Důvodová zpráva
k návrhu zásad zákona o plemenitbě hospodářských zvířat
(Ekonomicko politický rozbor)
Při hodnocení vývoje našeho zemědělství poukázaly stranické a vládní dokumenty na to, že i když bylo dosaženo v uplynulém období nesporně kladných výsledků, existují na tomto úseku vážné problémy, které je třeba řešit v zájmu našeho národního hospodářství a dalšího rozvoje zemědělství. Za hlavní cestu k odstranění nedostatků označily intenzifikaci rostlinné výroby a přeorientování a zaměření živočišné výroby především na zkvalitnění chovu skotu jako rozhodujícího článku, který podmiňuje zvýšení celkové intenzity zemědělské výroby.
Usnesení pléna ÚV KSČ z ledna 1970 zdůraznilo mimořádný význam zvláštní péče o zvýšení tržní zemědělské výroby jako významného předpokladu zásobování vnitřního trhu potravinami, zejména cílevědomého organizování zvýšení výroby masa a vajec a posílení materiálně technické základny zemědělství a potravinářského průmyslu.
Spotřeba potravin živočišného původu stále stoupá. Zatímco v období před druhou světovou válkou převládala u nás spotřeba potravin rostlinného původu, došlo po druhé světové válce k výraznému přesunu na spotřebu živočišných výrobků. Dokladem toho je například spotřeba masa, která se vyvíjela takto:
|
Rok |
Spotřeba masa v kg na 1 obyvatele ČSR bez ryb (v hodnotě na kosti) |
||||
|
Celkem |
z toho hovězí |
telecí |
vepřové |
drůbež |
|
|
1936 |
38,1 |
15,2 |
3,1 |
14,6 |
2,2 |
|
1950 |
48,6 |
15,0 |
3,0 |
25,1 |
2,4 |
|
1955 |
51,2 |
16,2 |
3,0 |
25,4 |
3,9 |
|
1960 |
61,0 |
18,3 |
2,1 |
32,4 |
3,9 |
|
1965 |
66,2 |
18,5 |
2,0 |
38,6 |
4,8 |
|
1969 |
74,8 |
27,1 |
1,4 |
35,5 |
6,5 |
|
Index 1936 1969 |
196,3 |
178,3 |
45,2 |
243,2 |
295,5 |
Uspokojovat tuto stoupající spotřebu potravin živočišného původu znamená využívat v chovu hospodářských zvířat moderní poznatky vědy a výzkumu, především v jejich výživě a šlechtitelské práci. Plemenářská práce je tedy intenzifikačním faktorem rozvoje živočišné výroby. Socialistická zemědělská velkovýroba umožňuje svým charakterem, tj. vysokou koncentrací zvířat a specializací zemědělských podniků, aplikovat daleko rychleji a účinněji progresivní formy genetiky velkých populací. Populační genetika, spolu s prověřováním plemeníků podle úrovně potomstva, tj. kontrolou dědičnosti a kontrolou užitkových vlastností hospodářských zvířat, je základní činností v plemenitbě hospodářských zvířat.
Vývoj plemenářství
Šlechtění hospodářských zvířat je úzce spojeno s vývojem celé lidské společnosti. V dlouhém historickém vývoji vznikají první základy šlechtění jednotlivých druhů hospodářských zvířat. Intenzita tohoto procesu je dána kulturou jednotlivých národů. V 18. století vzniká v Evropě základ novodobého chovatelství a plemenitby hospodářských zvířat. V roce 1791 je založena plemenná kniha pro chov anglického plnokrevníka a později i pro ostatní chovy hospodářských zvířat.
Hlavním kritériem pro zápis do plemenných knih byly doložené rodokmeny předků. Dalším významným krokem v zušlechťování hospodářských zvířat, zejména skotu a prasat, byl vznik kontroly užitkovosti v Dánsku v druhé polovině minulého století. Kontrola užitkovosti v Evropě se rozšiřovala postupně do Německa, Švýcarska i Rakouska-Uherska.
Na území Rakouska-Uherska byl vydán v roce 1894 zákon, který mimo zvelebování zemědělství a zřízení polní policie určoval také zvelebovací program v chovech hospodářských zvířat a svými cíli příznivě ovlivňoval vývoj v příštích třiceti letech. Významným ustanovením tohoto zákona bylo, že ukládal okresním institucím stanovit pro jednotlivé obce počet plemeníků, jmenovat výběrové komise pro licentování plemeníků a stanovit rajonizaci jednotlivých plemen. Na území Čech a Moravy udržovali vyspělí chovatelé hospodářsky užitečné styky s dánskými chovateli, s jejichž pomocí se rozšířily v letech 1901 - 1905 metody kontroly užitkovosti především na velkostatky. V té době vznikají u nás také první zájmové chovatelské spolky, zejména na Kroměřížsku, Uhersko-Hradišťsku, Opavsku, na Hané a na statcích feudální šlechty v jižních a východních Čechách. Činnost těchto spolků se mimo rozšíření kontroly užitkovosti mezi ostatní chovatele hospodářských zvířat projevovala také pořádáním místních svodů, okresních hospodářských výstav i výstav národních, například v Praze, Kroměříži, atd., které byly součástí vlasteneckého hnutí v našich zemích. Do těchto oblastí se také v širší míře dovážel na velkostatky především skot ze Švýcarska, Rakouska, prasata a ovce z Německa a Anglie. Na velkostatcích se chovala tato zvířata v čistokrevné formě. Vyšší užitkovost a ušlechtilost dovezených zvířat na velkostatky vedla české rolníky k tomu, aby křížili svá hospodářská zvířata s dovezenými. V tomto období vzniká na našem území základ pro současné české strakaté plemeno především v oblasti Hané, kam byli dováženi býci siemenského skotu z okolí švýcarského Bernu a na Hané vzniká bernsko-hanácký ráz skotu. Tento ráz ovlivnil vývoj skotu postupně na celém území Čech a Moravy. Méně ušlechtilá plemena domácí (české červinky u skotu, šumavské ovce atd.) byla moderními užitkovějšími plemeny postupně nahrazena a vytlačena. Obdobný proces probíhal při zušlechťování ostatních druhů hospodářských zvířat.
Vznik první Československé republiky byl historickým mezníkem i pro další vývoj plemenářství. Zemědělské rady ustanovené pro jednotlivé historické země zřídily odbornou komisi pro záležitosti chovu hospodářských zvířat, která se stává organizátorem celé zvelebovací činnosti v chovech hospodářských zvířat. Činnost Zemědělských rad na tomto úseku byla upravena právním předpisem.
V roce 1924 byl vydán zákon o plemenitbě hospodářských zvířat (koní, skotu, prasat a ovcí). Tento předpis vycházel na úseku zvelebovacího procesu hospodářských zvířat z ustanovení dřívějšího rakousko-uherského zákona z roku 1894, navíc však obsahoval pokrokové zásady pro další rozvoj hospodářských zvířat. Aktivizoval chovatelské spolky a svazy pro rozšiřování kontroly užitkovosti, zejména skotu a určoval základní směry šlechtění hospodářských zvířat.
Kontrola užitkovosti jako základ plemenářské práce se zaváděla postupně u všech druhů hospodářských zvířat, takže po roce 1930 lze konstatovat, že na území Československé republiky se podařilo Zemědělským radám v historických zemích realizovat zákonná opatření a finančními dotacemi a podporami konsolidovat plemenářství, jakož i maximálně rozšířit kontrolu užitkovosti hospodářských zvířat.
Významnou úlohu vedle činnosti Zemědělských rad a chovatelských svazů sehrály v popularizaci zvelebovacích akcí v chovech hospodářských zvířat výzkumné ústavy a zemědělské školy svou osvětovou činností. Rovněž pořádání přehlídek a výstav působilo mezi chovateli významně na další rozvoj chovatelské práce.
Uvedená činnost se projevovala v podstatném zvyšování mléčné i masné užitkovosti hospodářských zvířat v tomto období, tj. po roce 1930, zejména v chovech skotu, prasat a drůbeže byl položen základ dnešních (tuzemských) základních plemen.
Období 2. světové války způsobilo velké ztráty v početních stavech hospodářských zvířat i jejich zdravotním stavu. Vznikem protektorátu byla původní systematická práce narušena. Na odtrženém území prosazovali okupanté rozšiřování německých plemen skotu i prasat, což se nepříznivě projevilo v těchto oblastech po skončení 2. světové války různorodostí chovného materiálu uvnitř jednotlivých plemen. Na území býv. protektorátu bylo vydáno vládní nařízení č. 341/1941 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat, kterým se stanovila povinná kontrola užitkovosti, její rozšíření, kvalitativní podmínky pro výběr plemeníků a vymezení činnosti výběrových komisí. Vydání tohoto předpisu bylo motivováno zájmem okupantů udržet živočišnou výrobu a získat tak předpoklad pro stupňování dodávek živočišných výrobků. Tento předpis platil až do roku 1950, kdy se navázalo zákonem č. 187/1950 Sb. na staré chovatelské tradice a současně na tehdejší poznatky z oblasti genetiky. Tento zákon kromě problematiky plemenitby hospodářských zvířat upravoval i některé otázky z úseku veterinární činnosti, zejména postup při odstraňování příčin nákaz a jiných nemocí zvířat a provádění zdravotních prohlídek zvířat.
Úsek veterinární péče byl již nově upraven samostatným zákonem č. 66/1961 Sb., o veterinární péčí, jímž byl také zrušen výše zmíněný zákon o zdokonalení živočišné výroby. K jeho zrušení došlo proto, že ustanovení o veterinární činnosti i ustanovení upravující plemenitbu hospodářských zvířat byla vývojem již překonána a nemohla být do budoucna účinným prostředkem k rozvoji a zvelebování chovů hospodářských zvířat.
Problematika zvelebování chovů hospodářských zvířat je tedy od 1. října 1961 bez právní úpravy.
Právní předpisy, které jsou dosud platné (vládní nařízení č. 7/1951 Sb., o organizaci a působnosti výběrových komisí, vládní nařízení č. 65/1959 Sb., o nové organizaci plemenářské služby, vyhláška č. 50/1958 Ú. l., o osvědčeních o původství na nové odrůdy zemědělských rostlin a na nová plemena zvířat - část II., vyhláška č. 172/1960 Sb., o inseminaci hospodářských zvířat) neřeší otázky rozvoje a zvelebování chovů hospodářských zvířat.
Tato situace způsobila, že na úseku plemenitby jsou používáni zejména kozli a berani, kteří neprošli výběrem a tak se rozmohla na našem území nelicentovaná tzv. "černá" plemenitba. V praxi to znamená znehodnocení celého stáda. Při neexistenci právního předpisu nemůže ani stát mít dostatečný vliv na zabezpečení koordinovaného postupu v plemenitbě, a tak dochází k hospodářsky neutěšeným stavům, které mohou narušit úroveň živočišné výroby v příštích letech. V současné době, kdy se v zušlechťovacím procesu uplatňují moderní poznatky ze sféry populační genetiky, kdy testovací stanice a kontrolní stáje ověřují progresivními metodami kontrolu dědičnosti užitkových vlastností rodičů, kdy se používá nové technologie v inseminaci, nelze vystačit s dosavadní formou dílčích předpisů, vyhlášek a interních pokynů. V současném období je nezbytně třeba daleko výrazněji vyznačit vliv centrální sféry a uplatnit vědeckovýzkumné poznatky na základě dlouhodobého zušlechťovacího programu, při němž se plně využívá nejnovější výpočetní techniky, nejen pro zpracovávání a vyhodnocování informací dosažených kontrolou užitkovosti a kontrolou dědičnosti a inseminace, ale především pro centrální řízení a provádění genetické reprodukce u plemeníků a plemene jako celku.
Realizace současného plemenářského programu zejména u skotu a drůbeže činí z plemenářských pracovníků pouze dílčí realizátory ústředně řízeného programu. Je třeba zdůraznit, že například inseminace skotu, která znamenala po svém zavedení (vyhláška č. 472/1950 Ú. l.) významné opatření v socializaci našeho zemědělství a zabezpečila i kvalitativně reprodukci stáda skotu v tomto období, byla původně považována především za opatření pro zvýšení produkce telat a ozdravení skotu od pohlavních nákaz. Nyní však inseminace znamená jednoznačně nástroj centrálního řízení pro genetické zlepšení plemen skotu a v budoucnu tomu tak bude i u prasat.
Dokladem vlivu a stoupajícího významu plemenářské práce v rozvoji živočišné výroby ČSR je i vývoj výroby a tržního množství živočišných výrobků v uplynulých dvaceti letech, jak ukazuje tento přehled o výrobě a nákupu hlavních druhů živočišných výrobků v letech 19501969.
|
Druh |
Rok 1950 |
1955 |
1960 |
1965 |
1969 |
Index 1969/1950 = 100 |
|
Výroba mléka tis. litrů |
2 330 292 |
2 439 663 |
2 587 688 |
2 796 585 |
3 221 111 |
138,2 |
|
Nákup mléka tis. litrů |
1 384 337 |
1 483 373 |
1 836 664 |
2 227 196 |
2 791 969 |
201,7 |
|
Nákup jateč. zvířat celkem tun ž. v. |
428 456 |
430 000 |
553 912 |
708 851 |
786 865 |
183,7 |
|
Z toho nákup jateč. skotu tun ž. v. |
217 784 |
194 193 |
248 871 |
302 918 |
354 823 |
162,9 |
|
Výroba jateč. prasat tun ž. v. |
329 756 |
320 262 |
365 211 |
464 399 |
438 108 |
132,9 |
|
Nákup jateč. prasat tun ž. v. |
174 636 |
197 643 |
259 427 |
350 139 |
332 140 |
190,2 |
|
Výroba vajec tis. ks |
1 338 593 |
1 347 148 |
1 678 395 |
2 221 321 |
2 438 707 |
182,2 |
|
Nákup vajec tis. ks |
653 557 |
648 560 |
976 700 |
1 329 040 |
1 237 715 |
189,4 |
Vzestup výroby i tržního množství živočišných výrobků za minulých 20 let je tak výrazný, že nelze pominout, že vedle opatření provedených v zemědělských podnicích ve výrobě krmiv a technologií výroby se na tomto výrazném vzestupu podílel i tak významný intenzifikační faktor rozvoje živočišné výroby, jakým je plemenářství.
Vývoj ukazuje, že se naopak v plné míře ve všech podmínkách nepodařilo dosud plně využívat vyšlechtěných produkčních schopností (genetického základu) jednotlivých druhů hospodářských zvířat. Svědčí o tom výsledky dosažené v chovech hospodářských zvířat zapojených do kontroly užitkovosti v plemenných chovech. Tyto chovy vykazují oproti výsledkům normálních užitkových chovů vyšší úroveň užitkovosti, například u mléka o 800 - 1200, v chovu prasat o 3 - 5 odstavených selat na jednu prasnici ročně. Produkční schopnost vyšlechtěných linií nosných plemen drůbeže vykazuje vyšší užitkovost na jednu nosnici ročně minimálně o 50 - 90 vajec.
Přehled o dosažené úrovni užitkovosti a o celkovém počtu hlavních druhů hospodářských zvířat chovaných v ČSR ukazuje tabulka (příloha I.).
Zvlášť významný vzestup je zaznamenán v mléčné užitkovosti skotu a v reprodukčních schopnostech základního stáda krav a prasnic. Rovněž užitkovost slepic a denní přírůstky skotu u výkrmu, včetně vzestupu jejich porážkových vah dokazují, že centrálně plánovitě řízená socialistická zemědělská výroba je schopna zabezpečovat progresivní vzestup šlechtění plemen a využívání dosažených produkčních schopností. Tento směr vývoje je nezbytné v zájmu zabezpečení plynulého zásobování trhu živočišnými výrobky dále rozvíjet a podporovat.
Významným faktorem v této podpoře by se měla stát předkládaná právní norma o plemenitbě hospodářských zvířat, která by odstranila problémy vyplývající z dosavadního bezprávního stavu, spočívající v tom, že
- živočišná výroba nemá na úseku zušlechťování chovů hospodářských zvířat základní právní předpis a všechna opatření vykonává plemenářská organizace opírající se jen o subsidiární právní předpisy, výnosy a směrnice,
- tento stav umožňuje, aby se uplatňovaly různé a krátkodobé tendence, které nepodporují intenzitu zušlechťovacího procesu základních plemen hospodářských zvířat tak, jak by to bylo v zájmu zvelebování chovů žádoucí,
- nedostatek právních předpisů neumožňuje plně aplikovat v zemědělských podnicích v plném rozsahu progresivní vědecko-výzkumné poznatky ve sféře populační genetiky (výkup zvířat do testovacích stanic apod.). Tím je oslaben vliv centrální sféry k rychlejšímu prosazení vědeckotechnických poznatků k dalšímu plánovitému řízení rozvoje živočišné výroby,
- socialistickým zemědělským organizacím i ostatním chovatelům se ukládají určité povinnosti bez zákonného podkladu,
- není účinného právního prostředku k potírání pokoutní tzv. "černé" plemenitby a k zamezení národohospodářských škod s tím spojených. Jde zejména o používání nelicentovaných plemeníků v soukromém sektoru.
Tento právní předpis by měl zabezpečovat vedle účasti chovatelů na zvelebovacím procesu především vliv centrální sféry řízení při zvelebovacím procesu v chovech jednotlivých druhů hospodářských zvířat a zajistit centrální sféře takový vliv, aby mohla svými rozhodnutími přímo a vždy co nejrychleji progresivní vědecko-výzkumné poznatky a výsledky kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti při plném využívání moderní výpočetní techniky aplikovat do zvelebovacího procesu v chovech hospodářských zvířat.
Organizace plemenářství
Po první světové válce byly pro zvelebovací funkci ustaveny Zemědělské rady v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Opíraly se o chovatelské spolky a síť poradců. Zemědělské rady řídily převážně zvelebování hospodářských zvířat. Chovatelské spolky později byly organizovány ve svazech chovatelů. Úkolem svazu chovatelů bylo především organizovat a vykonávat kontrolu užitkovosti u všech hospodářských zvířat a napomáhat též při obstarávání plemeníků. Zemědělské rady působily až do roku 1942, kdy převzaly řízení zvelebovací práce v chovech hospodářských zvířat svazy pro zemědělství a lesnictví, Svazy měly vždy pro obvod několika okresů svou pobočku a síť konsulentů. Výkon kontroly užitkovosti zůstal ve svazu chovatelů, který zaměstnával pro ty účely kontrolní asistenty, vedl také plemenné knihy a pořádal trhy na plemeníky. Výběr plemeníků u všech druhů hospodářských zvířat prováděly komise pro výběr plemeníků, které zřizovalo ministerstvo zemědělství, případně okresní úřady, pokud šlo o každoroční výběry v plemenitbě již působících plemeníků.
V roce 1945, kdy byl zřízen Jednotný svaz českých zemědělců, byla zvelebovací činnost v chovech hospodářských zvířat začleněna do tohoto svazu, který ji uskutečňoval prostřednictvím svých oblastních úřadoven a jejich konsulentů. Svazy chovatelů, které zůstaly organizačně zachovány, vykonávaly nadále kontrolu užitkovosti všech hospodářských zvířat a vedly plemenné knihy.
Po zrušení Jednotného svazu českých zemědělců a srazů chovatelů po roce 1948, přešla zvelebovací činnost na okresní a krajské národní výbory, včetně kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti a vedení plemenných knih.
Skutečnost ukázala, že toto začlenění zvelebovací činnosti v chovech hospodářských zvířat nebylo úspěšné.
Počet celoročně kontrolovaných krav klesl v roce 1953 zhruba na 37 000 ze stavu 111 000 v roce 1946. Došlo i ke zničení plemenných knih a tím ke ztrátě kontinuity výsledků plemenných zvířat. Vládním nařízením č. 38/1955 Sb. byl zřízen Inspektorát státních plemenářských stanic, který měl své krajské správy. Tyto organizace zabezpečovaly jednak kontrolu užitkovosti a kontrolu dědičnosti, vedení plemenných knih a inseminaci skotu. V době činnosti těchto organizací (1955 - 1959) došlo k rozšíření kontroly užitkovosti krav celoročně kontrolovaných. V roce 1959 byla zřízena vládním nařízením č. 65/1959 Sb. Státní plemenářská správa jako státní rozpočtová organizace. V krajích působily krajské plemenářské správy. Jejich činnost navazovala na činnost Inspektorátu státních plemenářských stanic. Ekonomická hlediska a potřeba snížit vázanost na státní rozpočet vedly ministerstvo zemědělství a výživy ČSR v roce 1969 ke zřízení Státních plemenářských podniků, generální ředitelství, s 1 - 3 plemenářskými podniky v rámci kraje.
V důsledku této organizační změny začala í tato organizace hospodařit podle zásad vládního nařízení č. 100/1966 Sb., vznikly nové ekonomické vztahy a plemenářské podniky v rámci zemědělství byly začleněny do systému stejných hodnotových ukazatelů jako ostatní výrobně zemědělské podniky s podnikatelskou činností.
Mezi plemenářskými a zemědělskými podniky se vytvářejí nové integrační vztahy, uplatňují se nové dodavatelsko-odběratelské vztahy a rovněž ceny za úkony plemenářské služby byly stanoveny jednotně.
Organizace Státní plemenářské podniky byla zahrnuta do soustavy mimocenových ekonomických nástrojů, v rámci kterých mají zvláštní poslání subvence na financování těch činností, kterými tato organizace realizuje delegovanou pravomoc státní správy v rozvoji živočišné výroby. Je to okruh subvencovaných činností v kontrole užitkovosti a dědičnosti, v chovu koní, jakož i subvence k celkovému zlepšení plemenářské práce.
Funkci kontrolního a dohlédacího orgánu nad činností plemenářské organizace, zejména v zájmu objektivity při kontrole dědičnosti, při testování zvířat v testovacích zařízeních pro kontrolu dědičnosti vykonává dosud ministerstvo zemědělství a výživy ČSR. Ministerstvo zemědělství a výživy ČSR jako ústřední orgán řízení zemědělství bude vykonávat funkci státního kontrolního a dohlédacího orgánu nad plemenářskou organizací v těchto rozhodujících úsecích:
a) provádění kontroly užitkovosti a dodržování metodik vydaných ministerstvem zemědělství a výživy ČSR a stanovení užitkové hodnoty zvířat,
b) provádění kontroly dědičnosti a dodržování metodik vydaných ministerstvem zemědělství a výživy ČSR, stanovování plemenné hodnoty především u plemeníků,
c) výběr zvířat podle výsledků dosažených kontrolou užitkovosti a kontrolou dědičnosti k účelům reprodukce stavu plemeníků a reprodukce plemene jako celku,
a funkci rozhodčího orgánu při rozporech vzniklých mezi plemenářskou organizací a chovateli při činnostech uvedených pod písm. a) - c), nad kterými mu přísluší dozor.
Kromě uvedených činností plemenářské organizace a kontrolní a dohlédací funkce ministerstva zemědělství a výživy ČSR, je v zájmu objektivity svěřován základní výběr plemeníků, jímž se určuje výchozí plemenná hodnota a použití plemeníků u jednotlivých druhů hospodářských zvířat výběrovým komisím. Jejich členy jmenuje ministr zemědělství a výživy ČSR z řad nejlepších odborníků, praktických chovatelů, pracovníků vědeckovýzkumných institucí a škol, odborníků z plemenářské organizace a Státní veterinární správy; přitom je dbáno, aby ve výběrových komisích převažoval počet odborníků z praxe a ostatních vědeckovýzkumných institucí nad počtem odborníků z plemenářské organizace.
Ministerstvo zemědělství a výživy ČSR ve smyslu čl. 9 a 18 zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, vypracovalo návrh zásad zákona o plemenitbě hospodářských zvířat.
Navržená právní úprava sleduje cíl vytvořit právní základ pro rozvoj zvelebovací činnosti v chovech hospodářských zvířat v ČSR, který vychází z dosaženého stupně rozvoje socialistických výrobních vztahů v našem zemědělství a bude účinným nástrojem pro další úspěšný rozvoj živočišné výroby ve velkovýrobních formách chovu hospodářských zvířat. Jeho úlohou bude přispět k dosažení potřebného počtu zdravých hospodářských zvířat s vynikající plemennou hodnotou a vysokou užitkovostí a zajišťovat tak podstatný vzestup úrovně zemědělské výroby na úroveň výroby průmyslové.
Návrh zásad upravuje některé základní otázky plemenitby, zejména pokud jde o její provádění, výběr a opatřování plemeníků, o účinnou selekci na základě kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti, uznávání chovu pro rozvoj plemen a poskytování odborných služeb za úhradu.
Návrh zásad je vzhledem ke speciální a úzce odborné problematice vypracován za účasti předních odborníků z vysokých škol, vědeckovýzkumných pracovišť i zástupců praxe a byl posouzen v odborných komisích Československé akademie zemědělské.
Navrhovaná právní úprava postihuje jen chov základních druhů hospodářských zvířat v ČSR. Nepůjde tedy o komplexní zákon o živočišné výrobě. Zpracování takového předpisu, který by zahrnoval všechna odvětví jako chov včel, kožešinových zvířat, psů a drobného hospodářského zvířectva (králíci, plemena drůbeže nehodící se pro velkovýrobní technologii apod.) by si vyžádalo nejméně 3 - 4 let a jeho zpracování by muselo být projednáváno s velkým počtem zájmových organizací jako například Českého svazu včelařů, Českého svazu chovatelů drobného zvířectva apod.
Současná situace jak ve výrobě, tak i ve stoupající poptávce po výrobcích živočišného původu na trhu potravin si však vyžaduje v době co nejkratší vydat právní předpis, který by jednoznačně upravoval pravidla plemenitby hospodářských zvířat a jejich zvelebovací proces v zájmu co nejrychlejšího zdokonalování živočišné výroby.
Při zpracovávání návrhu zásad byly respektovány mezinárodní dohody se státy RVHP a Evropským sdružením chovatelů strakatého skotu na úseku uplatňování jednotných metod kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti, přičemž jsou dodržována pravidla mezinárodní spolupráce.
Navrhovaná právní úprava byla projednána meziresortně a její výsledky jsou uvedeny v závěru materiálu. Materiál byl zpracován v úzké součinnosti s ministerstvem zemědělství a výživy SSR, které k řešení této problematiky vypracovává samostatný obdobný zákon.
Navrhovaná právní úprava byla projednána též s krajskými národními výbory, s krajskými odděleními ministerstva zemědělství a výživy ČSR a okresními zemědělskými sdruženími. Problematika přirozené plemenitby, zejména v chovu ovcí a koz, byla po připomínkovém řízení projednána též se zástupci některých vybraných okresních národních výborů, kde je tato problematika nejaktuálnější a s Českým svazem chovatelů drobného zvířectva.
V materiálu jsou rovněž respektována všechna doporučení a připomínky Legislativní rady vlády ČSR.
Nová zákonná úprava si nevyžádá zvýšení počtu pracovníků ministerstva zemědělství a výživy ČSR, ani v plemenářské organizaci. Rovněž tak si nevyžádá zvýšení požadavků na státní rozpočet.
Příloha I.
|
Rok |
Roční dojivost na 1 krávu litrů |
Odchov telat na 100 krav (čistá natalita) kusů |
Roční odchov selat na 1 prasnici kusů |
Roční snáška vajec na 1 slepici kusů |
Denní přírůstky v dkg |
Průměrné porážkové váhy v kg |
|||||
|
skotu ve výkrmu |
prasat ve výkrmu |
jatečný skot |
jatečná telata |
jatečná prasata |
|||||||
|
JZD |
státní statky |
JZD |
státní statky |
||||||||
|
1950 |
1630 |
X |
X |
117 |
X |
X |
X |
X |
396 |
57 |
96 |
|
1955 |
1659 |
77,1 |
10,7 |
95 |
X |
34 |
X |
49 |
386 |
55 |
102 |
|
1960 |
1832 |
82,3 |
10,9 |
109 |
X |
50 |
X |
40 |
400 |
54 |
89 |
|
1965 |
2040 |
88,5 |
13,9 |
148 |
66 |
50 |
43 |
42 |
433 |
51 |
104 |
|
1969 |
2449 |
90,6 |
17,0 |
172 |
74 |
65 |
51 |
50 |
473 |
102 |
108 |
|
Index 1969/1950 = 100 |
150,2 |
117,5 |
158,9 |
147 |
- |
191,2 |
- |
102,- |
119,4 |
178,9 |
112,5 |
x
) Statisticky neevidováno.Příloha II.
Organizační struktura plemenářského podniku
s nejširší plemenářskou činností
Příloha III.
Organizační struktura oboru plemenářství
Příloha IV.
Výsledek meziresortního připomínkového řízení
Návrh zásad zákona o plemenitbě hospodářských zvířat byl zaslán k připomínkám ministerstvům ČSR, Federálnímu výboru pro zemědělství a výživu, všem KNV a národním výborům statutárních měst.
Ministerstva plánování a průmyslu svá stanoviska k návrhu zásad nesdělila.
Ministerstva financí, dopravy, kultury, zdravotnictví, lesního a vodního hospodářství, práce a sociálních věcí a Federální výbor pro zemědělství a výživu s navrhovanými zásadami souhlasí.
Připomínkám ministerstev spravedlnosti, výstavby a techniky, vnitra, obchodu a školství bylo vyhověno.
Národní výbory byly požádány, aby se vyjádřily zejména k zásadě 12, kde je alternativně navrhována působnost národních výborů při ukládání pokut za porušení předpisů.
Připomínky zaslaly všechny KNV (kromě Jihočeského KNV) a národní výbory statutárních měst. Všechny souhlasí s navrhovanou právní úpravou a vesměs doporučují přijmout v zásadě 12. alternativu 1. Severomoravský KNV pouze připomíná, že je pro národní výbory nutné zajistit zvýšení funkčních míst a mzdových prostředků alespoň o jednoho pracovníka na okres.
Národní výbor města Plzně, Ostravy, Brna a Jihomoravský KNV doporučují přijetí alternativy 2 v zásadě 12. z důvodů nedostatečného obsazení odborů lesního a vodního hospodářství a zemědělství.
Ministerstvo zemědělství a výživy ČSR doporučuje k přijetí v zásadě 12. alternativu 1. Pokud jde o požadavek zvýšení počtu pracovníků na národních výborech nevyplývá tento jen z rozšíření působnosti národních výborů založené tímto zákonem, ale z celkového rozsahu činnosti těchto odborů na národních výborech vůbec. Tuto otázku bude nutno řešit v souvislosti s úpravou působnosti národních výborů a územního členění ČSR.
V Praze dne 29. srpna 1970
Předseda vlády ČSR:
Josef Korčák v. r.