Vážné obavy vzbuzuje také situace v
bytové výstavbě, a to jak v dokončování
bytů, tak v zahajování výstavby nových.
Jsou přitom velké nerovnoměrnosti podle krajů.
Koncem září dokončilo jen pět
krajů více než 50 % plánovaných
bytů, za to ale pět krajů - Středočeský,
Severočeský, Východočeský,
město Ostrava a Východoslovenský - dokončily
v září méně než 40 % ročního
úkolu. Přitom se nezmiňují o problémech
souvisejících zvláště s bytovou
výstavbou v Praze. Za ČSSR činilo v září
procento dokončených bytů 45,7 %. To znamená,
že velká část bytů se dokončuje
v zimních měsících se všemi důsledky
pro kvalitu výstavby.
Co z těchto skutečností musíme, soudružky
a soudruzi, vyvodit? Především, že úspěchy
v konsolidaci hospodářství se ještě
plně netýkají investic, že v této
oblasti se dále umrtvují prostředky, i když
tam dále vzniká kupní síla. Dále
to, že nízká kvalita a nedostatečná
časová návaznost investic snižuje jejich
plánovanou efektivnost. Stručně řečeno,
že investiční výstavba je stále
ještě silným zdrojem inflačních
tlaků a že bez jejího zvládnutí
nebude hospodářství natrvalo konsolidováno.
Samostatnou kapitolou je saldo naší obchodní
bilance se socialistickými zeměmi, kde jsme nejen
vyčerpali aktivum, ale navíc máme několikamiliardové
pasivum v platební bilanci. To je také jedna z neopakovatelných
metod, jimiž bylo dosaženo konsolidace vnitřního
trhu.
Při bližším pohledu na tuto skutečnost
vzniká zásadní otázka, že ke
zvýšení pasivního salda platební
bilance dochází při současném
vysokém růstu průmyslové výroby
i objemu obratu zahraničního obchodu.
Řekl jsem již, že příští
rok je už prvním rokem nové pětiletky.
Je vysvětlitelné i pochopitelné, že
nemůžeme mít již dnes pětiletý
plán v podobě, která by umožňovala
posoudit, jak roční plán na příští
rok této střednědobé perspektivě
odpovídá. Musíme se tedy omezit na úvahu,
nakolik vytváří dobrý start pro jakoukoliv
perspektivu.
Z tohoto hlediska je možné situaci, v níž
končíme rok 1970 a projednáváme plán
na příští rok, charakterizovat asi těmito
fakty:
1. uklidnění a konsolidace vnitřního
trhu krátkodobými restriktivními opatřeními,
2. trvající nedostatky a napětí v
investiční výstavbě, které
mají dlouhodobý charakter,
3. stále velký rozsah prostředků umrtvených
v zásobách v nedokončené výrobě
a rozestavěnosti, což představuje mobilizovatelné
rezervy,
4. vyčerpání aktivního salda v zahraničním
obchodě se ZST a značná krátkodobá
zadluženost.
Vzniká otázka, jaká za těchto okolností
může být tendence dynamiky a efektivnosti růstu
výroby, vyjádřená celkovým
poměrem společenského produktu a vytvořeného
a užitého národního důchodu.
Soudružky a soudruzi, srovnáme-li tyto dvě
veličiny, získáme v průměrných
číslech zhruba asi tento obraz: procentní
přírůstek vytvořeného národního
důchodu v r. 1967 je plus 5,1, v r. 1968 plus 7,6, v roce
1969 plus 7,5, přičemž plán na letošní
rok počítal s nižší základnou
loňského roku a stanovil odpovídající
nižší tempo růstu a bude zřejmě
překročen. Podíl národního
důchodu na společenském produktu v r. 1966
42,2, v r. 1967 41,6, v r. 1968 41,5, v r. 1969 42,1, v r. 1970
42,5.
Rozdíl vytvořeného a užitého
národního důchodu v miliardách Kčs:
v r. 1966 mínus 8,8 mld, v r. 1967 10,4 mld, v r. 1968
mínus 4,5 mld, v r. 1969 7 mld a v r. 1970 vyjde pravděpodobně
9,2 mld.
Výsledek lze souhrnně vyjádřit tak,
že po stagnaci v minulosti byla obnovena dynamika celkové
výroby, že však ještě nedošlo
k žádoucímu růstu jejího použitelného
efektu. Tento úkol stojí před naším
hospodářstvím.
Naše plánovací orgány stojí před
problémem, jak určit úkoly a rozdělit
prostředky, aby bylo v celém hospodářství
dosaženo obratu, bez něhož nemůžeme
být v hospodářském ohledu pevným
a silným článkem socialistického společenství
a vůči kapitalistickým zemím partnerem
v ekonomickém soutěžení obou světových
systémů.
Soudružky a soudruzi, správně hovoříme
o tom, že výzva, kterou představuje současná
vědeckotechnická revoluce, je pro socialistický
systém velkou šancí. Správně
také odmítáme pomluvy o naší
zaostalosti nebo o nezpůsobilosti podstatně zvýšit
úroveň hospodaření cestou moderní
vysoce organizované mezinárodně integrované
a technicky vyspělé výroby.
Správné je ale také vidět náročnost
a složitost problémů, jak plně využít
velké potencionální možnosti, které
dává náš socialistický společenský
systém a postavení, které jsme opět
zaujali v současném rozděleném světě.
Jestliže v politice se vytyčuje požadavek pozitivního
programu, pak tento požadavek dvojnásobně platí
v hospodářství.
Je jistě správné posílit ústřední
plánovací orgán, aby jeho práce přinesla
větší efekt, aby byla systematičtější
a kvalitnější. Z tohoto hlediska poskytnou
nesporně federální vládě i
Státní plánovací komisi politické
orgány i parlament plnou podporu.
Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová:
Děkuji poslanci ing. Šimůnkovi. Dále
hovoří poslanec Štenchlák, připraví
se poslanec Kalkus.
Poslanec ing. J. Štenchlák: Súdružky
a súdruhovia poslanci, dosiahnutý rast hrubej výroby
tohto roku je o 7,5 % vyšší oproti rovnakému
obdobiu minulého roku, a tiež vyšší
oproti plánu na tento rok o 1 %, a je nesporným
úspechom našich pracujúcich. Svedčí
o tom, že naša vláda zvolila správny smer
vývoja našej ekonomiky, hlavne pokiaľ ide o úlohu
štátneho plánu a trvanie na jeho komplexnom
plnení. Svedčí to o postupnej konsolidácii
nášho národného hospodárstva.
Predpokladá sa, že ročný plán
hrubej výroby bude prekročený asi o 5,4 mld
Kčs, to je asi o 1,5 %. Tento výsledok by mohol
byť ešte výraznejší, keby tempo rastu
výroby plnili všetky odvetvia národného
hospodárstva v celom sortimente a v celej štruktúre.
Plánované tempo rastu výroby nebolo dosiahnuté
napr. v hutníctve železa, priemyslu stavebných
hmôt a priemyslu celulózy a papiera. Horšie
je, že hlavne pri niektorých výrobkoch kompletizačného
charakteru je pomerne značné neplnenie. Ak sa ku
koncu septembra malo splniť zhruba 74 % ročného
plánu, potom napr. pri valivých ložiskách
sa splnilo len na 67,2 %, pri kábeloch a vodičoch
na 66,8 %, pri elektromotoroch na striedavý prúd
na 45,3 % a pri naftových motoroch na 60,9 %. Tieto rozdiely
vyvolávajú oprávnené obavy, že
nedostatky v plnení sortimentu nepriaznivo ovplyvnia kompletizáciu
výrobkov a investičných celkov.
Omnoho lepšia situácia je v plnení sortimentov
výrobkov pre trhové fondy. V tejto oblasti vidieť
zreteľné zlepšenie a výsledky úsilia
straníckych a vládnych orgánov o konsolidáciu
pomerov pri uspokojovaní potrieb obyvateľstva. Ak
porovnáme stav z počiatku roku 1969, potom v rade
výrobkov, ktoré boli nedostatkové, sú
vcelku kryté potreby, alebo je i prebytok. Tak napr. nedostatok
vrchných odevov z roku 1969 bol odstránený
a teraz sú zásoby o 25 % vyššie, než
by to malo zodpovedať normovanej zásobe. Takisto je
to v koženej obuvi, chladničkách, rozhlasových
a televíznych prijímačoch, pančuchárskych
výrobkoch, lanových tkaninách a netkaných
výrobkoch. V rade ďalších výrobkov
došlo k lepšiemu krytiu potrieb a k vytvoreniu nevyhnutných
zásob.
Stále je celý rad diskusií v súvislosti
s rastom zásob. V priemysle, bez potravinárskeho
priemyslu, bol stav zásob k 1.1.1970 zhruba 103 mld Kčs,
a na konci 3. štvrťroku je 106,7 mld Kčs. Prírastok
je teda menší ako 3 %. Pretože v 4. štvrťroku
väčšinou dochádza k zvýšeniu
kompletizácie a k čerpaniu zásob, je predpoklad,
že na konci roku bude dosiahnutá zhruba východisková
hodnota zásob, t.j. 103 mld Kčs.
Vážnym nedostatkom, ktorý sa prejavuje ako
tendencia, je rýchlejší rast zásob nedokončenej
výroby, než zodpovedá rastu výroby tovaru.
Na druhej strane je celý rad surovín, polotovarov,
náhradných dielcov a pod., ktorých je stále
nedostatok. Zdá sa, že to ukazuje i na chyby vnútropodnikového
plánovania a organizácie práce. Rast zásob
by bolo treba pravidelne aspoň štvrťročne
štatisticky sledovať a vyhodnocovať príčiny.
Situácia v oblasti zahraničného obchodu podľa
vykázaných výsledkov ukazuje značné
zlepšenie, hlavne v základnom poňatí.
Plán predpokladá vytváranie podmienok pre
zníženie a postupné odstraňovanie pasívneho
salda voči krajinám RVHP. To znamená rýchlejšie
tempo rastu vývozu než dovozu. Docielené výsledky
ukazujú, že vývoz vcelku vzrástol o
7,2 %, dovoz o 7,1 %, čo je v podstate nepatrný
rozdiel. Voči krajinám socialistického tábora
však vzrástol vývoz o 10,8 % a dovoz len o
2,5 %, takže základný vzťah zodpovedá
základnému poňatiu plánu.
Napriek tomuto priaznivému pomeru tempa rastu medzi vývozom
a dovozom voči ľudovodemokratickým štátom
sa nepodarí ani znížiť pasívne
saldo voči týmto krajinám, ale naopak, vzrastie
zhruba o 1-1,5 mld Kčs, to značí, z východiskového
stavu 3,2 mld Kčs na začiatku roku na zhruba 4,5
mld Kčs na konci roku. Odkladá sa teda riešenie
zadlženosti na nasledujúce roky piateho päťročného
plánu.
Priebeh plnenia investičnej výstavby zostáva
i naďalej málo uspokojivý. Za prvý -
tretí štvrťrok je splnené len 68,3 % ročného
objemu, zatiaľ čo by malo byť splnené
najmenej 74 %. Pritom najviac zaostáva plnenie v oblasti
stavebných hmôt a spotrebného priemyslu. A
to sú práve odvetvia, ktoré sú na
tom najhoršie a ktoré tvoria materiálnu základňu
stavebníctva a spotrebného priemyslu, ktorý
má najväčšie opotrebovanie základných
fondov.
Pri hodnotení priebehu investičnej výstavby
treba si všimnúť toho, že celkove menší
objem otváraných stavieb núti stavebné
organizácie, aby dokončili väčší
počet stavieb než v predošlých rokoch.
Treba teda rátať s tým, aby podniky použili
väčší počet dokončených
kapacít na zvýšenie plánu výroby
v roku 1971.
V posledných rokoch sa sústavne prejavuje nedostatok
pracovných síl na jednej strane a na druhej strane
hovoríme o prekrvení priemyslu ľuďmi.
Tento stav je spôsobený asi tým, že sme
v posledných rokoch úplne opustili socialistický
ekonomický zákon, že každý má
byť odmeňovaný podľa množstva a kvality
vykonanej práce.
Keby sme tento zákon dôsledne uplatnili v praxi,
museli by sme vytvoriť takú situáciu na každom
pracovisku, že by sami robotníci netrpeli medzi sebou
tých, ktorí málo pracujú, ale odmeňovaní
sú tak ako každý iný pracovník,
ktorý sa snaží poctivo pracovať. Tu si
niekedy zamieňame sociálnu politiku s pracovnou
morálkou, čo nie je správne.
Poctiví robotníci nás často kritizujú
za to, že nevieme riešiť otázky vysokej
fluktuácie a absencie. Odporúčajú
nám vrátiť sa k pracovným knižkám
pre obmedzenie fluktuácie a pre zníženie absencie,
z titulu nemocnosti sa vrátiť ku kontrole nemocných
prostredníctvom nemocenského poistenia a jeho kontrolórov.
Myslím, že sú to dobré námety
na zváženie a doplnenie pre realizáciu v nastávajúcom
päťročnom pláne.
Poukázal som len na niektoré problémy, ktoré
v našom národnom hospodárstve stále
pretrvávajú a ktoré brzdia nástup
nášho národného hospodárstva
na intenzívny rozvoj.
Treba však kladne hodnotiť opatrenia našej vlády,
ktoré vedú k postupnej konsolidácii národného
hospodárstva. Ide hlavne o to, že úloha štátneho
plánu dostáva to miesto, ktoré jej v našom
systéme právom náleží. Pre rok
1971 je nutné úlohu štátneho plánu
ešte prehĺbiť tak, aby pôsobil komplexne,
čím dosiahneme ešte výraznejšie
výsledky než v roku 1970.
My poslanci budeme na svojich pracoviskách a vo volebných
obvodoch závery vlády správne vysvetľovať
a podporovať, a tak napomáhať ich plné
uplatnenie v praktickom živote a vo výrobe, čím
chceme pomôcť našej vláde v dobrom úsilí
o úplnú konsolidáciu národného
hospodárstva a o prekonanie nesprávných vplyvov
z minulých rokov na našu ekonomiku. Ďakujem vám
za pozornosť.
Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová:
Děkuji poslanci Štenchlákovi. Nyní bude
hovořit poslanec Kalkus.
Poslanec J. Kalkus: Vážené soudružky
a soudruzi poslanci, vycházím ze stanoviska výboru
Sněmovny lidu pro zemědělství a výživu
ke zprávě Federálního výboru
pro zemědělství a výživu o kontrole
plnění státního plánu rozvoje
odvětví zemědělství a výživy
za 3. čtvrtletí letošního roku.
Informace, které uvedl ve zprávě Federální
výbor pro zemědělství a výživu
a které jsme dnes slyšeli ve zprávě
vlády o plnění plánu na úseku
zemědělství a výživy, dokazují,
že pracovníci našeho zemědělství,
družstevníci, pracovníci státních
statků a potravinářského průmyslu
vyvíjeli maximální úsilí k
další politické a hospodářské
konsolidaci naší republiky a plnili tak obětavě
úkoly, které před ně postavil ústřední
výbor KSČ a vláda republiky.
Výrobních úspěchů bylo dosaženo
především díky obětavé
práci všech pracujících v zemědělství,
výpomocí obyvatelstva vesnic a je třeba vysoce
hodnotit i práci našich škol, průmyslových
podniků, příslušníků naší
lidové armády a také i práci vojáků
Sovětské armády, zejména v podzimních
pracích. Významně pomáhala i socialistická
soutěž rozvíjená na počest 25.
výročí osvobození Československa
slavnou Sovětskou armádou.
Přes velké úspěchy dosažené
díky tomu, že bylo vyvinuto veliké pracovní
úsilí a že pracující v zemědělství
zvládli novou a moderní techniku, kterou i přes
nepřízeň počasí uměli
dobře využívat, se ukázalo, že
průběh roku 1970 poznamenaly nejenom nepříznivé
klimatické podmínky pro rostlinnou výrobu,
ale vynikl také nesoulad v technickém rozvoji a
mezi stále ubývajícími pracovními
silami v zemědělských podnicích.
Byl to další varovný signál, aby otázky
technického rozvoje nebyly více podceňovány
a aby ve velmi krátké době došlo k jejich
komplexnímu řešení včetně
řešení dopravy průmyslových materiálů
do zemědělství a hlavně pak přepravy
zemědělských výrobků do skladů
nákupních organizací a organizací
zpracovatelského průmyslu.
V souvislosti s hodnocením výsledků výnosů
obilovin je nutno pozastavit se nad soustavným poklesem
objemu výroby a nákupu žita. Žita, jako
základní suroviny pro výrobu dobrého
chleba, je stále méně, a jak se ukazuje,
je těžko možné spoléhat se i na
jeho dovoz, protože problémy výroby žita,
zdá se, jsou v celé Evropě stejné.
Máme za to, že by naše výzkumné
obilnářské ústavy a šlechtitelé
měli vehementněji tuto problematiku řešit
tak, aby zemědělství dostalo lepší
osiva žita méně poléhavého se
silnějšími a nižšími stébly
a výnosnějšího než dosud. Je možné,
že na podporu jeho pěstování bude nutno
použít i mimořádných ekonomických
stimulů.
Již mnoho let přežívají vážné
těžkosti ve výrobě brambor. Odhaduje
se, že v letošním roce bude do plánované
sklizně chybět mnoho tisíc tun, protože
řada oblastí republiky byla postižena přísuškem
a na Slovensku byly bramborové kultury značně
poškozeny bramborovou plísní, především
v důsledku nedostatku chemických postřiků.
Je jisté, že není pro nás dobrou vizitkou,
musíme-li brambory dovážet, protože tuto
základní surovinu pro potravinářský
i jiný průmysl i pro obyvatelstvo si můžeme
vyrobit sami doma, na vlastních polích. Máme
za to, že je nanejvýš nutné začít
vytvářet potřebné podmínky
ke stabilizaci sadbových ploch brambor.
S ohledem na nedostatek pracovních sil pro sklizeň
brambor a jejich posklizňovou úpravu je nutno již
nyní se žádoucím předstihem uzavírat
smlouvy v družstvech o nákupu a smlouvy rozmísťovat
tam, kde bude možno v budoucnu využít vysoce
výkonnou techniku. vysoce výkonné stroje.
Novou techniku pro sklizeň brambor urychleně zabezpečovat,
a to za plné státní podpory. Státní
podpory by se mělo dostat těm zemědělským
závodům, které zavedou komplexní mechanizované
linky pro sklizeň brambor, pro jejich třídění
a skladování.
V tomto směru bychom měli lépe využívat
zkušeností NDR, kde otázky sklizně brambor
jsou rozpracovány a praxí prověřeny.
Není možno stále přešlapovat na
místě, ale je nutno urychleně tyto zkušenosti
aplikovat v našich podmínkách a vyvarovat se
tak obtíží z letošního roku. Bude
však třeba využívat zkušeností
z NDR i Bulharska a ostatních zemí socialistického
tábora v celém komplexu organizace a řízení
zemědělství. Domníváme se,
že našemu zemědělství, pokud jde
o obdělávání půdy, chybí
koncepce strojového vybavení, jednoduše řečeno:
koncepce průmyslové organizace práce při
obdělávání pozemků. Stávající
organizace v jednotlivých zemědělských
závodech, ať ve družstvech nebo státních
statcích, je příliš nákladná,
dochází k nízkému využívání
strojů a k vysokým nákladům. Využívat
zkušeností z NDR a Bulharska znamená jít
cestou další intenzifikace růstu produktivity
práce a dalšího snižování
nákladů a plnit tak usnesení XII. a XIII.
sjezdu KSČ o zprůmyslnění zemědělství.