Středa 18. listopadu 1970

2. den - středa 18. listopadu 1970

/Jednání zahájeno v 9.05 hod./

Predseda SN V. Mihálik:

Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, vážení hostia, budeme pokračovať v prerušenej 5. spoločnej schôdzke Snemovne ľudu a Snemovne národov.

Podľa prezenčnej listiny je prítomných 169 poslancov Snemovne ľudu, 42 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike a 41 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike.

Konštatujem, že podľa § 10 zákona o rokovacom poriadku Federálneho zhromaždenia ČSSR je 5. spoločná schôdzka Snemovne ľudu a Snemovne národov schopná uznášať sa.

Ako siedmy bod nášho dnešného programu prerokujeme

7. Vládny návrh, ktorým sa predkladá Federálnemu zhromaždeniu ČSSR na vyslovenie súhlasu Zmluva medzi Československou socialistickou republikou a Poľskou ľudovou republikou o právnych vzťahoch na československo-poľských štátnych hraniciach, o spolupráci a vzájomnej pomoci v hraničných otázkach, podpísaná v Prahe dňa 2. decembra 1967 /tlač 50/

Za vládu ČSSR návrh odôvodní minister JUDr. Bohuslav Kučera. Prosím ho, aby sa ujal slova.

Ministr JUDr. B. Kučera:

Vážené Federální shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci. Federálnímu shromáždění předkládá vláda ČSSR návrh na vyslovení souhlasu se Smlouvou mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o právních vztazích na československo-polských státních hranicích, o spolupráci a vzájemné pomoci v hraničních otázkách, která byla podepsána v Praze dne 2. prosince 1967.

Cílem této smlouvy je, jak je uvedeno v její preambuli, prohloubit přátelskou spolupráci a vzájemnou pomoc mezi oběma státy při vyznačování, udržování a ochraně společných státních hranic a upravit hraniční režim tak, jak to odpovídá tradičním přátelským vztahům dvou sousedních a bratských socialistických států.

V konkrétním případě význam této smluvní úpravy vyplývá i ze skutečnosti, že československo-polské hranice představují nejdelší úsek hranic našeho státu. Jejich délka činí 1310 km, z čehož je 307 km mokrých pohyblivých hranic na hraničních tocích, a jsou vyznačeny více než 18 000 hraničními znaky.

Smlouva upravuje v podstatě dvě skupiny otázek:

1. Správu československo-polských státních hranic, tj. záležitosti určování, vyměřování, vytyčování, vyznačování a udržování průběhu státních hranic suchých a mokrých pohyblivých na hraničních tocích, vyhotovování příslušných technických hraničních dokumentů, tedy ústavně právní a měřicko-technickou problematiku vykonávanou v ČSSR příslušnými odbornými orgány ministerstva vnitra ČSSR a ministerstva národní obrany.

2. Činnost související s výkonem pohraniční bezpečnostní služby a ochranou státních hranic, k jejímuž výkonu smlouva zřizuje hlavního hraničního zmocněnce a jeho zástupce s působností pro celé čekoslovenko-polské státní hranice a hraniční zmocněnce a jejich zástupce s regionální působností.

Smlouva zároveň v této souvislosti upravuje i některé jiné otázky, jako režim společných cest, lesní a vodní hospodářství v pohraniční oblasti apod., které se v širším smyslu rovněž dotýkají režimu na státních hranicích, ale jinak bývají řešeny zvláštními dohodami.

Úprava základních otázek správy československo-polských státních hranic vychází ze smlouvy mezi oběma státy o konečném vytyčení státních hranic podepsané ve Varšavě dne 13. června 1958 a k ní připojených dokumentů o vytyčení průběhu státních hranic schválených ústavním zákonem ze dne 17. října 1958 č. 62 Sb.

Pokud jde o smluvní úpravu činnosti související s výkonem pohraniční bezpečnostní služby a s ochranou státních hranic, jsou upraveny jen hlavní zásady.

Jak už bylo zmíněno, smlouva předvídá instituci hraničních zmocněnců a upravuje způsob jejich vzájemného styku, jakož i okruh otázek, které jsou oprávněni vzájemně řešit.

Dále jsou ve smlouvě upraveny podmínky, za kterých dochází k předávání zadržených osob, způsob pronásledování narušitelů státních hranic, zejména pokud jde o pronásledování pachatele na území druhé smluvní strany.

Úprava odpovídá rozsahu a složitosti problémů, které při ochraně československo-polských hranic jsou aktuální, a vyjadřuje zásady úzké přátelské spolupráce příslušných orgánů obou socialistických států při jejich řešení.

Smlouva je významným dokumentem, jehož uzavření podstatně přispěje k prohloubení vzájemných vztahů a přátelské spolupráce mezi oběma sousedními socialistickými státy. Spolupráce v širokém okruhu hraniční problematiky je upravena s přihlédnutím k dosavadnímu a v budoucnu předpokládanému stupni rozvoje společnosti v obou státech.

Řešení různých technických otázek se opírá o nejnovější poznatky v této oblasti.

Jde o první smluvní úpravu tohoto druhu ve vztahu k sousednímu socialistickému státu. Poznatky, které budou získány z provádění smlouvy, budou cenným přínosem pro postupné sjednávání obdobných smluvních úprav s dalšími sousedními státy.

Je třeba v této souvislosti podotknout, že smlouva byla sjednávána a podepsána ještě před přijetím ústavního zákona o československé federaci. V souvislosti s federalizací státu bylo proto třeba pečlivě zkoumat, jak některá ustanovení smlouvy budou prováděna s ohledem na rozdělení působnosti mezi federaci a národní republiky. Vyjasnění otázek spojených s realizací smlouvy bylo ztíženo i politickou situací u nás v roce 1968 a 1969, která vedla k celkovému narušení vztahů se všemi socialistickými státy. Proto k dořešení všech otázek mohlo dojít až v nynější době.

Polskou stranou již byla smlouva ratifikována a je ve společném zájmu, aby co nejdříve vstoupila v platnost.

Doporučuji proto, aby Federální shromáždění se smlouvou vyslovilo souhlas.

Predseda SN V. Mihálik:

Ďakujem ministrovi Kučerovi a prosím súdruha poslanca Michala Cypricha, spoločného spravodajcu výborov Snemovne ľudu, ktorým bol vládny návrh prikázaný, aby predniesol ich stanovisko.

Spravodajca poslanec M. Cyprich:

Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci! Vládny návrh, ktorým sa Federálnemu zhromaždeniu predkladá na vyslovenie súhlasu Zmluva medzi Československou socialistickou republikou a Poľskou ľudovou republikou o právnych vzťahoch na československo-poľských štátnych hraniciach, o spolupráci a vzájomnej pomoci v hraničných otázkach, podpísaná v Prahe dňa 2. decembra 1967, je ďalším dokladom rozvoja všestrannej spolupráce medzi našimi bratskými krajinami. Od druhej polovice minulého roku sa vzájomné vzťahy medzi Československou socialistickou republikou a Poľskou ľudovou republikou v oblasti politickej, hospodárskej i kultúrnej nielen celkom znormalizovali, ale sa postupne dostali aj na kvalitatívne vyšší stupeň vzájomnej spolupráce.

Rozhodujúcim medzníkom, ktorý ovplyvnil vzájomné vzťahy, bolo vlaňajšie aprílové a májové plenárne zasadnutie Ústredného výboru KSČ, ktoré naši poľskí súdruhovia privítali a aj plne podporili. Po stretnutí prvých tajomníkov našej komunistickej strany a Poľskej zjednotenej robotníckej strany - s. Husáka a s. Gomulku - v máji minulého roku dochádza k celému radu vzájomných návštev na vysokej úrovni. Najvýznamnejšou z nich bola návšteva straníckej a vládnej delegácie Poľskej ľudovej republiky na čele so súdruhom Gomulkom a Cyrankiewiczom v máji tohto roku z príležitosti 25. výročia oslobodenia Československej socialistickej republiky Sovietskou armádou. Nemenší význam mala aj návšteva našej parlamentnej delegácie, vedená predsedom Federálneho zhromaždenia súdruhom Hanesom vo februári tohto roku v poľskom Sejme, kde si funkcionári oboch našich parlamentov vymenili skúsenosti z práce a činnosti najvyšších zastupiteľských orgánov. Vo výmene skúseností a v prehlbovaní vzájomnej spolupráce pokračovali funkcionári oboch parlamentov v minulom týždni, keď naše Federálne zhromaždenie navštívila delegácia Sejmu na čele s jeho maršálkom Czeslawom Wyczechom.

Opatrenia nášho straníckeho i štátneho vedenia a realizácia uznesení Ústredného výboru KSČ, smerujúcich k zabezpečeniu konsolidácie vnútropolitického života u nás a k plnej obnove a ďalšiemu rozvoju priateľských vzťahov hlavne so socialistickými krajinami - členmi Varšavskej zmluvy a Rady vzájomnej hospodárskej pomoci - našli plné pochopenie a plnú podporu Poľskej zjednotenej robotníckej strany i štátneho vedenia Poľskej ľudovej republiky a prispeli tak k ďalšiemu prehĺbeniu československo-poľských stykov.

Uspokojivo sa rozvíja československo-poľská hospodárska i vedeckotechnická spolupráca. Koordinácia národohospodárskych plánov pre budúce roky pomôže ešte viac utužiť vzájomné väzby medzi ekonomikami oboch štátov, racionalizovať deľbu práce a napokon aj zvýšiť efektívnosť našich i poľských priemyslových odvetví.

S pokračujúcou konsolidáciou našej vnútropolitickej situácie sa vytvárajú aj predpoklady pre postupnú obnovu a rozvoj kultúrnych i vedeckých stykov a pre hlbšiu spoluprácu medzi komunikačnými prostriedkami oboch krajín.

Celý tento priaznivý vývoj vzájomných československo-poľských vzťahov prispel k dokončeniu rokovania o československo-poľskej zmluve o úprave spoločného hraničného režimu. Význam tejto zmluvy je daný najmä skutočnosťou, že s Poľskou ľudovou republikou máme najdlhší úsek štátnych hraníc - 1310 km - že tento úsek je vyznačený viac ako 18 000 hraničnými znakmi a že na hranici je 93 hraničných tokov s 307 km pohyblivej hranice.

Som presvedčený, že zmluva prispeje k ďalšiemu prehĺbeniu priateľskej spolupráce a vzájomnej pomoci v hraničných otázkach, ako to predpokladá úvodná veta zmluvy.

V mene Ústavnoprávneho, Zahraničného, ako aj Bezpečnostného a branného výboru Snemovne ľudu navrhujem Snemovni ľudu, aby vyslovila súhlas so Zmluvou medzi Československou socialistickou republikou a Poľskou ľudovou republikou o právnych vzťahoch na československo-poľských štátnych hraniciach, o spolupráci a vzájomnej pomoci v hraničných otázkach, podpísanou v Prahe dňa 2. decembra 1967.

Predseda SN V. Mihálik:

Ďakujem poslancovi Cyprichovi. Stanovisko výborov Snemovne národov, ktorým bol vládny návrh prikázaný, prednesie ich spoločný spravodajca poslanec Ondrej Súlety. Prosím, aby sa ujal slova.

Spravodajca poslanec O. Súlety:

Vážené Federálne zhromaždenie, súdružky a súdruhovia poslanci, plne sa stotožňujem so správou spravodajcu výborov Snemovne ľudu a tiež vyslovujem presvedčenie, že československo-poľská zmluva, o ktorej rokujeme, sa stane významným krokom k ďalšiemu upevňovaniu našich vzájomných vzťahov. Verím, že prispeje ešte viac k zblíženiu národov oboch našich krajín, lebo - ako sa správne v dôvodovej správe hovorí - zmluva uľahčí i prerokovávanie celého radu otázok, ktoré súvisia so zvyšujúcim sa turistickým ruchom medzi obomi štátmi.

Ako je známe, vzájomný turistický ruch na oboch stranách bol veľmi živý. Domnievam sa však, že doterajšie dohody medzi ČSSR a PĽR o vzájomnom turistickom ruchu už plne nezodpovedajú potrebám všestranných politických, hospodárskych a kultúrnych stykov medzi našimi bratskými socialistickými krajinami. Verím, že naše federálne orgány urobia všetko, aby sa otázky vzájomného turistického ruchu vyriešili uspokojive pre obidve strany.

Zmluvu v Snemovni národov prerokoval výbor ústavnoprávny, zahraničný i branný a bezpečnostný. Z ich poverenia odporúčam Snemovni národov, aby vyslovila súhlas s predloženou zmluvou.

Predseda SN V. Mihálik:

Ďakujem poslancovi Súletymu za jeho spravodajskú správu. Hlási sa ešte niekto z poslancov do rozpravy? /Nikto sa nehlási./

Keďže sa po výklade ministra dr. Kučeru a po správach oboch spravodajcov príslušných výborov Snemovne ľudu a Snemovne národov nikto nehlási, môžeme pristúpiť k hlasovaniu. Najskôr budú hlasovať poslanci Snemovne ľudu.

Pýtam sa, kto z nich súhlasí s návrhom uznesenia, ktorým Federálne zhromaždenie ČSSR súhlasí so Zmluvou medzi ČSSR a PĽR o právnych vzťahoch na československo-poľských štátnych hraniciach, o spolupráci a vzájomnej pomoci v hraničných otázkach, podpísanou v Prahe dňa 2. decembra 1967, nech zdvihne ruku. /Hlasuje sa./ Ďakujem.

Je niekto proti? /Nikto./

Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikto./

Konštatujem, že za návrh hlasovali všetci prítomní poslanci Snemovne ľudu.

Prosím teraz poslancov Snemovne národov, aby hlasovali o predloženom návrhu.

Kto z poslancov Snemovne národov súhlasí s návrhom uznesenia podľa spravodajcovho návrhu, nech zdvihne ruku. /Hlasuje sa./ Ďakujem.

Je niekto proti? /Nikto./

Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikto./ Ďakujem.

Konštatujem, že v Snemovni národov hlasovali tiež za predložený návrh všetci prítomní poslanci.

Pretože sa obidve snemovne súhlasne uzniesli, konštatujem, že Federálne zhromaždenie ČSSR súhlasí so Zmluvou medzi Československou socialistickou republikou a Poľskou ľudovou republikou o právnych vzťahoch na československo-poľských štátnych hraniciach, o spolupráci a vzájomnej pomoci v hraničných otázkach, podpísanou v Prahe dňa 2. decembra 1967.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP