/Jednání zahájeno v 9.05 hod./
Predseda SN V. Mihálik:
Vážené súdružky poslankyne, vážení
súdruhovia poslanci, vážení hostia,
budeme pokračovať v prerušenej 5. spoločnej
schôdzke Snemovne ľudu a Snemovne národov.
Podľa prezenčnej listiny je prítomných
169 poslancov Snemovne ľudu, 42 poslancov Snemovne národov
zvolených v Českej socialistickej republike a 41
poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej
socialistickej republike.
Konštatujem, že podľa § 10 zákona o
rokovacom poriadku Federálneho zhromaždenia ČSSR
je 5. spoločná schôdzka Snemovne ľudu
a Snemovne národov schopná uznášať
sa.
Ako siedmy bod nášho dnešného programu
prerokujeme
7. Vládny návrh, ktorým sa predkladá
Federálnemu zhromaždeniu ČSSR na vyslovenie
súhlasu Zmluva medzi Československou socialistickou
republikou a Poľskou ľudovou republikou o právnych
vzťahoch na československo-poľských štátnych
hraniciach, o spolupráci a vzájomnej pomoci v hraničných
otázkach, podpísaná v Prahe dňa
2. decembra 1967 /tlač 50/
Za vládu ČSSR návrh odôvodní
minister JUDr. Bohuslav Kučera. Prosím ho, aby sa
ujal slova.
Ministr JUDr. B. Kučera:
Vážené Federální shromáždění,
soudružky a soudruzi poslanci. Federálnímu
shromáždění předkládá
vláda ČSSR návrh na vyslovení souhlasu
se Smlouvou mezi Československou socialistickou republikou
a Polskou lidovou republikou o právních vztazích
na československo-polských státních
hranicích, o spolupráci a vzájemné
pomoci v hraničních otázkách, která
byla podepsána v Praze dne 2. prosince 1967.
Cílem této smlouvy je, jak je uvedeno v její
preambuli, prohloubit přátelskou spolupráci
a vzájemnou pomoc mezi oběma státy při
vyznačování, udržování
a ochraně společných státních
hranic a upravit hraniční režim tak, jak to
odpovídá tradičním přátelským
vztahům dvou sousedních a bratských socialistických
států.
V konkrétním případě význam
této smluvní úpravy vyplývá
i ze skutečnosti, že československo-polské
hranice představují nejdelší úsek
hranic našeho státu. Jejich délka činí
1310 km, z čehož je 307 km mokrých pohyblivých
hranic na hraničních tocích, a jsou vyznačeny
více než 18 000 hraničními znaky.
Smlouva upravuje v podstatě dvě skupiny otázek:
1. Správu československo-polských státních
hranic, tj. záležitosti určování,
vyměřování, vytyčování,
vyznačování a udržování
průběhu státních hranic suchých
a mokrých pohyblivých na hraničních
tocích, vyhotovování příslušných
technických hraničních dokumentů,
tedy ústavně právní a měřicko-technickou
problematiku vykonávanou v ČSSR příslušnými
odbornými orgány ministerstva vnitra ČSSR
a ministerstva národní obrany.
2. Činnost související s výkonem pohraniční
bezpečnostní služby a ochranou státních
hranic, k jejímuž výkonu smlouva zřizuje
hlavního hraničního zmocněnce a jeho
zástupce s působností pro celé čekoslovenko-polské
státní hranice a hraniční zmocněnce
a jejich zástupce s regionální působností.
Smlouva zároveň v této souvislosti upravuje
i některé jiné otázky, jako režim
společných cest, lesní a vodní hospodářství
v pohraniční oblasti apod., které se v širším
smyslu rovněž dotýkají režimu na
státních hranicích, ale jinak bývají
řešeny zvláštními dohodami.
Úprava základních otázek správy
československo-polských státních hranic
vychází ze smlouvy mezi oběma státy
o konečném vytyčení státních
hranic podepsané ve Varšavě dne 13. června
1958 a k ní připojených dokumentů
o vytyčení průběhu státních
hranic schválených ústavním zákonem
ze dne 17. října 1958 č. 62 Sb.
Pokud jde o smluvní úpravu činnosti související
s výkonem pohraniční bezpečnostní
služby a s ochranou státních hranic, jsou upraveny
jen hlavní zásady.
Jak už bylo zmíněno, smlouva předvídá
instituci hraničních zmocněnců a upravuje
způsob jejich vzájemného styku, jakož
i okruh otázek, které jsou oprávněni
vzájemně řešit.
Dále jsou ve smlouvě upraveny podmínky, za
kterých dochází k předávání
zadržených osob, způsob pronásledování
narušitelů státních hranic, zejména
pokud jde o pronásledování pachatele na území
druhé smluvní strany.
Úprava odpovídá rozsahu a složitosti
problémů, které při ochraně
československo-polských hranic jsou aktuální,
a vyjadřuje zásady úzké přátelské
spolupráce příslušných orgánů
obou socialistických států při jejich
řešení.
Smlouva je významným dokumentem, jehož uzavření
podstatně přispěje k prohloubení vzájemných
vztahů a přátelské spolupráce
mezi oběma sousedními socialistickými státy.
Spolupráce v širokém okruhu hraniční
problematiky je upravena s přihlédnutím k
dosavadnímu a v budoucnu předpokládanému
stupni rozvoje společnosti v obou státech.
Řešení různých technických
otázek se opírá o nejnovější
poznatky v této oblasti.
Jde o první smluvní úpravu tohoto druhu ve
vztahu k sousednímu socialistickému státu.
Poznatky, které budou získány z provádění
smlouvy, budou cenným přínosem pro postupné
sjednávání obdobných smluvních
úprav s dalšími sousedními státy.
Je třeba v této souvislosti podotknout, že
smlouva byla sjednávána a podepsána ještě
před přijetím ústavního zákona
o československé federaci. V souvislosti s federalizací
státu bylo proto třeba pečlivě zkoumat,
jak některá ustanovení smlouvy budou prováděna
s ohledem na rozdělení působnosti mezi federaci
a národní republiky. Vyjasnění otázek
spojených s realizací smlouvy bylo ztíženo
i politickou situací u nás v roce 1968 a 1969, která
vedla k celkovému narušení vztahů se
všemi socialistickými státy. Proto k dořešení
všech otázek mohlo dojít až v nynější
době.
Polskou stranou již byla smlouva ratifikována a je
ve společném zájmu, aby co nejdříve
vstoupila v platnost.
Doporučuji proto, aby Federální shromáždění
se smlouvou vyslovilo souhlas.
Predseda SN V. Mihálik:
Ďakujem ministrovi Kučerovi a prosím súdruha
poslanca Michala Cypricha, spoločného spravodajcu
výborov Snemovne ľudu, ktorým bol vládny
návrh prikázaný, aby predniesol ich stanovisko.
Spravodajca poslanec M. Cyprich:
Vážené súdružky poslankyne, vážení
súdruhovia poslanci! Vládny návrh, ktorým
sa Federálnemu zhromaždeniu predkladá na vyslovenie
súhlasu Zmluva medzi Československou socialistickou
republikou a Poľskou ľudovou republikou o právnych
vzťahoch na československo-poľských štátnych
hraniciach, o spolupráci a vzájomnej pomoci v hraničných
otázkach, podpísaná v Prahe dňa 2.
decembra 1967, je ďalším dokladom rozvoja všestrannej
spolupráce medzi našimi bratskými krajinami.
Od druhej polovice minulého roku sa vzájomné
vzťahy medzi Československou socialistickou republikou
a Poľskou ľudovou republikou v oblasti politickej, hospodárskej
i kultúrnej nielen celkom znormalizovali, ale sa postupne
dostali aj na kvalitatívne vyšší stupeň
vzájomnej spolupráce.
Rozhodujúcim medzníkom, ktorý ovplyvnil vzájomné
vzťahy, bolo vlaňajšie aprílové
a májové plenárne zasadnutie Ústredného
výboru KSČ, ktoré naši poľskí
súdruhovia privítali a aj plne podporili. Po stretnutí
prvých tajomníkov našej komunistickej strany
a Poľskej zjednotenej robotníckej strany - s. Husáka
a s. Gomulku - v máji minulého roku dochádza
k celému radu vzájomných návštev
na vysokej úrovni. Najvýznamnejšou z nich bola
návšteva straníckej a vládnej delegácie
Poľskej ľudovej republiky na čele so súdruhom
Gomulkom a Cyrankiewiczom v máji tohto roku z príležitosti
25. výročia oslobodenia Československej socialistickej
republiky Sovietskou armádou. Nemenší význam
mala aj návšteva našej parlamentnej delegácie,
vedená predsedom Federálneho zhromaždenia súdruhom
Hanesom vo februári tohto roku v poľskom Sejme, kde
si funkcionári oboch našich parlamentov vymenili skúsenosti
z práce a činnosti najvyšších zastupiteľských
orgánov. Vo výmene skúseností a v
prehlbovaní vzájomnej spolupráce pokračovali
funkcionári oboch parlamentov v minulom týždni,
keď naše Federálne zhromaždenie navštívila
delegácia Sejmu na čele s jeho maršálkom
Czeslawom Wyczechom.
Opatrenia nášho straníckeho i štátneho
vedenia a realizácia uznesení Ústredného
výboru KSČ, smerujúcich k zabezpečeniu
konsolidácie vnútropolitického života
u nás a k plnej obnove a ďalšiemu rozvoju priateľských
vzťahov hlavne so socialistickými krajinami - členmi
Varšavskej zmluvy a Rady vzájomnej hospodárskej
pomoci - našli plné pochopenie a plnú podporu
Poľskej zjednotenej robotníckej strany i štátneho
vedenia Poľskej ľudovej republiky a prispeli tak k ďalšiemu
prehĺbeniu československo-poľských stykov.
Uspokojivo sa rozvíja československo-poľská
hospodárska i vedeckotechnická spolupráca.
Koordinácia národohospodárskych plánov
pre budúce roky pomôže ešte viac utužiť
vzájomné väzby medzi ekonomikami oboch štátov,
racionalizovať deľbu práce a napokon aj zvýšiť
efektívnosť našich i poľských priemyslových
odvetví.
S pokračujúcou konsolidáciou našej vnútropolitickej
situácie sa vytvárajú aj predpoklady pre
postupnú obnovu a rozvoj kultúrnych i vedeckých
stykov a pre hlbšiu spoluprácu medzi komunikačnými
prostriedkami oboch krajín.
Celý tento priaznivý vývoj vzájomných
československo-poľských vzťahov prispel
k dokončeniu rokovania o československo-poľskej
zmluve o úprave spoločného hraničného
režimu. Význam tejto zmluvy je daný najmä
skutočnosťou, že s Poľskou ľudovou
republikou máme najdlhší úsek štátnych
hraníc - 1310 km - že tento úsek je vyznačený
viac ako 18 000 hraničnými znakmi a že na hranici
je 93 hraničných tokov s 307 km pohyblivej hranice.
Som presvedčený, že zmluva prispeje k ďalšiemu
prehĺbeniu priateľskej spolupráce a vzájomnej
pomoci v hraničných otázkach, ako to predpokladá
úvodná veta zmluvy.
V mene Ústavnoprávneho, Zahraničného,
ako aj Bezpečnostného a branného výboru
Snemovne ľudu navrhujem Snemovni ľudu, aby vyslovila
súhlas so Zmluvou medzi Československou socialistickou
republikou a Poľskou ľudovou republikou o právnych
vzťahoch na československo-poľských štátnych
hraniciach, o spolupráci a vzájomnej pomoci v hraničných
otázkach, podpísanou v Prahe dňa 2. decembra
1967.
Predseda SN V. Mihálik:
Ďakujem poslancovi Cyprichovi. Stanovisko výborov
Snemovne národov, ktorým bol vládny návrh
prikázaný, prednesie ich spoločný
spravodajca poslanec Ondrej Súlety. Prosím, aby
sa ujal slova.
Spravodajca poslanec O. Súlety:
Vážené Federálne zhromaždenie,
súdružky a súdruhovia poslanci, plne sa stotožňujem
so správou spravodajcu výborov Snemovne ľudu
a tiež vyslovujem presvedčenie, že československo-poľská
zmluva, o ktorej rokujeme, sa stane významným krokom
k ďalšiemu upevňovaniu našich vzájomných
vzťahov. Verím, že prispeje ešte viac k
zblíženiu národov oboch našich krajín,
lebo - ako sa správne v dôvodovej správe hovorí
- zmluva uľahčí i prerokovávanie celého
radu otázok, ktoré súvisia so zvyšujúcim
sa turistickým ruchom medzi obomi štátmi.
Ako je známe, vzájomný turistický
ruch na oboch stranách bol veľmi živý.
Domnievam sa však, že doterajšie dohody medzi ČSSR
a PĽR o vzájomnom turistickom ruchu už plne nezodpovedajú
potrebám všestranných politických, hospodárskych
a kultúrnych stykov medzi našimi bratskými
socialistickými krajinami. Verím, že naše
federálne orgány urobia všetko, aby sa otázky
vzájomného turistického ruchu vyriešili
uspokojive pre obidve strany.
Zmluvu v Snemovni národov prerokoval výbor ústavnoprávny,
zahraničný i branný a bezpečnostný.
Z ich poverenia odporúčam Snemovni národov,
aby vyslovila súhlas s predloženou zmluvou.
Predseda SN V. Mihálik:
Ďakujem poslancovi Súletymu za jeho spravodajskú
správu. Hlási sa ešte niekto z poslancov do
rozpravy? /Nikto sa nehlási./
Keďže sa po výklade ministra dr. Kučeru
a po správach oboch spravodajcov príslušných
výborov Snemovne ľudu a Snemovne národov nikto
nehlási, môžeme pristúpiť k hlasovaniu.
Najskôr budú hlasovať poslanci Snemovne ľudu.
Pýtam sa, kto z nich súhlasí s návrhom
uznesenia, ktorým Federálne zhromaždenie ČSSR
súhlasí so Zmluvou medzi ČSSR a PĽR
o právnych vzťahoch na československo-poľských
štátnych hraniciach, o spolupráci a vzájomnej
pomoci v hraničných otázkach, podpísanou
v Prahe dňa 2. decembra 1967, nech zdvihne ruku. /Hlasuje
sa./ Ďakujem.
Je niekto proti? /Nikto./
Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikto./
Konštatujem, že za návrh hlasovali všetci
prítomní poslanci Snemovne ľudu.
Prosím teraz poslancov Snemovne národov, aby hlasovali
o predloženom návrhu.
Kto z poslancov Snemovne národov súhlasí
s návrhom uznesenia podľa spravodajcovho návrhu,
nech zdvihne ruku. /Hlasuje sa./ Ďakujem.
Je niekto proti? /Nikto./
Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikto./ Ďakujem.
Konštatujem, že v Snemovni národov hlasovali
tiež za predložený návrh všetci prítomní
poslanci.
Pretože sa obidve snemovne súhlasne uzniesli, konštatujem,
že Federálne zhromaždenie ČSSR súhlasí
so Zmluvou medzi Československou socialistickou republikou
a Poľskou ľudovou republikou o právnych vzťahoch
na československo-poľských štátnych
hraniciach, o spolupráci a vzájomnej pomoci v hraničných
otázkach, podpísanou v Prahe dňa 2. decembra
1967.