu, prípadne z dôvodovej správy.

Včera návrh prerokovali ústavnoprávne výbory Snemovne ľudu a Snemovne národov a stotožnili sa s nimi.

Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, vláda Československej socialistickej republiky predkladá návrh uvedeného ústavného zákona, pretože chce vytvoriť optimálne podmienky, aby sa voľby sudcov krajských a okresných súdov uskutočnili naozaj s plnou vážnosťou a zodpovednosťou, aby výber kandidátov na tieto funkcie neovplyvnil zhon a z toho vyplývajúca prípadná povrchnosť, aby bolo možné navrhnúť do funkcie sudcov politicky, odborne a ľudsky vhodných kandidátov, aby sa vytvorili skutočné predpoklady pre úspešné plnenie najzákladnejšieho poslania súdov ako dôležitých štátnych orgánov; totiž ochrana socialistického štátu, jeho spoločenského zriadenia, práv a oprávnených záujmov občanov.

Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, v mene vlády Československej socialistickej republiky odporúčam, aby ste s návrhom uvedeného ústavného zákona láskavo vyslovili súhlas a dali mu príslušnú ústavnú sankciu.

Místopředseda SN Kouba: Děkuji soudruhu místopředsedovi dr. Lacovi a prosím nyní zpravodaje posl. Hájka, aby podal SN zprávu jménem ústavně právního výboru, který o vládním návrhu jednal včera ve večerních hodinách spolu s ústavně právním výborem Sněmovny lidu.

Zpravodaj poslanec Hájek: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, ústavně právní výbor SN na své včerejší schůzi projednal a plénu doporučuje přijetí vládního návrhu ústavního zákona o prodloužení volebního období krajských a okresních soudů. Vydání tohoto zákona je nezbytné. Ústavní zákon č.155/69 Sb., kterým se mění a doplňuje hlava 8. ústavy, který jsme přijali na své schůzi v prosinci, počítal s tím, že k volbě soudců dojde v zásadě jedinou volbou, a proto také určil hraniční termín, do něhož má být volba provedena, na 30. červen 1970. Dosavadní zkušenosti však ukázaly, že má-li být zabezpečen takový kádrový výběr, který dá záruku žádané politické úrovně soudců, není možno do tohoto termínu zvolit všechny soudce pro všechny soudy v celé ČSSR. Proto tedy dnes projednávaný návrh ústavního zákona prodlužuje termín k provedení voleb soudců do 31. prosince 1971. Je to termín, který je v souladu i s nejzažším termínem pro provedení voleb do zastupitelských sborů. Navrhovaný zákon vyjadřuje ve svém prvním článku v prvním odstavci naprosto jednoznačně myšlenku, že nemusí dojít k volbě všech soudců krajských a okresních soudů současně a že tyto volby mohou probíhat postupně. Je tím umožněno ministrům spravedlnosti obou republik, aby řešily otázky voleb postupně v souladu s procesem konsolidace v krajích a okresech. Je v jejich kompetenci prohlásit, kdy je zvoleno tolik soudců, kolik je nezbytné pro zabezpečení nutného řádného chodu soudu. Tímto okamžikem také skončí volební období těch soudců, kteří nesplňují předpoklady pro další výkon funkce, nebudou kandidováni, ale kteří nemusejí být příslušnými národními radami odvoláváni. Předkládaný zákon se netýká nejvyšších soudů republiky, ani Nejvyššího soudu ČSSR. Nejvyšší soud Slovenské socialistické republiky byl ustaven k 1. dubnu 1970. Nejvyšší soud České socialistické republiky k 1. květnu 1970. Na tomto našem plenárním zasedání dochází i k ustavení Nejvyššího soudu ČSSR, včetně jeho vojenské části. Proto tedy není nutné, aby se nový ústavní zákon o prodloužení volebního období týkal dosavadního Nejvyššího soudu. Stejně tak není nutné, aby se týkal vojenských obvodových soudů a vyšších vojenských soudů, protože návrh na zvolení vojenských soudců z povolání byl Federálnímu shromáždění předložen a volby mají být provedeny na této schůzi, tedy v termínu určeném ústavním zákonem č. 155/1969 Sb.

Návrh zákona řeší v čl. I. v druhém odstavci také otázku skončení volebního období soudců zvláštních senátů pro vyřizování agendy podle zákona o soudní rehabilitaci a zavádí pro ně stejný režim, jako pro ostatní soudce krajských soudů.

Od doby, kdy nabyl účinnosti ústavní zákon č. 155/1969 Sb., jímž se mění a doplňuje hlava osmá ústavy, byly již podle nových volebních předpisů někteří soudci okresních a krajských soudů zvoleni na 10 let a způsob skončení jejich funkčního období je upraven zákonem o organizaci soudů a o volbách soudců. Není žádného důvodu, aby se na tyto soudce nový ústavní zákon o prodloužení volebního období krajských a okresních soudů vztahoval, a proto je pro ně jeho účinnost v článku třetím vyloučena.

Česká národní rada i Slovenská národní rada návrh ústavního zákona

projednaly a vyslovily s ním souhlas, Slovenská národní rada však s tou připomínkou: doporučuje, aby text článku I, odst. 1, byl upřesněn v tom smyslu, že dostačující počet soudců určí ministr spravedlnosti příslušné republiky vyhláškou. Ústavně právní výbor Sněmovny národů na své včerejší schůzi jednal i o této připomínce a nepokládá za nutné, aby vládní návrh zákona byl takto doplňován. Doporučuje však v zájmu přesnosti, aby byl upraven název zákona na toto znění: "Ústavní zákon o prodloužení volebního období soudců krajských a okresních soudů" a v souladu s tím i první věta článku jedna, odstavec jedna, která pak bude znít: "Volební období soudců krajských a okresních soudů ..."

Jak jsem již v úvodu zdůraznil, smyslem tohoto zákona je umožnit v souladu s potřebami politické konsolidace postupné vyřešení správného kádrového obsazení okresních a krajských soudů a proto doporučuji jako zpravodaj ústavně právního výboru, aby jej Sněmovna národů schválila ve znění, které bylo vládou předloženo, pouze s upřesňující změnou v názvu a první větě.