/O 10.00 hod. prichádza do Španielskej sály za potlesku prítomných prezident republiky armádny generál Ludvík Svoboda v sprievode predsedu Federálneho zhromaždenia prof. dr. D. Hanesa, predsedníčky Snemovne ľudu dr. S. Pennigerovej, predsedu Snemovne národov V. Mihálika a generálneho tajomníka Federálneho zhromaždenia J. Růžu.

Predseda FZ prof. dr. D. Hanes: Vážené Federálne zhromaždenie! Otváram 4. spoločnú schôdzu Snemovne ľudu a Snemovne národov.

Srdečne vítam prezidenta republiky armádneho generála Ludvíka Svobodu /potlesk/, členov Predsedníctva Ústredného výboru KSČ na čele so s. dr. Gustávom Husákom /potlesk/, vládu Československej socialistickej republiky /potlesk/, členov diplomatického zboru socialistických krajín /potlesk/ a všetkých hosťov.

Súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci! Obidve snemovne pri prijatí súhlasného uznesenia podľa čl. 34 ods. 2 ústavného zákona o čs. federácii o zvolaní spoločnej schôdze súčasne schválili, aby na dnešnej schôdzi snemovní bol prerokovaný návrh, ktorým vláda ČSSR predkladá na súhlas Federálnemu zhromaždeniu Zmluvu o priateľstve, spolupráci a vzájomnej pomoci medzi ČSSR a ZSSR, podpísanú v Prahe dňa 6. mája 1970.

Predsedníctvo Federálneho zhromaždenia odporúča snemovniam, aby zvolili skupinu poslancov v zložení: Elena Litvajová, Oldřich Voleník, Bohuslav Laštovička, Ján Janík, Zbyněk Kiesewetter a Július Hanus. Táto skupina pripraví návrh vyhlásenia Federálneho zhromaždenia k vládnemu návrhu zmluvy.

Má niekto k tomuto návrhu pripomienku alebo doplňujúci návrh? /Nemal./

Nemá.

Pristúpime k hlasovaniu o tomto návrhu. Snemovne musia o návrhu hlasovať oddelene.

Najskôr budú hlasovať poslanci Snemovne národov.

Kto z poslancov Snemovne národov súhlasí s predneseným návrhom, nech zdvihne ruku. /Deje sa./

Ďakujem.

Je niekto proti? /Nikto./

Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikto./

Nikto. Pre návrh sa vyslovili všetci prítomní poslanci Snemovne národov.

Teraz budú hlasovať poslanci Snemovne ľudu.

Kto z poslancov Snemovne ľudu súhlasí s predneseným návrhom, nech zdvihne ruku. /Deje sa./

Ďakujem.

Je niekto proti? /Nikto./

Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikto./

Nikto. I v Snemovni ľudu sa pre návrh vyslovili všetci prítomní poslanci.

Konštatujem, že návrh na zloženie skupiny poslancov pre prípravu vyhlásenia Federálneho zhromaždenia bol schválený súhlasným uznesením obidvoch snemovní.

Pristúpime teda k prerokovaniu

1. Vládneho návrhu, ktorým sa predkladá na súhlas Federálnemu zhromaždeniu ČSSR Zmluva o priateľstve, spolupráci a vzájomnej pomoci medzi Československou socialistickou republikou a Zväzom sovietskych socialistkých republík, podpísaná v Prahe dňa 6. mája 1970

Oznamujem, že Česká národná rada a Slovenská národná rada zaslali v zmysle § 44 zákona o rokovacom poriadku Federálneho zhromaždenia svoje stanoviská k Zmluve, v ktorých s ňou vyslovujú jednoznačný súhlas.

Vážený súdruh prezident, súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, vážení hostia!

Schádzame sa na mimoriadne významnej spoločnej schôdzi snemovní Federálneho zhromaždenia ČSSR. Náš najvyšší zastupiteľský zbor bude rokovať o novej Zmluve o priateľstve, spolupráci a vzájomnej pomoci medzi Československou socialistickou republikou a Zväzom sovietskych socialistických republík.

Zmluva má základný význam pre ďalšiu úspešnú výstavbu socializmu v našej vlasti, pre ďalšie upevnenie našich vzťahov k nášmu najbližšiemu priateľovi, k Sovietskemu zväzu. Má mimoriadny význam ešte pre pevnejšie zomknutie celého socialistického spoločenstva. Takisto má veľký význam pre upevnenie mieru vo svete a pre európsku bezpečnosť osobitne. Z toho všetkého, súdružky a súdruhovia, vyplýva závažnosť a zodpovednosť nášho rokovania.

Pamätná Zmluva o priateľstve, vzájomnej pomoci a povojnovej spolupráci, podpísaná v Moskve v roku 1943, mala v našej histórii rozhodujúci význam pre obnovenie našej národnej a štátnej suverenity. Náš vzťah k Sovietskemu zväzu, opierajúci sa o túto Zmluvu, bol jedným zo základných predpokladov úspešnej výstavby socializmu v našej krajine. Nová zmluva otvorí ďalšie široké perspektívy našej spolupráce s národmi Sovietskeho zväzu v záujme šťastného života našich národov. V minulých dňoch sme boli svedkami toho, ako náš pracujúci ľud svojím vystúpením v dňoch 1., 5. a 9. mája manifestoval súhlas s marxisticko-leninskou líniou politiky ústredného výboru našej strany, ako vyjadril svoje stanovisko, vernosť a úctu k Sovietskemu zväzu, k predstaviteľom Komunistickej strany Sovietskeho zväzu, ku všetkým jeho národom a k slávnej Sovietskej armáde. V našej krajine sme znova vytvorili predpoklady pre to, aby sa náš ľud mohol cieľavedome venovať práci, výstavbe a rozvoju svojich tvorivých schopností v socialistickom spoločenskom poriadku.

Som hlboko presvedčený, vážené súdružky a súdruhovia, že naše rokovanie o Zmluve ukáže v pravom svetle veľký historický význam našej spoločnej cesty so Sovietskym zväzom, jej mimoriadne významné perspektívy a možnosti, ktoré sa otvárajú na vyšší stupeň našich vzájomných vzťahov. Práve tak som presvedčený, že naše rokovanie vysloví plnú podporu úsiliu Ústredného výboru Komunistickej strany Československa, všetkých zdravých síl našej spoločnosti túto Zmluvu dôsledne, čestne a jednoznačne na princípoch marxizmu-leninizmu a proletárskeho internacionalizmu plniť a uskutočňovať.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci!

S výkladom k Zmluve vystúpi predseda federálnej vlády Československej socialistickej republiky. Prosím predsedu vlády L. Štrougala, aby sa ujal slova a zdôvodnil vládny návrh.

Předseda vlády ČSSR L. Štrougal:

Vážený soudruhu presidente, vážení hosté, soudružky a soudruzi poslanci!

Předkládám vám jménem vlády Československé socialistické republiky k posouzení a ke schválení jeden z nejvýznamnějších dokumentů poslední doby - novou Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik.

Podepsali jsme slavnostně tuto Smlouvu z pověření presidenta republiky dne 6. května t.r. Jestliže používáme pro hodnocení některých událostí epiteta "historický" soudíme, že je to právě tento dokument, který si takovéto hodnocení plně zaslouží. A to jak svým obsahem - to především, ale také obdobím, ve kterém k jeho podpisu došlo.

Nová československo-sovětská spojenecká Smlouva je ztělesněním nezlomné vůle naší dělnické třídy a všeho pracujícího lidu, pokračovat pod vedením komunistické strany v cestě, kterou nastoupila před 25 lety, kdy spojila osud našich národů s osudem národů Sovětského svazu a v níž spatřuje naplnění svých dávných tužeb a cílů, k nimž se tak těžce probojovával.

Nová Smlouva je svědectvím znovu nalezených základních životních jistot našich národů, které byly v důsledku kontrarevoluční činnosti pravicových a protisocialistických sil v období let 1968 - 1969 vážně otřeseny.

Náš lid se v ní znovu a navždy před celým světem slavnostně a závazně hlásí k hodnotám, které tvoří základ jeho nové dějinné cesty, spjaté s uskutečňováním myšlenek socialismu a komunismu a s nerozlučným třídním bratrstvím se Sovětským svazem a ostatními zeměmi socialistického společenství.

Nová Smlouva je symbolem věrnosti naší komunistické strany, dělnické třídy a pracujícího lidu učení marxismu-leninismu, zásadám proletářského internacionalismu a přátelství a spojenectví se Sovětským svazem pro dnešek a pro všechny časy budoucí. Je ztělesněním neotřesitelné víry našeho lidu ve šťastnou komunistickou budoucnost své země, v nové spravedlivé uspořádání světa a vzájemných vztahů mezi národy, jejichž předobraz tvoří naše vztahy se Sovětským svazem a vztahy v rámci světové socialistické soustavy vůbec.

Představuje Magnu Chartu bratrských svazků socialistického charakteru, skutečně nového třídně internacionálního typu vztahů mezi socialistickými zeměmi, které přesahují rámec všeobecně demokratického práva. Jejich novému obsahu odpovídají také nové principy a normy, které jsou ve stále širší míře zakotvovány ve smluvních dokumentech mezi socialistickými zeměmi a v jejich nejucelenější podobě právě v naší spojenecké Smlouvě se Sovětským svazem.

Základní principy Smlouvy vycházejí ze svrchovanosti, rovnoprávnosti a nezávislosti každé země, ze vzájemné pomoci, podpory a spolupráce, z věrnosti zásadám marxismu-leninismu a ze společné vůle spojit své úsilí na obranu socialismu a světového míru.

Význam nové Smlouvy spatřuje vláda především v tom, že je s konečnou platností řešena pro naše národy základní otázka jejich existence a socialistického vývoje v současném třídně rozděleném světě, že zajišťuje svobodný národní život Čechů a Slováků, suverenitu a nezávislost našeho státu, dává našemu lidu jasnou perspektivu všestranného rozvoje.

Vláda, jak jsem již uvedl, považuje za významné i období a okolnosti, za nichž došlo k podpisu tohoto historického dokumentu.

Okolnost, že k němu došlo u příležitosti 25. výročí osvobození naší země Sovětskou armádou zdůraznilo naši vzájemnou sounáležitost, zpečetěnou krví a bojem, společnými osudy a vyzdvihlo význam naší Smlouvy z válečných let z prosince 1943. 6. květen 1970 svým způsobem překonává také onu skvrnu a stíny, které dolehly na naše vzájemné vztahy v r. 1968 - 1969, kdy v důsledku kontrarevoluční činnosti bloku antisocialistických a pravicových sil byly pošlapávány hlavní existenční zájmy obou našich národů. 6. květen je mimo jiné také dokladem, jak daleko jsme ušli v našem úsilí o konsolidaci, o obnovu základních hodnot socialistické společnosti, o nápravu těžkých chyb, jichž se dopustila část bývalého vedení strany a státu na našich vztazích k Sovětskému svazu a ostatním socialistickým spojencům. Za neméně důležité považujeme i to, že Smlouva byla podepsána zde - v Praze - za přítomnosti stranické a vládní delegace Sovětského svazu - v čele s generálním tajemníkem ústředního výboru KSSS soudruhem Leonidem Iljičem Brežněvem, který ji ocenil slovy: "Vysoce hodnotíme obsah a význam tohoto dokumentu. Každý jeho článek je proniknut duchem internacionalismu, přáním si navzájem, společně bránit vymoženosti socialismu, společně hájit mír a bezpečnost národů, společně kráčet k novým metám sociálního pokroku."

Nová Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik navazuje na spojeneckou Smlouvu z roku 1943 a jak je uvedeno v její preambuli, potvrzuje věrnost jejím cílům a zásadám. Oba státy v roce 1943 vyjádřily, že se sjednotí v politice trvalého přátelství a přátelské spolupráce v době po obnovení míru, že budou v co nejširším měřítku vyvíjet své hospodářské styky a po válce si vzájemně poskytovat veškerou možnou hospodářskou pomoc.

Jak je patrno z textu nové Smlouvy, jsou pro vztahy mezi našimi zeměmi uvedené cíle a zásady stále aktuální.

Před i po podpisu nové Smlouvy, se zejména v zahraničí vynořila spousta spekulací, dohadů i pomluv právě v souvislosti s tím, že platnost Smlouvy z roku 1943 dosud nevypršela a přesto uzavíráme Smlouvu novou. My víme, kde naše tzv. "přátele" na Západě bota tlačí. Jejich zklamání nad naším vnitropolitickým vývojem od dubna 1969 i nad vývojem našich vztahů k Sovětskému svazu a ostatním bratrským spojeneckým zemím zřejmě příliš velké a porážka, kterou utrpěla vnitřní a mezinárodní kontrarevoluce v našem případě příliš hořká, než aby bylo možné očekávat alespoň soudný postoj.

Nová Smlouva byla uzavřena proto, že v době od podpisu Smlouvy z prosince 1943, to je za uplynulých bezmála již 27 let, dosáhly vztahy mezi našimi oběma státy v důsledku vnitřního i mezinárodního vývoje kvalitativně nového, vyššího stupně, že bylo žádoucí a nutné tento dosažený stupeň vzájemných vztahů zakotvit v nové Smlouvě.

Bylo třeba především vyjít z toho, že Československo jednoznačně nastoupilo cestu výstavby socialismu a komunismu a že jde tedy o vztah dvou bratrských socialistických států, jejichž společenské zřízení a cíle jsou totožné. Bylo třeba respektovat fakt, že socialistické zřízení zvítězilo v dalších státech, že na území bývalé Německé říše existují státy dva, z nichž Německá demokratická republika se stala součástí socialistického společenství, že se prohloubila hospodářská spolupráce socialistických států v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci, že vzniklo společenství států Varšavské smlouvy jako odpověď na agresívní pakt NATO.

Ostatně, z uvedených důvodů uzavřela ČSSR v letech 1967 a 1968 nové spojenecké smlouvy se všemi evropskými socialistickými státy.

Všechny tyto skutečnosti docházejí výrazu v nové Smlouvě a z dosaženého stupně vzájemných vztahů a současné mezinárodní situace se vychází při stanovení dalších perspektiv budování socialismu a komunismu.

Za výraz socialistického internacionalismu považujeme ve Smlouvě zakotvenou zásadu, že podpora, upevňování a ochrana socialistických vymožeností lidu každé země je společnou povinností socialistických zemí.

Smlouva nenechává nikoho na pochybách, že v úsilí o dosažení společných cílů půjdeme vždy se Sovětským svazem, který je zárukou naší existence, státní svrchovanosti a bezpečnosti.

Právě zde tkví příčina, proč se stala nová československo-sovětská spojenecká Smlouva terčem soustředěné palby imperialistické propagandy, která neustává ve snahách narušit jednotu socialistického společenství, postupně odtrhnout jeho jednotlivé články od Sovětského svazu, docílit zvrat socialistického zřízení. Hovoří se o legalizování tzv. teorie omezené suverenity socialistických států, kterou si buržoazní propaganda vymyslela pro podněcování nacionalistických vášní, hovoří se o úplném podřízení Československa Moskvě a různé jiné nehoráznosti.

Již první článek Smlouvy obsahuje jasné ustanovení, že nerozborné přátelství, spolupráce a bratrská pomoc obou států jsou založeny na zásadách vzájemného dodržování státní svrchovanosti a nezávislosti rovnoprávnosti a nevměšování do vnitřních záležitostí, bez ohledu na to, že jeden ze smluvních partnerů je světovou velmocí a druhý malým státem s malou rozlohou a poměrně malým počtem obyvatelstva.