/Schůze zahájena v
9,02 hod./
Předsedající,
místopředseda SL J. Trojan: Vážená
Sněmovno lidu, vážené soudružky
poslankyně a vážení soudruzi poslanci,
zahajuji 9. schůzi Sněmovny lidu.
Podle prezenčních listin
jsou přítomni 173 poslanci, takže je Sněmovna
lidu podle čl. 40 odst. 1 ústavního zákona
o československé federaci schopna se usnášet.
Na dnešní schůzi
Sněmovny lidu se omluvili tito poslanci a poslankyně:
Andrlík, Baran, JUDr. Barša, RSDr. Biľak, ing.
Bodnár, Brunner, Čanda, Černý /v.
o. 47/, Čubová, David, JUDr. Dolanský, ing.
Dvorský, Fiala, Fišarová, Fleyberk, Géryk,
RSDr. Hajmacher, Hančikovský, Hanúsek, Havlíček,
ing. arch. Hladký, CSc., Chudík, Illa, Indra, Jakubová,
ing. doc. Kapek, Kolder, ing. Kosmel, Koucký, Kozelka,
akad. Kožešník, Krajčír, Kratochvílová,
Krček, ing. Krejčí, Lakata, JUDr. Leflerová,
Lenárt, Linhart, Lörincz, Majling, ing. Malecká,
Mazúr, Míková, Mináč, Miska,
Mjartan, Monczka, Pacner, Pecha, Penc, MUDr. Pennigerová,
ing. Perkovič, Piller, ThDr. Plojhar, Pražák,
Rejhon, Solčanyová, Svoboda Jan, Šindelář,
Štefánik, Šulek, Švirec, Tóthová,
MUDr. Trávníček, ing. Turošík,
Valo, Vaverka, Vedra, Vejražka, Závacká, Sik,
celkem 71 poslanců.
V presidiálním sdělení
vám oznamuji, že president Československé
socialistické republiky odvolal dne 23. června 1970
podle článku 61 ústavního zákona
o československé federaci, na jeho vlastní
žádost ing. Oldřicha Černíka,
poslance Federálního shromáždění
Československé socialistické republiky a
jmenoval ing. Ladislava Šupku ministrem vlády Československé
socialistické republiky a předsedou federálního
výboru pro technický a investiční
rozvoj.
Dále vám chci oznámit,
že president Československé socialistické
republiky odvolal podle článku 61 ústavního
zákona o československé federaci ing. Miloslava
Hruškoviče z funkce místopředsedy vlády
Československé socialistické republiky v
souvislosti s jeho pověřením jinými
funkcemi a jmenoval do této funkce dr. Mateje Lúčana.
Než přistoupíme
k návrhu pořadu dnešní schůze,
seznámím vás ještě s tím,
že na funkci poslance Sněmovny lidu rezignovali tito
poslanci: Andrej Žiak, Karel Skramuský, RSDr. Ján
Koscelanský, ing. Oldřich Černík a
Miroslav Růžička.
Na funkci místopředsedy
Sněmovny lidu a člena předsednictva Federálního
shromáždění rezignoval poslanec Jozef
Valo.
Přistupujeme nyní k
návrhu pořadu dnešní schůze.
Předsednictvo Sněmovny lidu předložilo
ve smyslu § 10 odst. 3 zákona o jednacím řádu
Federálního shromáždění
Československé socialistické republiky písemný
návrh pořadu dnešní schůze. Od
doby zpracování návrhu pořadu nastaly
některé změny. Předsednictvo Sněmovny
lidu doporučuje proto, abychom rozšířili
program o tři body:
1. Odvolání RSDr. Alexandra
Dubčeka z funkce poslance Sněmovny lidu
2. Volba místopředsedy
Sněmovny lidu a člena předsednictva Federálního
shromáždění
3. Návrh na změny ve
složení výborů Sněmovny lidu.
Vážené soudružky
poslankyně a soudruzi poslanci, má někdo
z vás připomínky k navrženému
pořadu? /Nebyly./ Připomínky nejsou. Dávám
tedy hlasovat.
Kdo souhlasí s doplněným
návrhem pořadu, nechť zvedne ruku! /Hlasuje
se./
Je někdo proti? /Nikdo./
Zdržel se někdo hlasování?
/Nikdo./ Děkuji.
Pořad 9. schůze Sněmovny
lidu je tedy schválen.
Přistoupíme nyní
k 1. Bodu dnešního pořadu, kterým je
Odvolání RSDr. Alexandra
Dubčeka z funkce poslance Sněmovny lidu
Návrh odůvodní
ústřední tajemník ústředního
výboru Národní fronty ČSSR s. Miloslav
Vacík, kterému dávám slovo.
Ústřední tajemník
ÚV NF ČSSR M. Vacík: Vážená
Sněmovno lidu, vážené soudružky
poslankyně, vážení soudruzi poslanci!
Předsednictvo ústředního výboru
Národní fronty ČSSR v souvislosti se závěry
červnového pléna ústředního
výboru Komunistické strany Československa
posoudilo činnost Alexandra Dubčeka ve funkci poslance
Sněmovny lidu Federálního shromáždění
v uplynulém období. Po zvážení
všech rozhodujících okolností navrhuje
Sněmovně lidu podle § 3. odst. 1 b/ ústavního
zákona č. 117/69 Sb., odvolat Alexandra Dubčeka
z funkce poslance.
Návrh Národní
fronty je plně zdůvodněn všeobecně
známými skutečnostmi o vážných
politických chybách, jichž se Alexander Dubček
dopustil v letech 1968 a 1969 a za něž byl vyloučen
z řad členů Komunistické strany Československa.
Poslanec Dubček se zpronevěřil významnému
poslání a odpovědnosti, které měl
jako vysoký funkcionář Komunistické
strany Československa a státu a poslanec Federálního
shromáždění. Nese velký podíl
viny za společenský rozvrat a chaos, k němuž
v naší republice došlo v roce 1968. Skutečnost,
že byl vyloučen z řad členů komunistické
strany za postoje, jež ve svých důsledcích
nebezpečně ohrozily socialistické zájmy
našeho lidu a způsobily vážné politické
a hospodářské škody našemu státu,
narušily spojenecké a bratrské svazky republiky
se zeměmi, s nimiž nás spojují společné
cíle socialistické výstavby a obrany proti
imperialistické agresi, sama o sobě přesvědčivě
dokazuje, že poslanec Alexander Dubček ztratil oprávnění
působit jako zástupce lidu v nejvyšším
zastupitelském sboru socialistického Československa.
Alexander Dubček i nadále
setrvává na svých nesprávných
pozicích a názorech. Projevilo se to i v tom, že
ani jako představitel nejvyššího zastupitelského
sboru ČSSR, ani jako státní funkcionář
se neangažoval za politiku KSČ a Národní
fronty a jeho stanovisko ke kritice bylo faktickou obhajobou pravicově
oportunistických názorů. Proto je návrh
předsednictva ÚV NF ČSSR na odvolání
A. Dubčeka z funkce poslance Sněmovny lidu úplně
oprávněný a zdůvodněný
a odpovídá politickým zájmům
naší společnosti a potřebám další
klidné nerušené výstavby Československé
socialistické republiky.
Předsedající,
místopředseda SL J. Trojan: Děkuji
soudruhovi Vacíkovi za přednesené zdůvodnění.
Má někdo z poslanců a poslankyň k
přednesenému návrhu dotaz nebo připomínku?
Není tomu tak. Dávám o předneseném
návrhu o odvolání RSDr. Alexandra Dubčeka
z funkce poslance Sněmovny lidu hlasovat.
Kdo je pro přednesený
návrh, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./
Kdo je proti? /Nikdo./
Kdo se zdržel hlasování?
/Nikdo./
Konstatuji, že Sněmovna
lidu jednomyslně schválila odvolání
Alexandra Dubčeka z funkce poslance Sněmovny lidu
Federálního shromáždění
Československé socialistické republiky ve
smyslu ústavního zákona č. 117/1969
Sb.
Přistoupíme nyní
k druhému bodu dnešního pořadu, kterým
je
Volba místopředsedy
Sněmovny lidu a člena předsednictva
Poslanec Sněmovny lidu Jozef
Valo rezignoval na funkci místopředsedy Sněmovny
lidu a člena předsednictva Federálního
shromáždění, ze zdravotních důvodů.
Jeho rezignace byla přijata.
Volba místopředsedy
Sněmovny lidu a člena předsednictva Federálního
shromáždění bude provedena podle pravidel,
která jsou uvedena v zákonu o jednacím řádu
Federálního shromáždění
Československé socialistické republiky. K
provedení volby je třeba zvolit volební komisi,
jejíž úkoly jsou vymezeny zákonem o
jednacím řádu Federálního shromáždění
ČSSR.
Předsednictvo Sněmovny
lidu doporučuje zvolit sedmičlennou volební
komisi v tomto složení: poslanci Bubník František,
Červinka Jan, Holán Emil, Lapárová
Magdaléna, dr. h. c. Lukačovič Jozef, MUDr.
Petrusová Antónia a Tomášik Ferdinand.
Má někdo dotaz nebo
pozměňovací návrh ke složení
volební komise? /Nikdo./ Protože pozměňovací
návrhy ke složení volební komise nejsou,
navrhuji, aby volební komise byla zvolena aklamací.
Má někdo dotaz nebo
připomínku ke způsobu provedení volby?
/Nikdo./ Nemá.
Dávám tedy hlasovat.
Kdo je pro, aby jmenované soudružky a soudruzi poslanci
byli členy volební komise? /Hlasuje se./
Kdo je proti? /Nikdo./
Kdo se zdržel hlasování?
/Nikdo./ Děkuji.
Většinou hlasů
přítomných poslanců byli zvoleni jednomyslně
za členy volební komise všichni navržení
poslanci a poslankyně. Prosím, aby volební
komise určila ze svého středu předsedu
a připravila se na plnění svých úkolů.
Přistoupíme nyní
k volbě místopředsedy Sněmovny lidu
a člena předsednictva Federálního
shromáždění. Předsednictvo ústředního
výboru Národní fronty ČSSR navrhuje
do funkce místopředsedy Sněmovny lidu a člena
předsednictva Federálního shromáždění
poslance doc. Michala Sabolčíka, CSc. Návrh
odůvodní ústřední tajemník
ústředního výboru Národní
fronty ČSSR soudruh Miloslav Vacík. Prosím,
aby se ujal slova.
Ústřední tajemník
ÚV NF ČSSR M. Vacík: Vážené
soudružky poslankyně a vážení soudruzi
poslanci, předsednictvo ústředního
výboru Národní fronty Československé
socialistické republiky projednalo usnesení ústředního
výboru Komunistické strany Československa
týkající se obsazení funkce místopředsedy
Sněmovny lidu a člena předsednictva Federálního
shromáždění, uvolněnou po rezignaci
soudruha Jozefa Valo a jednomyslně se usneslo doporučit,
aby do uvedených funkcí byl zvolen soudruh doc.
Michal Sabolčík, CSc.
Soudruh Sabolčík je
zkušený politický pracovník, působící
od roku 1948 ve veřejných funkcích. V letech
1961 - 1963 byl předsedou Slovenské plánovací
komise a místopředsedou Slovenské národní
rady. Od roku 1963 zastával funkci vedoucího oddělení
ÚV KSČ a později odpovědné
funkce v ÚV KSČ. V témže roce byl zvolen
do funkce tajemníka ÚV KSS. Od roku 1968 je ve funkci
ekonomického rady velvyslanectví ČSSR v Maďarské
lidové republice. Soudruh Sabolčík je 6 roků
členem nejvyššího zastupitelského
sboru republiky a v poslanecké funkci se plně osvědčil.
Předsednictvo ústředního
výboru Národní fronty ČSSR proto doporučuje,
aby byl zvolen do funkce místopředsedy Sněmovny
lidu a člena předsednictva Federálního
shromáždění.
Předsedající,
místopředseda SL J. Trojan: Děkuji
soudruhovi Vacíkovi za zdůvodnění
předneseného návrhu. Jsou k předloženému
návrhu dotazy nebo má někdo z poslanců
a poslankyň jiný návrh? /Nikdo./
Protože nejsou žádné
dotazy ani nebyl podán jiný návrh, můžeme
přistoupit k volbě, která musí být
provedena podle § 22 odst. 1 zákona o jednacím
řádu Federálního shromáždění
ČSSR tajně.
V této chvíli je v
sále přítomno 177 poslanců.
Prosím volební komisi,
aby zajistila vydání hlasovacích lístků
a aby se ujala svých úkolů. Poslance prosím,
aby se nevzdalovali po provedení volby ze svých
míst. Po provedení volby, v době, kdy komise
bude provádět sčítání
hlasů, budeme pokračovat v pořadu.
/Probíhá tajná
volba./
Ptám se, soudružky a
soudruzi, zda všichni přítomní poslanci
obdrželi hlasovací lístky a zda si někdo
ještě přeje volit. Není tomu tak. Prohlašuji
tedy volbu za skončenou a prosím volební
komisi, aby sečetla hlasovací lístky.
Nyní přistoupíme
k bodu třetímu, kterým je
- Úmluva o zřízení
Světové organizace na ochranu duševního
vlastnictví ze dne 14. července 1967,
- Pařížská
unijní úmluva na ochranu průmyslového
vlastnictví ze dne 20. března 1883, revidovaná
naposledy ve Stockholmu dne 14. července 1967,
- Madridská dohoda o mezinárodním
zápisu továrních nebo obchodních známek
ze dne 14. dubna 1891, revidovaná naposledy ve Stockholmu
dne 14. července 1967,
- Madridská dohoda o potlačování
falešných nebo klamavých údajů
o původu zboží ze dne 14. dubna 1891, revidovaná
naposledy Dodatkovým zněním ze dne 14. července
1967,
- Nizzská dohoda o mezinárodním
třídění výrobků a služeb,
na něž se vztahují tovární a
obchodní známky z 15. června 1957, revidovaná
ve Stockholmu dne 14. července 1967 a
- Lisabonská dohoda o ochraně
označení původu a jejich mezinárodním
zápisu ze dne 31. října 1958, revidovaná
ve Stockholmu dne 14. července 1967
Vládní návrh
odůvodní ministr zahraničních věcí
ČSSR ing. Ján Marko. Prosím ho, aby se ujal
slova.
Ministr zahraničních
věcí ČSSR ing. J. Marko: Vážené
súdružky a súdruhovia poslanci. Federálnemu
zhromaždeniu sa predkladá na schválenie pristúpenie
ČSSR k Dohode o zriadení Svetovej organizácie
na ochranu duševného vlastníctva, ďalej
k stokholmskému zneniu Parížskej úniovej
dohody na ochranu priemyslového vlastníctva a ďalších
tzv. osobitných dohôd, uzavrených na základe
Parížskej úniovej dohody, ktorých je
Československo členom.
K uzavretiu Dohody o zriadení
Svetovej organizácie na ochranu duševného vlastníctva
a k revízii dohôd, týkajúcich sa tejto
problematiky, došlo na diplomatickej konferencii v júni
1967 v Stokholme. Otázkou revízie dohôd, ktoré
sa týkajú duševného vlastníctva,
sa už niekoľko rokov zapodievali Spojené medzinárodné
úrady na ochranu duševného vlastníctva
v Ženeve.
Dôvodom uzavretia Dohody o
zriadení Svetovej organizácie na ochranu duševného
vlastníctva, ako aj revízie Parížskej
úniovej dohody a ďalších dohôd z
nej odvodených bola skutočnosť, že správa
únií, ktoré vznikli na základe týchto
dohôd už v minulom storočí, bola zastaralá
a nevyhovovala ani súčasným, tým menej
budúcim požiadavkám.