Vážené súdružky, vážení súdruhovia, vláda Československej socialistickej republiky predkladá návrh novely ústavného zákona č. 143/1968 Zb., návrh ústavného zákona o opatreniach v sústave federálnych ústredných orgánov, na čele ktorých stojí člen vlády, a návrh zákona o pôsobnosti federálnych ministerstiev, predpokladajúc, že tieto návrhy, ako aj celý súbor navrhovaných zákonov vytvárajú ústavné a právne podmienky a možnosti pre potrebné sústredenie síl a pre orientáciu činnosti všetkých štátnych orgánov na plnenie funkcií socialistického štátu i na riešenie vecných problémov a prispievajú k tomu, aby sa upevnili vzťahy úzkej spolupráce medzi federálnymi orgánmi a orgánmi republík a aby sa vžili také metódy práce federálnych orgánov, ktoré zodpovedajú federatívnemu usporiadaniu.

Vážené súdružky a súdruhovia, prosím vás, aby ste navrhovaným zákonom dali svoj súhlas a ústavne ich sankcionovali. /Potlesk./

Predseda FZ prof. dr. D. Hanes:

Ďakujem podpredsedovi vlády za jeho výklad.

Za výbory Snemovne ľudu, ktorým bol vládny návrh ústavného zákona prikázaný na prerokovanie, prednesie správu ich spoločný spravodajca poslanec Viktor Knapp, ktorému udeľujem slovo.

Zpravodaj poslanec akad. V. Knapp:

Vážený soudruhu presidente Československé socialistické republiky, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté!

Projednáváme-li dnes, 2 roky poté, co vstoupil v účinnost ústavní zákon č. 143/68 Sb. o čs. federaci, osnovu ústavního zákona, jímž se ústavní zákon o čs. federaci doplňuje a mění, je přirozené, že se pozornost obrací nejen k navrhovaným doplňkům a změnám, ale zároveň a v prvé řadě i k fungování československé federace samé. Tímto směrem a v tomto duchu se neslo i jednání výborů Sněmovny lidu o osnově novely ústavního zákona o čs. federaci.

Výbory se zabývaly otázkami fungování čs. federace u vědomí toho, že marxisticko-leninské pojetí federace, které odlišuje federaci socialistickou od federací v kapitalistických státech, má své neměnné základní kameny, jimiž jsou sebeurčení národů, proletářský internacionalismus a demokratický centralismus /Lenin mnohokrát zdůraznil nezbytnost demokratického centralismu v soc. federaci/, a že celá federace tvoří politickou jednotu, v níž se nedílně uplatňuje vedoucí úloha komunistické strany.

Z těchto zorných úhlů byla ve výborech hodnocena dosavadní dvouletá historie čs. federace i potřeba doplnění a změn zákona, jímž byla zřízena.

Je dobře známo, řekl to zde již předseda vlády s. Štrougal, a je to jeden ze základních poznatků marxismu-leninismu, že konečným ověřením pravdivosti lidského poznání i správnosti lidského rozhodování je společenská praxe, která rozptyluje pochybnosti, vyvrací omyly a dává za pravdu tomu, co je správné a schopné života.

Dvě léta, která uplynula od doby, kdy vstoupila v život čs. federace, není doba příliš dlouhá; i jednání ve výborech však ukázalo, že zkušenosti za tu dobu nashromážděné stačí k tomu, aby bylo posouzeno, zda se čs. federace jako státoprávní řešení vztahu českého a slovenského národa ve společném státě osvědčila. Zkušenosti, o které se opírá takovéto hodnocení, mají mnoho zdrojů a mnoho aspektů; vždyť přece se federalizace Československé socialistické republiky prakticky dotkla všech stránek našeho veřejného života. Rozsáhlou měrou se dotkla i vnitřní struktury nejvyššího zastupitelského sboru republiky, jímž se stalo Federální shromáždění, vyvolala řadu nových prvků i problémů v jeho vztahu k ostatním státním orgánům federálním i národním a působila přirozeně i na formy a na náplň práce poslanců. V této věci se tedy poslanci Federálního shromáždění nemuseli spoléhat toliko na zprávy jim předkládané, ale mohli čerpat /a také tak v rozpravě činili/ z nejvlastnějších zkušeností dvou let politické práce ve Federálním shromáždění samém i ve svých volebních obvodech. Jako společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu mohu prohlásit, a s radostí plním tento úkol, že zkušenosti poslanců plně podporují stanovisko ÚV KSČ z nedávných dnů a jsou ve shodě se zkušenostmi vlády, jak jsou uvedeny v důvodové zprávě a jak zde byly vyloženy předsedou vlády s. Štrougalem i místopředsedou vlády s. Laco.

Jednání výborů vyznělo v závěr, že čs. federace vyřešila citlivý politický problém naší společnosti, že se čs. federace v prvních dvou letech svého života osvědčila a že se ve složitém politickém procesu, který provázel její vznik i uskutečňování, stala významným prvkem konsolidačním.

Jednání výborů zároveň dospělo, shodně s výsledky zasedání ÚV KSČ i se stanoviskem vlády k závěru, že dosavadní zkušenosti ukazují možnost i vhodnost toho, aby při plném respektování zájmů obou národů i jejich národní a státní svébytnosti byly některé státoprávní instituce čs. federace zjednodušeny a zejména, aby v některých důležitých hospodářských oblastech byla zvýrazněna jednota čs. ekonomiky. Připomeňme si v této souvislosti, že Lenin od samého vzniku ruské federace neustále zdůrazňoval potřebu jednoty federálního hospodářství a jeho řízení.

Vládní návrh ústavního zákona, který projednáváme, odpovídá podle názoru výborů těmto zkušenostem a politicky uvážlivým řešením jim dává právní výraz. Vzhledem k této principiální shodě stanoviska výborů se stanoviskem vlády nevzešlo z projednávání osnovy novely ústavního zákona o čs. federaci ve výborech Sněmovny lidu nic, co by vyžadovalo komentovat zprávu vlády nebo k ní něco dodávat. Ani návrhy drobných úprav, které výbory navrhují, také zajisté nevyžadují zdůvodnění podrobnějšího, než vyplývá ze společné písemné zprávy výborů, kterou máte v rukách.

Dovolte mi proto jen stručně shrnout stanoviska výborů k otázce projednávané osnovy ústavního zákona, kterým se doplňuje a mění ústavní zákon č. 143/68 Sb. o čs. federaci. Přes živou a rušnou diskusi byla ve výborech i u jednotlivých jejich členů naprostá shoda v tom, že přijetí osnovy ústavního zákona, kterou projednáváme, přispěje k pozitivnímu rozvoji čs. federace, ke zdokonalení její funkce a že dílčí úpravy její vnitřní struktury, vyplývající z dosavadních zkušeností, které novela přináší, se nesou ve směru dalšího upevnění a vzájemného sladění politických základů soc. federace, jimiž jsou, jak bylo řečeno na začátku této zprávy, sebeurčení národů, proletářský internacionalismus a demokratický centralismus, který spolu s vedoucí úlohou komunistické strany, uplatňující se nedílně v celém státě a ve veškerém společenském životě, vytváří z federace politickou jednotu opřenou o společenství třídních zájmů. Stojí konečně za zmínku i to, že některé z navržených úprav při plném zachování rovnoprávnosti a státoprávní svébytnosti obou národů vnitřní ústrojí československé federace nejen v lecčems zjednodušují, ale i zhospodárňují jeho chod.

Z těchto všech důvodů navrhuji jménem výborů Sněmovny lidu, aby ústavní zákon, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 143/1968 Sb. o československé federaci, byl přijat ve znění vládou navrženém s drobnými úpravami navrženými ve společné zprávě výborů.

Predseda FZ prof. dr. D. Hanes:

Ďakujem poslancovi Knappovi za spravodajskú správu.

Žiadam, aby stanovisko výborov Snemovne národov, ktorým bol vládny návrh prikázaný, predniesol ich spoločný spravodajca poslanec Josef Kopecký.

Zpravodaj poslanec J. Kopecký:

Vážený soudruhu presidente, vážené Federální shromáždění, soudružky a soudruzi. Všechny výbory Sněmovny národů, které předložený vládní návrh ústavního zákona projednávaly, kladně ocenily navržené dílčí úpravy ústavního zákona o československé federaci. Vidí v nich ústavní záruky pro další upevnění federativního uspořádání našeho socialistického státu a pro posílení jeho základních funkcí v souladu se současnými podmínkami a potřebami rozvoje společnosti. Úpravy ústavního zákona o československé federaci jsou završeny v duchu politických zásad ÚV KSČ. Na jeho nedávném zasedání bylo znovu zdůrazněno, že federativní uspořádání podle principů marxisticko-leninského řešení národnostních vztahů v našem státě zůstane zachováno i v budoucnu a že je třeba toto uspořádání dále zdokonalovat. Naše dvouleté zkušenosti z fungování federace to jasně potvrzují.

V současném období se dostává do popředí zájmu zejména další vývoj konsolidačního procesu v oblasti ekonomiky, otázky dalšího rozvoje výrobních sil a zvyšování životní úrovně. Naši pracující vysoce oceňují úspěchy, kterých bylo od dubna 1969 dosaženo v podmínkách ostrých bojů s pravicovými a antisocialistickými silami. Vyjadřují plnou podporu ÚV KSČ dalším rozvíjením pracovní iniciativy za překračování hospodářských úkolů. Přesto si úplná konsolidace vyžádá ještě mnoho úsilí, poctivé a obětavé práce našich pracujících. Proto plně chápeme význam, který pro další vývoj našeho národního hospodářství má posílení integrační funkce federace právě v oblasti ekonomiky. V úpravách prováděných v ústavním zákoně o čs. federaci nevidíme jednostranný přesun kompetencí republik na federaci, ale účelnou dělbu působnosti mezi federací a oběma republikami, která vytváří předpoklady pro účinnější zvládnutí úkolů, před nimiž v ekonomické oblasti stojíme. Z těchto pohledů vycházely výbory Sněmovny národů, kterým bylo přikázáno osnovu novely ústavního zákona o československé federaci projednat.

Na základě projednání a projevené podpory projednaných změn ústavního zákona o československé federaci doporučuji Sněmovně národů, aby vládní návrh ústavního zákona schválila se změnami, které jsou obsaženy ve společné zprávě výborů, tisk 40 SL a 37 SN.

Predseda FZ prof. dr. D. Hanes:

Otváram rozpravu k prvému bodu programu. Ako prvá sa prihlásila do rozpravy poslankyňa Elena Litvajová.

Poslankyňa E. Litvajová:

Vážený súdruh prezident, vážené súdružky a súdruhovia!

Federatívne usporiadanie štátoprávnych vzťahov českého a slovenského národa schválené v roku 50. výročia nášho spoločného štátu tak, ako ho zdôraznilo aj mimoriadne významné rokovanie Ústredného výboru Komunistickej strany Československa pred niekoľkými dňami v referáte s. Husáka, sa už v priebehu svojho krátkeho dvojročného trvania prejavilo ako jednoznačne správne, opierajúce sa o leninské princípy marxistickej národnostnej politiky. Prispelo k upevneniu politického a hospodárskeho rozvoja našej socialistickej spoločnosti a štátu. Stalo sa významným činiteľom upevnenia Československej socialistickej republiky ako trvalého základu pre spoločný život našich bratských národov a národností do budúcnosti a pre ďalšiu úspešnú cestu k socialistickej výstavbe.

Vývoj federácie za dva roky, praktické skúsenosti z jej uplatňovania ukázali, že je nutné v rámci prijatých základných princípov jej mechanizmus ďalej dotvárať v súlade s potrebami a úlohami socialistického hospodárskeho a kultúrneho rozvoja. Návrh ústavného zákona o československej federácii, ktorý nám bol predložený, a aj celý komplex zákonov, o ktorých budeme rokovať, správne navrhujú určité zmeny, ako je posilnenie integrujúcej úlohy federálnych orgánov najmä v oblasti ekonomiky v záujme efektívnejšieho využitia ekonomických zdrojov nášho socialistického štátu.

Posilnenie koordinačnej funkcie vlády Československej socialistickej republiky upevňuje princípy plánovitého riadenia jednotného československého národného hospodárstva a jednotnú hospodársku politiku celej našej federatívnej socialistickej republiky, vytyčovanú hospodársko-politickými smernicami nášho Ústredného výboru Komunistickej strany Československa. Väčšia integrácia najmä v určitých odvetviach ekonomickej oblasti patrí k základným zákonitostiam rozvoja spoločenskej výroby vôbec, pre ktorú v našich podmienkach vytvára optimálne podmienky predovšetkým existencia socialistického spoločenstva, lebo na programe dňa je oveľa užšia a dôslednejšia hospodárska integrácia socialistických štátov. Pre takúto integráciu v podmienkach socializmu objektívne vo väčšej miere vytvorí predpoklady aj nastupujúca vedecko-technická revolúcia, ktorá podstatne posilňuje rozvoj výrobných síl v súlade s vytvorenými výrobnými vzťahmi.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, chcela by som sa dotknúť vo svojom vystúpení ešte niektorých otázok, ktoré súvisia s federatívnym usporiadaním nášho štátu.

Československý federatívny štát vznikol ako istá reakcia na minulosť, pretože dlhé roky neboli dôsledne na základe marxisticko-leninských princípov riešené základné vzťahy oboch našich národov, čo muselo zákonite vyústiť v nutnosti ich zmeny. Treba povedať, že československá federácia má aj svoju perspektívnu stránku, i keď dnes nie je nutné podrobnejšie o tejto otázke hovoriť.

Myslím, že ani na tomto fóre najvyššieho zákonodarného zboru ČSSR netreba zakrývať, že keď vznikala naša ČSSR na federatívnom základe, ozvali sa aj pochybovačné hlasy, či to nepovedie k dezorganizácii, k deformáciám a k ťažkopádnemu riadeniu v našom štáte a pod., a to najmä preto, že sa narodila do veľmi zložitej a ťažkej politickej a ekonomickej situácie. Tieto obavy, ako potvrdzujú fakty, sa ukázali neopodstatnenými a neoprávnenými, Hovoril o nich aj predseda vlády s. Štrougal, s. Laco i súdruhovia spravodajcovia jednotlivých snemovní.

Federatívne riešenie počas svojho krátkeho dvojročného trvania i napriek zložitosti podmienok existencie ukázalo svoje vysoko pozitívne stránky i veľké možnosti. Nepochybne najmä v ťažkej politickej situácii, v akej sme boli v roku 1968 a 1969, sa ukázala federácia jednoznačne ako významný konsolidačný činiteľ.

Keď zoberieme do úvahy skutočnosti, ktoré som v predchádzajúcej časti len stručne uviedla, vyplýva z nich záver, že federatívne usporiadanie treba plne podporovať, na ňom budovať a plne využívať jeho možnosti.

To, pravda, neznamená, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, že by sa na platforme a v rámci federácie nemohli robiť nejaké zmeny, ako napr. presuny určitých kompetencií, zlepšenie fungovania národných a federálnych orgánov v záujme zlepšenia metód a štýlu práce, a v konečnom dôsledku v záujme zlepšovania života všetkých občanov v našej vlasti.

Zákony, celý ich súbor, ktoré dnes a zajtra máme schváliť, chcú zlepšiť fungovanie a chod československej federácie, a to tak na úrovni federácie, ako aj na úrovni národných orgánov. Treba však vidieť, že prijatie zákonov a vôbec zákony tvoria iba jednu stránku veci. Všetkým nám je jasné, že by zostali len na papieri, i keď sú schválené najvyšším zákonodarným zborom, keby týmto zákonom nezodpovedali, keby sa nevytvárali a neprispôsobovali federatívnemu usporiadaniu zodpovedajúce pracovné formy a metódy tak vo federácii, ako aj v národných republikách.

Unitaristický, centralistický systém, ktorý existoval do roku 1969, mal svoj štýl a metódy práce. Aj tu, keď hovoríme o tak vážnych a zložitých problémoch, môžeme použiť slová ľudovej múdrosti, že zvyk je železná košeľa, že staré metódy centralizmu ešte prežívajú a že na niektorých miestach sa udržiavajú navyknuté formy a metódy práce. A tieto sú nielen brzdou lepšieho chodu federatívneho usporiadania a plnenia jeho funkcií, ale možno povedať, že smerujú v určitom zmysle aj proti základom tohto zriadenia. Sú teda niečím, čo nášmu socialistickému štátu a jeho spoločnosti nepomáha pri jeho ďalšom úspešnom napredovaní.

Naše skutočne pozitívne výsledky v konsolidácii po kontrarevolučnom ohrození v roku 1968 boli by - myslím si - ešte lepšie, keby sa celá naša spoločnosť, všetky príslušné orgány tak vo federácii, ako aj v národných republikách týmito otázkami hlbšie zaoberali. A nebolo by od veci, keby aj naše Federálne zhromaždenie, inšpirované najmä bohatými skúsenosťami Sovietskeho zväzu, začalo hľadať ešte účinnejšie cesty aj v tejto oblasti.

Vymenili sa parlamentné delegácie medzi Sovietskym zväzom a Československou socialistickou republikou a práve veľmi pozitívne okrem iného bolo to, že sa hovorilo obojstranne o formách a metódach práce najvyšších zákonodarných zborov v našich štátoch.