Od apríla 1969 sa urobil medzi ľuďmi kus dobrej politickej práce. Na druhej strane nesmieme však púšťať zo zreteľa, že vo vedomí našich občanov je ešte mnoho pozostatkov z nedávneho krízového obdobia. To všetko od nás vyžaduje, aby sme v masovopolitickej práci vystupovali zásadovo a pomáhali tak ešte viac občanov získať pre politiku Komunistickej strany Československa a Národného frontu.

Náš pracujúci ľud na čele s robotníckou triedou a KSČ dnes ako oko v hlave chráni svoje socialistické zriadenie, ktoré najlepšie vyhovuje jeho záujmom. Preto my ako poslanci nášho ľudu, našich národov, najlepšie budeme dokumentovať vernosť socialistickej spoločnosti tým, že sa nebudeme a nesmieme ľahostajne stavať k politickému a hospodárskemu úsiliu nášho ludu, z ktorého pochádzame, ku ktorému patríme a ktorému slúžime. Ako poslanci socialistickej spoločnosti musíme preto pevne stáť na pozíciách marxizmu-leninizmu, proletárskeho internacionalizmu, bez akéhokoľvek národnostného obmedzenia.

Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, na záver svojej správy odporúčam z poverenia výborov Snemovne národov schváliť tak návrh poslancov na vydanie zákona o voľbách do Federálneho zhromaždenia so zmenami uvedenými v spoločnej správe výborov, ako aj návrh poslancov na vydanie ústavného zákona, ktorým sa mení článok 86 ústavy a článok 30 a 103 ústavného zákona o československej federácii.

Předsedkyně SL doc. MUDr. Pennigerová: Děkuji poslanci Infnerovi za jeho zpravodajskou zprávu.

Zahajuji rozpravu, do které se přihlásili poslanci dr. Jan Němec, Josef Černý, Rostislav Petera, Jozef Mjartan, dr. Michal Žákovič, ing. Štefan Vajda, Marie Jarošová, Antonín Himl a Josef Hlavička.

Jako první vystoupí poslanec Jan Němec, kterému dávám slovo. Druhým diskutujícím bude poslanec Josef Černý.

Poslanec JUDr. Jan Němec: Soudružky a soudruzi poslanci, v návrhu, který byl předložen dnešnímu společnému zasedání Sněmovny lidu a Sněmovny národů, je v § 53 doporučeno zrušit zákon č. 113/1967 Sb, o volbách do Národního shromáždění ve znění zákona č. 29/1968 Sb.

Dovolte mi několik poznámek k osudu, který stihl tento zákon, zákon, který byl schválen, podle něhož se však volby nikdy nekonaly. Prostudoval jsem si rozpravu, která probíhala 30. listopadu a 1. prosince 1967 v Národním shromáždění, v níž řada řečníků vyjádřila přesvědčení, že volební zákon tehdy přijímaný a volby podle něj organizované přispějí k upevnění morálně politické jednoty naší čs. společnosti, že budou mít mimořádnou úlohu zejména proto, že se budou konat v roce dvacátého výročí Vítězného února, v roce padesátého výročí vzniku čs. samostatnosti.

Praxe ovšem ukázala pravý opak. Volební zákon se stal předmětem divoké licitace, nenávistné kampaně pravicově oportunistických, revizionistických a kontrarevolučních sil, byl zneužit proti Komunistické straně Československa, její vedoucí úloze, proti socialistickému zřízení v této zemi.

Všichni máme v živé paměti všechny ty hlásné trouby masarykovské a benešovské demokracie, které propagovaly volnou hru politických sil, které svedly úporný boj v komunikačních prostředcích proti principiální zásadě demokracie, proti nadpoloviční většině. Dobře si pamatujeme právě na to, jak tzv. elita bojovala za kvalifikovanou většinu, aby mohla mobilizací několika desítek nebo stovek voličů vytlačit z kandidátek kandidáty oddané socialistickému zřízení, protože dobře chápala, že nemá možnost porazit je ve volbách, které se připravovaly. Je to jeden z klasických případů manipulace, jíž byl čs. lid v roce 1968 pravicovými silami řízen.

Prošli jsme, jak zde už bylo řečeno, velmi složitým obdobím. Dokument Poučení, který byl přijat prosincovým plénem ÚV KSČ a schválen XIV. sjezdem strany, toto mimořádné období podrobně charakterizoval. Vyžádalo si pochopitelně také v oblasti zastupitelských sborů řadu mimořádných opatření, mezi nimi i prodloužení funkčního období dnešní Sněmovny lidu, tehdejšího Národního shromáždění, prakticky na sedm a půl roku.

Nastal čas, abychom i v této oblasti přistoupili k normálnímu systému voleb, abychom zvolili nové zastupitelské orgány. Říkám to proto, abychom si uvědomili, že k těmto volbám půjde mimořádně vysoký počet občanů, kteří poprvé se objeví u volební urny. Bude to zhruba celá šestina voličů, jimž v důsledku kontrarevoluční činnosti po určitou dobu bylo omezeno jejich právo volit a být volen do zastupitelských orgánů socialistického státu.

Proto bude zejména třeba, abychom se všichni v předvolební kampani dovedli obrátit k těmto novým voličům, mladým lidem, k těm, kteří byli předmětem pokusů pravicových sil, kteří byli předmětem jejich zájmu, kteří měli vytvářet jejich zálohu v boji proti socialistickému zřízení v naší zemi.

Soudružky a soudruzi, volební zákon v každé zemi je měřítkem dosaženého stupně socialistické demokracie. Mám na mysli tu socialistickou demokracii, která poprvé zvítězila ve dnech Velké říjnové socialistické revoluce v Rusku a která je pochopitelně vzorem i pro nás. Demokracii, která má třídní obsah, v níž se vždycky ptáme pro koho je a proti komu. Chtěl bych zdůraznit zejména první paragraf navrženého zákona o volbách do Federálního shromáždění, který říká, že "Pracující lid volí za poslance Federálního shromáždění občany oddané věci socialismu, politicky i odborně vyspělé s vysokými morálními vlastnostmi. schopné zabezpečovat úkoly Federálního shromáždění a organizovat a sjednocovat tvůrčí síly pracujících v úsilí o všestranný rozvoj socialistické společnosti." Právě ta myšlenka sjednocovat a organizovat je charakteristickým rysem socialistické demokracie vůbec, je klasickým příkladem proti demokracii buržoazní, jež organizuje své volební systémy na principu rozděluj a panuj, na vzájemně urputných bojích, jež směřují jenom k tomu, aby pracující člověk nepoznal, kdo bude hájit jeho zájmy, aby svým volebním lístkem, roztříštěným do řady stran, umožnil prodloužení panství vykořisťovatelů.

Přitom je třeba se zamyslet nad tím, kde je ta síla, která sjednocuje a organizuje celý proces výstavby socialismu? Je to revoluční marxisticko-leninská strana. Leninismus nás učí, že úspěšná výstavba socialismu a komunismu je možná jedině pod vedením marxisticko-leninské strany, vyzbrojené pokrokovou teorií, zakalené v bojích, mající důvěru pracujících, znající vyjádřit tužby mas a umějící je také vést. Takovou stranou je bezesporu Komunistická strana Československa, k jejímž padesáti letům mohl XIV. sjezd konstatovat, že čestně plnila a plní svou dějinnou úlohu, kterou na sebe vzala jako vedoucí síla dělnické třídy a všech pracujících.

My, komunisté, nebudeme k volbám přicházet s prázdnýma rukama. Můžeme se pochlubit onou obrovskou organizátorskou prací, kterou komunistická strana pod novým vedením, zvoleným v dubnu 1969, má za sebou, onou obrovskou prací, kdy v složitém procesu vlastní očisty dokázala semknout pracující k plnění úkolů socialistické výstavby, dokázala vytvářet novou morálně politickou jednotu, a to na vyšší úrovni. Nemůže být lepšího příkladu o platnosti leninské myšlenky o vedoucí úloze strany než právě posiední dva roky, které byly završeny naším XIV. sjezdem. Myslím, že i prodloužení volebního období na pět let vyjadřuje správnost oné ústavní zásady, jež nedávno byla tak často zneužívána k pomluvám, zásady o vedoucí úloze strany v čs. společnosti. To, že volby budou uspořádány v zákonném termínu do konce tohoto roku, svědčí o pevnosti socialistického společenského řádu, svědčí o plné obnově socialistických sociálních i právních jistot občanů Československa.

Nemůžeme se ovšem dívat na volby jako na záležitost klidu. Bude to boj, protože naši nepřátelé se budou snažit zneužít jich k tomu, aby dokázali odvrátit od našich cílů část našich občanů. Již dnes víme, že se grupují, již dnes určují svou taktiku politiky rozvratu, rozkladu a chaosu. Zase se bude hovořit v kanálech zahraničního rozhlasu o samostatnosti, suverenitě a nezávislosti. My tedy odpovídáme na tyto útoky jasně, že nám nejde o jakoukoli svobodu, nezávislost a suverenitu, že nám jde o svobodu od vykořisťovatelů, že nám jde o nezávislost na kapitalistických státech, že nám jde o suverenitu socialistického státu, moci dělnické třídy. Jsem hluboce přesvědčen, že volební výsledky ukáží souhlas zdrcující většiny čs. lidu s generální linií výstavby socialismu, jak ji schválil XIV. sjezd KSČ, že volební výsledky budou potvrzením zahraničně politické orientace naší země, vyjádřené sjezdovou rezolucí, v koncepci jednoty socialistického společenství, ve spolupráci a bratrství se zeměmi tohoto společenství a zejména se Sovětským svazem.

Předsedkyně SL doc. MUDr. Pennigerová: Děkuji poslanci Janu Němcovi. Nyní promluví místopředseda Federálního shromáždění Josef Černý, dalším diskutujícím bude poslanec Rostislav Petera.

Místopředseda FS Černý: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, příprava voleb, kterou zahajujeme projednáváním návrhu volebních zákonů, je dalším významným krokem ve sjednocovacím procesu v naší společnosti a i v dalším rozvíjení naší socialistické demokracie. Volby samy by se pak měly stát prověrkou ideově politické a organizační práce všech politických stran a společenských organizací Národní fronty. Měly by se stát cestou k prohloubení jednoty všech socialistických sil v naší zemi.

Ústřední výbor Československé strany socialistické, z pověření jehož předsednictva i Klubu poslanců strany dnes před Federální shromáždění předstupuji, se na svém zasedání dne 2. července zabýval touto významnou událostí v životě socialistického státu a uložil všem našim stranickým orgánům věnovat volbám plnou pozornost. Považujeme-li za jeden ze svých stěžejních politických úkolů boj o myšlení lidí a o posilování jejich důvěry ve správnost naší socialistické cesty, pak tedy dostáváme opětovně příležitost k tomu, abychom v průběhu volební kampaně vstoupili do nejužšího styku s nejširšími vrstvami našich občanů a abychom svým podílem na úspěšném provedení voleb výrazně přispěli k dovršení konsolidace naší společnosti.

Proto přistupujeme jako politická strana Národní fronty s plnou odpovědností k projednávání tohoto návrhu zákona a neméně odpovědně se chceme podílet na jeho realizaci. Plně se ztotožňujeme s návrhem poslanců Federálního shromáždění na vydání zákona o volbách do Federálního shromáždění tak, jak nám byl předložen k projednání.

Vyslovujeme rovněž svůj souhlas s ústavním zákonem, jímž se prodlužuje volební období na pět roků. Umožní to časově koordinovat funkční období zákonodárných sborů a národních výborů především s časovým rozpětím mezi sjezdy KSČ, která je vedoucí silou naší společnosti, a přípravou pětiletých plánů.

Z našeho pohledu pak zejména vítáme, že návrh, podaný čelnými představiteli Národní fronty ČSSR a Federálního shromáždění zvýrazňuje v mnoha směrech úlohu, význam a postavení Národní fronty. Považujeme ji v našich čs. podmínkách za podstatnou složku dalšího rozvíjení socialistické demokracie a celého politického systému, tvořeného zastupitelskými sbory a Národní frontou, jež pod vedením Komunistické strany Československa je společnou platformou svazku dělníků, rolníků a pracující inteligence, politického svazku komunistů, příslušníků jiných politických stran a politicky neorganizovaných občanů. Národní fronta významně rozšiřuje předpoklady a podmínky pro aktivní účast i naší strany a všech jejích členů na tvorbě politiky a na angažovaném uskutečňování celospolečensky přijatých cílů.

V tomto duchu přistoupí i všechny orgány naší strany k úkolům, které souvisí s volbami. Především přispějeme k co nejúčinnější formulaci volebních programů Národní fronty a jejich propagaci mezi občany, navrhneme ze svého středu schopné a socialismu skutečně oddané členy jako kandidáty Národní fronty za poslance národních výborů i zákonodárných sborů, napomůžeme svou agitační prací vítězství všech kandidátů Národní fronty i důstojnému průběhu vlastního volebního aktu. Našim nově zvoleným poslancům budeme v jejich práci soustavně pomáhat tak, aby byli dobrými reprezentanty nejenom naší strany, ale celé Národní fronty a přispívali co nejvíce a co nejlépe podle svých sil a možností ke správě věcí veřejných i k rozkvětu celé naší socialistické vlasti.

Uvádím to proto, že i když volby jsou ve své podstatě jednorázovou akcí, nevidíme své povinnosti v souvislosti s nimi pouze jako časově omezenou kampaň. Úkoly, jejichž důležitost zvlášť výrazně vystupuje v předvolebním období, považujeme a budeme považovat za trvaly obsah naší politické přesvědčovací práce.

Jménem poslanců Federálního shromáždění, členů Československé strany socialistické, prohlašuji, že budeme pro navrhovanou osnovu zákona o volbách do Federálního shromáždění hlasovat.

Jsem rovněž zmocněn prohlásit, že poslanci z řad členů Československé strany socialistické budou hlasovat pro vydání ústavního zákona, kterým se mění článek 86 Ústavy a článek 30 a 103 ústavního zákona o československé federaci.

Předsedkyně SL doc. MUDr. Pennigerová: Děkuji místopředsedovi FS Josefu Černému. Hovořit bude místopředseda Federálního shromáždění Rostislav Petera, připraví se poslanec Jozef Mjartan.

Místopředseda FS Petera: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, dokumenty XIV. sjezdu KSČ, které určují směr dalšího společenského vývoje, hlavní cíle a prostředky k jejich dosažení, přikládají mimořádnou důležitost volbám do zastupitelských sborů všech stupňů. V neposlední řadě i z toho důvodu, že celý volební proces - jeho příprava a provedení - bude znamenat dovršení jedné ze základních etap konsolidačního procesu v naší společnosti.

Z těchto hledisek je nutno chápat především význam voleb do Federálního shromáždění. Návrh zákona o volbách do Federálního shromáždění ke všem zmíněným skutečnostem přihlíží, odpovídá dosaženému stupni společenského vývoje a plně vyjadřuje i smysl a funkci voleb v socialistickém státě.

Je jistě účelné a plně odůvodněné, aby se Federální shromáždění usneslo na ústavním zákoně, jímž se poprvé uplatní pětileté volební období u zastupitelských sborů všech stupňů, protože to bude v časovém souladu s pětiletými obdobími konání sjezdů Komunistické strany Československa.

Návrh zákona o volbách do Federálního shromážděni je důkazem toho, že náš vskutku demokratický volební systém dává plnou možnost k uplatnění svrchovaných ústavních občanských práv. A to nikoliv jen při samotném aktu voleb, ale už v celém procesu jejich přípravy.

Zasluhuje ocenění, že se v návrhu zákona o volbách do Federálního shromáždění plně obráží postavení Národní fronty v našem politickém systému. Její úlohou - jak opětovně zdůraznil XIV. sjezd KSČ - je být sjednocující základnou politického života, vytvářet podmínky pro široký podíl pracujících na řízení rozvoje celé společnosti.

Toto významné poslání Národní fronty je zakotveno nejen v těch paragrafech zákona, které upravují navrhování, výběr a registraci kandidátů, ale i v ustanoveních tykajících se činnosti volebních komisí Národní fronty, jakož i obvodních a okrskových volebních komisí.

Zákon rovněž zachovává již vžitou politickou zásadu, že všichni kandidáti na poslance jsou kandidáty Národní fronty. Znamená to, že právo navrhovat kandidáty má Komunistická strana Československa, ostatní politické strany a společenské organizace sdružené v Národní frontě. Je tomu tak proto, že smyslem našich voleb je vytvoření takových zastupitelských sborů, které budou ve své činnosti uplatňovat politiku KSČ a Národní fronty.

Všechna tato ustanovení dokládají ve svém úhrnu reálnou náplň té části rezoluce XIV. sjezdu, v níž se praví, že Národní fronta v čele s Komunistickou stranou Československa je výrazem jednoty základních třídních, národních a internacionálních zájmů dělnické třídy a ostatních pracujících, že je základnou socialistické demokracie v ČSSR.

Důležitou součástí předvolební přípravy budou volební programy Národní fronty, které budou rozvíjet jednotu a aktivitu pracujících v úsilí o splnění úkolů a cílů vytyčených naší socialistické společnosti XIV. sjezdem KSČ. Volební programy Národní fronty se stanou východiskem pracovních plánů všech zastupitelských sborů.

Je třeba též kladně hodnotit, že návrh zákona v řadě svých důležitých ustanovení dává výraz federativnímu uspořádání našeho státu. V tom je jeho významný přínos k neustálému posilování socialistických vztahů mezi našimi národy a národnostmi, k upevňování jednotného československého vědomí v duchu proletářského internacionalismu a socialistického vlastenectví, vzájemné úcty, spolupráce, rovnosti a bratrství. V souladu s demokratickými principy našeho volebního práva je dále zásada, že k platnosti voleb je třeba, aby se jich zúčastnila nadpoloviční většina voličů ve volebním obvodu.