/Schůze zahájena v 15.03 hod./

Predseda Fz prof. dr. D. Hanes:

Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci Snemovne ľudu a Snemovne národov, vážení hostia!

Srdečne vás všetkých vítam na dnešnom rokovaní. Obzvlášť vítam prvého tajomníka ÚV KSČ súdruha dr. Gustáva Husáka /potlesk/, prezidenta republiky armádneho generála Ludvíka Svobodu /potlesk/, členov a kandidátov Predsedníctva ÚV KSČ /potlesk/, tajomníkov ÚV KSČ a členov vlády Československej socialistickej republiky. /Potlesk./

Vážené súdružky, vážení súdruhovia poslanci! Federálne zhromaždenie Československej socialistickej republiky sa schádza bezprostredne po decembrovom pléne ÚV KSČ, ktoré má rozhodujúci význam pre ďalší rozvoj komunistickej strany a našej socialistickej spoločnosti.

Závery a dokumenty ÚV hodnotia z marxisticko-leninských pozícií minulé obdobie a plne potvrdzujú správnosť nastúpeného kurzu v apríli roku 1969. Je to víťazný záver triedneho zápasu práve ukončeného obdobia.

Závery a uznesenia ÚV KSČ zdôrazňujú ako základný princíp jednotu strany a dôsledné uplatňovanie jej vedúcej úlohy vo všetkých oblastiach života našej spoločnosti, sú jasnou líniou pre nadchádzajúce obdobie i pre našu prácu. Ich realizácia povedie k všestrannému rozvoju našej spoločnosti, ekonomiky, vedy a kultúry, k upevneniu socialistického štátu ako mocenského nástroja robotníckej triedy. S tým súvisí aj náš dnešný program rokovania Federálneho zhromaždenia. Na základe uznesení Ústredného výboru budeme prerokovávať návrhy zákonov, ktoré pri plnom rešpektovaní základných princípov federácie povedú k jej ďalšiemu upevneniu a rozvoju, ako návrh zákona o štátnom pláne rozvoja národného hospodárstva a štátny rozpočet Československej socialistickej republiky na rok 1971.

Ohlas na decembrové plénum ÚV KSČ v našej krajine plne potvrdzuje a dokumentuje správnosť prijatých záverov. I my, poslanci Federálneho zhromaždenia, vítame tento pozitívny, jedine správny program strany a pod jej vedením vynaložíme všetky sily na to, aby sme v činnosti Federálneho zhromaždenia a jeho orgánov zabezpečili jeho dôslednú realizáciu.

Súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci! Oznamujem, že Predsedníctvo Snemovne ľudu a Predsedníctvo Snemovne národov navrhli, aby zhodný legislatívny program, ktorého návrh vám bol písomne predložený, prerokovali obidve snemovne na spoločnej schôdzke.

Poslanci Evžen Erban, Jan Piller, Dalibor Hanes, Bohuslav Kučera, Antonín Pospíšil, Jozef Mjartan, Ľudovít Hanúsek, Jan Pelnář, Vojtech Daubner, Alexander Horák a Miroslav Zavadil predložili ešte návrh na vydanie zákona, ktorým sa ruší zákon č. 128/1968 Zb. o Národnom fronte, a požiadali, aby bol zaradený do programu spoločnej schôdzky snemovní.

Odporúčam tento návrh prerokovať ako ďalší bod programu našej schôdzky.

Skôr než rozhodneme o návrhoch, konštatujem, že zo Snemovne ľudu sa na dnešnú schôdzku ospravedlnili súdruhovia poslanci: Valo, Mockovčiak, Solčányová, Bodnár, Miska, Kuličková, Mazúr, Harasztiová, Uher.

Zo Snemovne národov sa na dnešnú schôdzku ospravedlnili poslanci: Malý, Kolaříková, Neubert, Losseová, Mindoš, Humeník.

Podľa prezenčnej listiny je prítomných 237 poslancov Snemovne ľudu, ďalej 49 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike a 55 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike. Podľa § 10 zákona o rokovacom poriadku Federálneho zhromaždenia ČSSR sú obidve snemovne schopné uznášať sa.

Sú, prosím, dotazy, doplňujúce návrhy alebo pripomienky k návrhu predsedníctiev obidvoch snemovní na konanie spoločnej schôdzky Snemovne ľudu a Snemovne národov i k návrhu jej programu, ktorý ste obdržali písomne, vrátane doplnenia o bod na vydanie zákona, ktorým sa ruší zákon č. 128/1968 Zb. o Národnom fronte? /Nikto sa nehlási./

Pretože nie sú, pristúpime k hlasovaniu. Najprv budú hlasovať poslanci Snemovne ľudu.

Kto z jej poslancov súhlasí s návrhom na konanie spoločnej schôdzky Snemovne ľudu a Snemovne národov i s návrhom jej programu vrátane doplnku, ktorý som predniesol, nech zdvihne ruku. /Deje sa./

Ďakujem. Je niekto proti? /Nikto./

Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikto./

Ďakujem. Za návrh hlasovali všetci prítomní poslanci Snemovne ľudu.

Teraz žiadam poslancov Snemovne národov o hlasovanie o tomto návrhu.

Kto z poslancov Snemovne národov s návrhom súhlasí, nech zdvihne ruku. /Deje sa./

Ďakujem. Je niekto proti? /Nikto./

Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikto./

Ďakujem. Za návrh hlasovali všetci prítomní poslanci Snemovne národov.

Môžem konštatovať, že Snemovňa ľudu a Snemovňa národov podľa ustanovenia čl. 34 ods. 2 a v súlade s ustanovením čl. 40 ods. 3 ústavného zákona o československej federácii sa uzniesli na konaní spoločnej schôdzky a na jej programe.

Vážené Federálne zhromaždenie!

Otváram 6. spoločnú schôdzku Snemovne ľudu a Snemovne národov.

Oznamujem, že na funkciu poslanca Snemovne národov rezignovali: Jaroslav Kučera, Eduard Frank, Ing. Václav Pánek, Jan Pauly, dr. Václav Chytil, Ing. Jiří Kabelka, Walter Piverka, Augustín Machatka a dr. Felix Vašečka; na funkciu poslanca Snemovne ľudu: Stanislav Kettner, Josef Illa, Ludmila Spěváková, Maxmilián Icha, Ing. Jiří Fleiger, Ing. Antonín Bichler, Lubomír Dohnal. Poslanec Snemovne ľudu Josef Zedník rezignoval na funkciu podpredsedu a člena Predsedníctva Federálneho zhromaždenia.

Súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, než prikročíme k prerokovaniu schváleného programu spoločnej schôdzky, prihlásil sa o slovo podľa ustanovenia § 15 zákona o rokovacom poriadku Federálneho zhromaždenia predseda vlády Československej socialistickej republiky dr. Lubomír Štrougal. Prosím predsedu vlády, aby sa ujal slova.

Předseda vlády ČSSR dr. L. Štrougal:

Soudruhu presidente, soudružky a soudruzi poslanci. Dovolte mi, abych z pověření vlády Československé socialistické republiky předložil k vašemu posouzení soubor návrhů, které ve svém celku sledují upevnění čs. federace.

Předložením těchto návrhů zákonů vláda v plném souladu s linií ústředního výboru KSČ plní svůj slib, že po určitém období budou zhodnoceny získané zkušenosti z fungování federace a navržena opatření, která umožní zlepšit působení jejího mechanismu tak, aby byla účinným a spolehlivým nástrojem dalšího politického a hospodářského rozvoje.

Chtěl bych stručně objasnit politické aspekty navrhovaných změn, jejich smysl a cíle.

Výstavba socialismu, politika industrializace a kolektivizace zemědělství vytvořila základní společenské, materiální a sociální předpoklady k růstu životní úrovně obou našich národů, jejich sebeuvědomění, k rozkvětu jejich národních kultur a vědy - k celkovému řešení národnostní otázky ve společném státě Čechů a Slováků. Nejnázorněji se tato politika projevila v celkovém rozvoji Slovenska.

Ne zcela ujasněná koncepce vztahů revoluční moci dělnické třídy k národnostní otázce vedla v druhé polovině 50. let i později, k jejímu všeobecnému podceňování. Nízká úroveň propracovanosti národnostní otázky v podmínkách Československa ovlivňovala v konkrétních etapách výstavby socialismu koncepci i praktický přístup k této citlivé oblasti politiky. Převládl nesprávně zjednodušený pohled, že ve společnosti, která buduje socialismus, se snižuje význam národnostní otázky, že při úspěšné výstavbě nového společenského řádu mizí zdroje možných třecích ploch a napětí v soužití národů. Politicko-mocenské řešení třídního antagonismu, které objektivně stálo v popředí, pozornost ke vzájemným vztahům zatlačovalo poněkud do pozadí. Současně se problematika vztahů mezi Čechy a Slováky zužovala v podstatě jen na jejich ekonomickou stránku, na vyrovnání hospodářské a sociální úrovně obou národů. To je sice podstatný, ale v celé mnohostrannosti těchto vztahů přece jen pouze jeden z řady faktorů.

Tato zjednodušení ztěžovala zásadní řešení, zejména při rozvíjení politické a demokraticko-institucionální stránky vztahů mezi oběma našimi národy.

Předbíhání etap v rozvoji socialistické společnosti, jak zdůrazňuje "Poučení z krizového vývoje", přijaté na prosincovém zasedání ÚV KSČ, se škodlivě odrazilo i v tomto směru.

Zásady, z nichž československá federace vzešla a které určují i její funování, plně odpovídají marxisticko-leninskému pojetí a praxi řešení národnostních vztahů v podmínkách naší země. Toto nové státoprávní uspořádání, k němuž dala podnět Komunistická strana Československa, naplňuje princip rovnoprávnosti Čechů a Slováků a stalo se významným politickým aktem, posilujícím naši socialistickou republiku i vztahy vzájemného soužití obou našich národů.

Existence federace se stala v krátké době neodmyslitelnou samozřejmostí a zakotvila ve vědomí našich občanů. S uspokojením je možno konstatovat, že i český národ tuto myšlenku přijal za svou a aktivně se podílí na jejím rozvíjení. Nesplnily se naděje těch, kteří prorokovali, že tato myšlenka nenajde v českém prostředí příznivý ohlas. Je to svědectví její životaschopnosti a oprávněnosti.

Praxe bývá vždy spolehlivým směrníkem, ukazuje co z našich představ, teoretických postulátů a záměrů je životné a co nikoliv. Je také nejvhodnějším korektorem, vybírá a upřesňuje, potvrzuje či zamítá. Je tomu tak i v tomto případě.

Dva roky nejsou právě dlouhá doba pro prověrku účinnosti tohoto závažného rozhodnutí. A přece je možné říci dnes s jistotou, že federativní uspořádání sehrálo v uplynulém období úlohu vysoce pozitivní. To se potvrdilo již v období, kdy vstupovala do života. Již v této politicky velmi složité době měla nesporně kladný vliv na průběh procesu všestranné politické konsolidace. Znemožnila antisocialistickým, pravicovým silám učinit z národnostní otázky předmět spekulací a politikářských rejdů. Pomohla tedy vytvořit příznivé předpoklady pro odstranění některých ohnisek napětí ve vztazích mezi oběma našimi národy.

Teorie i praxe revolučního boje i u nás prokázaly plnou platnost teze, že národní a národnostní zájmy je nutno neustále posuzovat v dialektické jednotě s třídními zájmy, od nichž se odvíjí vše ostatní. Hluboký třídní obsah federace spočívá v tom, že jde o společný a jednotný stát dělníků, družstevních rolníků a ostatních pracujících, stát, jenž je jedním z nejdůležitějších nástrojů moci dělnické třídy a jejích spojenců. Bylo v zájmu dělnické třídy, aby došlo k dalšímu upevnění národních a národnostních svazků. Bylo v zájmu dělnické třídy a pracujících, aby již nikdo, a tím méně do budoucna, nemohl parazitovat na obtížích, spekulovat s rozdmycháváním šovinistických a úzce nacionalistických nálad. Naprostá rovnoprávnost je tou nejlepší garancí, která znemožní snahy našich třídních nepřátel stavět Čechy proti Slovákům a naopak.

V tomto smyslu čs. federace čerpá jak z dřívějšího dějinného poučení, tak i z let nedávno minulých. Uplatnění jejích principů považujeme za objektivně nejspravedlivější a nejúčinnější řešení. Pokládáme ji za velmi důležitou i z hlediska dalšího zdravého rozvoje naší společnosti.

Jestliže předstupuji dnes jménem vlády před vás s návrhy na některé úpravy, činím tak s vědomím, že osvědčené principy federace zůstávají nezměněné. Již při jejich přijetí jsme si byli vědomi, že federativní uspořádání bude nutno aktivně dotvářet na základě praxe a zkušeností. Vláda vychází z toho, že zhodnocení získaných zkušeností a jejich citlivá aplikace do zákonných norem by měla zabezpečit, aby úpravy byly relativně stálé, aby nevyžadovaly v krátké době opětné změny. Soudíme, že předložený soubor návrhů tomuto požadavku odpovídá a je s to obstát před novým hodnocením a změnami relativně delší období.

Hodnocením fungování federativního státoprávního uspořádání se mnohokrát zabývaly jak vrcholné stranické orgány, tak orgány státu - federální i české a slovenské republiky. Návrhy, které jsou předloženy, shrnují zkušenosti a závěry z těchto hodnocení.

Především se ukázalo, že v poměrně krátkém období fungování federace se nepodařilo zcela překonat některé návyky staré praxe dřívějšího uspořádání výkonné moci a správy.