Protože není dosud dobudována organizační
struktura a nejsou na všech místech vyjasněny
kompetence federálních orgánů, nebude
možno brát v úvahu tento rozpočet při
posuzování rozpočtového projektu na
rok 1970.
Výbor rozpočtový Sněmovny lidu se
také zabýval, jak plní vláda ČSSR
usnesení Národního shromáždění
ze dne 18.12.1968 k zákonu o státním rozpočtu
na rok 1969 a o některých dalších finančních
opatřeních.
Výbor mohl konstatovat, že část 1 uvedeného
usnesení byla splněna řadou vládních
usnesení zvláště po dubnovém
a květnovém zasedání pléna
ÚV KSČ. Jde hlavně o usnesení vlády
ČSSR ze dne 6. června 1969 č. 122 k zabezpečení
úkolů vyplývajících z plenárního
zasedání ÚV KSČ z 29. a 30. května
1969 a o usnesení č. 150 z 27. června 1969
o opatřeních ke stabilizaci národního
hospodářství. Závažné
je zavedení smluvních vztahů mezi výrobou
a centrem, kterými se zajišťuje plnění
hospodářské směrnice na rok 1969.
Dále se v uvedených usneseních upřesňují
harmonogramy příprav zákonů, kterými
bude ovlivňována hospodářská
činnost od příštího roku.
Vláda však zůstala dlužna odpověď
na dvě konkrétní doporučení
bývalého Národního shromáždění,
a to: možnost vydání zákona o tvorbě
cen a zákona o hospodaření fondy, výbor
rozpočtový připomíná, že
tato usnesení Národního shromáždění
nepozbyla platnosti.
Výbor rozpočtový Sněmovny lidu se
dále usnesl doporučit Sněmovně lidu,
aby uložila vládě ČSSR:
1. aby na základě zhodnocení výsledků
rozpočtového hospodaření za rok 1968
prosadila zvýšení aktivní úlohy
státního rozpočtu, zpřísnila
kontrolu jeho čerpání tak, aby rozpočet
se stal nástrojem restriktivní finanční
politiky:
2. aby k posílení úlohy státního
rozpočtu federace jako základního nástroje
řízení finančního hospodářství
ČSSR a ovlivňování hospodářského
vývoje v obou národních republikách
revidovala při sestavování jeho návrhu
počínaje rokem 1970 současné zdroje
a skladbu jeho příjmů:
3. zajistila stanovení objemu federálních
rozpočtových rezerv, nutných ke splnění
jejich poslání jako integračního a
stabilizačního nástroje finanční
politiky ČSSR:
4. stanovila strukturu a metodiku určování
objemu dotací a subvencí na další rozvoj
a vyrovnávání úrovně národních
ekonomik.
Při projednávání tohoto usnesení
výboru rozpočtového Sněmovny lidu
s výborem rozpočtovým Sněmovny národů
došlo k dohodě , že v návrhu nebudou tyto
čtyři body uvedeny jako úkol pro vládu
ČSSR, ale jako doporučení.
Proto navrhuji v souhlase s usnesením výboru ústavně
právního Sněmovny lidu a na podkladě
usnesení výboru rozpočtového Sněmovny
lidu, aby Sněmovna lidu:
1. schválila vládní návrh zákona
o státním rozpočtu federace na rok 1969 /tisk
č.8/ v navrhovaném znění;
2. schválila na doporučení výboru
rozpočtového Sněmovny lidu toto usnesení:
1. zjišťuje , že
a/ rozpočet nedisponuje při své formální
vyrovnanosti dostatečnými finančními
zdroji a rezervami k provádění aktivní
finanční politiky na úrovni federace a zůstává
koncepčně omezen převážně
na krátkodobě orientovaná opatření
dílčí povahy, nereprezentující
širší záměry ekonomické
konsolidace a prvky výrazně restriktivní
finanční politiky:
b/ vzhledem k některým nedořešeným
organizačním změnám tento rozpočet
zatím nevyjadřuje skutečné poměry
v rozdělení potřeb a zdrojů v novém
státoprávním uspořádání
a nebude jej proto možno použít ke srovnávacím
účelům při posuzování
rozpočtového projektu na rok 1970 /tisk č.8/6
SL, část I/;
2. schvaluje
jako usnesení Federálního shromáždění
usnesení výboru rozpočtového Sněmovny
lidu dohodnuté s výborem rozpočtovým
Sněmovny národů v tomto znění:
Na návrh výboru rozpočtového Sněmovny
lidu a v dohodě s výborem rozpočtovým
Sněmovny národů a za souhlasu výboru
ústavně právního Sněmovny lidu
jako usnesení Federálního shromáždění
Sněmovna lidu schvaluje:
a/ Federální shromáždění
ČSSR připomíná vládě
ČSSR, že závěry uvedené v části
II a III usnesení bývalého Národního
shromáždění ze dne 18. prosince 1968
k zákonu o státním rozpočtu na rok
1969 a o některých dalších finančních
opatřeních nepozbyly své platnosti:
b/ doporučuje vládě ČSSR, aby
- na základě zhodnocení výsledků
rozpočtového hospodaření za rok 1968
prosadila zvýšení aktivní úlohy
státního rozpočtu, zpřísnila
kontrolu jeho čerpání tak, aby rozpočet
se stal nástrojem restriktivní finanční
politiky;
- k posílení úlohy státního
rozpočtu federace jako základního nástroje
řízení finančního hospodářství
ČSSR a ovlivňování hospodářského
vývoje v obou národních republikách
revidovala - při sestavení jeho návrhu počínaje
rokem 1970 - současně zdroje a skladbu jeho příjmů;
c/ zajistila stanovení objemu federálních
rozpočtových rezerv, nutných ke splnění
jejich poslání jako integračního a
stabilizačního nástroje finanční
politiky ČSSR;
d/ stanovila strukturu a metodiku určování
objemu dotací a subvencí na další rozvoj
a vyrovnávání úrovně národních
ekonomik."
Soudružky a soudruzi poslanci,
jako zpravodaj pro státní rozpočet na rok
1969 v prosinci minulého roku jsem uvedl řadu připomínek
k rozpočtu. Nehodlám je opakovat, protože nelze
na nich nic měnit.
Předseda SL J. Smrkovský: Děkuji zpravodaji
ing. Červenému. Zahajuji rozpravu k tomuto bodu,
do které je přihlášen poslanec Kopecký,
kterému uděluji slovo.
Poslanec Kopecký: Soudružky a soudruzi poslanci,
v souvislosti s projednáváním prvního
rozpočtu federace, který má skloubit zájem
celostátní se zájmy jednotlivých národních
oblastí, bych chtěl upozornit na jednu z oblastí,
která v současné době vyžaduje
péči a pozornost nejen národních,
ale i federálních orgánů.
Dnes je ve světě samozřejmé, že
k vytváření životního prostředí
a občanskému vybavení patří
i služby pro stále rostoucí nároky motoristů.
Jestliže do roku 1980 má v Československé
socialistické republice připadat jeden automobil
na 8 obyvatel, znamená to, že každá druhá
rodina bude motorizována a pak je třeba zajistit
potřebné servisní a opravárenské
služby. Jinak by bylo zbytečné vyrábět
tolik vozů, poněvadž by nemohly být
používány. Jestliže tohoto roku bude v
ČSSR prodáno na 90.000 automobilů a během
několika let vzroste jejich roční prodej
na 165.000, pak stávající servisní
služby nebudou schopny vybavit a připravit pro zákazníky
na těch 90.000 vozů za rok, co bude potřeba.
Nebude zajištěn servis a běžná
kontrola tzv. odprodejní služby, takže motorista
bude mít sice nový vůz, ale nebude garančně
opraven a bude muset čekat dva měsíce a nebude
moci jezdit.
Ještě horší situace je u oprav vozů,
protože na střední a větší
opravy se čeká několik měsíců.
Tento stav by se ještě podstatně zhoršil
během několika let, jestliže v nejkratší
době nezačneme stavět servisní a prodejní
kapacity. Např. v roce 1972 bychom museli na tzv. garanční
opravu čekat 3-4 měsíce, na běžné
a střední opravy osobních vozů 7-8
měsíců a tato doba by se stále prodlužovala.
Vznikla by těžko řešitelná situace,
protože desetitisíce vozů by nebyly schopny
provozu a zvýšily by se podstatně požadavky
na veřejnou osobní dopravu vedle dalších
důsledků a nespokojenosti obyvatelstva. Je tedy
nezbytné v letošním roce a v nejbližších
3-4 letech vybudovat podle jednotné koncepce ucelenou základní
servisní a opravářskou síť, která
se musí stát organickou součástí
občanské vybavenosti stejně jako školy,
obchody a ostatní služby. Koncepční
řešení je nutno zajišťovat z celostátního
hlediska. Ve výboru pro hospodářskou politiku
se chceme zabývat otázkami rozvoje motorismu již
v srpnu a září letošního roku.
Dnes o těchto otázkách hovořím
v souvislosti s rozpočtem na rok 1969 proto, abych požádal
jak federální vládu, tak i vlády národní,
aby podporovaly a neodsunovaly výstavbu servisních
služeb pro motoristy, jak v letošním roce, tak
i v nejbližších letech a posuzovaly a preferovaly
tuto výstavbu jako nezbytnou součást občanské
vybavenosti.
V současné době je tedy třeba, aby
příslušné vlády a příslušné
orgány schválily vybudování těch
akcí, které jsou projekčně připraveny
a jsou již v předstihu zajišťovány.
Děkuji za pozornost.
Předseda SL J. Smrkovský: Děkuji poslanci
Kopeckému. Hlásí se ještě někdo
do rozpravy? Nikdo. Přeje si státní tajemník
s. Gajdošík závěrečné
slovo? Nikoliv. Prosím tedy zpravodaje poslance ing. Červeného
o jeho závěrečné slovo.
Zpravodaj poslanec ing. V. Červený: Pokud
jde o diskusní příspěvek poslance
Kopeckého, domnívám se, že by nemohl
být vzat do usnesení Sněmovny lidu, že
by však o něm měla být vyrozuměna
vláda ČSR a SSR, protože jde o záležitost
chozraščotní sféry, která spadá
výlučně do pravomoci obou vlád.
Pokud jde ovšem o federální vládu myslím,
že by bylo dobré, kdyby Sněmovna lidu tento
příspěvek považovala za dotaz na předsedu
vlády nebo na vládu. Vzhledem k tomu, že žádných
jiných připomínek nebylo, navrhuji, aby se
o návrhu, který jsem předložil, hlasovalo.
Předseda SL J. Smrkovský: Děkuji.
Slyšeli jste závěrečné slovo
a návrhy zpravodaje. Nyní přistoupíme
k hlasování. Konstatuji, že v této chvíli
je přítomno 190 poslanců, čili Sněmovna
lidu je schopna usnášení. Budeme hlasovat obdobně
jako u předcházejícího bodu pořadu.
Nejdříve dám hlasovat o schválení
vládního návrhu zákona o státním
rozpočtu čs. federace na rok 1969 /tisk 8/.
Kdo souhlasí s tím, aby byl schválen vládní
návrh zákona o státním rozpočtu
čs. federace na rok 1969 ve znění předloženém
vládou /tisk 8/, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./
Kdo je proti? Nikdo. Kdo se zdržel hlasování?
Nikdo.
Konstatuji, že z přítomných poslanců
hlasovali pro návrh zákona všichni. Zákon
o státním rozpočtu čs. federace na
rok 1969 byl Sněmovnou lidu schválen.
Tím jsme schválili bod III usnesení výboru
rozpočtového Sněmovny lidu k vládnímu
návrhu zákona o státním rozpočtu
čs. federace na rok 1969.
Nyní budeme hlasovat o bodech II a IV usnesení výboru
rozpočtového Sněmovny lidu k vládnímu
návrhu zákona o státním rozpočtu
čs. federace na rok 1969 ve smyslu návrhů
zpravodaje poslance ing. Červeného. Jde o ustanovení,
která byla společně přijata výbory
rozpočtovými obou sněmoven a která
se stanou usnesením Federálního shromáždění
za předpokladu, že stejné znění
přijme Sněmovna národů.
Bod II zní podle návrhu zpravodaje ing. Červeného
takto:
"Federální shromáždění
ČSSR připomíná vládě
ČSSR, že závěry uvedené v části
II a III usnesení bývalého Národního
shromáždění ze dne 18. prosince 1968
k zákonu o státním rozpočtu na rok
1969 a o některých dalších finančních
opatřeních nepozbyly své platnosti."
Bod IV se ve smyslu zprávy zpravodaje mění
tak, že uvozovací věta bude upravena místo
"ukládá vládě ČSSR"
slovy "doporučuje vládě ČSSR,
aby.....": druhý odstavec tohoto ustanovení
zní ve smyslu zprávy zpravodaje takto: "K posílení
úlohy státního rozpočtu federace jako
základního nástroje řízení
finančního hospodářství ČSSR
a ovlivňování hospodářského
vývoje v obou národních republikách
revidovala - při sestavení jeho návrhu počínaje
rokem 1970 - současně zdroje a skladbu jeho příjmů".
Táži se nyní: kdo souhlasí s formulacemi
bodu II a IV usnesení výboru rozpočtového
Sněmovny lidu ve znění, jak jsem je přednesl,
nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./ Kdo je proti? Nikdo. Kdo
se zdržel hlasování? Nikdo.
Konstatuji, že pro přijetí ustanovení
bodu II a IV usnesení výboru rozpočtového
Sněmovny lidu v upraveném znění hlasovali
všichni přítomní poslanci.
Nyní zbývá bod I usnesení výboru
rozpočtového Sněmovny lidu k vládnímu
návrhu zákona o státním rozpočtu
čs. federace na rok 1969 /tisk 8/6 SL/, který se
stane usnesením Sněmovny lidu.
Kdo souhlasí s bodem I usnesení výboru rozpočtového
Sněmovny lidu, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./ Kdo
je proti? Nikdo. Kdo se zdržel hlasování? Nikdo.
Konstatuji, že všichni přítomní
poslanci hlasovali pro přijetí tohoto bodu.
Návrh usnesení Federálního shromáždění
a usnesení Sněmovny lidu k vládnímu
návrhu zákona o státním rozpočtu
čs. federace na rok 1969 byly schváleny.
Soudružky a soudruzi, teď se s vámi chci poradit.
Je půl šesté. Máme na programu ještě
celkem jednoduchý, časově nenáročný
vládní návrh o Smlouvě s Rakouskem.
Mám zato, že bychom mohli pokračovat a program
vyčerpat, nebudou-li návrhy jiné. Má
někdo jiný návrh? /Hlasy: Na zítřek./
Nechť se to tedy rozhodne demokraticky. Kdo je pro to, abychom
pokračovali a vyčerpali program, nechť zvedne
ruku! /Děje se, sčítají se hlasy./
140 poslanců a poslankyň je pro to, abychom pokračovali.
Celkem je přítomno 190, to znamená, že
50 je proti, tedy absolutní většina 140 je
pro pokračování.
Přistupujeme ke třetímu bodu pořadu,
kterým je
Dříve než přistoupíme k jednání
o tomto hodu, chci seznámit Sněmovnu lidu se skutečností,
že podle článku 107 odst. 1 písm. b/
ústavního zákona č. 143/1968 Sb.,
o čs. federaci, souhlasila se Smlouvou mezi Československou
socialistickou republikou a Rakouskou republikou o úpravě
vodohospodářských otázek na hraničních
vodách Slovenská národní rada na své
schůzi dne 10. června 1969 a Česká
národní rada na své schůzi dne 7.
července 1969. Příslušná usnesení
obou národních rad byla Federálnímu
shromáždění doručena. Tím
byly splněny všechny náležitosti.
Návrh odůvodní ministr zahraničních
věcí ing. Ján Marko, kterého prosím,
aby se ujal slova.