Zkušenosti jednoznačně potvrzují, že
tam, kde vedoucí organizace věnuje trvalou pozornost
zachovávání státního tajemství,
tam je účinně chráněno a nedochází
k jeho úniku.
Tato zkušenost je vyjádřena v návrhu
zákona, a to tak, že se v něm stanoví
odpovědnost vedoucích všech orgánů
a organizací za ochranu státního tajemství.
Těmito orgány a organizacemi se rozumí všechny
typy a druhy organizací. tj. především
státní, družstevní a společenské
organizace. Z toho plyne, že ve společenských,
a tedy i v politických organizacích - pokud při
své činnosti přicházejí do
styku se státním tajemstvím - jsou povinni
jejich vedoucí zabezpečit náležitou
ochranu včetně všech opatření
zakotvených v zákoně. Je nutné si
uvědomit, že státní tajemství
zůstává tajemstvím bez ohledu na to,
v jakém prostředí se s ním pracuje.
Vedle odpovědnosti vedoucích organizací je
v zákoně zakotvena povinnost chránit státní
tajemství pro každého, kdo se s ním
seznámí, i když ke styku s ním nebyl
určen. Pro tyto případy je této osobě
uložena povinnost mlčenlivosti a případně
i povinnost odevzdat bezprostředně předměty
obsahující státní tajemství
nejbližším orgánům Sboru národní
bezpečnosti nebo jiným státním orgánům.
Touto úpravou je sledován záměr podchytit
i ty případy, k nimž by sice nemělo
docházet, ale které se stávají a jež
nelze vyloučit ani v budoucnu.
Důležitou stránkou systému ochrany je
zásada, podle níž se může se státním
tajemstvím seznamovat pouze osoba, která splňuje
stanovené předpoklady. Těmito předpoklady
jsou politické, pracovní a charakterové vlastnosti.
Vyjadřuje se v tom zájem socialistického
státu svěřovat svá tajemství
jen těm občanům, jejichž politické
postoje a vztahy k základům socialistického
společenského a státního zařízení
jsou předpokladem důsledného chránění
zájmů naší společnosti.
V zájmu odstranění nejasností, které
se vyskytovaly při dosavadní úpravě,
byly v zákoně přesně stanoveny povinnosti
a omezení osob určených pro styk se státním
tajemstvím.
Zvláštní podmínky pro ochranu státního
tajemství jsou stanoveny pro zařízení
na obranu vlasti. Opatření v této oblasti
přesahují rámec opatření přijatých
k ochraně státního tajemství v ostatních
orgánech a organizacích. Týkají se
zejména vstupu a zaměstnávání
v těchto objektech. Tato speciální úprava
již existuje. Nové je to, že se jí dostává
obecně závazné právní normy.
Poprvé v navrhovaném zákoně jsou též
stanoveny zásady platné pro fotografování,
filmování, zakreslování apod. V podstatě
se vychází z toho, že tato činnost je
generelně dovolena, a pouze u taxativně uvedených
objektů dovolena není. V odůvodněných
případech je však možno i u těchto
objektů fotografování povolit.
Dosavadní úprava nebyla na patřičné
úrovni. Vznikaly různé, někdy i značně
komplikované a konfliktní situace, jež nebylo
možno v souladu se zájmy republiky podle jasných
předpisů jednoznačně řešit.
Náš nepřítel toho zneužíval
pro své záměry. Nová úprava
je formulována proto zcela jednoznačně a
přesně. Domníváme se, že to bude
účinné a republice prospěšné.
Vážené soudružky a soudruzi, dovolte mi
vyslovit názor, že zákon o ochraně státního
tajemství bude představovat pozitivní prvek
v čs. legislativě. Jeho přijetím a
zejména stanovením základních zásad,
práv a povinností subjektů právních
vztahů se vytvářejí předpoklady
pro vybudování systému ochrany státního
tajemství v naší republice. Zákon současně
stanoví, že principy systému ochrany státního
tajemství platí i pro ochranu hospodářského
a služebního tajemství. Jejich bližší
úpravu svěřuje nařízení
vlády ČSSR.
Přitom je třeba mít neustále na zřeteli,
že hlavní dopad zákona i působení
systému ochrany státního tajemství
směřuje především do oblasti
prevence. Každý čestný občan
naší socialistické vlasti musí mít
zájem na tom, aby bylo zabráněno úniku
státního tajemství. Vždyť jeho
únik znamená nejen značná rizika pro
zabezpečování šťastného,
spokojeného mírového života nás
všech, ale může mít i nemalý vliv
na hmotné a finanční postavení státu,
se všemi z toho vyplývajícími důsledky.
Ani ty nejtvrdší represivní zákroky
nenahradí ztráty způsobené vyzrazováním
utajovaných skutečností.
Budeme proto usilovat o to, aby ve vědomí našich
občanů se ochrana státního tajemství
stala věcí socialistického uvědomění
a vlastenectví. Nechceme přitom vyvolávat
žádnou hysterii, jaké jsme v těchto
dnech svědky v Anglii, jakož i jejího narůstání
v dalších kapitalistických státech.
Jde nám o ochranu spravedlivých zájmů
naší společnosti jako celku i práv a
výsledků práce každého našeho
občana.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
jsme přesvědčeni, že se nám podaří
za pomoci všech poctivě smýšlejících
občanů tohoto státu uvést zákon
do každodenní praxe a tím posílit bezpečnost
a obranyschopnost naší socialistické vlasti.
Jménem vlády ČSSR doporučuji Federálnímu
shromáždění návrh zákona
o ochraně státního tajemství, doplněný
podle připomínek obsažených ve společné
zprávě výborů ústavně
právního a branného a bezpečnostního
Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního
shromáždění, ke schválení.
Předseda SN Mihálik: Ďakujem súdruhovi
ministrovi Kaskovi za výklad k navrhovanému zákonu.
Správu výborov Snemovne národov, ktorým
bol návrh zákona pridelený na prerokovanie,
prednesie teraz spoločný spravodajca súdruh
Ing. Albert Košťál.
Zpravodaj poslanec ing. Košťál: Vážené
súdružky a súdruhovia poslanci, Brannému
a bezpečnostnému výboru a Ústavnoprávnemu
výboru Snemovne národov pridelila snemovňa
na prerokovanie návrh zákona o ochrane štátneho
tajomstva. Prerokovanie bolo uskutočnené na spoločných
schôdzkach s výbormi Snemovne ľudu. Vopred treba
uviesť, že ide o jeden zo zákonov, ku ktorému
boli včas vopred predložené zásady,
takže mohol byť veľmi pozorne posúdený
už v priebehu prípravy i odbornými expertmi.
Príprava tohto návrhu zákona a jeho predloženie
najvyššiemu zákonodarnému zboru ČSSR
bola vec veľmi potrebná, zvlášť s
prihliadnutím na uvoľnenie štátnej a spoločenskej
disciplíny v minulých rokoch. Takto vec chápu
oba výbory a predpokladajú, že zákon
značnou mierou pomôže odstraňovať
vlažný a nedôsledný prístup k
otázkam utajovania dôležitých skutočností
a ich úniku, ktorý mimoriadne vážne
poškodzuje záujmy nášho štátu
vo všetkých oblastiach: politickej, hospodárskej,
brannej a bezpečnostnej a pod. Prijatím zákona
odpadne nebezpečie, nejednotnosť, ba často
aj ľahkomyseľnosť vysvetľovať si po svojom,
čo treba utajovať a čo môže byť
a v akom rozsahu manipulované bežne. Treba si v tejto
súvislosti pripomenúť trpké skúsenosti
z rokov 1968 a 1969, keď sa v hromadných oznamovacích
prostriedkov verejne hovorilo o skutočnostiach, ktoré
každý štát starostlivo utajuje, keď
mnohé štátne tajomstvá boli tak vydané
nepriateľovi a keď bola dezorientovaná verejnosť:
žiaľbohu k tomuto stavu prispelo aj vystupovanie niektorých
bývalých vysokých funkcionárov.
Preto naše výbory privítali predlohu zákona
ako dôležitý normalizačný akt
v oblasti zabezpečenia obrany a bezpečnosti našej
socialistickej vlasti a v širšom poňatí
aj celého socialistického spoločenstva.
Už pri prerokúvaní zásad zákona
uplatnili poslanci svoje stanoviská, z ktorých okrem
iného jednoznačne vyznela požiadavka pokryť
širšiu oblasť utajovaných skutočností,
než predpokladali zásady, a to ochranu služobného
a hospodárskeho tajomstva. Orgány Federálneho
ministerstva vnútra túto pripomienku akceptovali
a v predkladanom vládnom návrhu zákona sa
vhodne dopĺňa § 1. Takisto ďalšie
opodstatnené pripomienky boli prijaté a v ich zmysle
i podľa návrhov odbornej expertízy boli doplnené
alebo upravené príslušné ustanovenia
v paragrafovanom znení.
Ukazuje sa, že v ozbrojených silách sú
určité odchýlky od znenia návrhu zákona.
Konkrétne sa to týka ciest nositeľov štátneho
tajomstva do zahraničia, kde je ustanovené v §
16, že až po troch rokoch od ukončenia zoznamovania
sa so štátnym tajomstvom smie príslušná
osoba trvale opustiť ČSSR. Ozbrojené sily vzhľadom
na vlastnú veľmi citlivú špecifiku určili
pre svojich príslušníkov lehotu 5 rokov.
Prejavil sa aj názor, že v návrhu zákona
by mal byť vyjadrený tiež konkrétny trestný
postih pri porušení príslušných
zákonných ustanovení. To však rieši
samostatne Trestný zákonník, hoci treba v
tejto súvislosti konštatovať, že nie tak,
ako by bolo žiadúce z hľadiska spoločenského
dosahu a ako sú uvedené skúsenosti z ostatných
socialistických štátov. Bolo by žiadúce
tento problém osobitne prehodnotiť. Preto poslanci
odporučili Federálnemu ministerstvu vnútra,
aby pri návrhoch úprav a novely Trestného
zákonníka boli uvedené okolnosti pozorne
zvážené a aby sa rátalo s možnosťami
zapracovania prednesených pripomienok.
Taktiež úvaha o riešení pasových
záležitostí týmto zákonom sa
ukázala nesprávna, hoci sa potreba novej zákonnej
normy ukazuje tiež aktuálna. Nesporne treba zaviesť
poriadok do ciest do zahraničia z politických a
spoločenských aspektov a tomu podriadiť aj
celý systém, ktorý sa v tomto čase
pripravuje.
Poslanci tiež konštatovali, že sa k problematike
ochrany štátneho tajomstva pristúpilo trochu
oneskorene, a konštatovali aj to, že by zrejme bolo
veľmi účelné mať zákon už
skôr, a tak predísť úniku niektorých
dôležitých utajovaných skutočností,
ktoré takto vyzneli v neprospech nášho štátu
a našej socialistickej spoločnosti.
Výbory, ktoré o návrhu rokovali, plne pochopili
jeho politický i spoločenský význam
a dotazy vznesené v rozpravách alebo pripomienky
smerovali bez výnimky k jeho podpore, k overovaniu,
či rieši problémy v plnom rozsahu. Nebolo jedinej
pochybnosti o spoločenskej potrebe opatrení vyplývajúcich
z návrhu. Súhlasne bolo prijaté ubezpečenie
vedúcich pracovníkov Federálneho ministerstva
vnútra, že realizácia opatrení zákona
nebude vyžadovať žiadne finančné
náklady, pretože bolo s nimi počítané
v rezortoch, orgánoch i organizáciách už
v roku 1964. Tam, kde sa ustanovenia o zriadení zvláštnych
oddelení nedodržali, kde sa obchádzali a pracovné
sily i mzdové fondy sa určovali pre iné účely,
tam bude potrebné, aby si každý rezort, podnik
alebo závod urobil poriadok sám vo vlastnej kompetencii.
Výbory boli tiež ubezpečené, že
vykonávacie pokyny k zákonu sú už pripravené.
Súčasne mi dovoľte konštatovať, že
výbory kladne hodnotili zodpovedný a starostlivý
prístup orgánov Federálneho ministerstva
vnútra k príprave novej, tak potrebnej a účelnej
zákonnej normy.
Branný a bezpečnostný výbor a Ústanovnoprávny
výbor prerokovali vládny návrh zákona
o ochrane štátneho tajomstva a po vysvetleniach predstaviteľov
Federálneho ministerstva vnútra došli k názoru,
že doplnený návrh o pripomienky poslancov a
upresnenia odporučené odbornou expertízou,
ktoré sú primerané, pokrýva celú
problematiku. Zákon o ochrane štátneho tajomstva
je jednou z nevyhnutných podmienok zabezpečovania
ochrany nášho štátu a socialistickej spoločnosti,
pôsobí v ich prospech, a preto výbory jednomyseľne
odporúčajú plénu snemovní vládny
návrh zákona o ochrane štátneho tajomstva
schváliť so zmenami uvedenými v spoločnej
správe Ústavnoprávnych výborov, Branných
a bezpečnostných výborov Snemovne ľudu
a Snemovne národov /tlač 54/SN a 57/SĽ/.
Předseda SN Mihálik: Ďakujem poslancovi
Košťálovi. Za výbory Snemovne ľudu,
ktorým bol návrh zákona pridelený
na prerokovanie, prednesie správu ich spoločný
spravodajca súdruh poslanec Jozef Čáp.
Zpravodaj poslanec Čáp: Vážené
Federální shromáždění,
soudružky a soudruzi poslanci, ve svém krátkém
vystoupení chtěl bych se pozastavit u jediného
aspektu návrhu zákona o ochraně státního
tajemství, který byl rovněž uplatněn
při projednávání na společných
schůzích výborů branných a
bezpečnostních a ústavně právních.
Objevila se připomínka, zda zákon neplní
pouze represívní funkci. Prvořadou je přece
vždy činnost preventivní, která předchází
trestné činnosti.
Poslanci našich výborů po rozpravě a
vysvětlení soudí, že samotný
zákon je třeba chápat jako preventivní
opatření. Jeho cílem je působit na
naše občany přes jednotlivá opatření,
která jsou v této sféře prováděna.
Zákon je pak souborné vyjádření
těchto opatření. Základním
úkolem zákona je zabránit úniku státního
tajemství. To však nelze chápat pouze administrativně,
ale v plné souvislosti se všemi politickými
a ideologickými komponenty. Úspěch závisí
ve značné míře na politickém
vztahu občanů k zákonu, na odpovědnosti
každého občana a jeho vztahu k tomuto státu,
na socialistické uvědomělosti a vyspělosti.
Všechny tyto komponenty bereme v úvahu při
výchově našeho občana a vyvíjíme
snahu je upevňovat a prohlubovat. Zákon jistě
všechno nevyřeší. Ani orgány ministerstva
vnitra nemohou vyřešit vše.
Již v zákoně je stanoveno, který okruh
osob se může seznamovat s utajovanými skutečnostmi,
jsou prověřovány seznamy nositelů
státního tajemství, a to samo je také
prevencí. Prevencí se musí stát soustavná
péče vedoucích funkcionářů
orgánů a organizací, kde se pracuje se skutečnostmi
tvořícími státní, služební
nebo hospodářské tajemství, výchova
příslušných pracovníků
a dodržování zákonných norem.
To je velice důležitá politická práce.
Domníváme se proto, že zákon neopomíjí
otázky prevence, ale sám o sobě plní
tuto funkci, počítá s ní a také
ji vyžaduje plnit.
Vážení poslanci, stanovisko branného
a bezpečnostního výboru a ústavně
právního výboru Sněmovny národů
plně podporují výbory - branný a bezpečnostní
a ústavně právní Sněmovny lidu
a doporučují plénu Federálního
shromáždění návrh zákona
schválit se změnami, které jsou navrženy
v textovém vyjádření. Děkuji
vám za pozornost.