Čtvrtek 7. října 1971

Za účelom podpory žiadúcej kooperácie a integrácie v poľnohospodárstve, ktorá má smerovať k zvýšeniu intenzifikácie celej poľnohospodárskej výroby, sa v rámci navrhovaného splnomocnenia predpokladá, že novovytvárané organizácie bude možné prechodne oslobodiť od platenia dane tak, aby sa vytvoril žiadúci priestor pre rýchle dobudovanie materiálno-technickej základne.

Poplatníkmi dôchodkovej dane budú i naďalej spoločenské organizácie. Obdobne, ako je to dosiaľ, bude vo vykonávacom predpise - vo vyhláške upravený najmä predmet dane, a to hlavne pojem trvalej hospodárskej činnosti, ktorý sa vzťahuje predovšetkým na spoločenské organizácie. Vychádzame zo zásady, že spoločenské organizácie, ktoré vykonávajú trvalú hospodársku činnosť smerujúcu k dosiahnutiu zisku vo väčšom rozsahu, majú z tejto činnosti platiť daň, a to tak, aby sa nenarušovala zásada rovnakých podmienok pre organizácie, ktoré sa zaoberajú rovnakými činnosťami. Ide najmä o vykonávanie rôznych obchodných činností, o výrobu, poskytovanie komerčných služieb a pod. Pritom všetky príjmy z činností, ktoré súvisia s hlavným poslaním týchto spoločenských organizácií, nebudú ani podľa navrhovaného zákona zdaňované. Týka sa to napr. zabezpečovania rekreácie pre zamestnancov a ich rodinných príslušníkov, detskej rekreácie vrátane výmenných akcií, usporiadania rôznych kultúrnych, spoločenských a športových podnikov, rôznych školení a kurzov, ako i všetkých ďalších činností vyplývajúcich zo základného poslania tej ktorej spoločenskej organizácie.

Pokiaľ ide o ponechanie niektorých ďalších štátnych hospodárskych organizácií v okruhu poplatníkov dôchodkovej dane, vychádza návrh predovšetkým z toho, že ide spravidla o organizácie rovnakého charakteru, zaoberajúce sa prevažne službami a drobnou remeselnou výrobu, v ktorých je účelné zachovať i rovnaké ekonomické podmienky. Ide najmä o organizácie miestneho hospodárstva a miestneho stavebníctva.

Intenzita zdanenia zostáva i v novom návrhu zákona v podstate bez zmien. Drobnejšie zmeny pri sadzbe dane zo zisku sa navrhujú len u tých poplatníkov dane, kde je potrebné zachovať rovnakú výšku zdanenia ako u organizácií, ktoré budú vykonávať odvody do štátneho rozpočtu.

V súlade s požiadavkou vytvorenia podmienok pre rýchlejší rozvoj služieb - ako to vyplýva zo záverov XIV. zjazdu KSČ - navrhuje sa poskytovať zvýšené zľavy na dani zo zisku za medziročný prírastok služieb. Navrhovanou úpravou sledujeme zvýšenie hmotnej zainteresovanosti organizácií pri uskutočňovaní štrukturálnych zmien v prospech rýchlejšieho rozvoja služieb. Navrhované opatrenia v oblasti dôchodkovej dane nemôžu vyriešiť celý tento problém. Zásadné riešenie treba zabezpečiť komplexnými opatreniami smerujúcimi k zlepšeniu a skvalitneniu služieb, pri využívaní všetkých rezerv, ktoré majú k dispozícii jednotlivé organizácie.

V súlade s novelizáciou článku 12 ústavného zákona č. 143/1968 Zb. o čs. federácii bude vydaný len jeden zákon Federálneho zhromaždenia, ktorý bude mať priamy vzťah k jednotlivým poplatníkom dane, a jedna vyhláška na jeho vykonanie, a to s platnosťou pre celú ČSSR. Predpokladáme, že táto vyhláška bude vydaná v úzkej časovej nadväznosti na schválenie zákona tak, aby organizácie mohli prípadné zmeny premietnuť do svojich plánov.

Prerokovávaný vládny návrh zákona sa vzťahuje na značne široký okruh organizácií zaoberajúcich sa predovšetkým poskytovaním služieb, drobnou, prevažne remeselnou výrobou a stavebnými prácami. Týka sa značného počtu organizácií zaoberajúcich sa poľnohospodárskou výrobou a službami. Ide takmer o 4 tisíc organizácií s viac než 700 tisíc pracovníkmi.

Predložený vládny návrh zákona bol prerokovaný so všetkými federálnymi i národnými ústrednými orgánmi vrátane krajských národných výborov a krajských finančných správ. Je ďalším opatrením posilňujúcim sústavu plánovitého riadenia, ktorým sa vytvárajú i vhodné podmienky a predpoklady pre realizáciu zámerov hospodárskej politiky v priebehu 5. päťročného plánu, a preto ho v mene vlády ČSSR odporúčam schváliť.

Předsedkyně SL doc.MUDr. Pennigerová: Děkuji ministru financí s. Rohlíčkovi. Zprávu výborů Sněmovny národů, kterým byl vládní návrh zákona přikázán, přednese společný zpravodaj poslanec Jan Neumann.

Poslanec J. Neumann: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, na sklonku minulého roku jsme schválili na 5. společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů vládní návrh zákona, kterým byly stanoveny zásady pro zákon národních rad o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení; tento zákon byl vydán ve Sbírce zákonů č. 101/1970 Sb. Dnes máme projednat nové znění tohoto zákona. Jeho vydáním má být jednak nahražen zákon č. 101/1970 Sb., kterým byly vydány zásady pro zákony národních rad o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení a jednak má dojít také ke zrušení zákona Slovenské národní rady č. 116/1970 Sb., a zákona České národní rady č. 120/1970 Sb., o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení, takže návrh zákona, který dnes projednáváme, bude mít platnost pro celé území Československé socialistické republiky. Nové znění zákona o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení projednáváme v poměrně krátkém časovém odstupu.

Navrhovaná úprava důchodové daně a příspěvku na sociální zabezpečení vychází ze získaných zkušeností a současných potřeb rozvoje národního hospodářství, přičemž navazuje na nový systém vztahů státních a hospodářských organizací ke státnímu rozpočtu. Pro orientaci poslanců obsahuje tisk 83 mimo důvodovou zprávu také pohled změn oproti dosavadnímu zákonu č. 101/1970 Sb. Můžeme s uspokojením konstatovat, že v návrhu zákona nedochází k podstatným změnám a že tak zůstává prakticky zachován požadavek jeho několikaleté platnosti přednesený v listopadu m.r.

Dosavadní poznatky z uplatňování platného zákona ukazují, že i přes určité počáteční potíže, zejména v upřesňování vybraných činností, tj. služeb, na které je poskytována sleva na dani ze zisku a příspěvku na sociální zabezpečení, se vcelku dobře osvědčuje. Nový zákon proto neznamená zásadní změnu v systému důchodové daně, který je nyní v platnosti. Kromě dílčích změn věcných přináší určitá zjednodušení v oblasti administrativy.

V návrhu projednávaného zákona kladně hodnotíme zvláště konformitu se zákonem o odvodech ze zisku a to zejména u základu daně, zjednodušení připočitatelných a odpočitatelných položek a v placení daně a příspěvku na sociální zabezpečení, i v otázkách kontroly a správy daní a odvodů.

V souladu se závěry XIV. sjezdu KSČ budou působením nového zákona o důchodové dani vytvořeny v oblasti financování vhodné předpoklady pro rychlejší rozvoj služeb, a to jak na úseku místního hospodářství, výrobních družstev, tak i místního stavebnictví. Rozvoj služeb je značně odvislý od využívání stávajících reserv a postupného zavádění mechanizace, zlepšení organizace práce a také od postupně realizovaných strukturálních změn, tj. omezování méně efektivních některých výrobních činností s nízkou společenskou úrovní produktivity práce, ve prospěch služeb. Vyplývá to především z velmi napjaté situace v bilanci pracovních sil, v důsledku které nelze očekávat výraznější přírůstky pracovníků pro tuto oblast. Z toho hlediska je nutno kladně hodnotit, že do návrhu zákona bylo zapracováno další zvýšení slev na dani ze zisku za meziroční přírůstek služeb, resp. vybraných činností. Pomůže ve značném rozsahu řešit i rozdílnou důchodovou situaci, která vyplývá z nerovnovážných cen mezi výrobou a službami.

V tom směru nelze také přehlédnout navrhované opatření na přerozdělování finančních prostředků v důsledku zrušení odvodů a odpisů u státních hospodářských organizací, jak vyplývá z projednávaného návrhu zákona o odvodech do státního rozpočtu.

Dává se tím možnost zejména národním výborům, aby přednostně používaly těchto prostředků ve prospěch budování nových, resp. rozšiřování stávajících kapacit služeb. Zmiňuji se o tom proto, že optimální uspokojování požadavků téměř každodenně používaných služeb našimi obyvateli není jen pouhou hospodářskou záležitostí, ale přerůstá již v politický problém. Naši občané často a namnoze oprávněně posuzují schopnost našeho zřízení i podle toho, jak jsou uspokojovány jejich nejběžnější potřeby. Aniž bych chtěl tuto problematiku zveličovat, považuji při této příležitosti za účelné zdůraznit, že tak, jak je vytvářen prostor pro další rozvoj služeb v oblasti finanční politiky, mělo by tomu tak být ve všech dalších rozhodujících oblastech.

Soudružky a soudruzi poslanci, ministr financí s.ing. Rohlíček ve svém vystoupení dostatečně rozvedl důvody, pro které se navrhuje nová zákonná úprava důchodové daně a příspěvku na sociální zabezpečení. Nepovažuji proto za účelné tyto podrobněji rozvádět již také proto, že všechny navrhované změny jsou uvedeny v důvodové zprávě k návrhu tohoto zákona. Ztotožňuji se s názorem, že i když se jedná o daňový zákon, kterým se ukládají daňové povinnosti občanům, resp. nestátním organizacím, je vhodné, aby poplatníky podle návrhu tohoto zákona zůstaly nadále i některé státní hospodářské organizace, které se zabývají obdobnými činnostmi, nebo mají stejný charakter. To vytváří prakticky stejné ekonomické podmínky, ale odpovídá i možnostem jednotné úpravy povinností všech těchto organizací k státu, nemluvě již o racionalizaci správy této daně.

Považuji za správné také novou úpravu zmocnění, která umožňuje řešit některé problémy v této oblasti tak, jak si to bude vyžadovat budoucí hospodářský vývoj v našem státě. Doporučuji přitom, aby federální ministerstvo financí ve spolupráci s dalšími ústředními orgány a v úzké součinnosti s rozpočtovými výbory Federálního shromáždění plně využívalo navrhované zmocnění k experimentálnímu ověřování nových vztahů k státnímu rozpočtu tak, aby pro období 6. pětiletého plánu byly uplatněny již ověřené nástroje.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, je mojí povinností vás informovat o tom, že návrh zákona byl projednán též v orgánech České národní rady a Slovenské národní rady. Přitom Česká národní rada předložila návrh, aby z § 23 odst. 1 bylo vypuštěno ustanovení pod písm. a/, podle kterého vykonávají správu daně, jejíž výnos plyne do rozpočtu národních výborů orgány, pověřené příslušnými ústředními orgány republik. Podání ČNR došlo až po projednání návrhu zákona ve výborech a proto nebyl tento návrh jimi projednán a zpracován do společné zprávy. Protože nejde v něm ani o věcnou změnu a navrhovaná citace není v rozporu s ústavním zákonem, doporučuji, aby vzhledem k závěrům, přijatým ve výborech Sněmovny národů a ve Slovenské národní radě nebyla tato změna v návrhu zákona prováděna.

Jako společný zpravodaj výborů Sněmovny národů pro plán a rozpočet, ústavně právního a pro hospodářskou politiku doporučuji proto Sněmovně národů vládní návrh zákona o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení ve znění společné zprávy schválit. Předpokládám přitom, že současně s vydáním tohoto zákona vydá federální ministerstvo financí také prováděcí předpisy tak, aby hospodářské organizace mohly s přihlédnutím k dopadu zákona upravit včas své plány pro rok 1972, resp. 5. pětiletý plán.

Předsedkyně SL doc.MUDr. Pennigerová: Děkuji zpravodaji poslanci Neumannovi. Prosím poslance Jaroslava Karhana, aby jako společný zpravodaj přednesl stanovisko výborů Sněmovny lidu, kterým byl návrh zákona přikázán k projednání.

Poslanec Karhan: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, v listopadu m.r. jsme v plénu Federálního shromáždění projednávali a schválili zákon č. 101/70 Sb., kterým se stanoví zásady pro zákony národních rad o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení. Podstatou úpravy zdanění, která vstoupila v platnost 1. ledna 1971 bylo, že se přešlo u všech organizací od ukazatele hrubého důchodu, jakožto základu pro provádění odvodů a daní, ke zdanění zisku, neboť ukazatel hrubého důchodu se v praxi neosvědčil a byl jedním z opatření minulého období, která způsobila v našem národním hospodářství různé deformace. Systém zdanění, založený na zdanění zisku je mnohem účinnější, spravedlivější a lépe reaguje na důchodovou situaci jednotlivých organizací. O důvodech nové právní úpravy se již zmínil s. ministr financí. Nutno zdůraznit, že návrh zákona vychází z dosud platné právní úpravy, nejde tudíž o nové pojetí a principy ve zdaňování a provádějí se jen nejnutnější změny související s realizací závěrů XIV. sjezdu Komunistické strany Československa. Ke zjednodušení našeho právního řádu přispívá návrh zákona též tím, že v důsledku ústavního zákona č.125/70 Sb., kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 143/68 Sb., o československé federaci, bude mít federální zákon platnost pro celou Československou socialistickou republiku a dojde ke zrušení pěti obecných norem, tj. jednoho zákona federálního č. 101/70 Sb., dvou zákonů národních rad, tj. zákon Slovenské národní rady č. 116/70 Sb. a zákon České národní rady č. 120/70 Sb. a dvou prováděcích vyhlášek.

Z okruhu poplatníků, na které se má vztahovat nový zákon, se vylučují státní obchodní organizace, které budou od příštího roku provádět odvody podle nového zákona o odvodech státních a dalších hospodářských organizací a naopak, okruh poplatníků se rozšiřuje o další organizace zemědělské výroby jak jsou uvedeny v důvodové zprávě. Tím dochází k dalšímu sjednocování daňového systému v zemědělství, takže od 1. ledna 1972 budou všechny organizace zemědělské výroby a zemědělských služeb, s výjimkou JZD a státních statků, poplatníky důchodové daně. Komplexní a jednotné zdaňování všech zemědělských organizací jsme již navrhli v minulém roce a s jeho realizací se počítá od 1. ledna 1973. V současné době jsou již připravovány zásady nové úpravy zdaňování zemědělských organizací. V návrhu nového zákona jsou obsažena zmocnění, o nichž se zmínil ve svém projevu již s. ministr financí, na základě kterých bude umožněno i nadále přiznávat daňové úlevy společným družstevním podnikům tak, aby nebyly daňově zatíženy více než organizace, tj. JZD a státní statky, které je vytvořily. V návrhu zákona je rovněž obsaženo zmocnění, které umožňuje osvobodit tyto podniky od daně na dobu dvou let od zahájení činnosti. Tato zmocnění se budou vztahovat i na nové pokrokové organizační formy zemědělství, např. agrotechnická střediska, kooperační sdružení a tím jsou i v navrhovaném zákoně vytvořeny podmínky pro podporu rozvoje progresivních forem kooperačních vztahů zemědělství.

V novém zákoně se zachovává forma zvýšení daně za nezemědělskou činnost. Toto zvýšení přes některé potíže při jeho zavádění do praxe plní předpokládanou funkci, daňově zvýhodňuje zemědělskou činnost a poskytování služeb pro zemědělství. Pokud tyto organizace provádějí činnosti, které nesouvisejí s jejich posláním a směřují mimo zemědělství, je správné, aby jejich daňové zatížení bylo vyšší a tím byly vytvořeny přibližně stejné ekonomické podmínky pro provozování nezemědělské činnosti ve srovnání s ostatními organizacemi, zabývajícími se stejnou nebo podobnou činností. V prováděcí vyhlášce k tomuto zákonu bude však nutné pojem nezemědělské činnosti upřesnit, a to na základě poznatků a zkušeností získaných v tomto roce.

Ještě bych chtěl upozornit na zdanění společenských organizací, které bylo předmětem diskusí při projednávání tohoto zákona. Obdobně jako v dosavadním zákoně budou i podle nového zákona od daně osvobozeny organizace hospodářsky vedené vyššími orgány KSČ, ROH, organizací Národní fronty, Svazarmu a jejich hospodářská zařízení, jež jsou přímo napojena na rozpočet společenských organizací, při kterých byly zřízeny, pokud jim vyšší orgány společenských organizací určí odvody nejméně ve výši, odpovídající dani ze zisku podle navrženého zákona. Osvobození se však nebude vztahovat na základní organizace společenských organizací a jejich hospodářská zařízení, pokud budou provozovat trvalou hospodářskou činnost.

V prováděcí vyhlášce k tomuto zákonu, která je již připravena, je trvalá hospodářská činnost společenských organizací vyměřena tak, že jí není taková činnost, která se omezuje na pnění vlastního poslání těchto organizací podle stanov. Za trvalou hospodářskou činnost společenských organizací se nebude považovat, nejde-li o jejich hospodářské zařízení, resp. podniky: provozování rekreace ROH pro vlastní pracovníky a pracovníky sdružených organizací včetně jejich rodinných příslušníků a výměnné rekreace ROH pro vlastní zaměstnance a dále činnost kulturních zařízení ROH provozovaná v rámci schválených zásad Ústřední radou čs. ROH /s výjimkou trvale provozované obchodní činnosti/ a dále pořádání sportovních zápasů, závodů, tělovýchovných a kulturních akcí, pořádání příležitostných tanečních zábav, zájezdů apod. Tato vymezení trvalé hospodářské činnosti znamená, že veškeré příjmy z činností, které souvisejí s hlavním posláním společenských organizací, nebudou zdaňovány.

Závěrem chci zdůraznit, že navrhovaná úprava zdanění vede ke sjednocení daňového systému a odpovídá podmínkám našeho národního hospodářství. Navrhuji, aby Sněmovna lidu předložený návrh zákona o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění společné zprávy výborů Sněmovny lidu /sněmovní tisk 83/, schválila.

Předsedkyně SL doc.MUDr. Pennigerová: Děkuji za přednesenou zprávu.

Soudružky a soudruzi poslanci, nyní přistoupíme k rozpravě. Do rozpravy se přihlásila poslankyně Čubová. Prosím, aby se ujala slova.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP