Sedmým bodem pořadu je

Zpravodajem je poslanec dr. Václav Hrabal. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj poslanec dr. V. Hrabal: Vážená Sněmovno lidu, soudružky a soudruzi poslanci, je mou povinností, abych jako zpravodaj ústavně právního výboru naší sněmovny tlumočil při této příležitosti názor a závěry celého výboru k vládnímu návrhu zákona, jímž se doplňují, popřípadě mění předpisy občanského soudního řádu, vydaného pod č. 99/1963 Sb., zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém, a zákona č. 95/1963 Sb., o notářském řádu.

Již předem zdůrazňuji, že pokud jde o posledně dva jmenované právní předpisy, jedná se dle vládního návrhu zákona jen o změny nepatrné neměnící vůbec smysl těchto norem, ale jde jen o nutné promítnutí federativního uspořádání ČSSR do soudní organizace a o stanovení působnosti Nejvyššího soudu ČSSR, případně nejvyšších soudů republik v rozhodování o příslušnost státních notářství tam, kde tuto příslušnost nelze zjistit a přesně stanovit dle listu 10 a 11 notářského řádu. Stejného druhu je také úprava zákona o mezinárodním právu soukromém v §§ 39 odst. 1 a 67 odst. 2 tohoto zákona, upravujícího režim ve vztazích občanskoprávních, rodinných, pracovních, případně jiných, a to režim právního řádu naší republiky ve vztahu k mezinárodnímu právu soukromému a procesnímu.

Ke změnám navrhovaným vládní novelou nemám žádné věcné připomínky a domnívám se, že tyto drobné úpravy uvádějí do souladu myšlenky ústavního zákona v celém komplexu dalších navrhovaných úprav na straně jedné a zákona o notářském řádu a o mezinárodním právu soukromém na straně druhé.

Návrh změn občanského soudního řádu řeší především nové vztahy a příslušnost Nejvyššího soudu ČSSR a nejvyšších soudů republik v řízení před soudy v občanskoprávních věcech, tedy vztahy vyplývající z uplatnění zásad federativního uspořádání ČSSR na orgány soudní. Tato myšlenka je ve vládním návrhu důsledně uplatněna ve změnách § 11, 12, 13, 16, 105, 237, 245, 250 občanského soudního řádu. Kromě změn tohoto druhu jsou ve vládním návrhu novely zákona o občanském soudním řádu promítnuty i některé myšlenky a zásady jiné, které vyplývají z navrhované úpravy osmé hlavy Ústavy, ústavního zákona o soudech a prokuraturách i z komplexu dalších zákonů na ně navazujících a tvořících s tímto zákonem nedílnou jednotu.

Nové znění článku 100 Ústavy provádí v občanském soudním řízení navrhovaná změna § 36 o. s. ř. Ponechává v platnosti stěžejní zásady o složení soudních senátů, jejichž členy jsou předsedové senátu a soudci z lidu, mající při rozhodování stejná práva a rovný hlas. Tato úprava zdůrazňuje povinnou účast soudců z lidu v rozhodování věcí pracovních a rodinných - s nepatrnými výjimkami jako je § 70 smírčí řízení, § 74 předběžné opatření, § 172 odst. 2 opatrovnictví - a umožňuje soudcům z lidu uplatnit v soudním řízení své bohaté životní zkušenosti, znalosti a realizovat je ve sporných případech vzájemných společenských vztahů. Současně upravuje postavení samosoudce jako jediného soudce, nahrazujícího senát a majícího stejná oprávnění jako senát. Tento samosoudce bude napříště, tak jako tomu bylo již dříve, rozhodovat především věci majetkové z oblasti práva závazkového a jiné dle občanského zákoníku, případně dle zákonů jiných. Ve věcech důchodového zabezpečení, které rozhodují v prvním stupni krajské soudy - bude jednat senát, složený z předsedy senátu a dvou soudců z lidu.

Navrhované změny zákoníku práce - zrušení rozhodčího orgánu a nahrazení této instituce komisí pro pracovní spory - se promítá i ve změnách § § 67 odst. 2, 82 odst. 2, 88, 108 obč. s. ř.

Jiné drobné úpravy - vyplývající z komplexu všech projednávaných zákonů - jsou zakotveny ve změnách § § 135, 195 a 30 obč. s. ř.

Nová náplň činnosti ministrů spravedlnosti, kteří budou vedle generální prokuratury oprávněni k podávání stížností pro porušení zákona - a k zavedení této změny se velmi přimlouvám - je zakotveno ve změnách § 237 občanského soudního řádu.

Touto věcnou změnou se odstraňuje a ruší právo předsedy Nejvyššího soudu k podání stížnosti pro porušení zákona, o které rozhodoval jemu prakticky podřízený senát Nejvyššího soudu. Šlo o určitou anomálii v našem právním řádu, která je nyní odstraněna, a nastolen obdobný způsob jako v jiných socialistických státech, a která umožní Nejvyššímu soudu, aby se věnoval více sjednocování judikatury a jednotnému výkladu zákonů a všech soudů a v obou národních republikách. Nemění se tím jeho oprávnění k vyřizování stížností pracujících a nově se předsedovi Nejvyššího soudu svěřuje výkon správy Nejvyššího soudu.

Závěrečná část novely řeší možné sporné otázky, jež by mohly se vyskytnout do doby, než budou ustaveny nejvyšší soudy republik a přesně vymezen okruh jejich působnosti.

Závěrem zdůrazňuji, že všechny justiční zákony, navazující na změnu Ústavy v hlavě osmé, včetně návrhu zákona, kterým se mění občanský soudní řád, notářský řád a zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním, tvoří jeden organický celek. Je proto nutno je posuzovat všechny ve vzájemné souvislosti a návaznosti na dosud platné justiční normy. Jde o komplex, který je vládou předložen po mnoha diskusích trvajících více než rok a úpravách v různých komisích vlády i zákonodárných sborů. Tyto otázky ústavního zákona o soudech a prokuratuře byly v minulém roce předmětem celé řady různých úvah, velmi často motivovaných zcela idealisticky nebo jen právnicky a apoliticky a neodpovídajících stupni rozvoje naší společnosti i našim možnostem. V těchto dřívějších úvahách projevovala se i jedna principiálně nesprávná myšlenka snažící se koncipovat úkoly soudů a výkon soudnictví zcela idealisticky - jako v nějaké hypotetické společnosti a opomíjející základní skutečnosti, že totiž stát - a jeho součástí jsou i soudy a politický systém naší socialistické republiky - musí chránit především socialistické základy naší společnosti v současné době v gigantickém třídním zápase této doby v boji všech pracujících proti mezinárodnímu kapitalismu, proti snahám o rozpoutání nových válek a snahám o restauraci buržoazního systému v Evropě.

Jsem proto hluboce přesvědčen o politické správnosti navrhovaných zákonů a drobné připomínky stylistické nebo právnické jsou obsaženy ve zprávě výboru ústavně právního Sněmovny lidu. Navrhuji proto jménem ústavně právního výboru schválení vládního návrhu zákona, jímž se mění a doplňuje občanský soudní řád, notářský řád a zákon o mezinárodním právu soukromém, a to ve smyslu zprávy výboru ústavně právního Sněmovny lidu.

Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová: Děkuji zpravodaji dr. Hrabalovi. Kdo se hlásí do rozpravy? /Nikdo./ Místopředseda vlády ČSSR prof. dr. Laco si nepřeje závěrečné slovo?

Místopředseda vlády ČSSR prof. dr. Laco, DrSc.: Nie.

Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová: Protože tomu tak není, dávám hlasovat: Kdo souhlasí s tím, aby byl schválen vládní návrh zákona, kterým se doplňuje a mění občanský soudní řád a některé další civilněprocesní předpisy /tisk 23/ ve smyslu zprávy výboru ústavně právního, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Kdo je proti? /Nikdo./

Kdo se zdržel hlasování? /Nikdo./

Konstatuji, že uvedený návrh byl přijat jednomyslně.

Sněmovna lidu schválila vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád a některé další civilněprocesní předpisy.

Osmým bodem pořadu je

Zpravodajem je poslanec Vincenc Červinka, kterému dávám slovo.

Zpravodaj poslanec V. Červinka: Soudružky a soudruzi poslanci, vláda ČSSR předkládá sněmovnám Federálního shromáždění návrh zákona o přečinech. Návrh byl projednán v ústavně právních výborech obou sněmoven a také v dalších výborech.

Jako zpravodaj k tomuto zákonu chtěl bych hned úvodem zdůraznit, že jeho předložením vláda ČSSR reaguje na oprávněné připomínky naší veřejnosti, která je rozhořčena různými nešvary, které se v důsledku otřesů vyvolaných protisocialistickými silami a nedostatky v ekonomice rozmohly v naší společnosti velmi povážlivě. Škody, jež jsou tím každému občanu i společnosti jako celku působeny, narušují nejen politický konsolidační proces, ale také plynulé zásobování trhu, zveličují nedostatek zboží, jak jsme toho svědky zejména nyní v období předvánočních nákupů. Poctiví občané se právem dožadují, abychom přijali taková opatření, jež by znemožnila nesvědomitým jednotlivcům nebo skupinám opatřovat si bezpracné zisky, a to jak v obchodě, tak i ve službách. Způsoby těchto spekulantů a kšeftaříčků v obchodě jsou dostatečně známy. Je to zatajování zboží a prodej pod pultem, a to s příslušnými "přirážkami" nebo za odpovídající protislužby, je to na druhé straně křečkování a hromadné skupování nedostatkového zboží, které se zase předražené prodává dál. Ještě vážnější jsou pak machinace ve službách, kde jde nejen o drobné melouchaření, ale kde "podnikavost", v loňském roce tolik propagovaná, nabyla až soukromokapitalistických rozměrů a manýr. Jsou to známé případy kryté pod hlavičkou přidružené výroby, různé agentury na obstarávání pracovních sil, jejichž nekalým působením se zabýval v poslední době i náš tisk.

Skutečností, že některé obory služeb mají nedostatek kvalifikovaných pracovníků a že požadavky obyvatelstva na různou údržbu a jiné řemeslnické práce zatím zcela nepostačují krýt podniky a zařízení národních výborů a družstev, se již v roce 1965 zabývala vláda a podle zásad, které schválila, mají národní výbory možnost všude tam, kde je to potřeba, povolit takovou činnost jednotlivým občanům. S politováním je třeba konstatovat, že se těchto legálních možností dostatečně nevyužívá. Je to proto, že mnohé národní výbory o to nijak zvlášť nedbají a často vědomě trpí u jednotlivců práci načerno. Tito bez minimálních poplatků a bez kontroly nekřesťansky okrádají své spoluobčany také proto, že mnozí občané to sami podporují. Myslím, že každý z nás zná řadu případů ze svého volebního obvodu, které by potvrdily pokles občanské kázně z oblasti obchodu a služeb, z porušování pracovní kázně, zneužívání přidružené výroby apod. Jsem přesvědčen, že nová úprava postihu přispěje k zjednání pořádku, a to i se zřetelem na zamezení používání kradeného materiálu, kterého se při melouchaření používá.

Nyní k některým doplněním, které navrhuje ústavně právní výbor. Při jednání ústavně právního výboru byl uplatněn z podnětu dvou dobrovolných společenských organizací - Čs. mysliveckého svazu a Svazu rybářů - požadavek, aby navrhovaný zákon o přečinech pamatoval i na náležitý postih pytláctví, a to jak pokud jde o neoprávněné zásahy do práva myslivosti, tak i do výkonu rybářského práva. Ukazuje se, že dosavadní prostředky k tomuto postihu, které byly zákonem č. 60/1961 Sb., svěřeny národním výborům, nejsou dostatečné a nepůsobí preventivně, zejména proti občanům, kteří nejsou organizováni ve společenských organizacích myslivců nebo rybářů.

Škody, které pytláctví působí, každoročně stoupají a maří výsledky obětavé práce, kterou dobrovolní hospodáři z řad členů jmenovaných společenských organizací věnují pro zachování naší přírody. Ústavně právní výbor proto doporučuje doplnit v návrhu zákona ustanovení o postihu přečinu pytláctví, jak je formulováno ve zprávě ústavně právního výboru k tomuto zákonu.

Další doporučení v této zprávě obsažená směřují již pouze k upřesnění dikce zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, jehož potřeba je vyvolána zrušením místních lidových soudů a upuštěním od termínu provinění, který tam byl zakotven.

Závěrem bych chtěl říci několik slov k otázkám, které souvisí s nově formulovanými přečiny na úseku ochrany veřejného pořádku. Mám na mysli nejen § 5 návrhu zákona, ale i přečiny proti zájmům socialistické společnosti v oblasti styku s cizinou, jak je upravuje § 4, a přečin maření výkonu úředních rozhodnutí, který je zakotven v § 6. Myslím, že zkušenosti z letošního srpna nenechaly nikoho na pochybách o tom, že je třeba našim orgánům, které s příkladnou obětavostí střeží pořádek a bezpečnost, poskytnout účinnou zbraň proti každému, kdo se úmyslně dopouští činnosti, která veřejný pořádek narušuje. Velmi potřebná je ochrana, která se poskytuje zájmům naší socialistické společnosti v souvislosti se stykem s cizinou, ať už jde o dovoz zakázaných publikací do naší republiky, či o ohrožování nebo poškozování dobrého jména republiky do ciziny vyvezenými publikacemi, filmy nebo zvukovými záznamy, je třeba takové činnosti čelit se vší rozhodností.

Jak jsem již uvedl, jde při postihu přečinů o úmyslnou činnost, a to ve všech případech, kde zákon výslovně neformuluje nedbalostní delikt. § 12 totiž stanoví, že u přečinů platí obdobně obecná část trestního zákona, tedy i ustanovení § 3 odst. 3 trestního zákona, které uvádí, že k trestnosti je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti.

Dovolte mi, abych závěrem vyslovil své nejhlubší přesvědčení, že přijetím tohoto zákona přispějeme k velikému úsilí KSČ a všech poctivých obyvatel našeho státu o konsolidaci politických a hospodářských poměrů, k co nejrychlejšímu dosažení klidu a pořádku na všech úsecích. Jako zpravodaj proto doporučuji, aby Sněmovna lidu schválila vládní návrh zákona o přečinech s doplněním obsaženým ve společné zprávě výborů ústavně právního a branného a bezpečnostního Sněmovny lidu.

Předsedkyně SL MUDr. s. Pennigerová: Děkuji zpravodaji poslanci V. Červinkovi. Kdo se hlásí do rozpravy? /Nikdo./ Přeje si slovo místopředseda vlády ČSSR prof. dr. Laco?

Místopředseda vlády ČSSR prof. dr. Laco, DrSc.: K tomuto návrhu nie, ale celkove k týmto zákonom by som prosil niekoľko slov.

Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová: Vzhledem k tomu, že se nikdo nehlásí, přistoupíme nyní k hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby byl schválen vládní návrh zákona o přečinech /tisk 24/ ve smyslu společné zprávy výborů ústavně právního a branného a bezpečnostního /tisk 16/SL/, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Kdo je proti? /Nikdo./

Kdo se zdržel hlasování? /Nikdo./

Konstatuji, že uvedený návrh byl přijat jednomyslně. Sněmovna lidu schválila vládní návrh zákona o přečinech.

O slovo se dále přihlásil místopředseda vlády ČSSR prof. dr. Laco, DrSc. Uděluji mu slovo.

Místopředseda vlády ČSSR prof. dr. K. Laco, DrSc.: Vážená súdružka predsedníčka, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci!

Federálne zhromaždenie prijalo bezpochyby významné zákonodarné akty a bude mať iste na zreteli aj to, ako sa budú realizovať, čo budú znamenať v praxi. Samozrejme, že vláda ČSSR tak ako pri ostatných zákonoch bude hodnotiť všetko, čo sa týka právneho poriadku, pochopiteľne s tým, že bude rešpektovať výlučnú kompetenciu Českej socialistickej republiky a Slovenskej socialistickej republiky vo veciach spravodlivosti.

V závere by som mohol dobre použiť niekoľko konštatovaní, zdôvodnení a myšlienok ministra spravodlivosti Českej socialistickej republiky súdruha dr. Němca, ktoré predniesol dopoludnia. Iste ste si ich však sami všimli. Chcem preto ešte raz poďakovať vám všetkým, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, všetkým výborom a predsedom výborov, ktorí sa zúčastnili prerokovávania predložených návrhov, všetkým spravodajcom, ktorí dnes predniesli svoje správy a návrhy, a vôbec všetkým, ktorí sa tak či onak zaslúžili o vecné i formálne zdokonalenie predložených návrhov, resp. o ich prípravu.