Predkladaný vládny
návrh má teda výlučne sociálny
charakter, ktorého zmyslom je odstrániť v rozsahu
daných finančných možností najmä
prípady príjemcov nízkych dôchodkov
a dôchodcom, ktorí nie sú už schopní
pracovať a o ktorých sa nemôže už
postarať ani okruh ich rodinných príslušníkov,
zabezpečiť aspoň také finančné
prostredky, ktoré sú nezbytne potrebné na
úhradu najnutnejších životných
nákladov. Navrhované riešenie umožní
zlepšiť sociálne postavenie asi 700 000 dôchodcom
a vyžiada si celoročné náklady vo výške
jednej miliardy 120 miliónov korún, čo je
podľa uistenia vlády maximum, ktoré si môžeme
v najbližšej dobe dovoliť. Fakultatívne
riešenie zvýšenia dôchodkov má zabezpečiť,
aby sa neprekročili finančné prostriedky,
určené na zvyšovanie dôchodkov podľa
navrhovaného zákona. Bude preto treba zariadiť,
aby sa prostriedky uvoľnené pre tento účel
skutočne v celom rozsahu využili a aby federálne
ministerstvo a obe národné ministerstvá práce
a sociálnych vecí sledovali ich využitie finančných
rezerv, ktoré v oblasti sociálneho zabezpečenia
majú okresy, prípadne kraje, tak, aby okruh dôchodcov,
ktorým bude zvýšenie dôchodku priznané,
mohol byť čo najväčší.
Nedotknuté zostávajú
doterajšie ustanovenia zákona o tom, že ak sa
zmenia skutočnosti, rozhodujúce pre výšku
dávky alebo pre jej výplatu, dávka sa odoberie,
zvýši, zníži, alebo sa jej výplata
zastaví; preto tiež zvýšenie dôchodkov
priznané z toho dôvodu, že dôchodok bol
jediným zdrojom príjmu dôchodcu, platí
len po dobu, po ktorú sú splnené podmienky
pre toto zvýšenie. Ako zmena skutkových okolností
sa posudzuje i smrť manžela; preto sa navrhuje výslovne
stanoviť, že sa zvýšenie dôchodku
nezapočítava do výšky dôchodku,
rozhodujúcej pre výpočet dôchodkov
pozostalých.
Vážené súdružky
a vážení súdruhovia, pokúsil
som sa vysvetliť vám hlavné zmeny, ktoré
prináša navrhovaná úprava v oblasti
dôchodkového zabezpečenia, predovšetkým
pokiaľ sa týka nízkych dôchodkov. Sme
si všetci vedomí toho, že predkladaný
vládny návrh zatiaľ neprináša zásadné
riešenie a že niektoré nedostatky v našom
sociálnom zabezpečení ešte trvajú;
je to však predsa len krok vpred a v danej situácii
aj maximum, čo si môžeme dovoliť.
Ústavnoprávne výbory, výbor pre plán a rozpočet a výbory pre sociálnu politiku, ktoré prerokovali vládny návrh, vyslovili s ním súhlas. Z dôvodu lepšej zrozumiteľnosti odporučili iba upraviť znenie článku IV, ods. 2 takto:
"/2/ V stanovenej najnižšej
výmere dôchodkov uvedených v predošlom
odseku a vo výmere dôchodkov zvýšených
podľa tohto zákona je zahrnutý osobitný
prídavok k dávkam podľa čl. I zák.
č. 161/1968 Zb."
V navrhovanom znení sa toto
ustanovenie vecne nemení, len sa presnejšie vyjadruje
skutočnosť, že osobitný prídavok
k dávkam nemusí byť v konkrétnom prípade
dávkou už priznanou. Nový text teda lepšie
vyjadruje všeobecný charakter tohto ustanovenia.
Zástupca vlády minister
federálneho Ministerstva práce a sociálnych
vecí súdruh Štanceľ súhlasil na
schôdzkach výborov s navrhovanou zmenou.
Ako spoločný spravodajca
spomenutých výborov preto navrhujem, aby snemovňa
schválila predložený vládny návrh
so zmenou v znení článku IV. ods. 2 vládneho
návrhu, ako som ju predniesol.
Ďakujem vám za pozornosť.
Předsedající,
místopředseda SL J. Trojan: Děkuji
poslanci Škulovi za přednesení zpravodajské
zprávy.
Otevírám rozpravu k
tomuto bodu. Hlásí se někdo do rozpravy?
/Nikdo./
Ptám se ministra práce
a sociálních věcí ČSSR s. Štanceľa,
zda si přeje slovo k projednávané problematice.
Ministr práce a sociálních
věcí ČSSR M. Štanceľ: Nie.
Předsedající,
místopředseda SL J. Trojan: Přeje
si slovo zpravodaj poslanec Škula?
Zpravodaj poslanec J. Škula:
Nie.
Předsedající,
místopředseda SL J. Trojan: Přistoupíme
k hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby
byl schválen vládní návrh zákona
o úpravě některých nízkých
důchodů a o dalších změnách
v sociálním zabezpečení, ve smyslu
návrhu zpravodaje, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./
Je někdo proti? /Nikdo./
Zdržel se někdo hlasování?
/Nikdo./
Konstatuji, že uvedený
návrh byl schválen jednomyslně. Sněmovna
lidu schválila vládní návrh zákona
o úpravě některých nízkých
důchodů a o dalších změnách
v sociálním zabezpečení.
Přistoupíme k projednávání
osmého bodu pořadu, kterým je
Vládní návrh
odůvodní ministr vlády ČSSR JUDr.
Bohuslav Kučera, kterého prosím, aby se ujal
slova.
Ministr vlády ČSSR
JUDr. B. Kučera: Vážené soudružky
a soudruzi poslanci, jak je vám dobře známo,
byl vývoj našeho národního hospodářství
v posledních letech provázen řadou vážných
nedostatků. Tyto nedostatky se projevily ve značné
míře i na úseku tzv. drobného socialistického
podnikání, v činnosti družstev, hospodářských
zařízení společenských organizací
a národních výborů. Spočívaly
zejména v tom, že se podnikatelská činnost
těchto organizací rozšiřovala značně
živelně a zaměřovala se stále
více na dosahování co nejvyšších
zisků.
Kromě jiných příčin
byla tato situace umožněna tím, že řada
organizací nebyla řádně registrována,
u dalších organizací nebyl registrován
předmět jejich činnosti, který v důsledku
toho nebyl státním orgánům znám.
To znemožňovalo nebo alespoň podstatně
ztěžovalo možnost kontroly, zda organizace vyvíjejí
svou činnost v souladu s právními předpisy
a s celospolečenským zájmem. Situaci ještě
komplikovala okolnost, že předmět činnosti
těchto organizací byl často měněn,
a to i v rozporu s jejich stanovami, popř. v rozporu s
právními předpisy.
Vláda ČSSR vedená
snahou obnovit na tomto úseku státní disciplínu
a ekonomickou kázeň, provedla podrobný rozbor
podnikatelské činnosti těchto organizací.
Z rozboru vyplynul závěr, že vážným
negativním jevům je možno čelit jednak
důsledným využíváním těch
prostředků regulace drobného socialistického
podnikání, které dává platný
právní řád, jednak novou právní
úpravou těch oblastí, kde právní
úprava buď vůbec chyběla nebo byla nedostatečná.
Jednou z oblastí, jíž
se tento poznatek týkal a kde se projevuje jak nedostatečné
využívání dosavadní právní
úpravy, tak i potřeba tuto úpravu v některých
směrech rozšířit, je oblast podnikového
rejstříku.
Nedostatky v praktickém využívání
platné právní úpravy spočívají
zejména v tom, že se rejstříku všeobecně
málo užívá jako zdroje informací
o skutečnostech, jejichž znalost je pro hospodářské
vztahy organizací z hlediska jejich právních
úkonů žádoucí.
Nedostatkem legislativního
řešení především je, že
se do podnikového rejstříku podle dosavadní
úpravy nezapisuje, s výjimkou podniků zahraničního
obchodu, předmět podnikání. Tento
nedostatek se projevuje zejména u družstev, u nichž
předmět činnosti a jeho změnu určují
pouze stanovy, které schválila členská
schůze a k nimž dal souhlas nadřízený
družstevní orgán, u jednotných zemědělských
družstev příslušný okresní
národní výbor. Podobně je tomu u podniků
a hospodářských zařízení
společenských organizací.
U družstev a hospodářských
zařízení společenských organizací
není tedy dostatečný právní
instrument zabezpečující přehled o
rozsahu jejich podnikání, k němuž by
měla přístup právně interesovaná
veřejnost, zejména též kontrolní
orgány. Tím je znesnadněno posouzení,
zda provozovaná činnost těchto organizací
nevybočuje z mezí daných povoleným
předmětem podnikání a zda je v souladu
se společenskými zájmy.
U jednotných zemědělských
družstev a jejich přidružené výroby
je situace ještě o to horší, že se
na ně nevztahuje ustanovení § 19 hospodářského
zákoníku, podle něhož může
organizace nabývat práv a zavazovat se teprve ode
dne zápisu do podnikového rejstříku.
Podobná situace je i u drobných provozoven národních
výborů, kde právní regulace, zabezpečující
evidenci těchto zařízení a předmětu
jejich podnikání vůbec chybí.
Vláda Československé
socialistické republiky, vycházejíc z této
situace, navrhuje proto provedení potřebné
právní úpravy obsažené v předloženém
vládním návrhu.
Smyslem této právní
úpravy je především rozšířit
konstitutivní charakter zápisu do podnikového
rejstříku i na jednotná zemědělská
družstva a jejich přidruženou výrobu,
takže oprávnění nabývat práv
a zavazovat se bude i u těchto organizací vznikat
teprve jejich zápisem. Tím bude zvýšena
právní jistota v jejich hospodářských
vztazích a budou mít stejné postavení
jako ostatní organizace zapisované do rejstříku.
Dalším důsledkem
předloženého návrhu bude povinný
zápis předmětu podnikání i
jeho změn u všech družstevních organizací
a podniků i hospodářských zařízení
společenských organizací. To podstatně
usnadní přehled i kontrolu o tom, zda tyto organizace
vyvíjejí podnikatelskou činnost v souladu
s právními předpisy spolu s existující
již neplatností právních úkonů,
které jsou v rozporu s plněním jejich společenských
úkolů, a sankcemi na to navazujícími
/§ 18 a 24 hosp. zák./, přispěje tato
úprava i k dodržování disciplíny
v jejich činnosti.
Konečně se v návrhu
zavádí povinný zápis do podnikového
rejstříku i u všech národních
výborů, které provozují hospodářskou
činnost v tzv. drobných provozovnách, i zápis
předmětu podnikání těchto drobných
provozoven. Tato úprava zabezpečí potřebnou
evidenci těchto provozoven i ostatní cíle,
o nichž jsem se právě zmínil.
To jsou hlavní zásady
předloženého návrhu. K jejich zakotvení
je zapotřebí zákona, neboť se navrženou
úpravou mění některá ustanovení
hospodářského zákoníku. Osnova
přitom řeší i některé
související otázky, a to tak, aby nebylo
třeba vydávat k zákonu prováděcí
předpis.
Pokud jde o náklady, které
si provedení navržené právní
úpravy vyžádá, jsou vyčísleny
v důvodové zprávě. Považuji za
nutné zpřesnit údaje tam uvedené,
pokud se týkají Slovenské socialistické
republiky, v tom směru, že realizace zákona
si vyžádá na Slovensku trvalé zvýšení
počtu pracovníků o 6 osob, z toho o 3 hospodářskosprávní
a 3 vedoucí kancelářské pracovníky.
Měsíční náklad na toto zvýšení
bude činit cca 10 200 Kčs. tj. ročně
122 400 Kčs. Na zvládnutí zvýšeného
nápadu agendy v roce 1970 budou zapotřebí
další 3 hospodářskosprávní
pracovníci na dobu asi 6 měsíců. Celkový
náklad na tyto pracovníky se odhaduje na 28 800
Kčs.
Závěrem bych chtěl
vyslovit přesvědčení, že navrhované
zvýraznění hospodářské
funkce podnikového rejstříku, zesílení
právní povahy zápisů a stanovení
povinnosti zapisovat do podnikového rejstříku
s konstitutivním účinkem předmět
podnikání u všech organizací provozujících
drobné socialistické podnikání, současně
přispěje k utužení právní
jistoty ve vztazích socialistických organizací
a bude účinnou brzdou nezdravé živelnosti
v podnikání na tomto úseku.
Doporučuji proto jménem
vlády Československé socialistické
republiky, aby Sněmovna lidu předložený
vládní návrh se změnami navrženými
ústavně právními výbory obou
sněmoven schválila.
Předsedající,
místopředseda SL J. Trojan: Děkuji
ministru vlády ČSSR dr. B. Kučerovi za odůvodnění
návrhu. Prosím poslance Jána Škultétyho,
aby podal k tomuto návrhu zpravodajskou zprávu.
Zpravodaj poslanec J. Škultéty:
Vážené súdružky a súdruhovia
poslanci, vládny návrh zákona o niektorých
opatreniach, týkajúcich sa podnikového registra,
je neveľkého rozsahu. Napriek tomu však ide o
návrh, ktorý má napomôcť konsolidáciu
hospodárstva, má zabezpečiť získanie
jasného prehľadu o organizáciách, najmä
o družstevných a hospodárskych zariadeniach
národných výborov a spoločenských
organizáciách a ich činnosti. Ďalej
má uviesť poriadok a jednotný režim do
zakladania nových organizácií alebo uvedených
zariadení.
Konsolidačné opatrenia
v navrhovanom zákone majú ďalej zdôrazniť
a upevniť pozitívne črty vývoja podnikania
uvedených drobných organizácií a súčasne
zamedzovať živelne vznikajúcim negatívnym
javom, opierajúcim sa o doterajšiu neusmernenosť
alebo o značnú voľnosť pri vzniku a rozširovaní
nežiadúcej činnosti alebo nežiadúceho
predmetu podnikania pri zmienených drobných organizáciách,
ktoré často odporujú stanovám týchto
organizácií alebo všeobecno-právnym
predpisom. Táto skutočnosť je nesporne jednou
z príčin prispievajúcich k neuspokojivému
vývoju stavu celkovej ekonomickej nerovnováhy, najmä
k narastaniu tendencie dosahovať maximálny zisk na
úkor verejného alebo spoločenského
záujmu. Na tieto prípady, kde rastie bohatstvo takýchto
organizácií z nepoctivej činnosti, nedá
sa totiž vzťahovať všeobecná zásada,
že rastom bohatstva podnikov rastie i blahobyt ľudu,
pretože nekalá činnosť ide nielen na úkor
spoločnosti, ale postihuje spravidla i jednotlivých
občanov ako spotrebiteľov neúmerným
rastom nákladov, a tým i tlakom na rast cien tovaru
atď.
Návrh Predloženého
zákona patrí medzi viaceré vládne
opatrenia, smerujúce k regulácii socialistického
podnikania. Hospodársky život vyžaduje, aby táto
regulácia bola opretá o vyhovujúce právne
normy. Preto tam, kde platné právne predpisy, t.
j. Hospodársky zákonník č. 109 Zb.
z roku 1964 a vyhláška Ministerstva spravodlivosti
č. 114 Zb. z roku 1964 nevyhovujú a neprispievajú
k sledovaniu a usmerňovaniu podnikateľskej činnosti
tak družstevných organizácií, ako aj
hospodárskych zariadení spoločenských
organizácií a národných výborov,
treba urobiť vhodnú právnu úpravu, do
ktorej náležia tiež predpisy o zriaďovaní
týchto organizácií, o ich právnych
pomeroch a zápise do podnikového registra. Táto
úprava v zmysle čl. 24 ods. 2 písm. a/ ústavného
zákona č. 143 Zb. z roku 1968 o československej
federácii vyžaduje federálny zákon.
Vzhľadom na to, že vládny
návrh predloženého zákona svojím
usporiadaním umožňuje riešiť spomínané
otázky a nevyžaduje podrobnejšie zabezpečenie
iným všeobecno-právnym predpisom, ako spoločný
spravodajca Ústavnoprávneho výboru a Výboru
Snemovne národov pre hospodársku politiku /resp.
Ústavnoprávneho výboru a Výboru Snemovne
ľudu pre priemysel, dopravu a obchod/
Snemovni ľudu jeho prijatie
s týmito úpravami v jednotlivých
paragrafoch:
1. V paragrafe 1, ods. 1 upraviť
znenie takto:
"/1/ Organizácie, ktoré
sa zapisujú do podnikového registra, môžu
nadobúdať práva a zaväzovať sa odo
dňa zápisu do podnikového registra. Toto
ustanovenie sa nevzťahuje na organizácie zriadené
podľa zákona č. 119/48 Zb., o štátnej
organizácii zahraničného obchodu a medzinárodného
zasielateľstva."
Táto úprava neznamená
vecnú zmenu, ale zrozumiteľnejšie vyjadrenie,
že výnimka zápisu do podnikového registra
organizácií zahraničného obchodu nemá
konštitutívny charakter.
2. V § 2 druhú vetu upraviť
takto:
"V zápise sa uvedie iba
označenie príslušného národného
výboru, jeho sídlo a predmet činnosti drobných
prevádzkární im podriadených."