ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1970
I. volební období
84
Vládní návrh
zásad
zákona České národní rady
o plemenitbě hospodářských zvířat
1. Hospodářskými zvířaty se z hlediska plemenitby rozumějí pouze hlavní druhy hospodářských zvířat, tj. skot, prasata, koně, ovce, kozy. Pokud jde o drůbež, bude se právní úprava vztahovat pouze na velkochovy.
Navrhovaná úprava zahrnuje pouze nejdůležitější úsek živočišné výroby, tj. plemena a plemenitbu tradičních druhů hospodářských zvířat a drůbež, zatímco ostatní druhy hospodářských zvířat (včely, kožešinová zvířata, králíci apod.) tímto předpisem upraveny nejsou. Jde tedy pouze o úpravu plemen a plemenitby těch druhů hospodářských zvířat, která jsou základem živočišné výroby v zemědělství. Jako velkochovy drůbeže se posuzují i chovy drůbeže všech socialistických zemědělských organizací.
2. Pro zvelebování chovu hospodářských zvířat lze na území ČSR chovat jen plemena, která jsou uznaná nebo povolená.
Za uznaná plemena se považují základní plemena, splňují-li výrobně hospodářské požadavky a byla-li vhodnost pro místní podmínky u nich již ověřena a s jejichž chovem se dlouhodobě počítá na území České socialistické republiky.
Povolená jsou plemena chovaná na území České socialistické republiky, u nichž nebyla dosud dostatečně ověřena jejich vhodnost a ekonomicko-hospodářská opodstatněnost pro místní podmínky.
Zvířata plemen, která nejsou zařazena mezi uznaná nebo povolená, mohou být dovážena a chována jen pro experimentální nebo speciální účely. Určit a vyhlásit, která plemena jsou uznaná a která povolená, přísluší ministerstvu zemědělství a výživy České socialistické republiky.
Účelem rozlišování plemen na uznaná a povolená je jejich ochrana, přičemž se současně omezuje rozšiřování těch plemen, jejichž vhodnost není dosud na základě výzkumných poznatků i chovatelské praxe dostatečně prokázána. Jedním z kritérií pro zařazení do plemen uznaného chovu je délka doby jejich chovu ve zdejších podmínkách, která například u skotu činí minimálně 20 let a zaručuje svým rozsahem dostatečnou výběrovou základnu.
Ke speciálním účelům se dováží především plemeníci cizích plemen, případně plemenice pro výrobu plemeníků cizích plemen v tuzemsku. Plemeníci cizích plemen slouží především k účelům produkce užitkových kříženců a nezařazují se vzhledem k tomu ani mezi uznaná, ani mezi povolená plemena. Stejně tak je tomu u zvířat, která se dovážejí k experimentálním účelům. O tom, která plemena hospodářských zvířat jsou na území ČSR uznána nebo povolena, rozhoduje ministerstvo zemědělství a výživy ČSR.
Mezi uznaná plemena patří například v chovu skotu české strakaté plemeno, v chovu prasat bílé ušlechtilé plemeno, přeštické plemeno, v chovu ovcí žírné merino a stavropolské merino. Mezi povolená plemena patří například v chovu skotu dánský červený skot a nížinné černostrakaté plemeno, v chovu prasat pietrain.
3. Předmětem státní péče o rozvoj plemenářství je zabezpečit vliv státu na řízení zvelebovacího procesu v chovech jednotlivých druhů hospodářských zvířat, zejména na
- provádění kontroly užitkovosti a stanovení užitkové hodnoty zvířat,
- provádění kontroly dědičnosti a stanovení plemenné hodnoty především u plemeníků,
- výběr zvířat podle výsledků dosažených kontrolou užitkovosti i kontrolou dědičnosti k účelům reprodukce stavu plemeníků a reprodukce plemen jako celku.
Úkoly státní péče o plemenářství plní ministerstvo zemědělství a výživy ČSR a plemenářské organizace.
Ministerstvo zemědělství a výživy ČSR, jako ústřední orgán státní správy pro obor plemenářství, činí opatření stanovená tímto zákonem. Dále mu přísluší řídit a kontrolovat činnost plemenářských organizací.
Vzhledem k hospodářské závažnosti genetického vývoje plemen (trvalé důsledky) je třeba, aby ústřední řízení a dohled nad prováděním plemenářské práce příslušelo ministerstvu zemědělství a výživy ČSR. V rámci řízení a kontroly plemenářských organizací bude jim ministerstvo zemědělství a výživy ČSR zejména určovat závaznou metodiku a kontrolovat její dodržování. Jinak bude ministerstvo zemědělství a výživy ČSR plnit úkoly, které jsou uvedeny v dalších zásadách (například zřizování výběrových komisí, určování sankčních opatření vůči plemenářským a zemědělských organizacím, povolování dovozu a vývozu hospodářských zvířat apod.).
4. Plemenářskými organizacemi jsou organizace, jimž ministerstvo zemědělství a výživy ČSR udělilo oprávnění k výkonu některých činností v oboru péče o plemenářství. V oprávnění musí být stanoven jeho rozsah a jméno vedoucího plemenářské organizace. Ministerstvo zemědělství a výživy ČSR může udělené oprávnění pozměnit, popřípadě odejmout, prokáže-li se, že plemenářská organizace neplní řádně své úkoly.
Výkon státní péče o plemenářství v plemenářské organizaci řídí její ředitel nebo jím jmenovaný pracovník.
Ministerstvo zemědělství a výživy ČSR může pověřit plemenářské organizace výkonem těchto činností, resp. výkonem některých z nich:
- kontrolou užitkovosti a kontrolou dědičnosti hospodářských zvířat, hodnocením hospodářských zvířat, prováděním zápisů hospodářských zvířat do plemenných knih a zabezpečováním způsobu plemenitby;
- prováděním základního výběru plemeníků pro jejich zařazení do plemenitby, výběru plemenných zvířat pro zápis do plemenných knih a uznávání chovu pro šlechtění plemen, a to v součinnosti s výběrovými komisemi ustanovenými pro jednotlivé druhy hospodářských zvířat;
- zpracováním údajů z kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti vedením plemenářské dokumentace, vydáváním potvrzení o původu plemenných zvířat a osvědčení způsobilosti k plemenitbě u plemeníků a ověřováním původu plemenných zvířat na podkladě testu krevních skupin, popřípadě jinými metodami.
Předpokládá se, že úkoly státní péče v oboru plemenářství budou pověřeny dosavadní plemenářské organizace, tj. Státní plemenářské podniky, generální ředitelství s jedním až třemi plemenářskými podniky v kraji pro všechny druhy hospodářských zvířat ve smyslu zásady č. 1. Udělení, změnu nebo odnětí oprávnění k výkonu některých činností v oboru péče o plemenářství uveřejňuje ministerstvo zemědělství a výživy ČSR ve svém Věstníku. Pokud jde o drůbež, budou státní plemenářské podniky řídit a kontrolovat šlechtění drůbeže v zemědělských organizacích; současně ve své revizní stanici budou ověřovat i výsledky specializovaných šlechtitelských organizací v chovu drůbeže. Na úseku šlechtění drůbeže mohou být určitými úkoly pověřeny také specializované organizace pro potřeby velkochovů v socialistických organizacích. Obdobně jako v ostatních zemědělsky vyspělých státech byly u nás pro účely šlechtění vytvořeny vysoce specializované velkochovy hrabavé a vodní drůbeže, které mají svá centra, a to pro hrabavou drůbež Podnik šlechtění drůbeže, Chrustenice a v chovu kachen oborové ředitelství Státní rybářství.
Hlavním důvodem pověření uvedených organizací určitými úkoly na úseku péče o rozvoj plemenářství je skutečnost, že tyto organizace mají již vytvořeny ty nejlepší předpoklady pro plnění těchto úkolů.
5. K plemenitbě hospodářských zvířat se používá inseminace a přirozené plemenitby.
Inseminaci hospodářských zvířat provádějí plemenářské organizace. Zemědělské organizace mohou však provádět inseminaci vlastních plemenic hospodářských zvířat svými odborně způsobilými pracovníky spermatem, které jim dodá plemenářská organizace u skotu, u ostatních hospodářských zvířat lze provádět inseminaci i spermatem vlastních plemeníků, kteří mají povolení k plemenitbě a prošli základním výběrem.
Zemědělské organizace mohou provádět také inseminaci plemenic hospodářských zvířat, jež patří jednotlivým chovatelům, ovšem za podmínek, jež stanoví prováděcí předpis.
Přirozenou plemenitbu u skotu, prasat, ovcí, koz a drůbeže si zajišťují socialistické zemědělské organizace na svůj náklad. U jednotlivých chovatelů skotu, prasat, ovcí a koz zajišťuje přirozenou plemenitbu plemenářská organizace ve spolupráci s místními národními výbory, popřípadě, jde-li o plemenitbu ovcí a koz, i organizace Svazu chovatelů drobného zvířectva, je-li tato organizace v místě.
Přirozenou plemenitbu koní zajišťují
a) plemenářská organizace,
b) zemědělské organizace, které na základě hospodářských smluv jsou dočasnými držiteli hřebců nebo mají povoleny k plemenitbě vlastní hřebce.
Na výběr a kvalitu připařovaných plemeníků dozírá plemenářská organizace.
Inseminace vykazuje oproti přirozené plemenitbě podle získaných zkušeností značné přednosti a výhody po stránce výrobní, zdravotně hygienické a zejména plemenářské. Prostřednictvím inseminace se především v chovu skotu realizuje program zušlechťování plemen, což si vyžaduje, aby chov plemeníků byl soustředěn na inseminačních stanicích plemenářské organizace, která zajišťuje produkci, uchovávání a účelnou distribuci býčího spermatu v rámci ČSR a prověřování plemeníků podle jejich potomstva. Ze stejných důvodů provádějí technické osemeňování plemenic převážně specialisté - inseminační technici. Inseminaci vlastních plemenic si mohou také provádět zemědělské organizace vlastními vyškolenými odborníky spermatem dodaným plemenářskou organizací. Pro inseminaci ostatních druhů hospodářských zvířat mohou zemědělské organizace používat i vlastní vyhovující plemeníky. Důvod tohoto řešení spočívá v malém rozsahu používání inseminace u ostatních druhů hospodářských zvířat a vzhledem ke krátkodobému generačnímu intervalu (prasat, ovcí) není důvodu soustřeďovat tuto činnost v plemenářské organizaci.
Z ekonomických důvodů a v zájmu zajištění úrovně chovů ve zdůvodněných případech je možné, aby zemědělská organizace, která provádí inseminaci vlastními plemeníky, zajistila tuto službu v chovech jednotlivých chovatelů podle prováděcích předpisů, kde bude stanoven okruh působnosti a způsob kontroly.
Přirozená plemenitba v ČSR je zajišťována takto:
- socialistickým zemědělským organizacím se ukládá, aby si zajišťovaly přirozenou plemenitbu na svůj náklad včetně opatřování plemeníků a vedení předepsané evidence,
- ekonomický význam chovu hospodářských zvířat, zejména chovu ovcí a koz u jednotlivých chovatelů, vyžaduje veřejnou péči o zajištění dobré úrovně plemenitby i v těchto chovech.
Garantem za opatřování plemeníků, jejich rozmisťování a využívání je plemenářská organizace, která provádí tuto činnost ve spolupráci s místními národními výbory a tam, kde je organizace Českého svazu chovatelů drobného zvířectva i s tímto svazem.
Součinnost s národními výbory je nezbytná proto, že jednotliví chovatelé hospodářských zvířat jsou většinou nezemědělci. Tato součinnost spočívá ve vyhlašování připařovacích obvodů a určování výše skočného, které závisí na místních podmínkách a sociálních podmínkách jednotlivých chovatelů.
Přirozenou plemenitbu v chovu koní zajišťuje plemenářská organizace vlastními hřebci nebo hřebci jednotlivých chovatelů, anebo hřebci této organizace, jež chovatelé dočasně drží na základě smluv sjednaných s plemenářskou organizací. Plemenářská organizace odpovídá za kvalitu připařovaných plemeníků, poněvadž na ně vydává i licence. Důvodem tohoto řešení je vedle osvědčených tradic i nutnost usměrňovat při současném poklesu stavu koní vhodnost typu koně v souladu s potřebami mechanizace zemědělství i s potřebami vzrůstajícího zájmu o jezdecký sport.
6. Základem chovu a zdokonalování užitkových vlastností jednotlivých druhů hospodářských zvířat je čistokrevná plemenitba. Ke zvyšování produkčních schopností hospodářských zvířat je možno použít i křížení.
Zdůrazňuje se základní význam čistokrevné plemenitby pro další rozvoj všech plemen hospodářských zvířat i plemenitby pomocí křížení, bez nichž nelze s maximálním úspěchem zajišťovat zvyšování užitkovosti.
Zásady postupu při využívání meziplemenného křížení hospodářských zvířat budou podrobně stanoveny prováděcím předpisem, aby tím byla zajištěna pružnost v současném vývoji, kdy se formy a způsoby křížení vyvíjejí.
7. K plemenitbě skotu, prasat, koní, ovcí a koz lze používat jen vybraných plemeníků, pro něž bylo vydáno osvědčení k inseminaci nebo k připuštění.
Toto osvědčení vydává plemenářská organizace na základě posudku výběrové komise, který je pro tuto organizaci závazný. Před vydáním posudku provádí výběrová komise za účasti chovatelů hospodářských zvířat výběrové řízení, při němž hodnotí vlastnosti plemeníků pro jejich použití k inseminaci nebo k připuštění.
Proti stanovisku výběrové komise vyhlášeném při výběrovém řízení mohou chovatelé podat před ukončením řízení námitky; výběrová komise o nich na místě ihned rozhodne.
Plemenářská organizace může vydaná osvědčení změnit nebo zrušit, mění-li se plemenné hodnoty plemeníka.
Ministr zemědělství a výživy ČSR zřizuje při ministerstvu pro každý druh hospodářských zvířat výběrovou komisi a jmenuje její členy. Ministr zemědělství a výživy ČSR zřizuje dále při ministerstvu ústřední výběrovou komisi, které přísluší koordinovat činnost výběrových komisí. Členy ústřední výběrové komise jsou předsedové výběrových komisí. V čele ústřední výběrové komise je předseda, kterého jmenuje ministr zemědělství a výživy ČSR.
K plemenitbě drůbeže ve velkochovech lze však používat jen plemeníky za podmínek stanovených příslušnou plemenářskou organizací a schválených ministerstvem zemědělství a výživy ČSR.
Bližší podmínky pro provádění základních výběrů a výběrů sloužících k ověření, zda si plemeník zachovává svou plemennou hodnotu, stanoví prováděcí předpis. Význam péče o výběry plemeníků je v současných podmínkách značně vyšší vzhledem k používání inseminace a ověřování plemenné hodnoty plemeníků podle úrovně jejich norem početnějšího potomstva. Proto stanovení jednotných podmínek pro provádění těchto výběrů obecně závazným právním předpisem je nezbytně nutné. Uvedené okolnosti plně odůvodňují veřejný zájem na řízeném a pevně organizovaném výběru plemeníků, přičemž je plně respektován výsledek vědeckých poznatků z oblasti genetiky.
Význam veřejného zájmu ve výběru plemeníků je vyjádřen v této zásadě povinnostmi uloženými plemenářské organizaci, jakož i zdůrazněním centrálního vlivu ministerstva zemědělství a výživy ČSR, jež ustanovuje objektivní orgány pro účely výběru plemeníků, tj. zřizuje výběrové komise pro jednotlivé druhy hospodářských zvířat.
Členy výběrových komisí ustanovuje ministr zemědělství a výživy ČSR, a to z řad předních odborníků - specialistů v oblasti genetiky a z řad zkušených chovatelů. Výběrové komise pro jednotlivé druhy hospodářských zvířat budou vyvíjet činnost na území České socialistické republiky a pracovat v přímé součinnosti s jednotlivými plemenářskými podniky a výzkumnými ústavy.
Osvědčení k inseminaci nebo k připuštění vystavuje plemenářská organizace na základě posudku výběrové komise, který je pro tuto organizaci závazný.
Ke zrušení osvědčení k inseminaci nebo k přirozené plemenitbě dojde zpravidla z veterinárních důvodů nebo pro zhoršení plemenné hodnoty plemeníka.
Plemenitba drůbeže tvoří zvláštní samostatný úsek, na kterém se v maximální míře využívá metod populační genetiky a moderní výpočetní techniky. Vzhledem k těmto skutečnostem je nutno ponechat výběr plemeníků organizacím, které vyhledávají a tvoří nejvhodnější kombinace plemen linií drůbeže pro výrobu hybridního materiálu používaného v užitkových chovech. Z uvedených důvodů je třeba, aby měly právo schvalovat podmínky výběru podle výsledku testování v revizních stanicích drůbeže.
8. Plemenářská organizace opatřuje na svůj náklad
- plemenné býky pro inseminaci plemenic všech chovatelů,
- plemenné býky, kance, berany a kozly pro přirozenou plemenitbu plemenic jednotlivých chovatelů podle zvláštních podmínek,
- plemenné hřebce pro připuštění klisen všech chovatelů, pokud si je zemědělské organizace neopatřily na svůj náklad.
Zemědělské organizace si mohou na svůj náklad opatřit plemenné kance, berany, hřebce a kozly pro inseminaci vlastních plemenic. Plemenné býky,. kance, berany a kozly pro přirozenou plemenitbu plemenic chovaných zemědělskými organizacemi si opatřují na svůj náklad tyto organizace.
Plemeníky drůbeže si opatřují na svůj náklad chovatelé. Jednotliví chovatelé si mohou buď jednotlivě nebo společně opatřit na svůj náklad plemenné býky, kance, berany a kozly pro přirozenou plemenitbu.
Zde jsou přesně určeni nositelé nákladů spojených s opatřováním plemeníků, přičemž se vychází z úmyslu zakotvit dlouhodobě povinnosti chovatelů a plemenářských organizací při zajišťování plemenitby u všech druhů hospodářských zvířat.
9. V rámci plemenářských opatření bude prováděna kontrola užitkovosti a kontrola dědičnosti. Kontrola užitkovosti získává údaje pro posouzení užitkových schopností hospodářských zvířat a o jejich životních podmínkách. Kontrola dědičnosti získává údaje pro stanovení plemenné hodnoty hospodářských zvířat. Výsledky kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti jsou podkladem pro selekci zvířat, uskutečňované stanovenými metodami pro jednotlivé druhy zvířat.
Plemenářské organizace jsou povinny provádět opatření za účelem důsledné kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti a dosažené výsledky včas vyhodnocovat a zveřejňovat. Chovatelé hospodářského zvířectva za účelem zjišťování potřebných údajů pro kontrolu užitkovosti a kontrolu dědičnosti prováděnou plemenářskými organizacemi jsou povinni vytvořit potřebné podmínky a vést předepsané záznamy.
Základ plemenářských opatření ve všech chovech hospodářských zvířat vychází z informací získaných z chovů hospodářských zvířat pomocí kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti. Z uvedených důvodů bude nezbytné stanovit v zákoně základní povinnosti plemenářských organizací i chovatelů nutných k získání objektivních informací o výsledcích dosažených kontrolou užitkovosti a kontrolou dědičnosti, jejich zpracovávání a využívání.
Neupravuje se problematika provádění kontroly dědičnosti zdraví, jelikož ta bude upravena zvláštním předpisem.
10. Na základě údajů z inseminace, přirozené plemenitby a kontroly užitkovosti se pro účely plemenitby a selekce v chovech hospodářských zvířat zjišťuje a registruje původ plemenných zvířat.
Při současném rozsahu inseminace nejen v ČSR, ale i ve všech zemědělsky vyspělých státech, vystupuje do popředí nutnost ověřování původu plemeníka nejen na základě předložené dokumentace z inseminace a kontroly užitkovosti, ale je nezbytné ověřovat původ moderními způsoby vycházejícími ze zjištění původu podle krevních skupin, případně jiných znaků. Tyto metody dosud rozšířené převážně u skotu se uplatňují nyní již v chovech prasat i ovcí.
Veškerou tuto činnost je povinna zabezpečit plemenářská organizace ve svých zařízeních. Ta také určuje, u kterých plemenných zvířat musí být původ ověřován. Pokud se ověřuje původ na žádost zemědělské organizace, děje se tak za úhradu.
11. Pro šlechtění jednotlivých plemen skotu, prasat, koní, ovcí a koz slouží uznané chovy kmenové a plemenné, a pokud jde o drůbež, šlechtitelské a rozmnožovací. Rozsah a činnost těchto chovů budou stanoveny prováděcím předpisem.
Je nutné ustálit dosud používanou terminologii pro označení různých stupňů chovů zabývajících se šlechtěním hospodářských zvířat, čímž se zajišťuje také jednotný výklad náplně činnosti chovů jednotlivých stupňů.
Účelem chovů pro rozvoj plemen je zlepšovat dědičné založení užitkových vlastností v populacích zvířat a produkovat v nich plemeníky pro další zušlechťování plemene.
Účelem šlechtitelských chovů drůbeže je zušlechťovat plemena jednotlivých druhů drůbeže pro potřeby rozmnožovacích chovů a užitkových chovů. Účelem rozmnožovacích chovů drůbeže je vyrábět násadová vejce k líhnutí mláďat pro užitkové chovy. Vzhledem k odlišným způsobům označování jednotlivých druhů hospodářských zvířat a vývoji forem označování zvířat ponechává se detailní úprava prováděcímu předpisu.
12. V zájmu zajištění cílevědomé plemenářské práce jsou plemenářské organizace i chovatelé povinni plnit úkoly vyplývající pro ně ze zákona, z předpisů jej provádějících a z opatření, jež budou na základě nových právních předpisů vydána.
Při porušení uvedených předpisů, popřípadě opatření, budou plemenářským organizacím a zemědělským organizacím ukládány podle závažnosti pokuty až do výše 50 000 Kčs a jednotlivým chovatelům až do výše 10 000 Kčs.
alt.1. Pokuty budou k návrhu plemenářské organizace ukládat zemědělským organizacím a jednotlivým chovatelům okresní národní výbory. Ministerstvo zemědělství a výživy ČSR bude ukládat pokuty plemenářským organizacím.
alt. 2. Pokuty budou k návrhu plemenářské organizace ukládat jednotlivým chovatelům okresní národní výbory. Ministerstvo zemědělství a výživy ČSR bude ukládat pokuty plemenářským a zemědělským organizacím.
Nezávisle na ukládání pokut může ministerstvo zemědělství a výživy ČSR i okresní národní výbor uložit i provedení opatření potřebných k zabezpečení řádné plemenitby a cílů plemenářské práce (uložení kastrace nelicentovaného plemeníka, přerušení, případně úplné zastavení provádění kontroly užitkovosti a prodeje plemenných zvířat a vyslovit zákaz činnosti, např. líhnutí).
Současný stav na úseku plemenitby, který již od října 1961 postrádá komplexní zákonnou úpravu, je charakterizován často živelností, zejména při aplikaci meziplemenného křížení, importech plemenných zvířat a v přirozené plemenitbě (zejména u koz) i používáním nevybraných plemeníků. Proto se zdůrazňují jak povinnosti plemenářské organizace, tak i chovatelů. Pokuty budou ukládány zejména za:
- porušení předpisů pro provádění kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti,
- používání nepovoleného křížení a nepovolený prodej kříženců pro další plemenitbu,
- nesprávné vedení stanovené plemenářské evidence a porušování předpisů o označování hospodářských zvířat,
- porušování předpisů a metodik stanovených pro provoz testovacích zařízení a revizních stanic,
- použití nevybraného plemeníka k plemenitbě (bez osvědčení),
- rozmnožování a líhnuti drůbeže v socialistickém zemědělském podniku z neuznaných rozmnožovacích chovů a z nepovolených kombinací a linií,
- nepovolené líhnutí v líhních s jednorázovou kapacitou nad 100 vajec a prodej drůbeže z tohoto líhnutí k dalšímu rozmnožování z chovů jednotlivých chovatelů, jejichž chov k tomu nebyl uznán.
V zájmu odstupňování ukládaných pokut v rámci jejich rozpětí bude v zákoně stanoveno uložit vyšší pokutu, popřípadě nejvyšší její sazbu, jestliže půjde o opětovné porušování těchto předpisů nebo jestliže z tohoto porušení vzešla větší škoda.
V zásadě se zatím alternativně navrhuje, zda okresní národní výbory budou ukládat pokuty jen jednotlivým chovatelům, nebo také zemědělským organizacím.
Rovněž provádění potřebných opatření k zabezpečení řádné plemenitby je nutno svěřit těm orgánům, které budou ukládat pokuty. Ve většině případů půjde totiž o uložení pokuty i stanovení některých dalších opatření současně.
13. V zájmu účelného rozmísťování plemenných zvířat, spermatu a náladových vajec se jejich nákup a prodej v tuzemsku uskutečňuje
a) mezi chovateli přímo,
b) prostřednictvím plemenářské organizace u všech druhů hospodářských zvířat,
c) prostřednictvím Českého svazu chovatelů drobného zvířectva u ovcí, koz a drůbeže a násadových vajec,
d) prostřednictvím specializovaných drůbežářských organizací výhradně u drůbeže a násadových vajec.
Vzhledem k vysoké hodnotě plemenných zvířat je třeba zajišťovat i jejich účelné rozmisťování, případně prodej a nákup a zajistit vliv odborně kvalifikované služby i ve sféře obchodu s plemennými zvířaty a zabraňovat živelnosti.
14. K dovozu a vývozu každého hospodářského zvířete, které je určeno k reprodukci, případně spermatu a násadových vajec, je třeba předem souhlasu ministerstva zemědělství a výživy ČSR, které také stanoví kvalitativní podmínky pro jednotlivé druhy a plemena hospodářských zvířat.
Pokud by zvířata, původně dovezená k jatečným účelům, měla být použita k reprodukci, je třeba dodatečného souhlasu ministerstva zemědělství a výživy ČSR.
Na základě dosavadních zkušeností s nákupem plemenných zvířat v zahraničí je účelné, aby tuto činnost jak z komerčních důvodů (ceny, kvalita), tak reprezentačních důvodů, prováděly organizace s odborně kvalifikovanými pracovníky, tj. plemenářské organizace ve spolupráci s pověřenou organizací podniku zahraničního obchodu.
Aby se zabránilo nežádoucím dovozům a vývozům živých hospodářských zvířat, jejich spermatu a násadových vajec, je nutné, aby ministerstvo zemědělství a výživy ČSR bylo zmocněno zákonem regulovat centrálně tento pohyb a současně vymezit podmínky a pravidla, např. výši plemenné hodnoty, užitkovost předků a linií, za kterých se dovoz a vývoz na tomto úseku činnosti může uskutečňovat.
15. Ustanovení tohoto zákona neplatí pro vědeckovýzkumnou činnost vysokých škol a vědeckých organizací v oboru plemenářství, která se provádí v rámci schváleného plánu vědeckého výzkumu.
Pokud vědecké organizace včetně vysokých škol provádějí vědeckovýzkumnou činnost za účelem dalšího rozvoje plemenářství a inseminace podle schváleného plánu vědeckovýzkumné činnosti, nepodléhají ustanovením tohoto zákona.
16. K provedení zákona vydá ministerstvo zemědělství a výživy ČSR vyhlášku.
Prováděcí předpis stanoví
- která plemena jsou uznaná a povolená,
- způsob a podmínky provádění inseminace a přirozené plemenitby hospodářských zvířat,
- zásady pro provádění čistokrevné plemenitby i křížení,
- úkoly výběrových komisí a jejich vztah k plemenářským organizacím a zemědělským organizacím,
- podmínky pro opatřování plemeníků pro potřeby inseminace a přirozené plemenitby,
- podmínky pro provádění kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti,
- bližší podmínky pro provádění výběru plemeníků pro vedení plemenářské evidence, zápisy do plemenných knih, vydávání povolení k plemenitbě (licence) u plemeníků a ověř ování původu u plemenných zvířat,
- bližší podmínky pro uznávání chovů za kmenové a plemenné a jde-li o drůbež, za chovy šlechtitelské a rozmnožovací,
- bližší podmínky dovozu a vývozu hospodářských zvířat, jejich spermatu a násadových vajec.
17. Úprava navržená v zásadách nahradí úpravu obsaženou ve vládním nařízení č. 7/1951 Sb., o organizaci a působnosti výběrových komisí, ve vládním nařízení č. 65/1959 Sb., o nové organizaci plemenářské služby, ve vyhlášce č. 50/1958 Ú. l., o osvědčeních o původství na nové odrůdy zemědělských rostlin a na nová plemena zvířat - část II., ve vyhlášce č. 172/1960 Sb., o inseminaci hospodářských zvířat.
Všechny tyto předpisy neuplatňují vliv centrální sféry řízení v chovech jednotlivých druhů hospodářských zvířat. Jsou zastaralé, řeší jen dílčí otázky na úseku plemenářství a neodpovídají současným potřebám plánovitého rozvoje živočišné výroby.